Seminář Technika ZZ 2014, Plzeň# ZPRACOVAL: ING. ANTONÍN DIVIŠ, AŽD PRAHA S.R.O.# DATUM: 9.5.2014# Stav projektu KP ETCS z pohledu dodavatele zařízení# Problematika realizace systému ETCS jako liniové stavby je záležitostí úzce provázanou s realizací úprav stávající infrastruktury zabezpečovací a částečně i sdělovací techniky. Proto nelze nalézt pouze jeden úhel pohledu, který by jednoznačně říkal, jaký je aktuální stav zpracování a instalace systému ETCS v rámci realizace KP ETCS v úseku Kolín - Břeclav. Minimálně je potřeba nahlížet způsobem: Stav připravenosti konvenční infrastruktury. Stav dodávek a oživení technického vybavení ETCS L2. Stav zpracování funkčních specifikací, integrace systému a jeho testování. Každá z těchto částí ovlivňuje pohled na stav rozpracovanosti a realizace celého projektu. Stav připravenosti konvenční infrastruktury# Pro potřeby realizace systému ETCS v úrovni L2 je potřeba zajistit, aby konvenční infrastruktura byla schopna získat a následně systému ETCS poskytnout informace nezbytné pro jeho činnost. Je zřejmé, že základní sadou informací jsou informace o stavu staničního ZZ (stavy vlakových cest, stavy návěstidel, obsazenost kolejových úseků a další). Informace od SZZ jsou doplněny dalšími důležitými informacemi a to o stavu traťového ZZ (informace o stavu všech mezistaničních kolejových úseků, stav souhlasu a další), a informacemi o stavu přejezdových ZZ (bezporuchový stav a další). Pro přenos všech těchto informací do centrály RBC systému ETCS L2 byla zvolena architektura, kdy všechny informace pro ETCS jsou zprostředkovávány staničním ZZ. Protože ne všechna TZZ a SZZ v úseku KP ETCS umožňovala snadné zavázání do systému ETCS, došlo v rámci doprovodných staveb k výměně reléových SZZ ve stanicích Zámrsk a Uhersko (ESA) a k výměně AB3-74 v úseku Brandýs nad Orlicí Ústí nad Orlicí (za provizorní AB3-88). V rámci modernizačních staveb pak v současné době dochází k výstavbě elektronických stavědel ve stanicích Ústí nad Orlicí a Břeclav. Náhradu autobloků typu SSSR a nevhodných kolejových obvodů v uzlech Česká Třebová a Pardubice řeší probíhající stavba EMC. Přesto ve třech stanicích zůstanou prozatím reléová SZZ. Pro potřeby realizace ETCS je nezbytné nejdříve všechny SZZ v celém ETCS řízeném úseku upravit tak, aby byly schopny informace o příslušných traťových a přejezdových ZZ získat a následně je být schopné přenést do ETCS. V případě elektronických TZZ (ABE-1 a FELB) s centralizovanou výstrojí jsou všechny informace po nezbytných úpravách přímo dostupné ve stanicích. U reléového autobloku (AB3-88) je 1 z 5 Technologie DOZ doplněná v Žst Přelouč určená pro přenos dat pro ETCS L2.
v některých případech nutno provést takové úpravy, aby všechny potřebné informace byly ve stanicích dostupné. U elektronických (ESA) a hybridních (ETB) SZZ dochází v současné době k dílčím HW úpravám (opravy s cílem pokud možno sjednotit provedení zařízení aktivovaných v různých obdobích, u stavědel ETB, tam kde je to nezbytné, úpravy zapojení rozhodných úseků apod.). Po těchto úpravách budou stavědla připravena k výměně (po získání potřebných povolení) SW vybavení (systémový i adresný SW) tak, aby byla schopna poskytnout informace jak vlastní za SZZ, tak i zprostředkované informace od TZZ a PZZ. Na KP ETCS zbyla kromě SZZ hybridního nebo elektronického typu též ve třech stanicích reléová zabezpečovací zařízení. Tyto stanice, respektive jejich zabezpečovací zařízení, musí být doplněno elektronickým rozhraním, které zajistí načtení informací o stavu pro ETCS důležitých kontaktů reléového zařízení a následně zajistí předání těchto informací systému ETCS. Aktuálně jsou úpravy SZZ těch stanic, které nejsou ovlivněny jinými stavbami jako je například rekonstrukce žst Ústí nad Orlicí nebo modernizace uzlu Břeclav z větší části dokončeny a čekají už jen na výměny SW. Provedení výměn SW je podmíněno dokončením provozního ověřování pro účely ETCS upraveného SW, které probíhá ve stanicích Řečany (ESA 11) a Přelouč (ETB). Dále jsou již připraveny elektronická rozhraní RZZ v Pardubicích a Brandýse nad Orlicí. Třetí RZZ na KP ETCS je ve stanici Česká Třebová. Zde bude elektronický interface doplněn současně s úpravami zařízení, které probíhají v rámci stavby EMC Praha Bohumín. Součástí doplnění konvenční infrastruktury zabezpečovacích zařízení je také jeho doplnění o prostředky dálkového přenosu dat, které zajistí přenos informací z jednotlivých SZZ k příslušným RBC, jež jsou všechny (8 RBC) umístěny v budově CDP Přerov. Doplnění přenosových prostředků je pro stanice, jež již prošly úpravami pro ETCS, provedeno. Stav realizace vlastního ETCS# Dodávky pro ETCS je potřeba rozdělit na oblast balíz, vlastního RBC a rozhraní k GSM-R. V oblasti balíz je v současné době většina úseků zaměřena, tj. proběhlo plánování rozmístění balíz, značkování jejich umístění v kolejišti, zaměření pomocí vlastní technologie AŽD a pro úseky Zkušební úsek Kolín mimo - Pradubice mimo a Pardubice mimo - Česká Třebová mimo jsou již připraveny telegramy do balíz. Balízy pro Zkušební úsek jsou již instalovány v kolejišti, úsek Pardubice - Česká Třebová se připra-vuje k instalaci a pro úsek Brno - Česká Třebová připravuje v rámci své subdodávky firma Siemens telegramy pro nahrání do balíz. Z hlediska zpracování Postup přípravy podkladů pro přípravu telegramů balíz a ASW pro RBC. Výsledná tabulka zaměřených prvků infrastruktury pro potřeby ETCS L2 zpracovaná v rámci KP ETCS Kolín - Břeclav. 2 z 5
Zaměřování prvků infrastruktury. podkladů pro balízy nejsou zatím zaměřeny pouze oblasti se vztahem k modernizaci stanic Břeclav a Ústí nad Orlicí, které ještě nemají dokon-čené úpravy kolejiště a nelze tedy zaměření provést. Vlastní HW všech RBC je instalován v určených prostorách CDP Přerov včetně skříní HMI RBC, která zajišťuje funkce rozhraní k obsluze. Výjimkou je jedna skříň RBC a jedna skříň HMI, které jsou dočasně pro účely provádění testů umístěny v Žst Přelouč. V rámci CDP Přerov, kam byla z Prahy přemístěna MSC ústředna systému GSM-R, je již připraveno propojení RBC centrál s příslušnými E1 rozhraními ústředny MSC. Těchto E1 rozhraní je celkem 32, neboť každé jedno RBC umožňuje komunikaci až s celkem 60 vlaky, tj. vyžaduje 2 ks E1 rozhraní a každé E1 rozhraní je ještě zálohováno. Pro každé RBC je na základě ASW všech stanic řízeného úseku ETCS a na základě dat získaných ze zaměřování připravován speciální adresný SW každého z RBC. V současné době je připraven ASW RBC pro Zkušební úsek. ASW pro RBC dalších úseků je připravován, přičemž do jeho tvorby vstupují, stejně jako u každého jiného nového systému, i změny vyplývající ze zkušeností z testování na Zkušebním úseku. Samostatnou problematikou je otázka automatického přechodu vlaků pod řízením ETCS v úseku mezi Břeclaví a rakouským Bernhardsthalem. Zde dochází k proceduře HandOver mezi českým RBC ovládajícím úsek Břeclav a tratě ke státním hranicím se Slovenskem a Rakousekem, a rakouským RBC, které ovládá trať z Vídně až na českou hranici. Kromě předání řizení ETCS musí být v tomto úseku vyřešen i problém roamingu GSM-R. Aktuálně je s firmou Siemens a rakouskými drahami dokončena specifikace 3 z 5 Skříň RBCC a HMI RBC dočasně umístěné v Žst Přelouč pro účely testování na Zkušebním úseku.
rozhraní a funkčního chování tohoto speciálního HOV. K vlastní realizaci ale dojde až po dokončení modernizace uzlu Břeclav a následné modernizaci mezistaničního úseku Břeclav - Bernahardstal, v rámci které dojde k výměně mostu přes řeku Dyje a zvýšení traťové rychlosti na 160 km/h. Tyto práce budou dokončeny na konci roku 2015, vlastní zprovoznění automatického HOV bude provedeno na začátku roku 2016. Implementace funkčního chování RBC # V této oblasti postupně pokračuje implementace funkčního chování tak, jak se jej podařilo zpracovat ve formě funkčních specifikací, případů úžití a funkčních scénářů ve spolupráci AŽD Praha, SŽDC a VUZ, přičemž v rámci těchto prací byly zapracovány všechny národně specifické požadavky na funkční chování systému ETCS jako je například výluka ETCS. Tyto specifikace vznikaly po jednotlivych oblastech, zpracovávány byly postupně a byly na začátku letošního roku dokončeny. Nyní probíhá jejich závěrečné posouzení na straně SŽDC a VUZ. Paralelně k tomu probíhá po jejich implementaci začlenění do systému. Zápis FA RBC formalizovaným způsobem v jazyce UML. Nedílnou součástí implementace funkčního chování je problematika jeho testování. Toto testování probíhá v několika úrovních, z nichž každá přináší specifické výsledky. První úrovní je testování simulovaného celého řetězce systému. Ten zahrnuje vlastní RBC, které je simulováno díky vlastnostem výchozí realizační platformy GP JAZZ jako program, který využívá finální implementace funkčního chování při běhu na HW běžného PC. Díky tomu máme možnost pracovat i ve fázi simulací s cílovým SW. K simulovanému RBC jsou připojeny simulova-né stanice a je zřízen simulovaný datový okruh přenosu dat včetně simulace mobilní části ETCS. V rámci tohoto testování je nejsnáze možné pracovat s úpravami imple-mentace a hledat možné příčiny neoče-kávaného chování systému. Na druhou stranu je to úrověň simulace, která má nejdále k finální HW platformě a s největším množstvím simulovaných častí systému. Druhou úrovní je laboratorní testování s reálným HW RBC a HW HMI RBC, se simulovanými stanicemi a simulovanou mobilní častí ETCS. V rámci této úrovně testování se již projevují vlivy finální platformy, neboť RBC již pracuje v plnohodnotné konfiguraci včetně všech redundantních častí a všech kontrolních mechanismů technické a funkční bezpečnosti. Třetí úrovní testování je testování již na reálném HW na Zkušebním úseku, kde systém pracuje sice se simulovanými SZZ, které ale Pracoviště simulátorů řetězce SZZ - RBC - OBU ETCS. načítají reálné indikace ze skutečných 4 z 5
stanic při využití tzv. jednosměrné ho oddělení komunikací, a hlavně již vstupuje do testování reálná mobilní čast ETCS, která je instalována na měřicím voze ETCS firmy AŽD Praha. Měřící vůz ETCS vznikl kompletní modernizací původního motorového vozu 851.026. Modernizace zahrnovala kompletní remotorizaci, instalaci nového interiéru a hlavně zástavbu pnohodnotné ETCS L2 OBU technologie, která byla provedena ve spolupráci s firmou MV ETCS. Bombardier. V rámci ní kromě obvyklých funkcí OBU ETCS byly doplněny i speciální rozhraní pro možnost sledování chování systému ETCS na nejnižších vrstvách činnosti s možností sledovat hrubá dat tekoucí systémem. S a m o s t a t n ý m o b r o v s k ý m tématem, které je aktuálně ve zpracování a souvisí s instalcí ETCS, je testování funkčního chování specifické instalace RBC a jejího adresného SW. Je naprosto zřejmé, že vzhledem k a rozsahu funkčního chování, velikostí řízených oblastí a variabilitě jednotlivých možných průběhů scénářů řízení není možné zachovat v současnosti obvyklý způsob úplného Ovládací pult MV ETCS včetně displeje ETCS. přezkoušení ASW zařízení. Už i v současnosti se u velkých uzlů u testování ASW SZZ dostáváme na hranici akceptovatelnosti a zkušenosti říkají, že například kompletní přezkoušení ASW SZZ uzlu Kolín trvá více než 1 rok. Proto bude muset být stanoven nový přístup k přezkušování adresných SW souvisejících s ETCS. Zcela určitě bude kladen větší důraz na laboratorní testování, hledání typových situací a scénářů a lze očeklávat i řadu otázek souvisejících s chováním mobilní části ETCS během testování. Samostatnou oblastí je pak dokládání naplnění požadavků na zajištění interoperability. Konec příspěvku. 5 z 5