1
EVROPSKÁ KOMISE GŘ pr zaměstnanst, sciální věci a sciální začleňvání ROZPOČTOVÁ POLOŽKA 04-03-01-05 Infrmační a šklicí patření pr rganizace pracvníků Psílit sciální dialg a dvětvvé klektivní vyjednávání k dalšímu zlepšení zaměstnansti a prduktivity v textilním, děvním, kžedělném a buvnickém průmyslu. Dhda grantu VS/2015/0234 PARTNERSTVÍ Federace prtugalských dbrvých svazů pracvníků v textilním, vlněném, děvním, buvním a kžešnickém průmyslu Prtugalská dbrvá rganizace v tmt dvětví FESETE Prt Prtugalsk +351 22 600 23 77 fesete@netcab.pt www.fesete.pt ACV CSC METEA Belgická dbrvá rganizace v tmt dvětví Brusel Belgie +32 (0)2 244 99 90 metea@acv-csc.be www.acv-csc-metea.be/ OS TOK Česká dbrvá rganizace v tmt dvětví Praha Česká republika +420 222 721 372 stk@cmks.cz http://www.stk.cz/ DISK Tekstil Turecká dbrvá rganizace v tmt dvětví Istanbul Tureck +90 212 637 2900 internatinal@disktekstil.rg www.disktekstil.rg 2
RÁMEC Tent scénář semináře k pužití s dbrvými svazy k přípravě vyjednavačů na aktuální změny a nvé výzvy v klektivním vyjednávání byl vytvřen za účelem psílit sciální dialg a dvětvvé klektivní vyjednávání k dalšímu zlepšení zaměstnansti a prduktivity v textilním, děvním, kžedělném a buvnickém průmyslu a byl financván Evrpsku kmisí. Prjekt je krdinván FESETE, Federací prtugalských dbrvých svazů pracvníků v textilním, vlněném, děvním, buvnickém a kžešnickém průmyslu, ve splupráci s ACV-CSC METEA, belgicku dbrvu rganizací, DISK Tekstil, turecku dbrvu rganizací, a OS-TOK, česku dbrvu rganizací, cž jsu všechny nárdními rganizacemi v dvětví. Cílem tht prjektu je pdpřit účast dvětvvých partnerů v těcht dvětvích v sciálním dialgu, aby se klektivní vyjednávání dvětví a pdniků transfrmval na nástrj zaručující živtaschpnst splečnstí a chranu zaměstnansti v měnícím se glbálním a nárdním prstředí. Prt jednání na základě infrmací a pvědmí dbrvých rganizací prpůjčuje důležitst psilvání sciálníh dialg, zejména v rámci klektivníh vyjednávání v dvětví a v pdnikání, v dílčích dimenzích: rganizace pracvní dby, zdraví a bezpečnst na pracvišti, rvnst žen a mužů, přičemž usiluje přizpůsbení klektivních pracvních smluv ptřebám splečnstí a jejich restrukturalizaci, lepšímu pracvnímu a rdinnému živtu a vlnému času. Tent nástrj byl vytvřen s cílem shrmažďvat empirická data a pdprvat diskusi mezi hlavními stranami zainteresvanými v prcesech klektivníh vyjednávání. 3
PŘÍPRAVA A VÝVOJ METODIKY K přípravě, vývji a pužití tht nástrje k dsažení navrhvanéh cíle byly plánvací a řídicí práce v partnerství rzděleny d pěti etap, jak je uveden níže: 1. PŘÍPRAVA DOTAZNÍKU 2. POUŽITÍ DOTAZNÍKU 3. PŘÍPRAVA SEMINÁŘE 4. REGISTRACE INTERVENCÍ 5. PŘÍPRAVA INFORMAČNÍHO DOKUMENTU 1. PŘÍPRAVA DOTAZNÍKU K definvání cílů a aktivit pr seminář prvedl partnerství prstřednictvím dtazníku průzkum struktury a rganizace bipartitníh a tripartitníh sciálníh dialgu v každé ze zemí. Následující údaje byly určeny k hdncení: 4
Organizace sciálníh dialgu a klektivníh vyjednávání Struktury sciálníh dialgu na nárdní, reginální, dvětvvé a pdnikvé úrvni Intervence vlády a/neb ministerstva práce v sciálním dialgu Vládní intervence při kntrle nrem a mediaci knfliktů Právní rámec upravující sciální dialg a klektivní vyjednávání Četnst setkání Bipartitní a/neb tripartitní sciální dialg Klektivní vyjednávání na nárdní, reginální, dvětvvé a/neb pdnikvé úrvni Frekvence klektivníh vyjednávání (rční/jiná) Mechanismy uknčení klektivníh nábru Zapjení pracvníků d přípravy a/neb sledvání návrhů k vyjednávání a v situacích blkvání vyjednávání Obsah sciálníh dialgu: Diskutvaná témata (pracvní pdmínky, různé slžky platby, sciální knflikty ve splečnsti, situace v dvětví, pstje k vládě, svbda dbrů, zdraví a bezpečnst na pracvišti, rvnst mužů a žen, rganizace pracvní dby, rvnváha pracvníh a vlnéh času, učňvské a dbrné kariéry, pvaha práce, statní). Činnsti sciálníh dialgu v letech 2008 až 2015: Dpady/důsledky kapitalistických finančních krizí v sciálním dialgu v dvětví Intervence vlády a jejích institucí v sciálním dialgu a klektivním vyjednávání Vyhdncení klektivníh vyjednávání za bdbí, které je předmětem analýzy Výsledky získané během analyzvanéh bdbí (pzitivní, negativní) Praxe uknčení klektivních smluv a její dpad na práva Vyhdncení důsledků nekalé sutěže vytvřené Světvu bchdní rganizací (WTO), kde neexistují sciální a envirnmentální předpisy. Pdnikvá restrukturalizace a chrana zaměstnansti Eknmická pdpra splečnstí k mdernizaci a invaci Prgramy chrany zdraví a bezpečnsti na pracvišti Opatření na chranu živtníh prstředí Nvé prfesinální prfily pr účely dbrnéh vzdělávání Studie diskriminaci na základě phlaví v zaměstnání a v platech. 2. POUŽITÍ DOTAZNÍKU P schválení partnerstvím byl každé z rganizací zaslán dtazník a rganizace byly pžádány vyplnění pdle svých knkrétních klnstí. 5
3. PŘÍPRAVA SEMINÁŘE Pté, c jsme shrmáždili údaje z dtazníku, jsme připravili seminář, v němž jsme navrhli pdpřit diskusi tématech, která byla v dtazníku vznesena, a zárveň przkumat některé záležitsti, které mhly zůstat nevyřešené. Pr seminář byl stanven, že d diskuse můžeme zapjit sciální partnery, hlavní strany zainteresvané v prcesech klektivníh vyjednávání: Odbrví veducí rganizace na nárdní a dvětvvé úrvni Zástupci sdružení zaměstnavatelů Zástupci vlády, z ministerstva práce Byla zvažvána následující struktura, která umžnila c největší mžné zapjení všech zainteresvaných stran: Stručná prezentace fungvání struktury sciálníh dialgu v dvětví Prezentace svědčených pstupů v blasti klektivníh vyjednávání v dvětví a ve splečnstech Účast členů spjená s přípravu a vytvářením návrhů pr vyjednávání Nejdůležitější záležitst pr různé partnery v prcesech klektivníh vyjednávání Ddržvání klektivních smluv tázkách nervnsti mužů a žen Vyhdncení důsledků nekalé sutěže vytvřené WTO SWOT analýza silných, slabých stránek, příležitstí a hrzeb identifikvaných partnery, které by mhly vlivnit buducí vývj těcht dvětví v nadcházejících letech v jejich zemích. Vzhledem k výše uvedeným záležitstem jsme se dmnívali, že by seminář neměl trvat déle než půl dne. 4. REGISTRACE INTERVENCÍ Registrace intervencí účastníků byla prvedena pmcí analytické tabulky, která služila k pdpře závěrů práce. Během prcesu registrace intervencí jsme využili i zvukvý sběr dat a registraci d tabulky. 5. PŘÍPRAVA INFORMAČNÍHO DOKUMENTU Byla zveřejněna bržura bsahující prvedený registr SWOT analýzy k šíření výsledků seminářů s cílem určit pririty v klektivním vyjednávání. 6
PŘÍLOHY Dtazník rzvji sciálníh dialgu Dtazník charakterizaci pracvních vztahů 7
Dtazník rzvji sciálníh dialgu Organizace Odvětví Označení rganizace: Která dvětví rganizace pkrývá? INDIKÁTORY OTÁZKA ODPOVĚDI ORGANIZACE SOCIÁLNÍHO DIALOGU A KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ Struktury sciálníh dialgu na nárdní, reginální, dvětvvé a pdnikvé úrvni: zásah vlády a/neb ministerstva práce d sciálníh dialgu: Vládní intervence při kntrle nrem a mediaci knfliktů: Právní rámec upravující sciální dialg a klektivní vyjednávání: Frekvence setkání: Bipartitní a/neb tripartitní sciální dialg: Klektivní vyjednávání na nárdní, reginální, dvětvvé a/neb pdnikvé úrvni: Frekvence klektivníh vyjednávání (rční/jiná): Mechanismy uknčení klektivníh nábru: Jaké struktury sciálníh dialgu se pužívají na nárdní, reginální, dvětvvé a pdnikvé úrvni? Jakým způsbem zasahují vláda a/neb ministerstv práce d sciálníh dialgu? Jaké mechanismy má vláda při intervenci a kntrle standardů a mediaci knfliktů? Jak se právní rámec přizpůsbuje sciálnímu dialgu a reguluje jej? Jak čast prbíhají schůzky sciálníh dialgu? Je sciální dialg bipartitní, neb tripartitní? Je klektivní vyjednávání na nárdní, reginální, dvětvvé a/neb pdnikvé úrvni? Jak čast prbíhá klektivní vyjednávání? Stanví zákn mechanismy uknčení klektivníh nábru? Pkud an, ppište, jak je tent mechanismus vyvíjen Zapjení pracvníků d přípravy a/neb sledvání návrhů k vyjednávání a v situacích blkvání vyjednávání: Jak se pracvníci pdílejí na přípravě a/neb sledvání návrhů k vyjednávání? Jak intervenují pracvníci v situacích blkvání vyjednávání? 8
INDIKÁTORY OTÁZKA ODPOVĚDI OBSAH SOCIÁLNÍHO DIALOGU Diskutvaná témata (pracvní pdmínky, různé slžky platby, sciální knflikty ve splečnsti, situace v dvětví, pstje k vládě, svbdy dbrů, zdraví a bezpečnst na pracvišti, rvnst mužů a žen, rganizace pracvní dby, rvnváha pracvníh a vlnéh času, učňvské a dbrné kariéry, pvaha práce, statní). Jaké tázky se většinu diskutují na schůzkách sciálníh dialgu? (např. pracvní pdmínky, různé slžky platby, sciální knflikty ve splečnsti, situace v dvětví, pstje k vládě, svbdy dbrů, zdraví a bezpečnst na pracvišti, rvnst mužů a žen, rganizace pracvní dby, rvnváha pracvníh a vlnéh času, učňvské a dbrné kariéry, pvaha práce, statní) AKTIVITY SOCIÁLNÍHO DIALOGU MEZI LETY 2008 A 2015 Dpady/důsledky hspdářské krize v sciálním dialgu v dvětví: Intervence vlády a jejích institucí v sciálním dialgu a klektivním vyjednávání: Vyhdncení klektivníh vyjednávání za bdbí, které je předmětem analýzy: Výsledky získané během analyzvanéh bdbí (pzitivní, negativní): Praxe uknčení klektivních smluv a její dpad na práva: Vyhdncení důsledků nekalé sutěže vytvřené WTO, kde neexistují sciální a envirnmentální předpisy Pdnikvá restrukturalizace a chrana zaměstnansti Eknmická pdpra splečnstí k mdernizaci a invaci Prgramy chrany zdraví a bezpečnsti na pracvišti Opatření na chranu živtníh prstředí Nvé prfesinální prfily pr účely dbrnéh vzdělávání I Studie diskriminaci na základě phlaví v zaměstnání: Jaké dpady/důsledky měla hspdářská krize v rce 2008 na prcesy sciálníh dialgu v následujících letech? Jak vláda a její instituce zasahují d sciálníh dialgu a klektivníh vyjednávání? Jak byste hdntili klektivní vyjednávání v bdbí d rku 2008 d rku 2016? Určete některé výsledky (pzitivní/negativní) získané v klektivním vyjednávání pr bdbí 2008 až 2016. Dšl v bdbí 2008 až 2016 k uknčení jakýchkli klektivních smluv? Pkud an, jaké byly důsledky pr práva pracvníků? Jaké byly důsledky v situacích nekalé sutěže vytvřené WTO v zemích, kde neexistují sciální a envirnmentální předpisy? Jak se restrukturalizace a chrana zaměstnansti zavádí d sciálníh dialgu? Jak je téma eknmické pdpry pskytvané splečnstem k mdernizaci a invaci zaveden d sciálníh dialgu? Jak jsu zavedeny prgramy k chraně zdraví a bezpečnsti na pracvišti d sciálníh dialgu? Jak jsu zavedena patření na chranu živtníh prstředí d sciálníh dialgu? Jak jsu zavedeny nvé prfesinální prfily pr účely dbrnéh vzdělávání d sciálníh dialgu? Jak jsu témata týkající se diskriminace na základě phlaví zavedena d sciálníh dialgu? 9
Dtazník charakterizaci pracvních vztahů: Organizace Označení rganizace: Odvětví Která dvětví rganizace pkrývá? INDIKÁTORY OTÁZKA ODPOVĚDI NÁSTROJE KOLEKTIVNÍ REGULACE ZAMĚSTNANOSTI Obchdní Nebchdní Jaké nástrje klektivní regulace pužívá vaše sdružení? Jsu nástrje klektivní regulace pkryty rzšířením záknů a/neb pvinným smírčím řízením POVAHA ZAMĚSTNANOSTI Typ smluv Jaký typ smluv se pužívá ve vaší zemi? Jaké se častěji pužívají na dvětvvé úrvni? PŘÍJMY Základní příjmy Pd. Stravvání Pd. Vánce/svátky / Pd. Svátky Přesčasvé práce Nční práce Další pbídky a dměny Obsahují klektivní smluvy zaměstnansti (CEA) základní příjem pr všechny kategrie a pracvníky v dvětví? (připjte mzdvu mřížku) Pskytuje CEA příspěvek na stravvání? Jak vyský? Pskytuje CEA příspěvek na Vánce, svátky a na dvlenu? Pkud an, jak se pčítají? Pskytuje CEA zvláštní režim pr přesčasvé práce? Pkud an, v jaké frmě? Pskytuje CEA zvláštní režim pr nční práci? Pkud an, v jaké frmě? Pskytuje CEA platbu jiných pbídek a dměn frmu výdělku? KOŽEŠNICKÉ KOŽEŠNICKÉ 10
INDIKÁTORY OTÁZKA ODPOVĚDI DÉLKA A ORGANIZACE PRACOVNÍ DOBY Délka pracvní dby Rční limity pr přesčasvu práci Flexibilita pracvní dby Práce na směny Pvinná týdenní přestávka Obdbí rční dvlené Stanvuje CEA délku týdenní/měsíční/rční pracvní dby? Pkud an, klik hdin? Stanvuje CEA limity pr dvedenu přesčasvu práci? Pkud an, jakým způsbem jsu tyt limity rganizvány? Stanvuje CEA, jak má být rganizvána pružná pracvní dba? Pkud an, jak je rganizvána? Stanvuje CEA, jak má být práce na směny rganizvána? Pkud an, jak je rganizvána? Jak je rganizvána pvinná týdenní přestávka pracvníků? Jak je rganizvána dba dvlené pracvníků? KVALIFIKACE Průběžná dbrná příprava pracvníků: Stanvuje klektivní smluva zaměstnání (CEA) hdiny neb dny, které mhu pracvníci investvat d svéh dbrnéh vzdělávání? Pkud an, v jaké frmě? ZDRAVÍ A BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTI Ochrana pracvníků v blasti pracvníh zdraví a nehd na pracvišti: Pskytuje CEA mechanismy k chraně pracvníků s pracvními zdravtními prblémy a/neb nehdami na pracvišti? 11
INDIKÁTORY OTÁZKA ODPOVĚDI Knzultace pracvníků: Infrmace pracvnících: Veducí pr chranu zdraví a bezpečnsti: Zástupci pracvníků: Šklení v blasti chrany zdrav a bezpečnsti pr pracvníky: Uvádí CEA knzultace s pracvníky bezpečnsti a chraně zdraví při práci? Uvádí CEA pvinné infrmace chraně zdraví a bezpečnsti, které musejí být pskytvány zaměstnancům? Uvádí CEA vytvření veducích pr chranu zdraví a bezpečnsti (BOZP)? Uvádí CEA vlbu zástupců pracvníků na pzici veducíh pr chranu zdraví a bezpečnsti (BOZP)? Pskytuje CEA pvinnu dbrnu přípravu pr pracvníky v blasti chrany zdraví a bezpečnsti? Pkud an, v jaké frmě? SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ Práv na rganizaci a na sdružvání v dbrech Odbrvá činnst ve splečnsti Vln na dbrvé pvinnsti: ROVNOST ŽEN A MUŽŮ Uplatňvání mezinárdních nrem v blasti rvnsti žen a mužů: Mají pracvníci práv na rganizaci a sdružvání v dbrech? Pskytuje CEA pracvníkům práv na dbrvu činnst ve splečnsti? Pkud an, v jaké frmě? Pskytuje CEA zaměstnancům placené vln na dbrvé pvinnsti? Pkud an, v jaké frmě? Zahrnuje CEA mezinárdní nrmy v blasti rvnsti žen a mužů? Stručně ppište principy, které jsu začleněny. 12
13