FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Financial analysis of the company Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ing. Milan Sedláček Autor: Erika KOHOUTKOVÁ Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2011/2012 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: KOHOUTKOVÁ Erika Podniková ekonomika a management FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Financial analysis of the company Zásady pro vypracování Cíl práce: Provést analýzu finančního zdraví konkrétního podniku na základě účetních dat za nejméně pět účetních období a vyslovit se o aktuální finanční situaci podniku včetně návrhu možné optimalizace jeho finančního zdraví. Postup práce: Úvod; Teoretická část - definování metod a dalších (v práci využitých) východisek a postupů; Praktická část - aplikace v teoretické části popsaných postupů na konkrétní podnik - provedení komplexní finanční analýzy vedoucí autora k závěrům o aktuální finanční situaci podniku s případnými návrhy do budoucnosti; Závěr. Použité metody: Literární rešerše, deskripce, analýza, syntéza.

Rozsah grafických prací: (Předpoklad cca 10 tabulek a grafů) Rozsah práce bez příloh: 35 40 stran Seznam odborné literatury: KISLINGEROVÁ, Eva - HNILICA, Jiří. Finanční analýza :krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. xiii, 135. ISBN 978-80-7179-713. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Brno: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. SYNEK, Miloslav. Ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003. 79 s. ISBN 80-245-0603-3. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5. vyd. Praha: Grada, 2011. 471 s. ISBN 978-80-247-3494-1. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. xxv, 479 s. ISBN 80-7179-736-7. Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ing. Milan Sedláček Datum zadání bakalářské práce: 28. 11. 2011 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 28. 11. 2011

Jméno a příjmení autora: Erika Kohoutková Název bakalářské práce: Finanční analýza podniku Název práce v angličtině: Financial analysis of the company Katedra: podnikového hospodářství Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ing. Milan Sedláček Rok obhajoby: 2012 Anotace Předmětem bakalářské práce Finanční analýza podniku je aplikace vybraných nástrojů finanční analýzy na konkrétní podnik za účelem zhodnocení jeho aktuální finanční situace. V teoretické části jsou definovány jednotlivé metody finanční analýzy. Praktická část se zabývá aplikací vybraných metod finanční analýzy ve společnosti Nová Mosilana, a.s., jsou zde identifikovány silné a slabé stránky této společnosti a navrhnuta opatření pro zlepšení její finanční situace. Annotation The aim of the bachelor thesis Financial Analysis of the Company is to apply selected methods of financial analysis on a chosen company in order to evaluate its present financial situation. Particular methods of financial analysis are defined in the theoretical part. The practical part deals with application of selected methods on company Nová Mosilana, a.s., there are identified company s strengths and weaknesses and suggested measures to improve its financial situation. Klíčová slova Finanční analýza, poměrové ukazatele, likvidita, rentabilita, aktivita, zadluženost, produktivita práce Keywords Financial analysis, financial ratios, liquidity, profitability, activity, indebtedness, labour productivity

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční analýza podniku vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Ing. Milana Sedláčka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 7. května 2012 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ing. Milanu Sedláčkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla vyjádřit poděkování vedoucí oddělení controlling paní Ing. Haně Glembové za poskytnuté informace a konzultace týkající se společnosti Nová Mosilana, a.s.

OBSAH ÚVOD... 10 1 TEORETICKÁ ČÁST... 11 1.1 Pojem finanční analýza... 11 1.2 Uživatelé finanční analýzy... 11 1.2.1 Externí uživatelé finanční analýzy... 11 1.2.2 Interní uživatelé finanční analýzy... 12 1.3 Zdroje informací pro finanční analýzu... 13 1.3.1 Rozvaha... 13 1.3.2 Výkaz zisku a ztráty... 14 1.4 Analýza absolutních ukazatelů... 15 1.4.1 Horizontální analýza... 16 1.4.2 Vertikální analýza... 16 1.5 Analýza rozdílových ukazatelů... 16 1.5.1 Čistý pracovní kapitál... 16 1.6 Analýza poměrových ukazatelů... 17 1.6.1 Ukazatele likvidity... 17 1.6.2 Ukazatele rentability... 19 1.6.3 Ukazatele aktivity... 20 1.6.4 Ukazatele zadluženosti... 22 1.6.5 Ukazatele produktivity práce... 23 1.7 Analýza soustav ukazatelů... 24 1.7.1 Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu ROE... 24 1.7.2 Bonitní model Kralicekův Quicktest... 26 1.7.3 Bankrotní modely... 27 2 PRAKTICKÁ ČÁST... 29 2.1 Společnost Nová Mosilana, a.s.... 29 2.1.1 Základní informace o společnosti Nová Mosilana, a.s.... 29 2.1.2 Historie společnosti Nová Mosilana, a.s.... 30 2.1.3 Koncern Marzotto... 30 2.1.4 Postavení společnosti Nová Mosilana, a.s. v rámci koncernu Marzotto... 31 2.2 Analýza absolutních ukazatelů... 32 2.2.1 Rozvaha... 32 2.2.1.1 Vertikální analýza rozvahy... 32 2.2.1.2 Horizontální analýza rozvahy... 35

2.2.2 Výkaz zisku a ztráty... 37 2.2.2.1 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty... 37 2.2.2.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty... 37 2.3 Analýza rozdílových ukazatelů... 39 2.3.1 Čistý pracovní kapitál... 39 2.4 Analýza poměrových ukazatelů... 40 2.4.1 Ukazatele likvidity... 40 2.4.2 Ukazatele rentability... 42 2.4.3 Ukazatele aktivity... 44 2.4.4 Ukazatele zadluženosti... 45 2.4.5 Ukazatele produktivity práce... 48 2.5 Analýza soustav ukazatelů... 50 2.5.1 Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu ROE... 50 2.5.2 Bonitní model Kralicekův Quicktest... 52 2.5.3 Bankrotní modely... 53 ZÁVĚR... 55 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 57 SEZNAM TABULEK... 59 SEZNAM GRAFŮ... 59 SEZNAM OBRÁZKŮ... 59 SEZNAM SCHÉMAT... 59 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 60 SEZNAM PŘÍLOH... 61

ÚVOD Podnik je považován za úspěšný tehdy, pokud se mu dlouhodobě daří naplňovat své předem stanovené cíle. Úkolem manažera je tyto cíle definovat a rozhodovat o tom, jaká bude nejlepší cesta k jejich dosažení. Pro provedení optimálního rozhodnutí je ovšem nutné mít k dispozici dostatečné množství relevantních informací. Nástrojem, který poskytuje manažerům informace pro jejich strategické i operativní rozhodování, je finanční analýza. Finanční analýza zkoumá vývoj ekonomické situace podniku v minulosti a na základě toho umožňuje posoudit jeho finanční zdraví. S její pomocí je možné odhalit problémové oblasti podniku, na které by měl finanční manažer zaměřit svoji pozornost. Výsledkem finanční analýzy je komplexní vyhodnocení finanční situace podniku, určení silných a slabých stránek analyzovaného podniku a návrh řešení problémových oblastí. Cílem této bakalářské práce je vyhodnotit finanční zdraví vybraného podniku prostřednictvím finanční analýzy, identifikovat jeho silné a slabé stránky a navrhnout možné zlepšení jeho finanční situace. V rámci této práce bude detailněji analyzována problematika rentability a produktivity práce ve vybraném podniku zabývajícím se textilní výrobou, jelikož nízké hodnoty těchto ukazatelů jsou klíčovými problémy textilního průmyslu v České republice. V letech 2008-2009 byla globální i česká ekonomika zasažena hospodářskou krizí, proto budou v průběhu celé práce zkoumány dopady této krize na daný podnik. Konkrétně pak bude zjišťováno, zda podniku v období let 2006-2010 hrozil bankrot či nikoli. Pro naplnění cíle této práce byly definovány následující tři hypotézy: Hypotéza č. 1: Rentabilita celkového kapitálu v podniku ve sledovaném období rostla. Hypotéza č. 2: Produktivita práce z přidané hodnoty v podniku ve sledovaném období rostla. Hypotéza č. 3: Podnik ve sledovaném období nebyl ohrožen bankrotem. Tato práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou. V teoretické části budou blíže specifikovány pojmy finanční analýza, uživatelé finanční analýzy a zdroje informací nezbytné pro její vypracování. Poté budou představeny vybrané metody finanční analýzy. Konkrétně bude blíže charakterizována analýza absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů. Následovat bude analýza soustav ukazatelů, kde bude popsán rozklad rentability vlastního kapitálu a vybraný bonitní a dva bankrotní modely. V této části budou uvedeny podmínky, za nichž dojde k potvrzení či vyvrácení jednotlivých hypotéz. V praktické části budou jednotlivé metody finanční analýzy aplikovány na vybraný podnik, kterým je společnost Nová Mosilana, a.s. zabývající se textilní výrobou. Nejprve budou uvedeny základní informace o této společnosti, její historie a charakteristika jejího postavení v rámci koncernu, jehož je součástí. Poté bude provedena samotná finanční analýza této společnosti na základě účetních výkazů z let 2006-2010. V průběhu této analýzy budou postupně ověřovány jednotlivé hypotézy. V závěru práce bude provedeno shrnutí výsledků předchozí analýzy, jednotlivé hypotézy budou potvrzeny či vyvráceny, bude zhodnocena aktuální finanční situace společnosti včetně identifikace jejích silných a slabých stránek a dále budou představeny návrhy na možné zlepšení její budoucí finanční situace. Výsledky této práce mohou posloužit analyzované firmě jako podklad pro další hlubší analýzu konkrétních oblastí a mohou být užitečné pro její management. 10

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Pojem finanční analýza Finanční analýzu již definovalo mnoho autorů, a proto se můžeme setkat s celou řadou definic tohoto pojmu. V zásadě se tyto definice shodují v tom, že finanční analýza využívá údajů z finančního účetnictví, tyto údaje porovnává a dává je do vzájemných souvislostí, čímž zvyšuje jejich vypovídací hodnotu. Výsledkem finanční analýzy je zhodnocení minulé či současné finanční situace podniku. Na základě tohoto zhodnocení autor finanční analýzy navrhuje možná řešení problémových oblastí podniku. Finanční analýza současně slouží managementu podniku jako podklad pro finanční plánování a řízení. Podle Holečkové je finanční analýza úzce spojena s účetnictvím a finančním řízením podniku. 1 Pokud na údaje z finančních výkazů pohlížíme izolovaně, tak mají pouze omezenou vypovídací schopnost, neposkytují úplný obraz o finanční situaci podniku a nelze z nich vyčíst, jaké jsou silné a slabé stránky podniku. 2 K tomu slouží finanční analýza, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové a finanční situaci podniku. 3 Finanční analýza hodnotí minulost podniku i jeho současnou situaci a doporučuje vhodná řešení do budoucnosti. Cílem finanční analýzy je zjistit, jestli je podnik finančně zdravý, rozpoznat jeho silné a slabé stránky. 4 Podnik je považován za finančně zdravý, pokud se nachází v uspokojivé finanční situaci. Ta nastává tehdy, pokud je podnik schopen vzhledem k výši rizika dosahovat takové míry zhodnocení vloženého kapitálu, kterou od něj vyžadují investoři. 5 Finanční zdraví záleží především na výnosnosti (rentabilitě) s přihlédnutím k riziku. Čím větší rentabilita vloženého kapitálu, tím lépe pro finanční zdraví podniku. 6 Podle Sedláčka je finanční analýza podniku pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. 7 1.2 Uživatelé finanční analýzy Výsledky finanční analýzy jsou využívány různorodými subjekty. Uživatele finanční analýzy můžeme rozdělit na externí a interní. Holečková 8 je definuje následovně: 1.2.1 Externí uživatelé finanční analýzy Externí uživatelé finanční analýzy vychází při jejím zpracování z veřejně dostupných zdrojů, kterými jsou povinně zveřejňované finanční výkazy podniku (povinnost zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu mají ty účetní jednotky, které jsou zapsány v obchodním rejstříku 9 ). Na základě těchto 1 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 9. 2 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 9. 3 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 9. 4 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 9. 5 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 11. 6 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 11. 7 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 3. 8 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 13-17. 9 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 11

informací externí uživatelé vyhodnocují finanční důvěryhodnost podniku. Mezi externí uživatele patří investoři, banky a jiní věřitelé, obchodní partneři, konkurenti, stát a jeho orgány. Investoři jsou primárními uživateli finanční analýzy. O výsledky finanční analýzy se zajímají jak akcionáři a vlastníci, kteří do podniku vložili kapitál, tak i potenciální investoři, kteří uvažují o investování do společnosti a chtějí se ujistit o správnosti svého rozhodnutí. Investoři využívají výsledky finanční analýzy z hlediska investičního a kontrolního. Z hlediska investičního se akcionáři soustředí na míru výnosnosti a rizika jimi vloženého kapitálu. Pomocí finanční analýzy se ujišťují o správnosti výběru své investice a výsledky finanční analýzy jim usnadňují rozhodování o budoucích investicích. V rámci kontrolního hlediska se akcionáři zajímají zejména o disponibilní zisk, který určuje výši jejich dividend, ale i o stabilitu a likviditu podniku. Toto hledisko akcionáři uplatňují vůči manažerům podniku, jehož akcie vlastní. Banky se zajímají o finanční situaci potenciálního dlužníka, aby byly schopny správně rozhodnout o poskytnutí či neposkytnutí úvěru, jeho výši a době splatnosti. Před poskytnutí úvěru banka posuzuje bonitu dlužníka, což znamená, že analyzuje strukturu jeho aktiv, pasiv a výsledky hospodaření. Banky vyhodnocují, zda je podnik schopen splácet své závazky a zda bude v budoucnu schopen splácet úvěr i s úroky. Mezi obchodní partnery zahrnujeme dodavatele a odběratele. Dodavatelé pomocí finanční analýzy zjišťují, zda podnik bude schopen dostát svým splatným závazkům. Odběratelé sledují finanční situaci dodavatele z toho důvodu, aby při případném bankrotu dodavatele nebyli poškozeni výpadkem dodávek. Tento problém je výrazný zejména u odběratelů, kteří jsou závislí na dodávce specifických vstupů, které produkuje málo podniků nebo dokonce jen jediný podnik. Konkurenti se zajímají o finanční situaci podniků působících ve stejném odvětví za účelem vzájemného srovnávání a vyhodnocování konkurence na trhu. Stát a jeho orgány sledují informace o podnicích z mnoha důvodů. Stát pomocí těchto údajů sestavuje statistická šetření, kontroluje, zda podniky plní své daňové povinnosti, kontroluje podniky se státní majetkovou účastí. Pomocí těchto informací rozhoduje o udělení finanční výpomoci (dotace, vládou garantované úvěry), získává přehled o podnicích, kterým byly uděleny státní zakázky, a v neposlední řadě pomocí těchto informací formuluje hospodářskou politiku státu. 1.2.2 Interní uživatelé finanční analýzy Interní finanční analýzu provádí podnikové útvary a povolané osoby jako jsou např. auditoři. Těmto subjektům jsou k dispozici nejen údaje z finančního účetnictví, ale i údaje z vnitropodnikového účetnictví. Mezi interní uživatele řadíme manažery, zaměstnance a odbory. Manažeři využívají závěrů finanční analýzy pro operativní i strategické finanční řízení podniku. Management podniku má přístup i k interním informacím, které nejsou dostupné veřejnosti a navíc získává informace o podnikových financích v průběhu celého roku, prostřednictvím oddělení controllingu. Tyto informace umožňují manažerům činit správná rozhodnutí. Zaměstnanci mají zájem na dobrém hospodářském výsledku a finanční stabilitě svého podniku, protože tyto faktory úzce souvisí se mzdovými podmínkami a zachováním pracovních míst. 12

1.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Základní informace pro vytvoření finanční analýzy nám poskytují účetní výkazy, které lze rozdělit na účetní výkazy finanční a vnitropodnikové. Mezi finanční účetní výkazy řadíme rozvahu, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích). Tyto výkazy jsou základem informací pro finanční analýzu podniku. Firmy tyto výkazy povinně zveřejňují nejméně jednou za rok, jedná se tedy o informace, které jsou veřejně dostupné. Vnitropodnikové účetní výkazy vychází z vnitřních potřeb každé firmy a nemají právně závaznou strukturu. Využití těchto informací vede ke zpřesnění závěrů finanční analýzy. 10 Informace v praktické části této práce budou čerpány pouze z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, nikoli z výkazu cash flow, proto budou v následující části specifikovány pouze první dva finanční výkazy. 1.3.1 Rozvaha Rozvaha vyjadřuje stav aktiv a pasiv k určitému datu. Na levé straně rozvahy jsou zobrazena aktiva podniku (struktura jeho majetku) a na pravé straně se nachází pasiva (zdroje krytí majetku, kapitál). Schéma č. 1 Zjednodušená struktura rozvahy AKTIVA Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Vlastní kapitál Základní kapitál PASIVA Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení Časové rozlišení Pramen: SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. Str. 213-215, upraveno. Aktiva podniku se dělí na stálá aktiva a oběžná. Sedláček 11 je vymezuje následovně: Stálá aktiva (dlouhodobý majetek) představují majetek, který slouží podniku dlouhodobě, zpravidla po dobu delší než jeden rok. Spotřebovávají se postupně, ve formě odpisů (kromě dlouhodobého majetku neodepisovaného). Dlouhodobý majetek rozdělujeme na dlouhodobý nehmotný majetek (nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software ), dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, stavby, samostatné movité věci ) a dlouhodobý finanční majetek (dlouhodobé cenné papíry a podíly, poskytnuté dlouhodobé půjčky ). Oběžná aktiva představují majetek, který se v podniku spotřebuje najednou nebo majetek, který se během jednoho roku přemění na jinou formu majetku. V podniku dochází ke koloběhu oběžných aktiv, jelikož tato aktiva se v průběhu provozního cyklu podniku postupně přeměňují z jedné formy na druhou. Peníze slouží k nákupu materiálu, materiál se výrobou přeměňuje 10 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Str. 21. 11 SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. Str. 17-19. 13

na výrobky, prodejem výrobků vznikají podniku pohledávky a inkasem pohledávek do podniku přitékají zpět peněžní prostředky. Do oběžných aktiv řadíme zásoby (materiál, nedokončená výroba, výrobky, zboží ), krátkodobé a dlouhodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek (peníze, účty v bankách ). Ostatní aktiva zahrnují účty časového rozlišení, kam řadíme náklady příštích období (např. předem placené nájemné), komplexní náklady příštích období a příjmy příštích období. Tato položka představuje zpravidla malou část podílu na celkových aktivech. Pasiva vyjadřují původ majetku a dávají tak najevo, z jakých finančních zdrojů byl majetek pořízen. Představují závazky či dluhy podniku. Pasiva rozdělujeme na vlastní kapitál a cizí zdroje. Sedláček 12 je blíže charakterizuje následovně: Vlastní kapitál představuje nárok vlastníků (společníků) podniku na aktiva, která podnik spravuje. 13 Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční nezávislosti podniku. Do vlastního kapitálu řadíme základní kapitál (je tvořen peněžitými i nepeněžitými vklady společníků do podniku), kapitálové fondy (jsou vytvářeny z kapitálových vkladů, které nezvyšují základní kapitál společnosti), fondy ze zisku (např. rezervní fond), výsledek hospodaření běžného období a nerozdělený zisk (neuhrazená ztráta) minulých let. Cizí zdroje představují závazky vůči věřitelům. Firma si cizí zdroje zapůjčuje, proto za ně musí platit úroky a ostatní výdaje spojené se získáváním tohoto kapitálu. Do cizích zdrojů zařazujeme rezervy (zákonné a ostatní), dlouhodobé závazky (např. emitované dluhopisy, přijaté zálohy, směnky k úhradě se splatností delší než jeden rok ), krátkodobé závazky (dlužné částky dodavatelům, nevyplacené mzdy a platy ) a bankovní úvěry (běžné nebo dlouhodobé). Ostatní pasiva zahrnují výdaje příštích období a výnosy příštích období. 1.3.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty poskytuje informace o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření podniku za určité období. Může být uspořádán v druhovém nebo účelovém členění. Veškeré výkazy zisku a ztráty v této práci budou uvedeny v druhovém členění. Výkaz má vertikální podobu a je uspořádán stupňovitě tak, že umožňuje postupně vypočítat obchodní marži, přidanou hodnotu a výsledky hospodaření (VH) z jednotlivých fází podnikové činnosti. 14 12 SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. Str. 19-21. 13 SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. Str. 20. 14 SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. Str. 28. 14

Schéma č. 2 Zjednodušená struktura výkazu zisku a ztráty v druhovém členění + Tržby za prodej zboží - Náklady na prodané zboží = OBCHODNÍ MARŽE + Výkony - Výkonová spotřeba = PŘIDANÁ HODNOTA + Provozní výnosy - Provozní náklady = PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ + Finanční výnosy - Finanční náklady = FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ - Daň z příjmu za běžnou činnost = VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST + Mimořádné výnosy - Mimořádné náklady - Daň z mimořádné činnosti = MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ = VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ Pramen: SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. Str. 216, upraveno. Obchodní marže se vypočítá jako rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží. Přidaná hodnota se vypočítá sečtením obchodní marže s výkony a odečtením výkonové spotřeby. Mezi výkony patří tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Do výkonové spotřeby spadá spotřeba materiálu, energie a služby. Provozní výsledek hospodaření se získá jako součet přidané hodnoty a provozních výnosů a od této částky se odečtou provozní náklady. Mezi provozní výnosy patří např. tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Do provozních nákladů řadíme osobní náklady, odpisy, daně a poplatky. Finanční výsledek hospodaření se vypočítá jako rozdíl mezi finančními výnosy (tržby z prodeje cenných papírů a podílů, výnosové úroky ) a finančními náklady (prodané cenné papíry a podíly, nákladové úroky ). Výsledek hospodaření za běžnou činnost je roven součtu provozního VH a finančního VH přičemž se ještě musí odečíst daň z příjmu za běžnou činnost. Mimořádný výsledek hospodaření se vypočítá jako rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady. Od této částky je nutné ještě odečíst daň z příjmu z mimořádné činnosti. Výsledek hospodaření za účetní období je roven součtu VH za běžnou činnost a mimořádnému VH. 1.4 Analýza absolutních ukazatelů Při analýze absolutních ukazatelů se přímo využívají údaje z účetních výkazů. Tyto údaje slouží k vytvoření horizontální analýzy (analýzy trendů) a vertikální analýzy (procentní analýzy komponent). Provedení těchto analýz umožňuje nahlédnout na údaje z účetních výkazů v širších souvislostech a často vede k odhalení problémových oblastí podniku. 15 Horizontální a vertikální analýzy slouží zejména k rozboru minulého vývoje finanční situace podniku a jeho příčin. 16 15 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 42. 16 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. Str. 147. 15

1.4.1 Horizontální analýza Horizontální analýza (analýza trendů) sleduje vývoj absolutních ukazatelů v čase a informuje nás tedy o tom, jak se určitá položka v daném účetním období změnila oproti předchozímu účetnímu období. Zjišťujeme absolutní změnu i relativní změnu (procentní změnu) jednotlivých položek. Jednotlivé položky účetních výkazů mezi sebou porovnáváme po řádcích neboli horizontálně. 17 absolutní změna = hodnota položky v běžném období hodnota absolutní změna procentní změna = 100 hodnota položky v minulém období položky v minulém období 1.4.2 Vertikální analýza Vertikální analýza (procentní analýza komponent) na rozdíl od horizontální analýzy studuje strukturu účetních výkazů ve sloupcích, nikoli napříč jednotlivými roky. Zjišťuje, jak velký je procentuální podíl jednotlivých položek účetních výkazů na předem určeném základu. Při analýze rozvahy je základem hodnota celkových aktiv, u výkazu zisku a ztráty je základem velikost tržeb nebo velikost celkových výnosů. 18 Synek 19 uvádí, že při vertikální analýze rozvahy bychom měli mít na paměti následující skutečnosti: Struktura aktiv a změny této struktury v čase podávají informaci o tom, do čeho podnik investoval své prostředky. Pokud podnik investoval do dlouhodobého majetku, mělo by se to projevit nárůstem zisku a rentability. Při investování do oběžného majetku dochází obvykle ke zlepšení likvidity, které ovšem může být doprovázeno snížením rentability. Struktura pasiv podává informaci o tom, z jakých zdrojů je financován majetek podniku a jeho činnost. Financování podnikové činnosti vlastním kapitálem je drahé, ale málo rizikové. Financování dlouhodobým cizím kapitálem, kam řadíme např. dluhopisy, je sice levnější, ale více rizikové. Nejlevnější a zároveň nejrizikovější je financování krátkodobým cizím kapitálem. 1.5 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílovým ukazatelům se také někdy říká fondy finančních prostředků a jsou významné pro řízení likvidity. Vypočítají se jako rozdíl dvou absolutních ukazatelů. 20 1.5.1 Čistý pracovní kapitál čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva krátkodobé dluhy Čistý pracovní kapitál (net working capital) je nejčastěji používaným rozdílovým ukazatelem. Vypočítá se jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy (bez dlouhodobých pohledávek) a celkovými krátkodobými dluhy (krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci). Představuje tu část oběžného majetku, která je financována dlouhodobým kapitálem. Jedná se o relativně volný kapitál, který slouží k zabezpečení bezproblémového průběhu podnikové činnosti. Čím vyšší je jeho hodnota, tím vyšší je schopnost podniku platit včas své závazky. 21 17 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 15. 18 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 44. 19 SYNEK, M. Ekonomická analýza. Str. 39. 20 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 35. 21 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 44-47. 16

Podle Sedláčka 22 představuje finanční polštář, který firmě umožní pokračovat ve svých aktivitách i v případě, že by ji potkala nějaká nepříznivá událost, jež by vyžadovala vysoký výdej peněžních prostředků. Čistý pracovní kapitál vypovídá o strategii financování firmy. Pokud je kladný, společnost uplatňuje konzervativní strategii financování, při které je oběžný majetek financován i dlouhodobým kapitálem. Tato strategie je relativně bezpečná, ale drahá (dlouhodobý kapitál je dražší než krátkodobý). Pokud je čistý pracovní kapitál záporný, tak podnik využívá pro své financování agresivní strategii, kdy jsou stálá aktiva financována nejen dlouhodobými, ale i krátkodobými zdroji. Tato strategie je rizikovější, ale zároveň levnější. 23 1.6 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele patří k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším metodám finanční analýzy, jelikož jejich výpočet je nenáročný a zároveň poskytují cenné informace o základních finančních charakteristikách podniku. 24 Vypočítají se vydělením jedné položky z účetních výkazů druhou položkou, případně se dělí skupiny položek. 25 Údaje získané z rozvahy jsou stavové veličiny, zachycující okamžitý stav veličiny k určitému datu. Údaje z výkazu zisku a ztráty jsou tokové veličiny, které se vztahují k výsledku činnosti za určité období. Z důvodu zpřesnění výpočtu a dosažení větší srovnatelnosti stavových a tokových veličin je vhodné počítat s průměrem stavových veličin na počátku a na konci účetního období. 26 Existuje velké množství poměrových ukazatelů, které se dělí do těchto základních skupin: ukazatele likvidity ukazatele rentability ukazatele aktivity ukazatele zadluženosti ukazatele produktivity práce 1.6.1 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity charakterizují schopnost podniku splácet své závazky. Na tomto místě je třeba si ujasnit pojmy solventnost, likvidita a likvidnost. Solventnost je schopnost podniku hradit včas své splatné závazky. Podmínkou solventnosti je likvidita. Likvidita je schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a jimi uhradit včas své splatné závazky. Likvidita je důležitou podmínkou úspěšné a dlouhodobé existence podniku. Likvidnost je vlastnost majetku, která vypovídá o tom, jak obtížné je přeměnit majetek do peněžní podoby a jak rychle je toho podnik schopen. Nejméně likvidní jsou stálá aktiva. Z oběžných aktiv je nejlikvidnější krátkodobý finanční majetek, poté krátkodobé pohledávky a nejméně likvidní součástí oběžného majetku jsou zásoby. 27 Výše ukazatelů likvidity v konkrétním podniku je ovlivněna několika faktory. Prvním z nich je strategie firmy. Rozlišujeme strategii agresivní, v rámci které si podnik volí nižší likviditu, a strategii konzervativní, v rámci které podnik udržuje likviditu na vyšší úrovni. Likvidita je v rozporu s rentabilitou, jelikož aby byl podnik likvidní, musí mít část kapitálu vázanou v oběžných aktivech, která produkují pouze minimální nebo žádný zisk. Dále má na výši likvidity vliv vnějšího 22 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 36. 23 KALOUDA, F. Základy firemních financí. Str. 83. 24 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 55. 25 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 48. 26 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 55. 27 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 115. 17

ekonomického prostředí. Čím turbulentnější toto prostředí je, tím více jsou firmy opatrné a udržují likviditu na vyšší úrovni. Výše likvidity se také významně liší v závislosti na odvětví, ve kterém podnik působí. 28 Běžná likvidita (Current Ratio) oběžná aktiva bě žná likvidita = krátkodobé závazky Běžná likvidita neboli likvidita 3. stupně udává, kolikrát by byl podnik schopen zaplatit své krátkodobé závazky, kdyby veškerá oběžná aktiva přeměnil v peníze. Pokud podnik upřednostňuje nízké riziko a volí konzervativní strategii, doporučená hodnota tohoto ukazatele je vyšší než 2,5. V rámci průměrné strategie se doporučují hodnoty v rozmezí 1,6 až 2,5. Pokud podnik preferuje vysoký výnos a volí agresivní strategii, doporučují se hodnoty v rozmezí 1 až 1,6. 29 Vývoj hodnoty ukazatele běžné likvidity se obtížně interpretuje. Pokud je ukazatel větší než 1 a dojde k poklesu oběžných aktiv i krátkodobých dluhů o stejnou částku, běžné likvidita vzroste. Z toho plyne, že v období recese, kdy dochází k útlumu výroby, snížení oběžných aktiv i krátkodobých závazků, může tento ukazatel výrazně vzrůst. 30 Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio, Acid test) oběžná aktiva zásoby pohotová likvidita = krátkodobé závazky Pohotová likvidita bývá také označována jako likvidita 2. stupně. Při výpočtu pohotové likvidity dochází k vyloučení nejméně likvidní složky oběžných aktiv, kterou jsou zásoby. Za ideální výši se považuje hodnota 1,0 až 1,5. Pokud je rovna jedné, znamená to, že by byl podnik schopen splatit své závazky, aniž by musel prodávat zásoby. Věřitelé upřednostňují vyšší hodnotu tohoto ukazatele, vedení podniku by mělo usilovat o optimální úroveň. Nadměrná hodnota vypovídá o vázanosti velkého objemu oběžných aktiv v pohotových prostředcích, které přináší minimální úrok a dochází tak k neproduktivnímu využívání vložených prostředků. 31 Peněžní likvidita (Cash Position Ratio) peněžní prostředky peně žní likvidita = krátkodobé závazky Peněžní likvidita se označuje také jako hotovostní likvidita nebo likvidita 1. stupně. Do čitatele zahrnuje pouze nejlikvidnější položku oběžných aktiv, kterou tvoří krátkodobý finanční majetek, tedy peníze, účty v bankách, krátkodobé cenné papíry a šeky. Minimální požadovaná hodnota tohoto ukazatele je 0,2. 32 28 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 103-104. 29 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 104. 30 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 118. 31 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Str. 50. 32 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 105. 18

1.6.2 Ukazatele rentability Ukazatele rentability, které bývají v literatuře označovány též jako ukazatele výnosnosti či návratnosti, měří schopnost podniku dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Rentabilita se obecně počítá jako poměr zisku k vloženému kapitálu. 33 Do čitatele ukazatelů rentability lze dosazovat různé podoby zisku, které Kislingerová 34 definuje následovně: EAT (Earnings after Taxes) = čistý zisk, zisk po zdanění, hospodářský výsledek za účetní období EBT (Earnings before Taxes) = zisk před zdaněním, EAT zvýšený o daň z příjmu za mimořádnou činnost a o daň z příjmu za běžnou činnost EBIT (Earnings before Interest and Taxes) = zisk před úhradou úroků a daní, EBT zvýšený o nákladové úroky Pro přehlednost je uvedena následující tabulka, popisující výpočet jednotlivých kategorií zisku: Schéma č. 3 Výpočet jednotlivých kategorií zisku EAT hospodářský výsledek za účetní období (čistý zisk) + daň z příjmu za mimořádnou činnost + daň z příjmu za běžnou činnost EBT zisk před zdaněním + nákladové úroky EBIT zisk před úroky a zdaněním Pramen: SYNEK, Miloslav. Ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003. Str. 40, upraveno. Volba konkrétní kategorie zisku pro výpočet ukazatelů rentability závisí na tom, k jakému účelu a pro jaké uživatele je finanční analýza určena. Rentabilita celkového kapitálu ROA (Return on Assets) EBIT ROA = 100 [%] aktiva Rentabilita celkového kapitálu nebo také rentabilita aktiv je klíčovým měřítkem rentability celkových zdrojů investovaných do podnikání. ROA poměřuje zisk k celkové sumě aktiv, bez ohledu na to, zda tato aktiva byla financována kapitálem vlastním nebo cizím. 35 ROA umožňuje porovnávat podniky s rozdílnou strukturou vlastního kapitálu a cizích zdrojů. 36 Pro srovnatelnost údajů s odvětvovými hodnotami ROA je vhodné do čitatele dosadit EBIT. Ukazatel ROA v této podobě nám umožní srovnávat podniky s rozdílným daňovým a úrokovým zatížením. 37 K tomuto ukazateli se váže první hypotéza, která zní následovně: Hypotéza č. 1: Rentabilita celkového kapitálu v podniku ve sledovaném období rostla. Pokud bude rentabilita celkového kapitálu ve většině let sledovaného období růst, pak bude tato hypotéza potvrzena. Pod pojmem většina je zde myšleno, že poroste alespoň ve čtyřech letech z pěti. Pro potvrzení hypotézy je zároveň potřeba, aby hodnota tohoto ukazatele na konci období byla nejvyšší ze všech let sledovaného období. 33 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. Str. 80. 34 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 67. 35 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 98. 36 SUCHÁNEK, P. Finanční management. Str. 41. 37 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Str. 53. 19

Rentabilita investovaného kapitálu ROCE (Return on Capital Employed) EBIT ROCE = vlastní kapitál + rezervy+ dlouhodobé závazky+ bankovní úvěry dlouhodobé 100 [%] Tento ukazatel bývá označován také jako rentabilita dlouhodobých zdrojů, jelikož ve jmenovateli jsou uvedeny veškeré dlouhodobé finanční prostředky podniku, které do něj investovali akcionáři i věřitelé. Slouží k hodnocení dlouhodobého investování. 38 ROCE má podobnou vypovídací schopnost jako ROA s tím rozdílem, že zatímco ROA měří výnosnost celkového kapitálu, ROCE se zaměřuje pouze na výnosnost dlouhodobého kapitálu. 39 Rentabilita vlastního kapitálu ROE (Return on Equity) EAT ROE = 100 [%] vlastní kapitál ROE vyjadřuje výnosnost kapitálu, který do podniku vložili vlastníci či akcionáři. Tento ukazatel by měl být vyšší než úroky, které by mohl investor získat při bezrizikové formě investování (např. výnos z pětiletých státních dluhopisů). 40 Držitel akcií nese riziko, že v případě špatného hospodaření podniku přijde o svůj vklad. Z tohoto důvodu je cena vlastního kapitálu v podobě vyplácených dividend a podílů na zisku vyšší než cena, kterou podnik platí za cizí kapitál v podobě úroku. 41 Pokud chceme daný podnik srovnávat s odvětvovými průměry, je vhodné do čitatele dosadit EAT. Rentabilita tržeb ROS (Return on Sales) EAT ROS = tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + tržby z prodeje zboží 100 Ukazatel rentability tržeb udává, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb. Tento ukazatel bývá také označován jako zisková marže. Je vhodné jej porovnávat s odvětvím. Pokud je nižší než odvětvový průměr, tak podnik prodává své produkty za příliš nízkou cenu s vynaložením příliš vysokých nákladů. 42 1.6.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity podávají informaci o tom, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Pokud má podnik více aktiv, než lze považovat za optimální, vznikají mu zbytečné náklady a zároveň nízký zisk. Má-li jich naopak příliš málo, přichází o potenciální výnosy. 43 Rozlišujeme dva typy ukazatelů aktivity, jednak obrat a jednak dobu obratu. Obrat neboli rychlost obratu vyjadřuje, kolikrát se určitá položka přemění do jiné položky za jeden rok. Informuje nás o tom, kolikrát hodnota tržeb převyšuje hodnotu určité položky aktiv. Doba obratu je délka období, které je zapotřebí k uskutečnění jednoho obratu. Vyjadřuje se zpravidla ve dnech. 44 Jelikož se při výpočtu ukazatelů aktivity poměřují stavové a tokové veličiny, pro zpřesnění výsledků bude v této práci počítáno s průměrnými hodnotami rozvahových položek na začátku a na konci období (totéž platí i pro ukazatele rentability). [%] 38 DLUHOŠOVÁ, D. a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Str. 81. 39 SUCHÁNEK, P. Finanční management. Str. 41. 40 SUCHÁNEK, P. Finanční management. Str. 41. 41 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 57. 42 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Str. 56. 43 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Str. 355. 44 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 81. 20