VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ DI 11. OKEČ 26 11.1. Charakteristika odvětví Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních V a S jsou zobrazeny v grafu 11.1. 26.1 Výroba skla a skleněných výrobků 38 26.8 Výroba jiných minerálních výrobků 6 26.7 Zpracování přírodního kamene 2 26.6 Výroba betonářského zboží 26 26.2 Výroba nežáruvzdorných výrobků 11 26.3 Výroba keramických a porcelánových výrobků 4 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 8 26.4 Výroba cihlářského zboží 5 Pozn.: údaje v běžných cenách pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO Graf 11.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 Odvětví průmyslu skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot tvoří následující obory: 26.1 Výroba a zpracování skla, 26.2a Výroba nežáruvzdorného keramického a porcelánového zboží kromě stavebnictví, 26.2b Výroba žáruvzdorného keramického zboží, 26.3 Výroba keramických obkládaček a dlaždic, 26.4 Výroba cihel, krytiny a kameniny, 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry, 26.6 Výroba výrobků z cementu, betonu a sádry, 26.7 Zpracování přírodního kamene, 26.8 Výroba jiných minerálních výrobků nekovových. Výrobky jsou určeny pro zahraniční a domácí trhy s tím, že podíl vývozu na tržbách se v letech 2003 a 2004 zvýšil. Mezi hlavní zboží, které je z ČR do zahraničí nejvíce vyváženo patří sklo, keramické a porcelánové zboží (podíl vývozu na tržbách se v roce 2004 pohyboval okolo 80,0 ), zatímco stavební hmoty (cement, vápno, sádra, cihly, přírodní kámen a beton) jsou určeny jak pro domácí, tak i pro zahra- 195
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU niční trh (podíl vývozu na tržbách činil v roce 2004 cca 21,0 ). Základní produkční charakteristiky odvětví významně ovlivňuje OKEČ 26.1 a OKEČ 26.6, kde je dlouhodobě nejvyšší zaměstnanost a tvorba tržeb. 11.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci zpracovatelského průmyslu se odvětví podílelo v roce 2004 na: tržbách za prodej vlastních V a S cca 5,2, přidané hodnotě cca 8,6, počtu zaměstnanců 5,8. Ve srovnání s rokem 2003 došlo k růstu přidané hodnoty o 0,7, což bylo způsobeno především vyšším růstem výkonů (tržeb) oproti nákladovým položkám. Z podpory malého a středního podnikání byla v odvětví poskytnuta 11 žadatelům dotace ve výši cca 5 642,7 tis. Kč pro realizaci programu Marketing, 4 žadatelům byl poskytnut úvěr ve výši cca 4 820 tis. Kč z programu Kredit, 5 žadatelům byl poskytnut úvěr z programu Start ve výši cca 2 300 tis. Kč, 6 žadatelům byl poskytnut příspěvek na získání certifikátu ve výši cca 700 tis. Kč z programu Trh a 1 žadateli byl poskytnut příspěvek z programu Speciál ve výši cca 3 000 tis. Kč. 11.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Strukturu odvětví podle počtu zaměstnanců v roce 2003 vyjadřuje tab.11.1 a graf 11.2. Tabulka 11.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin OKEČ 26 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b. c. 5 777,6 10 569,1 34 775,9 39 184,8 27 476,9 Účetní přidaná hodnota v b. c. 2 229,0 3 302,2 12 385,4 15 577,1 12 552,4 Počet zaměstnaných osob 10 136,0 7 923,0 19 793,0 21 436,0 21 298,0 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 11.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003 196
Na produkčních charakteristikách se v roce 2003 nejvýrazněji podílely organizace s počtem zaměstnanců 250 až 999, které měly po stránce personální kvalitněji zajištěno splnění výrobních a odbytových ukazatelů, než ostatní velikostní skupiny. Soubor zahrnuje i 55 organizací se zahraničním kapitálem, které dosáhly oproti domácím firmám výrazně vyšší přidané hodnoty na zaměstnance. Převážnou část tvoří firmy průmyslu stavebních hmot, které budují nebo modernizují stávající výrobní kapacity (výroba cementu, vápna, sádry, obkladaček, dlaždic, cihel apod.). 11.4. Regionální struktura odvětví Na dosažených výsledcích produkčních charakteristik se výrazně podílí Ústecký a Liberecký kraj, kde je soustředěna výroba skla a bižuterie, Karlovarský a Plzeňský kraj s významnou produkcí keramiky a Středočeský kraj, kde má významné zastoupení průmysl stavebních hmot. Na tržbách za prodej vlastních V a S odvětví se v roce 2003 nejvíce podílel Ústecký kraj (cca 17,5 ), Středočeský kraj (12 ) a Plzeňský kraj (9 ); na účetní přidané hodnotě Ústecký kraj (17 ), Středočeský kraj (cca 12,5 ), a Liberecký kraj (12 ); nejvyšší zaměstnanost byla v Libereckém kraji (17 ), Středočeském kraji (cca 12,5 ) a v Ústeckém kraji (12 ). Struktura odvětví dle jednotlivých krajů je zobrazena v grafu 11.3. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 Graf 11.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003 11.5. Hlavní ekonomické ukazatele 11.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů za období let 2000 až 2004 je uveden v tab. 11.2. Cenový vývoj výrobků odvětví se v letech 2003 a 2004 pohyboval pod úrovní inflace, která činila v roce 2003 cca 1,0 a v roce 2004 cca 2,8. Tento příznivý vývoj ovlivnil do značné míry podstatný 197
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU pokles cen cementu, který byl vyvolán konkurenčním prostředím v okolních zemích (SRN, Slovensko, Polsko). Tabulka 11.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 2004 meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 SKP 26.1 105,6 97,8 98,3 100,0 SKP 26.2 102,7 103,4 101,7 101,3 SKP 26.3 102,3 98,8 99,6 99,8 SKP 26.4 102,7 100,9 102,6 105,7 SKP 26.5 103,4 103,5 95,5 98,2 SKP 26.6 103,4 103,4 100,5 102,3 SKP 26.7 104,3 100,5 101,1 98,9 SKP 26.8 104,7 103,9 97,3 100,8 SKP 26 103,8 101,9 99,2 101,0 11.5.2. Základní produkční charakteristiky Základní produkční charakteristiky za období let 2000 až 2004 jsou uvedeny v tab.11.3, 11.4 a 11.5 a grafu 11.4. Tabulka 11.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 26.1 42 088,6 46 022,8 45 292,8 44 121,7 47 390,0 OKEČ 26.2 10 311,8 11 571,1 11 278,0 11 383,0 14 173,6 OKEČ 26.3 6 867,5 6 909,0 6 240,7 6 126,5 5 256,7 OKEČ 26.4 4 358,8 5 089,2 4 804,2 5 362,2 6 243,0 OKEČ 26.5 11 094,7 10 424,4 9 841,9 10 579,0 10 606,8 OKEČ 26.6 23 721,8 24 943,6 27 197,6 29 415,5 32 416,1 OKEČ 26.7 1 838,9 1 972,0 2 239,4 2 025,4 2 415,7 OKEČ 26.8 7 250,1 7 418,0 8 561,7 8 770,9 7 458,1 OKEČ 26 107 532,2 114 350,1 115 456,3 117 784,2 125 960,0 meziroční index (b. c.) x 106,3 101,0 102,0 106,9 kumulovaný index (b. c.) 100,0 106,3 107,4 109,5 117,1 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 26.1 42 088,6 44 994,4 47 040,4 46 387,3 49 949,0 OKEČ 26.2 10 311,8 11 377,6 11 774,7 11 980,3 14 927,0 OKEČ 26.3 6 867,5 6 803,1 6 253,5 6 194,6 5 310,7 OKEČ 26.4 4 358,8 4 961,2 4 660,1 5 235,3 5 813,3 OKEČ 26.5 11 094,7 10 163,8 9 421,0 10 420,3 10 586,1 OKEČ 26.6 23 721,8 24 260,4 26 108,4 28 169,2 30 437,7 OKEČ 26.7 1 838,9 1 917,3 2 246,3 2 033,4 2 438,5 OKEČ 26.8 7 250,1 7 246,2 8 667,1 8 961,8 7 505,5 OKEČ 26 107 532,2 111 724,0 116 171,5 119 382,2 126 967,8 meziroční index (s. c.) x 103,9 104,0 102,8 106,4 kumulovaný index (s. c.) 100,0 103,9 108,0 111,0 118,1 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Odvětví vykazuje dlouhodobý růst tržeb za prodej vlastních V a S, nebo se daří trvale zajistit odbytiště pro realizaci vlastních výrobků. Největšího meziročního nárůstu tržeb bylo dosaženo u zpracování přírodního kamene (cca 20 ), resp. u výroby cihel, krytiny a keramiky (cca 11,0 ) z důvodu zvýšeného požadavku trhu, resp. nárůstu cen materiálů. 198
Tabulka 11.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 26.1 17 370,4 18 971,3 18 102,4 18 044,5 18 607,6 OKEČ 26.2 4 302,5 4 673,1 4 598,5 5 052,9 6 376,6 OKEČ 26.3 2 612,0 2 570,5 2 119,5 2 568,0 2 283,7 OKEČ 26.4 1 782,2 2 139,9 1 931,0 2 358,7 2 882,1 OKEČ 26.5 5 388,7 5 105,3 4 911,3 5 274,4 5 389,1 OKEČ 26.6 7 422,3 7 610,5 8 054,5 9 441,7 10 404,7 OKEČ 26.7 617,4 853,8 853,9 800,4 1 060,8 OKEČ 26.8 2 084,4 2 107,6 2 492,7 2 505,5 1 857,3 OKEČ 26 41 579,9 44 032,0 43 063,8 46 046,1 48 861,9 meziroční index (b. c.) x 105,9 97,8 106,9 106,1 kumulovaný index (b. c.) 100,0 105,9 103,6 110,7 117,5 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 26.1 17 370,4 18 282,0 19 601,6 20 176,3 21 614,4 OKEČ 26.2 4 302,5 4 562,1 5 040,4 5 627,3 7 268,5 OKEČ 26.3 2 612,0 2 534,1 2 180,5 2 686,9 2 449,7 OKEČ 26.4 1 782,2 2 069,9 1 845,6 2 297,1 2 599,7 OKEČ 26.5 5 388,7 4 918,7 4 521,4 5 152,9 5 640,9 OKEČ 26.6 7 422,3 7 214,7 7 446,7 8 632,0 9 270,6 OKEČ 26.7 617,4 824,3 889,3 844,9 1 143,0 OKEČ 26.8 2 084,4 1 913,6 2 400,5 2 591,9 1 988,2 OKEČ 26 41 579,9 42 319,4 43 926,0 48 009,3 51 975,0 meziroční index (s. c.) x 101,8 103,8 109,3 108,3 kumulovaný index (s. c.) 100,0 101,8 105,6 115,5 125,0 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 11.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 2004 (osoby) 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 26.1 37 989 39 200 36 952 34 983 32 708 OKEČ 26.2 15 699 15 818 15 971 14 462 14 705 OKEČ 26.3 4 040 4 077 3 963 3 563 3 450 OKEČ 26.4 3 808 3 614 3 307 3 034 3 132 OKEČ 26.5 3 066 2 829 2 550 2 524 2 303 OKEČ 26.6 15 875 14 667 15 325 14 721 14 208 OKEČ 26.7 3 094 3 111 3 487 3 451 3 982 OKEČ 26.8 4 159 3 959 4 072 3 848 3 379 OKEČ 26 87 730 87 275 85 627 80 586 77 867 meziroční index x 99,5 98,1 94,1 96,6 kumulovaný index 100,0 99,5 97,6 91,9 88,8 * předběžná hodnota Účetní přidaná hodnota odvětví se dlouhodobě vyvíjí velmi příznivě. Pouze ve výrobě keramických a porcelánových výrobků (obor 26.3) dochází ke stagnaci, která je způsobena zvýšenými energetickými náklady. Počet zaměstnanců v odvětví od roku 2000 klesá, a to v závislosti na konkurenčních schopnostech jednotlivých oborů, resp. druhů výrob. Za období let 2000 až 2004 došlo ke konkursu nebo likvidaci šesti firem, což představovalo ztrátu cca 163 pracovních míst. 199
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 110 150 100 130 90 110 80 2000 2001 2002 2003 2004* 90 2000 2001 2002 2003 2004* Počet zaměstnaných osob OKEČ 26 Tržby za VV a S OKEČ 26 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP 130 120 110 100 90 2000 2001 2002 2003 2004* Účetní přidaná hodnota OKEČ 26 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 11.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 2004 Tabulka 11.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 26.1 46 759,0 51 988,9 52 626,6 47 570,3 49 308,7 OKEČ 26.2 12 040,3 13 902,6 13 938,3 12 922,1 14 908,8 OKEČ 26.3 7 902,7 8 370,1 8 636,2 6 940,3 6 168,6 OKEČ 26.4 5 682,4 6 311,3 5 966,3 6 303,3 6 970,1 OKEČ 26.5 10 602,0 11 024,6 10 287,5 9 542,7 9 451,1 OKEČ 26.6 29 416,0 29 983,2 32 559,9 33 068,7 38 117,9 OKEČ 26.7 2 124,8 1 926,5 2 381,8 2 067,3 2 255,4 OKEČ 26.8 9 269,7 9 907,6 10 418,8 10 860,0 14 501,3 OKEČ 26 123 796,9 133 414,8 136 815,4 129 274,7 141 681,9 meziroční index (b. c.) x 107,8 102,5 94,5 109,6 kumulovaný index (b. c.) 100,0 107,8 110,5 104,4 114,4 * předběžná hodnota Celkové náklady odvětví tvoří z cca 58,6 výkonová spotřeba, z cca 15,5 osobní náklady, ostatní náklady včetně nákladů na zboží představují cca 18,6 a odpisy cca 7,3. Ve srovnání se zpracovatelským průmyslem je výkonová spotřeba o cca 10 nižší, zatímco odpisy a osobní náklady jsou vyšší o cca 3, resp. 5. Stávající podíl evidenčních odpisů vyplývá ze způsobu odpisů základních prostředků. Pro uplatnění zrychleného způsobu odpisů nemá většina tuzemských firem dostatek finančních prostředků. 200
Tabulka 11.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 26.1 7 877,0 8 582,4 8 621,5 8 449,2 8 265,5 OKEČ 26.2 2 712,2 2 940,9 2 849,2 2 992,4 3 249,8 OKEČ 26.3 1 011,8 1 073,6 1 121,3 1 193,5 1 186,9 OKEČ 26.4 820,5 907,4 825,1 840,2 927,2 OKEČ 26.5 1 187,6 1 147,3 1 181,0 1 244,6 1 193,7 OKEČ 26.6 3 548,3 3 726,3 3 937,1 4 171,4 4 725,9 OKEČ 26.7 377,6 403,8 385,4 376,2 409,7 OKEČ 26.8 974,0 1 098,6 1 162,4 1 162,7 1 241,2 OKEČ 26 18 509,0 19 880,3 20 083,0 20 430,2 21 199,9 meziroční index (b. c.) x 107,4 101,0 101,7 103,8 kumulovaný index (b. c.) 100,0 107,4 108,5 110,4 114,5 * předběžná hodnota 11.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivňují tržby za prodej vlastních V a S, výkonová spotřeba (zejména energetické náklady), změna stavu vnitropodnikových zásob a nákup služeb. Ve srovnání se zpracovatelským průmyslem vykazuje odvětví OKEČ 26 trvale vyšší produktivitu práce z přidané hodnoty, na které se podílí nejvýrazněji výroba cementu, vápna a sádry (obor 26.5) a výroba cihel, krytiny a keramiky (obor 26.4). Do značné míry k tomu přispívá příznivá situace na trhu s těmito výrobky a vynaložené investiční náklady do výrobních technologií. Do budoucna lze předpokládat další růst produktivity práce z přidané hodnoty, který je spojen přede- Tabulka 11.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 (tis. Kč/pracovníka) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 26.1 457,2 484,0 489,9 515,8 568,9 OKEČ 26.2 274,1 295,4 287,9 349,4 433,6 OKEČ 26.3 646,5 630,5 534,8 720,6 661,9 OKEČ 26.4 468,0 592,1 583,9 777,5 920,2 OKEČ 26.5 1 757,6 1 804,6 1 926,0 2 089,5 2 340,3 OKEČ 26.6 467,5 518,9 525,6 641,4 732,3 OKEČ 26.7 199,5 274,4 244,9 231,9 266,4 OKEČ 26.8 501,2 532,4 612,2 651,2 549,6 OKEČ 26 474,0 504,5 502,9 571,4 627,5 meziroční index (b. c.) x 106,4 99,7 113,6 109,8 kumulovaný index (b. c.) 100,0 106,4 106,1 120,5 132,4 (tis. Kč/pracovníka) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 26.1 457,2 466,4 530,5 576,8 660,8 OKEČ 26.2 274,1 288,4 315,6 389,1 494,3 OKEČ 26.3 646,5 621,6 550,2 754,0 710,0 OKEČ 26.4 468,0 572,7 558,1 757,2 830,0 OKEČ 26.5 1 757,6 1 738,7 1 773,1 2 041,4 2 449,7 OKEČ 26.6 467,5 491,9 485,9 586,4 652,5 OKEČ 26.7 199,5 265,0 255,0 244,8 287,0 OKEČ 26.8 501,2 483,4 589,5 673,6 588,3 OKEČ 26 474,0 484,9 513,0 595,8 667,5 meziroční index (s. c.) x 102,3 105,8 116,1 112,0 kumulovaný index (s. c.) 100,0 102,3 108,2 125,7 140,8 * předběžná hodnota, stále ceny roku 2000 201
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vším s vývojem nových stavebních materiálů (výroba vláknocementu na bázi celulózy, nových druhů obkladových materiálů, prefabrikovaných stavebních dílců apod.). Vztah osobních nákladů a produktivity práce odvětví byl v roce 2004 oproti zpracovatelskému průmyslu příznivý, což do značné míry ovlivnil průmysl stavebních hmot (výroba cementu, vápna a sádry, ale i výroba cihel, krytiny a keramiky). Do budoucna lze předpokládat zachování tohoto trendu s ohledem na vstup zahraničního kapitálu (především do oborů 26.5 a 26.4), jakož i probíhající restrukturalizaci (likvidace neefektivních výrob apod.). Vývoj produktivity práce z osobních nákladů a jejich podílů je uveden v tab. 11.8, 11.9 a grafu 11.5. Surovinové, materiálové a energetické vstupy pro další rozvoj odvětví lze čerpat z vlastních zdrojů. Pouze některé druhy základních chemikálií pro sklářský a keramický průmysl budou zajiš ovány z dovozu. Tabulka 11.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2000 2004 ( ) 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 26.1 0,453 0,452 0,476 0,468 0,444 OKEČ 26.2 0,630 0,629 0,620 0,592 0,510 OKEČ 26.3 0,387 0,418 0,529 0,465 0,520 OKEČ 26.4 0,460 0,424 0,427 0,356 0,322 OKEČ 26.5 0,220 0,225 0,240 0,236 0,222 OKEČ 26.6 0,478 0,490 0,489 0,442 0,454 OKEČ 26.7 0,612 0,473 0,451 0,470 0,386 OKEČ 26.8 0,467 0,521 0,466 0,464 0,668 OKEČ 26 0,445 0,451 0,466 0,444 0,434 * předběžná hodnota 150 130 110 110 105 100 95 90 2000 2001 2002 2003 2004* 90 2000 2001 2002 2003 2004* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 26 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 26 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 11.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 2004 11.6. Zahraniční obchod 11.6.1. Vývoj zahraničního obchodu V roce 2004 se ve vztahu k roku 2003 zvýšil obrat zahraničního obchodu odvětví, který byl způsoben růstem vývozu i dovozu většiny druhů zboží. Do zemí EU se v roce 2004 vyvezlo zboží (např. bezpečnostní tvrzené sklo, skleněné perly a nápojové sklo) v celkové hodnotě cca 39,3 mld. Kč, což představovalo cca 67 celkového vývozu. Ze zemí EU se ve stejném roce do ČR dovezlo zboží (především baňky, skleněné trubice, tabulové sklo, cement) v celkové hodnotě 30,2 mld. Kč, což představovalo téměř 202
90 celkového dovozu. Aktivní saldo zahraničního obchodu odvětví se zeměmi EU ve výši 9,1 mld. Kč bylo dosaženo především příznivými výsledky ve vývozu sklářského a keramického zboží do zemí EU. Průmysl stavebních hmot vyvážel do okolních zemí (SRN, Polsko, Slovensko) základní stavební materiály (cement, obkladové materiály, kaolín, střešní krytinu, sádrokarton apod.) a prefabrikované železobetonové konstrukce. Vývoj zahraničního obchodu je uveden v tab. 11.10. Tabulka 11.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 2000 2004 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 26.1 31 345,4 34 023,8 33 113,0 35 103,9 39 365,7 SKP 26.2 8 552,3 9 216,1 8 493,4 8 901,7 9 692,0 SKP 26.3 2 833,6 2 788,9 2 472,8 2 516,7 2 228,1 SKP 26.4 1 228,6 963,7 673,1 771,5 727,9 SKP 26.5 2 312,7 1 621,7 849,3 904,9 1 155,3 SKP 26.6 3 421,9 3 486,3 3 289,5 3 512,3 3 974,0 SKP 26.7 732,5 687,1 547,2 507,7 477,9 SKP 26.8 3 478,6 3 971,4 4 001,5 4 115,9 5 111,7 SKP 26 53 905,6 56 759,0 53 439,8 56 334,6 62 732,6 meziroční index x 105,3 94,2 105,4 111,4 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 26.1 8 185,3 10 984,1 12 725,1 13 280,3 15 544,0 SKP 26.2 5 764,1 5 794,0 5 579,2 5 845,0 6 509,3 SKP 26.3 1 173,7 1 374,7 1 493,0 1 607,6 2 011,0 SKP 26.4 243,7 302,4 407,5 494,5 858,1 SKP 26.5 1 331,7 1 514,3 1 738,7 2 186,7 2 310,4 SKP 26.6 1 273,5 1 398,1 1 344,2 1 419,4 1 971,6 SKP 26.7 336,9 344,7 457,9 445,6 532,6 SKP 26.8 4 364,2 4 491,7 4 256,6 4 393,9 4 924,7 SKP 26 22 673,1 26 204,0 28 002,2 29 673,0 34 661,7 meziroční index x 115,6 106,9 106,0 116,8 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 26.1 23 160,1 23 039,7 20 387,9 21 823,6 23 821,7 SKP 26.2 2 788,2 3 422,1 2 914,2 3 056,7 3 182,7 SKP 26.3 1 659,9 1 414,2 979,8 909,1 217,1 SKP 26.4 984,9 661,3 265,6 277,0 130,2 SKP 26.5 981,0 107,4 889,4 1 281,8 1 155,1 SKP 26.6 2 148,4 2 088,2 1 945,3 2 092,9 2 002,4 SKP 26.7 395,6 342,4 89,3 62,1 54,7 SKP 26.8 885,6 520,3 255,1 278,0 187,0 SKP 26 31 232,5 30 555,0 25 437,6 26 661,6 28 070,9 Pramen: ČSÚ Orientace zahraničního obchodu odvětví bude v následujících obdobích nadále zaměřena především na spolupráci se zeměmi EU. Struktura zahraničního obchodu s jednotlivými druhy zboží bude závislá na požadavcích trhů. Exportní výkonnost odvětví doznala v letech 2003 a 2004 zvýšení oproti roku 2002 a v roce 2004 představovala cca 42. Zahraniční investoři upřednostňovali v ČR rozvoj takových výrob, pro které měli zajištěny trhy ve vlastní zemi nebo v obchodních řetězcích se zahraniční účastí, působících v ČR (např. výroba speciálního skla pro automobilový průmysl, skelných vláken, obkladových materiálů, střešní krytiny, sádrokartonu, cementu apod. pro průmysl stavebních hmot). Dovozní náročnost odvětví se od roku 2000 zvyšuje a v roce 2004 dosáhla 19. Nejvyšší je u oboru 26.8 výroba jiných minerálních výrobků (32,5 ) a u oboru 26.2 výroba nežáruvzdorných výrobků 203
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU (29,3 ). Nejnižší je pak u oboru 26.7 zpracování přírodního kamene (6,2 ), což je dáno charakterem výroby. 11.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu je zobrazena v grafu 11.6. Vývozní teritoria v roce 2004 Polsko 6 Slovensko 8 SAE 10 Německo 23 V. Británie Itálie 5 5 USA 4 Francie 4 Ostatní 35 Dovozní teritoria v roce 2004 Polsko 6 Itálie 8 Slovensko 11 Belgie 6 Francie 6 V. Británie 4 Rakousko 4 Ostaní 18 Německo 37 Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO Graf 11.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2004 SKP 26 Mezi dlouhodobě nejvýznamnějšího partnera odvětví patří SRN. Celkový obrat zahraničního obchodu se SRN dosahoval v roce 2004 cca 25,9 mld. Kč, což bylo o 1,4 mld. Kč více než v roce 2003. Bylo dosaženo aktivního salda zahraničního obchodu ve výši cca 0,7 mld. Kč. Mezi dalšího významného obchodního partnera odvětví řadíme Slovensko, se kterým celkový obrat dosáhl v roce 2004 cca 8,5 mld. Kč, což bylo o cca 0,9 mld více než v předchozím roce. Oproti roku 2003 bylo saldo zahraničního obchodu aktivní a v roce 2004 dosáhlo hodnoty 0,9 mld. Kč. Významným obchodním partnerem odvětví je rovněž Polsko, se kterým činil v roce 2004 celkový obrat 5,7 mld. Kč, což bylo o 0,7 mld. Kč více než v roce 2003. Bylo rovněž dosaženo výrazně aktivního salda zahraničního obchodu ve výši 1,4 mld. Kč. Důležitým obchodním partnerem v odvětví je i Itálie, se kterou byl celkový obrat zahraničního obchodu v roce 2004 na úrovni 5,5 mld. Kč, což bylo o 0,9 mld. Kč více než v roce 2003. Saldo zahraničního obchodu bylo rovněž aktivní a dosáhlo hodnoty 0,3 mld. Kč. 204
11.6.3. Tuzemská spotřeba 11.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 11.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 26 v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 26.1 16 495,1 20 607,6 23 836,9 20 474,3 21 104,2 SKP 26.2 11 663,8 11 586,3 10 548,3 7 686,2 10 045,1 SKP 26.3 2 858,8 2 706,6 3 065,6 2 039,6 2 284,8 SKP 26.4 2 489,6 3 131,0 5 240,9 6 068,3 7 435,6 SKP 26.5 8 597,3 7 824,1 8 547,8 8 274,1 8 087,8 SKP 26.6 14 983,7 14 941,0 16 453,9 19 157,1 21 154,8 SKP 26.7 2 070,7 1 498,2 1 572,4 2 596,5 3 190,4 SKP 26.8 7 667,5 6 086,1 6 328,7 6 750,1 5 255,1 SKP 26 66 826,5 68 380,9 75 594,4 73 046,0 78 557,8 meziroční index (b. c.) x1 02,3 110,5 96,6 107,5 kumulovaný index (b. c.) 100,0 102,3 113,1 109,3 117,6, pozn.: změna metodiky výpočtu Tuzemská spotřeba odvětví se v roce 2004 oproti roku 2003 zvýšila. Tento příznivý trend do značné míry ovlivnila výroba výrobků z betonu nebo cementů, které jsou nezbytné pro výstavbu: infrastruktury (např. dálnice, železniční koridory), velkých průmyslových objektů, bytů apod. 11.7. Investice V roce 2003 byly v odvětví podpořeny dva projekty rozhodnutím o příslibu investičních pobídek. V oboru 26.1 se jednalo o společnost Vertex Glass Mat, s.r.o. Litomyšl, která zavedla výrobu skleněné netkané rohože (výše investic asi 13,2 mil. USD). V oboru 26.2 společnost Vesuvius Solar Crucible, s.r.o. Frýdek Místek zavedla výrobu speciální keramiky pro tavení křemíku (výše investic cca 9,1 mil. USD). Žádná organice v odvětví nevyužila finanční prostředky z programů: podpory rozvoje technologických nebo inovačních center, průmyslových zón nebo z podpory tvorby nových pracovních míst v regionech, postižených nezaměstnaností. 11.7.1. Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice jsou uvedeny v tab. 11.12 a grafu 11.7. Tabulka 11.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 26 (v mil. CZK) k 31.12.2000 k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 Stav zahraničních investic v ČR 47 948,9 52 063,5 52 936,7 58 594,0 Stav tuzemských investic v zahraničí 779,6 941,9 758,9 1 008,4 Pramen: ČNB Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví významně ovlivňuje průmysl stavebních hmot. V rámci zahraničních investic bylo k 31.12.2003 nejvíce investováno v oborech 26.5 (cca 12 mld. Kč) a 26.3 (cca 8 mld. Kč). Investice byly využity především do modernizace stávajících výrobních kapacit (rekonstrukce cementáren, cihelen a provozů na výrobu keramiky) a do výstavby nových provozoven (výrobny střešní krytiny, sádrokartonu, omítkových a maltových směsí, betonu atd.). Vývoj stavu tuzemských investic v zahraničí je neuspokojivý pro nedostatek finančních prostředků. 205
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 160 140 240 200 120 160 100 120 80 2000 2001 2002 2003 80 2000 2001 2002 2003 Přímé zahraniční investice OKEČ 26 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 26 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 11.7 Tuzemské a zahraniční investice 11.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosavadní vývoj a budoucí úroveň konkurenceschopnosti odvětví bude závislá na: schopnosti zajistit odbytiště pro realizaci vlastních výrobků, zavádění BAT techniky a progresivních technologií do praxe, flexibilitě při uspokojování nároků a požadavků spotřebitelů (zejména u SKP 26.1 a SKP 26.2), navazování kvalitativně vyšších partnerských vztahů, inovačních schopnostech, využívání a zavádění výsledků výzkumu a technologického vývoje do praxe apod. V současné době nejsou tyto základní podmínky zachování konkurenceschopnosti u některých oborů odvětví OKEČ 26 naplňovány. Vývoj exportu do zemí EU je uveden v tabulce 11.13. Tabulka 11.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech 2000 2003 výrobků SKP 26 (tis. EUR, ) 2000 2001 2002 2003 z CEFTA 1 972 621 2 410 945 2 378 094 2 501 102 meziroční index x 122,2 98,6 105,2 z toho z ČR 748 350 898 247 854 962 873 194 meziroční index x 120,0 95,2 102,1 Pramen: EUROSTAT Pozice ČR je v rámci obchodních vztahů států CEFTA se zeměmi EU dlouhodobě významná (objem exportu výrobků odvětví SKP 26 z ČR do zemí EU činil v roce 2003 cca 35 objemu exportu ze zemí CEFTA). Přestože meziroční index exportu do zemí EU z ČR zaostává za meziročním indexem růstu exportu do EU ze zemí CEFTA, očekáváme zvýšení tempa růstu v ČR vlivem zvýšení exportu stavebních hmot pro výstavbu infrastruktury a bytovou výstavbu v okolních zemích (zejména ve SRN). 11.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Na základě směrnice Rady EU 96/61 EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) byly pro jednotlivé obory odvětví OKEČ 26 vypracovány referenční dokumenty (BREF). Současný stav vy- 206
užívaní BAT techniky a technologie je v rámci odvětví rozdílný a je do značné míry dán mírou vstupu zahraničního kapitálu do jednotlivých oborů (výrob). Pro zachování udržitelného rozvoje odvětví nebude nutno vynakládat mimořádné finanční prostředky na ochranu životního prostředí. Odvětví neprodukuje nebezpečné odpady, které by bylo nutno dále zpracovávat ve speciálních výrobních zařízeních. Většina odpadů je určena k dalšímu zpracování a to jak ve sklářském a keramickém průmyslu (střepy), tak i v průmyslu stavebních hmot (cihly, kamenina, beton apod.). Oproti předchozímu období bude nutno v odvětví uplatnit zásady nové politiky ES při uvádění chemických látek na trh (systém REACH), které si sice vyžádají vícenáklady do ochrany životního prostředí, ale zásadně však konkurenceschopnost odvětví neovlivní. Směrnice Rady EU 69/493 EC o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křiš álového skla byla zapracována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 379/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křiš álového skla, jejich vlastností a způsoby označování výrobků z křiš álového skla. Směrnice Rady EU 89/106/EC o sbližování právních a správních předpisů Členských států týkajících se stavebních výrobků byla implementována do zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů. Dále pak byla vydána dvě nařízení vlády k provedení tohoto zákona (nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky a nařízení vlády č.128/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb.). Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví bude v budoucnu patřit: vytváření podmínek pro vstup zahraničního kapitálu, dostatek finančních prostředků pro uskutečňování podnikatelských záměrů, předložení kvalitních podnikatelských záměrů pro získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a dostatek finančních prostředků na jejich spolufinancování, rozšíření spolupráce se zeměmi EU (zejména v příhraničních oblastech) na kvalitativně vyšší bázi (vytváření mezinárodních sdružení klastrů), zvýšení spolupráce výrobní a obchodní sféry odvětví s výzkumnými ústavy a vysokými školami (vytváření tuzemských sdružení klastrů). Ve sklářském a keramickém průmyslu jsou obory, resp. jednotlivé výroby, které mají dlouhodobou perspektivu, ale některé z nich stagnují. S ohledem na významný vstup zahraničního kapitálu do automobilového a elektrotechnického průmyslu dojde k dalšímu rozvoji výroby plochého skla a k modernizaci strojního zařízení (např. na výrobu konusů k barevným obrazovkám). Podobná bude i situace ve výrobě skla textilních vláken, pláš ových izolátorů, skleněných tvárnic atd. Naproti tomu značné potíže očekáváme ve výrobě osvětlovacího skla a užitkového porcelánu, kde dochází ke snížení odbytu výrobků, které se projevilo poklesem tržeb. Zákazníci ze zemí EU, nakupující dříve toto zboží ve zvýšené míře v ČR, přichází po vstupu ČR do EU o vrácení DPH, které do vstupu ČR do EU činilo 22. Ve stavebnictví je stav výrobní základny a nabídka výrobků na dobré úrovni. V současné době dochází ke koncentraci výrobních kapacit, likvidaci neefektivních výrob a ke vstupu zahraničního kapitálu do výrob, které mají zajištěný odbyt. S restrukturalizací výroby je spojena specializace na výroby s dlouhodobou perspektivou. Očekáváme další rozvoj výstavby infrastruktury, průmyslových podniků, supermarketů a bytové výstavby, včetně oprav bytového fondu, jakož i rozvoj ekologických staveb. 207