Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph.D. 2018
vymezení zážitkové pedagogiky historie zážitkové pedagogiky specifika a využití zážitkové pedagogiky hlavní principy zážitkové pedagogiky zkušenostní učení manipulace komfortní zónou (a pojem flow) zpětná vazba zážitková pedagogika ve výchově a vzdělávání
https://www.youtube.com/watch?v=noijtzx w9mg
prožiji reflektuji odnáším si zkušenost využitelnou v dalším životě důležitost zkušeností ve výchově až 80 % naší výbavy je ze zkušenosti po třech měsících: 10 % slyšeného, 32 % viděného, 65 % prožitého svěží pedagogický model, který velice úzce souvisí s celou řadou moderních pedagogických směrů a který aktivně využívá zkušenostního učení a rozšiřování komfortní zóny, tedy práci se zážitky ve formativních snahách (Sedlář, 2011)
Jan Amos Komenský Kurt Hahn od roku 1925 pobyty Kurzschule tělesný trénink, expedice, projekt, poskytování sociální pomoci po roce 1941 Outward Bound pro příslušníky britského námořnictva krizové situace a přežití (sloužit, snažit se a nevzdávat se), vzájemná pomoc a překračování osobních hranic
Prázdninová škola Lipnice počátky kolem roku 1964 tábornické školy (vychází z kořenů skautingu, Ligy lesní moudrosti ) kolem roku 1970 experimentální kurzy 1977 vznik Prázdninové školy Lipnice https://www.youtube.com/watch?v=q5stbuxuvn0
učení se důsledkem vlastního jednání, dopracování se vlastních názorů závislost na ostatních, nutnost spolupráce s ostatními reflexe, hledání jiného pohledu, vytržení ze stereotypu, uvažování nad životem a světem vlastní iniciativa, jít do věcí naplno, vydat ze sebe to nejlepší, překračování svých hranic příroda hra
výuka ve škole mimoškolní pedagogika zájmové a neformální vzdělávání pobytové akce tábory, adaptační kurzy vzdělávací a osobnostně rozvojové kurzy pro dospělé komerční realizace
možné cíle zážitkových akcí: navázání kontaktů, budování sociálních skupin, stmelování týmů rozvoj sociálních dovedností rozvoj fyzické kondice, obratnosti rozvoj tvořivosti, fantazie, představivosti pobyt v přírodě, kontakt s přírodou, poznávání přírody sebepoznání, inspirace, nové náměty pro život, motivace ke změně života vytržení ze stereotypu, zábava, dobře strávený čas
čtyřfázový model Davida A. Kolba situace ohlédnutí / reflexe zhodnocení / zevšeobecnění aplikace / plán změn nová situace v zážitkové pedagogice tento proces facilitujeme prostřednictvím cílené zpětné vazby
zóna nemožného zóna ohrožení zóna učení komfortní zóna
výzva úzkost, únik FLOW nuda schopnosti
zpětná vazba je to nejdůležitější, co odlišuje pedagogický zážitek od zážitku rekreačního nebo komerčního zpětná vazba (Hanuš a Chytilová, 2009): zefektivňuje proces učení obohacuje prožitky a zkušenosti pomáhá formulovat smysl prožívané zkušenosti vyhledává a poukazuje na souvislosti rozvíjí dovednost učit se ze zkušeností provedeme nebo doprovodíme (nejčastěji pomocí vhodných otázek) skupinu účastníků cyklem zkušenostního učení (pomáháme jim tímto cyklem projít) vedeme účastníky ve směru cílů, které jsme si vytýčili, ale nemanipulujeme je
koncipujeme dle cílů programu a cílů zpětné vazby, věku účastníků, vyspělosti skupiny a vývoje skupinové dynamiky) (Hanuš a Chytilová, 2009) prostředky zpětné vazby verbální, neverbální, výtvarné, písemné bezprostředně po hodnocené činnosti, na vhodném místě, nejlépe v kruhu (Hanuš a Chytilová, 2009) je třeba se předem připravit (Hanuš a Chytilová, 2009) možnosti posloupnosti otázek (dle různých autorů): viz výše otázky v Kolbově cyklu zkušenostního učení faktické otázky (co se dělo) otázky na zájmy a pocity (co to ve vás vyvolalo) otázky na postoje a hodnoty (co to pro tebe znamená) (Hanuš a Chytilová, 2009) odvětrání emocí co se dělo proč se to dělo tak a tak jak to využijeme v budoucnu
stanovujeme si cíle cíle kognitivní (hlava) výstupem je znalost (co znám) cíle psychomotorické (ruka) výstupem je dovednost (co umím) cíle afektivní (srdce) výstupem je postoj (jaký jsem, čemu věřím, čím se v životě řídím)
práce s metaforou (hlavně u kognitivních cílů) konvergentní X divergentní témata typy aktivit: reálná výzva (naplánujte a zorganizujte školní výlet) modelová situace (vyzkoušíme si, jak se diskutuje a hlasuje v parlamentu) hra typické znaky hry (srov. Sedlář, 2012): cíl, pravidla, symbol, výzvový aspekt, emoce
zážitkovou aktivitu typu hra můžeme vytvořit dvojím způsobem (Sedlář, 2012): vezmeme hru, která už existuje (kterou známe), vhodně ji modifikujeme, obohatíme o motivaci, vztáhneme ji k tématu, o které nám jde (motivace je úvodní příběh, který poskytne klíč ke hře, dá směr k tomu, jak mají hru účastníci vnímat můžeme motivovat nejen vyprávěním, ale třeba scénkou, písní apod.) vymyslíme hru novou na základě tématu a cílů, které si vytýčíme (téma a cíle zakódujeme do hry)
HANUŠ, R., CHYTILOVÁ, L. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2816-2. PELÁNEK, R. Příručka instruktora zážitkových akcí. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-353-6. SEDLÁŘ, P. Aplikace zážitkové pedagogiky ve vzdělávacích aktivitách. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012.