Hydraulika podzemních vod

Podobné dokumenty
HYDRAULICKÉ PARAMETRY ZVODNĚNÝCH SYSTÉMŮ

PODZEMNÍ VODA. J. Pruška MH 9. přednáška 1

Zakládání staveb 5 cvičení

5. Cvičení. Napětí v základové půdě

Neustálené proudění v otevřených korytech. K141 HY3V (VM) Neustálené proudění v korytech 0

KONSOLIDACE ZEMIN. Pod pojmem konsolidace se rozumí deformace zeminy v čase pod účinkem vnějšího zatížení.

Smyková pevnost zemin

Proudění podzemní vody

141 HYA (Hydraulika)

Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy

edb žný hydrogeologický pr zkum Hodov ... z provedené erpací zkoušky na vrtu

Hydraulika podzemních vod

Popis zeminy. 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy)

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -

Technologie a procesy sušení dřeva

4+5. Cvičení. Voda v zeminách Napětí v základové půdě

Geostatické (původní) napětí - σ or

Dynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině.

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

STANOVENÍ PARAMETRŮ PRO NUMERICKÉ MODELY POMOCÍ KONVENČNÍCH LABORATORNÍCH ZKOUŠEK. Vybrané kapitoly z geotechniky (VKG)

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Mechanika zemin I 4 Stlačitelnost

Podklady WWW. ge_id=302

Přednáška 08. Obecná trojosá napjatost

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Nelineární problémy a MKP

Přednáška 5. Martin Kormunda

Druhy plošných základů

Sypaná hráz výpočet ustáleného proudění

Rozdíly mezi MKP a MHP, oblasti jejich využití.

Sedání piloty. Cvičení č. 5

Metoda konečných prvků Základy konstitutivního modelování (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika)

1/15. Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

Numerické metody. Numerické modelování v aplikované geologii. David Mašín. Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky

Výpočet konsolidace pod silničním náspem

ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY

MODELOVÁNÍ MIGRAČNÍCH SCHOPNOSTÍ ŽELEZNÝCH NANOČÁSTIC A OVĚŘENÍ MODELU PŘI PILOTNÍ APLIKACI

SLOVNÍK DŮLEŽITÝCH POJMŮ Slovník je převzat z metodického pokynu Ministerstva životního prostředí - Základní principy hydrogeologie z roku 2010.

Základy vakuové techniky

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Výzkum vlivu přenosových jevů na chování reaktoru se zkrápěným ložem katalyzátoru. Petr Svačina

TÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Krajinné inženýrství studijním oboru

ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory:

GEOoffice, s.r.o., kontaktní

Vodohospodářské stavby BS001 Hydraulika 1/3

AVDAT Nelineární regresní model

Smyková pevnost zemin

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

Výpočet konsolidace pod silničním náspem

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací

Téma 12, modely podloží

Rozměr síta , , , , , ,

Vodní skok, tlumení kinetické energie Řešení průběhu hladin v otevřených korytech

Výroba tablet. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

VÝKONOVÉ TRANZISTORY MOS

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

GEOSTATICKÉ NAPĚTÍ 1. CELKOVÉ NAPĚTÍ (TOTAL STRESS) 1.1 CELKOVÉ NAPĚTÍ V HOMOGENNÍ ZEMINĚ (TOTAL STRESS IN HOMOGENEOUS SOIL)

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;

5 Zásady odvodňování stavebních jam

TENSOR NAPĚTÍ A DEFORMACE. Obrázek 1: Volba souřadnicového systému

TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE

Dokumentace programu ParamSeeker 1.0

Výroba tablet. Lisovací nástroje. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. Horní trn (razidlo) Lisovací matrice (forma, lisovnice)

6. Stavy hmoty - Plyny

Nespojitá vlákna. Technická univerzita v Liberci kompozitní materiály 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model

1141 HYA (Hydraulika)

Zakládání staveb Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz

Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

Sylabus 5. Základní vlastnosti zemin

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová

S = VODA V ZEMINĚ. w = m. Obsah vody v zemině. Zinženýrského hlediska voda při 105 o C. m w. hmotnost vody m d. hmotnost sušiny. V w.

Mechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

Numerické metody a programování. Lekce 7

STANOVENÍ SEDÁNÍ POVRCHU PO ODVODNĚNÍ PODLOŽÍ PODPOVRCHOVÝM PODZEMNÍM DÍLEM

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Inženýrskogeologický průzkum přirozených stavebních materiálů

Geometricky válcová momentová skořepina

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

Splaveniny. = tuhé částice přemísťované vodou anorganický původ organický původ různého tvaru a velikosti

TERMOFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI. Radek Vašíček

lního profilu kontaminace

102FYZB-Termomechanika

Struktura a vlastnosti kovů I.

M T I B A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA 2010/03/22

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

Význam hydraulických parametrů zemin pro určení obtížně sanovatelných lokalit ve vztahu k in situ technologiím

Nespojitá vlákna. Nanokompozity

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

Základy hydrauliky vodních toků

Tabulka Tepelně-technické vlastností zeminy Objemová tepelná kapacita.c.10-6 J/(m 3.K) Tepelná vodivost

Transkript:

Hdraulika podzemníc vod

Proudění podzemní vod Přenos tlaku v ornině Terzagi (195) analýza napětí v ornině σ σ e p σ σ e p - celkové napětí v ornině geostatický tlak - efektivní napětí tlak mezi zrn ornin - neutrální napětí tlak kapalin (pórový tlak) σ σ e p konstantní v čase σ e p snížení pórovéo tlaku ve zvodněné ornině (čerpání vod, odvodnění, apod) růst efektivnío napětí zrna začnou přenášet větší část celkovéo tlaku stlačení ornin a zmenšení jejío objemu (Meiko, Kalifornie, Benátk, apod) snížení draulickéo tlaku v pórec uvolnění části objemu vod z pórů nárůst efektivní napětí zmenšení objemu ornin kompresí zrn ornin uvolnění dalšío objemu vod z pórů základ mecanizmu neustálenéo proudění podzemní vod (změn piezometrické úrovně)

stlačitelnost vod koeficient β β V V V p V V přírůstek tlaku p vvolá zmenšení objemu vod V V, stlačitelnost vod se vjadřuje koeficientem stlačitelnosti ideální kapalina β V 0 m /N (Pa -1 ) podzemní voda β V 4,410-10 m /N (Pa -1 ) stlačitelnost ornin koeficient α α V V σ e přírůstek efektivnío napětí σ e vvolá zmenšení celkovéo objemu ornin V, tj změnu V, stlačitelnost orninovéo prostředí se vjadřuje koeficientem stlačitelnosti V V V V S velikost změn objemu zrn zanedbatelná docází k přeskupení zrn (uspořádání) doprovází jej vtláčení vod z pórů V V V - předpoklad voda má kam uniknout př stavb

vzrůst celkovéo napětí přenášen vodou vtlačení vod přenášen částicemi ornin zvýšení efektivnío napětí stlačení zemin (konsolidace) dosažení nové rovnová ( p0 a σ e 0) rovnováa další stlačování např při snížení draulickéo tlaku orninové prostředí stlačitelnost má význam jen ve vertikálním směru závislost na stlačitelnosti ornin závislost na mocnosti ornin závislost na pórovitosti a ε (1 ε) σ e ε n 1 n ε V V V S ornina koeficent stlačitelnosti α [ Pa -1 ] jíl 10-6 10-8 písek 10-7 10-9 štěrk 10-8 10-10 rozpukaná skalní ornina 10-8 10-10 pevná skalní ornina 10-9 10-11 voda (β v ) 4,410-10

koeficient stlačitelnosti ornin X koeficient roztažnosti ornin poměr koeficientů zpravidla není 1:1 zemin s koeficientem roztažnosti řádově větším nevratné změn objemu ideální případ stejnozrnné písk X jíl 10:1 souvrství písků a jílů

Hdraulické carakteristik zvodněnýc formací 1 Odporové carakteristik transmisivita T [ m /s ] zoledňuje vliv mocnosti formace na průtok při stejné odnotě draulické vodivosti protéká větší objem kapalin formací o všší mocnosti Kapacitní carakteristik storativita (zásobnost) S objem vod, který se uvolní z ranolu kolektoru o jednotkové základně při jednotkovém snížení draulické výšk bezrozměrný parametr (objem/objem) 3 Kapacitně odporové carakteristik koeficient draulické difuzivit a [ m /s ] popisuje šíření tlakovýc změn v kolektorec Závisí především na odnotě zásobnosti S a T/S Výrazně větší odnot u napjatýc zvodní větší rclost šíření tlakovýc změn

Storativita 1 zvodně s napjatou ladinou pokles piezometrické úrovně pokles tlaku eistuje pružná zásobnost carakterizace koeficient pružné zásobnosti S p [ m -1 ] S p ρ g M β β k koeficient pružné kapacit kolektoru k β nβ α k v celkově - zásobnost napjaté zvodně S M S p carakteristické odnot S p < 0,00001 m -1, S < 0,005

Storativita zvodně s volnou ladinou pokles ladin drenáž pórů eistuje volná zásobnost carakterizace volná zásobnost S v S v n D u volnýc zvodní se částečně uplatňuje i koeficient pružné zásobnosti S S v bs p n D bs s odnota n D >> bs p - zpravidla se uvažuje S n D (výjimk jemnozrnné jíl) V celk SA celkový objem vod, který se uvolní z kolektoru o jednotkové ploše A při poklesu ladin

volná ladina materiál storativita [ % ] štěrk, rubozrnný 3 písek, rubozrnný 7 písek, jemnozrnný 3 silt 8 jíl 3 pískovec 5 vápenec 14 spraš 18 till, písčitý 16

Regionální proudění v kolektorec Rovnice odvozen na základz kladě zákona kontinuit a Darco zákona kontrolní objem

napjatá zvodeň dddz q ddz q v v ) (ρ ρ mota vod, která vstupuje z kontrolnío objemu 1-D sstém ve směru os ( ) ( ) ( ) dz d d q z q q z v v v ρ ρ ρ 3-D sstém celková změna objemu akumulace vod při uvažování tlakovýc změn (změna tlaku stlačitelnosti), specifickéo průtoku (Darco zákon), změn v piezometrickýc úrovníc, atd dostaneme základní rovnici neustálenéo proudění v 3-D zvodni s napjatou ladinou ( ) t n g z k v β α ρ

t T S -D sstém bez vertikální složk ustálené proudění změna výšk v čase je nulová 0 z Laplaceova rovnice mezivrstevní přetékání t T S T f f dotace přes poloizolátr ( ) b k f 0 k je draulická vodivost poloizolátoru b je jeo mocnost 0 je draulická výška na orní ranici poloizolátoru je draulická výška v kolektoru podíl k /b se nazývá koeficient netěsnosti k b b k B vodnocování čerpacíc zkoušek koeficient těsnosti B čím větší, tím je přetékání menší

volná zvodeň komplikovanější docází i k uvolnění objemu vod z drenáže pórů

t k n d Rovnice -D proudění ve volné zvodni - Boussinesqova rovnice rovnice je nelineární a je obtížně řešitelná změn mocnosti zvodně nejčastější řešení linearizace rovnice pokud je změna ladin malá ve srovnání s mocností zvodně t b k n d rovnice je pak analogická s rovnicí pro napjatou zvodeň

Řešení rovnic 1 analtické přesné řešení přímé řešení parciálníc diferenciálníc rovnic při značném zjednodušení jednoducý tvar oblast, konstantní draulické parametr numerické parciální diferenciální rovnice jsou převeden na soustavu algebraickýc rovnic, které se řeší maticovými metodami oblast je rozdělena do dílčíc podoblasti zolednění eterogenit možnost zolednění komplikované stavb oblasti metoda konečnýc rozdílů X metoda konečnýc prvků

Řešení rovnic nutné znát okrajové podmínk Zvodeň počáteční podmínk okrajové podmínk Okrajové podmínk 1 tpu (Diricletova) draulická výška na ranici je konstantní Hkonst tpu (Neumanova) přítok je konstantní qkonst specifický případ - q0 3 tpu lineární kombinací obou výše uvedenýc přítok jako funkce draulické výšk qf(h)

ustálen lené X neustálen lené proudění podzemní vod 1 ustálené proudění zvodně jsou v dnamické rovnováze distribuce draulickýc výšek v čase je konstantní (idealizace) množství vod odtékající z kolektoru v zóně vývěru je kompenzováni množstvím infiltrující vod příklad přírodní režim podzemníc vod ve strukturác umělé zása dlouodobé (ustanovení rovnová) neustálené proudění zaájení čerpání šíření depresnío kuželu porušení rovnová časem vtvoření rovnová nové dotace ze srážek nebo okrajové podmínk u napjatýc zvodní dotace z mezivrstevnío přetékání nedojde-li k vtvoření rovnová včerpávání vod z kolektoru