PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin je odvětvím náročným na potřebu pracovních sil vzhledem k vysokému podílu ruční práce na výrobku. K základním požadavkům kladeným na oděvní průmysl patří rychlá odezva výroby na sezónní vlivy a požadavky zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a v posledních letech se uplatňuje i zakázková konfekční výroba. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou oděvní výrobky zařazeny do oddílu 18 - Výroba oděvů a zpracování kožešin se skupinami (obory): 18.1 - Výroba kožených oděvů, 18.2 - Výroba jiných oděvů a oděvních doplňků, 18.3 - Zpracování a barvení kožešin, výroba kožešinových výrobků. Nejvýznamnějším oborem je OKEČ 18.2, který zahrnuje výrobu svrchních oděvů včetně pracovních oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků. 18.3 Zpracování kožešin 2 18.1 Výroba kožených oděvů 2 18.2 Výroba oděvů a prádla 96 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 3.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 Výroba oděvů a zpracování kožešin patří k proexportně orientovaným odvětvím, s vysokým stupněm kooperace s vnějšími zadavateli, zejména z členských zemí EU. Práce ve mzdě na vývozu negativně ovlivňuje vlastní modelovou tvorbu, přípravu výroby a ostatní činnosti, které se podílejí na sofistikovaných částech výrobků. Pozitivním rysem je naopak nízká investiční náročnost a značná flexibilita výroby. Podíl jednotlivých oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) odvětví OKEČ 18 je uveden v grafu 3.1. 3.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Na tržbách za prodej VVaS zpracovatelského průmyslu se oděvní průmysl v roce 2005 podílel 0,5, na účetní přidané hodnotě 0,8 a na počtu zaměstnanců 2,3. Zastoupení oděvního průmyslu na 76
Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin zpracovatelském průmyslu od roku 2000 neustále klesá, ale odvětví nadále zůstává významným zdrojem zaměstnanosti žen, zejména v regionech s tradicí oděvního průmyslu (kraje Olomoucký, Vysočina, Jihomoravský a další). Příspěvek odvětví na celkově vytvořeném HDP v roce 2005 činil 0,2. Oděvní průmysl patří k citlivým odvětvím, která jsou na globálním trhu zatížena značnou konkurencí, zejména ze strany třetích zemí s vlastní surovinovou základnou a nízkými náklady, která po ukončení Dohody o textilu a ošacení k 31. 12. 2004 ještě více zesílila. Zvyšování konkurence způsobuje nejen potíže v přístupu na trh, ale přináší i pokles v cenách výrobků. Údaje o podporách poskytnutých Ministerstvem obchodu a průmyslu MSP v oděvním průmyslu v roce 2005 jsou uvedeny v kapitole OKEČ 17 - Výroba textilií a textilních výrobků. 3.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Jak vyplývá z tabulky 3.1 a grafu 3.2, výrobní základna je tvořena subjekty všech velikostních skupin. Převládají malé a střední podniky (velikostní skupina 10 až 249 zaměstnanců) a mikro podniky (0 až 9 zaměstnanců), které se v roce 2004 podílely více jak 68 na tržbách za prodej VVaS odvětví, což oproti roku 2003 představuje nárůst o téměř 2. Na počtu zaměstnanců odvětví měly tyto dvě velikostní skupiny podniků v roce 2004 zastoupení 75,6 a v roce 2005 se jejich zastoupení zvýšilo na 78,5. Podíl podniků s více než 1 000 zaměstnanci na tržbách za prodej VVaS v roce 2004 představoval více jak 25. Ve srovnání s rokem 2003 je to však o téměř 3 méně. Velikostní skupina 250-999 zaměstnanců ve srovnání s rokem 2003 vykázala při poklesu počtu zaměstnanců nárůst tržeb i účetní přidané hodnoty, avšak na produkčních charakteristikách v odvětví má nadále nejnižší podíl. V oděvních podnicích více jak 90 zaměstnanců tvoří ženy. Z celkového počtu 41 společností se 100 a více zaměstnanci bylo v roce 2005 v oděvním průmyslu 14 společností pod zahraniční kontrolou, meziročně došlo k poklesu o 3 jednotky. Z 364 organizací ve Tabulka 3.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 18 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b.c. 3 306,3 4 247,9 4 890,6 1 258,6 4 577,2 Účetní přidaná hodnota v b.c. 1 811,9 2 314,3 2 323,9 836,2 1 906,0 Počet zaměstnaných osob 11 635 10 452 9 844 2 858 7 434 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Pozn.: údaje v běžných cenách Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Graf 3.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004 77
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU velikostní skupině s 20 a více zaměstnanci v roce 2005 působilo 20,6 organizací pod zahraniční kontrolou. Do žebříčku největších oděvních výrobců v České republice za rok 2005 (jejichž roční tržby přesáhly 50 mil. Kč), který vypracovává časopis TextilŽurnál ve spolupráci s Asociací textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, se umístilo 19 oděvních firem. První místo si tradičně udržuje Oděvní podnik, a.s. Prostějov. Jeho výkon je pozoruhodný ve srovnání s ostatními oděvními výrobci. Společnost Tonak a.s. - na druhém místě ztrácí na Oděvní podnik, a.s. více než 2 mld. Kč. Na dalších místech se umístily nové porevoluční firmy, jako je Pietro Filipi s.r.o., Praha, Koutný, s.r.o, Prostějov a další. 3.4. Regionální struktura odvětví Rozhodující společnosti jsou soustředěny v regionech s dlouholetou tradicí oděvního průmyslu, to znamená do kraje Olomouckého (Oděvní podnik, a.s. Prostějov, Koutný, s.r.o. Prostějov, H&D, a.s. Prostějov,) a Vysočina (Pleas, a.s. Havlíčkův Brod, Vývoj, oděvní družstvo Třešť, Anita Moravia, s.r.o. Herálec, Altreva, spol. s r.o. Třebíč, aj.). V roce 2004 se oděvní podniky v Olomouckém kraji podílely na účetní přidané hodnotě i na celkových tržbách za VVaS odvětví cca 16 a na počtu zaměstnanců více jak 15. V kraji Vysočina vytvořily v tomto období 15,7 z celkových tržeb za VVaS a zaměstnávaly 10,4 z celkového počtu zaměstnanců v odvětví. Dalšími typickými oblastmi se zastoupením oděvního průmyslu jsou kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Jihočeský, jak je zřejmé z grafu 3.3. Nejmenší zastoupení má oděvní průmysl v kraji Libereckém. V roce 2005 se oděvní průmysl v Olomouckém kraji podílel téměř 4,5 na celkové zaměstnanosti v kraji, v kraji Vysočina pak 2,3. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 Graf 3.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004 78
3.5. Hlavní ekonomické ukazatele Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 3.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj výrobků SKP 18 v letech 2000-2005 dokumentuje tabulka 3.2. Tabulka 3.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000-2005 meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 SKP 18.1 x x x x SKP 18.2 102,8 100,4 102,0 100,2 100,9 SKP 18.3 x x x x x SKP 18 102,8 100,4 102,0 100,2 100,9 V roce 2005 dosáhl meziroční index cen oděvních výrobků 100,9 a pokračoval trend stagnace či mírného nárůstu, pod úrovní inflace. Tento vývoj je odrazem silné konkurence na trzích s oděvními a textilními výrobky, zejména ze strany asijských výrobců (Čína, Indie). 3.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 až 2005 znázorňují tabulky 3.3 až 3.7 a na ně navazující graf 3.4. Průběh ukazatele tržby za prodej VVaS u OKEČ 18 v b.c. i s.c. v časové řadě 2000 až 2005 kolísal. Ve srovnání s rokem 2000 v roce 2005 poklesly tržby ve s.c. o 11,1. Pokles tržeb ovlivňuje především nárůst dovozů oděvních výrobků ze zemí s nižšími výrobními náklady, zejména Číny, spojený s dokončením liberalizace obchodu s textilními a oděvními výrobky. Je i důsledkem úbytku nově uzavřených zakázek hlavně do tuzemska, které se v roce 2005 snížily o 14 ; zakázky ze zahraničí stagnovaly. Dalšími faktory byly kursové vlivy a zvyšování nákladů, v prvé řadě růst cen energií. Pokles tržeb za prodej VVaS v roce 2005 založený na odborných odhadech bude zřejmě mírnější, jak vyplývá z ukončených výsledků rezortního statistického zjišťování u organizací s 20 a více zaměstnanci, který vykázal meziroční pokles o 3,8. Tržby na vývoz stagnovaly, tržby do tuzemska poklesly o 4,4 a tržby za práci ve mzdě na vývozu o více jak 9. Růst tržeb v nejbližší budoucnosti nelze předpokládat vzhledem k zostřené konkurenci na světových trzích s textilními a oděvními výrobky v souvislosti s výše zmiňovanou plnou liberalizací obchodu se zeměmi WTO, po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení k 31. 12. 2004. To má za následek přesun méně náročných výrob do zemí s nízkými výrobními náklady a další rušení neefektivních výrob. Tržby na zaměstnance vykázaly v roce 2005 mírný nárůst. Účetní přidaná hodnota mezi rokem 2000 a 2005 vykázala pokles, což souvisí se snižováním výroby, tržeb i počtu zaměstnanců. Výrobní podniky nejsou stále schopny nahradit snižující se podíl mzdové práce na vývozu vlastní modelovou tvorbou a výrobou vysoce sofistikovaných výrobků. Trend poklesu počtu zaměstnanců v odvětví trvá a bude pokračovat i v blízké budoucnosti. Zaměstnanost v odvětví v roce 2005 dosáhla cca 63 zaměstnanosti roku 2000. Nejvýraznější byl přitom pokles počtu zaměstnanců v organizacích s 0 až 9 a 10 až 49 zaměstnanci, naopak ve velikostní skupině 20 až 249 zaměstnanců byl zaznamenán mírný nárůst počtu zaměstnanců (o 0,8 ). Snižování počtu zaměstnanců je dáno nutností zeštíhlovat podniky a potřebou zvyšovat produktivitu práce při redukci nákladů. K tomu dále přispívá zavádění nové techniky a technologie do výroby. Tento trend nepochybně ovlivňuje i velmi nízká úroveň mezd ve srovnání s průměrnou mzdou zpracovatelského průmyslu ČR. Obdobný vývoj vykazuje i textilní a oděvní průmysl EU-25, ve kterém pokles zaměstnanosti mezi roky 2003 a 2004 činil 7,4. V textilním a oděvním průmyslu ČR představoval tento pokles ve stejném období 8. Celkové náklady v běžných cenách se v roce 2005 oproti stejnému období roku 2004 snížily o 7. 79
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 3.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 18.1 415,1 336,6 383,0 279,1 299,7 282,6 OKEČ 18.2 18 972,3 18 676,5 20 227,8 16 863,9 17 696,1 15 997,2 OKEČ 18.3 460,0 355,8 282,3 290,1 284,9 272,7 OKEČ 18 19 847,4 19 368,9 20 893,1 17 433,1 18 280,7 16 552,5 meziroční index (b.c.) x 97,6 107,9 83,4 104,9 90,5 kumulovaný index (b.c.) 100,0 97,6 105,3 87,8 92,1 83,4 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 18.1 415,1 329,7 381,8 277,0 296,6 283,0 OKEČ 18.2 18 972,3 18 269,1 20 712,5 17 409,7 18 374,2 17 096,0 OKEČ 18.3 460,0 349,1 282,7 289,3 283,6 274,9 OKEČ 18 19 847,4 18 947,9 21 377,0 17 976,0 18 954,4 17 653,9 meziroční index (s.c.) x 95,5 112,8 84,1 105,4 93,1 kumulovaný index (s.c.) 100,0 95,5 107,7 90,6 95,5 88,9 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 3.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 18.1 159,4 125,3 161,4 175,1 195,2 233,2 OKEČ 18.2 8 906,3 8 068,3 8 841,6 7 691,1 8 859,3 6 689,1 OKEČ 18.3 178,6 148,0 106,0 128,7 137,8 58,1 OKEČ 18 9 244,3 8 341,6 9 109,0 7 994,9 9 192,3 6 980,4 meziroční index (b.c.) x 90,2 109,2 87,8 115,0 75,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 90,2 98,5 86,5 99,4 75,5 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 18.1 159,4 127,7 165,4 174,2 195,5 235,9 OKEČ 18.2 8 906,3 7 688,8 9 017,9 8 003,7 9 467,0 7 423,3 OKEČ 18.3 178,6 141,1 102,1 120,8 131,6 56,9 OKEČ 18 9 244,3 7 957,6 9 285,4 8 298,7 9 794,1 7 716,1 meziroční index (s.c.) x 86,1 116,7 89,4 118,0 78,8 kumulovaný index (s.c.) 100,0 86,1 100,4 89,8 105,9 83,5 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 3.5 Počet pracovníků v letech 2000-2005 (osoby) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 18.1 1 133 908 1 013 622 494 400 OKEČ 18.2 57 434 55 432 51 610 46 693 40 964 36 519 OKEČ 18.3 1 436 944 807 846 765 711 OKEČ 18 60 003 57 284 53 430 48 161 42 223 37 630 meziroční index x 95,5 93,3 90,1 87,7 89,1 kumulovaný index 100,0 95,5 89,0 80,3 70,4 62,7 * předběžná hodnota Pokles byl ovlivněn nejen snížením výroby, ale i její restrukturalizací vyvolanou potřebou zvyšovat konkurenceschopnost a produktivitu práce. Pokles celkových nákladů byl přitom zaznamenán u všech tří oborů OKEČ 18. Skladba nákladů v oděvním průmyslu v podnicích se 100 a více zaměstnanci v roce 2005 byla 80
Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 120 100 160 140 120 80 100 60 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Počet zaměstnaných osob OKEČ 18 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S OKEČ 18 Tržby za VV a S ZP 140 130 120 110 100 90 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Účetní přidaná hodnota OKEČ 18 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 3.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000-2005 Tabulka 3.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 18.1 406,6 453,8 429,3 299,9 302,6 302,0 OKEČ 18.2 21 943,6 22 488,2 24 587,4 20 581,7 20 315,8 1 8 895,9 OKEČ 18.3 507,6 391,7 321,1 307,5 297,8 263,9 OKEČ 18 22 857,8 23 333,7 25 337,8 21 189,1 20 916,2 19 461,8 meziroční index (b.c.) x 102,1 108,6 83,6 98,7 93,0 kumulovaný index (b.c.) 100,0 102,1 110,8 92,7 91,5 85,1 * předběžná hodnota Tabulka 3.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 18.1 114,3 107,6 110,7 57,0 113,1 112,8 OKEČ 18.2 6 207,8 6 393,7 6 219,5 5 561,6 6 166,0 5 600,0 OKEČ 18.3 127,7 105,2 75,0 87,8 92,5 82,0 OKEČ 18 6 449,8 6 606,5 6 405,2 5 706,4 6 371,6 5 794,8 meziroční index (b.c.) x 102,4 97,0 89,1 111,7 90,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 102,4 99,3 88,5 98,8 89,8 * předběžná hodnota 81
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU následující: výkonová spotřeba 51,5, osobní náklady 26,6, odpisy 2,5, náklady na prodané zboží 7,9 a ostatní náklady 11,5. Z výkonové spotřeby největší část připadá na spotřebu materiálu (přes 60 ), dále na nákup služeb (cca 31 ) a energie (cca 4 ) a další. Podíl výkonové spotřeby na výkonech v roce 2005 činil cca 63,1 a oproti roku 2004 vzrostl o 1,9. Převážná část z hodnoty spotřebovaného materiálu na výrobu oděvních výrobků je zajišťována z dovozu. V roce 2005, stejně jako v roce 2004, pocházelo cca 56 spotřebovaného materiálu z dovozu. Hlavním důvodem je, že tuzemští výrobci nadále nejsou u většiny vyráběných sortimentů schopni uspokojit požadavky po kvalitních a módních základních materiálech a krejčovských přípravách. Výběr dodavatelů metráže ovlivňuje i úroveň cen. Osobní náklady v běžných cenách v roce 2005 meziročně klesly o 9,1. Tento pokles je ovlivněn snížením zaměstnanosti (meziroční index 89 ). I když osobní náklady na zaměstnance v roce 2005 vzrostly oproti roku 2000 o více než 14, oděvní průmysl přesto patří k odvětvím, která vykazují nejnižší mzdy v rámci zpracovatelského průmyslu. 3.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulky 3.8 a 3.9 spolu s grafem 3.5 zachycují vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v uplynulých šesti letech a ukazatele podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty ve sledovaném období mezi roky 2000 a 2005 zaznamenala růst ve s.c. o 33,1 a v b.c. o 20,4 docílený nejen poklesem počtu pracovníků, ale částečně i realizovanou modernizací a restrukturalizací výroby, zaměřenou na výrobky s vyšší přidanou hodnotou a užitnými vlastnostmi. Přesto však nadále značná část oděvního průmyslu setrvává na výrobě standardních druhů výrobků, kde je ostrá konkurence ze třetích zemí. V roce 2005 produktivita práce z účetní přidané hodnoty u OKEČ 18 meziročně vykázala pokles a ve stálých cenách představovala 41,4 průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu. Ve stejném roce bylo dosaženo ve společnostech pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci produktivity práce vyjádřené v přidané hodnotě na zaměstnance cca 253 tis. Kč, v ostatních podnicích oděvního průmyslu 193,1 tis. Kč, což je ovlivněno aktivním zušlechťovacím stykem. Z uvedeného vyplývá, že oproti roku 2004 ve společnostech pod zahraniční kontrolou vzrostla produktivita práce vyjádřená v dosažené přidané hodnotě na zaměstnance o 2,3, v ostatních podnicích oděvního průmyslu poklesla o téměř 5, zejména z důvodu poklesu uzavřených zakázek a tím nízkého využití výrobních kapacit. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. se u OKEČ 18 v roce 2005 nevyvíjel z hlediska konkurenceschopnosti příznivě. Za sledované období 2000-2005 vykázal nejvyšší hodnotu. Tento nárůst ovlivnilo i nevytížení výrobních kapacit z důvodu poklesu zakázek. Tabulka 3.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 82 (tis. Kč/zam.) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 18.1 140,7 138,0 159,3 281,5 395,3 582,3 OKEČ 18.2 155,1 145,6 171,3 164,7 216,3 183,2 OKEČ 18.3 124,4 156,8 131,4 152,1 180,0 81,7 OKEČ 18 154,1 145,6 170,5 166,0 217,7 185,5 meziroční index (b.c.) x 94,5 117,1 97,4 131,1 85,2 kumulovaný index (b.c.) 100,0 94,5 110,7 107,7 141,3 120,4 (tis. Kč/zam.) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 18.1 140,7 140,6 163,3 280,0 396,0 589,2 OKEČ 18.2 155,1 138,7 174,7 171,4 231,1 203,3 OKEČ 18.3 124,4 149,5 126,5 142,7 172,0 80,0 OKEČ 18 154,1 138,9 173,8 172,3 232,0 205,1 meziroční index (s.c.) x 90,2 125,1 99,2 134,6 88,4 kumulovaný index (s.c.) 100,0 90,2 112,8 111,8 150,6 133,1 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000
Tabulka 3.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000-2005 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin (-) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 18.1 0,717 0,859 0,686 0,325 0,579 0,484 OKEČ 18.2 0,697 0,792 0,703 0,723 0,696 0,837 OKEČ 18.3 0,715 0,711 0,708 0,683 0,672 1,412 OKEČ 18 0,698 0,792 0,703 0,714 0,693 0,830 * předběžná hodnota 160 140 120 115 110 120 105 100 100 95 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 18 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 18 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 3.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2005 Průměrná měsíční mzda v oděvní výrobě patří k nejnižším. V roce 2005 dosáhla průměrná měsíční mzda 10 351 Kč/zam. a oproti roku 2004 vzrostla pouze o 1,3. Levná pracovní síla je jednou z konkurenčních výhod oděvního i textilního průmyslu v ČR. Význam této výhody se však začíná snižovat. Oděvní průmysl nepatří k energeticky náročným odvětvím. V letech 2000 až 2005 bylo v odvětví prohlášeno celkem 260 konkursů a likvidací, čímž došlo k ohrožení nebo přímé ztrátě 5 481 pracovních míst. Z tohoto počtu cca 64 připadlo na konkursy. Největší počet prohlášených konkursů a likvidací na majetek oděvních firem byl zaznamenán v roce 2005. Zasáhl 52 organizací a 687 pracovníků, naopak nejnižší počet, 27 prohlášených konkurzů a likvidací byl v roce 2001, kdy se dotkl 362 pracovníků. 3.6. Zahraniční obchod 3.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Výsledky zahraničního obchodu s oděvními výrobky v letech 2000 až 2005 zachycuje tabulka 3.10. Celkový vývoz oděvních výrobků v letech 2000-2003 postupně klesal, v roce 2004 a 2005 vykázal růst, který v roce 2005 meziročně činil 13,4. Export se přitom zvýšil jak do zemí EU, tak i do zemí mimo EU. Příznivě se v roce 2004 projevilo dočasné zavedení množstevních kvót na dovoz textilních a oděvních výrobků z vybraných třetích zemí po vstupu ČR do EU k 1. 5. 2004 a zjednodušení formalit při dodávkách zboží na vnitřní trh EU po vstupu ČR do EU. Celkové dovozy oděvních výrobků v období 2000 až 2005 (mimo nepatrné snížení v roce 2003) vykazují růst. Nejvyšší meziroční index byl zaznamenán v roce 2004 (+ 58 ). Celkové dovozy oděvů v roce 2005 vzrostly jak ze třetích zemí, tak z EU a byly ovlivněny vysokými importy výrobků z asijských zemí, zejména Číny, Indie, Bangladéše, ale i Turecka. Na dovozy z Číny do EU Evropská Komise stanovila s platností od 10. 6. 2005 až do konce roku 2007, na základě Memoranda o porozumění, maximální objemy dovozů pro 10 kategorií textilních a 83
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 3.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2005 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 18.1 195,4 215,2 176,9 189,2 487,2 253,5 SKP 18.2 21 250,3 20 910,7 18 074,5 17 261,4 22 822,3 26 266,2 SKP 18.3 512,7 567,4 459,1 362,7 325,1 272,8 SKP 18 21 958,4 21 693,3 18 710,5 17 813,3 23 634,6 26 792,5 meziroční index x 98,8 86,3 95,2 132,7 113,4 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 18.1 431,1 556,6 566,6 494,2 702,1 599,2 SKP 18.2 13 304,6 14 678,3 14 932,7 14 677,3 23 454,8 26 813,7 SKP 18.3 303,9 297,1 287,3 279,7 251,8 243,7 SKP 18 14 039,6 15 532,0 15 786,6 15 451,2 24 408,7 27 656,6 meziroční index x 110,6 101,6 97,9 158,0 113,3 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 18.1-235,7-341,4-389,7-305,0-214,9-345,7 SKP 18.2 7 945,7 6 232,4 3 141,8 2 584,1-632,5-547,5 SKP 18.3 208,8 270,3 171,8 83,0 73,3 29,1 SKP 18 7 918,8 6 161,3 2 923,9 2 362,1-774,1-864,1 Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ oděvních výrobků. Ty jsou propouštěny do volného oběhu v EU na základě dovozní licence. Cílem opatření je zmírnit nadměrný růst dovozů textilních a oděvních výrobků z Číny. Zahraniční konkurence se na trhu v ČR snaží prosadit buď nízkými dovozními cenami (asijské země), nebo módností a užitnými vlastnostmi high-tech výrobků ve vyšších cenových relacích (především dovozy z EU). Vývoj zahraničního obchodu v období 2004 až 2005 byl také ovlivněn vstupem ČR do EU. Ten se projevil změnou statistiky zahraničního obchodu, zjednodušením celního odbavování, dalším rozvojem spolupráce výrobních podniků v EU. Na vývoj zahraničního obchodu měly vliv rovněž přesuny výroby z některých členských zemí EU s vyššími náklady do ČR. Zahraniční obchod v položkách SKP zahrnuje vysoký podíl obchodního zboží na dovozu i na vývozu. O tom svědčí vysoké nárůsty dovozů některých sortimentů např. dámských a pánských kalhot z bavlny (typu denim), triček apod. s jejich současným částečným vývozem. Saldo celkového zahraničního obchodu s oděvními výrobky SKP 18 bylo do roku 2003 kladné, mělo však klesající tendenci. V roce 2004 i 2005 zahraniční obchod vykázal záporné saldo. Nejvíce se na něm podílely výrobky SKP 18.2 ostatní oděvy a oděvní doplňky s nejvyšším nárůstem dovozů. Vedle již výše zmíněných vlivů bylo dalším důvodem růstu dovozů předzásobení obchodu oděvními výrobky, na které EU uplatňovala množstevní kvóty a systém dvojí kontroly dovozu, před naším vstupem do EU. V rámci obchodní politiky po vstupu ČR do EU byl tento systém uplatňován do 31.12.2004. Exportní výkonnost odvětví výroba oděvů a zpracování kožešin dle SKP v roce 2005 činila 84,8, což je vysoko nad průměrem zpracovatelského průmyslu (51,2 ). Pro oděvní průmysl má práce ve mzdě na vývozu stále značný význam i když její objem ve srovnání s rokem 2004 poklesl o cca 14. Podíl aktivního zušlechťovacího styku na vývozu v roce 2005 činil cca 46. Pokles hodnoty práce ve mzdě lze předpokládat i v dalším období. Přesun výroby do zemí s nižšími náklady začínají využívat i čeští oděvní výrobci, o čemž svědčí vývoj práce ve mzdě na dovozu, který se v roce 2004 podílel na celkovém dovozu 3,9. Význam práce ve mzdě na dovozu má a bude mít i nadále malý vliv na hodnotu celkového dovozu oděvních výrobků. 84
3.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2005 dokumentuje graf 3.6. Vývozní teritoria v roce 2005 V. Británie 7 Slovensko 7 Rakousko Polsko 5 6 Nizozemsko 4 Itálie 3 Francie 3 Ostatní 10 Německo 55 Dovozní teritoria v roce 2005 Německo 10 Turecko 10 Polsko 9 Slovensko 6 Itálie 6 Hongkong 5 Indie 4 Čína 24 Ostatní 27 Graf 3.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 18 Zemí s výrazně největším zahraničně obchodním obratem (v roce 2005 cca 17,4 mld. Kč) bylo SRN, kam jsme vyvezli zboží za cca 14,7 mld. Kč, tj. cca 55 z celkového objemu vývozu oděvních výrobků. Podíl vývozu do SRN na celkovém vývozu oděvních výrobků se meziročně snížil o 2 a dovozu ze SRN do ČR na celkovém dovozu oděvních výrobků o 8. Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ze zemí EU zůstává i v roce 2005 Velká Británie a Severní Irsko, kam bylo dodáno 7 výrobků SKP 18 v celkové hodnotě cca 1,9 mld. Kč. Na Slovensko bylo vyvezeno rovněž 7 oděvního zboží, což je oproti roku 2004 nárůst o 1. Na dalším místě figuruje Polsko, kam byly dodány oděvní výrobky v hodnotě cca 1,5 mld. Kč (podíl 6 ). Předstihlo tak Rakousko, kam bylo v roce 2005 umístěno 5 celkových vývozů oděvních výrobků. Zdaleka největší podíl v obchodní výměně zaujímá obchod se zeměmi EU. Po vstupu ČR do EU od 1.5.2004 se přímý vývoz oděvních výrobků do EU 25 zvýšil a v roce 2005 činil jeho podíl na celkovém přímém vývozu oděvních výrobků cca 91,6. Tento vývoj signalizuje, že se tuzemským výrobcům daří lépe pronikat na trh EU vlastními kolekcemi a modely. V oblasti konfekční výroby byly nejvýznamnější přímé vývozy do EU ve výrobkových skupinách: HS 6203 a HS 6204, kde se jedná o náročnou dámskou a pánskou konfekci jako např. obleky, saka, kostýmy, HS 6109 Trička, vrchní tílka, nátělníky pletené nebo háčkované, HS 6201 Svrchníky, kabáty, větrovky apod. pánské nebo chlapecké, l HS 6205 Košile pánské nebo chlapecké. 85
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Z členských zemí EU byly nejvyšší nárůsty přímých vývozů oděvních výrobků zaznamenány do SRN, Polska a Nizozemí. Z analýzy přímých vývozů oděvních výrobků vyplývá, že dochází k mírnému nárůstu vývozu těžké konfekce tj.především pánských obleků, sak, kabátů a svrchníků. Jedná se o kvalitní náročné výrobky, kde jsou tuzemští výrobci schopni čelit levné asijské konkurenci. K vyššímu prosazení na náročných trzích EU využívají někteří tuzemští výrobci částečně i netradiční formy výroby a prodeje na bázi tzv. zakázkové výroby, tj. konfekce šité na míru konkrétního zákazníka, kterou začíná ve větším měřítku prosazovat největší tuzemská oděvní firma OP Prostějov. V současné době mají sběrná místa nejen v Německu, Francii, Švýcarsku a Anglii, ale i v New Yorku. Kilogramová cena přímého vývozu SKP 18 do EU v roce 2005 se ve srovnání s rokem 2004 zvýšila o více než 20 a činila 491,44 Kč/kg. Vzrostly i průměrné vývozní ceny kožených oděvů, tkané i pletené konfekce, kožešin a výrobků z nich. Ve stejném období přímý dovoz výrobků SKP 18 z EU dosahoval hodnoty 7,9 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2004 se zvýšil o více než 20. Dovozní kilogramová cena zůstala na úrovni roku 2004 stejně tak, jako u dovozu ze třetích zemí. Největším dovozcem oděvních výrobků do České republiky byla v roce 2005 Čína s podílem na celkovém dovozu této komodity cca 24, což je meziroční nárůst o 4. Saldo v obchodu s výrobky SKP 18 s Čínou je vysoce záporné. Druhým největším dovozním teritoriem bylo SRN a Turecko (podíl po 10 ), následované Polskem a Slovenskem. Mezi dovozci se začínají prosazovat i další asijské země a podíly Hon-Kongu a Indie v roce 2005 na celkových dovozech oděvních výrobků dohromady činily 9. 3.6.3. Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby v letech 2000 až 2005 v členění podle SKP je uveden v tabulce 3.11. 3.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 3.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* SKP 18.1 439,9 584,7 593,0 582,3 864,1 653,4 SKP 18.2 28 072,5 26 314,5 28 697,3 26 681,3 30 929,7 30 292,5 SKP 18.3 693,4 599,9 378,7 305,5 366,7 329,9 SKP 18 29 205,8 27 499,1 29 669,0 27 569,1 32 160,5 31 275,8 meziroční index (b.c.) x 94,2 107,9 92,9 116,7 97,2 kumulovaný index (b.c.) 100,0 94,2 101,6 94,4 110,1 107,1 * předběžná hodnota V roce 2005 byl po nárůstu tuzemské spotřeby v roce 2004 zaznamenán pokles. Hlavním důvodem bylo snížení produkce výrobků SKP 18 o cca 23. Na krytí domácí spotřeby dovozem se významně podílejí dovozy z Asie v nižších cenových hladinách. Tyto položky, spolu s dovozem obnošených oděvů z EU ovlivňují krytí z hlediska hmotných jednotek. Přímý dovoz obnošených oděvů ve hmotných i hodnotových jednotkách (položka HS 6309) v roce 2005 se meziročně zvýšil o necelých 20 a dovozní kilogramové ceny o cca 2. Naopak vývoz obnošených oděvů se ve stejném období zvýšil o 60 v hmotných i hodnotových jednotkách při stagnaci kilogramové ceny. Na trhu ČR zůstalo cca 22 380 t obnošených oděvů, což odpovídá úrovni roku 2004. Významné jsou i dovozy textilních a oděvních výrobků do sítí obchodních řetězců a pro zásilkový prodej. Část výrobků určená pro specializované prodejny s módním zbožím je ve vysoké kvalitě a cenách (značkové zboží) a pochází převážně ze zemí EU. 86
3.7. Investice Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba oděvů a zpracování kožešin nepatří k investičně náročným odvětvím. Pořizování investic je omezené vzhledem k nedostatečným kapitálovým možnostem podniků. Nedostatečná investiční aktivita je jednou z příčin zaostávání produktivity výroby za EU. Z analýzy vývoje odpisů v oděvním průmyslu vyplývá, že odepsanost investičního majetku v roce 2005 vzrostla ve srovnání s rokem 2004 o cca 2 a představovala 76,1. Nejvyšší odepsanost majetku byla v roce 2005 v kožešnické výrobě, kde činila více než 89 (dle rezortního statistického zjišťování MPO). Hmotné investice celkem v roce 2005 činily v odvětví 267 mil. Kč a meziročně se snížily o 18. Ve sledovaném období nebyla ve výrobě oděvů a zpracování kožešin realizována významnější investiční akce. Odvětví se vyznačuje vysokým stupněm kooperačních vztahů. V rámci těchto vztahů dochází k zapůjčování potřebné techniky a předávání veškeré dokumentace. Vzhledem k charakteru odvětví žádná ze společností oděvního průmyslu dosud nevyužila zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, v platném znění. Pouze v roce 2005 byla udělena investiční pobídka jedné společnosti dle Programu pro tvorbu nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností, která směřovala do Moravskoslezského kraje. 3.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2000 až 2004 zachycuje tabulka 3.12 a graf 3.7. Tabulka 3.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 18 (v mil. CZK) k 31.12.2000 k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 Zahr.investice v ČR 951,5 2 008,4 1 783,4 788,1 937,0 Tuzem.investice v zahraničí 1,8 1,8 1,6 2,0 nevykázáno Pramen: ČNB 240 200 280 240 160 200 160 120 120 80 2000 2001 2002 2003 2004 80 2000 2001 2002 2003 2004 Přímé zahraniční investice OKEČ 18 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 18 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 3.7 Tuzemské a zahraniční investice Jak vyplývá z tabulky, stav přímých zahraničních investic v odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin činil k 31.12.2004 necelou 1 mld. Kč, což jsou asi 0,2 z celkových přímých zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu. Oproti roku 2003 se přímé zahraniční investice v odvětví zvýšily o téměř 20. 87
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 3.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost V souvislosti s úplnou liberalizací obchodu s textilními a oděvními výrobky, po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO k 31.12.2004, výrazně zesílila konkurence na světových trzích s textilními a oděvními výrobky, především ze strany asijských výrobců zejména Číny a Indie, ale i Bangladéše (v r. 2005 druhý největší dovozce oděvů do EU v hmotných jednotkách). To se projevilo i na vývoji světové produkce tohoto odvětví. V roce 2005 zaznamenala více než 20 růst oděvní výroby Čína, Pakistán a Malajsie, do 10 růstu se řadí Argentina, Egypt, Chile a Thajsko. Naopak země EU-25, USA, Japonsko, Austrálie, Tchaj-wan, Indonésie a další vykázaly pokles výroby oděvů. V oděvním průmyslu EU v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 poklesla zaměstnanost o 6,7, produkce o 8,4 a tržby o 2,3. Vývoz extra EU 25 v hodnotových jednotkách v roce 2005 vykázal nárůst o 4,6, v hmotných jednotkách vzrostl meziročně o 0,5. Největší nárůsty dovozů oděvních výrobků z EU byly na trhy Hon Kongu, Ukrajiny a Ruska, dále Švýcarska a Norska. Naopak exporty oděvů z EU se snížily do USA, Rumunska a Bulharska. Dovoz extra EU 25 se v roce 2005 navýšil v hmotnostních i hodnotových jednotkách (o 9,9 a o 7,5 ) z toho nejvíce z Číny, naopak Bulharsko, Rumunsko, Tunisko a Maroko zaznamenaly pokles. Země sdružené v rámci CEFTA za období 1-4/2004 vyvezly do EU oděvní výrobky za cca 2,5 mld., tedy o zhruba 1 méně než v předchozím období. Pozice ČR se zlepšila oproti roku 2003 o 0,3 bodu a dosáhla 9 podílu na vývozech ze zemí CEFTA do EU (viz tabulka 3.13). Tabulka 3.13 Vývoj exportu výrobků SKP 18 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, ) 2000 2001 2002 2003 z CEFTA 6 183 595 7 829 022 7 696 773 7 427 284 2 497 675 meziroční index x 126,6 98,3 96,5 98,9 z toho z ČR 456 076 519 686 577 587 649 772 223 775 meziroční index x 113,9 111,1 112,5 101,0 Pramen: EUROSTAT Tabulka 3.14 Vývoj exportu výrobků SKP 18 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) 5.- 12. 2004 z ČR 449 739 z nově přistoupivších zemí 2 425 986 z vyspělých zemí EU (15) 1 8 237 107 ze zemí OECD (mimo členy EU) 5 133 444 Pramen: EUROSTAT Vývoj exportu SKP 18 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU uvádí tabulka 3.14. V období 5-12/2004 se podílel oděvní průmysl ČR cca 2,2 na intra dovozech do EU-25. Oděvní průmysl vyspělých zemí EU-15 ve sledovaném období zaujal podíl 88,3 na intra dovozech do EU-25. Z analýz prováděných v podnicích a z výsledků resortního statistického zjišťování vyplývá, že převážná většina organizací má problémy při zajišťování inovačního procesu i se získáváním zaměstnanců s potřebnou kvalifikací. Činnostem směřujícím k inovacím, přípravě výroby a marketingu společnosti textilního a oděvního průmyslu věnují necelých 7 z výrobního procesu. Výdaje vynaložené na výzkum a vývoj v odvětví jsou nedostatečné. Dle údajů rezortního statistického zjišťování v roce 2005 oděvní podniky s 20 a více zaměstnanci vynaložily na vývoj a výzkum cca 58 mil. Kč, kdy se jednalo o běžné výdaje. Oproti roku 2004 tato částka vzrostla o 6,4. Výdaje na výzkum a vývoj představují pouze 0,2 podíl z celkových nákladů. Ze struktury zaměstnanců dle dosaženého vzdělání vyplývá, že v roce 2005 má 12 zaměstnanců základní vzdělání, 67 je vyučených, 19,8 se středním a 2,2 s vysokoškolským vzděláním. Flexibilita podniků na požadavky spotřebitelů v oděvním průmyslu je jedním z faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost. U oděvních výrobků se jedná zejména o: 88
Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin dokonalé zpracování, módní aktuálnost, četnost předkládaných kolekcí, vznik nových nabídkových skupin (např. zakázková konfekční výroba, tj. konfekce na míru z vybraných materiálů, konfekce pro mladé zákazníky s rychlou obměnou sortimentu /několika dní/ apod.), spolehlivost výrobce a rychlá odezva na požadavky obchodu (komplexnost vyřizování objednávek, možnost doobjednávek apod.). 3.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Stav legislativy je podrobně popsán v kapitole OKEČ 17 - Výroba textilií a textilních výrobků. Oděvní výroba je šetrná k životnímu prostředí (mimo část OKEČ 18.3, jejíž zastoupení na odvětví je však nepatrné). V roce 2005 výdaje na ochranu životního prostředí činily více než 6 mil. Kč, z toho 96,4 bylo určeno na běžné výdaje související s ochranou životního prostředí. Podíl odpadů k regeneraci činil 36, zbytek byl určen k fyzické likvidaci. Budoucí rozvoj a zvýšení konkurenceschopnosti oděvního průmyslu bude záviset zejména na: schopnosti podniků vyrábět nové druhy výrobků vyšší generace s rychlým zaváděním výsledků výzkumu do výroby a vyšších řádů inovací. V oděvní výrobě jde zejména o módní a funkční oděvy a technické a průmyslové oděvy. Prostředkem by mělo být ustavení klastru Oděvní výrobky s vyšší přidanou hodnotou, jehož cílem je posílení českého oděvního průmyslu novými projekty v oblasti technologických i netechnologických inovací a vytvoření společné obchodní značky. Příprava a mapování klastru v regionech Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského kraje bude dokončeno na podzim tohoto roku. Vlastní založení klastru je naplánováno na začátek roku 2007, pokračování v zahájeném procesu restrukturalizace výroby směrem k výrobkům s vysokou přidanou hodnotou, vybudování silné obchodní značky a jejího napojení do obchodních sítí s kvalitními značkovými výrobky. K tomu má přispět založení výše uvedeného klastru, zaměření na modelovou tvorbu a designérskou činnost a rozvoj průmyslových služeb v souvislosti s možností přesunu méně náročných výrob do zemí s nižšími výrobními náklady (Asie a nově do zemí kolem Středozemního moře), zlepšení přístupu na trhy třetích zemí, prosazování pravidel čestného obchodu, včetně ochrany práv duševního vlastnictví v rámci dalšího kola mnohostranných obchodních jednání WTO, efektivním a účelném využívání podpor poskytovaných průmyslu z prostředků státního rozpočtu a ze zdrojů EU. Jedná se zejména o programy Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), programy na podporu malých a středních podniků, programy na podporu výzkumu a vývoje, investiční pobídky a další. 89