VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA FINANCÍ

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA FINANCÍ Ekonomické hodnocení efekivnosi reálné invesice ve včelařsví Economic Valuaion of he Real Invesmen Efficiency in he Apiculure Suden: Vedoucí bakalářské práce: Kaeřina Koulová Ing. Per Gurný Osrava 202

Prohlášení Prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci včeně příloh vypracovala samosaně. Veškerá lieraura a osaní zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, jsou uvedeny v seznamu použié lieraury. V Osravě. kvěna 202 Kaeřina Koulová

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Peru Gurnému za odborné konzulace, cenné rady, připomínky a za projevenou ochou při vedení práce. Také děkuji společnosi DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o. a panu Bohuslavu Dvořákovi za o, že mi umožnil zpracování émau a poskynul podklady nezbyné pro zpracování prakické čási bakalářské práce.

Obsah ÚVOD... 4 2 CHARAKTERISTIKA INVESTIČNÍHO ROZHODOVÁNÍ... 5 2. KLASIFIKACE INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ... 6 2.2 FÁZE INVESTIČNÍHO PROCESU... 7 2.3 INVESTIČNÍ STRATEGIE... 9 2.4 ZDROJE FINANCOVÁNÍ INVESTIC... 9 2.5 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR... 0 2.6 PARAMETRY HODNOCENÍ PROJEKTU... 2 2.6. PENĚŽNÍ TOKY INVESTICE... 2 2.6.2 NÁKLADY KAPITÁLU... 4 2.6.3 DOBA ŽIVOTNOSTI INVESTIČNÍHO PROJEKTU... 8 2.6.4 ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA PROJEKTU... 8 3 KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC... 9 3. STATICKÉ METODY... 9 3.. METODA PRŮMĚRNÝCH ROČNÍCH NÁKLADŮ... 9 3..2 RENTABILITA INVESTOVANÉHO KAPITÁLU... 20 3..3 PROSTÁ DOBA NÁVRATNOSTI... 20 3.2 DYNAMICKÉ METODY... 20 3.2. ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA... 2 3.2.2 INDEX ZISKOVOSTI... 23 3.2.3 VNITŘNÍ VÝNOSOVÉ PROCENTO... 23 3.2.4 DISKONTOVANÁ DOBA NÁVRATNOSTI... 24 3.3 ANALÝZA CITLIVOSTI... 24 4 ZHODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI REÁLNÉ INVESTICE VE VYBRANÉ ORGANIZACI... 28 4. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI... 28 4.2 CHARAKTERISTIKA INVESTICE... 29 4.3 STANOVENÍ KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ... 29 4.4 OČEKÁVANÁ VARIANTA... 30 4.5 OPTIMISTICKÁ VARIANTA... 4 4.6 PESIMISTICKÁ VARIANTA... 44 4.7 NAPADENÍ VČELSTEV VČELÍM MOREM... 47 4.8 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ... 5 5 ZÁVĚR... 54 ZDROJE... 56 SEZNAM ZKRATEK... 57 SEZNAM TABULEK... 59 SEZNAM GRAFŮ... 59 SEZNAM OBRÁZKŮ... 59 PROHLÁŠENÍ O VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE SEZNAM PŘÍLOH 3

Úvod Invesiční rozhodování o invesicích paří k nejobížnějším, ale aké k nejdůležiějším rozhodnuím každého manažera, keré spočívá v om, zda daný invesiční projek přijmou či zamínou a aké spočívá ve volbě způsobu financování dané invesice. Takové rozhodnuí ovlivňuje podnik z dlouhodobého hlediska a má aké podsaný vliv na jeho budoucí vývoj. Do invesičních projeků jsou vynakládány velké finanční prosředky. Je edy důležié, aby projek byl efekivní. Proo je zapořebí brá v úvahu jak inerní fakory, keré na podnik působí zevniř, ak exerní fakory působící na podnik z vnějšího okolí. Rozhodne-li se manažer chybně, může ak podniku způsobi finanční problémy a zráu konkurenceschopnosi na rhu. Na druhou sranu však efekivní invesice může podnik posunou před své konkureny a zajisi ak sabilní míso na rhu. Exisuje mnoho meod, podle kerých manažer uskuečňuje svá rozhodnuí, zda daný projek realizova či nikoliv. Cílem bakalářské práce je zhodnoi efekivnos reálné invesice ve čyřech odlišných scénářích a provés analýzu cilivosi změny vybraného kriéria hodnocení projeku na změnu relaivních rizikových fakorů. Předměem hodnocení je invesiční projek společnosi DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o., kerá se rozhodla invesova do obnovy radiční lesní včelnice. Bakalářská práce se skládá z eoreické a prakické čási. Teoreická čás bakalářské práce je koncipována do dvou čásí. V první čási je definován pojem invesice a invesiční rozhodování. Dále následuje klasifikace invesic, jsou popsány jednolivé fáze invesičního procesu a invesiční sraegie. V éo čási je aké popsán podnikaelský záměr, zdroje financování invesice a jsou rozebrány vsupní paramery pořebné pro výpoče jednolivých meod hodnocení efekivnosi invesice. Náplní druhé čási jsou samoné meody hodnocení invesice a cilivosní analýza. V prakické čási bude nejprve sručně charakerizována společnos realizující danou invesici. Dále bude proveden výpoče vybraných meod hodnoící efekivnos invesice a cilivosní analýza ukazaele čisé současné hodnoy pro různé scénáře. V závěru éo čási budou yo scénáře vyhodnoceny a porovnány. 4

2 Charakerisika invesičního rozhodování Rozhodování o invesicích je ypické ím, že jde o dlouhodobé rozhodování a výrazně ovlivňuje efekivnos celé činnosi podniku. Invesiční rozhodování je založeno na komplexní znalosi inerních a exerních podmínek, za kerých se invesice realizuje a ve kerých bude invesice dále provozována. Finanční sránkou invesičního rozhodování se zabývá kapiálové rozpočenicví, keré zahrnuje kapiálové plánování a dlouhodobé financování. Rais (2006) uvádí následující oblasi kapiálového rozpočenicví: - plánování peněžních oků invesice, - finanční kriéria výběru invesičních projeků, - zohledňování rizika, - dlouhodobé financování invesiční činnosi podniku. Významnou roli v kapiálovém rozpočenicví hraje čas a riziko. Je omu ak, proože se jedná o kapiálově náročné operace, o kerých se rozhoduje v dlouhodobém časovém horizonu. V dlouhém časovém horizonu soupá riziko odchylek od původních záměrů. Důležiým a klíčovým pojmem invesičního rozhodování je pojem invesice. V ekonomické eorii bývá eno pojem charakerizován jako: - jednorázově vynaložené peněžní výdaje, u nichž se očekává přeměna na budoucí peněžní příjmy v časovém horizonu delší než jeden rok (Kislingerová, 200), - použií úspor k výrobě kapiálových saků. Předsavují oběování dnešní jisé hodnoy za účelem získání budoucí méně jisé hodnoy (Valach, 2006). Invesiční činnos podniku je specifickou oblasí celkové jeho akiviy a je zaměřena především do dvou základních skupin invesic. První skupinou jsou reálné invesice, kerými označujeme invesování do reálných akiv zaměřující se na obnovu a rozšíření hmoného či nehmoného invesičního majeku. Druhou skupinu předsavují finanční invesice, kerými se rozumí invesování do finančních akiv (např. invesice do úvěrových i majekových cenných papírů). 5

2. Klasifikace invesičních projeků Klasifikace invesičních projeků slouží k volbě meody hodnocení efekivnosi invesice a sanovení řídící úrovně podniku. Dluhošová (200) uvádí základní a nejvýznamnější členění invesic, keré je uvedeno v následujícím přehledu. Z hlediska účenicví Finanční invesice spočívá v nákupu dlouhodobých cenných papírů, vkladech do invesičních společnosí, dlouhodobých úvěrech apod. Hmoné invesice jedná se především o výsavbu nových budov, ces, pořízení pozemků, srojů, dopravních prosředků apod. Nehmoné invesice nákup know-how, licencí, sofwaru, auorských práv, výdaje na založení podniku apod. Podle vzahu k rozvoji podniku Obnovovací invesice jsou zaměřeny na obnovu sávajícího zařízení. Rozvojové invesice zvyšují sávající schopnos podniku produkova nebo prodáva výrobky či služby (zavádění nových echnologií). Regulaorní invesice musí bý realizovány, aby mohl podnik dále fungova, zaměřují se na ochranu živoního prosředí nebo zvýšení bezpečnosi práce apod. Podle vzájemné závislosi Vzájemné se vylučující projeky přijeí jednoho projeku vylučuje přijeí druhého, zn., že se buď realizuje projek A nebo jen projek B (například podnik pořebuje novou výrobní linku a volí mezi dvěma dodavaeli různých linek). Nezávislé může (ale nemusí) bý přijao více projeků najednou, zn., že realizace projeku A je nezávislá na realizaci projeku B. Komplemenární projeky se vzájemně doplňují, přijeí jednoho projeku podporuje přijeí druhého, zn., že realizace projeku A je závislá na projeku B. Podle způsobu financování Nezadlužené invesice jsou financovány výhradně z vlasních zdrojů. Zadlužené invesice financování projeku je vořeno zcela nebo čásečně z cizích zdrojů. 6

Podle ypu peněžního oku Projeky s konvenční peněžním okem mají soupající endenci, zn., že na začáku invesice vznikne peněžní výdaj a v následujícím období máme pouze kladné peněžní oky, peněžní oky mají následující formu (- + + + +). Projeky s nekonvečním peněžním okem projevuje se změnami peněžního oku, ke změnám kladných a záporných peněžních oků dochází vícekrá, peněžní oky lze znázorni v éo formě (- + - +). Dle možnosi zásahu do invesice Pasivní invesice v době provozování invesice se neuvažujeme s akivními manažerskými zásahy. Akivní invesice uvažujeme se s akivními zásahy jako například rozšíření, zúžení, zasavení a odložení projeku. Podle výchozích podmínek realizace Na zelené louce jedná se o projek nového podniku nebo projek v samosaně vyčleněné organizaci maeřského podniku ak, že neovlivňuje jiné činnosi podniku V zavedeném podniku jedná se o projeky v již zaběhnuých podnicích, u nichž je řeba brá v úvahu vzájemné vazby s osaní činnosí podniku. 2.2 Fáze invesičního procesu Úspěšnos celého průběhu invesičního procesu závisí na kvaliě vlasní přípravy a na její následné realizaci. Proces lze rozděli do ěcho fází: předinvesiční fáze, invesiční fáze, provozní fáze a fáze ukončení a likvidace projeku. Předinvesiční fáze Dluhošová (200) vrdí, že ao fáze je základním předpokladem dobré realizace invesičního projeku a uvádí několik navazujících eap. Idenifikace projeků předsavuje zpracování informací o různých podnikaelských příležiosech (invesiční výdaje, očekávané peněžní oky, živonos invesice, rizika apod.). Výsledkem je vyvoření porfolia projeků. Předběžný výběr v éo eapě dochází k předběžnému výběru invesičních projeků. Zpracovává se předběžná echnicko-ekonomická sudie. 7

Technicko-ekonomická sudie provedielnosi (Feasibiliy Sudy) poskyuje invesorům deailní rozpracování echnických, ekonomický, manažerských aspeků projeku. Tyo sudie by měly přinés invesorům pořebné informace, keré jsou podsané pro rozhodnuí o om, zda daný projek přijmou či zamínou. Příkladem komplexní meodiky je zv. meodika UNIDO, kerá uvádí informace, posupy výpoču a hodnocení dle fází invesičního projeku. Zachycuje aké srukuru majeku a zdrojů, finanční oky a ziskovos. Sudie vypracovávají odborníci ze všech pořebných oblasí. Jelikož je obecně planá, lze ji využí i v našich podmínkách. Z hlediska peněžních oků vznikají v předinvesiční fázi pouze výdaje související s vyhodnocením jednolivých invesičních varian. Tyo výdaje bývají označovány jako zv. uopené náklady (náklady, keré se nezahrnují do hodnocení invesice, proože musí bý vynaloženy vždy bez ohledu na o, zda bude nebo nebude invesice realizována). Invesiční fáze Zahrnuje činnosi v období od zahájení invesice do uvedení do užívání. Tao eapa zahrnuje: vyvoření pořebné finanční, právní a organizační základny, získání základní echnologie a její echnické dokumenace, nabídkové řízení výběr dodavaelů dlouhodobých i krákodobých akiv, získání dalšího pořebného majeku, zaškolení zaměsnanců, záběhový provoz. (Scholleová, 2009) Z hlediska peněžních oků se jedná o fázi, kdy v podniku vznikají převážně výdaje. Provozní fáze Jedná se o období, kdy je invesice uvedena do provozu a produkuje výrobky či služby do okamžiku ukončení činnosi. V éo fázi jsou generovány peněžní oky. Příjmy z invesice by měly pokrý výdaje vzniklé v invesiční fázi. Fáze ukončení a likvidace Zahrnuje zejména zasavení výroby a činnosi spojené s ukončením invesice. Jedná se o období, kdy se invesice již neprovozuje, ale mohou vznika dodaečné příjmy nebo výdaje. V případě, kdy je možné majeek projeku proda za určiou cenu, pak příjmy z ohoo prodeje voří právě příjmy z likvidace. V někerých případech je řeba vynaloži určié výdaje na likvidaci projeku (např. výdaje na demonáž, náklady na sešroování aj.). Významnou součásí příjmů z likvidace může bý aké čisý pracovní kapiál. V éo fázi projeku, resp. po jeho ukončení, se uvolní prosředky vázané v zásobách a pohledávkách a dochází k uhrazení 8

všech krákodobých závazků. Podniku se ak uvolní prosředky dlouhodobě vázané v projeku, keré voří jeho čisý pracovní kapiál. (For, Souček, 2005) 2.3 Invesiční sraegie Invesiční sraegie předsavují různé posupy, jak dosáhnou požadovaných invesičních cílů. Invesor by měl v invesičním rozhodování brá v úvahu následující fakory, keré voří zv. magický rojúhelník invesování. Obrázek : Magický rojúhelník invesování výnos riziko likvidia Zdroj: Smejkal, Rais (200, s. 249) Ideální invesiční příležios je s maximálním výnosem, nízkým rizikem a vysokou likvidiou. V praxi se však yo příležiosi vyskyují zřídka, a proo by měl invesor upřednosňova někerý z uvedených fakorů. Valach (2006) rozlišuje několik ypů invesičních sraegií dle určiých preferovaných fakorů: - sraegie růsu hodnoy invesice spojená s maximálními ročními výnosy z invesice, - sraegie růsu hodnoy invesice (růs ržní hodnoy firmy), - sraegie maximalizace ročních výnosů, - sraegie vysokého rizika (agresivní), - sraegie nízkého rizika (konzervaivní), - sraegie maximální likvidiy invesor preferuje y invesice s nejrychlejší návranosi invesovaného kapiálu. 2.4 Zdroje financování invesic Zdroje financování projeku lze řídi podle dvou základních hledisek z hlediska původu zdrojů a z hlediska vlasnického vzahu. Podle původu zdrojů se rozlišují na inerní 9

a exerní zdroje financování. Inerní zdroje financování přicházejí v úvahu, jesliže projek realizuje již exisující firma. Takovéo financování bývá časo nazýváno jako samofinancování. K inerním zdrojům řadíme zejména nerozdělený zisk a odpisy. Pro realizaci projeků nově začínající firmy lze využí exerní zdroje financování, mezi keré paří především vklady vlasníků, doace a dary, dodavaelské úvěry, emiované dluhopisy, leasing, směnky apod. Z hlediska vlasnicví lze financování rozděli na vlasní a cizí zdroje. Podsaou financování z vlasních zdrojů je, že není pořeba spláce úvěr a předsavuje ak pro firmu bezpečný zdroj financování. U cizího kapiálu je řeba splai samoný kapiál včeně nákladů, keré s použiím ohoo kapiálu vzniknou (úroky). Schéma rozdělení zdrojů financování zobrazuje níže uvedená abulka: Tab. 2.: Zdroje financování invesičního projeku Hledisko původu zdrojů vlasní zdroje Hledisko vlasnicví cizí zdroje Inerní zdroje Exerní zdroje Zdroj: Kislingerová, (200, s. 300) nerozdělený zisk odpisy vklady vlasníků doace a dary rizikový kapiál podniková banka rezervy na důchod úvěry finančních insiucí dluhopisy leasing obchodní úvěry 2.5 Podnikaelský záměr Tao kapiola vychází ze zdroje For, Souček (2005). Aby podnik dosáhl prosperiy, úspěšného rozvoje v náročných podmínkách ržní ekonomiky a aby naplnil svůj hlavní dlouhodobý cíl, kerým je maximalizace ržní hodnoy podniku, měl by mí promyšlenou rozvojovou sraegii, přípravu a realizaci projeků. Z ěcho významných předpokladů pak vyplývají podnikaelské záměry či plány. Podnikaelský záměr slouží zpravidla ke dvěma účelům. Jednak předsavuje významný násroj pro řízení rozvoje podniku, ale je aké důležiým podkladovým maeriálem pro invesory, keré by měl přesvědči o výhodnosi a nadějnosi daného projeku a ím je aké přimě k poskynuí kapiálu na jeho financování. 0

Významným prvkem realizace podnikaelského záměru je dlouhodobé plánování, jehož ypický horizon bývá 0 i více le. Too plánování obsahuje například analýzu finanční siuace, plán ržeb, plán peněžních oků, plánovanou rozvahu nebo aké plán nákladů a výnosů. Plánovaný výkaz zisku a zráy projeku je jednou z nejdůležiějších položek dlouhodobého plánování a prosřednicvím něj jsme schopni vyčísli spousu dalších finančních ukazaelů. Plánový výkaz zisku a zráy určuje především výnosy a náklady projeku. Hlavní položku výnosů voří výnosy z ržeb za prodané výrobky či služby. Tyo výnosy se určí pomocí očekávaného objemu prodeje jednolivých produků v naurálním vyjádření a jejich předpokládaných prodejních cen. Tao veličina je pouze určiý odhad, kerý se může ve skuečnosi liši. Velikos objemu produkce a prodejní ceny jsou nesálé veličiny a předsavují obvykle jedny z nejvýznamnějších rizikových fakorů projeku. Při sanovování očekávaných výnosů je žádoucí bý obezřený a je užiečné pracova s varianními předpoklady (zv. scénáři) ržeb, kerých by podnik mohl dosáhnou při příznivém i méně příznivém vývoji prodeje či prodejních cen apod. Náklady projeku se sanoví jako souče jednolivých nákladových skupin. Mezi yo skupiny paří následující položky. Spořeba maeriálu spořeba přímého maeriálu se sanoví jako součin objemů produkce jednolivých výrobků a nákupní ceny jednoky ohoo maeriálu. Jinak je omu u spořeby maeriálů převážně režijního charakeru, keré se odhadují přímo podle jejich jednolivých položek v hodnoovém vyjádření. Spořeba energie sanovuje se obdobným způsobem jako spořeba maeriálu, kdy přímou energii určíme pomocí objemu produkcí jednolivých produků a jejich nákupních cen. Režijní spořebu energie opě odhadujeme. Služby uo položku voří například opravy a udržování, přepravné, nájemné apod. Osobní náklady předsavují souhrn mezd, nákladů na zdravoní pojišění a sociální zabezpečení a osaní osobní náklady. Výše éo položky se určuje v závislosi na druhu mezd (časová, úkolová, ad.). Odpisy odpisy dlouhodobého majeku voří významnou nákladovou položku, snižují hrubý zisk a ím snižují i výši daně z příjmu. Dlouhodobý majeek je nuné rozčleni do jednolivých odpisových skupin a zvoli způsob odepisování. Je aké nuné rozliši odpisy účení a odpisy daňové. Účení odpisy nejsou daňově uznaelnými náklady, a proo je řeba

sanovi odpisy daňové. Z důvodu rozdílu, kerý může vzniknou mezi účeními a daňovými odpisy se musí upravi základ daně z příjmu o eno rozdíl ako: účení odpisy = daňové odpisy daňový základ není řeba upravi, účení odpisy > daňové odpisy daňový základ navýšíme o vzniklý rozdíl, účení odpisy < daňové odpisy daňový základ snížíme o vzniklý rozdíl. Osaní náklady ao skupina není příliš významná a můžeme zde zařadi například daně a poplaky nebo rezervy vořené na opravy hmoného majeku. Tako sanovené výnosy a náklady během jednolivých le živonosi projeku nám umožní urči hospodářský výsledek projeku, kerý určíme jejich rozdílem. Vynásobením daňové sazby, kerou je nuno odhadnou v jednolivých leech živonosi projeku, a hrubého zisku zjisíme daň z příjmů. Odečeme-li ako zjišěnou daň od hrubého zisku, dosaneme čisý zisk projeku. 2.6 Paramery hodnocení projeku Dluhošová (200) uvádí základní vsupní paramery, keré jsou pořebné k výpočům jednolivých meod hodnocení efekivnosi invesičních projeků. Jedná se o peněžní oky plynoucí z realizace invesice v jednolivých leech provozu, náklady kapiálu, dobu živonosi invesice a čisou současnou hodnou projeku. 2.6. Peněžní oky invesice Peněžní oky invesice voří jednorázové kapiálové výdaje, keré vznikají v době výsavby invesice a provozní příjmy, keré jsou generovány během živonosi invesice. Jednorázové peněžní výdaje Tyo kapiálové výdaje projeku voří výdaje na pořízení dlouhodobého či nehmoného dlouhodobého majeku INV, výdaje na zpracování echnicko-ekonomické sudie, echnické a projekové dokumenace, celní poplaky, náklady na monáž a výdaje na přírůsek čisého pracovního kapiálu ČPK, kerý lze vyjádři jako rozdíl prosředků vázaných ve formě zásob, pohledávek, krákodobého finančního majeku a krákodobých závazků podniku. Jednorázové kapiálové výdaje JKV jsou definovány ako JKV INV ČPK. ( 2.) 2

Provozní příjmy z invesice Předsavují veškeré příjmy, keré jsou generovány v období provozování invesice. Provozní příjmy z nezadlužené invesice lze zapsa ako FCF EAT ODP ČPK, ( 2.2) kde EAT je čisý zisk, ODP jsou odpisy a ČPK vyjadřuje změnu čisého pracovního kapiálu. V období likvidace mohou navíc vznika příjmy související s prodejem ohoo majeku včeně daňových efeků. Peněžní oky u nezadlužené a zadlužené invesice Výpoče volných peněžních oků FCF je ovlivněn ím, jakým způsobem je invesice financována. Podle oho rozlišujeme, zda se jedná o nezadlužený či zadlužený invesiční projek. Nezadlužený projek je financován výhradně z vlasních zdrojů. Pokud je projek financován i z cizích zdrojů, hovoří se o zadluženém invesičním projeku. FCFF jsou veškeré peněžní oky plynoucí z invesice, keré zahrnují volné finanční oky jak pro vlasníky ak i věřiele. Lze vyjádři následovně: FCFF FCFE FCFD, (2.3) kde FCFF jsou volné peněžní oky, FCFE předsavují peněžní oky pro vlasníky a FCFD jsou peněžní oky pro věřiele. Peněžní oky u nezadlužené invesice lze vyjádři ako: FCFE U EAT ODP INV ČPK, ( 2.4) kde FCFE U znázorňuje celkové peněžní oky u nezadlužené invesice, je rok provozu invesice. Jelikož před uvedením invesice do provozu není generován zisk ani odpisy, lze finanční oky pro nulý rok provozu invesice zredukova následovně: FCFE U 0 JKV INV ČPK. ( 2.5) U nezadlužených projeků plaí, že volné peněžní oky jsou shodné s peněžními oky pro vlasníky, zn. FCFE U =FCFF U. Peněžní oky u zadlužené invesice zjisíme ze vzahu: FCFE EAT ODP ČPK INV S, ( 2.6) 3

kde S je rozdíl mezi přijaým úvěrem na financování invesice S C a splákami úvěru v daném roce S S neboli: S C S S S. Zápis pro výpoče peněžních oků celkového kapiálu FCFF lze uvés ako: FCFF EAT ODP ČPK INV úroky ( ), (2.7) kde je sazba daně z příjmů. 2.6.2 Náklady kapiálu Náklady kapiálu se používají jako diskonní sazba při výpoču současné hodnoy peněžních oků invesice. Tyo náklady kapiálu jsou ovlivněny kapiálovou srukurou projeku, rizikovosí projeku, způsobem financování apod. Exisují dva pohledy, jak lze náklady kapiálu chápa: z pohledu invesora (je o požadavek na výnosnos z invesovaného kapiálu) a z pohledu podniku (jako výdaj, kerý musí podnik zaplai za získání různých forem kapiálu na financování nových invesic). Celá ao podkapiola vychází ze zdroje Dluhošová (200). Náklady na celkový kapiál Předsavují průměrnou cenu, kerou musí podnik plai za užií svého kapiálu. Náklady kapiálu se v podniku skládají ze dvou složek: náklady na vlasní kapiál a náklady na kapiál cizí. WACC R D ( ) D R D E E E, ( 2.8) kde WACC znázorňují průměrné náklady kapiálu, R D jsou náklady na úročený cizí kapiál, je sazba daně z příjmu, D je úročený cizí kapiál, R E jsou náklady vlasního kapiálu a E předsavuje vlasní kapiál. Náklady na cizí kapiál Vyskyují se v případě, že podnik získá kapiál pomocí dluhu, např. formou úvěru. Úroky placené věřielům za poskynuý úvěr pak vyjadřují náklady cizího kapiálu. Základní úroková míra je dána siuací na finančním rhu a její výši ovlivňuje řada fakorů, např.: čas, riziko, doba splanosi, hodnocení boniy dlužníka, mezibankovní úrokové sazby. Náklady na cizí kapiál lze vyjádři ako: 4

R D i( ), ( 2.9) kde i je úroková míra z dluhu, je sazba daně z příjmu. Náklady na vlasní kapiál Náklady vlasního kapiálu jsou pro podnik dražší než náklady kapiálu cizího. To je zapříčiněno především ím, že riziko vlasníka vkládajícího prosředky do podniku je vyšší než riziko věřiele. Vlasník vkládá prosředky na neomezenou dobu a jeho výnosy nejsou předem známy, kdežo věřiel vkládá prosředky na přesně vymezenou dobu a má zaručený pravidelný úrokový výnos bez ohledu na ziskovos dlužníka. U cizího kapiálu vznikají aké daňově uznaelné náklady, keré snižují zisk jako základ pro výpoče daně z příjmu. Teno jev je označován jako daňový ší. Určení nákladů na vlasní kapiál je složié a závisí na dosupnosi da, což je spojeno s ržními podmínkami a vyspělosí finančních rhů. Pro odhad nákladů vlasního kapiálu se používají následující základní meody: - model oceňování kapiálových akiv CAPM (Capial Asse Pricing Model), - arbirážní model oceňování APM (Arbirage Princing Model), - dividendový růsový model (Gordonův), - savebnicové modely. Model oceňování kapiálových akiv CAPM Teno model pracuje s ržním rizikem. Jedná se o rovnovážný model, kdy rovnováha je dána ím, že mezní sklon očekávaného výnosu a rizika je pro všechny invesory sejný. Je založen na lineárním savu mezi výnosem daného akiva a ržním porfoliem, keré vyjadřuje riziko celého rhu. Výchozím bodem je rozdělení rizika na sysemaické (ržní) nelze v rámci jedné země eliminova a riziko jedinečné (specifické) lze je vhodným porfoliem diverzifikova. Náklady vlasního kapiálu podle modelu CAPM lze vyjádři ako: E F E M F E( R ) R E( R ) R. ( 2.0) Zde E ( RE ) je očekávaný výnos vlasního kapiálu, RF je bezriziková sazba, E je sysemaické riziko, keré vyjadřuje cilivos změny výnosu vlasního kapiálu na změně výnosu ržního porfolia, E R ) je očekávaný výnos ržního porfolia. Koeficien udává ( M 5

cilivos invesice vůči rhu. Čím věší je enhle koeficien, ím věší je riziko invesování do dané akcie. Arbirážní model oceňování APM Jedná se o alernaivní model oceňování akiv. Teno model bere v úvahu více rizikových fakorů (makroekonomické i mikroekonomické) a paří edy mezi více-fakorové modely. APM vychází z rovnovážné podmínky nemožnosi arbiráže, zn., že žádný invesor edy nemůže dosáhnou arbirážního zisku. Základní var modelu APM je: E( R E ( R ) R ) R, ( 2.) E F j Ej J F kde Ej je koeficien cilivosi dodaečného výnosu vlasního kapiálu na dodaečný výnos j-ého fakoru, E R ) je očekávaný výnos j-ého fakoru. ( j Při odvození nákladů na vlasní kapiál se vychází z ržní ceny akcií, kerá je dána současnou hodnoou budoucích dividend z éo akcie v jednolivých leech. Tržní cenu akcie leze urči jako perpeuiu. R E DIV ržnícena akcie g. ( 2.2) Zde DIV je roční dividenda akcie v Kč, g je empo růsu dividend. Savebnicové modely Teno model se používá ke sanovení nákladu vlasního kapiálu v ekonomice s nedokonalým kapiálovým rhem. Velkým problémem je sanovení koeficienu u společnosí, jejichž akcie nejsou obchodovány na kapiálovém rhu. V omo případě se rizikové prémie odvozují z podnikových účeních da. Exisuje celá řada varian savebnicových modelů, avšak v ČR se používá především savebnicový model Minisersva průmyslu a obchodu a savebnicový model profesora Maříka (2007). Podsaou savebnicového modelu MPO je, že náklady celkového kapiálu nezadlužené firmy se určují jako souče rizikových přirážek. www.mpo.cz 6

Náklady vlasního kapiálu R E zjisíme ze vzahu: R E UZ EAT UZ VK WACCU UM A EBT A A, ( 2.3) VK A kde UZ = VK + BÚ + OBL jsou úplané zdroje, VK je vlasní kapiál, BÚ jsou bankovní úvěry, OBL jsou obligace, A jsou akiva, EAT je čisý zisk, EBT je hrubý zisk, UM je úroková míra. Pomocí přirážek lez náklady na vlasní kapiál urči ako: R E WACC U R finsr R F R POD R finsab R LA R finsr, ( 2.4) kde R F je bezriziková sazba, R POD je riziková přirážka za obchodní podnikaelské riziko, R finsab je riziková přirážka za riziko vyplývající z finanční sabiliy, R LA je riziková přirážka charakerizující velikos podniku, R finsr je riziková přirážka za zadluženos. Dluhošová (200) uvádí následující propoče jednolivých přirážek pro určení WACC U. R F - bezriziková sazba Tuo sazbu sanovuje Minisersvo průmyslu a obchodu jako průměrný výnos deseileého sáního dluhopisu. R finsab riziková přirážka finanční sabiliy na bázi likvidiy Sanoví se porovnáním ukazaele celkové likvidiy: OA L 3, ( 2.5) kr.závazky bank. úv.a výpomoci- dl. bank. úv. s mezními hodnoami likvidiy, XL, XL2. Je-li L3 XL, pak R finsab = 0%. Pokud L3 XL2, pak R finsab = 0,00%. Pokud bude XL < L3 < XL2, pak 2 XL2 L3 R finsab 0,. Hodnoa ukazaele L3 LX2, pak R finsab = 0,00%. XL2 XL R LA riziková přirážka charakerizující velikos podniku Je-li UZ 3 mld. Kč, ak R LA = 0,00%. Je-li UZ 0, mld. Kč, pak R LA = 5,00%. Je-li UZ > 0, mld. Kč a zároveň UZ < 3 mld. Kč, pak se použije následující propoče R LA = (3 mld. Kč UZ) 2 /68,2. 7

R POD riziková přirážka charakerizující produkční sílu Přirážka je závislá na ukazaeli EBIT/A, kerý je porovnám s ukazaele, EBIT X= (UZ/A) UM. Pokud > X, pak R POD = minr podnikaeskéodvěví. Pokud A EBIT X EBIT / A R POD = 0,00%. Pokud 0 X, pak RPOD = 0,. A X Rfinsr riziková přirážka za finanční srukuru 2 EBIT < 0, pak A Tuo přirážku lze vyjádři jako R finsr R WACC. E U 2.6.3 Doba živonosi invesičního projeku Předsavuje období provozu invesice, pro keré se provádí odhad budoucích peněžních oků. Dluhošová (200) rozlišuje dvě doby živonosi invesice: - echnická živonos invesice - je dána echnickými paramery dlouhodobého majeku a souvisí s fyzickým opořebením zařízení invesice, - ekonomická živonos invesice - je ovlivněna ekonomickou využielnosí produků dané invesice a délkou reálné popávky po produkech. Nemůže bý delší než echnická živonos. 2.6.4 Čisá současná hodnoa projeku Slouží k vyjádření absoluního přínosu realizované invesice. Podrobnější formulace je uvedena v následující kapiole. 8

3 KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC Další oblasí kapiálového plánování a rozhodování o invesicích je hodnocení efekivnosi invesičních projeků. Efekivnos invesičních projeků se posuzuje podle několika meod. Zásadní dělení ěcho meod probíhá na základě oho, zda daná meoda respekuje či nerespekuje fakor času a z ohoo hlediska se kriéria dělí na saická a dynamická. 3. Saické meody Saické meody hodnocení invesic se vyznačují ím, že neberou v úvahu fakor času, což na jednu sranu je výhodné pro jednoduchý výpoče, avšak na druhou sranu ím rpí vypovídací schopnos oho ukazaele. Používají se například při jednorázovém nákupu invesičního majeku s krákou dobou živonosi. Mezi saická kriéria řadíme: - meoda průměrných ročních nákladů, - renabilia invesovaného kapiálu, - prosá doba návranosi. 3.. Meoda průměrných ročních nákladů Podle Valacha (2006) se ao meoda používá při hodnocení srovnaelných invesičních projeků např. při sejném rozsahu produkce, ceny apod. Průměrné roční náklady PRN se vyčíslí podle vzorce: PRN ODP R JKV RPN, ( 3.) kde ODP jsou roční odpisy, R je požadovaná výnosnos, JKV je jednorázový invesiční náklad, RPN jsou osaní roční provozní náklady (j. celkové provozní náklady odpisy). Problémem éo meody může nasa v nerovnoměrném odpisování a při změně provozních nákladů v čase. Výhodou je, že meodu lze použí pro srovnání projeků se sejnou i různou dobou živonosi. Variana s nejnižšími průměrnými náklady je považována za nejvýhodnější. 9

3..2 Renabilia invesovaného kapiálu Touo meodou se porovnává průměrný roční zisk z realizace projeku k vloženým prosředkům. Nejčasěji se využívá ukazael renabiliy dlouhodobě invesovaného kapiálu, kerý poměřuje průměrný čisý zisk ØEAT k dlouhodobému invesovanému kapiálu INV. Kriérium je formulováno ako: EAT ROCE. ( 3.2) INV Aby mohl bý projek přija, měla by bý renabilia kapiálu vyšší než renabilia projeku se srovnaelným rizikem. Výhodou je snadná dosupnos da a jednoduchý výpoče. Naopak nevýhodou je o, že se nevychází z peněžních oků, nezohledňuje se fakor času a projeky nelze sčía. 3..3 Prosá doba návranosi Kriérium vyjadřuje časový inerval, za kerý jsou uhrazeny kapiálové výdaje provozními peněžními příjmy. Způsob propoču je zřejmý z následující rovnice: DÚ FCF JKV. ( 3.3) Propoče lze provés aké pomocí průměrných ročních provozních příjmů Ø FCF ako: DÚ JKV. ( 3.4) FCF Při rozhodování o dané invesici plaí o, že čím kraší je doba návranosi, ím je invesice více efekivní. Projek může bý přija, pokud doba úhrady je kraší než doba živonosi invesice. Výhodou je, že se vychází z peněžních oků a výpoče ukazaele je rovněž snadný. Za nevýhodu můžeme považova fak, že meoda nerespekuje fakor času a bere v úvahu pouze finanční oky do doby návranosi. Další nevýhodou je nemožnos projeky sčía. 3.2 Dynamické meody Na rozdíl od saických meod berou dynamické meody v úvahu fakor času. Respekování fakoru času je založeno na diskonování, zn. převedení veškerých budoucích příjmů a výdajů na současnou hodnou. Díky omu mají věší vypovídající schopnos, ale jsou 20

náročnější na samoný výpoče a dosupnos vsupních informací. Tyo meody je nuné použí u všech projeku, kde se očekává delší ekonomická živonos. Všechny níže uvedené dynamické meody jsou čerpány ze zdroje Dluhošová (200). 3.2. Čisá současná hodnoa Čisá současná hodnoa NPV je základní dynamická meoda vyhodnocování efekivnosi invesičních projeků. Vyjadřuje rozdíl současné hodnoy všech budoucích peněžních příjmů z projeku a současné hodnoy výdajů vynaložených na invesici. Vzah pro výpoče NPV lze vymezi ako: NPV T FCF ( R) JKV. ( 3.5) Zde T je doba živonosi, R je náklad kapiálu, FCF jsou volné peněžní oky v jednolivých leech provozu invesice, JKV jsou jednorázové kapiálové výdaje. Pokud se kapiálové výdaje uskuečňují déle než jeden rok, pak je nuné yo výdaje aké diskonova: NPV T N FCF ( R) JKV ( R) 0, ( 3.6) kde N je poče le výsavby invesice, JKV jsou jednorázové kapiálové výdaje v období výsavby invesice s indexem udávajícím poče le do zahájení provozu. V případě, že NPV > 0, je invesiční projek pro podnik přijaelný, zaručuje požadovanou míru výnosu a zvyšuje ržní hodnou firmy. Čím věší je hodnoa NPV, ím je daný invesiční projek pro podnik efekivnější. Pokud se posuzuje více projeků, ak se volí en, jehož hodnoa NPV je nejvyšší. Pokud je NPV < 0 měl by bý invesiční projek invesorem zamínu. Projek se zápornou hodnoou NPV nezajišťuje požadovanou míru výnosu a jeho přijeí snižuje ržní hodnou firmy. Jesliže NPV = 0 je invesiční projek pro podnik indiferenní. Invesice nám vráí pouze olik, kolik jsme do ní vložili. Teno výsledek obvykle vede k přepracování projeku a hledání řešení, keré by vedlo ke zvýšení hodnoy NPV. Mezi přednosi éo meody paří o, že vychází z finančních oků, respekuje fakor času, náklad kapiálu lze v jednolivých leech živonosi měni a má vlasnos adiiviy. Jejím 2

nejslabším mísem je obížné sanovení diskonní sazby, kerá je do propoču vkládána. Za značný problém lze považova aké umělé nadhodnocení invesice - volbou delší doby živonosi, než odpovídá skuečnosi. Čisá současná hodnoa u nezadluženého a zadluženého projeku V předešlé kapiole bylo vyjádřeno sanovení finančních oků u nezadlužené a zadlužené invesice. Podle jednolivých ypů finančních oků je pořebné, při výpoču čisé současné hodnoy, aplikova příslušný yp nákladu kapiálu: náklad vlasního kapiálu nezadluženého projeku R E, náklad celkového kapiálu zadluženého projeku WACC, náklad celkového kapiálu nezadluženého projeku R U. NPV nezadluženého projeku NPV T FCFE ( R ) FCFE, (3.7) U U U 0 kde FCFE U jsou volné peněžní oky v jednolivých leech provozu invesice, FCFE U0 předsavují peněžní oky invesice před uvedením do provozu, doba živonosi invesice. RU je náklad kapiálu, T je NPV zadluženého projeku NPV na bázi vlasního kapiálu NPV-Equiy Efekivnos projeku je vypočena na bázi FCFE, keré jsou diskonovány sazbou na úrovni nákladů na vlasní kapiál. NPV T FCFE ( R ) FCFE. (3.8) E 0 NPV na bázi celkového kapiálu NPV-WACC Hodnoa NPV je vyčíslena na základě FCFF a diskonování pomocí celkových nákladů na kapiál. NPV T FCFF ( WACC ) FCFF. (3.9) 0 NPV na bázi daňového šíu Adjused NPV Zde je NPV určeno jako hodnoa NPV nezadluženého projeku a daňového šíu, kerý vznikne, pokud do financování projeku, zapojíme cizí kapiál. 22

NPV T T FCFE ( R ) FCFE TS R U U U ( D ), (3.0) 0 kde TS je daňový ší. 3.2.2 Index ziskovosi Index ziskovosi PI ěsně souvisí s čisou současnou hodnoou projeku a bývá využíván jako její doplňkové kriérium. Předsavuje relaivní ukazael vyjadřující poměr budoucích diskonovaných peněžních příjmů z invesice k jednorázovým kapiálovým výdajům. Vzah pro PI lze zapsa následovně: PI T FCF ( R) JKV, (3.) kde všechny symboly jsou sejné jako u vzorce pro čisou současnou hodnou. Teno ukazael se používá jako kriérium výběru invesičních varian v případě, kdy se vybírá mezi několika projeky, ale kapiálové zdroje jsou omezeny, zn., že není možné přijmou více projeků, i přeso, že mají kladnou hodnou NPV. U nevylučujících projeků vede IP ke sejným závěrům jako NPV, avšak u vzájemně se vylučujících projeků omu ak nemusí bý. Aby byl invesiční projek pro podnik přijaelný, musí bý hodnoa IP věší než. Zároveň plaí, že čím vyšší je hodnoa IP, ím je invesice pro podnik efekivnější. Je-li hodnoa IP menší než, není invesiční projek pro podnik přijaelný. Výhody a nevýhody jsou obdobné jako u NPV, výjimkou je pouze nemožnos projeky sčía. 3.2.3 Vniřní výnosové proceno Předsavuje další dynamickou meodu hodnocení efekivnosi invesičních projeků, kerou můžeme definova jako akovou roční průměrnou sazbu, při keré se současná hodnoa peněžních příjmů z projeku rovná kapiálovým výdajů. Propoče vniřního výnosového procena IRR je formulován ako: T FCF( IRR) JKV. (3.2) 23

Zaímco u NPV počíáme s předem sanovenou úrokovou mírou, u IRR ji naopak hledáme nelze ji vypočía přímo, neboť se jedná o impliciní hodnou. Podle ohoo kriéria jsou za přijaelné invesiční projeky považovány y, u kerých je výnosnos věší než výnosnos projeku s obdobným rizikem. Při srovnání více varian invesičních projeků plaí, že čím věší hodnoa IRR, ím je efekivnější invesici realizova. Za výhodu IRR lze považova o, že vychází z peněžních oků a respekuje fakor času. Nevýhodou je, že projeky nelze sčía, nelze měni náklady kapiálu v čase. Další nevýhodou je omezenos použií v případě nekonvečních peněžních oků. Kriérium je vhodné uplai ehdy, pokud se rozhoduje o výběru z porfolia reálných i finančních invesic, neboť ako lze srovnáva výnosnos všech invesic. 3.2.4 Diskonovaná doba návranosi Diskonovaná doba návranosi vyjadřuje časový inerval, za kerý jsou uhrazeny kapiálové výdaje diskonovanými provozními peněžními příjmy. Propoče kriéria je následující: DÚ FCF ( R) JKV. (3.3) Výhodou kriéria je, že vychází z peněžních oků, respekuje fakor času a lze v čase měni náklady kapiálu. Nevýhodou je zejména nemožnos projeky sčía a o, že nebere v úvahu peněžní oky po době návranosi. Je žádoucí, aby doba návranosi byla co nejkraší. 3.3 Analýza cilivosi Podkapiola analýza cilivosi vyhází ze zdroje Dluhošová (200) a Valach (2006). Cilivosní analýza je jeden z přísupů k riziku, keré při realizaci invesice plyne. Riziko je definováno jako kvanifikovaelný druh nejisoy. Na jedné sraně předsavuje naději na dosažení vynikajících hospodářských výsledků, na druhé sraně je však doprovází nebezpečí podnikaelského neúspěchu. Při realizaci invesičního projeku vzniká podnikaelské riziko, keré předsavuje nebezpečí, že dosažené výsledky podnikání se budou odchylova od předpokládaných výsledků. Tyo odchylky mohou bý buď příznivé, např. vyšší objem produkce, ale i nepříznivé, např. dosažení poklesu výroby, zráy apod. 24

Úspěšnos jednolivých projeků ovlivňují určié fakory, jejichž budoucí vývoj je značně nejisý. Tyo fakory jsou označovány jako fakory rizika a může se jedna například o prodejní ceny, nákupní ceny surovin, maeriálů, popávka, měnové kurzy, úrokové sazby, poliická nesabilia aj. Nejisou odhadu vývoje jednolivých fakorů rizika nelze zcela odsrani, ale lze ji sníži například lepším poznáním procesů generujících yo fakory, dosaek informací, užií spolehlivějších zdrojů da, uplanění vhodnějších meod prognózování apod. Cilivosní analýza je posup, kerý zkoumá vliv změn vsupních paramerů na výsledný ukazael. Pokud se finanční ukazael vyjádří jako funkce dílčích ukazaelů, U=ƒ(F, F 2 F n ), pak cilivos souhrnného ukazaele na první fakor lze vyjádři jako přírůsek hodnoy vlivem změny fakoru ako: U F F,F F U. F U U f 2 n (3.4) Při propoču cilivosi ukazaele NPV na změnu hodnoy ceny výkonu pak modifikujeme výše uvedený obecný vzah následovně: P NPV NPV P NPV, (3.5) kdy pro nezadlužený projek plaí: NPV T 0 0 R EAT ODP ČPK INV R 0 0 T T FCF TR N ax ODP ČPK INV R P Q N ax ODP ČPK INV R, T (3.6) NPV P Q N ax ODP ČPK INV R, T P (3.7) 0 kde TR jsou ržby v daném roce, N jsou celkové náklady v daném roce, ax je daňová sazba, P je cena výkonu a Q je prodané množsví výrobku v daném roce. 25

26 Tedy po dosazení:. R INV R ČPK R ODP R ax N R ax Q P R INV R ČPK R ODP R ax N R ax Q P R INV ČPK ODP ax N Q P R INV ČPK ODP ax N Q P NPV NPV NPV T T T T T T T T T T T T P P 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 A po úpravě:. ax Q P PV R ax Q P R ax Q P R ax Q P R ax Q P R ax Q P NPV T T T T T P 0 0 0 0 0 Změny fakorů vedoucí k malým změnám výsledných ukazaelů považujeme za málo důležié. Naopak fakory dosahující značných změn ve výsledných ukazaelích jsou velmi důležié a cilivos projeku na jejich změny je vysoká. Smysl analýzy lze spařova v om, že nuí zpracovaele projeku idenifikova zásadní předpoklady a proměnné a pomáhá ak urči spolehlivos prognózy. Tao analýza dává odpověď managemenu podniku na oázku co kdyby. Posup při analýze cilivosi má několik kroků. Nejprve musíme formulova závislos peněžních příjmů na fakorech, kerými jsou ovlivněny. Fakorům se přiřadí nejpravděpodobnější hodnoy, kerých by mohly dosáhnou a sanoví se očekávaný peněžní příjem. Následuje krok, ve kerém dochází ke změně hodno fakorů a určí se jejich vliv na celkový peněžní příjem. Nakonec se sanoví nejméně významný a nejvýznamnější fakor. Bod zvrau For, Souček (2005) uvádí, že bodem zvrau neboli kriickým bodem projeku se rozumí aková hodnoa určiého rizikového fakoru, při keré eno projek dosahuje určié hraniční hodnoy zvoleného ekonomického kriéria. Nejčasěji ímo zvoleným kriériem bývá zisk nebo čisá současná hodnoa. Bod zvrau z hlediska čisé současné hodnoy předsavuje

akovou hodnou určiého rizikového fakoru v jednolivých leech živonosi projeku, při kerých se čisá současná hodnoa projeku rovná nule. Je řeba zdůrazni, že body zvrau se sanovují vždy pro určiý rizikový fakor za předpokladu neměnných hodno všech osaních rizikových fakorů. Body zvrau nám dávají cenné informace o odolnosi projeku a ím i o jeho míře rizika. Projeky, jejichž body zvrau jsou blízké předpokládaným hodnoám rizikových fakorů, předsavují pro podnik značné nebezpečí. Scénáře Podle Fora, Součka (2005) můžeme scénáře chápa jako vzájemnou kombinací klíčových hodno rizikových fakorů. Dopady i hodnoy kriérií hodnocení efekivnosi invesičního projeku se budou při jednolivých scénářích liši. Každý scénář předsavuje rozdílný budoucí vývoj, resp. sav podnikaelského prosředí, kerý může bý nasíněn v jednolivých siuacích jako úspěšný nebo neúspěšný. Právě cilivosní analýza, jejíž výsledky určují klíčový rizikový fakor, se sává východiskem pro vorbu scénářů. Čím je poče ěcho fakorů menší, ím je vorba scénářů snadnější. 27

4 Zhodnocení efekivnosi reálné invesice ve vybrané organizaci Tao kapiola předsavuje prakickou čás bakalářské práce, v níž jsou aplikovány eoreické poznaky z přecházejících kapiol na vybranou invesici. Je zde charakerizována společnos realizující invesici a samoný invesiční projek. Jsou zde aké určeny peněžní oky invesice pro výpoče vybraných meod hodnocení efekivnosi invesice a provedena cilivosní analýza. Poslední čás éo kapioly je věnována shrnuí a zhodnocení všech dosažených výsledků. 4. Základní údaje o společnosi Firma: DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o. Právní forma: společnos s ručeným omezeným Idenifikační číslo: 268 25 26 Sídlo a míso podnikání: Jahodová 782, Osrava Peřkovice, 725 29 Rozhodující předmě podnikání: Lesnická činnos a přidružené služby, údržba zeleně Den zápisu do obchodního rejsříku: 4. ledna 2004 Založení společnosi: Fyzická osoba Bohuslav Dvořák podnikala od. 4. 992 a dne 3.. 2004 své podnikání ukončila, poé došlo k ransformaci na společnos s ručením omezeným. Základní kapiál: 3 400 000 Kč Mimo lesnickou činnos, kerou se firma převážně zabývá, jsou předměem podnikaelské činnosi aké biologické rekulivace, údržba zeleně, výsadby, zahradní a parkové úpravy, výroba a monáž dřevěných doplňků zahradní archiekury, drobná savební činnos. Od roku 993 bylo budováno sídlo v Osravě - Peřkovicích, keré v současnosi obsahuje adminisraivní budovu se sociálním zázemím zaměsnanců, dílnu, solárnu, skladové prosory a zpevněné plochy. Společnos vlasní rovněž školky o výměře 0 ha se zavlažováním a sněžnou jámou, keré produkují sadební maeriál lesnický a krajinářský. 28

Společnos je pověřeným pěsielem Lesy České republiky, s. p. a je aké členem Hospodářské komory České republiky. V roce 20 se společnos zapojila do Projeku společenské odpovědnosi a následně se sala jejich parnery. 2 4.2 Charakerisika invesice Myšlenka invesice byla realizována v roce 200, jakožo obnova radiční lesní včelnice, kerá je posupně budována při sředisku školek a výsavba invesice rvá rok. Cílem éo akiviy je podpoři zavčelení krajiny jako důležiého fakoru k zachování a podpoře její rozmaniosi. Nezanedbaelným přínosem je aké produkce kvaliního lesního medu. Firma se rozhodla invesova do zřízení včelařského sřediska. Invesice zahrnuje přesavbu a rekonsrukci budovy sloužící k výrobě a skladování medu, nákup včelařského vybavení zejména úlů a včelařských přísrojů jako je například medome, kerý slouží k oddělování medu ze včelích plásů pomocí odsředivé síly. Dále pořídila aké chladící a lahvovací zařízení, přísroj na parafinování, pomocí kerého se impregnují a desinfikují dřevěné čási úlů, přísroj na rozápění vosku apod. Předpokládaná živonos éo invesice je 30 le. Nepředpokládají se výdaje spojené s likvidací projeku. V 30. roce bude budova a včelařské vybavení zcela odepsané a neočekávají se žádné příjmy plynoucí z prodeje ohoo majeku. Uvažuje se pouze s příjmy, keré v omo roce předsavuje změna ČPK. V omo posledním roce invesice se uvolní prosředky vázané v zásobách a dojde k uhrazení všech závazků. Podniku se ak uvolní prosředky dlouhodobě vázané v projeku, keré voří čisý pracovní kapiál. Invesice je financována pouze z vlasních zdrojů. Po celou dobu provozu invesice se předpokládá sazba daně z příjmů ve výši 9 %. Veškeré výpočy jsou vyjádřeny ve sálých cenách, zn. v cenách nezahrnující změny inflace. Vsupní daa jsou poskynua invesorem a zjišěna na základě saisických údajů, na keré bude následně v práci odkázáno. 4.3 Sanovení kapiálových výdajů Celkové kapiálové výdaje činí v nulém roce invesice 2 850 000 Kč. V následujících řech leech je počíáno s nákupem 50 nových úlů ročně v hodnoě 3 500 Kč/úl. Důvodem 2 O společnosi. Dvořák, lesy, sady, zahrady s.r.o. [online]. 20 MARF [ci. 202-04-02]. Dosupné z: hp://b-dvorak.cz/index.hml 29

ěcho nákupů je vyyčený cíl invesora, ve kerém zamýšlí docíli 200 úlů. Posup sanovení a výsledky kapiálových výdajů jsou zřejmé z následující abulky. Tab. 4.2: Kapiálové výdaje invesice (v Kč) Položka Symbol Rok 0 2 3 Přesavba a rekonsrukce budovy INV 900 000 Včelařské vybavení INV 500 000 Úly INV 75 000 75 000 75 000 75 000 Osaní (školení, adminisraiva) INV 200 000 Pořízení zásob ČPK 75 000 Kapiálový výdaj KV = ČPK + INV 2 850 000 75 000 75 000 75 000 Zdroj: vlasní zpracování V následující čási je hodnocena efekivnos invesičního projeku pomocí vybraných dynamických kriérií zohledňující fakor času. Hodnocení je provedeno ve čyřech odlišných varianách. Nejprve je rozebrána základní očekávaná variana. Z očekávané variany se budou odvíje další variany a o především opimisická a pesimisická variana. V ěcho varianách dochází hlavně ke změnám prodejní ceny medu, kerou zapříčiňuje množsví vyočeného medu v daných leech v závislosi na pověrnosních podmínkách. V ěcho varianách bude provedena cilivosní analýza na změnu ohoo rizikového fakoru. Posléze bude analyzována variana, ve keré včelsva napadne včelí mor a bude zde provedena rovněž analýza cilivosi na výši kompenzace. Včelí mor se u nás v poslední době vyskyuje čím dál časěji, a proo je éo varianě věnována pozornos. 4.4 Očekávaná variana Jedná se o základní výchozí varianu, ve keré invesor očekává běžný provoz. V následujícím exu je deailně rozebráno sanovení výnosů, nákladů, odpisů. Je vypočen čisý zisk a jsou sanoveny změny čisého pracovního kapiálu v jednolivých leech provozu invesice. Důležiým údajem jsou rovněž náklady vlasního kapiálu, keré slouží k převedení peněžních oků na současnou hodnou. Z celkových peněžních oků jsou vypočena vybraná dynamická kriéria pro hodnocení efekivnosi invesice, a o především čisá současná hodnoa, index ziskovosi a vniřní výnosové proceno. Sanovení výnosů Cílem firmy je mí 200 včelsev. Předpokládá se, že provoz bude nabíha v horizonu 3-4 le, zn., že se poče včelsev bude rozšiřova o 50 nových včelsev ročně. Po uhle dobu není počíáno s nákupem nových včelsev, jelikož invesor plánuje vorbu vlasních oddělků, 30

keré osadí do nových úlů a rozchová na plnohodnoná včelsva. Je zde počíáno pouze s jednorázovým počáečním nákupem včelsev v hodnoě 60 000 Kč. Po 4. roce, kdy už dále invesor nebude chí rozšiřova svá včelsva, bude každý následující rok prodáva oddělky z každého včelsva jiným včelařům, jejichž hodnoa je sanovena na 200 Kč. Vyprodukované množsví medu je každým rokem rozdílné a závisí na řadě fakorů jako např. na poču včelsev a jejich vzájemné vzdálenosi, prosředí, dosaku včelařských roslin v oblasi doleu včel, pověrnosních podmínkách apod. V éo práci se budeme řídi včelařskými saisikami, keré uvádějí množsví vyprodukovaného medu ve výši 35 kg na jedno včelsvo. 3 Invesor bude v éo varianě realizova svou produkci medu s prodejní cenou 20 Kč/kg. 4 Dále se aké počíá s ržbami z prodeje vosku a osaních včelařských produků (propolis, pyl, maeří kašička). Včelařsví, jakožo významné odvěví v zemědělsví, spočívá rovněž ve zvyšování produkce roslinné výroby opylováním, což je přirozený proces rozmnožování roslin. Opylovací funkce včel je v přírodě nezasupielná, a proo je včelařsví podporováno různými doacemi. Z doací můžeme uvés následující: - Doační program.d. Podpora včelařsví. Doaci poskyuje Minisersvo zemědělsví pro zaznamenaný úbyek včelsev a chovaelů. Sání finanční podpora je sanovena ve výši 80 Kč na zazimované včelsvo. Účelem éo doace je zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin, 5 - Doační program poskyování příspěvků na podporu včelařsví v Moravskoslezském kraji. Podle ohoo programu se poskyují neinvesiční doace za účelem sabilizace a zvýšení savů včelsev a povznesení chovu včel v Moravskoslezském kraji. Příspěvek se poskyuje ve výši nejméně 3 000 Kč a nejvýše ve výši 5 000 Kč pro začínající včelaře, 6 3 Méně znamená někdy více. Pracovní společnos násavkových včelařů CZ [online]. 2007 [ci. 202-02-5]. Dosupné z: hp://www.psnv.cz/old_web/ 4 Průměrné spořebielské ceny vybraných druhů zboží v Kč. Český saisický úřad [online]. 30.. 202 [ci. 202-02-5]. Dosupné z: hp://www.czso.cz/csu/20edicniplan.nsf/p/7006-5 Oběžník č. 2/20. Český svaz včelařů [online]. 23. 8. 20 [ci. 202-02-5]. Dosupné z: hp://www.vcelarsvi.cz/files/pdf/obeznik_2_20_web.pdf 6 Podmínky doačního programu poskyování příspěvků na podporu včelařsví v Moravskoslezském kraji pro rok 202. Moravskoslezský kraj [online]. 202 [ci. 202-02-5]. Dosupné z: hp://verejna-sprava.kr- 3

- doace ze Sáního zemědělského inervenčního fondu, keré rozděluje Český svaz včelařů. Jde o poskynuí doace na opaření echnická pomoc. Podmínky najdee podrobně popsány na sránkách ČSV. 7 Pro účely éo práce je doace určena v prvním roce ve výši 50 000 Kč, v druhém roce ve výši 55 000 Kč, ve řeím roce ve výši 60 000 a pro následující roky ve výši 65 000 Kč. Výše doace je určena na základě průměrných poskynuých doací jiným podnikaelům v obdobném oboru zjišěných na sránkách Sáního zemědělského inervenčního fondu. 8 Všechny uvedené doace jsou provozního charakeru a očekává se, že invesor splňuje všechny podmínky pro získání ěcho doací a je s nimi dále počíáno. Níže uvedená Tab. 4.3 znázorňuje přehled výnosů. Daa v ní jsou uvedena do 9. roku invesice, poé se počíá s konsanním vývojem až do konce živonosi invesice. Tab. 4.3: Sanovení výnosů invesice (v Kč) Rok 0 2 3 4 Poče včelsev 50 00 50 200 Med (Kg/včelsvo) 35 35 35 35 Celkem Kg 750 3 500 5 250 7 000 Cena medu (Kč/Kg) 20 20 20 20 Tržby z prodeje medu 20 000 420 000 630 000 840 000 Tržby z prodeje vosku 2 500 5 000 7 500 0 000 Tržby z prodeje za oddělky 0 0 0 0 Tržby za osaní včelařské produky 8 750 7 500 26 250 35 000 Tržby celkem 22 250 442 500 663 750 885 000 Doace "na opylování" 9 000 8 000 27 000 36 000 Doace ČSV a MSK 65 000 55 000 60 000 65 000 Výnosy celkem 295 250 55 500 750 750 986 000 Rok 5 6 7 8 9 Poče včelsev 200 200 200 200 200 Med (Kg/včelsvo) 35 35 35 35 35 Celkem Kg 7 000 7 000 7 000 7 000 7 000 Cena medu (Kč/Kg) 20 20 20 20 20 Tržby z prodeje medu 840 000 840 000 840 000 840 000 840 000 Tržby z prodeje vosku 0 000 0 000 0 000 0 000 0 000 moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/podminky-doacniho-programu-poskyovani-prispevku-na-podporuvcelarsvi-v-moravskoslezskem-kraji-pro-rok-202-2652/ 7 Evropské doace. Český svaz včelařů [online]..5.2005 [ci. 202-02-5]. Dosupné z: hp://www.vcelarsvi.cz/files/pdf/97_komple_20.pdf 8 Seznam příjemců doací. SZIF [online]. SZIF 2000-202 [ci. 202-02-6]. Dosupné z: hp://www.szif.cz/irj/poral/anonymous/spd 32