VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

Podobné dokumenty
Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Mendelistická genetika

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Chromosomy a karyotyp člověka

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

HLAVNÍ KREVNÍ SKUPINY ( AB0 SYSTÉM A RH FAKTOR) A JEJICH DĚDIČNOST

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Molekulární genetika, mutace. Mendelismus

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Mendelistická genetika

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Základní pravidla dědičnosti

Působení genů. Gen. Znak

- Zákl. metodou studia organismů je křížení (hybridizace)- rozmn. dvou vybraných jedinců, umožnuje vytváření nových odrůd rostlin a živočichů

Základní genetické pojmy

Genetika zvířat - MENDELU

Genetika pro začínající chovatele

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Genové interakce Modifikace mendelovských poměrů

12. Mendelistická genetika

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

Genetika přehled zkouškových otázek:

Seminář genotyp, fenotyp, krevní skupiny MONOHYBRIDISMUS

Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Degenerace genetického kódu

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Genetika kvantitativních znaků

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony

Genetické určení pohlaví

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Pojmy k zapamatování. Exprese eukaryotních genů - souhrn všech dějů, které se podílejí na průběhu transkripce a translace

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Základy genetiky populací

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

13. Genová vazba a genová interakce

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

genů - komplementarita

Selekce v populaci a její důsledky

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Genetická determinace zbarvení vlasů u člověka. Genetická determinace zbarvení očí u člověka

Mendelistická genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Mutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno hribkova@med.muni.

Genetika mnohobuněčných organismů

Úvod do obecné genetiky

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Dědičnost na úrovni organismu

Nondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota

Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu

S v a z c h o v a t e l ů k o n í K i n s k ý c h

Brno - Lužánky Základy chovatelství a genetiky potkanů

Vazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN

Druhová a mezidruhová hybridizace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Vrozené vývojové vady, genetika

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

QTL u koní. Kmen je skupina koní v rámci plemene, odlišných morfologických a užitkových vlastností (šlechtění na tažné a jezdecké využití).

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY

Leucismus u ještěrky obecné Lacerta agilis L.

Genetický polymorfismus

Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví

Základní barvy holuba domácího

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Biologie a genetika, BSP, LS7 2014/2015, Ivan Literák

Arabidopsis thaliana huseníček rolní

Genová vazba. Obr. č. 1: Thomas Hunt Morgan

Transkript:

VYRNÉ GENETICKÉ ÚLOHY II. (Nemendelistická dědičnost, kodominance, genové interakce, vazba genů) ÚLOHY 1. Krevní skupiny systému 0 -,,, 0 - jsou určeny řadou alel (mnohotná alelie, alelická série), které jsou děděny jednoduše autozomálně podle Mendelových zákonů, gen je lokalizován na krátkém raménku 9. chromozomu. Základní typy alel jsou alely I, I a i. I a I jsou dominantní a navzájem kodominantní, i je vůči oběma recesivní. Protože každá osoba nese dvě alely (jednu alelu zděděnou od otce, druhou od matky), je možných celkem 6 ů (počet ů = n (n + 1)/2, přičemž n vyjadřuje počet odlišných alel), které se projeví konkrétním fenotypem (krevní skupinou). Vyplňte následující tabulku: Krevní skupina dítěte Možný dítěte Krevní skupina matky Možný matky Možná krevní skupina otce Vyloučen otec s krevní skupinou 0 0 0 0 0 0

2. HL systém vykazuje vysoký polymorfismus a zároveň jen nízké procento rekombinací. Tato skutečnost vede k přenášení nezměněných kombinací (haplotypů) na potomstvo, identifikace HL antigenů a konkrétních haplotypů se proto využívá při paternitních sporech, případně při identifikacích jedinců. Do níže uvedené tabulky doplňte pravděpodobné HL haplotypy rodičů a jejich potomků: HL y HL haplotypy 1 3 8 w15 Cw1 Cw1 Matka 1 w23 7 8 Cw1 Cw4 1 w23 7 w15 Cw1 Cw4 2 2 5 w38 Cw3 Cw4 Matka 11 w26 12 18 Cw1 Cw2 2 w26 18 w38 Cw2 Cw3 3 w24 7 12 Cw2 Cw4 Matka 2 32 7 w35 Cw4 Cw5 2 3 7 7 Cw4 Cw4 28 w33 14 w40 Cw3 Cw3 Matka 11 29 w15 w40 Cw3 Cw5 11 28 w15 w40 Cw3 Cw3 3. Ošupení (uspořádání šupin) je u kapra je určeno na základě reciproké interakce s letálním účinkem konstituce NN. S- Nn řádkový S- nn šupinatý ss Nn hladký ss nn lysý 3.1. Pomocí rozvětvovací metody stanovte fenotypový štěpný poměr u potomků vzniklých křížením dvou řádkových kaprů (F1 generace). 3.2. Pomocí rozvětvovací metody stanovte fenotypový štěpný poměr u potomků vzniklých křížením kapra s řádkovým uspořádáním s kaprem hladkým.

4. Dermatoglyfické obrazce jsou individuálně rozdílné a jsou větším počtem genů. Mezi charakteristické znaky patří počet lišt, který je dán tloušťkou epidermis. Základní tloušťka je regulována základním vlohovým párem společným pro všechny prsty. U dominantního homozygota (VV) je epidermis silná, počet linií je 0-15, počet 16-22 je projevem heterozygota (Vv), počet větší než 22 odpovídá výbavě recesivního homozygota (vv). Pro identifikaci u je směrodatný je prst, který má nejvíce lišt. Kromě tohoto genu, ovlivňují tloušťku epidermis další dva geny. Faktor radiální působí na palci ukazováčku a prostředníku, faktor ulnární (U) působí na prsteníčku a malíčku. Pro stanovení u jedince je třeba vypočítat rozdíl mezi maximálním počtem linií na všech prstech a minimálním počtem linií na radiálních a ulnárních prstech. Je-li rozdíl větší než 10 jedná se o dominantního homozygota, je-li 0-4 recesivního homozygota, 5-10 heterozygota. Charakteristickými dermatoglyfickými útvary, které se využívají pro hodnocení fenotypu, jsou tzv. středy obrazce (terminus) a trojúhelníkyy (triradius). Hodnocení se provádí tak, že se spojí triradius s terminem a spočítají se všechny průsečíky s papilárními liniemi. 4.1. Vyhodnoťte obrazce papilárních linií vzniklé otiskem vašich prstů - otisky proveďte na proužky papíru. 4.2. Stanovte svůj pro geny V,U,R

5. arva vlasů člověka je podmíněna interakcí šesti genů. Gen podmiňuje tvorbu pigmentu a je recesivně epistatický vůči ostatním genům. (Jedinec u aa je albín, frekvence albinismu je 1 : 100.000.) Gen podmiňuje tvorbu hnědého pigmentu a je dominantně epistatický vůči genu R. Homozygotně recesivní sestava bb podmiňuje světlé zbarvení vlasu. Gen R umožňuje tvorbu červeného pigmentu, jeho recesivní alela r je inaktivní. Zbývající alely D, F, V kvantitativně ovlivňují intenzitu zbarvení, tj.(hustotu pigmentu (multiplicita kumulativní s dominancí). Mezi dvojicemi alel všech šesti genů je vztah úplné dominance. - - -- + - bb R- + - bb rr + černé D- F- V- tmavorudé D- F- V- tmavožluté D- F- V- tmavohnědé hnědé rudé zlatorudé žluté světležluté světlehnědé dd ff vv zlatěplavé dd ff vv plavé dd ff vv bílé aa -- -- 5.1 Pokuste se na základě svého fenotypu (případně na základě znalosti fenotypu rodičů) určit vlastní. 5.2 Rodiče měli hnědé vlasy a narodily se jim děti s vlasy plavými a světležlutými. Jaké měli rodiče y? 5.3 Zjistěte možné fenotypy dětí černovlasých rodičů s em a Rr DD Ff Vv.

6. Z níže uvedených fenotypových tříd vzniklých při testovacím křížení drosophily zjistěte sílu vazby a pořadí genů na chromozomu. Recesivní (mutantní ) alela fenotyp cn - rumělkové oči dp- zmenšená křídla vg - zkrácená křídla Standardní alela - fenotyp + - červené oči + - normální křídla + - normální křídla 1: + + + / cn dp vg x cn dp vg/ cn dp vg Fenotyp +++ cndp+ cn++ +dp+ cn+vg +dpvg ++vg cndpvg Počet 676 101 32 591 591 32 101 676 p = ppčee rrrrrrrrrrrrích ppppppů ppčee všeeh ppppppů 100 (cc) 7. Zjistěte genovou mapu V. chromozomu rajčete. Na základě níže uvedených zjištěných fenotypových četností stanovte pořadí a vzdálenost genů F, H, Ch, K, L, N a S. Ch n S + ch N s = 0,4% N s K + n S k = 0,8% F ch N + f Ch n = 1,3% Ch N s + ch n S = 2,6% N s k + n S K = 2,2% F ch n + f Ch N = 7,7% Ch n s + ch N S = 14,6% N S k + n s K = 29,2% F Ch n + f ch N = 13,7% Ch N S + ch n s = 82,4% N S K + n s k = 67,8% F Ch N + f ch n = 77,3% H f Ch + h F ch = 1,8% S k L + s K l = 8,6% H F ch +h f Ch = 7,2% S K l + s k L = 20,4% H f ch + h F Ch = 20,2% S k l + s K L = 21,4% H F Ch + h f ch = 70,8% S K L + s k l = 49,6%