STROMY A KOSTRY. Stromy a kostry TI 6.1



Podobné dokumenty
STROMY A KOSTRY. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze. BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 6

Použití dalších heuristik

VLASTNOSTI GRAFŮ. Vlastnosti grafů - kap. 3 TI 5 / 1

NEJKRATŠÍ CESTY I. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze

Stromy. Strom: souvislý graf bez kružnic využití: počítačová grafika seznam objektů efektivní vyhledávání výpočetní stromy rozhodovací stromy

Algoritmy na ohodnoceném grafu

PLANARITA A TOKY V SÍTÍCH

ORIENTOVANÉ GRAFY, REPREZENTACE GRAFŮ

Stromy, haldy, prioritní fronty

TOKY V SÍTÍCH II. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze

VLASTNOSTI GRAFŮ. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze. BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 5

PROHLEDÁVÁNÍ GRAFŮ. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze

Základní datové struktury III: Stromy, haldy

Drsná matematika III 10. demonstrovaná cvičení Kostry grafů

Grafové algoritmy III.

STROMOVE ALGORITMY Prohledavani do sirky (level-order) Po vodorovnejch carach fronta

Jan Březina. 7. března 2017

Grafové algoritmy. Programovací techniky

Grafové algoritmy. Programovací techniky

Vzdálenost uzlů v neorientovaném grafu

Kostry. 9. týden. Grafy. Marie Demlová (úpravy Matěj Dostál) 16. dubna 2019

07 Základní pojmy teorie grafů

Algoritmy a datové struktury

TGH05 - aplikace DFS, průchod do šířky

Úvod do teorie grafů

1. Převeďte dané číslo do dvojkové, osmičkové a šestnáctkové soustavy: a) b)

Stromy. Příklady. Rekurzivní datové struktury. Základní pojmy

Dynamické datové struktury III.

Dynamicky vázané metody. Pozdní vazba, virtuální metody

Zdůvodněte, proč funkce n lg(n) roste alespoň stejně rychle nebo rychleji než než funkce lg(n!). Symbolem lg značíme logaritmus o základu 2.

Dynamické datové struktury IV.

Základy algoritmizace c2005, 2007 Michal Krátký, Jiří Dvorský1/39

Volné stromy. Úvod do programování. Kořenové stromy a seřazené stromy. Volné stromy

Grafy. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 13.

TGH05 - aplikace DFS, průchod do šířky

TGH07 - Chytré stromové datové struktury

Přijímací zkouška - matematika

Grafy (G) ρ(h) = [u,v]

TGH06 - Hledání nejkratší cesty

Návrh Designu: Radek Mařík

TGH07 - Chytré stromové datové struktury

TGH08 - Optimální kostry

4EK311 Operační výzkum. 5. Teorie grafů

Teorie grafů BR Solutions - Orličky Píta (Orličky 2010) Teorie grafů / 66

4 Stromy a les. Definice a základní vlastnosti stromů. Kostry grafů a jejich počet.

Union-Find problém. Kapitola 1

5 Orientované grafy, Toky v sítích

8 Přednáška z

6. Tahy / Kostry / Nejkratší cesty

Matematika III 10. přednáška Stromy a kostry

zejména Dijkstrův algoritmus pro hledání minimální cesty a hladový algoritmus pro hledání minimální kostry.

Rekurzivní algoritmy

Binární vyhledávací stromy II

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2015

Programování 3. hodina. RNDr. Jan Lánský, Ph.D. Katedra informatiky a matematiky Fakulta ekonomických studií Vysoká škola finanční a správní 2015

Algoritmizace Dynamické programování. Jiří Vyskočil, Marko Genyg-Berezovskyj 2010

Matice sousednosti NG

ALGORITMIZACE 2010/03 STROMY, BINÁRNÍ STROMY VZTAH STROMŮ A REKURZE ZÁSOBNÍK IMPLEMENTUJE REKURZI PROHLEDÁVÁNÍ S NÁVRATEM (BACKTRACK)

5 Rekurze a zásobník. Rekurzivní volání metody

Programování v C++ 1, 16. cvičení

řádově různě rostoucí rostou řádově stejně rychle dvě funkce faktor izomorfismus neorientovaných grafů souvislý graf souvislost komponenta

které je z různých pohledů charakterizují. Několik z nich dokážeme v této kapitole.

H {{u, v} : u,v U u v }

Stromy. Karel Richta a kol. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Karel Richta a kol.

ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory

TEORIE GRAFŮ TEORIE GRAFŮ 1

Dynamické programování

Výhody a nevýhody jednotlivých reprezentací jsou shrnuty na konci kapitoly.

Teorie grafů. Kostra grafu. Obsah. Radim Farana Podklady pro výuku pro akademický rok 2013/2014

0. ÚVOD - matematické symboly, značení,

Binární vyhledávací stromy pokročilé partie

ALGORITMIZACE 2010/03 STROMY, BINÁRNÍ STROMY VZTAH STROMŮ A REKURZE ZÁSOBNÍK IMPLEMENTUJE REKURZI PROHLEDÁVÁNÍ S NÁVRATEM (BACKTRACK)

Základy informatiky. Teorie grafů. Zpracoval: Pavel Děrgel Úprava: Daniela Szturcová

1. Minimální kostry Od mìsteèka ke kostøe

TGH06 - Hledání nejkratší cesty

Úlohy k procvičování textu o svazech

Komprese dat (Komprimace dat)

Paralelní grafové algoritmy

Funkce, elementární funkce.

ALG 04. Zásobník Fronta Operace Enqueue, Dequeue, Front, Empty... Cyklická implementace fronty. Průchod stromem do šířky

Stromové rozklady. Definice 1. Stromový rozklad grafu G je dvojice (T, β) taková, že T je strom,

Hledáme efektivní řešení úloh na grafu

Kapitola 11. Vzdálenost v grafech Matice sousednosti a počty sledů

Množinu všech slov nad abecedou Σ značíme Σ * Množinu všech neprázdných slov Σ + Jazyk nad abecedou Σ je libovolná množina slov nad Σ

[1] samoopravné kódy: terminologie, princip

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2014

Unární je také spojka negace. pro je operace binární - příkladem může být funkce se signaturou. Binární je velká většina logických spojek

Dijkstrův algoritmus

= je prostý orientovaný graf., formálně c ( u, v) 0. dva speciální uzly: zdrojový uzel s a cílový uzel t. Dále budeme bez

Matematická analýza 1

TGH09 - Barvení grafů

Reprezentace aritmetického výrazu - binární strom reprezentující aritmetický výraz

Stromy. Jan Hnilica Počítačové modelování 14

ADT STROM Lukáš Foldýna

Jan Březina. Technical University of Liberec. 21. dubna 2015

Algoritmus pro hledání nejkratší cesty orientovaným grafem

Příklad 1/23. Pro rostoucí spojité fukce f(x), g(x) platí f(x) Ω(g(x)). Z toho plyne, že: a) f(x) Ο(g(x)) b) f(x) Θ(g(x)) d) g(x) Ω(f(x))

Matematická analýza III.

Výroková a predikátová logika - II

Jan Březina. Technical University of Liberec. 30. dubna 2013

Transkript:

STROMY A KOSTRY Stromy a kostry TI 6.1

Stromy a kostry Seznámíme se s následujícími pojmy: kostra rafu, cyklomatické číslo rafu, hodnost rafu (kořenový strom, hloubka stromu, kořenová kostra orientovaného rafu, uspořádaný strom, pravidelný strom stupně r, úplný pravidelný strom), vnější/vnitřní délka stromu, binární strom, průchody preorder/inorder/postorder Skripta odst. 3.2, str. 49 58 Stromy a kostry TI 6.2

Připomeňme si nejprve, co je to strom... a co je to kostra rafu... Co lze říci o stromech? Nechť G = H,U je prostý raf. Potom a) G je strom b) u,v U existuje právě jedna cesta u v c) G je souvislý, ale G - {h} není pro libovolnou h H d) G je souvislý a platí H = U - 1 e) G neobsahuje kružnice a platí H = U - 1 f) G neobsahuje kružnice, ale G {h} ano jsou ekvivalentní tvrzení. Stromy a kostry - odst. 3.2 TI 6.3

Kostra rafu rozdělí hrany na větve a tětivy Fundamentální soustava kružnic odpovídající dané kostře Cyklomatické číslo (počet nezávislých kružnic = počet tětiv) µ(g) = H - U +p (p je počet komponent) Hodnost rafu (počet hran kostry nebo lesa rafu) h(g) = U -p Stromy a kostry - odst. 3.2 TI 6.4

Orientované a speciální stromy strom orientovaný strom kořenový strom Kořenový strom T u (s kořenem u) - orientovaný strom, kde každá cesta C(u,v) je orientovanou cestou. Stromy a kostry - odst. 3.2 TI 6.5

orient. raf jeho kostra kořenová kostra Kořenová kostra - kostra, která je kořenovým stromem. Hloubka hl(x) uzlu x v kořenovém stromu = vzdálenost od kořene Hloubka kořenového stromu = max hl(x) x U Stromy a kostry - odst. 3.2 TI 6.6

orientace hran orientace hran uspořádání následníků toto jsou různé uspořádané stromy Uspořádaný (kořenový) strom následníci (podstromy každého uzlu jsou pevným způsobem uspořádáni (první, druhý,...) Stromy a kostry - odst. 3.2 TI 6.7

stupeň 3 hloubka 2 stupeň 3 hloubka 4 Pravidelný strom stupně r ( 1) δ + (u) = 0 nebo r Úplný pravidelný strom stupně r hloubky k - všechny listy jsou v hloubce k od kořene Stromy a kostry - odst. 3.2 TI 6.8

Statistika: 7 listů (k) 6 vnitřních uzlů (m) 12 hran (h) Zjištění: Pro každé n N existuje pravidelný strom stupně 2 s n listy (má n-1 vnitřních uzlů a 2(n-1) hran: n / n-1 / 2(n-1) )?Jak je to pro jiné stupně? m.(r-1)+1 / m / m.r 15/7/21 9/4/12 Stromy a kostry - odst. 3.2 TI 6.9

0.............. 1....... Statistika (r=2): E(T)=2.4+3.3+2.2= 21 I(T)=1.3+2.2+2.1=9 2.... 3....... 4.................... Statistika (r=3): E(T)=3.4+5.3+4.2+1.1= 36 I(T)=1.3+2.2+2.1=9 vnější délka E(T u ) = hl(v) sčítá se přes listy v vnitřní délka I(T u ) = hl(v) sčítá se přes vnitřní uzly v E = I. (r-1) + r. m, kde m je počet vnitřních uzlů r=2: 21=9.1+2.6 r=3: 36=9.2+3.6 Stromy a kostry - odst. 3.2 TI 6.10

pravidelný strom stupně 2 binární strom Binární strom - žádný uzel (prázdný) - kořen, levý podstrom, pravý podstrom Stromy a kostry - odst. 3.2 Průchody binárním stromem - preorder: kořen, LS, PS - inorder: LS, kořen, PS postorder: LS, PS, kořen DS 26.3.08 TI 6.11

Kontrolní otázky 6.1 Určete, jakou podmínku musí splňovat uzel u souvislého orientovaného rafu, aby existovala kořenová kostra tohoto rafu s kořenem u. 6.2 Pro obecný počet uzlů n (n 3) určete, jak vypadá strom s n uzly, který má maximální (resp. minimální) počet listů. 6.3 Kolik různých kružnic vznikne, přidáme-li do kostry rafu dvě tětivy? 6.4 Zdůvodněte, proč se při libovolném z průchodů preorder, inorder, postorder binárního stromu navštíví jeho listy ve stejném relativním pořadí. 6.5 Předpokládejme, že uzly pravidelného stromu stupně 2 jsou nějak očíslovány pořadovými čísly 1 až n. Ukažte, že strukturu tohoto pravidelného stromu lze jednoznačně rekonstruovat, pokud jsou k dispozici alespoň dvě z posloupností získaných průchodem preorder, inorder a postorder tohoto stromu. 6.6 Neorientovaný strom T má k listů a součet stupňů jeho vnitřních uzlů je s. Určete, co z toho bezprostředně plyne pro vlastnosti čísel k a s počet vnitřních uzlů stromu T v závislosti na k a s. 6.7 Šířkou kořenového stromu se nazývá maximum počtu uzlů nacházejících se ve stejné hloubce. Navrhněte aloritmus pro určení šířky zadaného kořenového stromu. Stromy a kostry - odst. 3.2 TI 6.12

Minimální kostry Seznámíme se s následujícími pojmy: enerování všech koster rafu, množinový rozklad minimální kostra rafu, Borůvkův-Kruskalův aloritmus, Jarníkův-Primův aloritmus hladové aloritmy, Huffmanovo kódování Skripta kap. 5, str. 91-109 Množinové rozklady, odst. 5.1 TI 6.13

TI 6.14?Jak bychom enerovali všechny kostry rafu? Pomocí stromu všech koster - efektivní test vzniku kružnic! b c a d e f e d b a f f f f e f e d c f e f f f e f e f f f e d f e d c b f e d f e f 4 hrany bez kružnic Množinové rozklady, odst. 5.1-2

Rekapitulace: Přidáváme hrany a testujeme vznik kružnice. K tomu se hodí... Množinový rozklad - dynamický soubor podmnožin dané množiny s operacemi - MAKE-SET(x) vytvoří jednoprvkovou podmnožinu - UNION(x,y) sjednocení podmnožin s prvky x a y - FIND(x) určí reprezentanta podmnožiny s prvkem x Množinové rozklady, odst. 5.1-2 TI 6.15

Další použití: void KOMP(Graph G) { } // určení komponent NG for (Node u in U(G)) MAKE-SET(u); for (Ede (u,v)in H) if (FIND(u)!= FIND(v)) UNION(u,v); a b {a} {b} {c} {d} {e} {f} {} {h} {i} (a,b) {a,b} {c} {d} {e} {f} {} {h} {i} c e d f (e,f) {a,b} {c} {d} {e,f} {} {h} {i} (d,b) {a,b,d} {c} {e,f} {} {h} {i} (h,i) {a,b,d} {c} {e,f} {} {h,i} (a,c) {a,b,d,c} {e,f} {} {h,i} (e,) {a,b,d,c} {e,f,} {h,i} (b,c) {a,b,d,c} {e,f,} {h,i} (f,) {a,b,d,c} {e,f,} {h,i} h i (a,d) {a,b,d,c} {e,f,} {h,i}? Složitost : Ω( U + H )? Výhoda : dynamika! Množinové rozklady, odst. 5.1-2 TI 6.16

Jak implementujeme množinový rozklad? Pomocí seznamů s odkazy na reprezentanta: MAKE-SET, FIND... O(1) UNION... O(min(m,n)) (pro vyvažování) (vyžaduje uchovávat další pomocné údaje) Areovaná složitost m operací, z toho n x MAKE-SET: O(m + n.l n) Při použití na určení kostry provedeme: U -krát MAKE-SET max. 2. H -krát FIND ( U -1)-krát UNION n = U, m 2.( U + H ) O(2 H + 2 U + U.l U ) = O( H + U.l U )?Dokážeme to ještě lépe? ANO! Množinové rozklady, odst. 5.1-2 TI 6.17

Další heuristiky pro množinový rozklad zkracování cesty při FIND UNION podle hodností Datové struktury: p[x] - předchůdce uzlu x hod[x] - hodnost (aproximace výšky) Množinové rozklady, odst. 5.1-2 TI 6.18

void MAKE-SET (int x) { p[x] = x; hod[x] = 0; } void UNION (int x, int y) { LINK(FIND(x), FIND(y)); } void LINK(int x,int y) { if (hod[x] > hod[y]) p[y] = x; else { p[x] = y; if (hod[x] == hod[y]) hod[y]++; } } void FIND(int x) { if (x!= p[x]) p[x] = FIND(p[x]); return p[x]; } Složitost m operací MAKE-SET, FIND, UNION, když počet MAKE-SET je přesně n: O(m. l* n) neboli O(( U + H ). l* U ) Množinové rozklady, odst. 5.1-2 TI 6.19

... a teď už konečně ty minimální kostry...? Jaká kostra je minimální? Každá má přece U -1 hran! G = H,U - souvislý NG s nezáporným ohodnocením hran w: H R +, kostra T = H v,u taková, že w(h) (součet přes h H v ) je minimální 2 3 2 1 3 6 6 8 2 2 1 kolik má koster? 8 10 8 32 Minimální kostry - odst. 5.3 TI 6.20

? Jak poznáme, že kostra je minimální? prohledáme všechny kostry rafu??? uhádneme kostru a ověříme její minimálnost (JAK?) V: Kostra T rafu G je minimální pro každou tětivu t je w(t) max w(h) pro h K (kde K je jediná kružnice v T {t}) 2 2 2 2 3 2 3 2 3 3 1 3 1 3 1 2 2 2 2 2 2 1 1 1 Minimální kostry - odst. 5.3 TI 6.21

Hledání minimální kostry? Praktické možnosti? odebírat hrany z původního rafu??? najít libovolnou kostru a postupně ji upravovat??? vytvářet minimální kostru přidáváním vhodných hran!!! Generický aloritmus pro minimální kostru void GENERIC-MST(Graph G,Weihts w) { T = ; while ("T netvoří kostru") { "najdi vhodnou hranu [u,v] pro T" T = T [u,v] } return T; } TOHLE je ten problém Minimální kostry - odst. 5.3 TI 6.22

Jak hledat hranu pro přidání do minimální kostry V: Nechť P je podstrom vytvořené části minimální kostry rafu G, [p,q] je hrana taková, že - p P, q P - w([p,q]) = min w([u,v]) pro vš. hrany [u,v], u P, v P. Pak lze hranu [p,q] přidat k minimální kostře. kandidáti na přidání do kostry P G-P Minimální kostry - odst. 5.3 TI 6.23

Borůvkův - Kruskalův aloritmus void BK-MST(Graph G, Weihts w) { 1 T = ; 2 for (Node u in U(G)) MAKE-SET(u); 3 "seřaď H(G) podle neklesajících vah w(h)" 4 for (Ede [u,v] in H(G)) { // v daném pořadí 5 if (FIND(u)!= FIND(v)) { 6 T = T [u,v]; 7 UNION(u,v); 8 } } 9 return T; } O( H.l H ) řazení, O( H. l* U ) množ. rozklad Borůvka-Jarník - odst. 5.4 TI 6.24

Jarníkův - Primův aloritmus void JP-MST(Graph G, Weihts w, Node r) { 1 Q = U; 2 for (Node u in Q) d[u] = ; 3 d[r] = 0; p[r] = null; 4 while ( Q!= ) { 5 u = Q.ExtMin(); 6 for (Node v in Adj[u]) { 7 if ((v Q) && (w(u,v) < d[v])) { 8 p[v] = u; d[v] = w(u,v); 9 } } } } POZOR! Nemají konstantní složitost!!! O( U ) + O( U. l U ) + O( H. l U ) Borůvka-Jarník - odst. 5.4 TI 6.25

Kontrolní otázky 6.8 Nechť G je souvislý neorientovaný raf s nezáporným ohodnocením hran w, nechť H 1 je nějaká podmnožina jeho hran, která neobsahuje kružnice. Navrhněte aloritmus nalezení kostry s minimálním ohodnocením hran takové, že obsahuje všechny hrany z množiny H 1. 6.9 Zjistěte, zda jsou následující tvrzení pravdivá či nikoliv. Pravdivá tvrzení dokažte, nepravdivá vyvraťte co nejjednodušším protipříkladem: Jsou-li ohodnocení všech hran v souvislém neorientovaném rafu navzájem různá, je jeho minimální kostra určena jednoznačně. Jsou-li ohodnocení všech hran v souvislém neorientovaném rafu navzájem různá, pak mají každé dvě jeho různé kostry různá ohodnocení. Nechť je ohodnocení hrany h v souvislém neorientovaném rafu menší než ohodnocení každé jiné hrany. Pak je hrana h obsažena v každé jeho minimální kostře. 6.10 Graf G vzniknul tak, že jsme do stromu přidali hranu spojující nějakou dvojici jeho nesousedních uzlů. Čím je určen počet různých koster takto vytvořeného rafu G? 6.11 Ukažte na příkladu, že popsanými aloritmy hledání minimální kostry neorientovaného rafu nelze obecně získat minimální kořenovou kostru orientovaného rafu. V čem spočívá hlavní obtíž? Minimální kostry - odst. 5.4 TI 6.26

Hladové aloritmy Požadavky na úlohu vlastnost hladového výběru - výběr podproblému a pak jeho řešení optimální podstruktura - optimální řešení problému obsahuje optimální řešení podproblému Postup shora dolů (dynamické proramování zdola nahoru) Příklad - Jarník-Prim aloritmus: výběr "nejlepšího" z n uzlů mimo dílčí podstrom pro přidání úprava kritéria pro jeho sousedy pak totéž pro (n-1) uzlů, atd. Huffmanovo kódování - odst. 5.5 TI 6.27

Příklad návrh optimální větvící struktury proramu test1 test2 test3 0.5 0.3 0.15 0.05 0.5 0.3 0.15 0.05 2.0 Známe relativní četnost průchodu jednotlivými větvemi? Jaký bude průměrný počet testů potřebných k větvení? w i. hl(u i ) Huffmanovo kódování - odst. 5.5 TI 6.28

Obecná formulace: Pravidelný kořenový strom T u stupně r s n listy, které jsou ohodnoceny reálnými čísly w i = w(u i ) vnější w-délka E w (T u ) = w i. hl(u i ) Jak vypadá strom s minimální vnější w-délkou? 0.5 0.05 0.5 0.3 0.15 0.05 0.3 0.15 2.0 0.15 0.05 0.5 0.3 1.7 2.75 Huffmanovo kódování - odst. 5.5 TI 6.29

Jiná aplikace - enerování optimálního prefixového kódu prefixový kód - žádné slovo není prefixem jiného slova Jsou dány znaky a jejich četnosti (absolutní/relativní) v textu znak A B C D E F G H I J četnost 52 5 18 13 21 4 2 3 35 7 kód 10 11000 000 001 111 11001 110100 110101 01 11011 0 0 160 1 1 162 0 66 94 1 0 1 0 31 I:35 A:52 1 0 42 1 C:18 D:13 0 21 1 E:21 průměrná délka kódu 2.75 (proti 4.0) 0 9 1 B:5 F:4 0 5 0 1 12 1 J:7 G:2 H:3 Huffmanovo kódování - odst. 5.5 TI 6.30

Huffmanův aloritmus (pro r=2) void Huffman(Weihts w, int n) { Q.Init(); for (int i=1; i<=n; i++) { u = MakeNode(w[i]); Q.Push(u); } for (int i=1; i<n; i++) { x = Q.ExtMin(); y = Q.ExtMin(); z = MakeNode(w[x]+w[y]); z.left = x; z.riht = y; Q.Push(z); } return Q.ExtMin(); } Zobecnění pro libovolné r (stupeň stromu) je přímočaré... Huffmanovo kódování - odst. 5.5 TI 6.31

Kontrolní otázky 6.12 Upravte Huffmanův aloritmus tak, aby vytvářel minimální pravidelný strom se zadaným stupněm r. 6.13 Dokažte, že hodnotu E w vnější w-délky pravidelného stromu vytvořeného Huffmanovým aloritmem lze spočítat jako součet ohodnocení všech jeho vnitřních uzlů. Huffmanovo kódování - odst. 5.5 TI 6.32