Přílha č. 1 k usnesení RM č. Situační snímek - p. č. 501/87, k. ú. Ráj, bec Karviná - plcha pr zamýšlené vybudvání parkviště
INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE M STA KARVINÁ ervenec 2008
OBSAH 1. ANALÝZA SOU ASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE M STA 2 1.1 Vyhdncení existujících strategických a plánvacích dkument 2 1.2 Analýza eknmické a sciální situace 6 1.3 ivtní prst edí 22 1.4 P italivst m stskéh prst edí sciální a kulturní infrastruktura 27 1.5 Dpravní a technická infrastruktura 29 1.6 Ve ejná správa m sta 31 2. SWOT ANALÝZA 33 2.1 Eknmický rzvj 33 2.2 Sciální integrace a vzd lávání 34 2.3 ivtní prst edí 35 2.4 P italivé m st 35 2.5 Dstupnst a mbilita 36 3. VYMEZENÍ ZÓNY 37 3.1 Ppis sple ných znak zóny a zd vdn ní výb ru (intervence) 37 3.2 Ppis zóny a jejích sektr 40 3.3. SWOT analýza zóny 42 3.4 Zam ení intervencí v jedntlivých sektrech zóny 43 4. PRIORITY, OPAT ENÍ, AKTIVITY 45 4.1 Definvání vize, glbálníh cíle a specifických cíl IPRM 45 4.2 Priritní blasti a pat ení IPRM 49 4.3 Ppis jedntlivých pat ení IPRM 51 5. POPIS O EKÁVANÝCH VÝSTUP 74 5.1 Výstupy pdle jedntlivých priritních blasti 74 5.2 Suhrn výstup za celé IPRM 77 6. FINAN NÍ A ASOVÝ HARMONOGRAM 79 6.1 Suhrnný rzp et a zdrje financvání 79 6.2 Harmngram erpání zdrj ROP 80 7. POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ 82 8. POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZP SOBU ÍZENÍ IPRM 84 8.1 Struktury ízení IPRM 84 8.2 Vyhlavání výzev k p edkládání prjekt 84 8.3 Hdncení p edkládaných prjekt 85 9. ANALÝZA RIZIK 86 9.1 Rizika ve fázi p ípravy 87 9.2 Rizika ve fázi realizace 91 9.3 Rizika ve fázi udritelnsti 94 9.4 Zhdncení rizik 95 9.5 Prevence a minimalizace rizik 95 9.6 Systém ízení rizik v rámci IPRM 97 10. NAPL OVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT 98 11. PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OPERA NÍCH PROGRAM 99 P ÍLOHY 1
1. ANALÝZA SOU ASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE M STA 1.1 Vyhdncení existujících strategických a plánvacích dkument Statutární m st Karviná aktivn pracval se Strategickým plánem eknmickéh rzvje (SPER) d rku 2003, kdy tat strategie byla zpracvána. V pr b hu jeh realizace byla ustanvena kmise, která pr b n sledvala a vyhdncvala jeh pln ní. V rce 2007 vznikla pt eba tent SPER aktualizvat jednak z d vdu napln ní v tiny cíl ze SPER r. 2003 a jednak také zm n ným pdmínkám, mezi které pat ila rvn ivení místní eknmiky a p istupení R k EU. SPER aktualizván na pdzim r. 2007 a takt byl rvn ve ejn prjednán a schválen rgány m sta. V rámci aktualizace byl vytv en 6 pracvních skupin, které p ipravily nvé pririty a cíle v následujících blastech: 2
1.2 Analýza eknmické a sciální situace Karviná je statutární m st v Mravskslezském kraji, na území histrickéh T ínska. Nachází se na severním kraji p edh í Beskyd, v údlí eky Ole, p iblin 20 km výchdn d Ostravy. ást severní hranice Karviné tv í su asn hranici s Plskem. M st má bhatu histrii. Ji v minulsti význam m sta p edur vala jeh strategicky výhdná plha na bchdní cest z Uher d Pbaltí, která z n h u inila bchdní, hspdá ské a kulturní centrum celé zdejí blasti. Prvkem, který významn vlivnil dalí rzvj m sta, byl nález ernéh uhlí ve 2. pl. 18. stletí a s ním suvisející prudký rzvj pr myslu, jen vtiskl m stu i celé zdejí blasti na dalí desetiletí ryze pr myslvý charakter. Nár st t by uhlí suvisel s rzvjem kksárenství, hutníh a chemickéh pr myslu stejn jak se stavbu eleznic a silnic. Zem d lství zde pat í k malým dv tvím. P est, e dsud pat il m st mezi blasti s vyským sust ed ním pr myslu, v psledních letech byl psílen jeh význam bchdní a turistický. Vznikem Obchdn pdnikatelské fakulty Slezské univerzity v rce 1990 se Karviná stala vyskklským m stem. 1.2.1 Základní gegrafické údaje M st Karviná pat í z hlediska územn správníh d kresu Karviná, který pat í mezi rzlhv nejmení kresy v R (347 km2), na druhu stranu mezi nejhust ji sídlené. S ú innstí d 12. 7. 2002 se m st Karviná stal statutárním m stem. M st Karviná (57,5 km2) se nachází na zem pisných su adnicích 49 51 30 S a 18 32 15 VD, tj. v severvýchdní ásti R. M st Karviná je rzd len na 9 m stských ástí - Frytát, Dly, Darkv, Ráj, Staré M st, Nvé M st, Mizerv, Hranice a Luky. 6
Tab 1_1: Struktura p dníh fndu v Karviné Typ pzemku ha % z celkvé vým ry % z vým ry zem d lské p dy Zem d lská p da 1 561 27,1% v tm: rná p da 954 16,6% 61,1% zahrady 388 6,7% 24,9% vcné sady 6 0,1% 0,4% trvalé trávní prsty 213 3,7% 13,6% Lesní p da 897 15,6% Vdní plchy 546 9,5% Zastav né plchy 308 5,4% Ostatní plchy 2 438 42,4% Celkvá vým ra 5 750 100,0% Zdrj: SÚ, databáze M stské a becní statistiky Graf 1_1: Struktura p dníh fndu v Karviné a statních statutárních m stech MS kraje Opava Ostrava Karviná Frýdek-Místek Haví v Orná p da Zahrady Ovcné sady Trvalé travní prsty Lesní p da Vdní plchy Zastav né plchy Ostatní plchy 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdrj: SÚ, databáze M stské a becní statistiky; graf upraven Ve m st Karviná p eváná ást pzemk spadá d kategrie statních plch (p es 40%), c je ve srvnání s statními m sty, které v Mravskslezském kraji spadají d blasti mné pdpry z pat ení 3.1 Reginálníh pera níh prgramu, nejvíce. Napak je ve srvnání s t mit m sty ve m st Karviná nejnií pdíl rné p dy (16,6%), respektive celkv zem d lské p dy (27,1%). 7
1.2.2 Demgrafické údaje Ke dni 31. 12. 2006 byl ve m st Karviná trvale p ihláen k pbytu 63 045 byvatel. Z th p et en iní 31 760 (50,4%). Hustta sídlení ve m st se phybuje klem 1.103 byv./km2. Tab 1_2: Vývj p tu byvatelstva ve m st Karviná 1961 1970 1980 1991 2001 2006 Karviná 49 418 78 546 78 334 68 405 65 141 63 045 Zdrj: Tab 1_3: SÚ Prvnání p tu byvatelstva ve m st Karviná, statních statutárních m stech MS kraje, krese Karviná a MS kraji (2006) Karviná Haví v F.-Místek Opava Ostrava kr. Karviná MS kraj Obyvatel 63 045 84 219 59 416 59 156 309 098 273 970 1 249 290 mui 31 285 41 292 29 129 28 464 149 167 135 266 611 101 eny 31 760 42 927 30 287 30 692 159 931 138 704 638 189 mui (%) 49,6% 49,0% 49,0% 48,1% 48,3% 49,4% 48,9% eny (%) 50,4% 51,0% 51,0% 51,9% 51,7% 50,6% 51,1% Zdrj: SÚ, Statistická r enka Mravskslezskéh kraje 2007 Tab 1-4: V kvá struktura byvatelstva ve m st Karviná a statních statutárních m stech MS kraje Karviná Haví v F.-Místek Opava Ostrava 1991 0-14 let 20,2% 15-59 let 66,4% 60+ let 13,3% 0-14 let 16,7% 15-59 let 66,2% 2001 60+ let 17,1% 2006 0-14 let 14,4% 13,9% 14,5% 14,1% 14,3% 15-59 let 64,6% 65,0% 67,7% 65,8% 65,3% 60+ let 21,0% 21,1% 17,8% 20,1% 20,5% Zdrj: SÚ, databáze M stské a becní statistiky Ke dni 31. 12. 2006 byl ve m st Karviná trvale p ihláen k pbytu 63 045 byvatel. Z th p et en iní 31 760 (50,4%). Hustta sídlení ve m st se phybuje klem 1.103 byv./km2. Stejn jak u v tiny m st v eské republice dchází v Karviné v dluhdbém trendu ke zvyvání v kvéh pr m ru a pdílu starí generace. 8
Tab 1_5: P ír stky byvatel a migrace ve m st Karviná, statních statutárních m stech MS kraje, krese Karviná a MS kraji (2006) Karviná Haví v F.-Místek Opava Ostrava kr. Karviná MS kraj iv narzení 594 784 626 626 3 241 2 534 12 381 Zem elí 687 761 538 606 3 233 2 813 12 657 P ist hvalí 775 1 343 869 673 3 800 2 105 5 201 Vyst hvalí 1 022 1 574 1 223 963 4 788 2 798 6 404 P irzený p ír stek P ír stek st hváním Celkvý p ír stek -93 23 88 20 8-279 -276-247 -231-354 -290-988 -693-1 203-340 -208-266 -270-980 -972-1 479 Zdrj: SÚ, Statistická r enka Mravskslezskéh kraje 2007 Základním ppula ním vývjvým ukazatelem v devadesátých letech a d su asnsti je nízká prdnst. eská republika m la jet p irzený p ír stek byvatelstva v rce 1993 a d rku 1994 vykazuje úbytky. V krese Karviná je bdbný vývj s r ním psunem, take d rku 1995 a d su asnsti je kadr n p irzený úbytek. Neptvrdila se ekávání, e nástupem silných r ník z ppula ní vlny sedmdesátých let djde ke zvýení prdnsti. Tent jev se vysv tluje p ebíráním západevrpskéh stylu ivta, tj. dkládání s atk, resp. uzavírání stálých partnerských svazk, a s tím suvisející mný r st prdnsti Stejn tak v Karviné je p ír stek byvatelstva dluhdbým prblémem negativní p ír stek je sledvatelný d p átku devadesátých let 20. stletí, kdy v rce 1991 byl p irzený p ír stek v Karviné +27 sb, ale v rce 1996 t byl -61 sb a v r. 2001 ji -131. sb. 9
Tab 1_6: Vzd lanstní struktura byvatelstva ve m st Karviná, statních statutárních m stech MS kraje, krese Karviná a MS kraji (2001) Karviná Haví v F.-Místek Opava Ostrava kr. Karviná MS kraj Obyvatelstv 15leté a starí 54 241 71 586 50 400 51 140 264 901 231 392 1 051 687 bez vzd lání 337 265 140 375 1 271 1 189 5 568 základní v. Neukn enéh 15 941 17 480 10 881 10 865 63 628 62 273 265 452 vyu ení a st. dbrné bez 21 908 28 070 19 346 18 370 94 993 90 839 407 247 mat. úplné st ední s maturitu 11 228 16 105 12 965 13 517 63 726 51 611 245 665 vyí dbrné a nástavbvé 1 438 2 179 1 854 1 843 8 867 6 605 32 102 vyskklské 2 597 5 424 4 661 5 494 27 893 14 711 81 506 nezjit né vzd lání 792 2063 553 676 4 523 4 164 14 147 Zdrj: SÚ, SLDB 2001 Graf 1_2: Vzd lanstní struktura byvatelstva ve m st Karviná, statních statutárních m stech MS kraje, krese Karviná a MS kraji (2001) pdíl jedntlivých skupin na byvatelstvu 15+ MS kraj kr. Karviná Ostrava Opava F.-Místek Haví v Karviná 0,5% 0,5% 0,5% 0,7% 0,3% 0,4% 0,6% 25,2% 26,9% 24,0% 21,2% 21,6% 24,4% 29,4% 38,7% 39,3% 35,9% 35,9% 38,4% 39,2% 40,4% 23,4% 22,3% 24,1% 26,4% 25,7% 22,5% 20,7% 3,1% 2,9% 7,8% 6,4% 1,3% 1,8% 3,3% 3,6% 3,7% 3,0% 10,5% 10,7% 9,2% 7,6% 1,7% 1,3% 1,1% 2,9% 2,7% 4,8% 1,5% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% bez vzd lání základ v. neukn. vyu. a st. dbr. bez mat. úplné st ed. s mat. vyí dbr. a nástavb. vyskklské nezjit né V prvnání s statními statutárními m sty v kraji, stejn tak i s kresem Karviná a Mravskslezským krajem je z ejmá skute nst, e pdíl sb s vyím stupn m vzd lání (s maturitu a vyskklské) je ve m st Karviná výrazn nií. 10
1.2.3 Trh práce Registrvaná míra nezam stnansti ve m st Karviná dsáhla k 31. 12. 2007 16,2 %, tj. 3,5% mén ne p ed rkem. I kdy se v Karviné v suladu s celstátním trendem nezam stnanst ji dluhdb sniuje, stále její výe dsahuje ve srvnání s statními statutárními m sty kraje, kresem i Mravskslezským krajem nadpr m rných hdnt. Tab 1_7: Vývj p tu evidvaných uchaze a míra nezam stnansti ve m st Karviná, statních statutárních m stech MS kraje, krese Karviná a MS kraji 2005-2007 (údaje k 31.12.) P et evidvaných (dsaitelných) uchaze Míra nezam stnansti 05 06 07 05 06 07 Karviná 6 965 6 253 5 150 21,9% 19,7% 16,2% Haví v 7 483 6 980 5 847 18,3% 17,0% 14,3% F-Místek 4 388 3 713 2 768 14,1% 11,9% 8,9% Opava 3 355 3 175 2 365 10,6% 10,1% 7,5% Ostrava 24 395 21 246 15 544 15,2% 13,3% 9,7% kr. Karviná 26 549 24 557 18 934 18,6% 16,9% 13,4% MS kraj 96 528 85 422 61 403 14,2% 12,6% 9,6% Zdrj: Integrvaný prtál MPSV R Metdická pznámka: Pdle ficiální metdiky se míra registrvané nezam stnansti na úrvni R, kraj a kres p ítá na základ výsledk výb rvéh et ení pracvních sil. Míra nezam stnansti v bcích, mikrreginech, ORP a POU se z d vdu nedstupnsti dat zam stnaných na úrvni t cht územních celk p ítá na základ eknmicky aktivníh byvatelstva Tab 1_8: Vývj p tu vlných pracvních míst (VPM) a pr m rnéh p tu uchaze na jedn VPM ve m st Karviná, statních statutárních m stech MS kraje, krese Karviná a MS kraji 2005-2007 (údaje k 31.12.) Vlná pracvní místa P et uchaze na 1 VPM 05 06 07 05 06 07 Karviná 103 233 591 67,6 26,8 8,7 Haví v 85 205 469 88,0 34,0 12,5 F-Místek 97 228 410 45,2 16,3 6,8 Opava 282 442 565 11,9 7,2 4,2 Ostrava 1 041 3 511 4 114 23,4 6,1 3,8 kr. Karviná 340 718 1 565 78,1 34,2 12,1 MS kraj 3 306 7 896 10 696 29,2 10,8 5,7 Zdrj: Integrvaný prtál MPSV R Výrazný je na druhu stranu nár st vlných pracvních míst, které jsu ve m st k dispzici. C se tý e p tu evidvaných uchaze na jedn vlné pracvní místi je tent trend p ízniv jí ne v krese Karviná. P et b an se zdravtním pstiením evidvaných na ú adu práce se phybuje klem 17 %. Neumíst ných abslvent kl, kte í vstupvali na trh práce a hledali své první zam stnání prst ednictvím ú ad práce, byl k 31. 12. 2007 tém 250, c byl 132 mén ne p ed rkem. 11
1.2.4 Hspdá ská a eknmická situace Z hlediska evidvaných subjekt dminují ve m st Karviná zejména rganizace v blasti bchdu a phstinství, které se pdílejí na struktu e evidvaných subjekt z více ne 40% a ve srvnání s statními statutárními m sty kraje i celým MS krajem je tt zastupení nadpr m rné. Druhým významným sektrem jsu bchdní sluby (22,7%), které jsu rvn zastupeny v p tu evidvaných subjekt nadpr m rn a dále pr myslvé pdniky. Tab 1_9: P ty subjekt pdle p evaující innsti ve m st Karviná, statních statutárních m stech MS kraje a MS kraji (2006) Karviná Haví v F.-Místek Opava Ostrava MS kraj Zem d lství, lesnictví, ryblv 201 199 265 399 586 11 443 Pr mysl 790 1 283 1 337 1 707 7 058 28 893 Stavebnictví 733 1 047 892 1 299 5 675 22 527 Dprava a spje 313 383 355 395 2 208 7 498 Obchd, prdej a pravy mt. vz. a spt. zbí; Phstinství 3 376 5 260 4 600 4 975 23 767 82 309 Ostatní bchdní sluby 1 894 3 450 2 900 3 217 19 468 51 338 Ve ejná správa, brana, pvinné sciální pjit ní 14 7 14 27 50 818 klství a zdravt. 266 452 450 497 2 335 7 558 Ostatní ve ejné, sciální a sbní. sluby 762 1 065 938 1 156 5 494 19 399 Subjekt celkem 8 349 13 146 11 751 13 672 66 641 231 783 Zdrj: SÚ; m sta: databáze M stské a becní statistiky, MS kraj: Statistická r enka MS kraje 2007 Graf 1_3: Pdíl subjekt pdle p evaující innsti ve m st Karviná, statních statutárních m stech MS kraje a MS kraji (2006) MS kraj 4,9% 12,5% 9,7% 3,2% 35,5% 22,1% 3,3% 8,4% Ostrava 0,9% 10,6% 8,5% 3,3% 35,7% 29,2% 3,5% 8,2% Opava F-Místek 2,9% 2,3% 12,5% 11,4% 9,5% 2,9% 7,6% 3,0% 36,4% 39,1% 23,5% 24,7% 3,6% 3,8% 8,5% 8,0% Haví v Karviná 1,5% 9,8% 2,4% 9,5% 8,0% 8,8% 2,9% 3,7% 40,0% 40,4% 26,2% 22,7% 3,4% 3,2% 8,1% 9,1% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Zem d lství, lesnictví, ryblv Pr mysl Stavebnictví Dprava a spje Obchd, prdej a pravy mt. vz. a spt. zbí; Phstinství Ostatní bchdní sluby Ve ejná správa, brana, pvinné sciální pjit ní klství a zdravt. Ostatní ve ejné, sciální a sbní. sluby 12
Na druhu stranu je evidentní fakt, e pdnikatelská aktivita je v Karviné pdpr m rná ve srvnání s jinými m sty a bcemi je v Karviné výrazn nií p et ivnstník p ep tených na 1000 byvatel. Ve srvnání s jinými pv enými bcemi MS kraje je tent pdíl nejnií. Svu histricku pdstatu má tat skute nst zejména zam stnanstí ve v tích pdnicích ve m st a klí. Graf 1_4: ivnstníci na 1000 byvatel k 31.12. 2006 Zdrj: SÚ 13
Eknmická aktivita byvatel je dminantní zejména v pr myslvých dv tvích, kde zastupení eknmicky aktivníh byvatelstva p evyuje hdnty vech statutárních m st v kraji. Nií je rvn v blasti bchdu a slueb. Tab 1_10: Eknmická aktivita byvatel ve m st Karviná, statních statutárních m stech MS kraje a MS kraji (2001) Karviná Haví v F.-Místek Opava Ostrava kr. Karviná MS kraj Eknmicky aktivní celkem 31 798 40 986 31 175 31 533 160 210 136 307 630 679 zem d lství, lesnictví, ryblv 160 201 453 954 952 982 17 671 pr mysl 10 709 13 486 10 049 8 334 42 944 46 482 205 959 stavebnictví 1 622 2 563 2 109 2 598 13 323 7 479 47 292 bchd,pravy mtr. Vzidel 3 322 5 040 4 103 3 419 20 305 15 185 69 593 dprava, pty a telekmunikace 1 757 2 160 1 815 1 646 11 559 8 669 39 475 ve ejná správa, brana, sc. zabez. 1 882 1 931 1 918 2 196 8 803 7 392 35 065 klství, zdravt., veter. a sc. inn. 3 644 4 401 3 715 4 826 18 755 14 406 70 967 Zdrj: SÚ; SLBD 2001 Graf 1_4: Eknmická aktivita byvatel ve m st Karviná, statních statutárních m stech MS kraje a MS kraji (2001) pdíl v jedntlivých sektrech z eknmicky aktivních byvatel MS kraj kr. Karviná 2,8% 0,7% 0,6% 32,7% 34,1% 26,8% 8,3% 7,5% 11,0% 6,3% 5,6% 5,5% 11,1% 6,4% 5,4% 12,7% 7,2% 5,5% 11,3% 10,6% 11,7% Ostrava Opava F.-Místek Haví v Karviná 3,0% 1,5% 0,5% 0,5% 26,4% 32,2% 32,9% 33,7% 8,2% 6,8% 6,3% 5,1% 10,8% 5,2% 7,0% 13,2% 12,3% 10,4% 5,8% 6,2% 5,3% 5,5% 4,7% 5,9% 15,3% 11,9% 10,7% 11,5% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% zem d lství, lesnictví, ryblv pr mysl stavebnictví bchd,pravy mtr. vzidel dprava, pty a telekmunikace ve ejná správa, brana, sc. zabez. klství, zdravt., veter. a sc. inn. 14
Významné sektry a pdniky: V plvin rku 2003 získala akreditaci pr myslvá zóna Karviná Nvé Ple, kde v su asné db p sbí 8 firem, v nich pracuje p iblin 1 200 zam stnanc. S hledem na p íchd nvých investr d kresu i klních regin se p edpkládá zájem uchaze e se zam ením na strjírensku výrbu, bsluhu strj na výrbu prdukt z kv (sustruníci CNC, fréza i, nástrjá i) a mntání pracvníky v blasti strjírenskéh pr myslu. T ební pr mysl T ební pr mysl má v histrii Karviné histrické pstavení a d leitý vliv na rzvj m sta a je stále nedd litelnu su ástí jeh eknmiky. Zpracvatelský pr mysl Mezi tradi ní pr mysl Karviné pat í zejména kvzpracující pr mysl, který p létech stagnace nabývá v psledních letech p t na významu, su asn s výrbu prdukt pr autmbilvý pr mysl. Významným impulsem byl z ízení pr myslvé zóny Karviná Nvé Ple, kde své zázemí nal ji 9 firem, které významn p ispívají k zam stnansti ve m st. Jäkl Karviná Firma má ve m st ji více ne 90-ti letu tradici. Je su ástí Arcelr Mittal Ostrava a je jedním z nejv tí prducent sva vaných trubek a uzav ených a tenkst nných prfil. Zam stnává kl 900 zam stnanc, v psledních letech se zam uje rvn na ddávkách pr autmbilvý pr mysl (nap. speciální trubky pr TPCA, Tyta, kda, Dacia, Vlv) dále pr kla ský, nábytká ský a radiátrvý pr mysl. Kvna Karviná, a.s. V rce 2007 prla významnými zm nami, kdy jediným vlastníkem mate ské sple nsti Senap s.r.. stala Kvna System,a.s. Sple nst Kvna Karviná, a.s. se v nuje p edevím výrb sva vaných celvých trubek a prfil a výrb prfil tev ených. Zam stnává p iblin 100 zam stnanc. Kvna System, a.s. Kvna System d rku 2000 p sbí na glbálním trhu subddávek v blasti velksérivá kvvýrba. Je majetkv spjena se sple nstí Kvna Karviná, a.s. a má závdy v Karviné a eském T ín. Zam stnává kl 400 sb, z th cca 100 v Karviné. Mölnlycke Health Care Klinipr Sple nst umíst ná v areál pr myslvé zóny Karviná Nvé Ple zam stnává cca 200 zam stnanc a sust e uje se na výrbu prdukt zdravtnických pt eb - chirurgické ruky a speciální supravy zdravtnickéh materiálu. Stant Manufacturing, s.r.. Sple nst umíst ná v areál pr myslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá výrbu mtrvých su ástek pr autmbilvý a letecký pr mysl, zejména výrbu uzáv r a t sn ní palivvých nádrí. Sple nst zam stnává cca 100 zam stnanc. Gates Hydraulics s.r.. Sple nst umíst ná v areál pr myslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá mntáemi hydraulických hadic a kvvých spjek a výrbu autmbilvých su ástí Shiman Czech Republic, s.r.. Sple nst umíst ná v areál pr myslvé zóny Karviná Nvé Ple se rientuje na výrbu cyklistických kmpnent, rybá skéh vybavení a dalích sprtvních pt eb. Cílvý stav je 400 zam stnanc. Dexn Czech, s.r.. Sple nst umíst ná v areál pr myslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá výrbu elektrakustických za ízení. 15
Lift Cmpnent, s.r.. Sple nst umíst ná v areál pr myslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá vývjem, výrbu a prdejem výtah a výtahvých kmpnent. Baumann Springs s.r.. Sple nst umíst ná v areál pr myslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá vývjem, výrbu a prdejem kvvých pruin a p ísluenství. Sple nst v první fázi zam stnává 60 sb, plánvaný stav je a 100 zam stnanc. SEJONG Czech s.r.. Sple nst umíst ná v areál pr myslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá výrbu tlumi a výfukvých systém pr mtrvá vzidla. Sple nst se zam uje na ddávky pr sple nst Hyundai v Nvicích a KIA v ilin. Zam stnanst se p edpkládá a ve výi 250 zam stnanc. Lázn Darkv Lázn Darkv jsu jednak d leitým zam stnavatelem ve m st Karviná a jednak eknmickým a sple enským prvkem, který se významnu m ru pdílí na eknmickém a sple enském statutu m sta. Tv í je dv lé ebná za ízení: Lé ebna Darkv v Karviné Darkv a Rehabilita ní sanatrium v KarvinéHranicích. Díky vyské úrvni lé by, která je zalená na mim ádném p írdním bhatství jdbrmvé vdy s vyským bsahem jódu, prfesinalit zam stnanc a kvalit dpl kvých slueb se Lázn Darkv adí mezi vyhledávaná láze ská za ízení, zejména v blasti lé by phybvéh ústrjí. Ob láze ské ásti, Lé ebna Darkv i Rehabilita ní sanatrium, p sbily jak jeden eknmický celek státníh pdniku. P vdní láze ské budvy díky pzastavení d lní innsti mhly být p rce 1989 pstupn zreknstruvány i zmdernizvány, a nyní vechny v maximální mí e dpvídají padavk m dneníh standardu. N které z budv byly pr svu architekturu vyhláeny kulturní památku a láze ský park, rvn zreknstruvaný, byl zna en jak významný krajinný prvek. V lé ebn Darkv v Karviné-Darkv se nachází 273 l kvých míst, v Rehabilita ním sanatriu v Karviné-Hranicích pak 585 l kvých míst. Sple nst Lázn Darkv díky svému zvuku zejména v arabských zemích (Arabvé tv í asi 15% vech pacient ) rvn expanduje a se sple nstí Saihat Sciety Fr Scial Services zalily sple ný pdnik Czech Saudi Medical Cmpany ve m st ve m st Saihat v Saúdské Arábii, kde se budu starat a 250 pacient denn. 16
1.2.5 Investi ní aktivita V devadesátých letech se investi ní aktivita u dl prvzujících t bu zam vala na p ípravu nvých t ebních kapacit a vzhledem k vyské kncentraci byvatelstva se velmi rychle dpl vala infrastruktura výstavbu nvých benzinvých erpacích stanic a bchdní sít ve frm hypermarket a supermarket. Reknstruván byl nám stí a histrické centrum m sta. K bezpe nsti silni níh prvzu p isp la p estavba mnha k ivatek na kruhvé bjezdy. V rce 2007 byla v Karviné Starém M st p ipravena pr myslvá zóna Karviná Nvé Ple II. fáze vým e cca. 9 ha. Investi ní náklady p esáhly 50 mil. K, m st Karviná bdrel dtaci z fnd EU ve výi p iblin 22 mil. K. V su asnsti prbíhá ve m st Karviná jedna z nejv tích investi ních akcí psledních let a tu je rzí ení kanalizace. Prjekt je splufinancván z prst edk Fndu sudrnsti Evrpské unie. Celkvé náklady prjektu jsu p iblin 45,59 mil. EUR. Tab 1_11: Významné investi ní akce statutárníh m sta Karviná Název akce Datum zahájení Datum Náklady v mil. K akce ukn ení akce Plynfikace Karviná Staré M st, 1.etapa 09/2003 10/2004 5,512 Plynfikace Karviná Staré M st, 2.etapa 9/2004 9/2005 9,308 Plynfikace Karviná Staré M st, 3.etapa 10/2006 8/2007 4,749 Reknstrukce mstu Sklvských hrdin 08/2003 06/2004 33,1 Kanalizace Karviná Ráj 1. etapa 7/2003 5/2004 19,0 Kanalizace Karviná Ráj 2. etapa 9/2004 9/2006 19,919 Reknstrukce Univerzitníh nám stí 04/2004 10/2004 41,9 Reknstrukce letníh kupalit 11/2004 06/2005 121,8 Autbusvé nádraí Karviná 10/2005 8/2006 46,421 Zm na stavby admin. budvy.p.618 9/2005 10/2006 59,676 Reknstrukce bjektu kaple Sv.Anny 11/2002 9/2005 2,618 Pr m. zóna Karviná Nvé Ple II. etapa 2/2007 9/2007 50 17
1.2.6 Bydlení a bytvá plitika V bytvé výstavb byl v krese Karviná v rce 2001 dkn en 237 byt, rzestav n 1003 byt a zahájen 314 byt. P tem 8,5 dkn ených byt na 10 000 byvatel byl kres na psledním míst v MS kraji a v celstátním m ítku byla intenzita bytvé výstavby nií jen u dalích t í kres. Dle výsledk S ítání lidu, dm a byt z rku 2001 byl v rámci správníh bvdu bce s rzí enu p sbnstí Karviná 25 045 byt. P eváná ást t cht byt je v bytech sídlitní zástavby. Celkvý bytvý fnd m sta Karviná má 2 významné vlastníky a t statutární m st Karviná a RPG Byty, s.r.., a mim sukrmé vlastníky dm a bytvých jedntek i n klik právnických sb vlastník bytvéh fndu, zejména pak bytvá drustva. Oba nejv tí vlastníci budvali sv j bytvý fnd d edesátých let minuléh stletí s nejv tím rzmachem d let smdesátých. Privatizace bytvéh fndu m sta Karviná byla zahájená v rce 1996. V rce 2008 se chystá dalí etapa prdeje ásti bytvéh fndu v m stské ásti Karviná-Nvé M st. Tab 1_12: Pr b h privatizace v minulých letech a finan ní efekt ROK P et prdaných jedntek Z th draeb P íjmy z prdej byt v K v etn draeb P íjmy z prdeje byt v K jen privatizace 1996 20 0 842 598 842 598 1997 116 4 5 434 664 4 254 664 1998 122 3 6 128 226 5 284 226 1999 192 13 12 296 080 8 782 080 2000 104 1 7 713 869 7 463 869 2001 343 18 18 519 830 14 508 830 2002 395 25 19 428 469 14 295 469 2003 350 30 20 844 512 12 854 512 celkem 1642 94 91 208 287 68 286 287 Zdrj: Kncepce bytvé plitiky statutárníh m sta Karviná Rzprdej bytvéh fndu RPG Byty, s.r.. se nep edpkládá. Z územníh hlediska jsu pr výstavbu rdinných a bytvých dm pipraveny lkality v m stských ástech Karviná-Hranice a Karviná-Mizerv. V t cht m stských lkalitách je vak dalí výstavba závislá na výstavb kanaliza níh sb ra e. Dalím prjektem, který perspektivn zvauje výstavbu rdinných dmk, je lkalita bývalých kasáren erný les, ul. Mickiewiczva. 18
1.2.7 Zdravtnictví Na území m sta Karviná je dstupná kvalitní zdravtní pé e. Jsu k dispzici vekeré kategrie zdravtnictví d prvníh kntaktu, specializvané ambulance, l kvá za ízení a p denní staciná e. V su asnsti je sí jedntlivých za ízení dstate ná c se týká zastupení jedntlivých dbrnstí. Jedntlivá za ízení se mhu nadále rzi vat v rámci své dbrnsti z d vdu napln ní kapacitních mnstí. Ve m st se nachází dv nemcnice: - Nemcnice s plikliniku Karviná - Ráj, p ísp vkvá rganizace MSK - Karvinská hrnická nemcnice a. s. P ty l ek v t cht za ízeních uvádí následující tabulka: Tab 1_13: Odd lení a p ty l ek ve zdravtnických za ízeních ve m st Karviná Zdravtnické za ízení P et dd lení P et l ek celkem Z th p et l ek následné pé e Nemcnice s plikliniku Karviná - Ráj 15 642 40 Karvinská hrnická nemcnice a. s. 7 142 0 Su ástí NsP Karviná Ráj je nemcnice v Orlvé Lutyni. Ta ukn ila svu innst jak samstatné za ízení k 1. 10. 2001 a stala se detavaným pracvit m nemcnice Karviná Ráj. 1.2.8. klství M st Karviná má rzsáhlu sí vech typ státních i sukrmých kl. V jedntlivých m stských ástech je 17 mate ských a 12 základních kl, z nich 1 mate ská a 1 základní kla jsu s plským jazykem vyu vacím. Karviná je té m stem s dluhletu tradicí st edníh klství. St ední pr myslvá kla v Karviné zde p sbí d r. 1921 jak jediná tht typu pr celé Slezsk. Vedle tét st ední kly zde p sbí dalích 5 st edních kl. St ední kly v krese Karviná Gymnázia Odbrné kly celkem 19 z th St ední pr myslvé kly 3 Obchdní akademie 5 St ední zem d lská kla 1 St ední zdravtnická kla 2 Ostatní 9 U ilit 6 9 ( z th 1 s plským jazykem vyu vacím) 19
Tab 1_14: P et student st edních kl v krese Karviná a nvých student v rce 2007 P et st edních kl P et student Nví studenti v rce 2007/2008 32 16 695 4100 Tab 1_15: P et student a abslvent st edních kl v Karviné Student ve klním rce 2008/2009 Abslvent ve klním rce 2007/2008 St ední dbrná kla chrany sb a majetku Karviná s.r.. 210 60 Gymnázium Karviná 581 130 Obchdní akademie Karviná, s. r.. 330 113 St ední pr myslvá kla Karviná 580 117 St ední kla techniky a slueb 1068 322 St ední zdravtnická kla Karviná 355 82 DAKOL - Sukrmé st ední dbrné u ilit Petrvice u Karviné 1065 197 Zvlátní pstavení ve m st zaujímá Obchdn pdnikatelská fakulta Slezské univerzity, zalená v rce 1990. Obchdn pdnikatelská fakulta v Karviné je histricky nejstarí su ástí Slezské univerzity v Opav. Fakulta prla prudkým rzvjem, kdy na p átku m la p es 300 student a v su asnsti má zhruba 3500 student. Je zam ena na vzd lávání dbrník v eknmických, finan ních, sciálních a správních studijních brech. D raz je zde kladen na dsaení hlubké dbrnsti v jedntlivých studijních brech, na irku jazykvu vybavenst a dstate né praktické zkuensti získávané dbrnu praxí p dbu výuky v eských a zahrani ních pdnicích a institucích. 20
1.2.9 Sciální pé e M st Karviná pskytuje irké spektrum sciálních slueb. Pr snazí rientaci v nabízených slubách byl v rámci kmunitníh plánvání vytv en Katalg sciálních slueb m sta Karviné. Jedntlivé sluby jsu d leny d p ti kategrií: - Seni i, - Zdravtn pstiení, - D ti, mláde, rdina, - Sciáln handicapvané sby, - Ostatní. V kategrii Seni i jsu k dispzici nap. kluby d chdc, dmvy senir, dmy s pe vatelsku slubu, sluby sbní asistence, dmácí et vatelské pé e a pe vatelské sluby. Kategrie Zdravtn pstiení zahrnuje nap. dmv pr sby se zdravtním pstiením, denní staciná e, sluby sbní asistence, sluby zrakv a sluchv pstieným b an m. V Karviné dále p sbí mim jiné Svaz diabetik R, Svaz t lesn pstiených R, Sdruení nklgických pacient, p j vna kmpenza ních pt eb atd. Sluby v rámci kategrie D ti, mláde, rdina jsu zam eny zejména na smysluplné trávení vlnéh asu d tí a mládee, chranu p ed sciáln -patlgickými jevy a prevenci t cht jev. V tét blasti jsu k dispzici za ízení d jeslí, centra pr rdinu, st ediska vlnéh asu a p nízkprahvé za ízení pr d ti a mláde. V kategriích Sciáln handicapvané sby a Ostatní nejsu v su asné db k dispzici ádné sluby. 21
1.3 ivtní prst edí ivtní prst edí se v krese Karviná významn zlepil v d sledku útlumu prdukce t kéh pr myslu v stravsk-karvinské pr myslvé blasti, rvn díky cíleným ú inným pat ením budvání filtra ních kmínvých za ízení a isti ek dpadních vd, ale také p echázením na tpení eklgicky mén zat ujícími frmami zdrj energie. 1.3.1 Ochrana p írdy a krajiny (malplná chrán ná území, územní systémy eklgické stability) Na území m sta Karviná se nenachází ádná malplná chrán ná území ani územní systémy eklgické stability. Mezi zvlát chrán ná území v blízkém klí m sta pat í p írdní rezervace Sku ák na ple 30 ha, která se nachází na území Rychvaldu. Nejcenn jí jsu zde prsty ráksin, které mají zásadní význam pr vdní ptactv. P írdní rezervace Velké Dly se t etinu své rzlhy nachází na území eskéh T ína, dále pak kresu Frýdek-Místek. Chrán n je p irzený lesní prst klem eky Ole, který je druhv velmi pestrý na pm rn malé ple. P írdní památka Meandry Lu iny se nachází na území Haví va na ple 41 ha. Je zde chrán n p irzený meandrující tk eky s b ehvými prsty, které jsu zbytkem p vdních luních les. Na území V vic se nachází p írdní památka V vice. Chrán n je p t území klem eky Ole, kde je v jiní ásti území zvlát cenný výskyt teplmilných druh rstlin. Mezi navrená chrán ná území pat í Lazecká remíza, která na Karvinsku p edstavuje jedin lý eksystém. Hdntná je p edevím její rnitfauna (ptáci) a malakfauna (m kkýi). Na Karvinsku byl zjit n výskyt 20 zvlát chrán ných druh rstlin a 106 zvlát chrán ných druh iv ich. 22
1.3.2 Ovzduí Nejzávan jí kdlivinu reginu je plétavý prach. Od rku 1990 d rku 1999 klesala jeh kncentrace výrazn, d rku 1999 se phybuje stále klem 40 µg/m3 v r ním pr m ru. Limit, který musel být pdle platné legislativy spln n d 1. 1. 2005, je práv 40 µg/m3. Na r zných místech reginu dchází ast k p ekra vání denních kncentrací plétavéh prachu (více jak 50 µg/m3). Význam plétavéh prachu sp ívá ve vlivu na dýchací ústrjí lv ka a zárve na sebe prach váe adu ptencináln nebezpe ných látek nap. benz(a)pyren neb t ké kvy. Graf 1_5: Pr b h kncentrací plétavéh prachu za bdbí 1996-2006 v Karviné 70 60 50 40 30 20 10 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Obsah benz(a)pyrenu v vzduí se zejména v zimních m sících phybuje vysk nad limitní kncentrací 1 ng/m3 a tent stanvený limit nesmí být p 1. 1. 2010 p ekr en. Dluhdbý pr m r kncentrace benz(a)pyrenu za psledních 5 let je 5,2 ng/m3. Kncentrace benz(a)pyrenu p edstavují zvýené zdravtní rizik pr byvatele naeh reginu, jelik pat í mezi karcingeny. Graf 1_6: Pr b h kncentrací benz (a) pyrenu v letech 1996-2006 v Karviné 10 8 6 4 2 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 23
Obsah t kých kv je ji delí dbu pdlimitní. Suvisí t zejména z utlumením pr myslvých výrb a investicemi d dpráení technlgií a s nástupem bezlvnatých benzín. Kncentrace benzenu v vzduí je závislá na míst m ení. Pdél dpravních tah se kncentrace phybují klem 7 15 µg/m3. Pr m rná r ní kncentrace na ulici T rekvvé v Karviné-Mizerv je za rk 2003 4,6 µg/m3. Limit pdle legislativy je 5 µg/m3. Zatíení tut kdlivinu není rvnm rné a uvnit bytných zón se kncentrace benzenu phybují klem 1 µg/m3. Vliv na emise benzenu z dpravy má zejména puívání aut na krátké vzdálensti (studený katalyzátr). Z hlediska napln ní limitu se jedná kdlivinu závanu s mnstí vlivn ní zdraví byvatel. Kncentrace xidu si i itéh v vzduí se phybují hlubk pd limitem a nep edstavují v dnení db ádné významné zdravtní rizik. Tent trend trvá ji d rku 1993 a je p i ítán investicím d dsí ení. V území se sledují rvn xidy dusíku a p ízemní zón. Tyt látky se pdílejí na tvrb ftchemickéh smgu. Dluhdbý trend jejich kncentrací je mírn rstucí. P este p esahují limit puze výjime n je jejich sledvání pdstatn né a s rstucí dpravu mhu p edstavvat v buducnu prblém pdbný jak v su asnsti ve velkých m stech (Praha, Brn, Ostrava). Oxidy dusíku mhu trvale pkdit plíce, zp sbit tky plic s následkem smrti, následkem jejich p sbení m e být také trvale pkzena imunita. Kvalita vzduí se v naem reginu za psledních 10 let výrazn zlepila, p est je Karviná stále za azena d blastí se zhrenu kvalitu vzduí. Prgramy, které se v su asné db zpracvávají by m ly umnit dalí snivání imisní zát e na Karvinsku. 1.3.3 Odpady Ve m st existuje funk ní systém shrma vání, sb ru, p epravy, t íd ní (vyuitelné slky - skl, papír, plastvé lahve), vyuívání a dstra vání kmunálních dpad (v etn nebezpe ných). M st Karviná prvzval d rku 1995 na svém území vlastní skládku dpad. Tat skládka vak nevyhvvala eklgickým nrmám, a prt byla p dbudvání skládky DEPOS v Hrní Suché uzav ená. Pr likvidaci tuhéh kmunálníh dpadu m st Karviná vyuívá výe uvedené za ízení. Vyt íd ný vyuitelný dpad, tj. skl, papír a plastvé lahve, je dále p edáván zpracvatel m mim kres. Skládky nebezpe néh dpadu na území m sta Karviná nejsu. Tent dpad se shrma uje ve sb rném dvru, dkud je p edáván na skládky nebezpe néh dpadu mim území kresu Karviná. 24
1.3.4 Vda Z hlediska zásbvání pitnu i uitkvu vdu je m st Karviná bez prblém. Ani v buducnsti nelze ekávat i p i zvýené pptávce jakékli prblémy. Kvalita uitkvé vdy je bezprblémvá. Kvalita pvrchvých vd v karvinských vdních nádrích a vdních tcích je nep íznivá. Jak v mikrbilgických ukazatelích tak i v ukazatelích chemických lze vdy adit d kategrie vda zne it ná a siln zne it ná. Pkud jde pitnu vdu, Karviná je zásbvána z n klika zdrj. Jedná se p edevím dva p ivad e Ostravskéh blastníh vdvdu kruberský a beskydský, v mením rzsahu je m st zásbván z místních zdrj v Karviné Starém M st. P mikrbilgické stránce je kvalita vdy v nrm, nadlimitní kncentrace hygienicky závaných látek nebyly zjit ny u ádnéh vzrku. Ve vd se t ké kvy prakticky nevyskytují, s výjimku rtuti, u ní k p ekra vání limitních hdnt dchází jen zcela mim ádn. Z rganických látek jsu ve vd ve významn jím mnství puze n které trihalgenmetany a neplární extrahvatelné látky, jejich výskyt je v suladu s platnými limitními hdntami. Ve skupin statních ukazatel nejsu ddrvány limity u eleza. asté zvýené kncentrace eleza vak pdávají pn kud zkreslený braz situaci v celém m st, jelik hdnta eleza závisí na stavu vdvdníh ptrubí a tudí na samtném db rvém míst. Zvýené kncentrace dusitan jsu zji vány na nevýznamné úrvni. 1.3.5 Ve ejná zele a údrba zelen Ve m st Karviná se nachází celá ada míst k dp inku a relaxaci místních byvatel. Zejména se jedná parky B. N mcvé a B. Smetany, lesparky Dubina a Baantnice. Krm t cht park se ve m st nachází ada travnatých plch, kv tinvých záhn a mbilních kv tinvých mís. Údrbu zelen ve m st Karviná zaji ují Technické sluby Karviná, a.s. 1.3.6 P da Výsledky pr zkum p d i pldin ptvrzují výskyt t kých kv v p dách d zvýených hdnt a p výraznu kntaminaci p dy. Získané výsledky et ení bsahu t kých kv v zelenin a vci ptvrzují zna nu kntaminaci pldin, a t p edevím kadmiem. Vzhledem k tmu, e se d buducna p edpkládá dalí snivání emisí vnáených d vzduí a zlepvání kvality vd, lze p edpkládat, e kntaminace p d i pldin nebude vzr stá. 25
1.3.7 Staré eklgické zát e Existence starých eklgických zát í úzce suvisí s pr myslvu histrií m sta. Na území m sta Karviné je n klik d lních areál, které jsu p ukn ení t by uhlí bez vyuití. Bývalé areály pr t bu uhlí byly umíst ny na základ dliných lkaliza ních faktr (nebyl nap íklad brán hled na jejich dpravní dstupnst) a pr dnení vyuití jsu nevhdné zejména z hlediska napjení na dpravní infrastrukturu. V rce 2005 Agentura CzechInvest zadala vypracvání Vyhledávací studie pr lkalizaci brwnfield. Celý prjekt byl ukn en v plvin rku 2007. Na základ tét studie je k dispzici ucelený p ehled brwnfield v R. Tab 1_16: Lkality brwnfield na území m sta Karviné Název lkality - ficiální, místní neb identifika ní Název bce ha P edchzí p evaující vyuití lkality Stávající p evaující vyuití lkality Ráj U Farmy - Farma Karviná 3,3 nevýrbní, statek prnájem D l SA - autbusvé nádraí Karviná 3,31 nevýrbní sluby Svinecká-Kvna-Sklady a dílny Karviná 5,2 hutnictví drbné pdnikání Staré m st-leetínská-dalkia Mrava Karviná 1,57 nevýrbní nevyuit Hranice-KAVOZ-pravárenský pdnik Karviná 3,08 výrba zvedacích za ízení drbné sluby D l Barbra Karviná 35 výrbní pr mysl D l Jind ich Karviná 6,18 dbývání nerst.survin nevyuita D l Gabriela Karviná 13,39 dbývání nerst. survin nevyuita Nvé M st-kovona Karviná 12,5 hutnictví vyuita z 50% Larischvy knírny Karviná 0,7 zem d lství nevyuit Karviná - Benzina Karviná 0,8 sluby sluby Karviná-Kksvna SA Karviná 31,2 hutní, strjírenský pr mysl hutní pr mysl Karviná - Jane k v mlýn Karviná 0,5 autmatický mlýn nevyuita Karviná kasárna Karviná 14,5 nevýrbní, bývalá kasárna nevyuit Karviná - bývalá panelárna Karviná 5,9 výrba betn. prefabrikát výrba, dílny, sklady Dly - U Barbry- Bytvá výstavba Karviná-Dly 3,8 nevýrbní Dly U Frantiky-Bytvá výstavba Karviná-Dly 0,7 nevýrbní Staré M st-starm stská-uhelné sklady Karviná Staré m st 1 nevýrbní M st Lipiny-Zem d lský bjekt Karviná-Staré m st, Lipiny 0,2 nevýrbní Staré M st-bhumínská-skleníky Ka Staré m st 2,4 nevýrbní Karviná-Za panelárnu - Betnárna Karviná, Za panelárnu 7 bytvá výstavba JAKL-Karviná Karviná,Hrani ce-karviná 3,5 hutní, strjírenský pr mysl Luky-Slvnaft Stre Benzínka Karviná-Luky 0,83 výrbní sklady Luky- Kempy-Statek Karviná-Luky 1,6 nevýrbní, statek nevyuit Vhdné brwnfieldy, u kterých by byla mná regenerace, jsu ve vlastnictví sukrmých firem. Z dsavadních jednání nevyplývá zájem firem splupráci s m stem na regeneraci t cht pr myslvých areál. 26
1.4 P italivst m stskéh prst edí sciální a kulturní infrastruktura 1.4.1 Kultura a památky V tina nv p íchzích návt vník si spjuje tut blast puze s t bu uhlí a s jejími negativními vlivy na ivtní prst edí. Karvinsk vak pskytuje celu adu mnstí kulturníh a sprtvníh vyití a je rvn významným láze ským místem a centrem vzd lansti. Ve m st Karviné se dchval n klik významných um leck histrických památek sust ed ných v tinu na území m stské památkvé zóny. Svjí architektnicku krásu p ipmínají bhatu minulst i sple enský a kulturní význam m sta. V Karviné-Frytát t je nap íklad farní kstel Pvýení sv. K íe s gtickým jádrem z p. 14. stl., s "mravsku kaplí" z r. 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z r. 1577. Kvalitní empírvu architekturu reprezentuje zámek na nám stí ve Frytát z knce 18. stl. Jsu zde dchvány zbytky p vdních gtických prvk a hdntné nástrpní malby. Zámek byl pstupn d rku 1990 reknstruván a je nyní p ístupný ve ejnsti. V zámku má stálu expzici mim jiné pb ka Nárdní galerie. Frytátské nám stí zdbí té empírvá radnice s renesan ní v í z knce 16. stl. s kamenným erbem Piastvc a zbytkem kvvéh et zu praný e. P vdní stavba je z rku 1504. Uprst ed nám stí se nachází litinvá kana s m stským znakem - histrizující práce víde ské prvenience z rku 1900, který je rvn výraznu dminantu nám stí. V míst p vdníh kstela z r. 1569 stjí filiální kstel sv. Marka - klasicistní stavba z rku 1774, s epitafem Benigny Haugwitzvé ze 17. stletí. Cennými technickými památkami jsu blukvý elezbetnvý mst z r. 1925 v Karviné- Darkv a knstruktivistická stavba estipdlaní vdárenské v e z 20. let v ásti Karviná- Hranice. V Karviné-Dlech z stal zachván kstel sv. Petra z Alkantary z r. 1736 s gticku kamennu krpenku ze 14. stl., který je v d sledku pddlvání siln nakln n, a prti p vdnímu stanviti zde dl k pklesu 34 metr. K výjime ným p írdn krajiná ským pklad m m sta náleí zámecký park, jeh zalení se datuje k r. 1804 a který plní funkci centrálníh reprezenta níh parku. Dchvala se v n m ada vzácných druh d evin a zdejí rekrea ní areál p ispívá k ddechu a dbré phd vem návt vník m. Splu s Láze ským parkem a meními lesními celky, které se na území m sta nacházejí, sluí k rekrea ním ú el m. Na kraji katastru m sta Karviná s bcí Cht buz se nachází unikátní archelgická lkalita - hradisk Cht buz-pdbra, které byl sídlen ji ve starí db elezné a které pat í k nejlépe zachvalým v eské republice. Mezi dalí zajímavsti v blízkém klí pat í také nap. d ev ný kstelík s unikátní výzdbu v Petrvicích. 27
1.4.2 Vln asvé aktivity Milvníci sprtu jist cení sí cyklistických tras, které spjují nejzajímav jí místa reginu. Karvinsk je su ástí Eurreginu T ínské Slezsk, na jeh území mají milvníci jízdy na kle k dispzici 800 kilmetr (200 km páte ních a 600 km vedlejích) cyklistických tras. V Karviné je vyzna ena i tandemvá cykltrasa pr slabzraké a nevidmé. Ve m st Karviná se dále nachází také 2 kina, 2 kryté bazény, letní kupalit, knihvna, jezdecké kluby na kni, galerie, výstavní sín. V m st je n klik sprtvních areál pr d ti i dsp lé. Jedná se zejména Sprtvní areál p i Z D lnická (plávý vlejbal, tenisvé kurty, ftbalvá a házenka ská h it atd.), i Sprtvn -rekrea ní areál STaRS - jedin lý kmplex svéh druhu v karvinském reginu, který nabízí jak ubytvání v nv reknstruvaném htelu SPORT, tak mnsti sprtvání - ve pd jednu st echu. Sprtvní areál zahrnuje zimní stadin, tenisvé, squashvé a badmintnvé kurty - NON STOP, mderní fitness centrum, slárium a perli kvé kupele. Nelze pmenut význam Karviné jak m sta s láze sku tradicí. Tradice láze ství zde sahá a k rku 1862, kdy byla bjevena jdbrmvá slanka, která se vyuívá k lé ebným ú el m v Lázních Darkv a v Rehabilita ním ústavu v Karviné ddnes. Úsp n se zde lé í nemci phybvéh a b hvéh ústrjí, kní nemci u d tí, stavy p peracích, úrazech, ppáleninách a nemci nervvé. O blib lázní sv d í etná tuzemská i zahrani ní klientela. Darkvské lázn byly také cen ny v rce 1991 mezinárdní zlatu hv zdu za kvalitu sple nstí BID v Madridu. 1.4.3 Ubytvací za ízení V Karviné a pblí se nachází ubytvací za ízení st edníh standardu i ubytvny nií kategrie: Tab 1_17: Ubytvací za ízení v Karviné Ubytvací za ízení Lkalita Kapacita Htel SPORT** Karviná 19 dvjl kvých pkj 4 apartmány 1 bezbariérvý pkj Htel Dakl*** Petrvice u Karviné 4 dvjl kvé pkje 5 apartmán Htel Darkv Karviná 25 l ek Htel-Restaurant na Frytátské Karviná 8 dvjl kvých pkj 1 t íl kvý pkj 2 apartmány Htelvý d m Ksms + kleje Karviná 684 l ek Slezské univerzity Ksms Htelvý d m Petrvice Petrvice u Karviné 740 l ek Penzin Jelen Karviná 4 dvjl kvé pkje 2 apartmány Penzin ALDO Karviná 4 dvjl kvé pkje Ubytvna HCB Karviná, spl. s.r.. Karviná 21 dvjl kvých pkj Ubytvací st edisk P EDVOJ Karviná htel 35 l ek ubytvna 390 l ek 28
1.5 Dpravní a technická infrastruktura 1.5.1 Silni ní dprava Nejd leit jí pzemní kmunikací bsluhující Karvinu je silnice 1. t ídy ísl I/59 Ostrava - Pet vald - Orlvá-M st - Karviná. Velký význam pr m st mají také silnice 1. t ídy I/67 Bhumín (státní hranice s Plskem) - Dlní Lutyn - Karviná - eský T ín a 2. t ídy II/475 Haví v - Hrní Suchá - Karviná. eský T ín, jen je d Karviné vzdálen 15 km, leí na trasách dvu významných evrpských silni ních tah E 462 (Brn Olmuc eský T ín) a E 75 (Plsk eský T ín Msty u Jablunkva Slvensk). Karviná a Karvinsk nutn pt ebují vybudvat kvalitní a rychlé silni ní p ipjení, které zajistí na t icetikilmetrvém úseku pdél elezni ní dráhy mezi Bhumínem, Karvinu a eským T ínem prpjení na dálnici D1 (D47) a rychlstní kmunikaci R 48 a tím lepí silni ní spjení s Plskem a Slvenskem. V úseku Bhumín Karviná se plánuje vybudvání nvé silni ní kmunikace a v úseku Karviná eský T ín p jde úpravy stávající kmunikace I/67. Prpjení zajistí mim stávající pr tahy phdlnu jízdu 90ti kilmetrvu rychlstí z eskéh T ína a d Bhumína. V su asné db prbíhá p íprava zalení vlnéh sdruení na pdpru výstavby kmunikace I/67, jeh leny budu krm Karviné, Bhumína, Dlní Lutyn, D tmarvic, Cht buze a eskéh T ína, také n které význa né reginální firmy - OKD, Lázn Darkv a Elektrárna D tmarvice. Ihned p zalení sdruení bude zahájena p íprava prv vací studie tét kmunikace. Na území m sta se nachází hustá silni ní sí, která je tv ena silnicemi II. a III. t ídy. V Karviné se nachází silni ní hrani ní p echd Karviná Ráj - Kaczyce a v blízksti m sta dále p echdy Dlní Marklvice - Marklwice Górne a Závada - Glkwice. 1.5.2 elezni ní dprava Karvinu prchází jediná elezni ní tra s sbní dpravu, ísl 320 Bhumín - D tmarvice - Petrvice u Karviné / - Karviná - eský T ín - T inec - Msty u Jablunkva - adca (su ást kick-bhumínské dráhy). Tat tra je dvuklejná a elektrifikvaná a jsu p ní p es Karvinu krm sbních (zastávkvých) vlak vedeny i rychlíky a vlaky InterCity. Krm elezni ní stanice Karviná hlavní nádraí (ve Frytátu) se na území m sta nachází jet zastávka Karviná - Darkv (v Lázních Darkv), ve které zastavují puze n které sbní vlaky. Okresem Karviná prchází II. tranzitní kridr B eclav P erv Ostrava Petrvice u Karviné (celkem 206 km), který je su ástí v tve B VI. multimdálníh evrpskéh dpravníh kridru (Katwice Petrvice u Karviné Ostrava P erv B eclav Víde ). 29
1.5.3 M stská hrmadná dprava V tinu reginální a dálkvé autbusvé dpravy v Karviné zaji uje pdnik SAD Karviná a. s., na prvzu se významn pdílejí i dpravci SAD Haví v a. s., BUS Slezsk, a. s. (T inec) a REGIOBUS, s. r.. (Karviná). Z Karviné jezdí jediná mezinárdní autbusvá linka na Slvensk (d adce), spjení s Plskem linkvými autbusy neexistuje. C se týká m stské hrmadné dpravy je v su asné db v prvzu 10 m stských autbusvých linek zna ených suvislu íselnu adu 1 10. 1.5.4 Cyklistická dprava Realizace cyklistických tras je dluhdbý prces. K 15. 1. 2008 je v prvzu ve m st asi 12,5 km zna ených cyklistických stezek. Ke stejnému datu existuje na území m sta dalích cca 14 km zna ených cyklistických tras vedených p vzvkách neb lesních cestách. P edpkládaný pr b h dalí výstavby je následující: - V územním plánu m sta je navren k realizaci celkem asi 30 km cyklistických stezek a tras, dalí trasy jsu v návrzích zón a ve studiích. - M st má p ipravenu studii reknstrukce cyklistických stezek pdél t. Osvbzení s jejím prdluením a na nám. Budvatel a reknstrukce stezky pdél t. 17. listpadu. - Na zpracvaný generel cyklistické dpravy navázala v rce 2007 studie cykltrasy pdél eky Ole d Karviné-Luk a d Bhumína. Tat trasa by se m la navázat v Lukách na plánvanu cykltrasu mezi eským T ínem a Cht buzí a v Bhumín na p ipravvanu trasu Greenways pdél Odry. V su asné db prbíhá výb r zpracvatele DÚR. 30
1.6 Ve ejná správa m sta 1.6.1 Ve ejná správa Dne 12. 7. 2002 se m st Karviná stal statutárním m stem. V ele m sta stjí primátr Tmá Hanzel. Vrchlným rgánem m stské samsprávy je Zastupitelstv m sta Karviné, které se skládá z 41 len - zástupc plitických stran. Výknným rgánem m sta v blasti samstatné p sbnsti je Rada m sta Karviné, která má 11 radních. Výkn státní správy zaji uje magistrát m sta. Pdrbné infrmace lze nalézt na webvých stránkách www.karvina.rg. 1.6.2 M stská plicie Ve II. tvrtletí r. 1991 byla usnesením M stské rady M Ú Karviná z ízena tzv. p ádkvá sluba, která nahradila Inspekci ve ejnéh p ádku. P ádkvá sluba se stala základem pr vznik buducí m stské plicie. Schválením vyhláky m stské plicii dne 27. 3. 1992 se stala m stská plicie samstatnu rganiza ní jedntku m sta Karviná bez právní subjektivity. S nar stajícím p tem nastupujících stráník m stské plicie byly pstupn zakládány (d r. 1993 d r. 1995) tzv. bvdvé sluebny v m stských ástech s nep etritým prvzem. Jednal se m stské ásti Karviná-Frytát, Ráj, Nvé M st, Hranice. S mezeným prvzem byly zaleny sluebny v ástech Karviná Dly a Karviná Luky. Z d vd vyských prvzních náklad suvisejících s innstí bvdvých slueben rzhdl m stské zastupitelstv centralizaci m stské plicie d jednh bjektu. Prces centralizace byl zavren dnem 1. 10. 1999 s umíst ním m stské plicie jak celku d budvy bývalé mate ské kly v parku Julia Fu íka. p. 51 v Karviné-Frytát. Objekt pskytl a zajistil dstate né prstry pr vybudvání dispe erskéh pracvit, mnitrvacíh pracvit, atních prstr, dp inkvé místnsti, z ízení u ebny, t lcvi ny, psilvny a dpvídajících sciálních prstr. P ednstí nvéh sídla je i dstupnst d vech ástí m sta a ú adven m sta. 1.6.3 Prevence kriminality Statutární m st Karviná se p ihlásil k prgramu prevence kriminality v rce 1996 na základ výzvy Ministerstva vnitra eské republiky. Rzhdujícím faktrem byl vyský nápad trestné innsti. V rámci eské republiky byl statutární m st Karviná za azen na 12 míst v p adí m st pdle kritérií rizikvsti. Na území m sta Karviné byl dpsud schválen a realizván více jak 150 prjekt z blasti prevence sciální, situa ní i z blasti infrmvání b an. M st v rámci prevence kriminality finan n pdpruje innst nízkprahvých za ízení pr d ti a mláde, mimklní innst na základních a st edních klách, kntaktní centrum pr sby s drgvu závislstí apd. Na prevenci kriminality se v Karviné pdílí irká kála ve ejných institucí i sukrmých subjekt. Bj prti kriminalit se tak stává nedílnu su ástí zájm mnha zainteresvaných rganizací. Vzájemnu splupráci se zvyuje efektivnst a ú innst preventivních aktivit. V minulých letech M stská plicie Karviná realizvala n klik úsp ných prjekt. Krm vybudvání m stskéh dhlíecíh systému uskute nila nap. sebebranu en, instalaci bezpe nstních etízk v bytech pr seniry a dalí prjekty. 31
V letním rce 2008 bude m stská plicie realizátrem prjektu Kl v bezpe í. Jedná se bezpe né cyklstjany, které budu instalvány u ve ejných institucí, zdravtnických za ízení, bchdních dm apd. a tím prakticky znemní kráde jízdních kl. Ve splupráci P R uskute ní adu p ednáek na základních klách na téma ikana a drgy na klách. 32
2. SWOT ANALÝZA 2.1 Eknmický rzvj Silné stránky Vr stající zájem pdnikání v Karviné nástup nvých investr Sílící ptenciál lázní Darkv Zvyvání kvality prdukt pr turistiku a vlný as Velmi dbrá dstupnst plskéh a slvenskéh trhu Dbrá dstupnst k míst m vícedenníh turistickéh ruchu (Beskydy atd.) mnsti krátkdbých návt v turist ve m st P íleitsti Dalí rzvj láze ství jak významnéh eknmickéh stimulu Rzvj slueb jak jednh z významných dv tví m sta P eshrani ní splupráce Zvyující se p et vlných pracvních míst ve m st a jeh klí Mnsti kngresvé turistiky Úzké prpjení eknmiky m sta s klí vými bry v MS kraji (nap. rstucí autmbilvý pr mysl) Rzvíjení sektru sciálních slueb, slueb pr seniry a s tím suvisející pdnikání Nár st cizinc ve m st jak dpv na nedstatek pracvních sil (rvn hrzba) M st je su ástí silné hspdá ské aglmerace a s tím suvisejících p íleitstí (splupráce, subddávky atd.) Aktivity zam ené na prezentaci m sta a zm nu jeh vnímanéh image Slabé stránky Nízká pdnikatelská aktivita Malý pdíl malých a st edních firem na eknmice m sta Nízký zájem technické bry Malá jazykvá vybavenst Nií úrve slueb pr byvatelstv a návt vníky m sta Nízká kvalifikace zam stnanc v cestvním ruchu Nedstatek p íleitstí pr dluhdbu turistiku Ohrení Nedstatek kvalitníh ubytvání vyíh standardu pr návt vníky m sta Nedstate né infrastrukturní kapacity pr MSP Nízký pdíl zastupení invativních firem Nízký pdíl aplikvanéh výzkumu, slabé prpjení s kmer ní sféru Nedstatek kvalifikvaných lidských zdrj na trhu práce P etrvávající nebjektivní image m sta Pkra ující negativní sald migrace Nár st cizinc ve m st jak dpv na nedstatek pracvních sil (rvn p íleitst) Neexistující zázemí pr rzvj br s vyí p idanu hdntu neb výzkumu a vývje Ptla ení eknmickéh významu m sta díky kncentraci aktivit a br s vyí p idanu hdntu v centru reginu 33