stručná osnova jarní semestr podzimní semestr



Podobné dokumenty
stručná osnova jarní semestr podzimní semestr

Gullstrandovo schématické oko

Gullstrandovo schématické oko

Ústav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně GEOMETRICKÁ OPTIKA. Přednáška 10

Gullstrandovo schématické oko

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

FYZIKA. Oční vady. 9. ročník

Zásady centrování brýlových čoček I. LF MU Brno Brýlová technika

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

GRADIENTNÍ OPTICKÉ PRVKY Gradient Index Optical Components

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla

Zásady centrování brýlových čoček II. LF MU Brno Brýlová technika

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY

Seminární práce Lidské oko Fyzika

Historické brýle. 1690: brýle Norimberského stylu se zelenými čočkami. 1780: stříbrné brýle. konec 18. století: mosazné obruby, kruhové čočky

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

Řešení binokulárních refrakčních anomálií

oční (osový) astigmatismus

proces, při němž oko přizpůsobuje svou mohutnost, aby zaostřilo na objekty v různých vzdálenostech

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová

ANALÝZA VLIVU NUMERICKÉ APERTURY A ZVĚTŠENÍ NA HODNOTU ROZPTYLOVÉ FUNKCE BODU

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou

Někdy je výhodné nerozlišovat mezi odrazem a lomem tím způsobem, že budeme pokládat odraz za lom s relativním indexem lomu n = 1.

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. F3240 Fyzikální praktikum 2

3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ

Principy korekce aberací OS.

Optika pro mikroskopii materiálů I

7. Světelné jevy a jejich využití

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

Monokulární korekce, PřF UP v Olomouci. Subjektivní zjištění možné refrakční vady. Start 1,0 V N. Předsadit slabou + sféru

Optika. Zápisy do sešitu

9. Geometrická optika

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

23. Mechanické vlnění

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

Fyzika aplikovaná v geodézii

Tematické okruhy k odborné zkoušce v rámci SZZ v bakalářském studijním oboru Optika a optometrie

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

Centrovaná optická soustava

Brýlové čočky I. LF MU Brno Brýlová technika

Laboratorní práce č. 4: Úlohy z paprskové optiky

Jméno: Michal Hegr Datum: Oko

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

sin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu

Úloha 6: Geometrická optika

Fokální korektory. Okuláry. Miroslav Palatka

českých optiků a optometristů Zásady

Brýlové čočky II. LF MU Brno Brýlová technika

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

M I K R O S K O P I E

7.ročník Optika Lom světla

25. Zobrazování optickými soustavami

Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:

7. Analytická geometrie

Zahrádka,Obrdlík,Klouda

FYZIKA 4. ROČNÍK. Disperze světla. Spektrální barvy. β č β f. T různé f různá barva. rychlost světla v prostředí závisí na f = disperze světla

Výroční zprávu za rok 2014

Písemná přijímací zkouška OPTOMETRIE číslo uchazeče.

Výroční zprávu za rok 2013

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku

MĚŘENÍ HETEROFORIE A PRIZMATICKÁ. LF MU Brno Optika a optometrie I

Novinky ve vývoji individuálních progresivních čoček. Petr Ondřík Rodenstock ČR, s.r.o.

Předmět: SM 01 ROVINNÉ PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE

Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

BI(TRI)FOKÁLNÍ A PROGRESIVNÍ ČOČKY

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.

OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

prismatický účinek bi(tri)fokální a progresivní čočky

Výroční zprávu za rok 2016

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

Geometrická optika. Vznikají tak dva paprsky odražený a lomený - které spolu s kolmicí v místě dopadu leží v jedné rovině a platí:

NULUX EP. Ideální korekce se stává skutečností

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

EXPERIMENTÁLNÍ METODA URČENÍ ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ OBJEKTIVU ANALAKTICKÉHO DALEKOHLEDU. A.Mikš 1, V.Obr 2

Měření indexu lomu pevných látek a kapalin refraktometrem

Oko - stavba oka a vady

17. března Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Optika nauka o světle

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Návrh optické soustavy - Obecný postup

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Téma 11 Prostorová soustava sil

Středoškolská technika Jednoduchý projektor

1. Optika I. Poznámka: Stejné nebo obdobné demonstrace jsou uvedeny v závorkách za jednotlivými fy zikálními jevy a odpovídají seznamu literatury.

Transkript:

Brýlová optika

stručá osova jarí semestr základy geometrické optiky pro brýlovou optiku Gullstradovo schématické oko, další modely, otoreceptory oka, vizus, optotypy myopie, hypermetropie, aakie a jejich korekce povaha aiálí rerakce, velikost obrazu a sítici podzimí semestr akomodace oka presbyopie a její korekce brýlové čočky: výpočty, korekce vad, bodově zobrazující čočky prizmatický účiek biokálí, triokálí a multiokálí čočky očí astigmatismus a jeho korekce

kotrola a hodoceí studia jarí semestr kotrolí práce (50 + 50 bodů) zápočet (podmíka uděleí: > 49 bodů) podzimí semestr kotrolí práce (50 + 50 bodů) zápočet (podmíka uděleí: > 49 bodů) zkouška (ústí, asi /3 hodoceí za body z KP, asi /3 za otázky u zkoušky) 3

literatura. J. Polášek a kol.: Techický sborík očí optiky,. vyd. SNTL, Praha 975.. R. Baštecký: Praktická brýlová optika. R+H optik, Praha 997. 3. M. Rutrle: Brýlová optika. IDVPZ, Bro 993. 4. A. H. Tuaclie: Itroductio to Visual Optics. ABDO College, Caterbury 004. 5. E. Keprt: Teorie optických přístrojů III. Oko a jeho korekce. SPN, Praha 966. 6. J. Schwiegerlig: Field Guide to Visual ad Ophthalmic Optics. SPIE, Belligham 004. 7. B. Havelka: Geometrická optika, I. a II. díl. NČAV, Praha 955. Též a www.opto.cz 4

další iormačí zdroje Letos: Móda a brýle Česká očí optika časopis Společestva českých optiků a optometristů www.bvv.cz/opta www.4oci.cz 5

kotakt pro. RNDr. Radim Chmelík, Ph.D. Ústav yzikálího ižeýrství FSI VUT v Brě e-mail: chmelik@me.vutbr.cz tel. 54 4 795 6

požadovaé vstupí zalosti. zákoy geometrické optiky, ide lomu prostředí, ide lomu vzduchu, vzájemé vztahy. disperze, Abbeovo číslo, katalogy optických materiálů 3. hraol, optický klí 4. zobrazeí kulovou plochou obecě a v paraiálím prostoru 5. základí body jedé kulové plochy 6. zobrazeí soustavou kulových ploch, polohy základích bodů soustavy, ohiskové vzdáleosti 7. zobrazovací rovice (pro paraiálí prostor) 8. zobrazeí tekou čočkou, zobrazeí tlustou čočkou 9. zobrazeí soustavou čoček, trasováí paprsků 0. omezeí paprskových svazků v optické soustavě. zvětšeí příčé, podélé, úhlové (Geometrická optika. semestr) 7

zaméková kovece a symboly (-) (-) (+) X, X, (Y, Y ) osový (mimoosový) předmětový a obrazový bod s, s sečé vzdáleosti předmětového, obrazového bodu s X, s(x), sečá vzdáleost bodu X a, a vzdáleost od předmětové, obrazové hlaví roviy, předmětová, obrazová ohisková vzdáleost h výška paprsku (od optické osy) y, y příčá souřadice mimoosového bodu, ide lomu (před a za lámavou plochou) φ, S optická mohutost, vrcholová lámavost vergece vzdáleostí se ozačují příslušými velkými písmey (A, S, X) pořadí lámavé plochy se začí číselým ideem 8

redukovaá vzdáleost, vergece redukovaá vzdáleost: = / vergece: X = / (m) X (m -, D) -0, -0-0, -5-0,5-4 -0,33-3 -0,5 - - - 0 + + +0,5 + +0, +0 X < 0 X > 0 -D -D 0D +D +D 0D (divergece) (kovergece) 9

vergece svazku se měí při šířeí X = X dx ( = d) X d X 0

lom kulovou plochou Sellův záko si = si > 0, si = (r - )/r si si = / si = - + = r - r si / si, h > 0 X > 0 X V C < 0 r > 0 > 0

trasováí paprsků (ray tracig) Plocha Rádius (mm) Tloušťka (mm) Ide lomu D (-) Objekt ekoečo ekoečo,0000 7,70 0,50,377 3 6,80 3,0,3374 STO 0,00 0,55,3860 5 7,9,4,4060 6-5,76 0,64,3860 7-6,00 6,79,3360

Gaussova zobrazovací rovice (paraiálí aproimace) > 0 / = / + j h > 0 X > 0 X V C < 0 r > 0 > 0 optická mohutost plochy j = ( )/r 3

lámavá plocha měí vergeci Gaussova zobrazovací rovice: X + j = X j optická mohutost je vergecí (obrazové) ohiskové vzdáleosti: 0 + j = / 4

soustava lámavých ploch (paraiálí aproimace) = = 3 3 X X = X 3 X = X X 3 V V V 3 3 d 3 j i = ( i i )/r i i / i = i / i + j i i+ = i - d i 5

soustava lámavých ploch (tabelárí výpočet v paraiálí aproimaci) plocha č. 3,000,55,603 ide lomu před lám. plochou,55,603,000 ide lomu za lám. plochou r 9,000 -,000 -,000 rádius lám. plochy d 30 45 -- vzdáleost lám. plochy od předch. - 30,00 poloha předmětového bodu X = / φ = (-)/r optická mohutost plochy X = / vergece obrazového svazku poloha obrazového bodu -d -- pomocý údaj /(-d) -- pomocý údaj vergece předmětového svazku j i = ( i i )/r i X i = X i + j i i+ = i - d i X i+ = X i d i X i 6

příklad: ohisko rozptylky = = 3 X X = F V V X = X d = s F j i = ( i i )/r i X i = X i + j i i+ = i - d i X i+ = X i d i X i 7

příklad: ohisko rozptylky (tabelárí výpočet pro paraiálí aproimaci) leží-li předmětový bod v ekoeču plocha č.,000,55,55,000 r +30 +0 d 5 X = / 0 φ = (-)/r X = / s F -d /(-d) j i = ( i i )/r i X i = X i + j i i+ = i - d i X i+ = X i d i X i pak zde vychází sečá obrazová ohisková vzdáleost 8

vrcholová lámavost ( plochy) = 3 tabelárí výpočet S : V X = F V S = s F φ φ d = s F vrcholová lámavost je vergecí sečé (obrazové) ohiskové vzdáleosti: vlastí zvětšeí celková optická mohutost S = s F = s (F ) = φ d φ + φ = φ c d φ = Γ φ c Gullstradova rovice: φ c = φ + φ d φ φ 9

hlaví body a roviy ( plochy) F V F H H V 3 obecě: - p s F e e = s F s (H) s(f) - s F - e s (H) s (F) - s F - e e d j j c e - d j j c 3 0

příklad: rozptylka = = 3 X F V V d s F - p e d j j c e - d j j c 3

polohy hlavích rovi u čoček e d j j c V H H V e e e - d j j c 3

3 polohy hlavích rovi tabelárě (p ploch) F F 3 F s d d d s s h h p p p p p p - - - - - - - s F -d /(-d) /( -d ) /( -d ) 3 /( 3 -d 3 )

hlaví body a roviy (p ploch) 3 F V F H H V s F e e = s F Účiek všech ploch optické soustavy lze ahradit obrazovou hlaví roviou. Při opačém chodu paprsků předmětovou hlaví roviou. 4

Gaussova zobrazovací rovice (p ploch) X V H H V X p F F a a a /a = /a + j c a vztah optické mohutosti a ohiskové vzdáleosti / = F = 0 + j c 0 = / + j c 5

čočka trasormuje vergeci Gaussova zobrazovací rovice: X + j = X j 6

vergece a korekce vady oka emetropické oko (bez vady) vidí ostře bod R v ekoeču (svazek s vergecí X = 0) R X = 0 D ametropické oko (s vadou) vidí ostře bod R ve vzdáleosti a R (svazek s vergecí X = A R = /a R ) X = 0 D j korekčí čočka, která převádí svazek s vergecí X = 0 a svazek s vergecí A R, musí mít mohutost j = A R. R X = A R 0 D + j = A R 7

uzlové body (p ploch) p - p F V H H N N F sečé vzdáleosti od. plochy sečé vzdáleosti od plochy p s( N) s(f) s(n) s(f ) s(h) s(f) - s (H) s(f) - s(n) s(h) s(h) - p s(n) s(h) s(h) - p 8

kostrukce zobrazeí (p ploch) p - p F H H N N F s( N) s(h) - p s (N) s(h) - p 9