Pacient a nemocniční prostředí

Pacient a nemocniční prostředí

Osnova prezentace: 1. Příjem nemocného k hospitalizaci příjem dospělého k hospitalizaci zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaci adaptace nemocného na nemocniční prostředí specifika hospitalizace národnostních menšin 2. Překlad nemocného 3. Propuštění nemocného do domácího ošetřování 4. Nozokomiální infekce a jejich prevence

1. Příjem nemocného k hospitalizaci uhospitalizace přijetí nemocného do nemocnice uúčel hospitalizace diagnostický, terapeutický, sociální

Druhy příjmu u plánovaný příjem nemocného se děje na základě doporučení obvodního lékaře, nemocný je k hospitalizaci předem objednaný, nezbytná vyšetření nemocného se dějí v ambulantní části, tak aby se doba hospitalizace zkrátila na minimum u akutní příjem nemocného se děje bez doporučení obvodního lékaře (např. úraz, náhlé bezvědomí atd.)

Příjem nemocného na příjmovém oddělení nemocnice u centrální příjem funguje pro celou nemocnici a po vyšetření je nemocný poslán na příslušné oddělení (např. FN Bohunice, pracoviště medicíny dětského věku) u příjmová ambulance příslušného oddělení (např. interního, chirurgického, očního atd.)

Vybavení příjmového oddělení nebo příjmové ambulance u pracují zde lékaři a sestry, jejichž vystupování a chování vůči nemocným má být vstřícné, laskavé, chápající u čekárna mápůsobit klidným dojmem, má dostatek pohodlných sedadel, lavic, stěny jsou vymalovány pastelovými barvami a vhodná je výzdoba stěn obrázky u důvody dlouhého čekání je vhodné nemocným vysvětlit

Vyšetření lékařem na příjmové ambulanci u základní fyzikální vyšetření (poslechem, pohledem, poklepem, pohmatem) u sledování fyziologických funkcí u podle potřeby doplnění dalších vyšetření (EKG, rentgenologické, sonografické vyšetření, odběr biologického materiálu na vyšetření atd.) u anamnéza nemocného

Dokumentace nemocného na příjmové ambulanci u občanský průkaz u průkaz pojištěnce u vypsání Potvrzení o přijetí nemocného (základní identifikační údaje, slouží k vyplnění chorobopisu) u Průkaz práce neschopného pojištěnce (vyplňuje se u pracujících na příjmové ambulanci nebo s již vyplněným průkazem přijde nemocný od obvodního lékaře)

Chorobopis u vyplňuje se v centrálním příjmovém oddělení nebo v přijímací kanceláři u v chorobopisu jsou zaznamenány údaje identifikační a statistické, anamnestické, údaje týkající se fyzikálního vyšetření nemocného při přijetí, stanovení lékařské diagnózy při přijetí

Chorobopis u při propuštění nemocného ošetřující lékař zapíše do chorobopisu zprávu o průběhu hospitalizace nemocného, včetně pokračování terapie Zpráva ošetřujícímu lékaři u součástí chorobopisu se v průběhu hospitalizace stávají dekurz (zpráva o denním stavu nemocného), ordinace lékaře, teplotní tabulky, výsledky vyšetření atd...

Průkaz práce neschopného pojištěnce u má čtyři části, které se vyplňují průpisem u průkaz se vydává nemocným, kteří pracují u vystavuje jej obvodní lékař nebo lékař na příjmové ambulanci u každý průkaz je přesně evidován a má své identifikační číslo

I. Legitimace práce neschopného pojištěnce První část zůstává nemocnému, předkládá ji při návštěvě lékaře nebo slouží ke kontrole pracovníků pojišťovny, kteří majíprávo nemocného v domácím ošetření kontrolovat, zda a jak dodržuje léčebný režim.

II.Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti Po dobu léčení zůstává založena v chorobopisu a po ukončení pracovní neschopnosti ji nemocný odevzdá zaměstnavateli.

III.Hlášení o počátku pracovní neschopnosti Tato část je poslána zaměstnavateli a u osob samostatně výdělečně činných okresní správě sociálního zabezpečení.

IV. Hlášení okresní správě sociálního zabezpečení Slouží jako podklad pro výpočet úhrady za léčení.

Příjem nemocného na ošetřovací jednotce u zdravotnický asistent nemocného pozdraví, představí se, podá ruku u převezme od nemocného veškerou dokumentaci (OP, kartičku pojišťovny, chorobopis, vyplněné štítky, výsledky vyšetření atd.) u uvede nemocného na pokoj, ukáže mu jeho lůžko, vybavení pokoje, seznámí s ostatními spolupacienty

Příjem nemocného na ošetřovací jednotce u nemocný se převleče do nočního prádla svého nebo ústavního, nemá-li vlastní ručník, žínku a župan, poskytneme mu ústavní prádlo u sanitární filtr je prováděn jen tam, kde je to nutné (bezdomovci, staří zanedbaní nemocní, děti...) u osobní svršky nemocných jsou uschovány v centrální šatně, šatní skříni na pokoji nemocných, ošetřující personál vyplní Potvrzení o úschově věcí

Příjem nemocného na ošetřovací jednotce u cenné věci nemocných jsou ukloženy do ústavního trezoru proti podpisu (šperky, větší obnosy peněz, vkladní knížky, notebooky, mobilní telefony atd.). Je vhodné poučit nemocné, aby cenné věci do nemocnice nenosili nebo je poslali domů. u seznámení nemocného s vybavením ošetřovací jednotky, s domácím řádem, právy a povinnostmi nemocných

Příjem nemocného na ošetřovací jednotce u sledování fyziologických funkcí při přijetí (tělesná teplota, tep, dech, krevní tlak) u odebrání ošetřovatelské anamnézy (zajistit nemocným soukromí, nedílnou součástí je zjištění alergie a dietních opatření, která nemocný dodržuje...) u vyšetření nemocného lékařem na ošetřovací jednotce (odebrání lékařské anamnézy, stanovení potřebných ordinací atd.)

Příjem nemocného na ošetřovací jednotce u zajištění potřebných ordinací sestrou ve spolupráci se zdravotnickým asistentem (terapie, odběry biologického materiálu, objednání ordinovaných vyšetření, objednání ordinované diety, zajištění ordinované polohy nemocného atd.) u Všechny výše vyjmenované úkony se mění dle zvláštností pracoviště a hlavně dle aktuálního stavu nemocného!!!

Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotce u dokumentace nemocných může být vedena přes počítačovou databázi nebo na klasických formulářích, záleží na vybavení a zvyklostech daných pracovišť u nemocný si z příjmové kanceláře nebo centrálního příjmu přinese kompletní Chorobopis vyplněný identifikačními a statistickými údaji (jeho součástí je zpráva ošetřujícímu lékaři a hlášení hospitalizace)

Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotce u Chorobopis dále vypisuje lékař na ošetřovací jednotce, sestře a zdravotnickému asistentovi slouží jako zdroj informací o nemocném u teplotní tabulka u dekurz u nemocný je evidován v Knize příjmů a odchodů na ošetřovací jednotce

Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotce u Hlášení o počtu nemocných u písemnou formou je pro nemocného objednána dieta dle ordinace lékaře u jméno a příjmení nemocného je uvedeno na informační tabuli na chodbě a na ošetřovně u informace o přijmu nemocných je součástí hlášení sester u sesterská dokumentace

Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotce u Souhlas nemocného se zdravotnickými výkony a s nahlížením do jeho osobní dokumentace, poučení provádí lékař, podpisem stvrzuje nemocný nebo jeho zákonný zástupce a lékař u Odmítnutí zdravotnických výkonů - podepisuje se jen při odmítnutí zdravotnického výkonu, postup je obdobný jako při podpisu Souhlasu se zdravotnickými výkony

Urgentní příjem u specializovaná pracoviště v areálu nemocnice, kde se přijímají všichni nemocní v akutním ohrožení života (nemocné přiveze RZP) u nebere se ohled na příčinu postižení nemocného

Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaci u dokumentace při příjmu dětí je stejná jako při příjmu dospělých s tím rozdílem, že všechny souhlasy s vyšetřením, léčbou, operací nebo odmítnutí zdravotnických výkonů dává zákonný zástupce dítěte až do 18 let věku dítěte (rodič, prarodiče...) u dítě je k hospitalizaci doprovázeno zákonným zástupcem

Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaci u od rodičů zjistit zvyky a návyky, zejména u malých dětí (hygienické návyky a jejich úroveň, vyprazdňování, spánkové návyky, stravovací návyky...) u zajistit dítěti oblíbenou hračku pro pobyt v nemocnici u zjistit, jak dítě doma oslovují, jaké má povahové vlastnosti (veselé, přátelské, uzavřené...), jak se chová k ostatním dětem, zda bylo v nemocnici a jak pobyt snášelo

Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaci u u dětí školou povinných zjistit, do které třídy chodí a zajistit pokračování školní docházky ve spolupráci s učiteli v nemocnici u sanitární filtr u dětí se provádí důkladná kontrola stavu kůže a vlasů dítěte, do dokumentace se zapíše přesný popis všech nálezů (modřiny, pohmožděniny, vyrážky atd.) a nechat podepsat zákonným zástupcem

Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaci u svršky dítěte si odnáší rodiče domů u rodiče jsou poučeni o návštěvních hodinách, dostanou jméno a telefonní číslo ošetřujícího lékaře u v zájmu dítěte je žádoucí společná hospitalizace s matkou (kojenci, batolata, děti předškolního věku) u exkurze po ošetřovací jednotce

Adaptace nemocného na hospitalizaci u faktory adaptace : věk, délka hospitalizace, sociální situace, psychické vlastnosti nemocného

Vliv nemocničního prostředí na hospitalizaci u anonymita nemocného u nedostatek informací podávaných nemocnému u nemocniční prostředí (pachy, ruch...) u pobyt mezi těžce nemocnými u izolace od běžného života u porucha soběstačnosti

Povinnosti ošetřujícího personálu u oslovovat nemocného pane paní a příjmením u podat nemocnému dostatek informací v jemu srozumitelné formě (o léčebném a domácím řádu, dietě, vyšetřeních...) u najít si dostatek času na rozhovor s nemocným u zajistit si spolupráci nemocného a jeho rodiny během hospitalizace

Fáze adaptace (adaptační syndrom): u období náhlé změny životního stylu (období hledání nových jistot a bezpečí, zpravidla u zdravotnického personálu, velmi bouřlivá bývá u dětí a starých nemocných netečnost, deprese, úzkost, pláč...) u období aktivní adaptace nemocného (uklidnění, nalezení duševní rovnováhy, zájem o uzdravení, aktivní spolupráce s ošetřujícím personálem)

Fáze adaptace (adaptační syndrom): u období psychického selhání nemocného (maladaptace nemocného, ztráta víry v uzdravení, přecitlivělost, nesnášenlivost, vyvolávání konfliktů se spolupacienty, s ošetřujícím personálem...) u období rezignace (psychické selhání nemocného, nemocný je pasivní, nebojuje o své zdraví, nespolupracuje, ztrácí smysl života...)

Hospitalismus u jde o maladaptaci, která vzniká důsledkem silné negativní reakce na pobyt v nemocnici u častěji se vyskytuje u dětí, méně často pak u dospělých nemocných

Formy hospitalismu u dětí u regrese (projevuje se v oblasti hygienických návyků, pomočování, stravovacích návyků, stereotypní pohyby v postýlce, vydávání neartikulovaných zvuků...) u negativismus (dítě provádí pravý opak toho co po něm požadujeme...) u uzavřenost ( nemluví, nehraje si, odmítá sociální kontakty...) u agrese u poživačnost (lenošení, vyhýbání se povinnostem...)

Prevence hospitalismu u dětí u stimulující nemocniční prostředí u tělesná i duševní aktivita dítěte u zapojení dítěte do práce herních terapeutů, učitelů MŠ a ZŠ u dostatek času ošetřujícího personálu na komunikaci s dítětem u výběr vhodných výchovných zaměstnání u pro malé děti je vhodná hospitalizace s rodičem

Specifika hospitalizace národnostních menšin u etnicita znalost etnické příslušnosti (utečenec, přistěhovalec, člen integrované menšiny...) u jazyk rodný jazyk nemocného ( v případě stresu, nemoci, horečky může používat rodný jazyk) u náboženské a duchovní potřeby pochopení víry nemocného a s tím související potřeby u model rodiny (patriarchální uspořádání rodiny...)

Specifika hospitalizace národnostních menšin u jídlo a způsoby stravování (ošeřující personál má vědět jaká jídla pacientova kultura zakazuje...) u názory na zdraví a zdravotní praktiky jde o poznání názorů nemocného na příčinu jeho nemoci (špatný životní styl, choroboplodné zárodky, nemoc je trestem, kletbou...), vede ke spolupráci s nemocným

Specifika romské menšiny u hodnotový systém láska, rodina, zdraví u rodina důležitější než práce, má funkci ochrannou a vzdělávací, patriarchální uspořádání v rodině, rodina si navzájem pomáhá a podporuje, žena zabezpečuje chod rodiny a vychovává děti, muž je hlavou rodiny, milují své děti a své rodiče (v tradiční rodině se děti neodkládají do dětského domova a staří rodiče do domova důchodců)

Specifika romské menšiny u většina Romů je věřících a hlásí se k římsko katolické víře u žijí v současnosti (teď a nyní), na budoucnost příliš nemyslí u komunikace mají velmi dobře vyvinutý smysl pro získávání neverbálních informací, emocionalita převažuje nad racionálním jednáním a chováním

Specifika romské menšiny u stravování pokrmy se připravují v nádobách, které se nesmí používat k jiným účelům, nespotřebované jídlo se vyhazuje (věří, že zbytky mohou přinést nemoc) u zdraví a nemoc během nemoci mají slabší vůli, vytrvalost, trpělivost, bez kontaktu s rodinou jsou nesamostatní, trpí strachem, méněcenností, mohou být agresivní, nechtějí spolupracovat se zdravotníky

Specifika romské menšiny u k ošetřujícímu personálu jsou nedůvěřiví, mají strach ze smrti a bolesti, nahlas sténají a naříkají, léky užívají a léčebná opatření dodržují často do pominutí příznaků nemoci, obtížná bývá komunikace s rodinou nemocného (navázat komunikaci s hlavou rodiny) u ošetřující personál při edukaci a vysvětlování musí používat takové výrazy, kterým bude romský nemocný rozumět!!!

Rady pro komunikaci s romským nemocným u nespěchat, trpělivost u vnímat neverbální komunikaci u předávat informace řečí těla u nekritizovat nemocného před ostatními u nebát se dotyku a blízkosti nemocného u nebát se emocí nemocného u mluvit jasně, stručně, konkrétně

Rady pro komunikaci s romským nemocným u přistupovat k nemocným individuálně u používat zpětnou vazbu při komunikaci u respektovat hodnotový systém romské menšin

Specifika při ošetřování Ukrajinců u do České republiky přicházejí hlavně za prací a vzhledem k neutěšeným sociálním poměrům, velmi špatné zdravotnické péči u jako pacienti jsou velmi ukáznění, nemají speciální požadavky, jsou ochotní spolupracovat a přizpůsobit se léčebnému režimu, je potřeba dávat pozor na komunikaci vzhledem k neznalosti jazyka, bývá problém se zdravotním pojištěním

Specifika při ošetřování Vietnamců u rodina patriarchální struktura rodiny, respektuje se prvorozenectví, děti se učí být úspěšné a nezávislé (vzdělané), úcta k rodičům a starším lidem u komunikace respekt k pravidlům slušného chování, úsměv a smích mohou znamenat nejistotu, nepříjemnou situaci, neporozumění, při rozhovoru je pro ně nepříjemný přímý pohled do očí (znamená povýšenost, domýšlivost)

Specifika při ošetřování Vietnamců u zdraví a nemoc síly jing a jang ovlivňují rovnováhu mezi zdravím a nemocí, při nemoci vyhledávají pomoc tradiční medicíny (léčitelé, bylinky, spirituální obřady), informace podávat jednoduše a přesně, přikývnutí neznamená souhlas a porozumění, jsou stydliví a skromní, při osobní hygieně pomáhá člen rodiny stejného pohlaví, při bolesti nepožádají o léky (strach z návyku)

Specifika při ošetřování Vietnamců u vietnamské ženy se v domácí péči o nemocného postarají u stravování jedí 3x denně, pravidelnou součástí jídla je rýže, mají rádi listnatou zeleninu a ovoce, nepřijímají studené nápoje a jídla, hojně pijí hlavně čaje (bez cukru a citronu)

2. Překlad nemocného u překlad nemocného z jedné ošetřovací jednotky na jinou v rámci jedné kliniky (oddělení) o překladu nemocného rozhoduje a domlouvá jej lékař,vypíše do dekurzu stručné shrnutí o dosavadní léčbě, zdravotnický asistent ve spolupráci se sestrou vyplní sesterskou dokumentaci nemocného, přichystá všechny osobní věci nemocného a zkompletuje jeho dokumentaci, doprovodí jej na novou ošetřovací jednotku, kde je pro nemocného připravené lůžko.

Překlad nemocného u přeložení nemocného na jiné oddělení (kliniku) v rámci jedné nemocnice o překladu rozhoduje a domlouvá jej lékař, vypíše nemocnému lékařskou zprávu, sestra ve spolupráci se zdravotnickým asistentem vypíše sesterskou překladovou zprávu, zajistí přichystání osobních věcí a šatů nemocného, překlad je možný jen na připravené volné lůžko za doprovodu ošetřujícího personálu. Dokumentace se archivuje. Nemocný je veden na novém oddělení pod stejným číslem chorobopisu.

Překlad nemocného u přeložení nemocného do jiného ústavu (nemocnice) se děje po telefonické domluvě lékaře a provádí se jako propuštění nemocného do domácího ošetřování. Nemocný je lékařem poučen z jakých důvodů k překladu dochází. Příbuzní mají být upozorněni na možnost překladu.

3. Propuštění nemocného u plánované propuštění nemocného uvědomit příbuzné, zvláště rodiče dětí na možnost propuštění, zjistit sociální podmínky (u starých a chronicky nemocných) u revers odchod nemocného na vlastní žádost, nemocný po podrobném poučení lékařem, k jakým komplikacím může předčasné propuštění vést, podepisuje za přítomnosti svědků formulář, který se nazývá odmítnutí zdravotnického výkonu

Poučení nemocného před propuštěním u poučení nemocného provádí lékař ve spolupráci se sestrou životospráva, dieta, léčebný režim u kontrola u obvodního lékaře do 3 dnů, kde předá lékařskou zprávu z nemocnice u nemocný dostane léky na 3 dny nebo recept na léky k vyzvednutí v lékárně

Poučení nemocného před propuštěním u pokud jsou plánována další vyšetření ambulantně, předat nemocnému všechny formuláře v obálce a s pokyny u pracující nemocný dostane Průkaz o trvání pracovní neschopnosti (tzv. lístek na peníze) a Průkaz práce neschopného pojištěnce u velmi důležitá je zpětná kontrola informací podaných nemocnému!

Dokumentace nemocného u lékař vypíše lékařskou zprávu u chorobopis, dekurzy, teplotní tabulky, výsledky vyšetření, sesterská dokumentace se kompletují a archivují u žádanku na převoz sanitním vozem nemocný má nárok na převoz do domácího ošetřování sanitním vozem, pokud si odvoz nedomluví s rodinnými příslušníky

Dokumentace nemocného u sestra ve spolupráci se zdravotnickým asistentem odepíše nemocného v hlášení sester, v hlášení o počtu nemocných, v knize příchodů a odchodů, odhlásí stravu, odstraní jméno z informačních tabulí na sesterně, chodbě... u veškerá dokumentace nemocného se skládá a archivuje

Úprava lůžka u lůžko po odchodu nemocného svléknout, vydezinfikovat, obléknout do čistého nebo lůžko odeslat do centrální úpravny lůžek u věci z nočního stolku nemocnému pomoci sbalit a také dezinfikovat u lůžko a jeho okolí připravit na příchod dalšího nemocného

4. Nozokomiální infekce u nozokomiální (nemocniční) infekce jde o lokální nebo systémové infekční onemocnění, které vzniká v souvislosti s diagnostickoterapeutickými postupy během pobytu nemocného ve zdravotnickém zařízení (lůžkovém i ambulantním). Nemocniční infekcí bývá postiženo průměrně 6-8% nemocných.

Epidemiologické hledisko dělení u specifické nákazy vznikají v odpovídající inkubační době po provedení rizikového ošetřovatelského postupu (např. cévkování, převaz operační rány...) u nespecifické nákazy nesouvisí s ošetřovatelskými postupy, závisí na aktuální epidemiologické situaci v příslušné oblasti (např. akutní respirační onemocnění...)

Epidemiologické hledisko dělení u exogenní nákazy vznikají při nedodržení aseptických a protiepidemiologických postupů u endogenní nákazy jsou vyvolány vlastní mikroflórou nemocného při oslabení organismu z fyziologicky nesterilní dutiny (např. dutina ústní)

Riziko vzniku nozokomiálních nákaz u věk (novorozenci, starší osoby) u oslabení organismu v důsledku onemocnění u diagnostické a terapeutické invazivní zákroky (katetrizace, intubace...) u terapie (radioterapie, chemoterapie, antibiotika...) u dlouhodobé ležení, stáza moče, nedostatečná ventilace plic...

Zdroj nozokomiálních nákaz u ošetřující personál (hygiena rukou, neaseptické postupy...) u pacient u návštěva

Druhy nozokomiálních nákaz u infekce močového ústrojí (30-45%) vznikají v souvislosti invazivními diagnostickými a terapeutickými výkony(cévkování,cystoskopie, výplachy a proplach močového měchýře...) u infekce chirurgických ran (15-25%) vznikají při nedodržení aseptických postupů během operace nebo převazu operační rány

Druhy nozokomiálních nákaz u infekce dýchacích cest (15-25%) vznikajív důsledku dlouhodobého ležení v lůžku, přenos infekce akutních respiračních onemocnění od personálu a návštěv u parenterální infekce zanesení infekce přímo do krve ( hepatitidy typu B, AIDS...) u gastrointestinální infekce nejčastěji průjmová onemocnění přenášená špatně tepelně zpracovanou nebo potravou kontaminovanou během přípravy

Prevence nozokomiálních nákaz u dodržování protiepidemiologického režimu: používání ochranných pracovních pomůcek, hygiena rukou (mechanické, hygienické a chirurgické mytí rukou), individualizace pomůcek (teploměry, podložní mísy...), používání sterilních pomůcek a aseptických postupů, chránit nemocné před kapénkovou infekcí používáním ústenky

Prevence nozokomiálních nákaz u dodržování dekontaminačních postupů: pravidelný úklid, větrání, výměna prádla, manipulace se špinavým prádlem, třídění a pravidelné odstraňování odpadu, dezinfekce, sterilizace

Použité zdroje informací Internetové stránky: u www.atlas.cz (obrázky z různých zdrojů) u www.seznam.cz (obrázky z různých zdrojů) Literatura: u Rozsypalová, M., Šafránková, A. Ošetřovatelství I. Informatorium, Praha, 2002 u Ivanová,K., Špirudová, L., Kutnohorská, J.,Multikulturní ošetřovatelství I.Grada Publishing, Praha, 2005 Jiné zdroje: u dokumentace a fotografie z ošetřovací jednotky byly použity s laskavým dovolením FN U svaté Anny v Brně

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zpět

zdravotnick á š kola St řed ní Konec prezentace

Ošetřování nemocného s bolestí

Osnova prezentace definice bolesti význam bolesti vnímání bolesti typy bolesti posuzování bolesti reakce organizmu na bolest terapie bolesti psychická bolest ošetřování nemocného s bolestí zásady pracoviště léčby bolesti ošetřovatelská diagnóza plán n ošeto etřovatelské péče

BOLEST Člověk k se rodí v bolestech, v průběhu svého života způsob sobí bolest řadě lidem a nakonec umírá v bolesti. Navíc c si člověk vše e dovede představit p a to je zdrojem jeho další šího utrpení (C. S. Lewis)

BOLEST Bolest je cokoli, co pacient za bolest označí, existuje vždy, v když si pacient na ni stěž ěžuje ( Mc Caffery)

Bolest je způsobena fyzikáln lním, chemickým nebo bakteriáln lním m podrážděním m periferních zakončen ení nervových vláken citlivých na bolest (nociceptor) při i podráždění dochází ve tkáni k biochemické reakci z postižen ené tkáně je vzruch veden senzitivními nervovými vlákny do talamu a odtud do mozkové kůry zde dojde ke zpracování podnětu a eferentními vlákny je vedena odpověď z mozku k příslušnému orgánu = uvědomov domování si bolesti

Význam bolesti Je účelná: varovný signál l poškozen kození nebo ohrožen ení organismu chrání před další ším poškozen kozením (např.. při p i popálen lení) poskytuje informaci, který orgán n je postižen (např. appendicitis ) vede k účelnému jednání - (vyhledání lékaře, zastavení činnosti, zabraňuje další šímu poškozen kození např.. u stenokardie) Je neúčeln elná: když narušuje uje schopnost klienta vykonávat vat běžb ěžné aktivity stává se nesnesitelnou, vede k utrpení a vyčerp erpání pacienta (nádorov dorová bolest)

Vnímání bolesti Bolest je subjektivní příznak, znak, je pociťov ována a prožívána velmi individuáln lně Vnímání bolesti je dáno d mnoha činiteli: vrozený typ nervové soustavy pohlaví,, věk v člověka výchova a zkušenosti jedince aktuáln lní psychický stav, nedostatek spánku, nepohodlí psychické faktory hlavně strach denní doba (v nočních hodinách je nemocný mnohem vnímav mavější) filozofie, nábon boženství,, příslup slušnost k určit ité etnické skupině

Typy bolesti 1. dle místa m vzniku 2. z hlediska průběhu 3. podle postižených orgánů a charakteru

Posuzování bolesti Umístění bolesti Charakteristika bolesti (popis) Intenzita Intenzita bolesti Časové určen ení bolesti

Umíst stění bolesti Na lokalizaci bolesti se ptáme ústně Kde vás s to bolí? nebo můžeme použít t tzv. mapu bolesti + označí i intenzitu bolesti zpět

Charakteristika bolesti Bolest můžm ůže e být: bodavá putující řezavá silná křečovitá dráždiv divá pálivá záchvatovitá vystřeluj elující svědiv divá škubavá ostrá vyčerp erpávající a mnoho další ších zpět

Slabá celkem snesiteln Intenzita bolesti celkem snesitelná, vliv na organismus je nepatrný Středn ední sn snáší se hůřh ůře, zvláš ášť trvá-li dlouho, objevuje se celková odezva organismu Silná sn snáší jako krajní nepříjemnost, jemnost, pacient hledá úlevovou polohu, změny FF, pocení,, pláč Nesnesitelná tato bolest ruší psychické zábrany a společensk enské konvence, někdy n se můžm ůže e rozvinout aža obraz šoku, můžm ůže e vést v i ke zkratovému jednání (pokus o sebevraždu)

Určov ování intenzity bolesti Analogové stupnice intenzity bolesti Mapa bolesti Verbáln lní metody diagnostikování intenzity bolesti Metody používan vané u dětíd Srovnávac vací metody tourniquetové vyšet etření

Metody používan vané u dětíd

Další metody hodnocení bolesti u dětíd (novorozenec, kojenec, batole) zpět

Časové určen ení bolesti po námaze n (námahov( mahová bolest) v klidu (klidová bolest) v noci ve dne při i změně polohy po požit ití potravy při i změně počas así atd.

Reakce organizmu na bolest změny FF (tachykardie, zvýšený systolický tlak, tachypnoe, nebo naopak bradykardie, snížený systolický tlak) pocení,, bledost, nauzea,, zvracení,, zvýšený svalový tonus změny chování neklid, pláč,, křik, k sténání, strach, úzkost, zlost, deprese, únava, vyčerp erpání

Terapie bolesti TRADIČNÍ TERAPIE NETRADIČNÍ TERAPIE

Psychická bolest Doposud jsme se zabývali bolestí fyzickou, bolestí těla, ale pozor existuje i bolest psychická,, bolest duše. Tato bolest je vyvolána ztrátou tou citu, důvěry, d nadějí.. Ztrátou tou lidí,, které máme me rádi, r ztrátou tou věcí, v jichž si ceníme. Na to, že e tato bolest existuje a můžm ůže e pacienta trápit pit a ovlivnit tím t m i léčebný l proces, bychom při p i svém povolání neměli zapomínat!!!

Ošetřování nemocného s bolestí zásady respektujeme individuáln lní citlivost klienta na bolest klidné prostřed edí kvalitní a šetrná ošetřovatelská péče!!! sledovat neverbáln lní projevy klienta nikdy neříkat To vás v s nemůž ůže e bolet empatie!!! dostatek komunikace odstranění úzkosti, strachu dostatek informací,, získz skání důvěry!!! dle ordinace lékal kaře e podávat analgetika, další způsoby léčby bolesti (teplo, chlad, úlevová poloha)

Pracoviště léčby bolesti Ambulance léčby l bolesti Centra léčby l bolesti na těchto t pracovištích ch se provádějí výkony jako např. zavádění epiduráln lního katetru,, aplikace lineárn rních dávkovačů,, akupunktura, fyzikáln lní metody léčby l bolesti

Ošetřovatelská diagnóza Akutní bolest z důvodud vodu Chronická bolest z důvodu d Omezená pohyblivost v souvislosti s bolestí Narušen ení spánku vzhledem ke zvýšen enému pociťov ování bolesti v noci Strach vzhledem k očeko ekávání bolesti další Taxonomie NANDA

Plán n ošeto etřovatelské péče příklad Ošetřovatelská diagnóza Cíl Plán n péčep Hodnocení velká bolest levého kolene v souvislosti s aktivitou dolní končetiny (sport) zmírn rnění bolesti při činnosti být bez bolesti v klidové poloze rozhovor s klientem o bolesti průběž ěžné vyhodnocování bolesti během b celého dne 10. 10. 2006 v klidové poloze nebolestivé,, při p pohybu bolest mnohem menší intenzity zajistit úlevovou polohu levé DK aplikace analgetik dle ordinace lékal kaře

Použit ité zdroje informací Internetové stránky www.atlas.cz (obrázky z různých r zdrojů) Literatura Mikšov ová,, Z., Fraňkov ková,, M., Hernová,, R., Zajíčkov ková,, M. Kapitoly z ošetřovatelské péče e I. Grada Publishing, 2006. Staňkov ková,, M. České ošetřovatelství 6. IDV PZ Brno, 2001 Šamánková,, M. a kol. Základy Z ošeto etřovatelství. Karolinum, Praha, 2006 Vučkov ková,, J. OšetO etřovatelství II. Fortuna, Praha, 1995

zdravotnick á š kola St řed ní Konec prezentace Konec prezentace

Péče e o spánek a odpočinek

Osnova prezentace spánek zajímavosti o spánku délka spánku faktory ovlivňuj ující spánek fyziologie spánku fáze spánku spánkov nková hygiena zásady pro dobrý spánek poruchy spánku nespavost aktivity zdravotnického asistenta zajištění kvalitního spánku hypnotika stařecká nespavost odpočinek ošetřovatelská diagnóza plán n ošeto etřovatelské péče www odkazy specializovaná pracoviště

spánek a odpočinek jsou nezbytnou podmínkou lidského zdraví člověk k potřebuje spát a odpočívat, aby načerpal erpal novou tělesnou lesnou a psychickou sílu Spánek

Zajímavosti o spánku Hypnos byl v dobách antiky pro Řeky a Římany bohem spánku a spánek sám. s Byl synem bohyně noci Nykty a bratrem boha smrti Thanata.. Se svou matkou přichp icházel každé noci na svět t a na všechno v živé sesílal spánek. Lidem posílal sny a zbavoval je tak útrap a starostí.. Nikdo nemohl odolat jeho moci, dokázal uspat i samotného boha Dia.

Zajímavosti o spánku Zobrazován n byl Hypnos různr zně.. Antičtí umělci si ho představovali p jako malého chlapce, mladíka nebo starce, často s orlími nebo motýlími mi křídly. k dly. V rukou míval m berlu nebo makovici, kterou se dotýkal lidských spánk nků,, někdy n měl m l roh, ze kterého omamný spánek vyléval. val. Jméno tohoto boha se zachovalo například ve slově hypnóza, které označuje stav podobný spánku, v němžn uspaný zčásti z podléhá vlivu jiné osoby.

Délka spánku novorozenec: 20 22 hodin kojenec: 14 16 hodin šestileté dítě: 10 12 hodin dospělý člověk: 7 8 hodin ve stáří: 6 7 hodin

Faktory ovlivňuj ující spánek biologicko fyziologické: : věk, v nemoc, bolest, pohyb a aktivita, jídlo, j tekutiny psychicko duchovní: : nejistota, stres, strach, úzkost, ztráta ta někoho, n koho, něčn ěčeho sociáln lně kulturní: : pracovní problémy, finanční potíže, narušen ené mezilidské vztahy faktory prostřed edí: : světlo, hluk, teplota, nevhodné prostřed edí

Fyziologie spánku Spánek je děj d j aktivní a cyklický, je řízen dvěma specializovanými oblastmi mozkového kmene. Je charakterizován n minimáln lní fyzickou aktivitou, změnami fyziologických funkcí (snížen ení TK, P, bazáln lního metabolismu, rozší šíření periferních cév ). Máme dva hlavní druhy spánku: REM (rapid eye movement) NON REM (non rapid eye movement)

Fáze spánku REM fáze: f vývojově starší ší, řízena noradrenalinem aktivní sny, snížený svalový tonus, svalové záškuby nepravidelná frekvence dýchání a srdeční činnosti rychlé pohyby očních o bulbů slouží k regeneraci psychických funkcí NON REM fáze: f vývojově mladší ší, řízena serotoninem má čtyři i stádia nejdůle ležitější 4. stádium tj. hluboký spánek, nek, dochází k úplné svalové relaxaci, nastává za 30 40 minut po usnutí, slouží k regeneraci fyzických sil