Hlavní body. Úvod do vlnění. Harmonické vlny. Energie a intenzita vlnění. Popis, periodicita v čase a prostoru Huygensův princip, odraz a lom vlnění

Podobné dokumenty
2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední

Vlny jsou podélné elementy ve a proti směru šíření rozruchu (tlaková vlna v plynovém či vodovodním potrubí)

Mechanické kmitání. Def: Hertz je frekvence periodického jevu, jehož 1 perioda trvá 1 sekundu. Y m

3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

6. Optika. Konstrukce vlnoploch pro světlo:

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ

Zvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku

Mechanické vlnění. představuje šíření nějakého rozruchu prostorem (např.deformace pružného tělesa, změny teploty, tlaku, hustoty, intenzity silového

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

15600 Hz = khz 483 khz = 0, MHz = 1,5

1.8. Mechanické vlnění

Digitální učební materiál

Mechanické kmitání a vlnění

Interference vlnění

Jednotlivé body pouze kmitají kolem rovnovážných poloh. Tato poloha zůstává stálá.


Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku

DUM č. 14 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

6. Optika. Konstrukce vlnoploch pro světlo:

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

XI-1 Nestacionární elektromagnetické pole...2 XI-1 Rovinná harmonická elektromagnetická vlna...3 XI-2 Vlastnosti rovinné elektromagnetické vlny...

O z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4

Fyzikální podstata zvuku

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru

27. Vlnové vlastnosti světla

3.2.4 Huygensův princip, odraz vlnění

Optika pro mikroskopii materiálů I

Vlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

! " # $ % # & ' ( ) * + ), -

2. Akustika, základní pojmy a veličiny v akustice

7.ročník Optika Lom světla

Vznik a šíření elektromagnetických vln

Charakteristiky optického záření

Maxwellovy a vlnová rovnice v obecném prostředí

Centrovaná optická soustava

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

transformace Idea afinního prostoru Definice afinního prostoru velké a stejně orientované.

Úvod do laserové techniky

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:

(test version, not revised) 16. prosince 2009

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Otázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty

REAKČNÍ KINETIKA 1. ZÁKLADNÍ POJMY. α, ß jsou dílčí reakční řády, α je dílčí reakční řád vzhledem ke složce A, ß vzhledem ke složce

ZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

(Následující odstavce jsou zde uvedeny jen pro zájemce.) , sin2π, (2)

Biologické modely. Robert Mařík. 9. listopadu Diferenciální rovnice 3. 2 Autonomní diferenciální rovnice 8

7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb

Kmitání tělesa s danou budicí frekvencí

Ampérův zákon (1a) zákon elektromagnetické indukce. Gaussův zákon. zákon o neexistenci magnetických nábojů (1d)

9 Viskoelastické modely

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

TLUMIČE TORSNÍHO KMITÁNÍ SILIKONOVÉ TLUMIČE

Vlny v plazmatu. Narušení rovnováhy, perturbace se šíří prostorem => vlny Vlna musí být řešením příslušných rovnic plazmatu => módy

Izolaní materiály. Šastník Stanislav. 2. týden

Studium ultrazvukových vln

23. Mechanické vlnní. Postupné vlnní:

Obsah. 1 Vznik a druhy vlnění. 2 Interference 3. 5 Akustika 9. 6 Dopplerův jev 12. přenosu energie

Kmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

Pružnost a pevnost I

Základní vlastnosti funkcí

4.2.3 ŠÍŘE FREKVENČNÍHO PÁSMA CHOROVÉHO ELEMENTU A DISTRIBUČNÍ FUNKCE VLNOVÝCH NORMÁL

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

Světlo x elmag. záření. základní principy

P5: Optické metody I

Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech

Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

(Zavedení pojmu funkce, vlastnosti. Repetitorium z matematiky

Teorie rentgenové difrakce

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :

Elektromagnetické vlnění

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

Neustálené proudění v otevřených korytech. K141 HY3V (VM) Neustálené proudění v korytech 0

HODNOCENÍ EXPOZICE V OKOLÍ PŘÍSTROJŮ IPL. Pavel Buchar

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

KUFŘÍK ŠÍŘENÍ VLN

OPTIKA. I. Elektromagnetické kmity

Rovinná harmonická elektromagnetická vlna

Transkript:

Vlnění

Úvod do vlnění Hlavní bod Harmoniké vln Popis, periodiia v čase a prosoru Hugensův prinip, odraz a lom vlnění Energie a inenzia vlnění Inerferene vln, Dopplerův jev

Vln přenos kmiů prosorem Prosředím složeným z hmonýh bodů, z nihž každý může vkonáva kmi a mezi kerými jsou vazb, harakerizované například modul E a G, se výhlka může šíři jako vlna posupné kmiání v prosoru a čase. Př. - epelná vodivos pevnýh láek - šíření zvuku v lákáh Vazba mezi harmonikými osiláor

Vln jak se hová osiláor ve vzdálenosi od počáku? ( ( A Z bodu do bodu A dojde vzruh za čas τ v v b o d u b o d u A sin ( s in ( ( v b o d u A s in ( ( závisí na času a poloze = (, kde je (zaím neznámá rhlos šíření vzruhu

Vln vlnová délka, frekvene perioda λ VIDEO Fedderseil λ je vlnová délka = vzdálenos dvou bodů, keré kmiají se sejnou fází ( sin ( ( v b o d u A v bodu A sin T A T v, ne!!! f T f

Vlnění je piké ím, že se prosorem šíří energie (+ informae, ale ne hmoa. Výhlku harmoniké vln, šíříí se rhlosí ve směru os popisujeme: (, sin ( znaménko - plaí pro kladná v bodě je ed výhlka, kerá bla v počáku před dobou / =, za kerou do něj vlna dospěla (, sin Harmoniká vlna je periodiká v čase i prosoru, vzhledem k periodičnosi funke sinus T = + mt = + n

Vlnění se dělí na příčné (ransversální a podélné (longiudinální Posupné vlnění příčné Posupné vlnění podélné VIDEO Fedderseil

Vlnění v izoropním prosředí Izoropním prosředím nazýváme prosředí, keré má z hlediska šíření vlnění ve všeh směreh sejné vlasnosi Vlnění se šíří ve směru paprsku, kerý je vžd kolmý na vlnoplohu. Vlnoploha vlnění je ploha, jejíž bod jsou sejně vzdálené od zdroje vlnění a kmiají ed se sejnou fází.

Hugensův prinip: Každý bod vlnoploh, do něhož dospělo vlnění v určiém okamžiku, můžeme pokláda za zdroj elemenárního vlnění, keré se z něho šíří v elemenárníh vlnoploháh. Vlnoploha v dalším časovém okamžiku je vnější obalová ploha všeh elemenárníh vlnoploh.

Odraz rovinné vlnoploh Úhel odrazu je roven úhlu dopadu

Lom vlnění Při přehodu vlnění z jednoho prosředí do druhého se mění směr šíření vlnění. Je o způsobeno ím, že se v druhém prosředí vlnění šíří jinou rhlosí. Poměr sinu úhlu dopadu k sinu úhlu lomu je pro daná dvě prosředí sálá veličina a rovná se poměru rhlosí vlnění v obou prosředíh. Nazývá se inde lomu vlnění n, pro daná prosředí. Lomený paprsek zůsává v rovině dopadu. sin sin v v n, Pozor! Laboraoře: n = f( VIDEO Hugens prinzip

Energie a inenzia vlnění Vlnění je posupné kmiání jednolivýh osiláorů podél jeho šíření. Lze ed očekáva, že se bude prosřednivím vln šíři energie kineiká i poeniální. Celková energie kmiajíího bodu: E k m Energie v jednoe objemu: dek w dv E m Celková energie vlnění: V w dv

Inenzia vlnění je rovna energii, kerá projde jednokovou plohou S ( kolmo na směr šíření za jednoku času S S S m S E I =. S m =..S.ρ Wm I Rhlos v sobě skrývá modul media ve kerém se vlnění šíří

Skládání vlnění - Inerferene os Omezíme se na dvě vln sejné frekvene ω a různé fáze ( sin, ( ( sin, ( Ampliuda:

Inerferene vlnění konsrukivní os o s Maimum nasává kdž: k d k

Inerferene vlnění desrukivní os o s Minimum nasává kdž: k d k

Inerferene vlnění dvojšěrbina, mřížka VIDEO Inerferenz Ohb vlnění nasává na předměeh o velikoseh blízkýh vlnové déle opiká mřížka Překážka se dvěma ovor Průběh inenzi d Vznikají inerferenční maima a minima k d k

Dopplerův jev a rázová vlna Pohbuje-li se zdroj vlnění, pozorovael nebo prosředí, ve kerém se vlnění šíří, dohází ke změně pozorované frekvene. Popišme pohb : zdroje vlnění rhlosí v příjeme vlnění rhlosí u rhlos šíření je věší než u, v, ale menší než rhlos svěla ve vakuu všehn rhlosi ve směru os + jsou kladné

Kdž se pozorovael pohbuje, vln kolem něj neprohází rhlosí, ale relaivní rhlosí - u. Pro vzdalujíího se pozorovaele je ed frekvene nižší, pro přibližujíího se b blo u záporné a frekvene b bla všší. u f f f u u f u u Nní je pozorovael v klidu a zdroj se pohbuje rhlosí v od počáku k pozorovaeli. Takže každá vlna se zmačkne do prosoru T (-v. Pro vzdalujíí se zdroj je ed v< a frekvene je nižší, pro přibližujíí se b bla frekvene opě všší. ( ( v T T f f v T v VIDEO Doppler effek Rázová vlna viz. video