Molekuly na povrchu kapaliny mají A) nižší B) vyšší C) stejnou energii jako molekuly uvnitř kapaliny.

Podobné dokumenty
E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah)

Přijímací zkouška do navazujícího magisterského oboru FSv ČVUT

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE

Povrchová vs. hloubková filtrace. Princip filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ

Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob

Princip filtrace. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Tekutiny Doprava tekutin.

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

7. Fázové přeměny Separace

Oxidačně-redukční reakce (Redoxní reakce)

E ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Katedra fyziky, Hálkova 6, Liberec

Termodynamické základy ocelářských pochodů

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem. 1.2 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem 1000

7. Viskozita disperzních soustav

13. Skupenské změny látek

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová

Molekulová fyzika. Reálný plyn. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

Úloha 7. Stanovení měrného povrchu metodou BET

IV. Fázové rovnováhy dokončení

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Plynová chromatografie

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní

Řešení diferenciálních rovnic 1. řádu (lineárních, s konstantními koeficienty)

Rozpustnost Rozpustnost neelektrolytů

Termodynamika ideálního plynu

03 Návrh pojistného a zabezpečovacího zařízení

1.5.5 Potenciální energie

5.1 Termodynamický popis chemicky reagujícího systému

1.1 Numerické integrování

Třídění látek. Chemie 1.KŠPA

Termodynamický popis chemicky reagujícího systému

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

Chemické výpočty I (koncentrace, ředění)

Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky

Chemie povrchů verze 2013

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014

3. Aktivní snímače. 3.1 Termoelektrické snímače

= je: 1 n n. 2. Posloupnost an. 1) klesající a lim a 4 n. 2) rostoucí a lim a 4 n. 3) nerostoucí a lim a 4 n. 4) neklesající a lim a 4 n

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

Roztoky - druhy roztoků

FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

PRŮTOK PORÉZNÍ VRSTVOU

Pomoc v nouzi. (m B je hmotnost rozpouštědla v gramech)

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6

1 stupeň volnosti vynucené kmitání. Iva Petríková

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

test zápočet průměr známka

Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

H δ+ A z- K z+ Obr. E1

Vlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny

I. termodynamický zákon

Redoxní rovnováhy. OX 1 + n 1 e RED 1 ox 2 + n 2 e red 2. aox + bb + ne cred + dd (účast i jiných látek) K = RED. redox. red

Princip filtrace. Povrchová vs. hloubková filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob

Pružnost a plasticita II

Ohýbaný nosník - napětí

2.4. Rovnováhy v mezifází

Základy chemických technologií

Posouzení za požární situace

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Obr. 1: Řez masivním průřezem z RD zasaženým účinkům požáru

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová

1.5.2 Mechanická práce II

ZÁKLADNÍ POZNATKY Hydrostatika Kapaliny málo stlačitelné, za rovnovážného stavu nemohou vznikat tečná napětí, jsou dokonale pružné.

Adhezní síly v kompozitních materiálech

PŘEVODY JEDNOTEK. jednotky " 1. základní

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ 7

Dodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace

Makroskopicky perfektní replika studovaného systému Mikroskopicky jednotlivé soustavy nejsou ekvivalentní

Stanovení disociační konstanty acidobazického indikátoru. = a

Netkané textilie. Materiály 2

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat

Příklad 1 Osově namáhaný prut průběhy veličin

Fázové rozhraní - plocha,na které se vlastnosti systému mění skokem ; fáze o určité tloušťce

PLANIMETRIE ZÁKLADNÍ POJMY PŘÍMKA A JEJÍ ČÁSTI

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

Stavové neboli fázové diagramy jednosložkových a dvousložkových systémů. Doc. Ing. Jiří Vondrák, DrSc

Transkript:

Jko mobilní fázové rozhrní je oznčováno A) rozhrní mezi evnou látkou klinou B) ovrch kliny C) ovrch evné látky D) rozhrní mezi dvěm nemísitelnými klinmi Molekuly n ovrchu kliny mjí A) nižší B) vyšší C) stejnou energii jko molekuly uvnitř kliny. Povrchová energie je A) ráce, kterou je třeb dodt k jednotkovému zvětšení lochy ovrchu B) ráce, kterou systém vykoná ři jednotkovému zvětšení lochy ovrchu C) telo, které se uvolní ři jednotkovému zvětšení lochy ovrchu D) telo, které je třeb dodt ři jednotkovému zvětšení lochy ovrchu Povrchové nětí kliny se od ovrchové energie téže kliny ři stejné telotě A) liší ouze číselnou hodnotou B) liší se ouze rozměrem C) liší se rozměrem i číselnou hodnotou D) neliší se Rozměr ovrchového nětí je roven A) rozměru tlku B) rozměru síly dělenému rozměrem délky C) rozměru síly děleném rozměrem lochy D) rozměru ovrchové energie Povrchová energie se dá vyjádřit v těchto jednotkách: A) kg m 1 s 1 B) N m 2 C) J m 2 D) cl cm 2 E) N m 1 Povrchové nětí je důsledkem těchto skutečností: A) Molekul ve fázovém rozhrní není ze všech strn obkloen jinými molekulmi kliny B) Povrchové molekuly mjí vyšší otenciální energii než molekuly uvnitř kliny C) Molekuly v ovrchu mjí vyšší kinetickou energii D) N řevod molekuly z ovrchu do nitr kliny je nutno vynložit ráci E) Při řevod molekuly z ovrchu do nitr kliny lze získt ráci Ploch fázového rozhrní mezi diserzními částicemi diserzním rostředím v dné diserzi C) nezávisí n velikosti částic A) roste s rostoucí velikostí diserzních částic B) roste s klesjící velikostí diserzních částic D) závislost velikosti lochy fázového rozhrní n velikosti částic rochází minimem

Mezifázové nětí mezi omezeně mísitelnými klinmi s rostoucí telotou A) vždy roste B) vždy klesá C) může růst i klest D) nemění se Povrchové nětí vody má z okojových telot hodnotu řibližně A) 35 mn m 1 B) 72 mn m 1 C) 480 mn m 1 D) 1300 mn m 1 Vliv tlku n ovrchové nětí kliny A) je význmný jen u velmi mlých částic B) je tím větší čím větší jsou částice C) je vždy význmný D) je všeobecně velmi mlý Povrchově ktivní látk A) silně dsorbuje n svém ovrchu jiné látky B) se silně dsorbuje z vodných roztoků ve fázovém rozhrní C) má ktlyticky ktivní ovrch D) ůsobí jko ktlyzátor Látk ovrchově ktivní je rozuštěná látk, která A) se silně dsorbuje n ovrchu vody. B) silně zvyšuje ovrchové nětí vody. C) silně snižuje ovrchové nětí vody. D) silně ovlivňuje ovrchové nětí vody v kterémkoli směru. Anorgnický elektrolyt rozuštěný ve vodě A) zůsobuje jen mírné zvýšení ovrchového nětí. B) ůsobí i silné zvýšení ovrchového nětí, je-li ovrchově ktivní. C) není ovrchově ktivní. D) silně ovlivňuje ovrchové nětí vody již v mlých koncentrcích. Povrchové nětí vodných roztoků A) je vždy nižší než ovrchové nětí čisté vody B) je vždy vyšší než ovrchové nětí čisté vody C) je vždy stejné jko ovrchové nětí čisté vody D) je nižší než ovrchové nětí čisté vody u roztoků ovrchově inktivních látek E) je nižší než ovrchové nětí čisté vody u roztoků ovrchově ktivních látek Kilární tlk n rozhrní klin/ár (ro rozhrní o stejném zkřivení) je tím větší A) čím menší je ovrchové nětí B) čím větší je ovrchové nětí C) čím větší je hustot kliny D) čím menší je viskozit kliny Velikost kilárního tlku A) je římo úměrná oloměru kiláry

B) je neřímo úměrná oloměru kiláry C) nezávisí n oloměru kiláry D) je neřímo úměrná hodnotě ovrchového nětí kliny E) je tím větší čím větší je ovrchového nětí kliny Jký tvr bude mít blán mezi dvěm sojenými bublinmi různé velikosti? (A) (B) (C) Při výočtu ovrchového nětí z výšky elevce h v kiláře o oloměru R smíme oužít vzorce ( je hustot, g je tíhové zrychlení) 1 h g R 2 A) vždy, B) jen ři úlném smáčení stěn kiláry, C) jen, je-li úhel smáčení ostrý. Kontktní úhel vody n olyethylenu je si 110. Předokládejme, že můžeme řirvit dosttečně orézní olyethylen. Může docházet ke kilární kondenzci vody n olyethylenu? V olydiserzním systému kky kliny v áře z konstntní teloty A) mlé částice se smovolně zmenšují větší rostou, B) mlé částice smovolně rostou velké se zmenšují C) velikost částic se nemění D) všechny částice se vyřují zmenšují se Telot vru kliny, která obshuje mlé bublinky lynu, A) je vždy nižší než B) je vždy vyšší než telot vru kliny bez bublinek C) je stejná jko Co se stne s ovrchem evné látky ři zhřátí n telotu, ři které má sublimční tlk dosttečně velkou hodnotu? A) Vyvýšeniny 1 se budou zmenšovt rohlubně 2 budou zrůstt B) Mteriál bude sublimovt z rohlubní 2 uszovt se n vyvýšeninách 1 C) Mteriál bude sublimovt rovnoměrně celé lochy ovrchu 1 2 Koncentrce nsyceného roztoku, který je v rovnováze s velmi mlými krystly je A) menší B) větší než koncentrce nsyceného roztoku v rovnováze s velkými krystly C) rozustnost nezáleží n velikosti částic rozouštěné látky Pro úhel smáčení vody n evné látce s (obr.1) byl nměřen 77. Vod evnou látku A) dobře smáčí B) štně smáčí Obr.1 s

C) klin se n ovrchu evné látky rozestírá Nkreslete schemticky do obr.1, jk bude vydt mlá kk vody n rovném ovrchu této evné látky, vyznčte kontktní úhel mezifázová nětí lg, sg, ls. Jký vzth ltí mezi těmito veličinmi? Povrchový tlk monomolekulárního filmu má stejný rozměr A) jko tlk, B) jko energie, C) jko ovrchová energie, D) jko ovrchové nětí. Při exerimentálním stnovení ovrchového tlku měříme sílu, kterou je nutno ůsobit n lovoucí řeážku, bychom zbránili jejímu osuvu tím exnzi filmu n úkor čisté neokryté hldiny. Povrchový tlk se rovná této síle dělené A) lochou filmu, B) délkou řeážky, C) délkou osuvu řeážky. Ploch AM, která řidá n jednu molekul liftické kyseliny v tuhém ovrchovém filmu, je řibližně rovn A) objemu molekuly umocněnému n dvě třetiny; B) druhé mocnině délky ntžené molekuly; C) růřezu molekuly kolmo n směr řetězce; v homologické řdě mstných kyselin směrem k vyšším členům tto loch D) roste, E) klesá, F) se nemění. Pro chemisorci je tyické, že A) dsorční rovnováh se ustvuje okmžitě B) vždy se dsorbuje jen jedn vrstv molekul C) je nesecifická (kždý lyn se dsorbuje n libovolném dsorbentu) D) dsorční tel chemisorce jsou v bsolutní hodnotě menší než u fyzikální dsorce Adsorce se řídí Freundlichovou izotermou, ltí-li mezi dsorbovným množstvím tlkem vzth A) = K m, B) = k r, k1 C) =, 1 k 2 D) ln = K1+ K2 ln, kde K, Kl, K2, k, kl, k2, m r jsou konstnty. Adsorční izoterm ro říd dsorce, kdy dsorční síly vážící dsorbát bezrostředně k ovrchu jsou větší než kondenzční síly, vytvářející dlší dsorční vrstvy, je znázorněn křivkou (křivkmi)

(A) (B) (C) (D) Adsorční izoterm ro říd vícevrstvé dsorce, kdy dsorční síly vážící dsorbát bezrostředně k ovrchu jsou menší než kondenzční síly, vytvářející dlší dsorční vrstvy, je znázorněn křivkou (A) (B) (C) (D) Jednovrstvá dsorce lynu n dsorbentu I je osán rovnicí. 10. 1 5 Adsorbent II má dvojnásobný očet center téže finity jko dsorbent I; ro dsorci téhož lynu n dsorbentu II ltí rovnice 20 20 10 A), B), C). 1 5 1 10 1 10 Srženin chromnu stříbrného vznikl řídvkem mírného řebytku roztoku dusičnnu stříbrného k roztoku chromnu drselného, tkže v mtečném roztoku jsou ve zntelných koncentrcích řítomny ionty Ag +, K +, NO3. N ovrchu srženiny se budou dsorbovt ionty A) Ag +, B) K +, C) NO3 Zředěný roztok bromidu drselného titrujeme zředěným roztokem dusičnnu stříbrného. Srženin bude mít záorný náboj A) řed dosžením B) o dosžení bodu ekvivlence Secifický ovrch (m 2 g 1 ) dsorbentu stnovíme z hodnoty dsorbovného množství vhodného lynu, které odovídá A) tlku nsycených r. B) úlné dsorci v jedné vrstvě. C) hodnotě m získné z izotermy BET. Tuto hodnotu násobíme D) celkovým ovrchem jedné molekuly lynného dsorbátu. E) lochou, kterou n ovrchu dsorbentu zujme jeden mol dsorbátu. Tloušťk elektrické dvojvrstvy s koncentrcí elektrolytu řítomného v roztoku A) roste, B) klesá,

C) nemění se Potenciální rozdíl mezi různými výškmi vznikjící ři ádu drobných kének (vodoád, vertikální ohyb mrků) je svou odsttou A) elektrokinetický otenciál, B) sedimentční otenciál, C) roudový otenciál, D) jev inversní k elektroforéze, E) jev inversní k elektroosmóze. Dvojici nvzájem inverzních elektrokinetických jevů ředstvují A) elektroforéz sedimentční otenciál, B) roudový sedimentční otenciál, C) elektroosmóz elektrokinetický otenciál, D) elektroosmóz sedimentční otenciál. Reltivní viskozit susensí, lyosolů koloidních roztoků A) je bezrozměrná vždy menší než jedn, B) je bezrozměrná vždy větší než jedn, C) žádná z obou uvedených lterntiv není srávná. Reologické chování diltntního systému je osáno tokovou křivkou A) B) C) D) (Jké chování oisují osttní křivky?) x y D C B A du x dy Dobrá nátěrová hmot musí být v klidu konzistentní, ři roztírání všk tekutá. Tyto oždvky slňuje soustv A) newtonská, B) diltntní, C) tixotroní. Osmóz je A) růchod molekul rozuštěné látky oloroustnou membránou z roztoku do čistého rozouštědl B) růchod molekul rozouštědl oloroustnou membránou z roztoku do čistého rozouštědl C) růchod molekul rozouštědl oloroustnou membránou z čistého rozouštědl do roztoku Osmotický tlk roztoku NCl o koncentrci 0,1 mol dm 3 bude mít ři stejné telotě hodnotu A) stejnou jko osmotický tlk roztoku glukózy o koncentrci 0,1 mol dm 3 B) dvojnásobnou než osmotický tlk roztoku glukózy o koncentrci 0,1 mol dm 3 C) oloviční než osmotický tlk roztoku glukózy o koncentrci 0,1 mol dm 3 Osmotický tlk roztoku NCl o koncentrci 0,1 mol dm 3 má ři stejné telotě stejnou hodnotu jko osmotický tlk A) roztoku KCl o koncentrci 0,1 mol dm 3 B) roztoku schrózy o koncentrci 0,1 mol dm 3 C) roztoku N2SO4 o koncentrci 0,1 mol dm 3

Osmotický tlk roztoku NCl o koncentrci 0,1 mol dm 3 má ři telotě 300 K hodnotu řibližně A) 250 kp B) 500 kp C) 125 kp V důsledku zvýšení stuně diserzity koloidního systému se zvýší A) rychlost sedimentce, B) rychlost teelného ohybu, C) roztyl světl, D) rvděodobnost, že částice budou ozorovtelné v mikroskou nebo v ultrmikroskou, E) osmotický tlk. Ke zvýšení stuně diserzity systému může dojít A) Ostwldovým zráním B) rozdem diserzních částic C) kogulcí D) sublimcí E) kolescencí F) vyřováním Stejné diserzní částice sedimentují ke dnu ve třech různých diserzních rostředích o stejné viskozitě různou rychlostí. Je-li zručen stálost roti kogulci, budou tyto částice nejomleji sedimentovt v grvitčním oli A) ve vodě ( = 1 g cm 3 ) B) ve vodném roztoku bromidu drselného ( = 1,4 g cm 3 ) C) ve vodném roztoku lkoholu ( = 0,93 g cm 3 ) Stejné diserzní částice sedimentují ke dnu ve třech různých diserzních rostředích o stejné hustotě různou rychlostí. Je-li zručen stálost roti kogulci, bude nejrychlejší sedimentce A) ve vodě (viskozit η = 1 mp s) B) v myllkoholu (η = 4,9 mp s) C) v benzenu (η =0,67 mp s) Z uvedených lterntiv oznčte tu, která vede k největšímu zvýšení rychlosti sedimentce v odstředivce: A) snížení viskosity diserzního rostředí o 50 %, B) zvýšení rozdílu hustot diserzního odílu diserzního rostředí o 50 %, C) zvýšení rychlosti otáčení o 50 %.

Stérická stbilizce je A) stbilizce evně dsorbovnými mkromolekulmi v dobrém rozouštědle B) stbilizce evně dsorbovnými mkromolekulmi ve štném rozouštědle C) stbilizce nízkou koncentrcí volných dlouhých mkromolekul D) stbilizce řídvkem mkromolekul, které se nedsorbují n lyofobních částicích Oznčte diserzní systémy, které mohou vzniknout smovolným rozouštěním o svém vzniku mohou být z dných odmínek ve stvu termodynmicky stbilním: A) rvé roztoky, B) susenze, C) roztoky mkromolekul, D) emulze. E) micelární (socitivní) koloidy, F) lyofobní soly, Stbilizce emulze evným ráškem je účinná, jestliže A) jsou částice rášku dokonle smáčeny vnitřní fází emulze B) jsou částice rášku dokonle smáčeny vnější fází emulze C) evné částice jsou selektivně smáčeny vnější fází emulze D) evné částice jsou selektivně smáčeny vnitřní fází emulze Koncentrční závislosti ovrchového nětí roztoku ethyllkoholu odovídá křivk A) B) C) D) Při kritické micelární koncentrci A) se zčínjí tvořit micely B) dochází k flokulci diserzních částic C) dochází k rozdu micel D) se mění brv lyofobního solu A C B D Solubilizce je A) kogulce lyofobního solu B) rozouštění látek, nerozustných v čistém diserzním rostředí, v roztoku micelárního koloidu C) inverze fází emulze D) vznik mikroemulze Botnání je A) ohlcování nízkomolekulárního rozouštědl xerogelem B) řeměn morfního gelu n krystlický C) řechod fyzikálně síťovného gelu n chemicky síťovný D) tání ireverzibilního gelu