VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA FINANCÍ

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA FINANCÍ Závislos mezi úrokovými sazbami a akciovými indexy ve vybraných zemích Relaionship Beween Ineres Raes and Sock Indices in Seleced Counries Suden: Vedoucí Diplomové práce: Daniel Klimek Ing. Marina Novoná, Ph.D. Osrava 014

Prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci, včeně všech příloh, vypracoval samosaně. V Osravě dne 4. 4. 014 vlasnoruční podpis auora

Poděkování Na omo mísě bych rád poděkoval Ing. Marině Novoné, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kerými přispěla k vypracování éo diplomové práce.

Obsah 1 Úvod... 5 Charakerisika makroekonomických fakorů působících na akciové rhy... 7.1 Akciové rhy... 7.1.1 Formování akciových burz... 8.1. Obchodování s akciemi... 9.1.3 Vybrané akciové rhy... 11. Charakerisika makroekonomických fakorů... 18..1 Vzah úrokových měr a akciových indexů... 19.. Vzah inflace a akciových kurzů... 0..3 Vzah výsupu ekonomiky a akciových kurzů... 1..4 Vzah peněžní nabídky a akciových kurzů... 1..5 Vzah sáního rozpoču a akciových kurzů.....6 Vzah dalších indikáorů a akciových kurzů....3 Úrokové sazby... 3.3.1 Srukura úrokových sazeb... 3.3. Úrokové sazby a cenrální banka... 5 3 Popis saisických meod měření závislosi... 6 3.1 Saisické meody... 6 3.1.1 Ekonomicko-maemaický model... 6 3.1. Ekonomerický model... 7 3. Specifikace ekonomerického modelu... 8 3..1 Výběr proměnných... 8 3.. Sanovení hypoéz... 9 3.3 Analýza vsupních da... 9 3.3.1 Časové řady... 9 3.3. Odlehlé a exrémní hodnoy... 30 3

3.3.3 Dekompozice časových řad... 31 3.3.4 Transformace časových řad... 3 3.4 Kvanifikace paramerů modelu... 33 3.4.1 Korelační maice... 33 3.4. Lineární regresní model... 33 3.5 Verifikace modelu... 34 3.5.1 Saisická verifikace... 34 3.5. Ekonomerická verifikace... 36 3.5.3 Auokorelace... 36 3.5.4 Heeroskedasicia... 37 3.5.5 Ekonomická verifikace... 38 4 Posouzení závislosi mezi akciovými indexy a úrokovými sazbami... 39 4.1 Formulace sochasického regresního modelu... 39 4. Analýza vsupních časových řad... 4 4..1 Časové řady... 4 4.. Analýza exrémních hodno... 45 4..3 Dekompozice časových řad... 47 4.3 Korelační maice a odhad regresního modelu... 47 4.4 Saisická verifikace... 5 4.5 Ekonomerická verifikace... 55 4.5.1 Auokorelace... 56 4.5. Heeroskedasicia... 57 4.6 Ekonomická verifikace... 59 5 Závěr... 6 Seznam použié lieraury... 64 Seznam zkraek... 69 Prohlášení o využií výsledků diplomové práce Seznam příloh 4

1 Úvod Akciové rhy jsou fenoménem dnešní doby. Již o není pouze rh pro pár vyvolených. Na dnešních akciových rzích se muže seka profesionální invesor s invesorem, kerý invesice na akciovém rhu bere jako koníček pro volný čas. Subjeky na akciových rzích invesují s vidinou vysokého zhodnocení svých volných financí. Věšina z nich za ímo účelem analyzuje vhodné příležiosi a dle nich se rozhoduje, kam své prosředky umísí. Nejpoužívanější meodou používanou pro analýzu akcií je fundamenální analýza. Tao analýza v sobě zahrnuje mimo jiné i analýzu globálního vývoje, kde se odhaduje vývoj důležiých ekonomických veličin a jejich možný dopad na akcie. Mezi nejdůležiější ekonomické veličiny paří úrokové sazby, inflace, peněžní zásoba, vývoj hrubého domácího produku ad. Cílem éo diplomové práce bude kvanifikova závislos mezi vybranými úrokovými sazbami a akciovými indexy. Kvanifikace bude provedena za pomocí regresní a korelační analýzy a výsupem éo práce bude jednofakorový lineární regresní model. Analyzovány budou yo hlavní akciové indexy: DJIA, NASDAQ, NIKKEI, FTSE, HKI, SCI, DAX, ASX a PX. Jedná se o akciové indexy ěcho zemí: USA, Japonska, Anglie, Hong Kongu, Číny, Německa, Ausrálie a České republiky. Akciové indexy byly vybrány, aby co nejvíce pokryly různorodos poliik a rhů v jednolivých zemích. Výsup éo práce je možno použí jako doplněk právě při vorbě globální fundamenální analýzy. Pro účely éo diplomové práce byly vybrány dva druhy úrokových sazeb. Jedná se o základní úrokové sazby cenrálních bank, což předsavuje krákodobé úrokové sazby a úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů, keré budou předsavova dlouhodobé úrokové sazby. Dva druhy úrokových sazeb byly vybrány z oho důvodu, že lze předpokláda možnos jejich rozdílného působení na akciové indexy a oo rozdílné působení zaznamena. Práce bude rozdělena do ří kapiol. Začáek druhé kapioly bude věnován popisu vybraných akciových rhů a jejich akciovým indexům, keré budou použiy pro účely prakické čási diplomové práce. Závěr druhé kapioly bude obsahova eoreické poznaky o vzahu vybraných ekonomických veličin a akciových indexů. Důraz bude kladen na vzah úrokových sazeb a akciových indexů. Třeí kapiola bude věnována popisu posupu uplaňovaného při ekonomerickém modelování. To znamená analýza časových řad, analýza odlehlých a exrémních hodno, 5

dekompozice a následná ransformace nesacionárních časových řad. V další čásí bude přiblížena korelační a regresní analýza a saisická, ekonomerická a ekonomická verifikace. Tako edy budou položeny eoreické podklady pro prakickou čás. Čvrá kapiola bude předsavova aplikační čás řeí kapioly. Tao čás bude zhoovena za pomocí IBM SPSS Saisics 1 a MS Excel. Bude provedena formulace ekonomických veličin a jejich předpokládaný vzah k vývoji akciových indexů. Dále bude provedena dekompozice a ransformace nesacionárních časových řad. V poslední čási bude provedena korelační a regresní analýza, kerá bude podrobena saisické, ekonomerické a ekonomické verifikaci. V rámci saisické verifikace bude proveden F-es. Ekonomerická verifikace bude obsahova es auokorelace dle Durbin-Wasona a es heeroskedasici dle Whieova esu. Obsahem ekonomické verifikace, pak bude prezenace dosažených da. 6

Charakerisika makroekonomických fakorů působících na akciové rhy Tao kapiola je konsruována ak, aby položila eoreické základy éo práce. Proo je začáek kapioly zaměřen na problemaiku a hisorii akciových rhů. Na popis důležiých akciových rhů svěa dle ržní kapializace domácích firem a jejich indexů. Proože jsme v podmínkách České republiky, bude popsán i český akciový rh. Právě indexy ěcho akciových rhů budou součásí ekonomerického modelu, kerý bude výsupem éo práce. Dále je pozornos věnována popisu vzahů mezi makroekonomickými fakory a akciovými indexy. Důraz je kladen zejména na povahu vzájemných vzahů mezi ěmio veličinami a vývojem akciových rhů. Závěr éo kapioly se zaměřuje na problemaiku úrokových sazeb, jako vysvělující veličině v ekonomerickém modelu, kerý bude konsruován v poslední kapiole. Při psaní éo kapioly se vycházelo z Veselá (011), Polouček (009), Bodie, Kane, Marcus (011), Kohou (010) a Brůna (009)..1 Akciové rhy Akciové rhy jsou součásí kapiálového rhu, kerý můžeme rozděli na burzy cenných papírů a mimoburzovní rhy. Burzovní rhy se vyznačují především svou organizovanosí. Na omo rhu se obchoduje zboží za přesně sanovených a specifických podmínek. Obchodování je umožněno pouze prosřednicví členů a rozděluje se na obchodování prezenční a elekronické. Prezenčním obchodováním se myslí zvlášní způsob obchodování v předem vymezeném mísě a čase, s přesně vymezenými insrumeny, způsobem, pravidly a mezi subjeky, keré se scházejí váří v vář. V rámci elekronického obchodování se vyrácí podmínka osobních schůzek. Mimoburzovní rhy vznikly především díky vysokým požadavkům pro umísění cenných papírů na burzovní rhy. Tyo rhy nejsou vymezeny burzovními předpisy a pravidly. Mimoburzovní rhy mají svá pravidla a předpisy, keré jsou mírnější, než je omu u burzovních rhů. Mimoburzovní rh může bý buď rhem organizovaným (fungování organizováno licencovaným subjekem), nebo neorganizovaným rhem (nabídku a popávku nikdo neorganizuje). Ačkoli yo rhy vznikaly díky vysokým požadavkům na kvaliu cenných papírů na burzovních rzích, ak v dnešní době se můžeme seka s mimoburzovními rhy, keré se kvaliou emiovaných cenných papírů vyrovnají burzovním rhům ve svých zemích. 7

V zemích, kde burzovní rhy svou roli splňují, je podíl mimoburzovního rhu nižší než v ěch zemích, kde burzovní rh svou roli plní jen čásečně. Exisence mimoburzovních rhů je důležiá zejména pro firmy, keré nemohou sehna likvidiu díky přísným podmínkám pro koaci akcií na burzovních rzích. Mimoburzovní rhy jsou konkureny burzovním rhů a snižují ransakční náklady, a zároveň vyplňují mezeru mezi zavírací a oevírací dobou burzovních rhů..1.1 Formování akciových burz Vznik pojmu burza se dauje ke konci 14. soleí. Teno pojem pravděpodobně vznikl z lainského slova bursa, jež znamená kožený měšec. Pojem je úzce propojený s rodinou Van der Buerse, keří měli ve svém erbu ři měšce a provozovali hosince v belgických Brugách. Hosince sloužily k přespání obchodníků cesujících z Florencie, Benáek, či z Norska. Obchodníci v hosincích, ale i v blízkém okolí, začali uzavíra obchody, a ak se mísům kolem ěcho hosinců začalo říka burzy. Počáek vzniku burz se dauje do 1. a 13. soleí v ialských měsech Lucca, Janov, Benáky, Florencie, Milano. V ěcho měsech se ialší obchodníci scházeli a obchodovali se směnkami a dlužními úpisy. Je pořeba doda, že obchody ve 1. a 13. soleí v Iálii a ve 14. soleí v Brugách byly neformální, nepravidelné, nesandardizované a nebyla zde žádná legislaiva, kerá by obchodování upravovala. Navíc se obchodů mohl účasni éměř kdokoliv. Posupem času se začaly zavádě pravidla a zásadně se omezil přísup k obchodování ak, že se obchodů nemohl zúčasni en, kdo nebyl členem burzovních spolků, keré v é době začaly pomalu vznika. Jedním z mezníků je rok 1531, kdy byla posavena reprezenaivní budova burzy cenných papírů v Anverpách, ve keré se obchodovalo se směnkami, zlaými a sříbrnými mincemi. Úplně první emise cenných papírů proběhla na amserodamské zbožové burze v roce 160 a jednalo se o Nizozemskou východoindickou společnos (Duch Eas-Indian Company). Roku 1631 byla v Amserodamu založena burza cenných papírů, kerá již měla pevně sanovená pravidla obchodování i oevírací hodiny. Od roku 1631 ak lze mluvi o období moderních burz. V omo období se začínají používa moderní způsoby obchodování - burzovní spekulace. Nadále vznikají burzovní spolky a pokračuje se v rendu omezování přísupu k obchodování. Tyo spolky začínají zpoplaňova zveřejňování kurzů, člensví a přísup na burzu. 8

Ve svěě vznikaly další burzy: Lyon 1546, Toulous 1549, Paříž 1563, Londýn 1564, Hamburg 1558, Brémy 1614 a Berlín 1716. Za první finanční cenra lze považova Belgii, Holandsko, Franci a Anglii. V oblasi dnešního Německa burzy vznikaly aké, ale jejich význam byl spíše lokální, což bylo způsobeno rozdrobenosí Německa. Pro 16. - 19. soleí je ypický zcela oddělený vývoj jednolivých burz, kerý byl způsoben zejména pomalým přenosem informací prosřednicvím velmi pomalé a problémové korespondence. Dalším zlomem byl vynález elegrafu v 19. soleí, kerý propojil burzy z celého svěa a oo soleí ak můžeme označi za soleí formování svěového finančního rhu. V omo období začínají vznika burzy v dalších oblasech. New York 179, Chicago Board of Trade 1848, Torono 185, Monreal 1874, Ženeva 1863, Basilej 1875, Oslo 1819, Madrid 1831, Sydney 1871, Melbourne 1885, Tokio 1878, Johannesburg 1887, Bombaj 1875. 19. soleí je pro rozvoj finanční rhů velmi důležié. Trhy masivně rosou a zažívají invesiční boom. Dochází k divokým spekulacím, což se projevuje v rosoucím riziku. Ve 0. soleí se finančními cenry saly zejména New York a Londýn, keré začaly plni funkci mezinárodních burz. Revolucí v burzovnicví znamenalo zavádění výpočení echniky v 70. a 80. leech. V 90. leech docházelo k nárůsu emisí cenných papírů a rozvoj inerneu umožnil vznik nového fenoménu, obchodování akcií online. Arakivia akciových rhů rose a s ní i ceny akcií. S pádem železné opony vznikají nové burzovní rhy ve sřední a východní Evropě. Rozhodující roli na svěových kapiálových rzích posupně přebírají velcí insiucionální invesoři. Klade se obrovský důraz na informace, vědomosi, dovednosi a znalosi. Propojováním národních a regionálních kapiálových rhů dochází k posupnému formování jednoného globálního kapiálového rhu..1. Obchodování s akciemi Akcie je cenný papír vyjadřující podíl na majeku společnosi. Společnos akcie vydává, aby získala zdroje na další rozvoj. Oproi dluhovým cenným papírům mají akcie pro emiena u nevýhodu, že držiel akcie se aké sává jedním z majielů společnosi, což mu přináší zejména právo na rozhodování, a může ak oslabi posavení původního majiele, a ím aké celou společnos. U dluhových cenných papírů se oo sá nemůže, proože držiel ohoo cenného papíru nevlasní čás majeku společnosi, ale má pouze právo na navrácení vypůjčené čásky k určiému dau, kerá bude navýšena o úrok. Zákon o obchodních korporacích vyjmenovává práva spojená s držbou akcií ako: 9

právo na zisku, právo na řízení, právo na likvidačním zůsaku. Dále se rozlišují dva základní druhy akcií, a o akcie kmenové a akcie prioriní. Majiel kmenových akcií má zachována všechna ři práva spojená s držbou akcií a majiel prioriních akcií má ve věšině případů přednosní právo na zisku a likvidačním zůsaku, ale nevýhodou je absence práva na rozhodování. Prioriní akcie, edy akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mohou bý vydány, jen pokud souhrn jejich jmenoviých hodno nepřesáhne 90 % hodnoy základního kapiálu. Akcie mohou bý vydávány ve dvou podobách, a o ve fyzické, jako lisinné akcie a elekronické, jako zaknihované akcie. Dle zákona o obchodních korporacích akcie musí obsahova: označení, že jde o akcii, jednoznačnou idenifikaci společnosi, jmenoviou hodnou, označení formy akcie, ledaže akcie byla vydána jako zaknihovaný cenný papír, u akcie na jméno jednoznačnou idenifikaci akcionáře, údaje o druhu akcie, popřípadě i s odkazem na sanovy, kmenové akcie nemusí obsahova údaje o druhu akcie, kusová akcie musí obsahova označení kusová akcie. Zákon o obchodních korporacích od 1. 1. 014 zavádí pojem kusová akcie. Pokud společnos vydá kusové akcie, nesmí vyda akcie ve jmenovié hodnoě. Kusové akcie mají sejné podíly na základním kapiálu společnosi. Na jednu kusovou akcii připadá jeden hlas, pokud sanovy společnosi nesanoví jinak. Akcie může mí formu cenného papíru na řád nebo na doručiele. Akcie ve formě cenného papíru na doručiele se označuje jako akcie na majiele a akcie ve formě cenného papíru na řád je označována jako akcie na jméno. Akcie na majiele mohou bý vydávaný pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír (lisinný cenný papír, kerý byl předán do hromadné úschovy a dále vysupuje jako zaknihovaný cenný papír). U akcie na jméno musí akciové společnosi vés seznam majielů a akcie se převádí rubopisem, v němž musí bý jednoznačně uveden nabyvael. Sanovy mohou převodielnos akcií na jméno omezi, ale ne odsrani. U akcie na majiele omu ak není a yo akcie jsou volně převodielné. 10

Obchodování s akciemi se uskuečňuje na akciových rzích. Na svěě exisuje velké množsví burz s cennými papíry, ale jen někeré mají svěový význam. Nejdůležiější akciové burzy jsou: New York - Londýn - Tokio. Velikos a význam burz v celosvěovém měříku se posuzuje podle objemu obchodů a podle ržní kapializace. Burzy dle rozsahu působnosi můžeme rozděli na nadnárodní, mezinárodní, národní, regionální. Nadnárodní mají celosvěový význam a probíhá zde velké množsví obchodů s domácími i zahraničními insrumeny (New York Sock Exchange, Inernaional Sock Exchange London, Tokyo Sock Exchange). Mezinárodní burzy mají podsaně menší ržní kapializaci, objem obchodů a menší podíl zahraničních cenných papírů (Frankfurer Werpapierborse, Zurcher Effekenborse, Amserodame Effekenborse, Bourse des Valeurs de Paris, Torono Sock Exchange). Národní burzy jsou burzy s podsaným národním významem, ale v celosvěovém měříku jsou nevýznamné (Vídeň, Milán, Brusel, Kodaň). Regionální burzy vykazují i z národního pohledu nízký objem obchodů a malý poče obchodovaných insrumenů (Hannover, Mnichov, Brémy, Monreal),.1.3 Vybrané akciové rhy V éo podkapiole jsou popsány nejvěší burzovní a akciové rhy dle ržní kapializace domácích firem na svěě a jsou zde uvedeny jejich nejdůležiější akciové indexy. Dle saisik Svěové federace burz (WFE) je nejvěším akciovým rhem dle ržní kapializace domácích firem, keré se na ní obchodují, NYSE Euronex, což lze vidě v abulce.1. 11

Tabulka.1: Pořadí akciových rhů dle ržní kapializace domácích firem v mld. USD. Pořadí Akciové rhy r. 01 r. 011 % změna v USD % změna v mísní měně 1. NYSE Euronex (US) 14 086 11 796 19,4 19,4. NASDAQ OMX (US) 4 58 3 845 19, 19, 3. TokyoSock Exchange Group 3 479 3 35 4,6 17,6 4. London Sock Exchange Group 3 397 3 66 4,4 5. NYSE Euronex (Europe) 83 447 15,8 14 6. Hong Kong Exchanges 83 58 5,4 5, 7. ShanghaiSE 547 357 8,1 7 8. TMX Group 059 1 91 7,7 5,3 9. DeuscheBorse 1 486 1 185 5,5 3,6 10. Ausralian SE 1 387 1 198 15,7 14,3 Zdroj: Svěová federace burz NYSE Euronex (US) NYSE Euronex (US) je dle ržní kapializace domácích firem nejvěší akciovým rhem na svěě. V roce 01 ržní kapializace činila 14 086 mld. USD, což oproi roku 011 znamenalo nárůs o 19,4 %. NYSE Euronex vznikla po přáelské fúzi Euronex a NYSE. Euronex byla do é doby jednou z nejvěších burz svěa a zahrnovala v sobě burzy v Paříži, Amserodamu, Bruselu, skupinu Liffe a porugalskou burzu. S NYSE fúzovala 4. dubna 007 a vznikla ak korporace NYSE Euronex, jejíž akcie jsou veřejně obchodovaelné na svěových burzách. Reprezenaivními indexy burzy NYSE Euronex jsou NYSE Composie a Dow Jones Indusrial Average (DJIA). Dále se ao práce bude věnova pouze popisu DJIA, proože právě eno index bude použi při výpočech v prakické čási. Index DJIA je jedním z nejznámějších indexů svěa. V současné době obsahuje akcie firem působících v průmyslu, financích, echnologiích, médiích, maloobchodu, či spořebním a zábavním průmyslu. DJIA je na rozdíl od věšiny osaních indexů cenově vážený. Index se edy sesavuje s ohledem na cenu akcií. DJIA obsahuje pouze 30 akciových iulů, ale i přeso dokáže dobře reflekova vývoj amerického akciového rhu. V roce 013 došlo ke změně složení DJIA, kdy byly vyjmuy akcie Alcoa, Hewle Packard, Bank of America a byly nahrazeny akciemi Visa, Nike a Glodman Sachs. 1

NASDAQ OMX NASDAQ OMX je nejvěší elekronickou burzou a druhým nejvěším akciovým rhem dle ržní kapializace domácích firem na svěě. V roce 01 činila ržní kapializace domácích firem 4 58 mld. USD, což oproi roku 011 znamenalo nárůs o 19, %. NASDAQ OMX vznikla v roce 1971. Jedná se o kombinaci počíačové a elefonní síě. NASDAQ OMX nemá žádnou oficiální budovu, nebo parke. Burza zajišťuje pouze echnologické zázemí účasníkům. Účasníkem se může sá každý, kdo splní daná kriéria. Teno sysém voří více než 500 makléřských firem. Pro emisi akcií je zapořebí minimálně dvě makléřské firmy, keré budou plni úlohu marke makera. Marke maker se sará o vorbu nabídky a popávky ím, že je v každém okamžiku připraven proda či nakoupi za jím zveřejněnou cenu. Osaní makléřské firmy danou akcii obchodují pouze přes yo marke makery. Nejdůležiějšími indexy burzy NASDAQ OMX jsou NASDAQ Composie a NASDAQ 100. NASDAQ Composie zahrnuje všechny obchodované akciové iuly a NASDAQ 100 zahrnuje 100 nejvíce obchodovaných iulů. Index Composie v sobě zahrnuje přes ři isícovky akciových iulů, a o nejen amerických. Teno index lze považova za spíše globální index, než čisě americký. Index se začal počía kráce po založení burzy a jedná se o index vážený ržní kapializací jednolivých firem. Index je převážně echnologický, ale najdeme zde i iuly z odvěví financí, bioechnologií a průmyslu. TOKYO Sock Exchange Group (TSE) Tokijská burza je dle ržní kapializace domácích firem řeím nejvěším akciovým rhem svěa. V roce 01 činila ržní kapializace okijské burzy 3 479 mld. USD, a meziročně ak v dolarovém vyjádření vzrosla o 4,6 %. V domácí měně vzrosla dokonce o 17,6 %. Tokyo Sock Exchange (TSE) byla založena 15. kvěna 1878. V období druhé svěové války došlo ke sjednocení všech doposud exisujících burz na území Japonska do jedné insiuce s názvem Japan Securiies Exchange, kerá byla zrušena ěsně po válce. V roce 1970 TSE vsoupila do Mezinárodní federace burz (FIBV). V roce 1999 se TSE mění na zcela elekronickou burzu a v roce 000 dochází ke sloučení TSE s burzami v Hiroshimě, Fukuoce a Niigaě. V současné době působí na japonském burzovním rhu pě burz s výsadním posavením TSE. 13

TSE zpravuje 33 odvěvových indexů TOPIX, 3 indexy jejichž báze je vořena velkými, malými a sředními podniky. TSE dále zveřejňuje index Second Secion Sock Price Index, což je index, kerý v sobě zahrnuje akcie z. sekce, což jsou akcie malých a nově koovaných společnosí. Hlavním indexem TSE je TOPIX (Tokyo Sock Price Index), kerý obsahuje všechny iuly obchodované v první sekci, což je presižní ržní segmen TSE. Jedná se o index vážený podle ržní kapializace a sesavuje se a publikuje co 15 sekund. V rámci prakické čási éo práce bude počíáno s indexem NIKKEI, což je index svým charakerem velice podobný indexu DJIA. Poprvé byl index NIKKEI vypočíán v roku 1950. London Sock Exchange Group (LSE) London Sock Exchange Group (LSE) je čvrým nejvěším akciovým rhem dle ržní kapializace domácích firem na svěě. V roce 01 činila ržní kapializace domácích firem 3 397 mld. USD, což v dolarovém vyjádření znamenalo nárůs oproi roku 011 o 4 %. V domácí měně, což je briská libra, pak meziroční nárůs činil,4 %. LSE je nejvěší evropskou burzou a zároveň jde o jednu z nejsarších burz na svěě (1745). Pro její exisenci bylo rozhodující održení obchodování s akciemi od Royal Exchange, což byla insiuce založená v druhé polovině 16. soleí pro obchod se zbožím a půjčkami. V roce 1973 se začalo s cenralizačními opařeními, keré měly za cíl posupně slouči všechny regionálních burzy. Důsledkem ěcho opaření byl zánik regionálního burzovnicví v oblasi Briánie a Irska a vyvoření jedné cenrální Londýnské burzy, kerá vyvářela v jednolivých měsech své reprezenace. Výjimkou je pouze burza v Dublinu. Jedním z nejdůležiějších okamžiků v hisorii LSE je rok 1986, kdy proběhla deregulace rhu, kerá umožnila další rozvoj celého briského finančnicví. V omo roce došlo ke spušění elekronického obchodního sysému SEAQ. Posupně dochází k oevírání nových ržních segmenů. V roce 1995 se jedná o AIM, což je ržní segmen pro rychle rosoucí společnosi, obchodní sysém SETS a zúčovací sysém CREST. V roce 001 byl oevřen Main Marke a v roce 003 EDX, což je ržní segmen pro akciové deriváy. V roce 007 se LSE spojila s burzou v Iálii a vyvořili London Sock Exchange Group (LSEg). Hlavním indexem LSE je FTSE 100. Dalšími indexy LSE jsou FTSE 50, FTSE 350, FTSE AllShare, FTSE AIM UK 50 FTSE AIM 100. Dále se budeme věnova pouze indexu FTSE 100, jakožo hlavnímu indexu. 14

Index FTSE 100 sesavuje společnos FTSE, ve keré má LSE podíl. Index je zveřejňován se zpožděním 15 minu. Index obsahuje so společnosí s nejvěší ržní kapializací firem, keré sídli v Briánii. Index se sesavuje od roku 1984. Index se obměňuje čvrleně. Jedná se o index vážený dle ržní kapializace. Hong Kong Exchanges (HKE) Hong Kong Exchanges (HKE) je šesým nejvěším akciovým rhem dle ržní kapializace domácích firem na svěě. Tržní kapializace HKE v roce 01 činila 83 mld. USD. V dolarovém vyjádření se ržní kapializace oproi roku 011 zvýšila o 5,4 %. V domácí měně došlo k meziročnímu zvýšení o 5, %. Hisorie HKE sahá až do konce 19. soleí, kdy byla založena Asociace brokerů a obchodníků. V roce 1947 se insiuce spojila s konkurenční Hong Kong Sock Exchange a vznikla HKE. Na formování burzovních rhů v Hong Kongu na rozdíl od Shanghaie se vysokou měrou podílela míra svobody, kerou zemi přinášela briská nadvláda. V roce 1997 se Hong Kong sává opě součásí Číny, ale s ou podmínkou, že bude zachována dosavadní míra svobody, a ak se z Hong Kongu sává zvlášní adminisraivní oblas. HKE má dva ržní segmeny, keré se liší svou povahou od segmenů na Shanghai Sock Exchange. Prvním segmenem je hlavní rh, kerý je určen pro firmy, keré splní náročnější podmínky ke koaci. Growh Enerprise Marke je druhým segmenem HKE a je určen pro malé a sřední podniky, keré nesplňují podmínky koace akcií na hlavním rhu. Hlavním indexem HKE je Hang Seng Index (HSI), kerý se kalkuluje od roku 1969. Je složen z nejvěších a nejlikvidnějších firem z hlavního rhu. Firmy zahrnué do indexu působí ve financích, průmyslu, nemoviosech a obchodu. Index je vážen dle ržní kapializace. Shanghai SE (SSE) Shanghai (SSE) je sedmým nejvěším akciovým rhem dle ržní kapializace domácích firem na svěě. V roce 01 ržní kapializace činila 547 mld. USD. V dolarovém vyjádření ržní kapializace vzhledem k roku 011 vzrosla o 8,1 %. V domácí měně došlo k meziročnímu růsu o 7 %. SSE byla založena v roce 1990. Obchodování s akciemi se na asijském konineně neěší akové hisorii jako v Evropě. Hisorie obchodování s akciemi v Číně sahá do 60. le 19. soleí. Ačkoli SSE na svých webových sránkách uvádí rok založení 1990, lze její hisorii vysledova až do roku 1891, kdy byla založena Asociace burzovních brokerů a obchodníků, kerá vznikla s boomem ěžařských společnosí. Asociace se v roce 1904 přejmenovala na 15

Shanghai Sock Exchange. Je pořeba zmíni, že v éo době v Shanghai působily dvě podobné insiuce, a o již dříve zmíněná Shanghai Sock Exchange a Shangahai Sockbroker s Associacion. Obě insiuce se spojily v jednu v roce 191. Od druhé svěové války byla burza uzavřená a znovu oevřena byla až v roce 1990. V současné době se na SSE obchoduje s akciemi na dvou rzích. A-akciový rh je rh, na kerém mohou obchodova pouze domácí invesoři. B-akciový rh je rh, na kerém v minulosi obchodovali pouze zahraniční invesoři, ale v současnosi zde mohou obchodova i někeré domácí firmy. Hlavním indexem SSE je Shanghai Composie Index (SCI). Teno index v sobě zahrnuje všechny obchodované společnosi na SSE. SCI je zároveň nejsarším indexem SSE, kerý byl poprvé sesaven v roce 1991. Jedná se o index vážený dle ržní kapializace. Deusche Borse (DB) Deusche Borse (DB) je dle ržní kapializace domácích firem deváým nejvěším akciovým rhem na svěě. V roce 01 dosahovala ržní kapializace domácích firem hodnoy 1 486 mld. USD. V dolarovém vyjádření se meziročně ržní kapializace zvýšila o 5,5 %. V eurovém vyjádření pak o 3,6 %. Skupina DB vznikla až v závěru 0. soleí, avšak hisorie její nejsarší součási Frankfurské burzy (FB) sahá až do 16. soleí. Burza ve Frankfuru byla jedním z finančních cener celé 19. soleí, avšak po první svěové válce její význam značně poklesl. V roce 1948 dochází v Německu k měnové reformě a a se doýká i FB. Zahraniční cenné papíry se na FB začínají opě obchodova v roce 1956 a burza se ak opě sává mezinárodní. V roce 1988 byl vyvořen jeden s nejznámějších a nejsledovanějších svěových indexů DAX. V roce 1993 je FB začleněna do skupiny DB. Vznik elekronického obchodního sysému XETRA v roce 1997. Hlavním indexem DB je DAX 30 a zahrnuje 30 nejlikvidnějších blue chips německých akcií ze sekce Prime Sandard, což jsou nejdůvěryhodnější akcie, keré musí splni přísné požadavky objemu obchodů a ržní kapializace. Index vznikl v roce 1988. Jedná se o index vážený ržní kapializací. DB kalkuluje i další indexy jako MDAX, TecDAX, nebo SDAX. Do ěcho indexů jsou zahrnuy iuly, keré nesplňují podmínky indexu DAX, ale jsou obchodovány v ržním segmenu Prime Sandard. 16

Ausralian SE (ASX) Ausralian SE (ASX) je podle ržní kapializace domácích firem desáým nejvěší akciovým rhem svěa. V roce 01 dosáhla ržní kapializace ASX 1 387 mld. USD. V dolarovém vyjádření se v roce 01 ržní kapializace zvýšila oproi roku 011 o 15,7 %. V domácí měně, kerou je ausralský dolar, se ržní kapializace meziročně zvýšila o 14,3 %. Burza vznikla v roce 006 sloučením Ausralian Sock Exchange a Sydney Fuures Exchange. Hisorie ASX zasahuje až k roku 1871, kdy vznikla burza v Sydney. V roce 1997 ASX vyvořila elekronický sysém obchodování. ASX spolupracuje při vorbě akciových indexů se společnosí Sandard & Poors s. Nejvýznamnější indexy vořené ASX jsou S&P/ASX 0, S&P/ASX 50, S&P/ASX 100, S&P/ASX 00, S&P/ASX 300. Tyo indexy jsou vořeny nejvěšími společnosmi koovanými na ASX. S&P/ASX 00 index je index složený z 00 nejvěších firem koovaných na ASX. Teno index je váženy dle ržní kapializace. Index je sesavován čvrleně v závislosi na ržní kapializaci a likvidiě jednolivých firem. Burza cenných papírů Praha (BCPP) Tržní kapializace Burzy cenných papírů Praha (BCPP) činila v roce 013 v přepoču 5 mld. USD. V roce 01 o bylo 57 mld. USD, což je meziroční propad o 8,7 %. BCPP je nejvěším organizáorem rhu s cennými papíry v České republice. Jedná se o právnickou osobu. Hisorii BCPP lze vysopova až k roku 1871, kdy fungovala pod názvem Pražská burza pro zboží a cenné papíry a její fungování bylo ukončeno v roce 1938. V kvěnu 1991 vznikl přípravný výbor pro založení BCPP. 4. lisopadu 199 došlo k zápisu do obchodního rejsříku a 6. dubna 1993 bylo zahájeno obchodování na parkeu BCPP. Zpočáku se na BCPP obchodovalo pouze sedm akcií, ale již 13. července se na BCPP obchodovalo kolem 1000 akcií firem z kuponové privaizace. V září roku 1995 zavedla BCPP nové členění ržních segmenů na hlavní, vedlejší a volný rh. V roce 1996 bylo zavedeno obchodování v sysému KOBOS, což předsavovalo významnou změnu a eno sysém zaváděl průběžné obchodování při proměnlivé ceně. V roce 1997 došlo k nejvýznamnějšímu řídění akcií z volného rhu, kdy bylo vyřazeno 1300 akciových iulů. V kvěnu BCPP vyvořila další obchodní sysém SPAD, kerý umožnil koninuální obchodování vybraných cenných papíru za pomocí vůrců rhu. V roce 004 se BCPP sává členem Federace evropských burz (FESE). V současné době je na BCPP obchodováno 5 firem z oho na hlavním rhu 14 firem a na volném rhu 11 firem. 17

V současnosi BCPP sesavuje dva indexy, a o index PX a PX - Globe. Za sledování, konsrukci a úpravu ěcho indexů je zodpovědná Komise pro správu burzovních indexů. Index PX je index počíaný z cen a vážený ržní kapializací. Teno index převzal hisorii indexu PX-50 a začal se edy sesavova 5. dubna 1994. Je sesavován pouze z akcií koovaných na hlavním rhu.. Charakerisika makroekonomických fakorů Tao podkapiola je zaměřena na charakerisiku makroekonomický veličin a jejich dopady na ceny akcií. Důraz je zde kladen zejména na popis vzahů mezi úrokovými sazbami a akciovými indexy, proože právě vzah úrokových sazeb a akciových indexů bude předměem zkoumání v prakické čási éo práce. Makroekonomické veličiny se dají obecně rozděli do ří skupin: veličiny předbíhající hospodářský cyklus, veličiny pokrývající hospodářský cyklus, veličiny zpožďující se za hospodářským cyklem. Jednolivé skupiny indikáorů jsou ak vždy vzaženy k hospodářskému cyklu, a proo musí bý nalezeny akové indikáory, kerými bude umožněno odhadnou budoucí vývoj cen akcií. Siuace se komplikuje ím, že samoné akciové kurzy jsou zahrnuy do předbíhajících indikáorů, proo k odhadu cen akcií musí bý použí někerý z indikáorů předbíhajících hospodářský cyklus o víc, než ho předbíhají ceny akcií. Jedním z akových indikáorů je peněžní nabídka, kerá se časo používá v prognózách analyiků. Vybrané indikáory můžeme vidě v abulce.. Analyik by měl vzí vždy do úvahy, ve keré fázi hospodářského cyklu se nachází. Rozlišují se čyři fáze hospodářského cyklu: expanze, vrchol, recese a sedlo. Pokud se ekonomika nachází ve fázi recese, lze předpokláda, že ceny akcií nebudou příliš růs. Pokud se ekonomika nacháze ve fázi expanze, lze předpokláda, že ceny akcií budou vykazova spíše růsové endence. Zajímavá je doba rvání fáze expanze a recese dle zprávy Komise pro daování hospodářského cyklu (The Business Cycle Daing Commiee), kerou publikoval Siegel (011), se průměrná doba recesí měřená v leech 180-006 pohybovala okolo 19 měsíců. Zaímco průměrná doba expanzí v émže období se pohybovala okolo 34 měsíců. Což znamená, že doba expanze je asi dvakrá delší než doba recese. 18

Tabulka.: Vybrané indikáory vzažené k hospodářskému cyklu. Předbíhající indikáory Peněžní nabídka Akciové kurzy Index spořebielských očekávání Změna v cenách maeriálů Nová savební povolení Pokrývající indikáory Úhrn mezd zaměsnanců a nezemědělců Průmyslová produkce celkem Tržby za vyrobené a prodané zboží Zpožďující se indikáory Průměrná doba rvání nezaměsnanosi Mzdové náklady na jednoku výsupu Zdroj: VESELÁ (011) Následující podkapioly boudou věnovány charakerisice vybraných ukazaelů a jejich vazbám k akciovým kurzům. Mezi vybrané ukazaele byly zařazeny: úrokové sazby, inflace, reálný výsup ekonomiky, peněžní nabídka, sání rozpoče, pohyb zahraničního kapiálu, poliické a ekonomické šoky. Při psaní následujících podkapiol se vycházelo převážně z Veselé (011)...1 Vzah úrokových měr a akciových indexů Vzah úrokových měr a akciových indexů lze považova za negaivní. Jak vrdí Veselá (011), někeré sudie mluví dokonce až o - 0,85 hodnoě korelačního koeficienu. Teno vzah má hned několik možných vysvělení. První z nich je spojen s ohodnocováním akcií. Úrokové míry jsou používány k diskonování budoucích příjmů z akcií na současnou hodnou. Růs úrokových sazeb vede k růsu nákladů kapiálu, nebo jinak řečeno rose požadovaná výnosová míra invesora. Zvýší-li se úrokové sazby, zvýší se diskonní sazba, kerá snižuje současnou hodnou budoucích příjmů z akcií. Dalším možným vysvělením je konkurenční povaha akciového a dluhopisového rhu. Úrokové sazby zde předsavují fakor, kerý rozhoduje o popávce na jednolivých rzích. Zvýší-li se úrokové sazby, pak lze očekáva, že se invesoři zaměří na dluhopisové rhy, jelikož se zde zvýší zisky při zachování rizika. Zároveň klesá popávka na akciovém rhu a ceny akcií ak buď sagnují, či se propadají. Sejná logika plaí i naopak. Je důležié doda, že 19

k výraznému zvyšování úrokových sazeb dochází ke konci fáze expanze, k nejvěšímu snižování úrokových sazeb pak ke konci fáze recese. Negaivní vzah mezi úrokovými sazbami a cenou akcií lze vysvěli aké zdražováním zápůjčních peněžních prosředků, na což reagují firmy snížením popávky po zápůjčkách a snížením invesiční akiviy. V konečném důsledku se nerealizované invesice projeví ve sníženém zisku firmy a edy v poklesu cen akcií. Jak již bylo řečeno, úrokové sazby mohou signalizova konec jedné a začáek jiné fáze hospodářského cyklu. Invesoři yo signály vnímají a ví, jak se zachova. Pokud se nacházíme ve fázi recese, pak zde bude ze srany cenrální banky lak na snižování úrokových sazeb. Cenrální banka se bude snaži dosa ekonomiku z fáze recese do fáze expanze, a invesoři ak budou očekáva růs cen akcií, což se projeví v jejich oceňovacích modelech a budou ochoni invesova vice do akcií... Vzah inflace a akciových kurzů Jak uvádí Veselá (011), i mezi inflací a akciovými kurzy je opě předpokládán negaivní vzah. Hodnoy korelačního koeficienu již nejsou ak vysoké a pohybují se od - 0,05 do - 0,3. I zde je několik hypoéz, keré se snaží vysvěli slabý negaivní vzah mezi inflací a akciovými kurzy. Hypoéza peněžní iluze vysvěluje negaivní vzah ím, že upozorňuje na slabé nebo žádné rozlišování invesorů mezi reálnou a nominální výnosovou měrou. V éo hypoéze se výnosové míry opě používají k diskonování, a pokud se nominální míra nepřevede na reálnou, pak dochází k podhodnocení akcií. Exisují hypoézy, keré přímý vzah mezi inflací a akciovými indexy odmíají. Jedna z nich je hypoéza zprosředkovaného efeku viz Musílek (1997), či Veselá (011), kerá upozorňuje na skuečnos, že současná inflace je v inverzním vzahu s očekávaným výsupem ekonomiky a vzah mezi akciovými kurzy a očekávaným výsupem ekonomiky je v poziivním vzahu. Z oho vychází, že jakýkoliv přímý vzah mezi inflací a kurzy akcií je iluze a plyne z dříve uvedených vzahů. Je pořeba doda, že hypoézu zprosředkovaných efeků vyvořil Fama (1981) a v současnosi exisují ři verze. Již zmíněná verze Famy, což je hypoéza zprosředkovaných efeků prosřednicvím peněžní popávky. Další je hypoéza zprosředkovaných efeků prosřednicvím moneizace vládního deficiu vyvořena Geskem, Rollem (1983) a hypoéza zprosředkovaných efeků prosřednicvím anicyklické moneární poliiky od Kaula (1987). Poslední hypoéza, kerá se snaží vysvěli negaivní vzah mezi akciovými kurzy a inflací, je hypoéza daňového efeku. Hypoéza poukazuje na principy používané v účenicví. 0

Jedná se zejména o způsob vykazování majeku a kalkulace odpisů v hisorických cenách. Ceny v hisorickém vyjádření se zpravidla od současných ržních cen výrazně odlišují (věšinou jsou hisorické nižší), zvlášě při zvýšené inflaci. Jelikož jsou odpisy odčiaelnou položkou od daňového základu, pak jejich kalkulace v hisorických cenách při zvýšené inflaci může významně sníži čisý zisk právě ím, že odpisy výrazně podhodnoí. Jinak řečeno, odpisy kalkulované v hisorických cenách snižují základ daně méně, než by omu bylo v případě kalkulování odpisů v současných ržních cenách. Z oho plyne, že se zvyšuje daňové zaížení a čisý zisk klesá, a o se projeví ve snížené popávce po akciích ěcho společnosí...3 Vzah výsupu ekonomiky a akciových kurzů Mezi výsupem ekonomiky a kurzem akcií je předpokládán poziivní vzah. Tomuo vzahu byl věnován začáek podkapioly o charakerisice makroekonomických veličin. Kurzy akcií jsou zařazeny svou povahou mezi indikáory předbíhajících hospodářský cyklus, a o v někerých případech až o devě měsíců. Právě z ohoo důvodu by výsup ekonomiky neměl mí významný podíl na oceňování akcií. Výsup ekonomiky lze nahradi indikáory očekávaných zisků, ržeb a ziskové marže. Invesoři neusále sledují yo indikáory, a zároveň se rozhodují na principu očekávání. Pokud yo indikáory ukazují, že se firmě daří, lze očekáva růs cen akcií a samozřejmě o plaí i naopak. Z dlouhodobého hlediska se akciové kurzy vyvíjí sejným směrem jako výsup ekonomiky. Tao siuace je vysvělována zejména neusálým růsem ekonomické úrovně. Je pořeba doda, že se snižující se dobou pozorování se snižuje i jednoznačnos vzájemného vzahu mezi vývojem akciových kurzů a výsupem ekonomiky. Snižující se jednoznačnos se projevuje endencí akciových kurzů předbíha vývoj ekonomiky, a právě proo je akciový kurz považován za jeden z nejvhodnějších ukazaelů budoucího vývoje výsupu ekonomiky...4 Vzah peněžní nabídky a akciových kurzů Vzah peněžní nabídky a akciových kurzů by měl bý z krákodobého pohledu poziivní. Vývoj fakoru peněžní nabídky je pro vývoj akciových kurzů považován za jeden z nejdůležiějších. Peněžní nabídka je jedním z hlavních indikáorů, keré se používají při oceňování akciových iulů. Teno indikáor předbíhá vývoj kurzu akcií o několik ýdnů. Asi nejčasějším vysvělením ohoo vzahu je efek likvidiy. Efek likvidiy způsobuje, že při 1

zvýšení peněžní nabídky dosávají invesoři poci nadbyku likvidiy. Tuo nadbyečnou likvidiu invesují do akcií a dochází ke zvýšení cen akcií prosřednicvím zvýšené popávky. Dalším vysvělením poziivního vzahu mezi akciovými kurzy a peněžní nabídkou je hypoéza ransmisního mechanizmu. Hypoéza předpokládá, že růs peněžní nabídky podníí invesory k invesování na dluhopisových rzích, což bude mí za následek růs ržní ceny dluhopisů a snižování výnosových sazeb z dluhopisů. Nižší výnosové sazby přesunou popávku z dluhopisových rhů na rhy akciové a dojde ak k růsu akciových kurzů. Opě se edy jedná o hypoézu předpokládající konkurenční vzah mezi dluhopisovými a akciovými rhy. Jinak řečeno invesor vidí dluhopisy a akcie jako subsiuy, a při zvýšení ceny jednoho invesičního insrumenu se zvýší popávka po druhém invesičním insrumenu. Poslední hypoéza, kerá se při vysvělování vzahu mezi akciovými kurzy a peněžní nabídkou vyskyuje, je hypoéza nepřímého ransmisního mechanismu. Podle éo hypoézy dojde při náhlém zvýšení peněžní nabídky k poklesu úrokových sazeb. To má za následek zvýšení invesiční činnosi firem v důsledku snížení ceny zápůjčního kapiálu (úrok). Invesiční činnos by měla přinés vyšší zisky, na keré budou reagova invesoři vyšší popávkou po akciích společnosí s vyššími zisky, a ím vzrosou kurzy ěcho akcií...5 Vzah sáního rozpoču a akciových kurzů Zde není vzah jednoznačný. Pokud se sá rozhodne navýši rozpoče, pak ako činí ve věšině případů prosřednicvím daní. Zvýšení daní se doýká jak invesorů, ak firem. Oba subjeky snižují invesice, a ak by mělo docháze ke snižování cen akcií. Tyo odebrané prosředky může sá však opěovně invesova do ekonomiky, čímž může působi poziivně na akciové rhy. Důležiou roli sehrává i defici sáního rozpoču, kerý je financován prosřednicvím dluhopisů. Pokud se sá rozhodne vyda dluhopisy s výhodnými podmínkami, pak může odčerpáva likvidiu z akciových rhů. Je pořeba doda, že vzah sáního rozpoču a akciových kurzů se bude liši případ od případu. U sáu, kerý bude zvyšova daně jenom proo, aby kryl defici sáního rozpoču, a zdroje nebude invesova, lze předpokláda negaivní vzah. Avšak u sáu, kerý bude invesova a akivně podporova růs hospodářského cyklu, můžeme předpokláda spíše poziivní vzah...6 Vzah dalších indikáorů a akciových kurzů Mezi další indikáory, keré mají vliv na akciové kurzy, paří zahraniční kapiál, poliické a ekonomické šoky. U zahraničního kapiálu lze předpokláda poziivní vzah. Pokud

bude do země plynou zahraniční kapiál, pak lze očekáva, že o silně podníí popávku po akciích. Přiliv kapiálu bude mí na akcie vyšší vliv v zemích, pro keré je ypická nižší likvidia. Dle Veselé (011) empirické sudie, keré se snažily změři vzah mezi devizovými a akciovými kurzy, dospěly k zajímavým výsledkům: mezi ěmio kurzy byla naměřena korelace v inervalu od -0,16 do 0,14. Siuace se vysvěluje ak, že vzah mezi veličinami je nejednoznačný a yo kurzy podléhají zvlášním globálním vlivům. Poliické a ekonomické šoky jsou indikáory, keré se objevují neočekávaně, lze je obížně předvída a silně ovlivňují ceny akcií. Mohou o bý šoky ypu: demise vlád, poliické skandály, výsledky voleb, erorisické úoky, válečné konfliky a různé finanční krize..3 Úrokové sazby Úrokové sazby jsou jedním z nejdůležiějších makroekonomických veličin, keré ovlivňují ekonomiku, bankovní sekor a spořebiele v jednolivých sáech. Úrok je obecně chápán jako cena za vypůjčení kapiálu. Jedná se o cenu a v ržní ekonomice je cena vořena popávkou a nabídkou. To znamená, že v případě kdy popávka převyšuje nabídku, lze očekáva zvyšování úrokových sazeb. V případě, kdy nabídka převyšuje popávku, bude očekáván pokles úrokových sazeb. Jinak řečeno, věřiel se bude vždy snaži nasavi úrokové sazby co nejvyšší, ale pokud nebude dosaečná popávka po úvěrech, ak se mu o daři nebude. Sejně na om bude i dlužník, kerý bude požadova co nejnižší úrokové sazby, ale pokud bude nízká nabídka, nepodaří se mu o, proože se najde vždy další poencionální dlužník, kerý bude ochoen nabídnou vyšší cenu (úrok) za úvěr. Dále je pořeba rozlišova mezi úrokem a úrokovými sazbami. Jak vrdí Polouček (009), úrok je vyjádření ceny kapiálu v absoluní čásce, a o ak, že od výše navráceného kapiálu (úrok a úvěr) odečeme zapůjčený kapiál (úvěr). Úroková sazba je pak procenuálním vyjádřením podílu úroku k zapůjčenému kapiálu (úvěru). Úroková sazba se dělí na nominální a reálnou. Nominální sazba v sobě zahrnuje reálnou sazbu, kerou lze definova jako rozdíl mezi nominální úrokovou sazbou a inflací. Tedy pokud by byla nominální úroková sazba 6 % a míra inflace by činila %, ak reálná úroková sazba by dosahovala výše 4 %..3.1 Srukura úrokových sazeb Konec předchozí podkapioly byl věnován úrokovým sazbám. Úrokové sazby se dělí na nominální a reálnou. Reálná úroková sazba se dosane, pokud se od nominální úrokové 3

sazby odeče inflace. Jinak řečeno, pokud se k reálné úrokové sazbě přiče inflace, výsledkem je nominální úroková sazba. Inflace není jediný fakor, kerý působí na úrokové sazby. Mezi další fakory působící na úrokové sazby se zahrnuje: riziko, výše úvěru, doba splanosi, očekávaný výnos jiných invesic, výše důchodů, úspory, zdanění, efekivnos ekonomiky ad. Pokud se od nominální sazby odečou i yo fakory, ak výsledkem je zv. čisý úrok. Tedy jak vrdí Polouček (009, s. 100), když je nominální úrokovou sazba 4 %, míra inflace % a míra zdanění 19 %, ak reálná úroková míra je % a čisá úroková míra 1,4 %. Čisá úroková míra se sanoví jako rozdíl reálné úrokové míry a míry zdanění, kerá činila 19 % z každého 1 % zisku, což je 0,76 %. Je pořeba doda, že na finančních rzích exisuje celá řada úrokových sazeb, na keré působí jednolivé fakory rozdílně. V konečném důsledku mají na úrokové sazby nejvěší vliv riziko a likvidia. Pokud věřiel zapůjčí kapiál, ak se vždy bude díva, komu kapiál zapůjčuje a na jak dlouho jej zapůjčuje. To znamená, že je rozdíl zakoupi dluhové cenné papíry sáu (Česká republika) a dluhové cenné papíry sředně velké společnosi. Rozdíl je aké v om, na jak dlouho věřiel kapiál zapůjčuje. Ve věšině případů se lze seka s vyššími úrokovými sazbami u dlouhodobých úvěrů, než u úvěrů krákodobých. Ovšem je pořeba doda, že mohou nasa siuace, ve kerých oo pravidlo neplaí a úrokové sazby u krákodobých úvěrů mohou dosáhnou vyšší úrovně než u dlouhodobých úvěrů. Teno problém je úzce spojen se srukurou úrokových sazeb. Za normální siuace má křivka výnosů rosoucí var. To znamená, že s přibývající dobou splanosi, rose i úroková sazba. Jinak řečeno, krákodobé dluhové cenné papíry invesorovi přinášejí nižší úrok, než dlouhodobé dluhové cenné papíry. Tao siuace je způsobena zejména očekáváním a preferencí likvidiy. Ovšem je možno se seka i s opačnou siuací, ve keré bude křivka výnosů inverzní. To znamená, že krákodobé úrokové sazby budou vyšší, než dlouhodobé úrokové sazby. Pro invesora o znamená, že krákodobá invesice mu přinese vyšší výnos (úrok), než dlouhodobé invesování. Na inverzní výnosovou křivku má nejvěší vliv očekávání veřejnosi. Inverzní výnosová křivka bývá nejčasěji spojována s v budoucnu očekávanou recesí. Jak již bylo řečeno v předešlých kapiolách, v obdobích expanze jsou současné úrokové sazby vysoké a ěsně před zlomem bývají úplně nejvyšší. To znamená, že je očekáván zlom (začáek recese). Není jisé, kdy přijde, ale lze předpokláda, že o bude někdy v budoucnu. A právě z ohoo důvodu jsou dlouhodobé sazby nižší, než krákodobé. A opě nasala siuace, kerá byla již v předešlých odsavcích popisována. V obdobích recese jsou krákodobé úrokové 4

sazby nízké a před zlomem (expanzí) úplně nejnižší. Z oho je edy parné, jak obrovský význam má očekávání na úrokové sazby..3. Úrokové sazby a cenrální banka Předchozí odsavce byly věnovány popisu způsobu, jakým víceméně náhodné fakory ovlivňují úrokové sazby. V podmínkách věšiny ekonomik, ale exisuje insiuce, kerá úrokové sazby přímo vyváří (sanovuje) a edy v omo případě, již nelze mluvi o náhodných fakorech. Cenrální banky, jako moneární auoriy, ovlivňují úrokové sazby prosřednicvím repo, diskonních a lombardních sazeb. Repo sazbami se cenrální banky snaží ovlivňova úrokové sazby v ekonomice. Pokud se ekonomika nachází ve fázi recese, pak se cenrální banky snaží prosřednicvím repo sazeb ekonomiku oživi, a o ak, že uo sazbu snižují. Sejná logika plaí i naopak, pokud se ekonomika nachází ve fázi expanze, cenrální banka lačí úrokové sazby vzhůru ím, že repo sazbu zvyšuje. Účelem repo operace je sáhnou z oběhu přebyečnou likvidiu oproi zásavě cenných papírů se závazkem reverzní ransakce (cenrální banka vrací likvidiu navýšenou o úrok a komerční banky vrací cenné papíry). Tyo operace mají různou dobu rvání, ale za základní je považována 14 denní doba rvání ransakce. Diskonní sazby jsou sazby, za keré poskyuje cenrální banka úvěr obchodním bankám. V České republice jsou diskonní sazbou úročena depoziní facilia, kerá poskyuje obchodním bankám možnos uloži peníze přes noc u cenrální banky, bez zajišění jejich přebyečnou likvidiou. Tao sazba předsavuje dolní mez pro úročení na peněžním rhu. Lombardní úvěr je svým charakerem provozní úvěr určený ke kryí krákodobého nedosaku likvidiy. Úrokové sazby jsou v omo případě relaivně vysoké, a předsavují ak srop krákodobých úrokových sazeb na peněžním rhu. V ČR je poskyován pouze za příliš nízké likvidiy na rhu a s maximálním ermínem splanosi 30 dnů, oproi zásavě cenných papírů. 5

3 Popis saisických meod měření závislosi Tao kapiola je zaměřena na popis saisických meod a posupu při odhadu lineárního regresního modelu. V rámci éo kapioly bude prosor věnován zejména analýze časových řad, ve keré budou popsány základní posupy při práci s časovými řadami a o hlavně analýza odlehlých a exrémních hodno, dekompozice časových řad a následná ransformace nesacionárních časových řad. Dále bude prosor věnován korelační a regresní analýze, saisické a ekonomerické verifikaci. Při vorbě éo kapioly se vycházelo z Hančlová (01) a Adamec, Sřelec, Hampel (014). 3.1 Saisické meody Jedná se o meody zkoumání ekonomických procesů, keré jsou založeny na analýze jednolivých ekonomických veličin, jejich vlasnosech, vývoji a vzahu ekonomických veličin mezi sebou. Tyo meody využívají saisická daa, ekonomickou eorii a maemaiku k analýze ekonomických jevů. Tvůrci ěcho modelů ověřují předpoklady, na kerých byl model (ekonomické hypoézy) založen. Principem modelování je zjednodušení nějakého reálně fungujícího sysému s cílem zachování hlavních charakerisik. Modelování propojuje eorii s realiou a pomáhá nám ak vysvěli realiu. Z oho vyplývá, že při konsrukci ekonomických modelů záleží pouze na analyikovi, jak velký model vyvoří a jak výsledný model bude popisova ekonomickou realiu. Analyik by ovšem měl mí na paměi, že čím věší model vyvoří, ím lépe popíše ekonomický sysém. 3.1.1 Ekonomicko-maemaický model Tyo modely jsou charakerisické ím, že se snaží zapsa dané ekonomické hypoézy do formy maemaických modelů. Ekonomický model umožňuje následnou slovní inerpreaci určiého eoreického poznaku, nebo předpokladu. Při vorbě ekonomického modelu musíme vycháze z ekonomické hypoézy. Je důležié si nejprve zvoli vysvělovanou (endogenní) proměnnou, kerá je závislá na vysvělující (exogenní) proměnné. Ekonomický model a endogenní a exogenní proměnné lze vidě ve vzorci 3.1. Y f x, x,... x ), (3.1) ( 1 n kde Y je vysvělovaná proměnná, kerá je generována samoným sysémem či jeho modelem a proměnné x jsou vysvělující proměnné, keré na daný sysém působí. Tyo proměnné 6

samoným sysémem nejsou ovlivňovány. Obecně plaí, že čím více vysvělujících proměnných je do modelu zahrnuo, ím přesnější yo modely jsou. Pokud jsou vzahy mezi proměnnými zapsány ve formě regresní rovnice, ak se již nejedná o ekonomický model, ale o model ekonomicko-maemaický (deerminisický). Jednolivé vysvělující proměnné vyjadřují svůj vzah k vysvělované proměnné a měly by odpovída ekonomické hypoéze, ze keré se vycházelo. Při vorbě maemaický modelů, lze použí několik ypů zápisu vzahů mezi proměnnými a o: jednorovnicový model, vícerovnicový model a simulánní model. Jednorovnicový model vyjadřuje jednu vysvělovanou proměnnou v závislosi na jedné nebo více vysvělujících proměnných. Vícerovnicový model více nebo zdánlivě nezávislých rovnic. Jednolivé rovnice je možno zkouma odděleně jako jednorovnicový model. Simulánní model je vořen sousavou závislých rovnic. Jednolivé vysvělované proměnné vysupují v modelu i v roli vysvělující proměnné a zároveň jsou určeny řešením všech rovnic modelu najednou. Obecný var ekonomicko-maemaického modelu viz vzorec 3.. Y,..., 0 1 x1 X k xk, (3.) kde Y je vysvělovaná proměnná β je regresní koeficien a x je vysvělující proměnná. Tako vypadá obecný zápis ekonomicko-maemaického modelu, kerý vyjadřuje základní hypoézy s určiým zjednodušením. 3.1. Ekonomerický model Ekonomerický model se liší od ekonomicko-maemaického modelu ím, že obsahuje mimo vysvělované a vysvělující proměnné i náhodou složku (chybu, či reziduální složku). Tao složka je velmi důležiá, proože předsavuje do modelu nezahrnué vysvělující proměnné, nepřesnou specifikaci, nepřesnosi při měření ad. Pokud edy model obsahuje náhodnou složku, jedná se o ekonomerický model (sochasický model), kerý je zpřesněním ekonomicko-maemaického modelu (deerminisický model). Výsledný model lze použí pro pořeby analýzy ekonomického prosředí, prognóze ekonomických veličin, či k nasavení hospodářské poliiky vlády. Jak uvádí Adamec, Sřelec, Hampel (014, s. 1) Ekonomerický model popisuje ekonomickou hypoézu pomocí jedné nebo více rovnic a yo rovnice jsou zpravidla mezi sebou závislé. Maemaicky formulované závislosi umožňují v další fázi kvanifikova model 7

na základě empirických da. Kvanifikace modelu je saisickým odhadem paramerů, keré vyjadřují inenziu a směr vzájemného působení do modelu zahrnuých veličin. Odhadnuý ekonomerický model je pořeba podrobi saisické a ekonomické verifikaci, což znamená ověření saisické významnosi a ekonomické inerpreovaelnosi. Konečnou fází je aplikace modelu. Pod ímo pojmem rozumíme prakické využií odhadnuého modelu pro účely analýzy zkoumaného problému, nebo k prognóze budoucího vývoje. 3. Specifikace ekonomerického modelu Při specifikaci ekonomerického modelu se nejvíce projeví schopnos analyika cilivě vybíra vhodné ekonomické veličiny, aby co nejlépe popsali zvolený ekonomický sysém. V předešlých podkapiolách bylo řečeno, že čím složiější model je vyvořen, ím více odpovídá realiě. Too vrzení je sále pravdivé, ale analyik musí mí na paměi, že s věší složiosí modelu rose i možnos oho, že výsledný model bude o něco více zavádějící, než by omu bylo u jednoduššího modelu. Při specifikaci ekonomerického modelu, by měl mí analyik pořebné znalosi o zkoumané oblasi ekonomiky. To znamená, že analyik by měl bý schopen po eoreické sránce zná vzahy mezi veličinami, keré zahrne do modelu. Pokud yo znalosi má, pak může zvoli vysvělovanou a vysvělující proměnné a sanovi hypoézu o očekávaném chování jednolivých regresních koeficienů. Ovšem ješě před ím, než sanoví proměnné a chování regresních koeficienů, musí vymezi analyzovanou problemaiku a definova cíle ekonomerické analýzy. 3..1 Výběr proměnných Pro formulaci sochasického regresního modelu je zapořebí nejprve vybra a popsa proměnné, keré budou do modelu zahrnuy. Proměnné se obecné dělí na exogenní, endogenní, zpožděné umělé (indikáorové proměnné). Exogenní proměnné jsou akové proměnné, keré působí na sysém, ale samy sysémem nejsou ovlivňovány. Jedná se o vysvělující proměnné. Endogenní proměnné jsou proměnné, jejichž hodnoy jsou generovány samoným sysémem nebo modelem. Jsou o vysvělované proměnné, keré jsou závislé na vysvělujících proměnných. Zpožděná proměnná je vysvělující proměnná, kerá působí na současnou hodnou vysvělované proměnné z jiného času. Jinak řečeno, zpožděná proměnná je proměnná, u keré musí uběhnou nějaký čas, než se projeví její schopnos ovlivni vysvělovanou proměnnou. 8

Umělá proměnná je proměnná, kerá nabývá obvykle hodno 0 nebo 1. Jedná se o binární čísla, kerá vyjadřují splnění nějaké podmínky. Jak uvádí Adamec, Sřelec, Hampel (014, s. 15) na základě podkladové ekonomické eorie se volí vhodné vysvělující proměnné, keré jsou následně zahrnuy do modelu. Při hledání opimální podmnožiny vysvělujících proměnných se velmi časo vychází z meody zv. sekvenčního výběru, mezi keré paří dopředný výběr, sesupný výběr a kroková regrese. 3.. Sanovení hypoéz Při sanovení hypoéz o očekávaném chování regresních koeficienů se vychází z ekonomické eorie. Jsou dvě možnosi, jak můžeme sanovi chování vzájemných vzahů. Buď se jedná o negaivní směr, což znamená, že pokud vysvělující proměnná vzrose, vysvělovaná klesne a naopak. Další možnosí je vzah poziivní. To znamená, že v případě kdy vysvělující proměnná vzrose, ak vzrose i vysvělovaná proměnná a oéž plaí naopak. Siuace se dá zapsa následovně: 1 0 negaivní závislos, (3.3) 0 poziivní závislos kde β je regresní koeficien. 3.3 Analýza vsupních da V éo podkapiole budou uvedeny základní kroky prováděné při analýze vsupních da, jako je analýza časových řad, analýza chybějících a exrémních hodno a dekompozice časových řad. U analýzy vsupních da vycházíme z předpokladu, že daa jsou čerpána z kvaliních a akuálních zdrojů. Daa musí odráže zkoumaný sysém. 3.3.1 Časové řady V rámci ekonomerie rozlišujeme ři ypy da: průřezová daa, časové řady a panelová daa. Průřezová daa jsou daa za určié období a věšinou jsou srovnávány s obdobnými day za sejné období u jiného subjeku. Jako příklad lze uvés míru nezaměsnanosi v jednolivých zemích evropské unie za březen 014, nebo HDP na obyvaele v roce 013 v jednolivých zemích evropské unie. Časové řady jsou v čase uspořádaná, za sebou jdoucí saisická daa jedné veličiny. Tao daa jsou získána měřením v převážně pravidelných inervalech (den, ýden, měsíc, rok). Jinak řečeno, jedná se o posloupnos hodno dané veličiny, chronologicky řazenou v časových inervalech. Lze je děli na okamžikové a úsekové. Okamžikové jsou hodnoy naměřené 9

v jednom okamžiku. Typické okamžikové časové řady jsou ceny. Mezi úsekové časové řady paří produkce, kdy se uvádí velikos produkce za nějaký časový inerval od do. Pro časové řady je důležiá konsanní časová vzdálenos mezi jednolivými pozorováními. Pro označování časových řad je ypický časový index například C (spořeba v čase ), HDP (hrubý domácí produk v čase ) ad. Typickým příkladem časových řad je čvrlení vývoj HDP v České republice za období le 1993 014, nebo měsíční hodnoy hlavního akciového indexu pražské burzy za období le 000 014. Panelovými day se rozumí kombinace průřezových a časových řad. Jako příklad lze uvés měsíční HDP v členských zemích evropské unie za období le 004 014, nebo průměrné měsíční hodnoy hlavních akciových indexů u pěi nejvěších burz svěa za období le 1990-014. 3.3. Odlehlé a exrémní hodnoy Jedná se o grafickou meodu, kerá je založena na kvarilovém rozpěí (medián, horní a dolní kvaril). Tao meoda umožňuje posouzení robusnosi mediánu, symerii a variabiliu časových da a exrémní a odlehlé hodnoy. V rámci éo grafické meody se definují vniřní a vnější hradby dle vzahu: kde 0, 5 Dolní vniřni hradba x Horní vniřni hradba x Dolní vněněj hradba x Horní vněněj hradba x 0,5 0,75 0,5 0,75 1,5q 1,5q, (3.4) 3q 3q x je dolní kvaril x0, 75 je horní kvaril a q je kvarilové rozpěí. Podle polohy mediánu lze z grafu pozna, o jaké se jedná rozdělení. Pokud by medián ležel přímo na nule a v samém sředu box-plou, pak lze říci, že se jedná o normální rozdělení pravděpodobnosi. Box-plo, lze vidě na obrázku 3.1. 30

Obrázek 3.1 Box-plo Zdroj: Hančlová (014) sudijní maeriály 3.3.3 Dekompozice časových řad Při dekompozici časových řad se předpokládá, že časové řady jsou složeny ze sysemaických složek, na keré se dají rozloži. Sysemaické složky jsou následující: rendová složka T, sezonní složka S, cyklická složka C a náhodná složka ε. Trendová složka zachycuje dlouhodobé změny v chování časových řad. Jedná se o rend, edy o dlouhodobý růs, či pokles. Sezonní složka popisuje periodické změny v časových řadách. Tyo periodické změny se mohou vyskyova v rámci jednoho roku a každoročně se opakují. Cyklická složka vyjadřuje dlouhodobé flukuace kolem rendu. Jinak řečeno, zachycuje z dlouhodobého hlediska poklesy a růsy. Mohou o bý například ekonomické cykly a jejich sřídání. Náhodná složka zachycuje veškeré vlivy, keré nemůžeme zachyi či popsa. Tuo složku voří náhodné výkyvy časové řady. 31

Dle způsobu zápisu vzahu mezi jednolivými složkami rozlišujeme dva dekompoziční modely, a o adiivní a muliplikaivní model. Adiivní meoda je založena na předpokladu, že výsledná časová řada je součem jednolivých složek viz vzorec 3.5. y T S C, (3.5) kde y je výsledná časová řada, T je rendová složka, S je sezonní složka, C je cyklická složka a ε je náhodná složka. Muliplikaivní meoda je založena na předpokladu, že výsledná časová řada je součinem jednolivých složek viz vzorec 3.6. y T S C, (3.6) kde y je výsledná časová řada, T je rendová složka, S je sezonní složka, C je cyklická složka a ε je náhodná složka. 3.3.4 Transformace časových řad K ransformaci časových řad se přisupuje v případě, pokud jsou časové řady nesacionární. Nesacionární časové řady se projevují nekonsanním vývojem rozpylu a sřední hodnoy. Pokud se časové řady převedou do grafického vyjádření, pak nesacionární časové řady vykazují nějaký yp rendu, kerý může bý buď rosoucí, nebo klesající. Jedná se o problém a je ho pořeba vyřeši, a o ak, že se sezonně očišěné časové řady ransformují. Pro ransformaci se používají ři posupy a o: ransformace pomocí diferencí, růsem a logarimem. Transformace pomocí diferencí se provede ze vzahu: d, (3.7) ( X ) X X 1 kde d(x ) je první diference, X je sezonně očišěná proměnná v současnosí a X -1 je sezonně očišěná zpožděná proměnná. Dále se dají sezonně očišěná daa ransformova za pomocí růsů a o ako: X X 1 / X 1 Rus, (3.8) kde X je sezonně očišěná proměnná v současnosí a X -1 je sezonně očišěná zpožděná proměnná. A závěrem ransformace pomocí logarimu: X ln, (3.9) X kde X je sezonně očišěná proměnná v současnosi a ln X je logarimus sezonně očišěné zpožděné proměnné. U převodu na logarimy se nepoužívají sezonně očišěná zpožděná daa a právě proo je poče jednolivých prvků výběru N sále sejný. U předchozích meod ransformace je o n-1. 3

3.4 Kvanifikace paramerů modelu Tao podkapiola je věnována posupům k vyčíslení vzájemné závislosi mezi vysvělovanou a vysvělující proměnou a odhadu samoného lineárního regresního modelu. Při kvanifikaci paramerů se vychází z časových řad, kerým je věnována podkapiola 3.3.1. Daa je nejprve pořeba zkonrolova, a o zdali nějaké hodnoy nechybí a jesli se věšina hodno v zkoumané časové řadě příliš neodlišují. Téo problemaice je věnována kapiola 3.3.. Dále jsou daa věšinou neupravená a proo je zapořebí je upravi. Úpravě (dekompozici da) je věnována podkapiola 3.3.3. Upravená daa mohou bý nesacionární, což je problém, a eno problém je pořeba vyřeši ak, že se provede ransformace sezonně očišěných da. Jinak řečeno nesacionární časové řady vykazují určiý rend a en je pořeba odsrani, proo se akové časové řady ransformují, aby jejich rozpyl byl konsanní. Problému je věnována podkapiola 3.3.4. Pokud časové řady prošly všemi výše uvedenými fázemi, pak lze přisoupi k fázi kvanifikace, ve keré se nejdříve určí koeficieny korelace a poé samoný lineární regresní model. 3.4.1 Korelační maice Korelace znamená vzájemný vzah mezi dvěma veličinami nebo procesy. Jesliže se ukáže mezi dvěma veličinami korelace, znamená o, že jsou obě veličiny na sobě závislé. Míra korelace je vyjádřena na základě korelačního koeficienu, kerý nabývá hodno od -1 do +1. Jesliže hodnoa korelačního koeficienu nabývá hodnou -1, pak se jedná o negaivní závislos, což znamená, že pokud jedna veličina vzrose, druhá poklesne a naopak. Pokud hodnoa korelačního koeficienu nabývá hodnou +1, pak se jedná o poziivní závislos a o znamená, že pokud vzrose jedna proměnná, pak druhá vzrose éž. Pokud je hodnoa koeficienu korela 0, pak mezi proměnnými není žádná saisická závislos. S koeficienem korelace je velmi úzce spojen koeficien deerminace, což je druhá mocnina koeficienu korelace. Teno koeficien říká, jaký podíl rozpylu závislé proměnné se regresí podařilo vysvěli. Hodnoa koeficienu deerminace se pohybuje v inervalu 0 ; 1 a plaí, že čím věší hodnoy koeficien dosahuje, ím více je regrese úspěšná. 3.4. Lineární regresní model Dle Adamec, Sřelec, Hampel (014) se lineární regresní model dělí dle několika hledisek. První členění je dle složiosi modelu. Modely mohou bý jednofakorové 33

a vícefakorové. V rámci jednofakorových modelů se uvažuje vedle náhodné složky pouze s jedním vysvělujícím fakorem: Y i 0 1 X1 i, (3.10) kde Y i je vysvělovaná proměnná β je regresní koeficien X 1 je vysvělující proměnná a ε i je náhodná složka. Vícefakorové modely obsahují více vysvělujících fakorů, keré je možno označi jako X 1, X, X 3,,X k : Y i... 0 1 X1 X k X k i, (3.11) kde Y i je vysvělovaná proměnná β je regresní koeficien X je vysvělující proměnná a ε i je náhodná složka. Regresní koeficieny lze sanovi dle meody nejmenších čverců. Podsaou éo meody je nalezení nejmenší odchylky mezi zjišěnými a odhadnuými hodnoami. Přednos éo meody spočívá v její schopnosi poskynou odhad s opimálními schopnosi i pro malé výběry pozorování. 3.5 Verifikace modelu Jak již bylo řečeno v předešlých podkapiolách, odhadnuý ekonomerický model je pořeba podrobi verifikaci. Verifikací se ověřuje, zda je odhadnuý model v souladu s omezeními výchozích ekonomických hypoéz. Verifikace se dělí na saisickou ekonomerickou a ekonomickou. Verifikace je důležiou součásí analýzy. Ověřuje se jak saisická významnos jednolivých paramerů mezi sebou, ak významnos modelu jako celku. Dále se ověřují vlasnosi náhodné složky (homoskedasicia, auokorelace), a o všechno s cílem odsrani ekonomerické modely, keré nejsou vhodné k prakickému využií. Při psaní éo podkapioly se vycházelo zejména z Hančlová (01) a Adamec, Sřelec, Hampel (014). 3.5.1 Saisická verifikace Saisická verifikace posuzuje charakerisiky jednolivých odhadnuých paramerů i celého modelu. Základem jsou saisické esy a nejčasěji používané jsou -esy a F-esy saisické významnosi. Tyo meody jsou založeny na ověření saisických hypoéz, což jsou domněnky o vlasnosech náhodné veličiny. Adamec, Sřelec, Hampel (014, s. 67) vrdí Saisické esy edy můžeme obecně definova jako kvaniaivní meodu, jejímž výsupem je zamínuí nebo nezamínuí hypoézy H 0, ve sochasických podmínkách. 34

Posup při sanovení hypoéz je akový: nejprve se sanoví hypoéza H 0, kerá je formulována jako nezávislá, nevýznamná či nepravdivá. Jinak řečeno, je posavena negaivním způsobem. Opakem hypoézy H 0 je hypoéza H 1, což je alernaivní hypoéza. Formulace jednolivých hypoéze pro konsanu je následující: a pro jednolivé proměnné: H 0 : 1 0 kon. je saisick y nevýznamná, (3.1) H : 0 kon. je saisick y významná 1 1 H 0 : 1 0 prom. je saisick y nevýznamná, (3.13) H : 0 prom. je saisick y významná 1 1 Dalším krokem je volba hladiny významnosi α, kerá vyjadřuje pravděpodobnos nesprávného zamínuí nulové hypoézy (zv. chyby I. ypu). Významnos α předsavuje možné negaivní dopady výskyu chyby I. ypu. Pokud máme výraz 1 - α mluví se o spolehlivosi. Významnos je věšinou rovna nějaké přijaelné konsaně 0,01; 0,05; 0,1. Ovšem nejčasěji je volena hladina významnosi 0,05 (5 %). Výpoče esovacího kriéria je dalším krokem saisické verifikace. Kriérium se sanoví z empirických da, či výběrových paramerů a sanovuje se buď -saisika, F- saisika, či z-saisika a o vždy dle ypu esu. Dále je nuné sanovi kriickou hodnou, kerá předsavuje hranici mezi oborem přijeí a oborem zamínuí. Pokud se vypočené esovací kriérium nachází za hranicí kriické hodnoy, pak se nachází v oblasi zamínuí hypoézy H 0 vzorec (3.14) a (3.15). Jinak řečeno je-li vypočené kriérium věší než kriická hodnoa, pak zamíáme hypoézu H 0 na nějaké hladině významnosi α.všechny kriické hodnoy lze sanovi v MS Excel a o pro -es ze vzahu: j SE j kri TINV ( ; n k), (3.14) kde je esovací saisika, β j je odhad j-ého regresního parameru, SE(βj) je odhad sřední chyby a kri je kriická hodnoa TINV je funkce v MS Excel, α je hladina významnosi, n je poče prvku pozorování a k je poče regresních koeficienů. Tesovací kriérium a kriická hodnoa pro F-es se sanoví následovně: RSS /( k 1) F Fkri FINV ( ; k 1; n k), (3.15) ESS /( n k) kde F je esovací saisika, RSS označuje proměnlivos vysvělenou regresním modelem, ESS označuje proměnlivos nevysvělenou regresním modelem, k je poče regresních koeficienů a 35

n je poče prvků pozorování, F kri je kriická hodnoa FINV je funkce v MS Excel, α je hladina významnosi, 3.5. Ekonomerická verifikace Tao čás práce se bude věnova zejména popisu důležiých součásí ekonomerické verifikace a o s ohledem na jejich použií pro podmínky prakické čási éo práce. Důraz bude kladen na popis meod pro esování heeroskedasiciy a auokorelace. Důležiá součás každé ekonomerické verifikace je i esování mulikolineariy. Mulikolineariou se ao práce zabýva nebude, proože odhadnué jednofakorové lineární regresní modely jí rpě nemohou. Mulikolinearia je problémem vícefakorových lineárních modelů. Ekonomerická verifikace je důležiou součásí verifikace. Dle Adamec, Sřelec, Hampel (014, s. 17) Pokud nejsou splněny někeré předpoklady pro aplikaci odhadovaného posupu nebo esu, pak odhady zrácejí někeré opimální vlasnosi nebo saisické esy pozbývají na planosi, j. klesá jejich síla, popř. produkují nereálné výsledky. 3.5.3 Auokorelace Auokorelace je jedním z důležiých předpokladů, keré je nuno esova. Jedná se o předpoklad sériové závislosi reziduálních složek vysvělované veličiny. Auokorelace je korelace mezi pozorováními uspořádanými v čase nebo prosoru. Zda auokorelace v modelu exisuje, či nikoliv se posuzuje na základě grafických a maemaických esů. Mezi grafické esy paří: es sandardizovaných reziduí, auokorelační funkce sandardizovaných reziduí ACF a parciální auokorelační funkce PACF. Při esech sandardizovaných reziduí v čase, se esuje, zda je rozložení hodno zcela náhodné. A o ak, že se sanoví konfidenční inerval od -1,96 do 1,96. Hodnoy by se měly pohybova v omo inervalu. Tes ACF vyjadřuje sériovou závislos o jedno nebo více zpoždění až do k-ého rádu. Tes PACF vyjadřuje sériovou závislos právě přímo k-ého řádu. Auokorelace se z modelu odsraní ak, že se do modelu přidá zpožděná proměnná. Nejznámějším maemaickým esem na auokorelaci 1. řádu je Durbin Wason es. V rámci ohoo esu se sanovují hypoézy ako: H H 0 1 rezidua mají náhodný charaker 0, (3.16) rezidua nemají zcela náhodný charaer 0 Z abulky kriických hodno DW se zjisí hodnoy kriéria, keré leží v inervalu od 0 do 4. 36

Pokud se DW blíží okolí bodu dva, pakl lze předpokláda párovou nezávislos a o znamená neexisenci auokorelace. Hodnoa DW na úrovni bodu nula znamená poziivní závislos a na úrovni bodu čyři negaivní závislos. 3.5.4 Heeroskedasicia Cílem esu heeroskedasiciy je oesova rozpyl reziduální složky v závislosi na vysvělované proměnné, ale i vysvělujících proměnných. Pokud bude rozpyl konsanní, bude se jedna o homoskedasiciu. V opačném případě půjde o heeroskedasiciu. Při grafických esech se do grafu zachycuje horizonální linie, kerá leží na úrovní 1,96, kerou by druhá mocnina sandardizované chyby neměla překroči. Další podmínkou při grafických esech je náhodné rozložení hodno v inervalu od 0 do 1,96. Maemaické esování heeroskedasiciy se provádí za pomoci Whieova esu. I v omo esu se formulují hypoézy: H H 0 1 : všechny paramery jsou rovnynule homoskedasicia, (3.17) : alespoň jeden paramer není rovennule heeroskedasicia Dále se sanoví novým model pro esování heeroskedasiciy: x 0 1 1 x 1, (3.18) kde je reziduální složka na druhou, α koeficien cilivosi a je reziduální složka. Poé se sanoví vyp, keré se určí dle vzahu: vyp n R, (3.19) kde vyp je vypočená hodnoa, n je poče prvků výběru a R je koeficien deerminace. Posledním krokem je porovnání kriická, pak přijímáme hypoézu H 0. kri se sanoví ako: vyp s kri. Pokud je vypočená hodnoa věší než CHINV ( ; d) k ( k 1), (3.0) d 1 kde CHINV je funkce v MS Excel α hladina významnosi, d je poče paramerů a k je poče regresních koeficienů. 37

3.5.5 Ekonomická verifikace Ekonomerická verifikace znamená ověření ekonomické inerpreace modelu. Prezenují se dosažené výsledky s ekonomickými předpoklady. To znamená ověření správnosi znamének a velikosi získaných odhadů. Nesoulad by měl vés k úpravě specifikace nebo k přezkoumání eoreických základů modelu. Problémy vznikají v důsledku použií nevhodných empirických da. Koeficieny by měly vykazova schodu s předem nadefinovaným a očekávaným chováním jednolivých proměnných. Odhadnuý model je pak sice zjednodušeným, ale posačujícím vyjádřením zkoumaného sysému. 38

4 Posouzení závislosi mezi akciovými indexy a úrokovými sazbami Tao kapiola předsavuje prakickou čás diplomové práce. V éo kapiole budou prezenovány výpočy, keré byly dosaženy aplikací eoreických poznaků uvedených ve řeí kapiole. Výpočy byly provedeny z čási v programu IBM SPSS Saisics 1 (dále pouze SPSS) a MS Excel (dále pouze Excel). Program SPSS byl použi zejména pro převod a grafické zobrazení časových řad, a o jak prvoních, sezonně očišěných, ak i ransformovaných (sacionárních) časových řad. Dále byl SPSS použi k popisu časových řad a analýze odlehlých i exrémních hodno. Program byl použi i pro vorbu korelační maice a pro odhad lineárního regresního modelu. Excel byl použi výhradně pro účely maemaických esů u saisické a ekonomerické verifikaci. Vzhledem k rozsahu práce bude věšina da v grafickém vyjádření uvedena v přílohách k diplomové práci. Čvrá kapiola je aplikační čásí řeí kapioly a vychází převážně z Hančlová (01) a Adamec, Sřelec, Hampel, (014). 4.1 Formulace sochasického regresního modelu V éo podkapiole budou nejprve popsány ekonomické veličiny, keré budou v odhadnuém modelu předsavova vysvělovanou proměnnou a vysvělující proměnné. Dále bude formulován sochasický jednofakorový model. Nakonec éo podkapioly budou uvedena očekávaná chování regresních koeficienů Hned ze začáku aplikační čási je pořeba upozorni na skuečnos, že v aplikační čási budou vysupova sice dvě vysvělující proměnné, což by mohlo poukazova na vorbu vícefakorového modelu, ale nebude omu ak. Budou vořeny dva jednofakorové lineární regresní modely a ne jeden vícefakorový lineární regresní model a o z oho důvodu, že obě vysvělující proměnné jsou úrokové sazby a byla by ak velká pravděpodobnos výskyu mulikolineariy. Navíc cílem práce je spíše porovnání, kerá z uvedených úrokových sazeb má věší vliv na vysvělovanou proměnnou a o se lépe provede výše avizovaným způsobem. Pro účely formulace sochasického regresního modelu si nejprve popíšeme veličiny, se kerými v éo práci budeme počía: Závislá proměnná: měsíční ržní ceny akciového indexu = DJIA, měsíční ržní ceny akciového indexu = NASDAQ, měsíční ržní ceny akciového indexu = NIKKEI, 39

měsíční ržní ceny akciového indexu = FTSE, měsíční ržní ceny akciového indexu = HSI, měsíční ržní ceny akciového indexu = SCI, měsíční ržní ceny akciového indexu = DAX, měsíční ržní ceny akciového indexu = ASX, měsíční ržní ceny akciového indexu = PX. Vysvělující proměnné: úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů = R10, základní sazby cenrálních bank jednolivých zemí = R. Dále je pořeba sesavi sochasický regresní model jednofakorový pro každou vysvělovanou proměnnou. To se provede dle vzahu 3.10 pro DJIA: DJIA 0 1 R10, (4.1) DJIA R 0 kde DJIA předsavuje měsíční ržní cenu hlavního akciového indexu na New York socks Exchange, β je regresní koeficien, R10 je úroková sazba deseileých sáních dluhopisu v USA a R je základní úroková sazba americké cenrální banky. Pro NASDAQ: 1 NASDAQ 0 1 R10, (4.) NASDAQ R 0 kde NASDAQ předsavuje měsíční ržní cenu hlavního akciového indexu na NASDAQ OMX, β je regresní koeficien, R10 je úroková sazba deseileých sáních dluhopisu v USA a R je základní úroková sazba americké cenrální banky. Pro NIKKEI: NIKKEI NIKKEI 1 0 1 R10, (4.3) R 0 kde NIKKEI předsavuje měsíční ržní cenu hlavního akciového indexu na Tokyo Sock Exchange, β je regresní koeficien, R10 je úroková sazba deseileých sáních dluhopisu Japonska a R je základní úroková sazba japonské cenrální banky. Pro FTSE: FTSE FTSE 1 0 1 R10, (4.4) R 0 1 40

kde FTSE předsavuje měsíční ržní cenu hlavního akciového indexu na London sock Exchange, β je regresní koeficien, R10 je úroková sazba deseileých sáních dluhopisu Velké Briánie a R je základní úroková sazba anglické cenrální banky. Pro HSI: HSI HSI 0 1 R10, (4.5) R 0 kde HSI předsavuje měsíční ržní cenu hlavního akciového indexu na Hong Kong Exchange, β je regresní koeficien, R10 je úroková sazba deseileých sáních dluhopisu Hong Kongu a R je základní úroková sazba hong kongské cenrální banky. Pro SCI: SCI SCI kde PX předsavuje měsíční ržní cenu hlavního akciového indexu na Burze cenných papíru Praha, β je regresní koeficien, R10 je úroková sazba deseileých sáních dluhopisu České republiky a R je základní úroková sazba české cenrální banky. 41 1 0 1 R10, (4.6) R 0 kde SCI předsavuje měsíční ržní cenu hlavního akciového indexu na Shanghai sock Exchange, β je regresní koeficien, R10 je úroková sazba deseileých sáních dluhopisu Číny a R je základní úroková sazba čínské cenrální banky. Pro DAX: DAX DAX 1 0 1 R10, (4.7) R 0 kde DAX předsavuje měsíční ržní cenu hlavního akciového indexu na Deusche Borse, β je regresní koeficien, R10 je úroková sazba deseileých sáních dluhopisu Německa a R je základní úroková sazba německé cenrální banky. Pro ASX: ASX ASX 1 0 1 R10, (4.8) R 0 kde ASX předsavuje měsíční ržní cenu hlavního akciového indexu na Ausralian sock Exchange, β je regresní koeficien, R10 je úroková sazba deseileých sáních dluhopisu Ausrálie a R je základní úroková sazba ausralské cenrální banky. Pro PX: PX PX 1 0 1 R10, (4.9) R 0 1

Dále je pořeba definova očekávaní o chování regresních koeficienů. To se provede za pomoci vahu 3.3 a o nejprve pro regresní koeficien u R10: 10 negaivní vzah, (4.10) a pro R: 10 negaivní vzah, (4.11) Ze vzahu 4.10 a 4.11 lze vidě, že u úrokových sazeb je předpokládán negaivní vzah, což znamená, že pokud úrokové sazby vzrosou, pak ceny akciových indexů poklesnou a naopak. Téo problemaice je věnována podkapiola o vzahu úrokových sazeb a akciových indexů..1. Na závěr éo podkapioly by bylo dobré uvés, že pokud se předpokládá růs HDP a konsanní růs základních sazeb, pak může docháze i k poziivnímu vlivu na cenu akciových indexů. 4. Analýza vsupních časových řad V éo podkapiole bude provedena analýza časových řad. Pomocí programu SPSS bude vyvořena abulka popisné saisiky pro vysvělovanou a vysvělující proměnnou. Dále budou vyvořeny liniové grafy vývoje proměnných a ransformovaných proměnných, pro jasné rozlišení sacionárních a nesacionárních řad a bude provedena analýza odlehlých a exrémních hodno. 4..1 Časové řady Daový soubor pro první odhad lineárního regresního modelu zahrnuje 716 pozorování. Frekvence pozorování je jeden měsíc a soubor zahrnuje daa od 1. 7. 1954 do 1.. 014. Jedná se o neočišěná daa, vyjádřena v peněžních jednokách a procenech. Daa byla čerpána z daabáze cenrální banky USA. Popisnou saisiku daového souboru lze vidě v abulce 4.1. Tabulka 4.1: Popisná saisika. N Minimum Maximum Mean Sd. Deviaion DJIA 716 341,7 1643,7 4111,085 4471,47658 R10 716 1,5 15,3 6,168,7594 R 716,1 19,1 5,146 3,5415 Valid N (liswise) 716 Daový soubor pro druhý odhad lineárního regresního modelu zahrnuje 518 pozorování. Frekvence pozorování je jeden měsíc a soubor zahrnuje daa od 1. 1. 1971 do 1. 4

. 014. Jedná se o neočišěná daa, vyjádřena v peněžních jednokách a procenech. Daa byla čerpána z daabáze cenrální banky USA. Popisnou saisiku daového souboru lze vidě v abulce 4.. Tabulka 4.: Popisná saisika. N Minimum Maximum Mean Sd. Deviaion NASDAQ 518 55,67 4696,69 1145,388 1098,93477 R10 518 1,53 15,3 6,8440,8769 R 518,07 19,10 5,6767 3,86007 Valid N (liswise) 518 Daový soubor pro řeí odhad lineárního regresního modelu zahrnuje 33 pozorování. Frekvence pozorování je jeden měsíc a soubor zahrnuje daa od 1. 7. 1986 do 1.. 014. Jedná se o neočišěná daa, vyjádřena v peněžních jednokách a procenech. Daa byla čerpána z daabáze cenrální banky Japonska. Popisnou saisiku daového souboru lze vidě v abulce 4.3. Tabulka 4.3: Popisná saisika. N Minimum Maximum Mean Sd. Deviaion NIKKEI 33 7568,4 38915,87 1673,6049 6495,47401 R10 33,53 7,88,706 1,89791 R 33,10 6,00 1,3008 1,59103 Valid N (liswise) 33 Daový soubor pro čvrý odhad lineárního regresního modelu zahrnuje 359 pozorování. Frekvence pozorování je jeden měsíc a soubor zahrnuje daa od 1. 4. 1984 do 1.. 014. Jedná se o neočišěná daa, vyjádřena v peněžních jednokách a procenech. Daa byla čerpána z daabáze cenrální banky Anglie. Popisnou saisiku daového souboru lze vidě v abulce 4.4. Tabulka 4.4: Popisná saisika. N Minimum Maximum Mean Sd. Deviaion FTSE 359 1009,4 6930, 4145,071 1717,747 R10 359 1,69 1,00 6,5438,7544 R 359,50 14,88 6,49 3,91410 Valid N (liswise) 359 Daový soubor pro páý odhad lineárního regresního modelu zahrnuje 09 pozorování. Frekvence pozorování je jeden měsíc a soubor zahrnuje daa od 1. 10. 1996 do 1.. 014. 43

Jedná se o neočišěná daa, vyjádřena v peněžních jednokách a procenech. Daa byla čerpána z daabáze cenrální banky Hong Kongu. Popisnou saisiku daového souboru lze vidě v abulce 4.5. Tabulka 4.5: Popisná saisika. N Minimum Maximum Mean Sd. Deviaion HSI 09 775,04 3135,58 16340,0463 501,06306 R10 09,56 10,45 4,430,30 R 09,50 8,00 3,8116,65001 Valid N (liswise) 09 Daový soubor pro šesý odhad lineárního regresního modelu zahrnuje 30 pozorování. Frekvence pozorování je jeden měsíc a soubor zahrnuje daa od 1. 1. 1995 do 1.. 014. Jedná se o neočišěná daa, vyjádřena v peněžních jednokách a procenech. Daa byla čerpána z daabáze cenrální banky Číny. Popisnou saisiku daového souboru lze vidě v abulce 4.6. Tabulka 4.6: Popisná saisika. N Minimum Maximum Mean Sd. Deviaion SCI 30 537,35 5954,77 1907,0946 939,07809 R10 30 1,13 7,63 3,3673 1,98713 R 30 1,50 5,800 3,01739 1,5777 Valid N (liswise) 30 Daový soubor pro sedmý odhad lineárního regresního modelu zahrnuje 18 pozorování. Frekvence pozorování je jeden měsíc a soubor zahrnuje daa od 1. 1. 1999 do 1.. 014. Jedná se o neočišěná daa, vyjádřena v peněžních jednokách a procenech. Daa byla čerpána z daabáze cenrální banky Německa. Popisnou saisiku daového souboru lze vidě v abulce 4.7. Tabulka 4.7: Popisná saisika. N Minimum Maximum Mean Sd. Deviaion DAX 18 43,87 969,08 5833,0181 1534,55750 R10 18 1,6 5,7 3,7804 1,14530 R 18,5 4,75,3681 1,6815 Valid N (liswise) 18 44

Daový soubor pro osmý odhad lineárního regresního modelu zahrnuje 149 pozorování. Frekvence pozorování je jeden měsíc a soubor zahrnuje daa od 1. 10. 001 do 1.. 014. Jedná se o neočišěná daa, vyjádřena v peněžních jednokách a procenech. Daa byla čerpána z daabáze cenrální banky Ausrálie. Popisnou saisiku daového souboru lze vidě v abulce 4.8. Tabulka 4.8: Popisná saisika. N Minimum Maximum Mean Sd. Deviaion ASX 149 800,9 6754,1 445,796 918,457 R10 149,88 6,58 5,15,87 R 149,5 7,5 4,76 1,1 Valid N (liswise) 149 Daový soubor pro deváý odhad lineárního regresního modelu zahrnuje 167 pozorování. Frekvence pozorování je jeden měsíc a soubor zahrnuje daa od 1. 4. 000 do 1.. 014. Jedná se o neočišěná daa, vyjádřena v peněžních jednokách a procenech. Daa byla čerpána z daabáze cenrální banky České republiky. Popisnou saisiku daového souboru lze vidě v abulce 4.9. Tabulka 4.9: Popisná saisika. N Minimum Maximum Mean Sd. Deviaion PX 167 333,9 195,5 998,36 41,987 R10 167 1,67 7,59 4,66 1,4011 R 167,05 5,5,383 1,54033 Valid N (liswise) 167 Časové řady pro jednolivé akciové indexy a úrokové sazby jsou k nahlédnuí v příloze č. 1. k éo diplomové práci. V příloze č., 3, 4 jsou k nahlédnuí časové rady v grafickém zobrazení. Příloha č. obsahuje liniové grafy vybraných akciových indexů a jejich vývoj v čase. Příloha č. 3 obsahuje liniové grafy deseileých sáních dluhopisů a v příloze č. 4 jsou zobrazeny liniové grafy základních úrokových sazeb cenrálních bank. Liniové grafy byly vyvořeny v SPSS a o následujícím způsobem: Graphs Legacy dialogs Line. 4.. Analýza exrémních hodno Při analýze exrémních hodno se vychází z Box-ploů, viz podkapiola 3.3.. Z důvodu rozsahu práce bude ao podkapiola věnova pouze analýze exrémních a odlehlých hodno u časových řad DJIA, deseileých sáních dluhopisů USA a základním úrokovým sazbám americké cenrální banky. Osaní Box-ploy jsou umísěny do příloh č. 5, 6, 7. 45

Box-plo pro časové řady DJIA lze vidě na obrázku 4.1. Z obrázku, lze vyčís, že daa jsou výrazně zešikmená směrem k nižším hodnoám. To se v grafu projevuje umísěním mediánu, což je horizonální linie umísěná v obdélníku. Na obrázku se neobjevují žádné odlehlé a exrémní hodnoy. Obrázek 4. předsavuje Box-plo časových řad pro úrokové sazby u deseileých sáních dluhopisů USA (dále pouze R10). Na obrázku lze vidě, že medián je prakicky uprosřed obdélníku, což poukazuje velmi pravděpodobně na normální rozdělení. Obrázek 4.3 zobrazuje Box-plo časových řad pro základní úrokové sazby americké cenrální banky (dále pouze R). Z obrázku je parné, že i zde se objevují exrémní a odlehlé hodnoy. Podobně jakou u obrázku 4.3 lze dle umísění mediánu předpokláda spíše normální rozdělení pravděpodobnosi. Obrázek 4.1: Box-plo DJIA. Obrázek 4.: Box-plo R10. Obrázek 4.3: Box-plo - R Věšina odlehlých a exrémních hodno pochází z období le 1979 198. V éo době americká cenrální banka uměle zvyšovala úroky s cílem vyvés ekonomiku z recese. Zvýšení úrokových sazeb v ěcho leech sice nejprve recesi prohloubilo, ale poé vedlo k snížení 46

inflace a navrácení důvěry v dolar. Dolar v é době rpěl ím, že jeho hodnoa vůči zlau rychle klesala. 4..3 Dekompozice časových řad Dekompozice časových řad znamená rozložení časových řad na složku cyklickou, rendovou, sezonní a náhodnou. Dekompozice umožňuje lépe rozpozna a idenifikova chování jednolivých složek celé časové řady. Dekompozici časových řad byla věnována podkapiola 3.3.3. Cílem je získa sezonně očišěné časové řady, se kerými bude pracováno v následujících podkapiolách. Očišění bylo provedeno pomocí adiivní meody, dle vzahu 3.5. Dekompozice byla provedena v SPSS následujícím způsobem: Analyze Forecasing Seasonal Decomposiion. Očišěné časové řady jsou nesacionární, a proo je pořeba je převés na sacionární časové řady. Nesacionární časové řady byly převedeny na sacionární v SPSS a o ak, že se zpozdily sezonně očišěné proměnné následujícím způsobem: Transform Compue Variable LAG. Zpoždění se provedlo pro všechny sezonně očišěné proměnné. Dále se pokračovalo dle vzahu 3.8. Sacionární časové řady lze vidě v přílohách č. 8, 9, 10 k éo diplomové práci. 4.3 Korelační maice a odhad regresního modelu Tao kapiola je zaměřena na korelační a regresní analýzu. Všechny výpočy byly provedeny v SPSS a soubory pro jednolivé akciové indexy jsou nahrané na CD a jsou součásí diplomové práce. Korelační koeficieny mezi jednolivými proměnnými byly počíány ako: Analyze Correlae Bivariae. Korelační koeficieny se vypočely jak pro ceny akciových indexů a R10, ak pro ceny akciových indexů a R. Korelační koeficieny mezi jednolivými proměnnými lze vidě v abulce 4.10. Z abulky je parné, že se korelační koeficieny pohybují v rozmezí od -0,099 (PX a deseileé sání dluhopisy České republiky) do 0,79 (DAX a deseileé sání dluhopisy Německa) mezi akciovými indexy a proměnnou R10. Korelace mezi vysvělovanou a vysvělující proměnnou je edy velice nízká a spíš než negaivní je poziivní, což by znamenalo, že v případě kdy vzrosou úrokové sazby deseileých dluhopisů, vzrosou i ceny akcií, což je v rozporu s předpoklady o chování ěcho proměnných mezi sebou. Na omo mísě by bylo dobré připomenou eoreický základ, kerý byl položen v podkapiole..1, kde se mluvilo o negaivním vzahu a o korelaci až -0,85, což se nepodařilo povrdi. 47

Korelační koeficieny mezi akciovými indexy a proměnnou R se pak pohybují v rozmezí od -039 (FTSE a základní sazby anglické cenrální banky) do 0,198 (ASX a základní sazby ausralské cenrální banky). Lze edy mluvi o podobném vzahu jako mezi akciovými indexy a úrokovými sazbami u deseileých dluhopisů. Tabulka 4.10: Korelační koeficieny. Akciové indexy R10 R DJIA 0,051 0,008 NASDAQ 0,056-0,05 NIKKEI 0,154-0,0 FTSE 0,019-0,039 HSI -0,016 0,084 SCI 0-0,006 DAX 0,79 0,00 ASX 0,44 0,198 PX -0,099 0,11 Zdroj: Vlasní zpracování Korelační koeficieny v abulce 4.10 jsou příliš nízké a v mnoha případech jsou koeficieny kladné, což odporuje očekávanému vzahu mezi jednolivými veličinami. Proo bylo pořeba zpozdi vysvělující proměnné a sanovi nové koeficieny korelace. Nové korelační koeficieny byly vypočeny v SPSS následujícím způsobem: Analyze Forecasing Cross Correlaions. Výsledné koeficieny byly sanoveny se zpožděním až -7, což znamená, že změna úrokových sazeb se ve změně akciových indexů projeví až za sedm měsíců. Pro R10 byly sanoveny koeficieny v abulce 4.11. Pro R jsou koeficieny korelace zobrazeny v abulce 4.1, aké až se sedmi měsíčním zpožděním. Korelační koeficieny pro akciové indexy a R10 se pohybují v rozmezí od -0,09 (ASX a deseileé sání dluhopisy Ausrálie) do 0,79 (DAX a deseileé sání dluhopisy Německa). Pro akciové indexy a R se koeficieny pohybují v rozmezí od -0,96 (ASX a základní úrokové sazby ausralské cenrální banky) do 0,198 (ASX a základní úrokové sazby ausralské cenrální banky). 48

Tabulka 4.11: Koeficieny korelace pro R10 s až sedmi měsíčním zpožděním. Akciový index T -1 - -3-4 -5-6 -7 DJIA 0,051-0,054 0,015 0,019-0,071-0,113-0,067-0,058 NASDAQ 0,056 0,034-0,06-0,051-0,055 0,01 0,048 0,14 NIKKEI 0,154 0,10-0,018 0,018-0,017-0,097 0,007-0,043 FTSE 0,019-0,00-0,009-0,009-0,039-0,07 0,016-0,034 HSI -0,016 0,043 0,139-0,05-0,011-0,08-0,0-0,06 SCI 0 0,084 0,00 0,15 0,049-0,04 0,01-0,07 DAX 0,79-0,064 0,01 0,15-0,01-0,09-0,044-0,069 ASX 0,44 0,16 0,117 0,085-0,04-0,053-0,007-0,09 PX -0,099-0,118 0,104 0,143 0,036-0,076-0,009 0,00 Zdroj: Vlasní zpracování Tabulka 4.1: Koeficieny korelace pro R s až sedmi měsíčním zpožděním. Akciový index T -1 - -3-4 -5-6 -7 DJIA 0,008-0,0 0,019-0,019-0,016-0,03-0,006 0,009 NASDAQ -0,05 0,09 0,08-0,008-0,0-0,013-0,03-0,001 NIKKEI -0,0 0,073-0,004-0,005 0,076-0,067 0,19-0,08 FTSE -0,039-0,019-0,035 0,053-0,0-0,073-0,014 0,05 HSI 0,084 0,05 0,038-0,04 0,039-0,105-0,077-0,084 SCI -0,006 0,018-0,043-0,038-0,00-0,115-0,079-0,063 DAX 0,00-0,04-0,05-0,039-0,194-0,057-0,068-0,053 ASX 0,198-0,073-0,057-0,071-0,153-0,158-0,18-0,96 PX 0,011-0,039-0,017-0,074 0,018-0,045 0,007-0,001 Zdroj: Vlasní zpracování 49

Pro odhad lineárního regresního modelu, budou použiy koeficieny korelace z abulky 4.11 a 4.1. Vybíra se budou proměnné dle nejvyššího záporného koeficienu korelace a do výběru budou zahrnuy všechny proměnné se zpoždění až -7. Jednolivé odhadnué modely, lze zapsa následovně: Rus _ DJIA 0,006 0,117 Rus _ R105, (4.13) Rus _ DJIA 0,006 0,009 Rus _ R Z ohoo vzahu lze říci, že nejvěší negaivní vliv na DJIA májí úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů USA, keré jsou zpožděny o pě měsíců. Pokud se edy R10 zvýší o jednoku, DJIA poklesne o 0,117 jednoky za pě měsíců. Dále lze říci, že nejvěší negaivní vliv na DJIA mají základní sazby americké cenrální banky, keré jsou zpožděny o pě měsíců. Pokud se edy R zvýší o jednoku, DJIA poklesne o 0,009 jednoky za pě měsíců. Rus _ NASDAQ Rus _ NASDAQ 5 0,01 0,108 Rus _ R10 0,011 0,01 Rus _ R 6, (4.14) Z ohoo vzahu lze říci, že nejvěší negaivní vliv na NASDAQ májí úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů USA, keré jsou zpožděny o čyři měsíce. Pokud se edy R10 zvýší o jednoku, NASDAQ poklesne o 0,108 jednoky za čyři měsíce. Dále lze říci, že nejvěší negaivní vliv na NASDAQ mají základní sazby americké cenrální banky, keré jsou zpožděny o šes měsíců. Pokud se edy R zvýší o jednoku, NASDAQ poklesne o 0,01 jednoky za šes měsíců. Rus _ NIKKEI Rus _ NIKKEI 5 4 0,001 0,066 Rus _ R105, (4.15) 0,001 0,016 Rus _ R Z ohoo vzahu lze říci, že nejvěší negaivní vliv na NIKKEI májí úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů Japonska, keré jsou zpožděny o pě měsíců. Pokud se edy R10 zvýší o jednoku, NIKKEI poklesne o 0,066 jednoky za pě měsíců. Dále lze říci, že nejvěší negaivní vliv na NIKKEI mají základní sazby japonské cenrální banky, keré jsou zpožděny o pě měsíců. Pokud se edy R zvýší o jednoku, NIKKEI poklesne o 0,016 jednoky za pě měsíců. Rus _ FTSE Rus _ FTSE 0,006 0,060 Rus _ R105, (4.16) 0,006 0,04 Rus _ R Z ohoo vzahu lze říci, že nejvěší negaivní vliv na FTSE májí úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů Anglie, keré jsou zpožděny o pě měsíců. Pokud se edy R10 zvýší o jednoku, FTSE poklesne o 0,060 jednoky za pě měsíců. Dále lze říci, že nejvěší negaivní 5 50

vliv na FTSE mají základní sazby anglické cenrální banky, keré jsou zpožděny o pě měsíců. Pokud se edy R zvýší o jednoku, FTSE poklesne o 0,04 jednoky za pě měsíců. Rus _ HSI Rus _ HSI 0,006 0,048 Rus _ R105, (4.17) 0,005 0,088 Rus _ R Z ohoo vzahu lze říci, že nejvěší negaivní vliv na HSI májí úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů Hong Kongu, keré jsou zpožděny o pě měsíců. Pokud se edy R10 zvýší o jednoku, HSI poklesne o 0,048 jednoky za pě měsíců. Dále lze říci, že nejvěší negaivní vliv na HSI mají základní sazby hong kongské cenrální banky, keré jsou zpožděny o pě měsíců. Pokud se edy R zvýší o jednoku, HSI poklesne o 0,088 jednoky za pě měsíců. Rus _ SCI Rus _ SCI 5 0,009 0,054 Rus _ R105, (4.18) 0,008 0,30 Rus _ R Z ohoo vzahu lze říci, že nejvěší negaivní vliv na SCI májí úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů Číny, keré jsou zpožděny o pě měsíců. Pokud se edy R10 zvýší o jednoku, SCI poklesne o 0,054 jednoky za pě měsíců. Dále lze říci, že nejvěší negaivní vliv na SCI mají základní sazby čínské cenrální banky, keré jsou zpožděny o pě měsíců. Pokud se edy R zvýší o jednoku, DJIA poklesne o 0,30 jednoky za pě měsíců. Rus _ DAX Rus _ DAX 5 0,001 0,09 Rus _ R105, (4.19) 0,001 0,198 Rus _ R Z ohoo vzahu lze říci, že nejvěší negaivní vliv na DAX májí úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů Německa, keré jsou zpožděny o pě měsíců. Pokud se edy R10 zvýší o jednoku, DAX poklesne o 0,09 jednoky za pě měsíců. Dále lze říci, že nejvěší negaivní vliv na DAX mají základní sazby německé cenrální banky, keré jsou zpožděny o čyři měsíce. Pokud se edy R zvýší o jednoku, DAX poklesne o 0,198 jednoky za čyři měsíce. Rus _ ASX Rus _ ASX 0,003 0,97 Rus _ R 4 0,004 0,184 Rus _ R10 7 7, (4.0) Z ohoo vzahu lze říci, že nejvěší negaivní vliv na ASX májí úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů Ausrálie, keré jsou zpožděny o sedm měsíců. Pokud se edy R10 zvýší o jednoku, ASX poklesne o 0,184 jednoky za sedm měsíců. Dále lze říci, že nejvěší negaivní vliv na ASX mají základní sazby ausralské cenrální banky, keré jsou zpožděny o sedm měsíců. Pokud se edy R zvýší o jednoku, ASX poklesne o 0,97 jednoky za sedm měsíců. Rus _ PX Rus _ PX 0,005 0,136 Rus _ R10 0,005 0,019 Rus _ R 3 1, (4.1) 51

Z ohoo vzahu lze říci, že nejvěší negaivní vliv na PX májí úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů České republiky, keré jsou zpožděny o měsíc. Pokud se edy R10 zvýší o jednoku, PX poklesne o 0,136 jednoky za jeden měsíc. Dále lze říci, že nejvěší negaivní vliv na PX mají základní sazby české cenrální banky, keré jsou zpožděny o ři měsíce. Pokud se edy R zvýší o jednoku, PX poklesne o 0,019 jednoky za ři měsíce. 4.4 Saisická verifikace V éo čási bude zjišěna významnos jednolivých odhadnuých modelů. Bude edy použi F-es. Pří saisické verifikaci se bude vycháze z posupu, kerý byl nasíněn v podkapiole 3.5.1. Nejprve budou sanoveny hypoézy: H 0 : 1 mod el je saisick y nevýznamný, (4.) H : mod el je saisick y významný 1 1 Dále sanovíme hladinu významnosi α. Hladina významnosi, na keré se bude zamía nebo přijíma nulová hypoéza bude 0,1 (10 %) a 0,05 (5 %). Dvě hladiny významnosi byly zvoleny z oho důvodu, aby bylo možno idenifikova zv. chybu I. supně. Chyba prvního supně znamená, že se na určié hladině významnosi zamíne nulová hypoéza, kerá byla pravdivá. Ovšem jak už bylo řečeno v podkapiole 3.5.1, věšinou se pracuje na hladině významnosi 0,05 (5 %). Posledním krokem je sanovení jednolivých esových saisik a kriických hodno pro hladinu významnosi 0,1 a 0,05 (10 % a 5 %). Při výpoču se posupovalo dle vzahu (3.15) a výpočy pro jednolivé modely lze vidě v abulkách 4.11 až 4.19. Tabulka 4.11 předsavuje F-es pro jednolivé modely vysvělující vývoj ržní ceny indexu DJIA. Model obsahující proměnnou R10 je saisický významný jak na hladině významnosi 0,1, ak i na hladině významnosi 0,05. Hypoéza H 0 byla edy zamínua. Model obsahující proměnnou R je nevýznamný na hladině významnosi 0,1 i na 0,05. Hypoéza H 0 byla přijaa. Tabulka 4.11: F-es pro DJIA. Model F vyp F 0,1 Zamínuí Přijeí Výsledek F 0,05 Zamínuí Přijeí Výsledek I. R10 9,64,71 H 0 Významný 3,85 H 0 Významný N R 1,91,71 H 0 Nevýznamný 3,85 H 0 Nevýznamný N Zdroj: Vlasní zpracování Tabulka 4.1 předsavuje F-es pro jednolivé modely vysvělující vývoj ržní ceny akciového indexu NASDAQ. Model obsahující proměnnou R10 je saisický nevýznamný jak na hladině významnosi 0,1, ak i na hladině významnosi 0,05. Hypoéza H 0 byla edy přijaa. 5

Model obsahující proměnnou R je nevýznamný na hladině významnosi 0,1 i na 0,05. Hypoéza H 0 byla přijaa. Tabulka 4.1: F-es pro NASDAQ. Model F vyp F 0,1 Zamínuí Přijeí Výsledek F 0,05 Zamínuí Přijeí Výsledek I. R10 1,53,7 H0 Nevýznamný 3,87 HO Nevýznamný N R 0,77,7 H0 Nevýznamný 3,87 H0 Nevýznamný N Zdroj: Vlasní zpracování Tabulka 4.13 předsavuje F-es pro jednolivé modely vysvělující vývoj ržní ceny akciového indexu NIKKEI. Model obsahující proměnnou R10 je saisický významný na hladině významnosi 0,1. Hypoéza H 0 byla edy zamínua. Model ovšem není významný na hladině významnosi 0,05. Hypoéza H 0 byla přijaa. U modelu, kerý obsahuje proměnnou R10 byla idenifikována chyba I. supně. Model obsahující proměnnou R je nevýznamný na hladině významnosi 0,1 i na 0,05. Hypoéza H 0 byla přijaa. U modelu, kerý obsahuje proměnnou R, nebyla idenifikována chyba I. supně. Tabulka 4.13: F-es pro NIKKEI. Model F vyp F 0,1 Zamínuí Přijeí Výsledek F 0,05 Zamínuí Přijeí Výsledek I. R10 3,14,7 H0 Významný 3,87 H0 Nevýznamný A R,45,7 H0 Nevýznamný 3,87 H0 Nevýznamný N Zdroj: Vlasní zpracování Tabulka 4.14 předsavuje F-es pro jednolivé modely vysvělující vývoj ržní ceny akciového indexu FTSE. Model obsahující proměnnou R10 je saisický nevýznamný jak na hladině významnosi 0,1, ak i na hladině významnosi 0,05. Hypoéza H 0 byla edy přijaa. Model obsahující proměnnou R je nevýznamný na hladině významnosi 0,1 i na 0,05. Hypoéza H 0 byla přijaa. Tabulka 4.14: F-es pro FTSE. Model F vyp F 0,1 Zamínuí Přijeí Výsledek F 0,05 Zamínuí Přijeí Výsledek I. R10 1,97,7 H0 Nevýznamný 3,87 H0 Nevýznamný N R 1,97,7 H0 Nevýznamný 3,87 H0 Nevýznamný N Zdroj: Vlasní zpracování Tabulka 4.15 předsavuje F-es pro jednolivé modely vysvělující vývoj ržní ceny akciového indexu HKI. Model obsahující proměnnou R10 je saisický nevýznamný jak na hladině významnosi 0,1, ak i na hladině významnosi 0,05. Hypoéza H 0 byla edy přijaa. 53

Model obsahující proměnnou R je nevýznamný na hladině významnosi 0,1 i na 0,05. Hypoéza H 0 byla přijaa. Tabulka 4.15: F-es pro HSI. Model F vyp F 0,1 Zamínuí Přijeí Výsledek F 0,05 Zamínuí Přijeí Výsledek I. R10 1,9,73 H0 Nevýznamný 3,89 H0 Nevýznamný N R,4,73 H0 Nevýznamný 3,89 H0 Nevýznamný N Zdroj: Vlasní zpracování Tabulka 4.16 předsavuje F-es pro jednolivé modely vysvělující vývoj ržní ceny akciového indexu SCI. Model obsahující proměnnou R10 je saisický nevýznamný jak na hladině významnosi 0,1, ak i na hladině významnosi 0,05. Hypoéza H 0 byla edy přijaa. Chyba I. supně nebyla idenifikována. Model obsahující proměnnou R je významný na hladině významnosi 0,1. Hypoéza H 0 byla zamínua. Model ovšem není významný na hladině významnosi 0,05. Hypoéza H 0 byla přijaa. U modelu, kerý obsahuje proměnnou, R byla idenifikována chyba I. supně. Tabulka 4.16: F-es pro SCI. Model F vyp F 0,1 Zamínuí Přijeí Výsledek F 0,05 Zamínuí Přijeí Výsledek I. R10 0,41,73 H0 Nevýznamný 3,88 H0 Nevýznamný N R 3,1,73 H0 Významný 3,88 H0 Nevýznamný A Zdroj: Vlasní zpracování Tabulka 4.17 předsavuje F-es pro jednolivé modely vysvělující vývoj ržní ceny akciového indexu DAX. Model obsahující proměnnou R10 je saisický nevýznamný jak na hladině významnosi 0,1, ak i na hladině významnosi 0,05. Hypoéza H 0 byla edy přijaa. Model obsahující proměnnou R je významný na hladině významnosi 0,1 i na 0,05. Hypoéza H 0 byla zamínua. Tabulka 4.17: F-es pro DAX. Model F vyp F 0,1 Zamínuí Přijeí Výsledek F 0,05 Zamínuí Přijeí Výsledek I. R10 1,71,73 H0 Nevýznamný 3,9 H0 Nevýznamný N R 1,13,73 H0 Významný 3,9 H0 Významný N Zdroj: Vlasní zpracování Tabulka 4.18 předsavuje F-es pro jednolivé modely vysvělující vývoj ržní ceny akciového indexu ASX. Model obsahující proměnnou R10 je saisický významný jak na hladině významnosi 0,1, ak i na hladině významnosi 0,05. Hypoéza H 0 byla edy zamínua. 54

Model obsahující proměnnou R je významný na hladině významnosi 0,1 i na 0,05. Hypoéza H 0 byla zamínua. Tabulka 4.18: F-es pro ASX. Model F vyp F 0,1 Zamínuí Přijeí Výsledek F 0,05 Zamínuí Přijeí Výsledek I. R10 6,91,74 H0 Významný 3,91 H0 Významný N R 14,55,74 H0 Významný 3,91 H0 Významný N Zdroj: Vlasní zpracování Tabulka 4.19 předsavuje F-es pro jednolivé modely vysvělující vývoj ržní ceny akciového indexu PX. Model obsahující proměnnou R10 je saisický nevýznamný jak na hladině významnosi 0,1, ak i na hladině významnosi 0,05. Hypoéza H 0 byla edy přijaa. Model obsahující proměnnou R je nevýznamný na hladině významnosi 0,1 i na 0,05. Hypoéza H 0 byla přijaa. Tabulka 4.19: F-es pro PX. Model F vyp F 0,1 Zamínuí Přijeí Výsledek F 0,05 Zamínuí Přijeí Výsledek I. R10,7,71 H0 Nevýznamný 3,9 H0 Nevýznamný N R 0,89,71 H0 Nevýznamný 3,9 H0 Nevýznamný N Zdroj: Vlasní zpracování 4.5 Ekonomerická verifikace Tao kapiola se věnuje ekonomerické verifikaci. V rámci ekonomerické verifikace bude model esován na auokorelaci a heeroskedasiciu. Důležiou součásí ekonomerické verifikace je i esování mulikolineariy, což předsavuje závislos vysvělujících proměnných mezi sebou. Mulikolinearia je sav nežádoucí, ale v podmínkách éo práce se eno problém již vyskynou nemůže, jelikož jsou odhadovány pouze jednofakorové lineární regresní modely a yo modely obsahují jednu vysvělující proměnnou. Pravdou ovšem je, že na začáku prakické čási byly definovány dvě vysvělující proměnné, viz kapiola 4.1.1. Jedná se o proměnné R10, což jsou úrokové sazby u deseileých sáních dluhopisů a R, což jsou základní úrokové sazby jednolivých cenrálních bank. To znamená, že by bylo možno vyvoři vícefakorový model, ale en by s velkou pravděpodobnosí obsahoval mulikolineariu, jelikož základní sazby jsou krákodobé sazby a úrokové sazby deseileých dluhopisů jsou dlouhodobé sazby. Vývoj krákodobých sazeb ak definuje vývoj dlouhodobých sazeb, proože krákodobé sazby jsou součásí dlouhodobých sazeb. Dále cílem éo práce není v žádném případě vysvěli vývoj cen akciových indexů pomocí ěcho fakorů. Cílem je spíše naléz jakýsi vzah mezi jednolivými veličinami a posoudi, kerá ze zvolených sazeb více ovlivňuje ceny akciových indexů. 55

Tesování auokorelace se provede s pomocí Durbin-Wasonova (DW) esu viz podkapiola 3.5.3. Tesování heeroskedasiciy se provede pomocí maemaického Whieova esu viz podkapiola 3.5.4. 4.5.1 Auokorelace Problém auokorelace bude esován za pomocí Durbin-Wasonova esu (DW). Téo problemaice je věnována podkapiola 3.5.3. DW es je dle Hušek (007) nejčasěji používaným esem pro auokorelaci prvního řádu. V podkapiole 3.5.3 bylo řečeno, že ideální hodnoa DW by se měla pohybova kolem čísla dvě. Prvním krokem je sanovení hypoéz a o dle vzahu (3.16): H H 0 1 rezidua mají náhodný charaker 0, (4.) rezidua nemají zcela náhodný charaer 0 Jednolivé hodnoy DW se získají za pomocí SPSS následovně: Analyze Regression linear Saisics Durbin-Wason. Dále se sanoví jednolivé zóny (hp://www.sanford.edu/~clin/bench/dwcri.hm) a dle oho do jaké zóny se DW hodnoa zařadí, se zamíne nebo přijme nulová hypoéza. Jednolivé výpočy jsou k vidění v abulce 4.0. Z abulky lze vyčís hodnoy DW, jednolivé zóny přijeí, či zamínuí nulové hypoézy a konečný výsledek, kerý ukazuje, zda se v modelu objevuje auokorelace. Pokud se hodnoa DW zařadí mezi hodnou du a 4-du, pak se přijímá nulová hypoéza a auokorelace v modelu není, v o osaních případech se auokorelace v modelu objevuje a zamíá se nulová hypoéza. Auokorelace se projevila u osmi z osmnáci modelů. Modely pro yo akciové indexy rpí auokorelací: DJIA, NASDAQ, ASX a PX. Modely pro yo akciové indexy nerpí auokorelací: NIKKEI, FTSE, HKI, SCI a DAX. Dále plaí, že pokud se auokorelace projevila u modelu s proměnnou R10, auomaicky se projevila i u modelu s proměnnou R u jednoho akciového indexu. Too vrzení plaí i naopak. 56

Tabulka 4.0: Výpočy DW pro jednolivé akciové indexy. Model DW dl du 4 - du 4 - dl Zamínuí Přijeí Výsledek DJIA_R10 1,477 1,873 1,878,1,17 H 0 Auokorelace DJIA_R 1,463 1,873 1,878,1,17 H 0 Auokorelace NASDAQ_R10,175 1,849 1,857,143,151 H 0 Auokorelace NASDAQ_R,17 1,849 1,857,143,151 H 0 Auokorelace NIKKEI_R10 1,89 1,81 1,83,177,19 H 0 NIKKEI_R 1,884 1,81 1,83,177,19 H 0 FTSE_R10,008 1,818 1,83,17,18 H 0 FTSE_R,005 1,818 1,83,17,18 H 0 HSI_R10 1,8 1,758 1,778,,4 H 0 HSI_R 1,81 1,758 1,778,,4 H 0 SCI_R10 1,965 1,77 1,788,1,3 H 0 SCI_R 1,977 1,77 1,788,1,3 H 0 DAX_R10 1,818 1,741 1,764,36,59 H 0 DAX_R 1,809 1,741 1,764,36,59 H 0 ASX_R10 1,558 1,709 1,738,6,91 H 0 Auokorelace ASX_R 1,68 1,709 1,738,6,91 H 0 Auokorelace PX_R10 1,667 1,731 1,756,44,69 H 0 Auokorelace PX_R 1,678 1,731 1,756,44,69 H 0 Auokorelace Zdroj: Vlasní zpracování 4.5. Heeroskedasicia Posledním krokem v rámci ekonomerické verifikace bude esování heeroskedasiciy. Problému heeroskedasiciy byla věnována podkapiola 3.5.4. Cílem je oesova rozpyl reziduální složky v závislosi na proměnných. Tesování heeroskedasiciy bude provedeno dle maemaického Whieova esu. Nejprve je pořeba sanovi hypoézy, keré se budou přijíma nebo zamía: H H 0 1 : všechny paramery jsou rovnynule homoskedasicia, (4.3) : alespoň jeden paramer není rovennule heeroskedasicia Poé se sanoví model pro esování heeroskedasiciy a o dle vzahu (3.18). Model pro akciový index DJIA: Rus _ R10 0 Rus _ R 1 1 5 7 Rus _ R10 Rus _ R 5 7, (4.4) 57

58 pro NASDAQ: R Rus R Rus R Rus R Rus 6 6 1 4 4 1 0 10 _ 10 _, (4.5) pro NIKKEI: R Rus R Rus R Rus R Rus 5 5 1 5 5 1 0 10 _ 10 _, (4.6) pro FTSE: R Rus R Rus R Rus R Rus 5 5 1 5 5 1 0 10 _ 10 _, (4.7) pro HSI: R Rus R Rus R Rus R Rus 5 5 1 5 5 1 0 10 _ 10 _, (4.8) pro SCI: R Rus R Rus R Rus R Rus 5 5 1 5 5 1 0 10 _ 10 _, (4.9) pro DAX: R Rus R Rus R Rus R Rus 4 4 1 5 5 1 0 10 _ 10 _, (4.30) pro ASX: R Rus R Rus R Rus R Rus 7 7 1 7 7 1 0 10 _ 10 _, (4.31) pro PX: R Rus R Rus R Rus R Rus 3 3 1 1 1 1 0 10 _ 10 _, (4.3) Dle vzahu (3.19) a (3.0) se sanoví esovací hodnoa a kriické hodnoy. Výsledky pro jednolivé akciové indexy lze vidě v abulce 4.0. Tabulka ukazuje vypočenou esovací hodnou a kriickou hodnou na hladině významnosi 0,05 (5%) jak pro model s proměnnou R10, ak pro model s proměnnou R. Pomocí Whieova esu bylo prokázáno, že žádný z modelů neobsahuje heeroskedasiciu. Z oho vyplývá, byla přijaa hypoéz H 0 na hladině významnosi 5% a předpokládá se, že se v modelech s 95 % pravděpodobnosí nachází homoskedasicia.

Tabulka 4.0: Hodnoy Whieova esu pro jednolivé modely. Model vyp 0,05 Zamínuí Přijeí Výsledek DJIA_R10 4,963 11,07 H 0 Homoskedasicia DJIA_R 0,709 11,07 H 0 Homoskedasicia NASDAQ_R10 3,07 11,07 H 0 Homoskedasicia NASDAQ_R 1,0 11,07 H 0 Homoskedasicia NIKKEI_R10 0 11,07 H 0 Homoskedasicia NIKKEI_R 6,175 11,07 H 0 Homoskedasicia FTSE_R10 0,03 11,07 H 0 Homoskedasicia FTSE_R 0,03 11,07 H 0 Homoskedasicia HSI_R10 0,606 11,07 H 0 Homoskedasicia HSI_R 1,414 11,07 H 0 Homoskedasicia SCI_R10 1,561 11,07 H 0 Homoskedasicia SCI_R 0,3 11,07 H 0 Homoskedasicia DAX_R10 0,35 11,07 H 0 Homoskedasicia DAX_R 0,35 11,07 H 0 Homoskedasicia ASX_R10 0,8 11,07 H 0 Homoskedasicia ASX_R 3,64 11,07 H 0 Homoskedasicia PX_R10 0,656 11,07 H 0 Homoskedasicia PX_R 1,134 11,07 H 0 Homoskedasicia Zdroj: Vlasní zpracování 4.6 Ekonomická verifikace Na základě podmínky sanovené v podkapiole 4.3 byly sanoveny zpožděné proměnné v odhadnuých modelech, a o dle nejvyššího negaivního koeficienu korelace. Zajímavosí je, že u nejvěšího poču proměnných byl naměřen nejvyšší negaivní koeficien korelace se zpožděním pěi měsíců, což může bý inerpreováno ako: nejvyšší negaivní vzah mezi vysvělující a vysvělovanou proměnnou je se zpožděním pě měsíců a o znamená, že se změna úrokových sazeb projeví v cenách akciových indexů nejvíce po pěi měsících. U ěcho modelu pro yo akciové indexy jsou vysvělující proměnné zpožděny o pě měsíců: DJIA model s proměnnou R, NIKKEI oba modely, FTSE oba modely, HSI oba modely, SCI oba modely, DAX model s proměnnou R10. V abulce 4.1 lze vidě koeficieny deerminace a regresní koeficieny pro jednolivé modely. Koeficieny deerminace se pohybuju v rozmezí od 0,001 (0,1%) do 0,094 (9,4%). Z ěcho čísel lze jasně konsaova, že úrokové sazby nejsou fakorem, kerý by příliš vysvěloval cenu akciových indexů. Jinak řečeno, změna ceny akciových indexů je vysvělena 59

změnou úrokových sazeb v inervalu od 0,1 % do 9,4 %, zbyek obsahuje náhodná složka, což jsou vlivy nezahrnué do modelu. Tyo modely nejsou v žádném případě vhodné k predikci vývoje cen akciových indexů. Koeficien deerminace nabývá nejvyšší hodnoy u indexu ausralské akciové burzy (ASX) a o 9,4 %. Nejnižší koeficien deerminace je u akciového indexu NASDAQ a o v modelu, kerý obsahuje vysvělující proměnnou R 0,1 %. Tao siuace je velice logická, pokud se přihlédne k omu, jaké všechny osaní fakory působí na ceny akciových indexů. Ty nejvýznamnější fakory jsou psychologické. Tao práce kvanifikuje vliv úrokových sazeb a umožňuje ak alespoň přibližně urči důležios globální analýzy v rámci celkové fundamenální analýzy. Ovšem analyik musí mí na mysli, že jsou čási svěa, kde bude důležios globální analýzy věší, než je omu v jiných čásech svěa. Tao práce, ak poukazuje na o, že například v podmínkách USA není vliv úrokových sazeb ak významný, jako například v podmínkách Ausrálie. Hodnoy regresních koeficienů se pohybuji od -0,009 do 0,97. Nejnižší regresní koeficien byl odhadnu u indexu DJIA v modelu, kerý obsahuje proměnnou R. Nejvyšší regresní koeficien byl odhadnu u indexu ASX a o 0,97. Tedy v souhrnu se dá říci, že pokud se úrokové sazby zvýší o jednoku, za jinak nezměněných okolnosí ceny akciových indexů poklesnou o 0,009 až 0,97 jednoky. Taky plaí vrzení: pokud se úrokové sazby sníží o jednoku, pak za jinak nezměněných okolnosí ceny akciových indexů vzrosou o 0,009 až 0,97 jednoky. Koeficien deerminace pro model s proměnnou R10 se pohyboval v rozmezí od 0,00 (0, %) u SCI do 0,047 (4,7 %) u ASX. U modelu s proměnnou R o bylo v rozmezí od 0,001 (0,1 %) u DJIA do 0,094 (9,4 %) u ASX. Regresní koeficien pro model s proměnnou R10 se pohyboval v rozmezí od -0,048 u HKI do -0,184 u ASX. U modelu s proměnnou R o je v rozmezí od -0,009 u DJIA do -0,97 u ASX. 60

Tabulka 4.6.1: Regresní a de. koef. Model R 1 DJIA_R10 0,013-0,117 DJIA_R 0,00-0,009 NASDAQ_R10 0,003-0,108 NADASQ_R 0,001-0,01 NIKKEI_R10 0,01-0,066 NIKKEI_R 0,005-0,016 FTSE_R10 0,005-0,060 FTSE_R 0,006-0,04 HKI_R10 0,006-0,048 HKI_R 0,01-0,088 SCI_R10 0,00-0,054 SCI_R 0,014-0,30 DAX_R10 0,01-0,09 DAX_R 0,064-0,198 ASX_R10 0,047-0,184 ASX_R 0,094-0,97 PX_R10 0,014-0,136 PX_R 0,006-0,019 Zdroj: Vlasní zpracování v SPSS 61

5 Závěr Každý invesor, kerý invesuje na akciových rzích, hledá akovou akcii, kerá je podhodnocená a na jejím budoucím růsu se snaží vyděla. Takoví invesoři k analýze akcií používají různé meody. Jednou z ěcho meod je fundamenální analýza, jež v sobě zahrnuje čás, kerá zkoumá vlivy globálních ekonomických veličin na akciové kurzy. Ekonomické veličiny, keré mají dle eorie nejvěší vliv na ceny akcií, jsou úrokové sazby, inflace, peněžní zásoba, HDP. Cílem éo práce bylo zhodnoi vliv úrokové sazby, jakožo ekonomické veličiny, kerá má vliv na akciové kurzy. Vliv byl zjišťován za pomocí korelační a regresní analýzy. Zkoumal se dopad dvou druhů úrokových sazeb a o základních úrokových sazeb cenrálních bank, keré zasupují krákodobé úrokové sazby a úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů, keré zasupují dlouhodobé úrokové sazby. Zkoumané akciové indexy pak byly yo: DJIA, NASDAQ, NIKKEI, FTSE, HKI, SCI, DAX, ASX a PX. V eoreické čási diplomové práce byly popsány jednolivé akciové rhy i s jejich hlavními indexy. Byly charakerizovány vzahy nejdůležiějších ekonomických veličiny a akciových kurzů. Důraz byl přiom kladen na úrokové sazby. Prakická čás byla dále zaměřena na popis posupu při využií meody ekonomerického modelování. Aplikační čás éo diplomové práce vycházela z eoreického základu, kerý byl položen v předchozích kapiolách. Nejprve byly sanoveny hypoézy o předpokládaném chování úrokových sazeb a akciových indexů. Byla definována vysvělovaná proměnná, což jsou akciové indexy. Dále se definovaly vysvělující proměnné, což byly úrokové sazby a o základní sazby cenrálních bank a úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů. Byla provedena dekompozice časových řad a nesacionární časové řady se převedly na sacionární časové řady za pomoci procenních růsů. Časové řady, keré byly sacionární a aky sezonně očišěny, byly podrobeny korelační a regresní analýze. Korelační analýza ukázala, že jednolivé korelační koeficieny byly ve věšině případů kladné. Tao siuace byla vyřešena ak, že se časové řady úrokových sazeb zpozdily. Z ako zpožděných da se vybraly nejvyšší negaivní korelační koeficieny a bylo zjišěno, že ve věšině případů nejvíce s akciovými indexy korelují časové řady úrokových sazeb zpožděné o pě měsíců. Což znamená, že se změna úrokových sazeb projeví do cen akciových indexů se zpožděním pěi měsíců. 6

Regresní analýza ukázala, že věšina odhadnuých modelů vysvěluje ceny akciových indexů v rozmezí od 0,1 % do 9,4 %, což je velmi logický závěr, s ohledem na zejména psychologické fakory, keré budou pravděpodobně působi na ceny akciových indexů nesrovnaelně více než je omu u úrokových sazeb. Na konec byla provedena saisická a ekonomerická verifikace modelů. Byl prokázán relaivně nízký vliv úrokových sazeb na akciové indexy. Dle dosažených výsledků je parné, že se vliv zvolených úrokových sazeb na akciové indexy zásadně neliší. 63

Seznam použié lieraury Lieraura 1. ADAMEC, V., L. STŘELEC a D. HAMPEL. Ekonomerie I učební ex. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzia v Brně, 014. 16 s. ISBN 978-80-7375-703-8.. ADAMEC, V., L. STŘELEC. Ekonomerie I cvičebnice. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzia v Brně, 014. 138 s. ISBN 978-80-7375-706-9. 3. BODIE, Z., A. KANE and A. J. MARCUS. Invesmens and Porfolio Managemen. 9. vyd. New York: McGraw-Hill/Irwin, 011. ISBN 978-007189146. 4. BRŮNA, Karel. Dynamika úrokových sazeb v konexu měnové poliiky. 1. vyd. Praha: Nakladaelsví Oeconomica, 009. 18 s. ISBN 978-80-45-1555-7. 5. HUŠEK, Roman. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Oeconomia. 007 s. 367. ISBN 978-80- 45-1300-3. 6. KOHOUT, Pavel. Invesiční sraegie pro řeí isícileí. 6.vyd. Praha: Grada, 010. 96 s. ISBN 978-80-47-3315-9. 7. POLOUČEK, Sanislav. Peníze, banky a finanční rhy. 1.vyd. Praha: C.H.Beck, 009. 415 s. ISBN 978-80-7400-15-9. 8. SIEGEL, Jeremy. Invesice do akcií běh na dlouhou rať. 1.vyd. Praha: Grada 011. 96 s. ISBD 978-80-47-860-4. 9. VESELÁ, Jika. Invesování na kapiálových rzích. 1.vyd. Praha: ASPI, 007. 703 s. ISBN 80-7357-97-6. 64

Inerne zdroje 1. AUSTRALIAN SECURITIES EXCHANGES. ASX: Hisory [ online ]. ASX [ 0.. 014 ]. Dosupné z: hp://www.asx.com.au/abou/hisory.hm. BANK OF ENGLAND. BOE: Saisical ineracive daabase [ online ]. BOE [ 10. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://www.bankofengland.co.uk/boeapps/iadb/repo.asp?travel=nixirx 3. BANK OF ENGLAND. BOE: Saisical ineracive daabase [ online ]. BOE [ 10. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://www.bankofengland.co.uk/boeapps/iadb/fromshowcolumns.asp?travel=nixa ZxI1x&FromCaegoryLis=Yes&NewMeaningId=RIZC10&CaegId=6&HighlighCa ValueDisplay=Inflaion%0zero%0coupon,%010%0year 4. BANK OF JAPAN. BOJ: Saisic [ online ]. BOJ [ 10. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://www.boj.or.jp/en/saisics/ouline/noe/noes.hm/ 5. BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA. BCPP: Profil společnosi [ online ]. BCPP [ 0.. 014 ]. Dosupné z: hp://www.bcpp.cz/dokumen.aspx?k=profil-burzy 6. BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA. BCPP: Indexy [ online ]. BCPP [ 0.. 014 ]. Dosupné z: hp://www.bcpp.cz/dokumen.aspx?k=burzovni-indexy 7. CENTRAL BANK OF THE REPUBLIC OF CHINA. CBC: Special daa disseminaion sandard [ online ]. CBC [ 9.1.014 ]. Dosupné z: hp://www.cbc.gov.w/conen.asp?cuiem=9870. 8. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: ČNB: ARAD: Daabáze časových řad [ online ]. ČNB [ 10. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.strom_sestavy?p_srid=eaa&p_ sesuid=&p_lang=cs 65

9. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: ČNB: ARAD: Daabáze časových řad [ online ]. ČNB [ 10. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.strom_sestavy?p_srid=eba&p_ sesuid=&p_lang=cs 10. DEUTSCHE BORSE AG. DB: Company hisory [ online ]. DB [ 0.. 014 ]. Dosupné z: hp://deuscheboerse.com/dbg/dispach/en/kir/dbg_nav/abou_us/10_deusche_boerse_group/50_c ompany_hisory 1. DEUTSCHE BUNDES BANK: DBB: Times series daabases [ online ]. DBB [ 9. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://www.bundesbank.de/navigaion/en/saisics/time_series_daabases/macro_ec onomic_ime_series/is_lis_node.hml?lisid=www_s140_i07a 13. FEDERAL RESERV BANK: FED: Economic daa [ online ]. FED [ 8.1. 014 ]. Dosupné z: hp://research.slouisfed.org/fred/caegories/118 14. FEDERAL RESERV BANK: FED: Economic daa [ online ]. FED [ 8.1. 014 ]. Dosupné z: hp://research.slouisfed.org/fred/caegories/3995 11. DEUTSCHE BORSE AG. DB: Company hisory [ online ]. DB [ 0.. 014 ]. Dosupné z: hp://deuscheboerse.com/dbg/dispach/en/kir/dbg_nav/abou_us/10_deusche_boerse_group/50_c ompany_hisory 15. HONG KONG MONETARY AUTHORITY: HKMA: Economic and financial daa for Hong Kong [ online ]. HKMA [ 8.1. 014 ]. Dosupné z: hp://www.hkma.gov.hk/eng/marke-daa-and-saisics/economic-and-financial-daafor-hong-kong.shml 16. RESERV BANK OF AUSTRALIA: RBA: Saisics [ online ]. RBA [ 8.1. 014 ]. Dosupné z: hp://www.rba.gov.au/saisics/by-subjec.hml 66

17. YAHOO FINANCE. YF: Hisorical prices [ online ]. YF [ 5. 1. 014 ]. Dosupné z: hps://au.finance.yahoo.com/q/hp?s=^axjo&a=09&b=17&c=001&d=03&e=7&f= 014&g=m&z=66&y=0 18. YAHOO FINANCE. YF: Hisorical prices [ online ]. YF [ 5. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://finance.yahoo.com/q/hp?s=^gdaxi+hisorical+prices 19. YAHOO FINANCE. YF: Hisorical prices [ online ]. YF [ 5. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://finance.yahoo.com/q/hp?s=^dji+hisorical+prices 0. YAHOO FINANCE. YF: Hisorical prices [ online ]. YF [ 5. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://finance.yahoo.com/q/hp?s=^ftse+hisorical+prices 1. YAHOO FINANCE. YF: Hisorical prices [ online ]. YF [ 5. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://finance.yahoo.com/q?s=^hsi. YAHOO FINANCE. YF: Hisorical prices [ online ]. YF [ 5. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://finance.yahoo.com/q/hp?s=^ixic+hisorical+prices 3. YAHOO FINANCE. YF: Hisorical prices [ online ]. YF [ 5. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://finance.yahoo.com/q/hp?s=^n5+hisorical+prices 4. YAHOO FINANCE. YF: Hisorical prices [ online ]. YF [ 5. 1. 014 ]. Dosupné z: hp://finance.yahoo.com/echars?s=000001.ss+ineracive 5. RESERV BANK OF AUSTRALIA: RBA: Saisics [ online ]. RBA [ 8.1. 014 ]. Dosupné z: hp://www.rba.gov.au/saisics/by-subjec.hml 6. SHANGHAI STOCK EXCHANGE. SSE: Timeline [ online ]. SSE [ 19.. 014 ]. Dosupné z: hp://english.sse.com.cn/abousse/sseoverview/imeline/ 7. SHANGHAI STOCK EXCHANGE. SSE: Timeline [ online ].DB [ 19.. 014 ]. Dosupné z: hp://english.sse.com.cn/abousse/sseoverview/imeline/ 67

8. Zákon č. 90 ze dne 5. ledna 01 Zákon o obchodních společnosech a družsvech (zákon o obchodních korporacích) In: Sbírka zákonu České republiky. 01, čáska 34, s. 1370 148. Dosupný aké z: hp://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresul.aspx?q=90/01&ypelaw=zakon&wha=cislo_zakona_smlouv y. 68

Seznam zkraek - hladina významnosi - regresní koeficien - náhodná složka ACF auokorelační funkce sandardizovaných reziduí ASX Ausralien Sock Exchange C cyklická složka č. číslo ČR Česká republika DAX Deuscher Akien Index DJIA DW Durbin Wason ESS proměnlivos nevysvělovaná regresním modelem FTSE Financial Times Sock Exchnage H 0 nulová hypoéza H 1 alernaivní hypoéza HDP hrubý domácí produk HKE Hong Kong Exchange HKI Hang Seng Index IBM Inernaional Business Machine LSE London Sock Exchange N poče pozorování NASDAQ Naional associaion of Securiies Dealers Auomaed Quoaions NIKKEI The Nihon Keizai Shinbun NYSE New York Sock Exchange PACF parciální auokorelační funkce PX index pražské burzy 69

q kvarilové rozpěí R10 úrokové sazby deseileých sáních dluhopisů R koeficien deerminace R základní sazby cenrální banky RSS proměnlivos vysvělovaná regresním modelem S sezonní složka SCI Shanghai composie index SE sřední chyba SPSS Saisical package for he social sciences SSE Shanghai Sock Exchange - současnos T rendová složka TSE Tokyo Sock Exchange USA Unied Saes of America X vysvělující proměnná Y vysvělovaná proměnná 70

Prohlášení o využií výsledků diplomové práce Prohlašuji, že jsem byl seznámen s ím, že na mou diplomovou práci se plně vzahuje zákon č. 11/000 Sb. auorský zákon, zejména 35 užií díla v rámci občanských a náboženských obřadů. V rámci školních předsavení a užií díla školního a 60 školní dílo; beru na vědomí, že Vysoká škola báňská Technická univerzia Osrava (dále jen VŠB-TUO) má právo nevýdělečně, ke své vniřní pořebě, diplomovou práci uží ( 35 ods. 3); souhlasím s ím, že diplomová práce bude v elekronické podobě archivována v Úsřední knihovně VŠB-TUO a jeden výisk bude uložen u vedoucí diplomové práce. Souhlasím s ím, že bibliografické údaje, o diplomové práci budou zveřejněny v informačním sysému VŠB-TUO; bylo sjednáno, že se VŠB-ZUO, v případě zájmu z její srany, uzavře licenční smlouvu s oprávněním uži dílo v rozsahu 1 ods. 4 auorského zákona; bylo sjednáno, že uži své dílo, diplomovou páci, nebo poskynou licenci k jejímu využií mohu jen se souhlasem VŠB-TUO, kerá je oprávněna v akovém případě ode mne požadova přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, keré byly VŠB-TUO na vyvoření díla vynaloženy (až do jejich skuečné výše). V Osravě dne 4. 4. 014 Daniel Klimek

Seznam příloh Příloha č. 1: Časové řady pro jednolivé proměnné Příloha č. : Liniové grafy - akciové indexy Příloha č. 3: Liniové grafy - deseileé dluhopisy Příloha č. 4: Liniové grafy - základní sazby Příloha č. 5: Box-plo - akciové indexy Příloha č. 6: Box-plo deseileé dluhopisy Příloha č. 7: Box-plo - základní sazby Příloha č. 8: Liniové grafy (ransformované) akciové indexy Příloha č. 9: Liniové grafy (ransformované) deseileé dluhopisy Příloha č. 10: Linové grafy (ransformované) základní sazby Příloha č. 11: Příloha č. 11: Korelační koeficieny a saisická významnos pro R10 i R Příloha č. 1: Regresní analýza pro R10 Příloha č. 13: Regresní analýza pro R

Příloha č.1: Časové řady pro jednolivé proměnné příloha č. 1/1 T DJIA R 10 R T DJIA R 10 R T DJIA R 10 R T DJIA R 10 R 1.7.1954 341,7,3 0,8 1..1956 475,5,84,5 1.9.1957 471,79 3,9 3,47 1.4.1959 616,99 4,1,96 1.8.1954 346,06,36 1, 1.3.1956 50,67,96,5 1.10.1957 443,38 3,97 3,5 1.5.1959 630,80 4,31,9 1.9.1954 35,71,38 1,06 1.4.1956 511,04 3,18,6 1.11.1957 436,73 3,7 3,48 1.6.1959 631,51 4,34 3,39 1.10.1954 358,9,43 0,85 1.5.1956 495,0 3,07,75 1.1.1957 436,94 3,1,98 1.7.1959 66,81 4,4 3,47 1.11.1954 375,70,48 0,83 1.6.1956 485,33 3,71 1.1.1958 445,68 3,09,7 1.8.1959 660,58 4,43 3,5 1.1.1954 393,84,51 1,8 1.7.1956 509,76 3,11,75 1..1958 444,16 3,05 1,67 1.9.1959 635,47 4,68 3,76 1.1.1955 398,43,61 1,39 1.8.1956 511,69 3,33,73 1.3.1958 450,14,98 1, 1.10.1959 637,34 4,53 3,98 1..1955 410,5,65 1,9 1.9.1956 495,01 3,38,95 1.4.1958 446,90,88 1,6 1.11.1959 646,43 4,53 4 1.3.1955 408,91,68 1,35 1.10.1956 483,80 3,34,96 1.5.1958 460,04,9 0,63 1.1.1959 671,35 4,69 3,99 1.4.1955 4,99,75 1,43 1.11.1956 479,34 3,49,88 1.6.1958 471,97,97 0,93 1.1.1960 655,39 4,7 3,99 1.5.1955 41,55,76 1,43 1.1.1956 49,01 3,59,94 1.7.1958 488,8 3, 0,68 1..1960 64,88 4,49 3,97 1.6.1955 440,8,78 1,64 1.1.1957 485,90 3,46,84 1.8.1958 507,55 3,54 1,53 1.3.1960 614,70 4,5 3,84 1.7.1955 46,16,9 1,68 1..1957 466,84 3,34 3 1.9.1958 51,8 3,76 1,76 1.4.1960 619,98 4,8 3,9 1.8.1955 457,9,97 1,96 1.3.1957 47,78 3,41,96 1.10.1958 539,85 3,8 1,8 1.5.1960 615,64 4,35 3,85 1.9.1955 476,43,97,18 1.4.1957 485,4 3,48 3 1.11.1958 557,10 3,74,7 1.6.1960 644,38 4,15 3,3 1.10.1955 45,65,88,4 1.5.1957 500,83 3,6 3 1.1.1958 566,43 3,86,4 1.7.1960 65,83 3,9 3,3 1.11.1955 476,59,89,35 1.6.1957 505,7 3,8 3 1.1.1959 59,9 4,0,48 1.8.1960 64,47 3,8,98 1.1.1955 484,58,96,48 1.7.1957 514,64 3,93,99 1..1959 590,7 3,96,43 1.9.1960 598,10 3,8,6 1.1.1956 474,75,9,45 1.8.1957 487,97 3,93 3,4 1.3.1959 609,1 3,99,8 1.10.1960 58,45 3,89,47 T DJIA R10 R T DJIA R10 R T DJIA R10 R T DJIA R10 R 1.11.1960 601,14 3,93,44 1.1.1968 884,77 5,53 4,6 1.3.1975 765,06 7,73 5,54 1.5.198 846,7 13,63 14,45 1.1.1960 609,54 3,84 1,98 1..1968 847,0 5,56 4,71 1.4.1975 790,93 8,3 5,49 1.6.198 804,37 14,3 14,15 1.1.1961 63,0 3,84 1,45 1.3.1968 834,76 5,74 5,05 1.5.1975 836,56 8,06 5, 1.7.198 818,41 13,95 1,59 1..1961 650,01 3,78,54 1.4.1968 893,37 5,64 5,76 1.6.1975 845,70 7,86 5,55 1.8.198 83,11 13,06 10,1 1.3.1961 670,56 3,74,0 1.5.1968 905, 5,87 6,11 1.7.1975 856,8 8,06 6,1 1.9.198 917,7 1,34 10,31 1.4.1961 684,90 3,78 1,49 1.6.1968 906,8 5,7 6,07 1.8.1975 815,5 8,4 6,14 1.10.198 988,7 10,91 9,71 1.5.1961 693,03 3,71 1,98 1.7.1968 905,3 5,5 6,0 1.9.1975 818,8 8,43 6,4 1.11.198 107,76 10,55 9, 1.6.1961 691,44 3,88 1,73 1.8.1968 883,7 5,4 6,03 1.10.1975 831,6 8,14 5,8 1.1.198 1033,08 10,54 8,95 1.7.1961 690,66 3,9 1,17 1.9.1968 9,80 5,46 5,78 1.11.1975 845,51 8,05 5, 1.1.1983 1064,9 10,46 8,68 1.8.1961 718,64 4,04 1.10.1968 955,47 5,58 5,91 1.1.1975 840,80 8 5, 1..1983 1087,43 10,7 8,51 1.9.1961 711,0 3,98 1,88 1.11.1968 964,1 5,7 5,8 1.1.1976 99,34 7,74 4,87 1.3.1983 119,58 10,51 8,77 1.10.1961 703,01 3,9,6 1.1.1968 968,39 6,03 6,0 1..1976 971,70 7,79 4,77 1.4.1983 1168,43 10,4 8,8 1.11.1961 74,74 3,94,61 1.1.1969 934,99 6,04 6,3 1.3.1976 988,55 7,73 4,84 1.5.1983 11,86 10,38 8,63 1.1.1961 78,44 4,06,33 1..1969 931,9 6,19 6,61 1.4.1976 99,51 7,56 4,8 1.6.1983 11,47 10,85 8,98 1.1.196 705,16 4,08,15 1.3.1969 916,5 6,3 6,79 1.5.1976 988,8 7,9 5,9 1.7.1983 113,93 11,38 9,37 1..196 711,95 4,04,37 1.4.1969 97,38 6,17 7,41 1.6.1976 985,59 7,86 5,48 1.8.1983 1189,1 11,85 9,56 1.3.196 714,18 3,93,85 1.5.1969 954,86 6,3 8,67 1.7.1976 993,0 7,83 5,31 1.9.1983 137,04 11,65 9,45 1.4.196 690,8 3,84,78 1.6.1969 896,61 6,57 8,9 1.8.1976 981,63 7,77 5,9 1.10.1983 15,0 11,54 9,48 1.5.196 643,71 3,87,36 1.7.1969 844,0 6,7 8,61 1.9.1976 994,37 7,59 5,5 1.11.1983 150,01 11,69 9,34 1.6.196 57,64 3,91,68 1.8.1969 85,46 6,69 9,19 1.10.1976 951,95 7,41 5,0 1.1.1983 157,64 11,83 9,47 1.7.196 581,78 4,01,71 1.9.1969 86,71 7,16 9,15 1.11.1976 944,58 7,9 4,95 1.1.1984 158,89 11,67 9,56 1.8.196 60,51 3,98,93 1.10.1969 83,51 7,1 9 1.1.1976 976,86 6,87 4,65 1..1984 1164,46 11,84 9,59 1.9.196 597,0 3,98,9 1.11.1969 841,09 7,14 8,85 1.1.1977 970,6 7,1 4,61 1.3.1984 1161,97 1,3 99,91 1.10.196 580,65 3,93,9 1.1.1969 789, 7,65 8,97 1..1977 941,77 7,39 4,68 1.4.1984 115,71 1,63 10,9 1.11.196 68,8 3,9,94 1.1.1970 78,93 7,79 8,98 1.3.1977 946,11 7,46 4,69 1.5.1984 1143,4 13,41 10,3 1.1.196 648,38 3,86,93 1..1970 756,1 7,4 8,98 1.4.1977 99,10 7,37 4,73 1.6.1984 111,14 13,56 11,06 1.1.1963 67,10 3,83,9 1.3.1970 777,6 7,07 7,76 1.5.1977 96,31 7,46 5,35 1.7.1984 1113,7 13,36 11,3 1..1963 679,75 3,9 3 1.4.1970 771,65 7,39 8,1 1.6.1977 916,56 7,8 5,39 1.8.1984 11,8 1,7 11,64 1.3.1963 674,63 3,93,98 1.5.1970 691,96 7,91 7,94 1.7.1977 908,0 7,33 5,4 1.9.1984 113,51 1,5 11,3 1.4.1963 707,1 3,97,9 1.6.1970 699,30 7,84 7,6 1.8.1977 87,6 7,4 5,9 1.10.1984 1199,30 1,16 9,99 1.5.1963 70,84 33,9 3 1.7.1970 71,80 7,46 7,1 1.9.1977 853,36 7,34 6,14 1.11.1984 111,30 11,57 9,43 1.6.1963 719,14 3,99,99 1.8.1970 731,97 7,53 6,61 1.10.1977 83,96 7,5 6,47 1.1.1984 1188,96 11,5 8,38 1.7.1963 700,75 4,0 3,0 1.9.1970 759,38 7,39 6,9 1.11.1977 88,51 7,58 6,51 1.1.1985 138,16 11,38 8,35 1.8.1963 714,15 4 3,49 1.10.1970 763,7 7,33 6, 1.1.1977 818,80 7,69 6,56 1..1985 183,3 11,51 8,5 1.9.1963 738,5 4,08 3,48 1.11.1970 769,7 6,84 5,6 1.1.1978 781,09 7,96 6,7 1.3.1985 168,83 11,86 8,58 1.10.1963 747,5 4,11 3,5 1.1.1970 81,51 6,39 4,9 1..1978 763,57 8,03 6,78 1.4.1985 166,36 11,43 8,7 1.11.1963 743,4 4,1 3,48 1.1.1971 849,04 6,4 4,14 1.3.1978 756,37 8,04 6,79 1.5.1985 179,40 10,85 7,97 1.1.1963 759,94 4,13 3,38 1..1971 879,69 6,11 3,7 1.4.1978 794,66 8,15 6,89 1.6.1985 1314,00 10,16 7,53 1.1.1964 777,08 4,17 3,48 1.3.1971 901,9 5,7 3,71 1.5.1978 838,56 8,35 7,36 1.7.1985 1343,17 10,31 7,88 1..1964 793,03 4,15 3,48 1.4.1971 93,54 5,83 4,15 1.6.1978 840,6 8,46 7,6 1.8.1985 136,18 10,33 7,9 1.3.1964 81,18 4, 3,43 1.5.1971 95,49 6,39 4,63 1.7.1978 831,71 8,64 7,81 1.9.1985 1317,95 10,37 7,9 1.4.1964 80,94 4,3 3,47 1.6.1971 900,43 6,5 4,91 1.8.1978 887,93 8,41 8,04 1.10.1985 1351,58 10,4 7,99 1.5.1964 83,1 4, 3,5 1.7.1971 887,81 6,73 5,31 1.9.1978 878,64 8,4 8,45 1.11.1985 143,88 9,78 8,05 1.6.1964 817,63 4,17 3,5 1.8.1971 875,41 6,58 5,56 1.10.1978 857,69 8,64 8,96 1.1.1985 1517,0 9,6 8,7 1.7.1964 844,4 4,19 3,4 1.9.1971 901, 6,14 5,55 1.11.1978 804,9 8,81 9,76 1.1.1986 1534,86 9,19 8,14 1.8.1964 835,30 4,19 3,5 1.10.1971 87,14 5,93 5, 1.1.1978 807,94 9,01 10,03 1..1986 165,73 8,7 7,86 1.9.1964 863,55 4, 3,45 1.11.1971 8,11 5,81 4,91 1.1.1979 837,39 9,1 10,07 1.3.1986 1757,35 7,78 7,48 1.10.1964 875,6 4,19 3,36 1.1.1971 869,90 5,93 4,14 1..1979 85,17 9,1 10,06 1.4.1986 1807,05 7,3 6,99 1.11.1964 880,04 4,15 3,5 1.1.197 904,65 5,95 3,5 1.3.1979 847,84 9,1 10,09 1.5.1986 1801,80 7,71 6,85

Příloha č. 1/ T DJIA R 10 R T DJIA R 10 R T DJIA R 10 R T DJIA R 10 R 1.1.1964 866,73 4,18 3,85 1..197 914,37 6,08 3,9 1.4.1979 864,96 9,18 10,01 1.6.1986 1867,70 7,8 6,9 1.1.1965 889,89 4,19 3,9 1.3.197 939,3 6,07 3,83 1.5.1979 837,41 9,5 10,4 1.7.1986 1809,9 7,3 6,56 1..1965 894,41 4,1 3,98 1.4.197 958,16 6,19 4,17 1.6.1979 838,65 8,91 10,9 1.8.1986 1843,45 7,17 6,17 1.3.1965 896,44 4,1 4,04 1.5.197 948, 6,13 4,7 1.7.1979 836,95 8,95 10,47 1.9.1986 1813,47 7,45 5,89 1.4.1965 907,71 4, 4,09 1.6.197 943,43 6,11 4,46 1.8.1979 873,55 9,03 10,94 1.10.1986 1817,04 7,43 5,85 1.5.1965 97,50 4,1 4,1 1.7.197 95,9 6,11 4,55 1.9.1979 878,50 9,33 11,43 1.11.1986 1883,65 7,5 6,04 1.6.1965 878,06 4,1 4,04 1.8.197 958,34 6,1 4,8 1.10.1979 840,5 10,3 13,77 1.1.1986 194,08 7,11 6,91 1.7.1965 873,43 4, 4,09 1.9.197 950,58 6,55 4,87 1.11.1979 815,78 10,65 13,18 1.1.1987 065,13 7,08 6,43 1.8.1965 887,70 4,5 4,1 1.10.197 944,10 6,48 5,04 1.1.1979 836,14 10,39 13,78 1..1987 0,34 7,5 6,1 1.9.1965 9,18 4,9 4,01 1.11.197 1001,19 6,8 5,06 1.1.1980 860,74 10,8 13,8 1.3.1987 9,61 7,5 6,13 1.10.1965 944,78 4,35 4,08 1.1.197 100,3 6,36 5,33 1..1980 878, 1,41 14,13 1.4.1987 30,64 8,0 6,37 1.11.1965 953,31 4,45 4,1 1.1.1973 106,8 6,46 5,94 1.3.1980 803,56 1,75 17,19 1.5.1987 91,11 8,61 6,85 1.1.1965 955,19 4,6 4,3 1..1973 974,04 6,64 6,58 1.4.1980 786,33 11,47 17,61 1.6.1987 384,0 8,4 6,73 1.1.1966 985,93 4,61 4,4 1.3.1973 957,35 6,71 7,09 1.5.1980 88,19 10,18 10,98 1.7.1987 481,7 8,45 6,58 1..1966 977,15 4,83 4,6 1.4.1973 944,10 6,67 7,1 1.6.1980 869,86 9,78 9,47 1.8.1987 655,01 8,76 6,73 1.3.1966 96,43 4,87 4,65 1.5.1973 9,41 6,85 7,84 1.7.1980 909,60 10,5 9,03 1.9.1987 570,80 9,4 7, 1.4.1966 943,45 4,75 4,67 1.6.1973 893,90 6,9 8,49 1.8.1980 947,33 11,1 9,61 1.10.1987 4,59 9,5 7,9 1.5.1966 890,70 4,78 4,9 1.7.1973 903,61 7,13 10,4 1.9.1980 946,67 11,51 10,87 1.11.1987 1931,86 8,86 6,69 1.6.1966 888,8 4,81 5,17 1.8.1973 883,73 7,4 10,5 1.10.1980 949,17 11,75 1,81 1.1.1987 1910,07 8,99 6,77 1.7.1966 875,87 5,0 5,3 1.9.1973 909,98 7,09 10,78 1.11.1980 971,08 1,68 15,85 1.1.1988 1947,35 8,67 6,83 1.8.1966 817,55 5, 5,53 1.10.1973 967,6 6,79 10,01 1.1.1980 945,96 1,84 18,9 1..1988 1980,65 8,1 6,58 1.9.1966 791,65 5,18 5,4 1.11.1973 878,98 6,73 10,03 1.1.1981 96,13 1,57 19,08 1.3.1988 044,31 8,37 6,58 1.10.1966 778,10 5,01 5,53 1.1.1973 84,08 6,74 9,95 1..1981 945,50 13,19 15,93 1.4.1988 036,13 8,7 6,87 1.11.1966 806,55 5,16 5,76 1.1.1974 857,4 6,99 9,65 1.3.1981 987,18 13,1 14,7 1.5.1988 1988,91 9,09 7,09 1.1.1966 800,87 4,84 5,4 1..1974 831,34 6,96 8,97 1.4.1981 1004,86 13,68 15,7 1.6.1988 104,94 8,9 7,51 1.1.1967 830,56 4,58 4,94 1.3.1974 874,00 7,1 9,35 1.5.1981 979,5 14,1 18,5 1.7.1988 104, 9,06 7,75 1..1967 851,1 4,63 5 1.4.1974 847,79 7,51 10,51 1.6.1981 996,7 13,47 19,1 1.8.1988 051,9 9,6 8,01 1.3.1967 858,11 4,54 4,53 1.5.1974 830,5 7,58 11,31 1.7.1981 947,94 14,8 19,04 1.9.1988 080,06 8,98 8,19 1.4.1967 868,66 4,59 4,05 1.6.1974 831,43 7,54 11,93 1.8.1981 96,5 14,94 17,8 1.10.1988 144,31 8,8 8,3 1.5.1967 883,74 4,85 3,94 1.7.1974 783,00 7,81 1,9 1.9.1981 853,38 15,3 15,87 1.11.1988 099,04 8,96 8,35 1.6.1967 87,66 5,0 3,98 1.8.1974 79,31 8,04 1,01 1.10.1981 853,5 15,15 15,08 1.1.1988 148,58 9,11 8,76 1.7.1967 888,51 5,16 3,79 1.9.1974 651,8 8,04 11,34 1.11.1981 860,44 13,39 13,31 1.1.1989 34,68 9,09 9,1 1.8.1967 91,46 5,8 3,9 1.10.1974 638,63 7,9 10,06 1.1.1981 878,8 13,7 1,37 1..1989 304,30 9,17 9,36 1.9.1967 93,45 5,3 3,99 1.11.1974 64,10 7,68 9,45 1.1.198 853,41 14,59 13, 1.3.1989 83,11 9,36 9,85 1.10.1967 907,54 5,48 3,88 1.1.1974 596,50 7,43 8,53 1..198 833,15 14,43 14,78 1.4.1989 348,91 9,18 9,84 1.11.1967 865,43 5,75 4,13 1.1.1975 659,09 7,5 7,13 1.3.198 81,33 13,86 14,68 1.5.1989 439,55 8,86 9,81 1.1.1967 887,0 5,7 4,51 1..1975 74,89 7,39 6,4 1.4.198 844,96 13,87 14,94 1.6.1989 494,90 8,8 9,53

T DJIA R10 R T DJIA R10 R T DJIA R10 R T DJIA R10 R 1.7.1989 554,03 8,0 9,4 1.4.1996 5584,54 6,51 5, 1.1.003 8474,59 4,05 1,4 1.10.009 9857,34 3,39 0,1 1.8.1989 691,11 8,11 8,99 1.5.1996 563,06 6,74 5,4 1..003 7916,18 3,9 1,6 1.11.009 107,55 3,4 0,1 1.9.1989 693,41 8,19 9,0 1.6.1996 5671,50 6,91 5,7 1.3.003 7977,73 3,81 1,5 1.1.009 10433,44 3,59 0,1 1.10.1989 69,01 8,01 8,84 1.7.1996 5505,5 6,87 5,4 1.4.003 833,09 3,96 1,6 1.1.010 10471,4 3,73 0,11 1.11.1989 64,49 7,87 8,55 1.8.1996 5685,49 6,64 5, 1.5.003 863,41 3,57 1,6 1..010 1014,51 3,69 0,13 1.1.1989 78,47 7,84 8,45 1.9.1996 5795,06 6,83 5,3 1.6.003 9098,07 3,33 1, 1.3.010 10677,5 3,73 0,16 1.1.1990 679,4 8,1 8,3 1.10.1996 5996,1 6,53 5,4 1.7.003 9154,39 3,98 1,01 1.4.010 1105,15 3,85 0, 1..1990 614,18 8,47 8,4 1.11.1996 636,98 6, 5,31 1.8.003 984,78 4,45 1,03 1.5.010 10500,19 3,4 0, 1.3.1990 700,13 8,59 8,8 1.1.1996 6439,8 6,3 5,9 1.9.003 949,54 4,7 1,01 1.6.010 10159,7 3, 0,18 1.4.1990 708,6 8,79 8,6 1.1.1997 6707,03 6,58 5,5 1.10.003 968,46 4,9 1,01 1.7.010 10,4 3,01 0,18 1.5.1990 793,81 8,76 8,18 1..1997 691,05 6,4 5,19 1.11.003 976,0 4,3 1 1.8.010 10350,40,7 0,19 1.6.1990 894,8 8,48 8,9 1.3.1997 6893,47 6,69 5,39 1.1.003 1014,66 4,7 0,98 1.9.010 10598,07,65 0,19 1.7.1990 934,3 8,47 8,15 1.4.1997 6657,49 6,89 5,51 1.1.004 10540,05 4,15 1 1.10.010 11044,49,54 0,19 1.8.1990 681,89 8,75 8,13 1.5.1997 74,35 6,71 5,5 1..004 10601,50 4,08 1,01 1.11.010 11198,31,76 0,19 1.9.1990 550,69 8,89 8, 1.6.1997 7599,59 6,49 5,56 1.3.004 1033,73 3,83 1 1.1.010 11465,6 3,9 0,18 1.10.1990 460,54 8,7 8,11 1.7.1997 7990,65 6, 5,5 1.4.004 10418,40 4,35 1 1.1.011 1180,37 3,39 0,17 1.11.1990 518,56 8,39 7,81 1.8.1997 7948,43 6,3 5,54 1.5.004 10083,81 4,7 1 1..011 1190,00 3,58 0,16 1.1.1990 610,9 8,08 7,31 1.9.1997 7855,49 6,1 5,54 1.6.004 10364,90 4,73 1,03 1.3.011 1081,48 3,41 0,14 1.1.1991 587,60 8,09 6,91 1.10.1997 7875,81 6,03 5,5 1.7.004 1015,09 4,5 1,6 1.4.011 1434,88 3,46 0,1 1..1991 863,04 7,85 6,5 1.11.1997 7677,35 5,88 5,5 1.8.004 1003,80 4,8 1,43 1.5.011 1579,99 3,17 0,09 1.3.1991 90,11 8,11 6,1 1.1.1997 7909,81 5,81 5,5 1.9.004 1004,67 4,13 1,61 1.6.011 1097,31 3 0,09 1.4.1991 95,54 8,04 5,91 1.1.1998 7805,74 5,54 5,56 1.10.004 10001,60 4,1 1,76 1.7.011 151,33 3 0,07 1.5.1991 98,4 8,07 5,78 1..1998 835,9 5,57 5,51 1.11.004 10411,76 4,19 1,93 1.8.011 1136,6,3 0,1 1.6.1991 968,14 8,8 5,9 1.3.1998 8709,47 5,65 5,49 1.1.004 10673,38 4,3,16 1.9.011 11175,45 1,98 0,08 1.7.1991 978,19 8,7 5,8 1.4.1998 9035,50 5,64 5,45 1.1.005 10539,51 4,,8 1.10.011 11515,93,15 0,07 1.8.1991 3006,09 7,9 5,66 1.5.1998 9080,06 5,65 5,49 1..005 1073,8 4,17,5 1.11.011 11804,33,01 0,08 1.9.1991 3010,35 7,65 5,45 1.6.1998 887,95 5,5 5,56 1.3.005 1068,09 4,5,63 1.1.011 1075,68 1,98 0,07 1.10.1991 3019,74 7,53 5,1 1.7.1998 9094,01 5,46 5,54 1.4.005 1083,19 4,34,79 1.1.01 1550,89 1,97 0,08 1.11.1991 986,1 7,4 4,81 1.8.1998 8478,51 5,34 5,55 1.5.005 10377,18 4,14 3 1..01 1889,05 1,97 0,1 1.1.1991 958,64 7,09 4,43 1.9.1998 7909,79 4,81 5,51 1.6.005 10486,68 4 3,04 1.3.01 13079,47,17 0,13 1.1.199 37,06 7,03 4,03 1.10.1998 8164,47 4,53 5,07 1.7.005 10545,38 4,18 3,6 1.4.01 13030,75,05 0,14 1..199 357,7 7,34 4,06 1.11.1998 900,44 4,83 4,83 1.8.005 10554,7 4,6 3,5 1.5.01 171,08 1,8 0,16 1.3.199 347,4 7,54 3,98 1.1.1998 9018,68 4,65 4,68 1.9.005 1053,54 4, 3,6 1.6.01 1544,90 1,6 0,16 1.4.199 394,08 7,48 3,73 1.1.1999 9345,86 4,7 4,63 1.10.005 1034,31 4,46 3,78 1.7.01 1814,10 1,53 0,16 1.5.199 3376,79 7,39 3,8 1..1999 930,54 5 4,76 1.11.005 10695,5 4,54 4 1.8.01 13134,90 1,68 0,13 1.6.199 3337,79 7,6 3,76 1.3.1999 9753,63 5,3 4,81 1.1.005 1087,79 4,47 4,16 1.9.01 13418,50 1,7 0,14 1.7.199 339,41 6,84 3,5 1.4.1999 10415,73 5,18 4,74 1.1.006 1087,48 4,4 4,9 1.10.01 13380,65 1,75 0,16 1.8.199 3307,45 6,59 3,3 1.5.1999 10839,86 5,54 4,74 1..006 10971,19 4,57 4,49 1.11.01 1896,44 1,65 0,16 1.9.199 393,9 6,4 3, 1.6.1999 10704,0 5,9 4,76 1.3.006 11144,45 4,7 4,59 1.1.01 13144,18 1,7 0,16 1.10.199 3198,70 6,59 3,1 1.7.1999 1105, 5,79 4,99 1.4.006 1134,68 4,99 4,79 1.1.013 13615,3 1,91 0,14 1.11.199 338,49 6,87 3,09 1.8.1999 10935,48 5,94 5,07 1.5.006 11333,88 5,11 4,94 1..013 13967,33 1,98 0,15 1.1.199 3303,15 6,77,9 1.9.1999 10730,60 5,9 5, 1.6.006 10997,97 5,11 4,99 1.3.013 14418,6 1,96 0,14 1.1.1993 377,7 6,6 3,0 1.10.1999 10396,89 6,11 5, 1.7.006 1103,53 5,09 5,4 1.4.013 14675,91 1,76 0,15 1..1993 3367,6 6,6 3,03 1.11.1999 10818,8 6,03 5,4 1.8.006 1157,35 4,88 5,5 1.5.013 1517,18 1,93 0,11 1.3.1993 3440,74 5,98 3,07 1.1.1999 1153,9 6,8 5,3 1.9.006 11533,60 4,7 5,5 1.6.013 15035,75,3 0,09 1.4.1993 343,63 5,97,96 1.1.000 1181,7 6,66 5,45 1.10.006 11963,1 4,73 5,5 1.7.013 15390,1,58 0,09 1.5.1993 3478,17 6,04 3 1..000 1056,58 6,5 5,73 1.11.006 1185,15 4,6 5,5 1.8.013 15195,35,74 0,08 1.6.1993 3513,81 5,96 3,04 1.3.000 10483,40 6,6 5,85 1.1.006 1377,6 4,56 5,4 1.9.013 1569,84,81 0,08 1.7.1993 359,43 5,81 3,06 1.4.000 10944,3 5,99 6,0 1.1.007 151,89 4,76 5,5 1.10.013 1589,9,6 0,09 1.8.1993 3597,01 5,68 3,03 1.5.000 10568,05 6,44 6,7 1..007 1631,48 4,7 5,6 1.11.013 15870,83,7 0,08 1.9.1993 359,9 5,36 3,09 1.6.000 1058,93 6,1 6,53 1.3.007 168,53 4,56 5,6 1.1.013 16095,77,9 0,09 1.10.1993 365,81 5,33,99 1.7.000 10658,08 6,05 6,54 1.4.007 1754,80 4,69 5,5 1.1.014 1643,7,86 0,07 1.11.1993 3674,70 5,7 3,0 1.8.000 11014,51 5,83 6,5 1.5.007 13407,76 4,75 5,5 1..014 15958,44,71 0,07 1.1.1993 3744,10 5,77,96 1.9.000 10967,87 5,8 6,5 1.6.007 13480,1 5,1 5,5 1.1.1994 3868,36 5,75 3,05 1.10.000 10440,96 5,74 6,51 1.7.007 13677,89 5 5,6 1..1994 3905,6 5,97 3,5 1.11.000 10653,94 5,7 6,51 1.8.007 1339,86 4,67 5,0 1.3.1994 3816,98 6,48 3,34 1.1.000 1065,41 5,4 6,4 1.9.007 13557,69 4,5 4,94 1.4.1994 3661,48 6,97 3,56 1.1.001 10675,59 5,16 5,98 1.10.007 13901,8 4,53 4,76 1.5.1994 3707,99 7,18 4,01 1..001 10775,84 5,1 5,49 1.11.007 1300,58 4,15 4,49 1.6.1994 3737,58 7,1 4,5 1.3.001 10081,3 4,89 5,31 1.1.007 13406,99 4,1 4,4 1.7.1994 3718,30 7,3 4,6 1.4.001 109,39 5,14 4,8 1.1.008 1538,1 3,74 3,94 1.8.1994 3797,47 7,4 4,47 1.5.001 11004,97 5,39 4,1 1..008 1419,57 3,74,98 1.9.1994 3880,8 7,46 4,73 1.6.001 10767,0 5,8 3,97 1.3.008 1193,88 3,51,61 1.10.1994 3868,10 7,74 4,76 1.7.001 10444,50 5,4 3,77 1.4.008 1656,63 3,68,8 1.11.1994 379,43 7,96 5,9 1.8.001 10314,68 4,97 3,65 1.5.008 181,48 3,88 1,98 1.1.1994 3770,30 7,81 5,45 1.9.001 9161,08 4,73 3,07 1.6.008 1056,67 4,1 1.1.1995 387,45 7,78 5,53 1.10.001 90,75 4,57,49 1.7.008 113,38 4,01,01 1..1995 3953,7 7,47 5,9 1.11.001 971,8 4,65,09 1.8.008 11530,75 3,89 1.3.1995 406,78 7, 5,98 1.1.001 9979,88 5,09 1,8 1.9.008 11114,08 3,69 1,81 1.4.1995 430,66 7,06 6,05 1.1.00 993,80 5,04 1,73 1.10.008 9176,71 3,81 0,97 1.5.1995 4391,57 6,63 6,01 1..00 9891,05 4,91 1,74 1.11.008 8614,55 3,53 0,39 1.6.1995 4510,76 6,17 6 1.3.00 10500,95 5,8 1,73 1.1.008 8595,56,4 0,16 1.7.1995 4684,76 6,8 5,85 1.4.00 10165,18 5,1 1,75 1.1.009 8396,0,5 0,15 1.8.1995 4639,7 6,49 5,74 1.5.00 10080,48 5,16 1,75 1..009 7690,50,87 0, 1.9.1995 474,03 6, 5,8 1.6.00 949,44 4,93 1,75 1.3.009 735,47,8 0,18 1.10.1995 4760,46 6,04 5,76 1.7.00 8616,5 4,65 1,73 1.4.009 799,1,93 0,15 1.11.1995 4940,6 5,93 5,8 1.8.00 8685,48 4,6 1,74 1.5.009 8398,37 3,9 0,18 1.1.1995 5134,9 5,71 5,6 1.9.00 8160,78 3,87 1,75 1.6.009 8593,00 3,7 0,1 1.1.1996 5179,37 5,65 5,56 1.10.00 8048,1 3,94 1,75 1.7.009 8679,75 3,56 0,16 1..1996 5518,00 5,81 5, 1.11.00 865,7 4,05 1,34 1.8.009 9375,06 3,59 0,16 1.3.1996 561,4 6,7 5,31 1.1.00 856,66 4,03 1,4 1.9.009 9634,97 3,4 0,15 Příloha č. 1/3

Příloha č. 1/4 1..199 578,68 7,34 4,06 1.6.1995 1001,1 6,17 6 1.10.1998 1949,54 4,53 5,07 1.3.199 578,68 7,54 3,98 1.7.1995 100,11 6,8 5,85 1.11.1998 19,69 4,83 4,83 1.4.199 585,31 7,48 3,73 1.8.1995 1043,54 6,49 5,74 1.1.1998 505,89 4,65 4,68 1.5.199 563,6 7,39 3,8 1.9.1995 1036,06 6, 5,8 1.1.1999 88,03 4,7 4,63 1.6.199 580,83 7,6 3,76 1.10.1995 1059, 6,04 5,76 1..1999 461,4 5 4,76 1.7.199 563,1 6,84 3,5 1.11.1995 105,13 5,93 5,8 1.3.1999 54,86 5,3 4,81 1.8.199 583,7 6,59 3,3 1.1.1995 1059,79 5,71 5,6 1.4.1999 470,5 5,18 4,74 1.9.199 605,17 6,4 3, 1.1.1996 1100,05 5,65 5,56 1.5.1999 686,1 5,54 4,74 1.10.199 65,73 6,59 3,1 1..1996 1101,4 5,81 5, 1.6.1999 638,49 5,9 4,76 1.11.199 676,73 6,87 3,09 1.3.1996 1190,5 6,7 5,31 1.7.1999 739,35 5,79 4,99 1.1.199 696,34 6,77,9 1.4.1996 143,43 6,51 5, 1.8.1999 746,16 5,94 5,07 1.1.1993 670,77 6,6 3,0 1.5.1996 1185,0 6,74 5,4 1.9.1999 966,43 5,9 5, 1..1993 690,13 6,6 3,03 1.6.1996 1080,59 6,91 5,7 1.10.1999 3336,16 6,11 5, 1.3.1993 661,4 5,98 3,07 1.7.1996 1141,5 6,87 5,4 1.11.1999 4069,31 6,03 5,4 1.4.1993 700,53 5,97,96 1.8.1996 16,9 6,64 5, 1.1.1999 3940,35 6,8 5,3 1.5.1993 703,95 6,04 3 1.9.1996 11,51 6,83 5,3 1.1.000 4696,69 6,66 5,45 1.6.1993 704,7 5,96 3,04 1.10.1996 19,61 6,53 5,4 1..000 457,83 6,5 5,73 1.7.1993 74,84 5,81 3,06 1.11.1996 191,03 6, 5,31 1.3.000 3860,66 6,6 5,85 1.8.1993 76,78 5,68 3,03 1.1.1996 1379,85 6,3 5,9 1.4.000 3400,91 5,99 6,0 1.9.1993 779,6 5,36 3,09 1.1.1997 1309 6,58 5,5 1.5.000 3966,11 6,44 6,7 1.10.1993 754,39 5,33,99 1..1997 11,7 6,4 5,19 1.6.000 3766,99 6,1 6,53 T NASDAQ R 10 R T NASDAQ R 10 R T NASDAQ R 10 R 1.7.000 406,35 6,05 6,54 1.11.003 003,37 4,3 1 1.3.007 41,64 4,56 5,6 1.8.000 367,8 5,83 6,5 1.1.003 066,15 4,7 0,98 1.4.007 55,09 4,69 5,5 1.9.000 3369,63 5,8 6,5 1.1.004 09,8 4,15 1 1.5.007 604,5 4,75 5,5 1.10.000 597,93 5,74 6,51 1..004 1994, 4,08 1,01 1.6.007 603,3 5,1 5,5 1.11.000 470,5 5,7 6,51 1.3.004 190,15 3,83 1 1.7.007 546,7 5 5,6 1.1.000 77,73 5,4 6,4 1.4.004 1986,74 4,35 1 1.8.007 596,36 4,67 5,0 1.1.001 151,83 5,16 5,98 1.5.004 047,79 4,7 1 1.9.007 701,5 4,5 4,94 1..001 1840,6 5,1 5,49 1.6.004 047,79 4,73 1,03 1.10.007 859,1 4,53 4,76 1.3.001 116,4 4,89 5,31 1.7.004 1887,36 4,5 1,6 1.11.007 660,96 4,15 4,49 1.4.001 110,49 5,14 4,8 1.8.004 1838,1 4,8 1,43 1.1.007 65,8 4,1 4,4 1.5.001 160,54 5,39 4,1 1.9.004 1896,84 4,13 1,61 1.1.008 389,86 3,74 3,94 1.6.001 07,13 5,8 3,97 1.10.004 1974,99 4,1 1,76 1..008 71,48 3,74,98 1.7.001 1805,43 5,4 3,77 1.11.004 096,81 4,19 1,93 1.3.008 79,1 3,51,61 1.8.001 1498,8 4,97 3,65 1.1.004 175,44 4,3,16 1.4.008 41,8 3,68,8 1.9.001 1690, 4,73 3,07 1.1.005 06,41 4,,8 1.5.008 5,66 3,88 1,98 1.10.001 1930,58 4,57,49 1..005 051,7 4,17,5 1.6.008 9,98 4,1 1.11.001 1950,4 4,65,09 1.3.005 1999,3 4,5,63 1.7.008 35,55 4,01,01 1.1.001 1934,03 5,09 1,8 1.4.005 191,65 4,34,79 1.8.008 367,5 3,89 1.1.00 1731,49 5,04 1,73 1.5.005 068, 4,14 3 1.9.008 091,88 3,69 1,81 1..00 1845,35 4,91 1,74 1.6.005 056,96 4 3,04 1.10.008 170,95 3,81 0,97 1.3.00 1688,3 5,8 1,73 1.7.005 184,83 4,18 3,6 1.11.008 1535,57 3,53 0,39 1.4.00 1615,73 5,1 1,75 1.8.005 15,09 4,6 3,5 1.1.008 1577,03,4 0,16 1.5.00 1463,1 5,16 1,75 1.9.005 151,69 4, 3,6 1.1.009 1476,4,5 0,15 1.6.00 138,6 4,93 1,75 1.10.005 10,3 4,46 3,78 1..009 1377,84,87 0, 1.7.00 1314,85 4,65 1,73 1.11.005 3,8 4,54 4 1.3.009 158,59,8 0,18 1.8.00 117,06 4,6 1,74 1.1.005 05,3 4,47 4,16 1.4.009 1717,3,93 0,15 1.9.00 139,75 3,87 1,75 1.1.006 305,8 4,4 4,9 1.5.009 1774,33 3,9 0,18 1.10.00 1478,78 3,94 1,75 1..006 81,39 4,57 4,49 1.6.009 1835,04 3,7 0,1 T NASDAQ R 10 R T NASDAQ R 10 R T NASDAQ R 10 R 1.1.1971 101,34 6,4 4,14 1.4.1974 75,96 7,51 10,51 1.7.1977 100,85 7,33 5,4 1..1971 105,97 6,11 3,7 1.5.1974 69,99 7,58 11,31 1.8.1977 97,5 7,4 5,9 1.3.1971 11,3 5,7 3,71 1.6.1974 6,37 7,54 11,93 1.9.1977 103,15 7,34 6,14 1.4.1971 108,5 5,83 4,15 1.7.1974 55,67 7,81 1,9 1.10.1977 105,05 7,5 6,47 1.5.1971 107,8 6,39 4,63 1.8.1974 65,3 8,04 1,01 1.11.1977 100,84 7,58 6,51 1.6.1971 105,7 6,5 4,91 1.9.1974 6,95 8,04 11,34 1.1.1977 101,47 7,69 6,56 1.7.1971 108,4 6,73 5,31 1.10.1974 59,8 7,9 10,06 1.1.1978 106, 7,96 6,7 1.8.1971 109,03 6,58 5,56 1.11.1974 69,78 7,68 9,45 1..1978 115,18 8,03 6,78 1.9.1971 105,1 6,14 5,55 1.1.1974 73 7,43 8,53 1.3.1978 10,4 8,04 6,79 1.10.1971 103,97 5,93 5, 1.1.1975 75,66 7,5 7,13 1.4.1978 10,3 8,15 6,89 1.11.1971 114,1 5,81 4,91 1..1975 78,54 7,39 6,4 1.5.1978 16,3 8,35 7,36 1.1.1971 118,87 5,93 4,14 1.3.1975 83,1 7,73 5,54 1.6.1978 135,01 8,46 7,6 1.1.197 15,38 5,95 3,5 1.4.1975 87,0 8,3 5,49 1.7.1978 13,89 8,64 7,81 1..197 18,14 6,08 3,9 1.5.1975 83,19 8,06 5, 1.8.1978 111,1 8,41 8,04 1.3.197 131,33 6,07 3,83 1.6.1975 79,01 7,86 5,55 1.9.1978 114,69 8,4 8,45 1.4.197 13,53 6,19 4,17 1.7.1975 74,33 8,06 6,1 1.10.1978 117,98 8,64 8,96 1.5.197 130,08 6,13 4,7 1.8.1975 76,99 8,4 6,14 1.11.1978 15,8 8,81 9,76 1.6.197 17,75 6,11 4,46 1.9.1975 78,8 8,43 6,4 1.1.1978 1,56 9,01 10,03 1.7.197 19,95 6,11 4,55 1.10.1975 77,6 8,14 5,8 1.1.1979 131,76 9,1 10,07 1.8.197 19,61 6,1 4,8 1.11.1975 87,05 8,05 5, 1..1979 133,8 9,1 10,06 1.9.197 130,4 6,55 4,87 1.1.1975 90,6 8 5, 1.3.1979 131,4 9,1 10,09 1.10.197 13,96 6,48 5,04 1.1.1976 90,6 7,74 4,87 1.4.1979 138,13 9,18 10,01 1.11.197 133,73 6,8 5,06 1..1976 90,08 7,79 4,77 1.5.1979 141,33 9,5 10,4 1.1.197 18,4 6,36 5,33 1.3.1976 88,04 7,73 4,84 1.6.1979 150,44 8,91 10,9 1.1.1973 10,41 6,46 5,94 1.4.1976 90,3 7,56 4,8 1.7.1979 149,98 8,95 10,47 1..1973 117,46 6,64 6,58 1.5.1976 91,9 7,9 5,9 1.8.1979 135,53 9,03 10,94 1.3.1973 107,85 6,71 7,09 1.6.1976 89,7 7,86 5,48 1.9.1979 144,6 9,33 11,43 1.4.1973 10,64 6,67 7,1 1.7.1976 91,6 7,83 5,31 1.10.1979 151,14 10,3 13,77 1.5.1973 100,98 6,85 7,84 1.8.1976 90,35 7,77 5,9 1.11.1979 161,75 10,65 13,18 1.6.1973 108,64 6,9 8,49 1.9.1976 91,1 7,59 5,5 1.1.1979 158,03 10,39 13,78 1.7.1973 104,87 7,13 10,4 1.10.1976 97,88 7,41 5,0 1.1.1980 131 10,8 13,8 1.8.1973 111, 7,4 10,5 1.11.1976 95,54 7,9 4,95 1..1980 139,99 1,41 14,13 1.9.1973 110,17 7,09 10,78 1.1.1976 94,57 6,87 4,65 1.3.1980 150,45 1,75 17,19 1.10.1973 93,51 6,79 10,01 1.1.1977 94,13 7,1 4,61 1.4.1980 157,78 11,47 17,61 1.11.1973 9,19 6,73 10,03 1..1977 95,48 7,39 4,68 1.5.1980 171,81 10,18 10,98 1.1.1973 94,93 6,74 9,95 1.3.1977 95,59 7,46 4,69 1.6.1980 181,5 9,78 9,47 1.1.1974 94,35 6,99 9,65 1.4.1977 99,73 7,37 4,73 1.7.1980 187,76 10,5 9,03 1..1974 9,7 6,96 8,97 1.5.1977 100,65 7,46 5,35 1.8.1980 19,78 11,1 9,61 1.3.1974 86,86 7,1 9,35 1.6.1977 100,1 7,8 5,39 1.9.1980 08,15 11,51 10,87 T NASDAQ R 10 R T NASDAQ R 10 R T NASDAQ R 10 R 1.10.1980 0,34 11,75 1,81 1.1.1984 50,78 11,67 9,56 1.4.1987 44,7 8,0 6,37 1.11.1980 197,81 1,68 15,85 1..1984 47,44 11,84 9,59 1.5.1987 434,9 8,61 6,85 1.1.1980 198,01 1,84 18,9 1.3.1984 3,8 1,3 99,91 1.6.1987 455 8,4 6,73 1.1.1981 10,18 1,57 19,08 1.4.1984 39,65 1,63 10,9 1.7.1987 444,3 8,45 6,58 1..1981 16,74 13,19 15,93 1.5.1984 9,7 13,41 10,3 1.8.1987 33,3 8,76 6,73 1.3.1981 3,47 13,1 14,7 1.6.1984 54,64 13,56 11,06 1.9.1987 305, 9,4 7, 1.4.1981 15,75 13,68 15,7 1.7.1984 49,94 13,36 11,3 1.10.1987 330,5 9,5 7,9 1.5.1981 11,63 14,1 18,5 1.8.1984 47 1,7 11,64 1.11.1987 344,7 8,86 6,69 1.6.1981 195,75 13,47 19,1 1.9.1984 4,4 1,5 11,3 1.1.1987 367 8,99 6,77

Příloha č. 1/5 1.7.1981 180,03 14,8 19,04 1.10.1984 47,1 1,16 9,99 1.1.1988 374,6 8,67 6,83 1.8.1981 195,4 14,94 17,8 1.11.1984 78,7 11,57 9,43 1..1988 379, 8,1 6,58 1.9.1981 01,37 15,3 15,87 1.1.1984 84, 11,5 8,38 1.3.1988 370,3 8,37 6,58 1.10.1981 195,84 15,15 15,08 1.1.1985 79, 11,38 8,35 1.4.1988 394,7 8,7 6,87 1.11.1981 188,84 13,39 13,31 1..1985 80,6 11,51 8,5 1.5.1988 387,3 9,09 7,09 1.1.1981 179,43 13,7 1,37 1.3.1985 90,8 11,86 8,58 1.6.1988 376,6 8,9 7,51 1.1.198 175,65 14,59 13, 1.4.1985 96, 11,43 8,7 1.7.1988 387,7 9,06 7,75 1..198 184,7 14,43 14,78 1.5.1985 301,3 10,85 7,97 1.8.1988 38,5 9,6 8,01 1.3.198 178,54 13,86 14,68 1.6.1985 97,7 10,16 7,53 1.9.1988 371,5 8,98 8,19 1.4.198 171,3 13,87 14,94 1.7.1985 80,3 10,31 7,88 1.10.1988 381,4 8,8 8,3 1.5.198 167,35 13,63 14,45 1.8.1985 9,5 10,33 7,9 1.11.1988 401,3 8,96 8,35 1.6.198 177,71 14,3 14,15 1.9.1985 314 10,37 7,9 1.1.1988 399,7 9,11 8,76 1.7.198 187,65 13,95 1,59 1.10.1985 34,9 10,4 7,99 1.1.1989 406,7 9,09 9,1 1.8.198 1,63 13,06 10,1 1.11.1985 335,8 9,78 8,05 1..1989 47,6 9,17 9,36 1.9.198 3,31 1,34 10,31 1.1.1985 359,5 9,6 8,7 1.3.1989 446, 9,36 9,85 1.10.198 3,41 10,91 9,71 1.1.1986 374,7 9,19 8,14 1.4.1989 435,3 9,18 9,84 1.11.198 48,35 10,55 9, 1..1986 383, 8,7 7,86 1.5.1989 453,8 8,86 9,81 1.1.198 60,67 10,54 8,95 1.3.1986 400, 7,78 7,48 1.6.1989 469,3 8,8 9,53 1.1.1983 70,8 10,46 8,68 1.4.1986 405,5 7,3 6,99 1.7.1989 47,9 8,0 9,4 1..1983 93,06 10,7 8,51 1.5.1986 371,4 7,71 6,85 1.8.1989 455,6 8,11 8,99 1.3.1983 308,73 10,51 8,77 1.6.1986 38,9 7,8 6,9 1.9.1989 456,1 8,19 9,0 1.4.1983 318,7 10,4 8,8 1.7.1986 350,7 7,3 6,56 1.10.1989 454,8 8,01 8,84 1.5.1983 303,96 10,38 8,63 1.8.1986 360,8 7,17 6,17 1.11.1989 415,8 7,87 8,55 1.6.1983 9,4 10,85 8,98 1.9.1986 359,6 7,45 5,89 1.1.1989 45,8 7,84 8,45 1.7.1983 96,65 11,38 9,37 1.10.1986 348,8 7,43 5,85 1.1.1990 435,5 8,1 8,3 1.8.1983 74,55 11,85 9,56 1.11.1986 39,1 7,5 6,04 1..1990 40,1 8,47 8,4 1.9.1983 85,67 11,65 9,45 1.1.1986 45 7,11 6,91 1.3.1990 459 8,59 8,8 1.10.1983 78,6 11,54 9,48 1.1.1987 430,1 7,08 6,43 1.4.1990 46,3 8,79 8,6 1.11.1983 68,43 11,69 9,34 1..1987 417,8 7,5 6,1 1.5.1990 438, 8,76 8,18 1.1.1983 5,57 11,83 9,47 1.3.1987 416,5 7,5 6,13 1.6.1990 381, 8,48 8,9 T NASDAQ R 10 R T NASDAQ R 10 R T NASDAQ R 10 R 1.7.1990 344,5 8,47 8,15 1.11.1993 776,8 5,7 3,0 1.3.1997 160,76 6,69 5,39 1.8.1990 39,8 8,75 8,13 1.1.1993 800,47 5,77,96 1.4.1997 1400,3 6,89 5,51 1.9.1990 359,1 8,89 8, 1.1.1994 79,5 5,75 3,05 1.5.1997 144,07 6,71 5,5 1.10.1990 373,8 8,7 8,11 1..1994 743,46 5,97 3,5 1.6.1997 1593,81 6,49 5,56 1.11.1990 414, 8,39 7,81 1.3.1994 733,84 6,48 3,34 1.7.1997 1587,3 6, 5,5 1.1.1990 453,1 8,08 7,31 1.4.1994 735,19 6,97 3,56 1.8.1997 1685,69 6,3 5,54 1.1.1991 48,3 8,09 6,91 1.5.1994 705,96 7,18 4,01 1.9.1997 1593,61 6,1 5,54 1..1991 484,7 7,85 6,5 1.6.1994 7,16 7,1 4,5 1.10.1997 1600,55 6,03 5,5 1.3.1991 506,11 8,11 6,1 1.7.1994 765,6 7,3 4,6 1.11.1997 1570,35 5,88 5,5 1.4.1991 475,9 8,04 5,91 1.8.1994 764,9 7,4 4,47 1.1.1997 1619,36 5,81 5,5 1.5.1991 50,04 8,07 5,78 1.9.1994 777,49 7,46 4,73 1.1.1998 1770,51 5,54 5,56 1.6.1991 55,68 8,8 5,9 1.10.1994 750,3 7,74 4,76 1..1998 1835,68 5,57 5,51 1.7.1991 56,88 8,7 5,8 1.11.1994 751,96 7,96 5,9 1.3.1998 1868,41 5,65 5,49 1.8.1991 54,98 7,9 5,66 1.1.1994 755, 7,81 5,45 1.4.1998 1778,87 5,64 5,45 1.9.1991 53,9 7,65 5,45 1.1.1995 793,73 7,78 5,53 1.5.1998 1894,74 5,65 5,49 1.10.1991 586,34 7,53 5,1 1..1995 817,1 7,47 5,9 1.6.1998 187,39 5,5 5,56 1.11.1991 60,1 7,4 4,81 1.3.1995 843,98 7, 5,98 1.7.1998 1499,5 5,46 5,54 1.1.1991 633,47 7,09 4,43 1.4.1995 864,58 7,06 6,05 1.8.1998 1693,84 5,34 5,55 1.1.199 603,77 7,03 4,03 1.5.1995 933,45 6,63 6,01 1.9.1998 1771,39 4,81 5,51 1.11.00 1335,51 4,05 1,34 1.3.006 339,79 4,7 4,59 1.7.009 1978,5 3,56 0,16 1.1.00 130,91 4,03 1,4 1.4.006 3,57 4,99 4,79 1.8.009 009,06 3,59 0,16 1.1.003 1337,5 4,05 1,4 1.5.006 178,88 5,11 4,94 1.9.009 1,4 3,4 0,15 1..003 1341,17 3,9 1,6 1.6.006 17,09 5,11 4,99 1.10.009 045,11 3,39 0,1 1.3.003 1464,31 3,81 1,5 1.7.006 091,47 5,09 5,4 1.11.009 144,6 3,4 0,1 1.4.003 1595,91 3,96 1,6 1.8.006 183,75 4,88 5,5 1.1.009 69,15 3,59 0,1 1.5.003 16,8 3,57 1,6 1.9.006 58,43 4,7 5,5 1.1.010 147,35 3,73 0,11 1.6.003 1735,0 3,33 1, 1.10.006 366,71 4,73 5,5 1..010 38,6 3,69 0,13 1.7.003 1810,45 3,98 1,01 1.11.006 431,77 4,6 5,5 1.3.010 397,96 3,73 0,16 1.8.003 1786,94 4,45 1,03 1.1.006 415,9 4,56 5,4 1.4.010 461,19 3,85 0, 1.9.003 193,1 4,7 1,01 1.1.007 463,93 4,76 5,5 1.5.010 57,04 3,4 0, 1.10.003 1960,6 4,9 1,01 1..007 416,15 4,7 5,6 1.6.010 109,4 3, 0,18 T NASDAQ R 10 R T NASDAQ R 10 R T NASDAQ R 10 R 1.7.010 54,7 3,01 0,18 1.8.010 114,03,7 0,19 1.9.010 368,6,65 0,19 1.10.010 507,41,54 0,19 1.11.010 498,3,76 0,19 1.1.010 65,87 3,9 0,18 1.1.011 700,08 3,39 0,17 1..011 78,7 3,58 0,16 1.3.011 781,7 3,41 0,14 1.4.011 873,54 3,46 0,1 1.5.011 835,3 3,17 0,09 1.6.011 773,5 3 0,09 1.7.011 756,38 3 0,07 1.8.011 579,46,3 0,1 1.9.011 415,4 1,98 0,08 1.10.011 684,41,15 0,07 1.11.011 60,34,01 0,08 1.1.011 605,15 1,98 0,07 1.1.01 813,84 1,97 0,08 1..01 966,89 1,97 0,1 1.3.01 3091,57,17 0,13 1.4.01 3046,36,05 0,14 1.5.01 87,34 1,8 0,16 1.6.01 935,05 1,6 0,16 1.7.01 939,5 1,53 0,16 1.8.01 3066,96 1,68 0,13 1.9.01 3116,3 1,7 0,14 1.10.01 977,3 1,75 0,16 1.11.01 3010,4 1,65 0,16 1.1.01 3019,51 1,7 0,16 1.1.013 314,13 1,91 0,14 1..013 3160,19 1,98 0,15 1.3.013 367,5 1,96 0,14 1.4.013 338,79 1,76 0,15 1.5.013 3455,91 1,93 0,11 1.6.013 3403,5,3 0,09 1.7.013 366,37,58 0,09 1.8.013 3589,87,74 0,08 1.9.013 3771,48,81 0,08 1.10.013 3919,71,6 0,09 1.11.013 4059,89,7 0,08 1.1.013 4176,59,9 0,09 1.1.014 4103,88,86 0,07 1..014 4308,1,71 0,07

R T NIKKEI R 10 R T NIKKEI R 10 R 3,50 1.10.1989 34953,87 5,31 3,75 1.1.1993 17683,65 4,79 3,5 3,50 1.11.1989 34431, 5,48 3,75 1..1993 1694,95 4,5,50 3,50 1.1.1989 35549,44 5,54 4,5 1.3.1993 1703,78 4,37,50 3,50 1.1.1990 3768,79 6, 4,5 1.4.1993 16953,35 4,59,50 3,00 1..1990 38915,87 6,9 4,5 1.5.1993 18591,45 4,83,50 3,00 1.3.1990 337189 6,68 5,5 1.6.1993 0919,18 4,78,50 3,00 1.4.1990 34591,99 6,76 5,5 1.7.1993 055,35 4,49,50,50 1.5.1990 9980,45 6,41 5,5 1.8.1993 19590 4,4,50,50 1.6.1990 9584,8 6,49 5,5 1.9.1993 0380,14 4,1 1,75,50 1.7.1990 33130,8 6,78 5,5 1.10.1993 106,6 3,99 1,75,50 1.8.1990 31940,4 7,4 6,00 1.11.1993 0105,71 3,79 1,75,50 1.9.1990 31035,66 7,88 6,00 1.1.1993 1970,97 3,45 1,75,50 1.10.1990 5978,37 7,58 6,00 1.1.1994 16406,54 3,65 1,75,50 1.11.1990 0983,5 7,18 6,00 1..1994 17417,4 3,97 1,75,50 1.1.1990 5194,1 6,67 6,00 1.3.1994 09,1 4,37 1,75,50 1.1.1991 454,63 6,53 6,00 1.4.1994 19997, 4, 1,75,50 1..1991 3848,71 6,39 6,00 1.5.1994 19111,9 4 1,75,50 1.3.1991 393,14 6,57 6,00 1.6.1994 1975,5 4,7 1,75,50 1.4.1991 6409, 6,6 6,00 1.7.1994 0973,59 4,4 1,75,50 1.5.1991 69,04 6,59 6,00 1.8.1994 0643,93 4,74 1,75,50 1.6.1991 6111,5 6,73 6,00 1.9.1994 0449,39 4,61 1,75,50 1.7.1991 5789,6 6,67 5,50 1.10.1994 068,53 4,7 1,75,50 1.8.1991 390,96 6,44 5,50 1.11.1994 19563,81 4,68 1,75,50 1.9.1991 410,75 6,18 5,50 1.1.1994 19989,6 4,57 1,75,50 1.10.1991 335,87 6,01 5,50 1.1.1995 19075,6 4,64 1,75,50 1.11.1991 3916,44 6 5,00 1..1995 1973,06 4,55 1,75,50 1.1.1991 5,8 5,76 4,50 1.3.1995 18649,8 4,14 1,75,50 1.1.199 687,35 5,5 4,50 1.4.1995 17053,43 3,6 1,00,50 1..199 983,77 5,6 4,50 1.5.1995 16139,95 3,41 1,00,50 1.3.199 03,05 5,5 4,50 1.6.1995 16806,75 3,09 1,00,50 1.4.199 1338,81 5,68 3,75 1.7.1995 15436,79 3,0 1,00,50 1.5.199 19345,95 5,69 3,75 1.8.1995 14517,4 3,7 1,00,50 1.6.199 17390,71 5,64 3,75 1.9.1995 17913,06 3 0,50,50 1.7.199 18347,75 5,43 3,5 1.10.1995 17654,64,93 0,50 3,5 1.8.199 15951,73 5,16 3,5 1.11.1995 18744,4,99 0,50 3,5 1.9.199 15910,8 5,05 3,5 1.1.1995 19868,15,99 0,50 3,5 1.10.199 18061,1 5,03 3,5 1.1.1996 081,74 3, 0,50 3,5 1.11.199 17399,08 4,89 3,5 1..1996 015,37 3,8 0,50 3,5 1.1.199 16767,4 4,97 3,5 1.3.1996 1406,85 3,7 0,50 R T NIKKEI R 10 R T NIKKEI R 10 R 0,50 1.8.1999 17436,56 1,87 0,50 1.1.00 8578,95 0,9 0,10 0,50 1.9.1999 17605,46 1,74 0,50 1.1.003 8339,94 0,79 0,10 0,50 1.10.1999 1794,08 1,7 0,50 1..003 8363,04 0,79 0,10 0,50 1.11.1999 18558,3 1,77 0,50 1.3.003 797,71 0,73 0,10 0,50 1.1.1999 18934,34 1,75 0,50 1.4.003 7831,4 0,63 0,10 0,50 1.1.000 19539,7 1,71 0,50 1.5.003 844,51 0,55 0,10 0,50 1..000 19959,5 1,8 0,50 1.6.003 9083,11 0,53 0,10 0,50 1.3.000 0337,3 1,81 0,50 1.7.003 9563,1 0,95 0,10 0,50 1.4.000 17973,7 1,75 0,50 1.8.003 10343,55 1,1 0,10 Příloha č. 1/6

0,50 1.5.000 1633,45 1,7 0,50 1.9.003 1019,05 1,39 0,10 0,50 1.6.000 17411,05 1,68 0,50 1.10.003 10559,59 1,41 0,10 0,50 1.7.000 1577,49 1,7 0,50 1.11.003 10100,57 1,3 0,10 0,50 1.8.000 16861,6 1,75 0,50 1.1.003 10676,64 1,8 0,10 0,50 1.9.000 15747,6 1,87 0,50 1.1.004 10783,61 1,7 0,10 0,50 1.10.000 14539,6 1,8 0,50 1..004 11041,9 1.00 0,10 0,50 1.11.000 14648,51 1,75 0,50 1.3.004 11715,39 1,9 0,10 0,50 1.1.000 13785,69 1,6 0,50 1.4.004 11761,79 1,5 0,10 0,50 1.1.001 13843,55 1,5 0,50 1.5.004 1136,37 1,5 0,10 0,50 1..001 1883,54 1,4 0,35 1.6.004 11858,87 1,68 0,10 0,50 1.3.001 1999,7 1,18 0,5 1.7.004 1135,78 1,71 0,10 0,50 1.4.001 13934,3 1,35 0,5 1.8.004 11081,79 1,59 0,10 0,50 1.5.001 136,14 1, 0,5 1.9.004 1083,57 1,43 0,10 0,50 1.6.001 1969,05 1,18 0,5 1.10.004 10771,4 1,4 0,10 0,50 1.7.001 11860,77 1,5 0,5 1.11.004 10899,5 1,48 0,10 0,50 1.8.001 10713,51 1,8 0,5 1.1.004 11488,76 1,39 0,10 0,50 1.9.001 9774,68 1,31 0,10 1.1.005 11387,59 1,3 0,10 0,50 1.10.001 10366,34 1,31 0,10 1..005 11740,6 1,3 0,10 0,50 1.11.001 10697,44 1,8 0,10 1.3.005 11668,95 1,37 0,10 0,50 1.1.001 1054,6 1,35 0,10 1.4.005 11008,9 1,5 0,10 0,50 1.1.00 9997,8 1,43 0,10 1.5.005 1176,59 1,1 0,10 0,50 1..00 10587,83 1,44 0,10 1.6.005 11584,01 1,18 0,10 0,50 1.3.00 1104,94 1,37 0,10 1.7.005 11899,6 1,5 0,10 0,50 1.4.00 1149,54 1,34 0,10 1.8.005 1413,6 1,35 0,10 0,50 1.5.00 11763,7 1,3 0,10 1.9.005 13574,3 1,3 0,10 0,50 1.6.00 1061,84 1,8 0,10 1.10.005 13606,5 1,46 0,10 0,50 1.7.00 9877,94 1,5 0,10 1.11.005 1487,15 1,45 0,10 0,50 1.8.00 9619,3 1,5 0,10 1.1.005 16111,43 1,45 0,10 0,50 1.9.00 9383,9 1,09 0,10 1.1.006 16649,8 1,39 0,10 0,50 1.10.00 8640,48 1,05 0,10 1..006 1605,43 1,56 0,10 0,50 1.11.00 915,56 0,94 0,10 1.3.006 17059,66 1,6 0,10 R T NIKKEI R 10 R T NIKKEI R 10 R 0,10 1.8.009 1049,53 1,39 0,30 1.1.01 10395,18 0,7 0,30 0,10 1.9.009 10133,3 1,5 0,30 1.1.013 11138,66 0,74 0,30 0,10 1.10.009 10034,74 1,7 0,30 1..013 11559,36 0,76 0,30 0,40 1.11.009 9345,55 1,3 0,30 1.3.013 1397,91 0,61 0,30 0,40 1.1.009 10546,44 1,1 0,30 1.4.013 13860,86 0,55 0,30 0,40 1.1.010 10198,04 1,7 0,30 1.5.013 13774,54 0,8 0,30 0,40 1..010 1016,03 1,35 0,30 1.6.013 13677,3 0,75 0,30 0,40 1.3.010 11089,94 1,34 0,30 1.7.013 13668,3 0,74 0,30 0,40 1.4.010 11057,4 1,3 0,30 1.8.013 13388,86 0,7 0,30 0,40 1.5.010 9768,7 1,3 0,30 1.9.013 14455,8 0,67 0,30 0,75 1.6.010 938,64 1,15 0,30 1.10.013 1437,94 0,59 0,30 0,75 1.7.010 9537,3 1,06 0,30 1.11.013 15661,87 0,61 0,30 0,75 1.8.010 884,06 0,96 0,30 1.1.013 1691,31 0,67 0,30 0,75 1.9.010 9369,35 1,01 0,30 1.1.014 14914,53 0,63 0,30 0,75 1.10.010 90,45 0,9 0,30 1..014 14841,07 0,58 0,3 0,75 1.11.010 9937,04 1 0,30 0,75 1.1.010 108,9 1,14 0,30 0,75 1.1.011 10198,04 1,15 0,30 0,75 1..011 1016,03 1,3 0,30 0,75 1.3.011 11089,94 1,19 0,30 0,75 1.4.011 11057,4 1,1 0,30 0,75 1.5.011 9768,7 1,15 0,30 0,75 1.6.011 938,64 1,13 0,30 0,75 1.7.011 9537,3 1,07 0,30 0,75 1.8.011 884,06 1 0,30 0,75 1.9.011 9369,35 0,96 0,30 0,75 1.10.011 90,45 0,97 0,30 0,75 1.11.011 9937,04 1 0,30 0,75 1.1.011 108,9 1 0,30 0,75 1.1.01 880,51 0,93 0,30 0,50 1..01 973,4 0,94 0,30 0,50 1.3.01 10083,56 0,96 0,30 0,30 1.4.01 950,89 0,91 0,30 0,30 1.5.01 854,73 0,83 0,30 0,30 1.6.01 9006,78 0,84 0,30 0,30 1.7.01 8695,06 0,78 0,30 0,30 1.8.01 8839,91 0,78 0,30 0,30 1.9.01 8870,16 0,76 0,30 0,30 1.10.01 898,9 0,74 0,30 0,30 1.11.01 9446,01 0,7 0,30 Příloha č. 1/7

Příloha č. 1/8 T FTSE R 10 R T FTSE R 10 R T FTSE R 10 R 1.4.1984 1138,3 10,86 8,56 1.5.1988 1784,4 9,44 7,63 1.6.199 51, 8,9 9,88 1.5.1984 1016,6 11,4 8,9 1.6.1988 1857,6 9,48 8,8 1.7.199 399,6 8,79 9,88 1.6.1984 1039, 11,64 9,05 1.7.1988 1853,6 9,69 9,85 1.8.199 31,6 9,04 9,88 1.7.1984 1009,4 1 11,16 1.8.1988 1753,6 9,7 10,94 1.9.199 553 8,99 9,56 1.8.1984 1103,3 11,4 11,01 1.9.1988 186,5 9,84 11,88 1.10.199 658,3 8,78 8,38 1.9.1984 1139,3 11, 10,5 1.10.1988 185,4 9,47 11,88 1.11.199 778,8 8,4 7,3 1.10.1984 115,1 11,06 10,5 1.11.1988 179,4 9,56 1,06 1.1.199 846,5 8,46 6,88 1.11.1984 1181,1 10,74 9,86 1.1.1988 1793,1 9,79 1,88 1.1.1993 807, 8,51 6,88 1.1.1984 131, 10,86 9,5 1.1.1989 05,1 9,64 1,88 1..1993 868 8,5 5,88 1.1.1985 180, 11,34 11,38 1..1989 00,4 9,4 1,88 1.3.1993 878,7 7,95 5,88 1..1985 160,8 11,4 13,89 1.3.1989 075 9,54 1,88 1.4.1993 813,1 8,06 5,88 1.3.1985 177 11, 13,64 1.4.1989 118 9,78 1,88 1.5.1993 840,7 8,3 5,88 1.4.1985 191 10,94 1,68 1.5.1989 114,4 9,79 13,04 1.6.1993 900 8,11 5,88 1.5.1985 1313 11,1 1,38 1.6.1989 151 10,1 13,04 1.7.1993 96,5 7,74 5,88 1.6.1985 134,9 10,86 11,96 1.7.1989 97 9,77 13,04 1.8.1993 3100 7,3 5,88 1.7.1985 161,7 10,6 11,38 1.8.1989 387,9 9,56 13,04 1.9.1993 3037,5 7,09 5,88 1.8.1985 1341,1 10,55 11,38 1.9.1989 99,4 9,8 13,04 1.10.1993 3171 6,99 5,88 1.9.1985 190 10,51 11,38 1.10.1989 14,6 9,98 14,67 1.11.1993 3166,9 6,97 5,74 1.10.1985 1377, 10,37 11,38 1.11.1989 76,8 10,09 14,88 1.1.1993 3418,4 6,45 5,38 1.11.1985 1439,1 10,54 11,38 1.1.1989 4,7 10,7 14,88 1.1.1994 3491,8 6,39 5,38 1.1.1985 141,6 10,58 11,38 1.1.1990 337,3 10,35 14,88 1..1994 338,1 6,78 5,19 1.1.1986 1435 10,93 11,97 1..1990 55,4 10,76 14,88 1.3.1994 3086,4 7,4 5,13 1..1986 1543,9 10,54 1,38 1.3.1990 47,9 11,59 14,88 1.4.1994 315,3 7,79 5,13 1.3.1986 1668,8 9,47 1,01 1.4.1990 103,4 11,89 14,88 1.5.1994 970,5 8,4 5,13 1.4.1986 1660,5 8,74 10,85 1.5.1990 345,1 11,67 14,88 1.6.1994 919, 8,65 5,13 1.5.1986 160,8 8,96 10,5 1.6.1990 374,6 11,15 14,88 1.7.1994 308,6 8,47 5,13 1.6.1986 1649,8 9,4 9,88 1.7.1990 36, 11, 14,88 1.8.1994 351,3 8,54 5,13 1.7.1986 1558,1 9,41 9,88 1.8.1990 16,8 11,6 14,88 1.9.1994 306,3 8,77 5,47 1.8.1986 1661, 9,48 9,88 1.9.1990 1990, 11,56 14,88 1.10.1994 3097,4 8,64 5,63 1.9.1986 1555,8 10,1 9,88 1.10.1990 050,3 11,8 14,09 1.11.1994 3081,4 8,51 5,63 1.10.1986 163, 10,74 10,44 1.11.1990 149,4 11 13,88 1.1.1994 3065,5 8,43 6,03 1.11.1986 1636,6 10,93 10,88 1.1.1990 143,5 10,43 13,88 1.1.1995 991,6 8,57 6,13 1.1.1986 1679 10,78 10,88 1.1.1991 170,3 10,19 13,88 1..1995 3009,3 8,5 6,6 1.1.1987 1808, 10,84 10,88 1..1991 380,9 9,84 13,53 1.3.1995 3137,9 8,45 6,63 1..1987 1979, 9,56 10,88 1.3.1991 456,5 10,05 1,07 1.4.1995 316,7 8,3 6,63 1.3.1987 1997,5 9,15 10,6 1.4.1991 486, 9,95 1,07 1.5.1995 3319,4 8,07 6,63 1.4.1987 050,5 9,13 9,8 1.5.1991 499,5 10,13 11,76 1.6.1995 3314,6 8,04 6,63 1.5.1987 03 8,88 8,98 1.6.1991 414,8 10,31 11,38 1.7.1995 3463,3 8, 6,63 1.6.1987 84,1 9 8,88 1.7.1991 588,8 10 11,07 1.8.1995 3477,8 8,07 6,63 1.7.1987 360,9 9,31 8,88 1.8.1991 645,7 9,77 10,86 1.9.1995 3508, 7,93 6,63 1.8.1987 49,7 10,0 9,73 1.9.1991 61,7 9,44 10,4 1.10.1995 359,1 8,09 6,63 1.9.1987 366 10,09 9,88 1.10.1991 566 9,5 10,38 1.11.1995 3664,3 7,78 6,63 1.10.1987 1749,8 10,03 9,74 1.11.1991 40, 9,53 10,38 1.1.1995 3689,3 7,5 6,48 1.11.1987 1579,9 9,5 8,9 1.1.1991 493,1 9,4 10,38 1.1.1996 3759,3 7,46 6,6 1.1.1987 171,7 9,68 8,4 1.1.199 571, 9, 10,38 1..1996 377,6 7,8 6,13 1.1.1988 1790,8 9,73 8,38 1..199 56,1 9,08 10,38 1.3.1996 3669,7 8,08 5,98 1..1988 1768,8 9,5 8,88 1.3.199 440,1 9,4 10,38 1.4.1996 3817,9 8,06 5,94 1.3.1988 174,5 9,3 8,64 1.4.199 654,1 9,15 10,38 1.5.1996 3747,8 8,1 5,94 1.4.1988 180, 9,4 7,95 1.5.199 707,6 8,8 9,9 1.6.1996 3711 8,08 5,73 T FTSE R 10 R T FTSE R 10 R T FTSE R 10 R 1.7.1996 3793, 7,96 5,69 1.10.000 6438,4 5,09 6 1.1.005 485,3 4,5 4,75 1.8.1996 3867,6 7,86 5,69 1.11.000 614, 4,98 6 1..005 4968,5 4,54 4,75 1.9.1996 3953,7 7,88 5,69 1.1.000 6,5 4,8 6 1.3.005 4894,4 4,74 4,75 1.10.1996 3979,1 7,56 5,71 1.1.001 697,5 4,74 6 1.4.005 4801,7 4,57 4,75 1.11.1996 4058 7,56 5,94 1..001 5917,9 4,7 5,81 1.5.005 4964 4,38 4,75 1.1.1996 4118,5 7,5 5,94 1.3.001 5633,7 4,6 5,75 1.6.005 5113, 4,5 4,75 1.1.1997 475,8 7,5 5,94 1.4.001 5966,9 4,88 5,54 1.7.005 58,3 4,7 4,75 1..1997 4308,3 7,15 5,94 1.5.001 5796,1 5,04 5,3 1.8.005 596,9 4,9 4,5 1.3.1997 431,9 7,41 5,94 1.6.001 564,5 5,1 5,5 1.9.005 5477,7 4,17 4,5 1.4.1997 4436 7,58 5,94 1.7.001 559,1 5,11 5,5 1.10.005 5317,3 4,31 4,5 1.5.1997 461,3 7,08 6, 1.8.001 5345 4,91 5,01 1.11.005 543, 4,6 4,5 1.6.1997 4604,6 7,04 6,45 1.9.001 4903,4 4,94 4,89 1.1.005 5618,8 4,17 4,5 1.7.1997 4907,5 6,9 6,67 1.10.001 5039,7 4,78 4,53 1.1.006 5760,3 4,0 4,5 1.8.1997 4817,5 6,97 6,95 1.11.001 503,6 4,59 4,11 1..006 5791,5 4,1 4,5 1.9.1997 544, 7,7 7 1.1.001 517,4 44,88 4 1.3.006 5964,6 4,6 4,5 1.10.1997 484,3 6,37 7 1.1.00 5164,8 4,86 4 1.4.006 603,1 4,46 4,5 1.11.1997 4831,8 6,46 7,1 1..00 5101 4,87 4 1.5.006 573,8 4,58 4,5 1.1.1997 5135,5 6, 7,5 1.3.00 571,8 5,16 4 1.6.006 5833,4 4,6 4,5 1.1.1998 5458,5 5,96 7,5 1.4.00 5165,6 5,17 4 1.7.006 598,3 4,59 4,5 1..1998 5767,3 5,91 7,5 1.5.00 5085,1 5,1 4 1.8.006 5906,1 4,58 4,73 1.3.1998 593, 6,85 7,5 1.6.00 4656,4 5,04 4 1.9.006 5960,8 4,47 4,75 1.4.1998 598,3 5,69 7,5 1.7.00 446, 4,96 4 1.10.006 619, 4,53 4,75 1.5.1998 5870,7 5,7 7,5 1.8.00 47,3 4,7 4 1.11.006 6048,8 4,45 4,93 1.6.1998 583,5 5,6 7,47 1.9.00 371,8 4,48 4 1.1.006 60,8 4,53 5 1.7.1998 5837 5,65 7,5 1.10.00 4039,7 5,61 4 1.1.007 603,1 4,76 5,17 1.8.1998 549,4 5,41 7,5 1.11.00 4149,4 4,63 4 1..007 6171,5 4,79 5,5 1.9.1998 5064,4 5,0 7,5 1.1.00 3940,4 4,55 4 1.3.007 6308 4,7 5,5 1.10.1998 5438,4 4,93 7,3 1.1.003 3567,4 44,38 4 1.4.007 6449, 4,94 5,5 1.11.1998 5743,9 4,85 6,8 1..003 3655,6 4, 3,79 1.5.007 661,4 5,03 5,43 1.1.1998 588,6 4,45 6,4 1.3.003 3613,3 4,34 3,75 1.6.007 6607,9 5,31 5,5 1.1.1999 5896 4,3 6,04 1.4.003 396 4,48 3,75 1.7.007 6360,1 5,9 5,7 1..1999 6175,1 4,37 5,58 1.5.003 4048,1 4,3 3,75 1.8.007 6303,3 5,05 5,75 1.3.1999 695,3 4,59 5,5 1.6.003 4031, 4,13 3,75 1.9.007 6466,8 4,91 5,75 1.4.1999 655, 4,5 5,3 1.7.003 4157 4,43 3,58 1.10.007 671,6 4,88 5,75 1.5.1999 66, 4,83 5,5 1.8.003 4161,1 4,59 3,5 1.11.007 643,5 4,67 5,75 1.6.1999 6318,5 5,08 5,08 1.9.003 4091,3 4,7 3,5 1.1.007 6456,9 4,65 5,54 1.7.1999 631,9 5,7 55 1.10.003 487,6 4,88 3,5 1.1.008 5879,8 4,46 5,5 1.8.1999 646,4 5,8 5 1.11.003 434,6 5,03 3,71 1..008 5884,3 4,61 5,3 1.9.1999 609,8 5,53 5,19 1.1.003 4476,9 4,88 3,75 1.3.008 570,1 4,45 5,5 1.10.1999 655,7 5,7 5,5 1.1.004 4390,7 4,76 3,75 1.4.008 6087,3 4,64 5,08 1.11.1999 6597, 5,13 5,47 1..004 449, 4,78 3,96 1.5.008 6053,5 4,84 5 1.1.1999 6930, 5,1 5,5 1.3.004 4385,7 4,67 4 1.6.008 565,9 5,14 5 1.1.000 668,5 5,6 5,66 1.4.004 4489,7 4,9 4 1.7.008 5411,9 4,99 5 1..000 63,6 5,44 5,9 1.5.004 4430,7 5,06 4, 1.8.008 5636,6 4,69 5 1.3.000 6540, 5,18 6 1.6.004 4464,1 5,13 4,4 1.9.008 490,5 4,54 5 1.4.000 637,4 5,14 6 1.7.004 4413,1 5,04 4,5 1.10.008 4377,3 4,6 4,61 1.5.000 6359,3 5,3 6 1.8.004 4459,3 4,95 4,71 1.11.008 488 4,33 3,3 1.6.000 631,7 5,05 6 1.9.004 4570,8 4,86 4,75 1.1.008 4434, 3,68,14 1.7.000 6365,3 5,09 6 1.10.004 464, 4,7 4,75 1.1.009 4149,6 3,77 1,6 1.8.000 667,7 5,18 6 1.11.004 4703, 6,65 4,75 1..009 3830,1 3,8 1,08 1.9.000 694, 5,5 6 1.1.004 4814,3 4,49 4,75 1.3.009 396,1 3,33 0,57

Příloha č. 1/9 T FTSE R 10 R T FTSE R 10 R T FTSE R 10 R 1.4.009 443,7 3,49 0,5 1.6.013 615,5,38 0,5 1.5.009 4417,9 3,73 0,5 1.7.013 661,1,55 0,5 1.6.009 449, 3,8 0,5 1.8.013 641,9,8 0,5 1.7.009 4608,4 3,91 0,5 1.9.013 646,,94 0,5 1.8.009 4908,9 3,81 0,5 1.10.013 6731,4,76 0,5 1.9.009 5133,9 3,76 0,5 1.11.013 6650,6,85 0,5 1.10.009 5044,5 3,67 0,5 1.1.013 6749,1 3,01 0,5 1.11.009 5190,7 3,87 0,5 1.1.014 6510,4,99 0,5 1.1.009 541,9 4,0 0,5 1..014 6809,7,99 0,5 1.1.010 5188,5 4,16 0,5 1..010 5354,5 4, 0,5 1.3.010 5679,6 4,3 0,5 1.4.010 5553,3 4,5 0,5 1.5.010 5188,4 3,91 0,5 1.6.010 4916,9 3,71 0,5 1.7.010 558 3,61 0,5 1.8.010 55, 3,3 0,5 1.9.010 5548,6 3, 0,5 1.10.010 5675, 3,17 0,5 1.11.010 558,3 3,43 0,5 1.1.010 5899,9 3,7 0,5 1.1.011 586,9 3,84 0,5 1..011 5994 3,99 0,5 1.3.011 5908,8 3,85 0,5 1.4.011 6069,9 3,87 0,5 1.5.011 5990 3,61 0,5 1.6.011 5945,7 3,53 0,5 1.7.011 5815, 3,43 0,5 1.8.011 5394,5,87 0,5 1.9.011 518,5,56 0,5 1.10.011 5544,,61 0,5 1.11.011 5505,4,36 0,5 1.1.011 557,3,4 0,5 1.1.01 5681,6,17 0,5 1..01 5871,5,9 0,5 1.3.01 5768,5,38 0,5 1.4.01 5737,8,5 0,5 1.5.01 530,9 1,99 0,5 1.6.01 5571,1 1,8 0,5 1.7.01 5635,3 1,69 0,5 1.8.01 5711,5 1,7 0,5 1.9.01 574,1 1,76 0,5 1.10.01 578,7 1,81 0,5 1.11.01 5866,8 1,8 0,5 1.1.01 5897,8 1,89 0,5 1.1.013 676,9,13 0,5 1..013 6360,8,4 0,5 1.3.013 6411,7,04 0,5 1.4.013 6430,1 1,83 0,5 1.5.013 6583,1,01 0,5 T HSI R 10 R T HSI R 10 R T HSI R 10 R 1.10.1996 1477,6 7,45 6,00 1.11.000 13984,39 7,07 8,00 1.1.004 1430,14 3,63 3,75 1.11.1996 13393,9 7,10 6,00 1.1.000 15095,53 6,46 8,00 1.1.005 1371,69 3,6 3,75 1.1.1996 13451,5 7,7 6,00 1.1.001 1610,35 6,0 7,50 1..005 14195,35 3,85 4,00 1.1.1997 1331,8 7,06 6,00 1..001 14787,87 5,88 7,00 1.3.005 13516,88 4,36 4,5 1..1997 13398,7 7,1 6,00 1.3.001 1760,64 6,13 6,50 1.4.005 13908,97 3,63 4,5 1.3.1997 1534,3 7,38 6,5 1.4.001 13386,04 6,8 6,00 1.5.005 13867,07 3,6 4,50 1.4.1997 1903,3 7,5 6,5 1.5.001 13174,41 6,45 5,50 1.6.005 1401,06 3,55 4,50 1.5.1997 14757,8 7,40 6,5 1.6.001 1304,53 6,37 5,5 1.7.005 14880,98 3,78 4,75 1.6.1997 15196,8 7,14 6,5 1.7.001 1316,69 6,19 5,5 1.8.005 14903,55 4,06 5,00 1.7.1997 16365,7 6,73 6,5 1.8.001 11090,48 5,7 5,00 1.9.005 1548,5 4,17 5,5 1.8.1997 14135, 7,17 6,5 1.9.001 9950,7 5,39 4,50 1.10.005 14386,37 4,48 5,5 1.9.1997 15049,3 6,91 6,5 1.10.001 10073,97 5,33 4,00 1.11.005 14937,14 4,46 5,50 1.10.1997 1063,8 7,7 7,00 1.11.001 1179,5 5,81 3,50 1.1.005 14876,43 4,18 5,75 1.11.1997 1056,9 8,4 7,00 1.1.001 11397,1 6, 3,5 1.1.006 15753,14 4,18 5,75 1.1.1997 107,8 9, 7,00 1.1.00 1075,3 6,07 3,5 1..006 15918,48 4,5 6,00 1.1.1998 95,4 10,35 7,00 1..00 1048,55 5,75 3,5 1.3.006 15805,04 4,58 6,5 1..1998 11480,7 8,13 7,00 1.3.00 1103,9 6,1 3,5 1.4.006 16661,3 4,80 6,5 1.3.1998 11518,7 8,14 7,00 1.4.00 11498,58 5,89 3,5 1.5.006 15857,89 4,89 6,50 1.4.1998 10383,68 8,4 7,00 1.5.00 11301,94 5,70 3,5 1.6.006 1667,6 4,83 6,75 1.5.1998 8934,56 9,0 7,00 1.6.00 10598,55 5,40 3,5 1.7.006 16971,34 4,61 6,75 1.6.1998 8543,1 10,45 7,00 1.7.00 1067,36 5,4 3,5 1.8.006 1739,7 4,1 6,75 1.7.1998 7936, 9,90 7,00 1.8.00 10043,87 4,44 3,5 1.9.006 17543,05 3,9 6,75 1.8.1998 775,04 9,90 7,00 1.9.00 907,1 4,18 3,5 1.10.006 1834,35 3,87 6,75 1.9.1998 7883,46 8,55 6,88 1.10.00 9441,5 4,57 3,5 1.11.006 18960,7 3,79 6,75 1.10.1998 10154,94 7,46 6,50 1.11.00 10069,87 4,63,75 1.1.006 19964,7 3,73 6,75 1.11.1998 1040,3 6,96 6,5 1.1.00 931,9 4,39,75 1.1.007 0106,4 4,14 6,75 1.1.1998 10048,58 6,36 6,5 1.1.003 958,95 4,53,75 1..007 19651,51 4,13 6,75 1.1.1999 9506,9 7,13 6,5 1..003 91,66 4,31,75 1.3.007 19800,93 4,0 6,75 1..1999 9858,49 7,30 6,5 1.3.003 8634,45 4,39,75 1.4.007 0318,98 4,7 6,75 1.3.1999 1094, 7,16 6,5 1.4.003 8717, 4,30,75 1.5.007 0634,47 4,58 6,75 1.4.1999 13333, 6,8 6,5 1.5.003 9487,38 3,68,75 1.6.007 17,73 4,78 6,75 1.5.1999 1147,1 7,33 6,5 1.6.003 9577,1 3,93,50 1.7.007 3184,94 4,61 6,75 1.6.1999 1353,14 7,71 6,5 1.7.003 10134,83 4,65,50 1.8.007 3984,14 4,48 6,75 1.7.1999 13186,86 7,48 6,50 1.8.003 10908,99 4,68,50 1.9.007 714,47 4,39 6,5 1.8.1999 1348,77 7,44 6,75 1.9.003 119,87 4,4,50 1.10.007 3135,58 3,90 6,5 1.9.1999 1733,4 7,38 6,75 1.10.003 1190,1 4,38,50 1.11.007 8643,61 3,0 6,00 1.10.1999 1356,95 7,53 6,75 1.11.003 1317,47 4,40,50 1.1.007 781,65 3,44 5,75 1.11.1999 15377,19 7,64 7,00 1.1.003 1575,94 4,37,50 1.1.008 3455,74,65 4,50 1.1.1999 1696,1 7,74 7,00 1.1.004 1389,37 4,10,50 1..008 4331,67,88 4,50 1.1.000 1553,34 7,6 7,00 1..004 13907,03 3,93,50 1.3.008 849,,58 3,75 1..000 17169,44 7,67 7,5 1.3.004 1681,67 3,78,50 1.4.008 5755,35,70 3,75 1.3.000 17406,54 7,43 7,50 1.4.004 1194,96 4,51,50 1.5.008 4533,1 3,1 3,50 1.4.000 15519,3 7,48 7,50 1.5.004 1198,4 4,57,50 1.6.008 10,01 3,47 3,50 1.5.000 14713,86 7,71 8,00 1.6.004 185,75 4,59,50 1.7.008 731,1 3,67 3,50 1.6.000 16155,78 7,48 8,00 1.7.004 138,03 4,59,75 1.8.008 161,89 3,01 3,50 1.7.000 16840,98 7,49 8,00 1.8.004 1850,8 4,06 3,00 1.9.008 18016,1,90 3,50 1.8.000 17097,51 7,5 8,00 1.9.004 1310,03 3,80 3,5 1.10.008 13968,67,38 1,50 1.9.000 15648,98 7,18 8,00 1.10.004 13054,66 3,53 3,5 1.11.008 13888,4 1,66 1,50 1.10.000 14895,34 7,00 8,00 1.11.004 14060,05 3,60 3,50 1.1.008 14387,48 1,19 0,50

Příloha č. 1/10 T HSI R 10 R T HSI R 10 R T HSI R 10 R 1.1.009 1378,1 1,64 0,50 1.3.013 39,16 1,1 0,50 1..009 1811,57 1,95 0,50 1.4.013 0803,9 0,85 0,50 1.3.009 13576,0 1,95 0,50 1.5.013 1883,66 1,43 0,50 1.4.009 1550,99,10 0,50 1.6.013 1731,37,00 0,50 1.5.009 18171,77 0,50 1.7.013 859,86,6 0,50 1.6.009 18378,73,64 0,50 1.8.013 306,37,34 0,50 1.7.009 0573,33,33 0,50 1.9.013 3881,9,07 0,50 1.8.009 1974,19,39 0,50 1.10.013 3306,39 1,83 0,50 1.9.009 0955,5,36 0,50 1.11.013 035,4,04 0,50 1.10.009 175,87,6 0,50 1.1.013 836,96,31 0,50 1.11.009 181,5,08 0,50 1.1.014 151,06,3 0,50 1.1.009 176,5,58 0,50 1..014 510,08,19 0,50 1.1.010 011,99,8 0,50 1..010 0608,7,70 0,50 1.3.010 139,35,79 0,50 1.4.010 1108,59,88 0,50 1.5.010 19765,19,51 0,50 1.6.010 018,99,9 0,50 1.7.010 109,81,3 0,50 1.8.010 0536,49 1,95 0,50 1.9.010 358,17 1,99 0,50 1.10.010 3096,3,15 0,50 1.11.010 3447,34,48 0,50 1.1.010 3338,0,86 0,50 1.1.011 357,5,78 0,50 1..011 370,81,79 0,50 1.3.011 3684,13,68 0,50 1.4.011 398,1,56 0,50 1.5.011 440,5,39 0,50 1.6.011 0534,85,7 0,50 1.7.011 1759,41,6 0,50 1.8.011 19864,87 1,74 0,50 1.9.011 17989,35 1,7 0,50 1.10.011 18434,39 1,5 0,50 1.11.011 0390,49 1,35 0,50 1.1.011 1680,08 1,47 0,50 1.1.01 0555,58 1,6 0,50 1..01 1094,1 1,8 0,50 1.3.01 1869,5 1,4 0,50 1.4.01 19441,46 1,14 0,50 1.5.01 19796,81 0,98 0,50 1.6.01 1948,57 0,96 0,50 1.7.01 0840,38 0,67 0,50 1.8.01 1641,8 0,67 0,50 1.9.01 030,39 0,74 0,50 1.10.01 656,9 0,66 0,50 1.11.01 379,53 0,56 0,50 1.1.01 300,7 0,60 0,50 1.1.013 99,63 1,19 0,50 1..013 77,01 1,15 0,50 T SCI R 10 R T SCI R 10 R T SCI R 10 R 1.1.1995 56,58 7,45 5,5 1..1999 1090,09 5,0 4,5 1.3.003 1510,58 1,93 1,65 1..1995 549,6 7,33 5,8 1.3.1999 1158,05 5, 4,5 1.4.003 151,44 1,91 1,65 1.3.1995 646,9 7,63 5,8 1.4.1999 110,93 5,61 4,5 1.5.003 1576,6 1,49 1,65 1.4.1995 579,93 7,36 5,8 1.5.1999 179,33 5,99 4,5 1.6.003 1486,0 1,4 1,375 1.5.1995 700,51 7, 5,8 1.6.1999 1689,43 6, 4,5 1.7.003 1476,74 1,81 1,375 1.6.1995 630,58 6,7 5,8 1.7.1999 1601,46 6,17 4,5 1.8.003 141,98,4 1,375 1.7.1995 6695,55 6,43 5,5 1.8.1999 167,1 6,15 4,5 1.9.003 13667,16,77 1,375 1.8.1995 73,87 6,16 5,5 1.9.1999 1570,7 6,06 4,5 1.10.003 1348,3,78 1,375 1.9.1995 7,43 6,38 5,5 1.10.1999 1504,56 6,16 4,5 1.11.003 1397,,87 1,375 1.10.1995 717,3 6, 5,5 1.11.1999 1434,97 5,98 4,5 1.1.003 1497,04,8 1,375 1.11.1995 641,14 6,6 5,5 1.1.1999 1366,58 6,03 4,5 1.1.004 1590,73,6 1,375 1.1.1995 555,9 6,31 5,5 1.1.000 1535 6,06 4,5 1..004 1675,07,7 1,375 1.1.1996 537,35 6,7 5,5 1..000 1714,58 5,96 4,5 1.3.004 1741,6,33 1,375 1..1996 55,93 6,17 5,5 1.3.000 1800, 6 4,65 1.4.004 1595,59,39 1,375 1.3.1996 556,39 6,5 5,5 1.4.000 1836,3 5,87 4,65 1.5.004 1555,91,68 1,375 1.4.1996 681,16 6,19 5,5 1.5.000 1894,55 5,87 4,65 1.6.004 1399,16,97 1,375 1.5.1996 643,65 6,17 5,5 1.6.000 198,11 5,78 4,75 1.7.004 1386,,85 1,375 1.6.1996 804,5 6,08 5,5 1.7.000 03,54 5,57 4,75 1.8.004 134,06,89 1,375 1.7.1996 8,48 6,1 5,5 1.8.000 01, 5,4 4,75 1.9.004 1396,7,64 1,375 1.8.1996 809,94 5,93 5 1.9.000 1910,16 5,4 4,75 1.10.004 130,54,7 1,65 1.9.1996 875,53 5,66 5 1.10.000 1961,9 5,34 4,75 1.11.004 1340,77,67 1,65 1.10.1996 976,71 5,71 5 1.11.000 070,61 5, 4,75 1.1.004 166,5,43 1,75 1.11.1996 103,95 5,8 5 1.1.000 073,48 5,13 4,65 1.1.005 1191,8,44 1,75 1.1.1996 917,0 6,14 5 1.1.001 065,61 5,13 4,65 1..005 1306,39 1,75 1.1.1997 964,74 6,15 5 1..001 1959,18 4,84 4,375 1.3.005 1181,4,3 1,875 1..1997 1040,7 6,07 5 1.3.001 11,77 4,58 4,15 1.4.005 1159,15,4 1,875 1.3.1997 134,6 6,1 5 1.4.001 119,18 4,59 4 1.5.005 1060,74,03 1,875 1.4.1997 1393,75 6,09 5 1.5.001 14,6 4,48 3,75 1.6.005 1080,94 1,87 1,875 1.5.1997 185,18 6,01 5 1.6.001 18,03 3,84 3,5 1.7.005 1083,03 1,99 1.6.1997 150,7 5,84 5 1.7.001 190,3 3,5 3,5 1.8.005 116,8,01 1.7.1997 189,76 5,97 5 1.8.001 1834,14 3,85 3,5 1.9.005 1155,61 1,75,15 1.8.1997 11,06 6,1 5,5 1.9.001 1764,87 3,51,75 1.10.005 109,8 1,83,15 1.9.1997 1097,38 6,17 5,5 1.10.001 1689,17,98,5 1.11.005 1099,6 1,85,15 1.10.1997 1180,39 6,36 5,5 1.11.001 1747,99 3,19,5 1.1.005 1161,06 1,84,5 1.11.1997 1139,63 6,8 5,5 1.1.001 1645,97 3,81,15 1.1.006 158,05 1,73,5 1.1.1997 1194,1 6,5 5,5 1.1.00 1491,67 3,5,15 1..006 199,03 1,8,5 1.1.1998 104,43 6,57 5,5 1..00 154,7 3,71,15 1.3.006 198,3 1,8,375 1..1998 106,53 6,7 5,5 1.3.00 1603,91 4,03,15 1.4.006 1440, 1,93,375 1.3.1998 143,0 6,54 5,5 1.4.00 1667,75 4,1,15 1.5.006 1641,3,3,375 1.4.1998 1343,45 6,33 5,5 1.5.00 1515,73 4,0,15 1.6.006 167,1,17,5 1.5.1998 1411,1 6,45 5,5 1.6.00 173,76 3,78 1,875 1.7.006 161,73,15,5 1.6.1998 1339, 6,4 5,5 1.7.00 1651,59 3,5 1,875 1.8.006 1658,64,06,5 1.7.1998 1316,9 6, 5,5 1.8.00 1666,6 3,37 1,875 1.9.006 175,4 1,96,65 1.8.1998 1150, 5,99 5,5 1.9.00 1581,6 3,3 1,875 1.10.006 1837,99,65 1.9.1998 14,9 5, 5,15 1.10.00 1507,5,99 1,875 1.11.006 099,9 1,96,65 1.10.1998 117,3 5,14 5,15 1.11.00 1434,18,8 1,65 1.1.006 675,47 1,99,75 1.11.1998 147,4 5,4 5 1.1.00 1357,65,48 1,65 1.1.007 786,33 1,99,75 1.1.1998 1146,7 5,1 4,75 1.1.003 1499,81 1,96 1,65 1..007 881,07 1,98,75 1.1.1999 1134,67 5,0 4,75 1..003 1511,93 1,9 1,65 1.3.007 3183,98 1,96,875

Příloha č. 1/11 T SCI R 10 R T SCI R 10 R T SCI R 10 R 1.4.007 3841,7,0,875 1.6.011 76,08 1,49 1,75 1.5.007 4109,65,11,875 1.7.011 701,73 1,51 1,875 1.6.007 3380,7,43 3,15 1.8.011 567,34 1,4 1,875 1.7.007 4471,03,58 3,15 1.9.011 359, 1,6 1,875 1.8.007 518,83,46 3,15 1.10.011 468,5 1,9 1,875 1.9.007 555,3,45 3,5 1.11.011 333,41 1,3 1,875 1.10.007 5954,77,69 3,5 1.1.011 199,4 1,7 1,875 1.11.007 4871,78,63 3,5 1.1.01 9,61 1,9 1,875 1.1.007 561,56,53 3,375 1..01 48,49 1,7 1,875 1.1.008 4383,39,5 3,375 1.3.01 6,79 1,7 1,875 1..008 4348,54,38 3,375 1.4.01 396,3 1,8 1,875 1.3.008 347,71,44 3,5 1.5.01 37,3 1,3 1,875 1.4.008 3693,11,48 3,5 1.6.01 5,43 1, 1,875 1.5.008 3433,35,54 3,5 1.7.01 103,63 1,18 1,875 1.6.008 736,1,71 3,65 1.8.01 047,5 1,18 1,875 1.7.008 775,7,6 3,65 1.9.01 086,17 1,18 1,875 1.8.008 397,37,5 3,65 1.10.01 038,88 1,14 1,875 1.9.008 93,78,09 3,5 1.11.01 1980,1 1,13 1,875 1.10.008 178,79,05 3 1.1.01 69,13 1,15 1,875 1.11.008 1871,16 1,7,75 1.1.013 385,4 1,17 1,875 1.1.008 180,81 1,44 1..013 365,59 1,1 1,875 1.1.009 1990,66 1,47 1,5 1.3.013 36,6 1,7 1,875 1..009 08,85 1,53 1,5 1.4.013 177,91 1,5 1,875 1.3.009 373,1 1,5 1,5 1.5.013 300,59 1,5 1,875 1.4.009 477,57 1,55 1,5 1.6.013 1979,1 1,4 1,875 1.5.009 63,93 1,61 1,5 1.7.013 1993,8 1,49 1,875 1.6.009 959,36 1,63 1,5 1.8.013 098,38 1,68 1,875 1.7.009 341,06 1,57 1,5 1.9.013 174,67 1,7 1,875 1.8.009 667,75 1,47 1,5 1.10.013 141,61 1,65 1,875 1.9.009 779,43 1,46 1,5 1.11.013 0,5 1,7 1,875 1.10.009 995,85 1,38 1,5 1.1.013 115,98 1,69 1,875 1.11.009 3195,3 1,46 1,5 1.1.014 033,08 1,66 1,875 1.1.009 377,14 1,47 1,5 1..014 056,3 1,6 1,875 1.1.010 989,9 1,51 1,5 1..010 3051,94 1,41 1,5 1.3.010 3109,1 1,43 1,5 1.4.010 870,61 1,44 1,5 1.5.010 59,15 1,36 1,5 1.6.010 398,37 1,44 1,375 1.7.010 637,5 1,4 1,375 1.8.010 638,8 1,4 1,375 1.9.010 655,66 1,1 1,375 1.10.010 978,83 1,19 1,5 1.11.010 80,18 1,39 1,5 1.1.010 808,08 1,47 1,65 1.1.011 790,69 1,45 1,65 1..011 905,05 1,4 1,65 1.3.011 98,11 1,38 1,65 1.4.011 911,51 1,36 1,75 1.5.011 743,47 1,44 1,75 T DAX R 10 R T DAX R 10 R T DAX R 10 R 1.1.1999 5159,96 3,85 3 1..003 547,05 4,16,75 1.3.007 6918,03 4,11 3,75 1..1999 4911,81 4, 3 1.3.003 43,87 4,5,5 1.4.007 7408,87 4,8 3,75 1.3.1999 4884, 4,5 3 1.4.003 94,04 4,36,5 1.5.007 7883,04 4,44 3,75 1.4.1999 5393,11 4,05,5 1.5.003 98,68 3,9,5 1.6.007 8007,3 4,61 4 1.5.1999 5069,83 4,33,5 1.6.003 30,58 4,09 1.7.007 7584,14 4,4 4 1.6.1999 5378,5 4,76,5 1.7.003 3487,86 4,5 1.8.007 7638,17 4,36 4 1.7.1999 5101,87 4,96,5 1.8.003 3484,58 4,34 1.9.007 7861,51 4,43 4 1.8.1999 570,77 5,14,5 1.9.003 356,78 4,6 1.10.007 8019, 4,9 4 1.9.1999 5149,83 5,34,5 1.10.003 3655,99 4,5 1.11.007 7870,5 4,1 4 1.10.1999 555,4 5,37,5 1.11.003 3745,95 4,61 1.1.007 8067,3 4,46 4 1.11.1999 5896,04 5,33 3 1.1.003 3965,16 4,48 1.1.008 6851,75 4,1 4 1.1.1999 6958,14 5,46 3 1.1.004 4058,6 4,48 1..008 6748,13 4,1 4 1.1.000 6835,6 5,7 3 1..004 4018,16 4,5 1.3.008 6534,97 4,1 4 1..000 7644,55 5,61 3,5 1.3.004 3856,7 4,18 1.4.008 6948,8 4,33 4 1.3.000 7599,39 5,3 3,5 1.4.004 3985,1 4,4 1.5.008 7096,79 4,55 4 1.4.000 7414,68 5,48 3,5 1.5.004 391,41 4,49 1.6.008 6418,3 4,7 4 1.5.000 7109,67 5,37 3,75 1.6.004 405,73 4,49 1.7.008 6479,56 4,56 4,5 1.6.000 688,44 5,34 4,5 1.7.004 3895,61 4,39 1.8.008 64,3 4,7 4,5 1.7.000 7190,37 5,33 4,5 1.8.004 3785,1 4,1 1.9.008 5831,0 4,5 4,5 1.8.000 744,79 5,36 4,5 1.9.004 389,9 4,13 1.10.008 4987,97 4,08 3,75 1.9.000 6798,1 5,31 4,5 1.10.004 3960,5 4,01 1.11.008 4669,44 3,53 3,5 1.10.000 7077,44 5,31 4,75 1.11.004 416 3,9 1.1.008 4810, 3,8,5 1.11.000 637,33 5,14 4,75 1.1.004 456,08 3,79 1.1.009 4338,35 3,65 1.1.000 6433,61 4,96 4,75 1.1.005 454,85 3,64 1..009 3843,74 3,5 1.1.001 6795,14 4,89 4,75 1..005 4350,49 3,78 1.3.009 54084,76 3,43 1,5 1..001 608,4 4,83 4,75 1.3.005 4348,77 3,78 1.4.009 4769,45 3,61 1,5 1.3.001 589,95 4,8 4,75 1.4.005 4184,84 3,51 1.5.009 4940,8 3,93 1 1.4.001 664,51 5,16 4,75 1.5.005 4460,63 3,36 1.6.009 4808,64 3,74 1 1.5.001 613,6 5,35 4,5 1.6.005 4586,8 3,4 1.7.009 533,14 3,66 1 1.6.001 6058,38 5, 4,5 1.7.005 4886,5 3,6 1.8.009 5458,04 3,49 1 1.7.001 5861,19 5,08 4,5 1.8.005 489,69 3,1 1.9.009 5675,16 3,49 1 1.8.001 5188,17 4,96 4,5 1.9.005 5044,1 3,6 1.10.009 5414,96 3,59 1 1.9.001 4308,15 4,99 3,75 1.10.005 499,07 3,49 1.11.009 565,95 3,4 1 1.10.001 4559,13 4,6 3,75 1.11.005 55193,4 3,49 1.1.009 5957,43 3,63 1 1.11.001 4989,91 4,77 3,5 1.1.005 5408,6 3,34,5 1.1.010 5608,79 3,46 1 1.1.001 5160,1 5,1 3,5 1.1.006 5674,15 3,56,5 1..010 5598,46 3,39 1 1.1.00 5107,61 5,08 3,5 1..006 5796,04 3,58,5 1.3.010 6153,55 3,37 1 1..00 5039,08 5,07 3,5 1.3.006 5970,08 3,84,5 1.4.010 6135,7 3,7 1 1.3.00 5397,9 5,35 3,5 1.4.006 6009,89 4,08,5 1.5.010 5964,33,89 1 1.4.00 5041, 5,3 3,5 1.5.006 569,86 4,03,5 1.6.010 5965,5,8 1 1.5.00 4818,3 5,7 3,5 1.6.006 5683,31 4,17,75 1.7.010 6147,97,9 1 1.6.00 438,56 5,07 3,5 1.7.006 5681,97 4,75 1.8.010 595,,7 1 1.7.00 3700,14 4,98 3,5 1.8.006 5859,57 3,87 3 1.9.010 69,0,4 1 1.8.00 371,94 4,7 3,5 1.9.006 6004,33 3,73 3 1.10.010 6601,37,73 1 1.9.00 769,03 4,48 3,5 1.10.006 668,9 3,84 3,5 1.11.010 6688,49,91 1 1.10.00 315,85 4,7 3,5 1.11.006 6309,19 3,77 3,5 1.1.010 6914,19 3,19 1 1.11.00 330,3 4,71 3,5 1.1.006 6596,9 3,99 3,5 1.1.011 7077,48 3,36 1 1.1.00 89,63 4,4,75 1.1.007 6789,11 4,15 3,5 1..011 77,3 3,33 1 1.1.003 747,83 4,1,75 1..007 6715,44 4,01 3,5 1.3.011 7041,31 3,54 1

Příloha č. 1/1 T DAX R 10 R T DAX R 10 R T DAX R 10 R 1.4.011 7514,46 3,45 1,5 1.5.011 793,69 3, 1,5 1.6.011 7376,4 3,16 1,5 1.7.011 7158,77,8 1,5 1.8.011 5784,77,35 1,5 1.9.011 550,0,11 1,5 1.10.011 6141,34,3 1,5 1.11.011 6088,84,5 1,5 1.1.011 5898,35 1,99 1 1.1.01 6458,91 1,99 1 1..01 6856,08 1,97 1 1.3.01 6946,83 1,99 1 1.4.01 6761,19 1,8 1 1.5.01 664,38 1,38 1 1.6.01 6416,8 1,73 1 1.7.01 677,6 1,45 0,75 1.8.01 6970,9 1,46 0,75 1.9.01 716,15 1,54 0,75 1.10.01 760,63 1,6 0,75 1.11.01 7405,5 1,47 0,75 1.1.01 761,39 1,38 0,75 1.1.013 7776,05 1,65 0,75 1..013 7741,7 1,5 0,75 1.3.013 7795,31 1,3 0,75 1.4.013 7913,71 1,6 0,75 1.5.013 8348,84 1,51 0,5 1.6.013 7959, 1,76 0,5 1.7.013 875,97 1,76 0,5 1.8.013 8103,15 1,94 0,5 1.9.013 8594,4 1,8 0,5 1.10.013 9033,9 1,75 0,5 1.11.013 9405,3 1,8 0,5 1.1.013 955,16,11 0,5 1.1.014 9306,48 1,73 0,5 1..014 969,08 1,67 0,5 T ASX R 10 R T ASX R 10 R T ASX R 10 R 1.10.001 349,6 5,41 4,5 1.11.005 4634,8 5,44 5,50 1.1.009 4870,6 5,47 3,74 1.11.001 3337,5 5,46 4,50 1.1.005 4763,4 5,35 5,50 1.1.010 4569,6 5,56 3,75 1.1.001 34,3 5,8 4,8 1.1.006 499,6 5,0 5,50 1..010 4637,7 5,48 3,75 1.1.00 3464, 5,86 4,5 1..006 491,3 5,7 5,50 1.3.010 4875,5 5,6 3,98 1..00 3414,3 5,95 4,5 1.3.006 519,7 5,34 5,50 1.4.010 4807,4 5,80 4, 1.3.00 3414,8 6,31 4,5 1.4.006 558,8 5,58 5,50 1.5.010 449,7 5,48 4,48 1.4.00 3350 6,9 4,5 1.5.006 5001,7 5,75 5,73 1.6.010 4301,5 5,33 4,50 1.5.00 3373,6 6, 4,45 1.6.006 5073,9 5,74 5,75 1.7.010 4493,5 5,15 4,50 1.6.00 316 6,01 4,7 1.7.006 4986 5,83 5,75 1.8.010 4404, 4,97 4,50 1.7.00 3086, 5,86 4,75 1.8.006 5115,4 5,77 5,99 1.9.010 458,9 5,00 4,50 1.8.00 310,1 5,65 4,75 1.9.006 5154,1 5,60 6,00 1.10.010 4661,6 5,09 4,50 1.9.00 970,9 5,44 4,75 1.10.006 5384,4 5,67 6,00 1.11.010 4584,4 5,38 4,73 1.10.00 304,9 5,66 4,75 1.11.006 548,1 5,60 6,19 1.1.010 4745, 5,56 4,75 1.11.00 3061,4 5,50 4,75 1.1.006 5669,9 5,70 6,5 1.1.011 4753,9 5,5 4,75 1.1.00 3007,1 5,40 4,75 1.1.007 5773,4 5,88 6,5 1..011 4831,7 5,61 4,75 1.1.003 956,9 5,8 4,75 1..007 583,5 5,81 6,5 1.3.011 4837,9 5,44 4,75 1..003 800,9 5,17 4,75 1.3.007 5995 5,74 6,5 1.4.011 483, 5,51 4,75 1.3.003 885, 5,7 4,75 1.4.007 6166 5,91 6,5 1.5.011 4708,3 5,33 4,75 1.4.003 3007,5 5,35 4,75 1.5.007 6313,5 5,9 6,5 1.6.011 4608 5,16 4,75 1.5.003 3011 5,03 4,75 1.6.007 674,9 6,0 6,5 1.7.011 444,6 5,0 4,75 1.6.003 306,9 4,80 4,75 1.7.007 6144, 6,15 6,5 1.8.011 496,5 4,49 4,75 1.7.003 31,3 5,3 4,75 1.8.007 647, 5,93 6,45 1.9.011 4008,6 4,0 4,75 1.8.003 3199,7 5,5 4,75 1.9.007 6567,8 5,99 6,50 1.10.011 498,1 4,37 4,75 1.9.003 3169,5 5,51 4,75 1.10.007 6754,1 6,17 6,50 1.11.011 4119,8 4,08 4,51 1.10.003 37 5,61 4,75 1.11.007 6533,1 6,03 6,70 1.1.011 4056,6 3,83 4,30 1.11.003 3186,4 5,87 4,98 1.1.007 6339,8 6,1 6,75 1.1.01 46,7 3,80 4,5 1.1.003 399,8 5,76 5,3 1.1.008 5650,3 6,08 6,75 1..01 498,5 3,97 4,5 1.1.004 37 5,70 5,5 1..008 557,1 6,9 6,96 1.3.01 4335, 4,15 4,5 1..004 3360,6 5,6 5,5 1.3.008 5355,7 6,09 7, 1.4.01 4396,6 3,86 4,5 1.3.004 3415,4 5,4 5,5 1.4.008 5595,4 6,17 7,5 1.5.01 4076,3 3,8 3,77 1.4.004 3400,8 5,80 5,5 1.5.008 5654,7 6,36 7,5 1.6.01 4094,6 3,00 3,54 1.5.004 3460, 5,96 5,5 1.6.008 515,3 6,59 7,5 1.7.01 469,,89 3,50 1.6.004 353,9 5,85 5,5 1.7.008 4977,4 6,37 7,5 1.8.01 4316,1 3,19 3,50 1.7.004 3536,1 5,7 5,5 1.8.008 5135,6 5,86 7,5 1.9.01 4387 3,09 3,50 1.8.004 355,7 5,58 5,5 1.9.008 4600,5 5,65 7,0 1.10.01 4517 3,0 3,7 1.9.004 3665 5,41 5,5 1.10.008 4018 5, 6,18 1.11.01 4506 3,09 3,5 1.10.004 3778,6 5,40 5,5 1.11.008 374,5 4,94 5,33 1.1.01 4649 3,3 3,03 1.11.004 3931,3 5,40 5,5 1.1.008 37,3 4, 4,35 1.1.013 4878,8 3,40 3,00 1.1.004 4050,6 5,3 5,5 1.1.009 3540,7 4,09 4,5 1..013 5104,1 3,50 3,00 1.1.005 4107,3 5,35 5,5 1..009 3344,5 4,5 3,35 1.3.013 4966,5 3,51 3,00 1..005 417,8 5,40 5,5 1.3.009 358,1 4,33 3,5 1.4.013 5191, 3,5 3,00 1.3.005 4109,8 5,65 5,49 1.4.009 3780,5 4,51 3,06 1.5.013 496,6 3,3,80 1.4.005 3983, 5,47 5,50 1.5.009 3818 5,00 3,00 1.6.013 480,6 3,54,75 1.5.005 4105,4 5,9 5,50 1.6.009 3954,9 5,56 3,00 1.7.013 505 3,75,75 1.6.005 477,5 5,14 5,50 1.7.009 444 5,49 3,00 1.8.013 5135 3,86,55 1.7.005 4388,8 5,19 5,50 1.8.009 4479,1 5,53 3,00 1.9.013 518,9 4,00,50 1.8.005 4446,8 5, 5,50 1.9.009 4743,6 5,3 3,00 1.10.013 545,5 3,97,50 1.9.005 4641, 5,19 5,50 1.10.009 4643, 5,45 3,1 1.11.013 530,1 4,13,50 1.10.005 4459,7 5,40 5,50 1.11.009 4701,4 5,47 3,48 1.1.013 535, 4,4,50 1.1.014 5190 4,18,50 1..014 5404,8 4,1,50

Příloha č. 1/13 T PX R 10 R T PX R 10 R T PX R 10 R 1.4.000 63,3 6,34 5,5 1.5.004 816,7 4,95 1.6.008 1685,1 5,13 3,75 1.5.000 61,1 6,33 5,5 1.6.004 778,7 5,09,5 1.7.008 1458,5 4,9 3,75 1.6.000 583,3 6,55 5,5 1.7.004 800,5 5,17,5 1.8.008 1446,7 4,47 3,5 1.7.000 57,5 6,87 5,5 1.8.004 787,3 5,09,5 1.9.008 1467,6 4,4 3,5 1.8.000 568, 6,99 5,5 1.9.004 817,6 5,09,5 1.10.008 135,3 4,53 3,5 1.9.000 548,1 7 5,5 1.10.004 87,1 4,89,5 1.11.008 901,3 4,5,75 1.10.000 50,3 7,36 5,5 1.11.004 916,8 4,63,5 1.1.008 84,9 4,3,5 1.11.000 505,6 7,59 5,5 1.1.004 1017,7 4,14,5 1.1.009 870,1 4,1,5 1.1.000 40,4 7,38 5,5 1.1.005 1050,6 3,91,5 1..009 763,9 4,74 1,75 1.1.001 474,7 6,8 5,5 1..005 1106,6 3,6,5 1.3.009 636,7 5,16 1,75 1..001 499,6 6,5 5 1.3.005 11,9 3,69,5 1.4.009 755, 5,5 1,75 1.3.001 451 6,4 5 1.4.005 1168,9 3,7 1,75 1.5.009 903,7 5,06 1,5 1.4.001 45, 6,5 5 1.5.005 1145,6 3,49 1,75 1.6.009 918, 5,45 1,5 1.5.001 414,9 6,49 5 1.6.005 1158,5 3,31 1,75 1.7.009 899 5,41 1,5 1.6.001 434,7 6,7 5 1.7.005 114,7 3,34 1,75 1.8.009 1093,3 5,09 1,5 1.7.001 416,1 6,85 5,5 1.8.005 163 3,36 1,75 1.9.009 1167,3 5,01 1,5 1.8.001 374,4 6,76 5,5 1.9.005 1367,6 3,5 1,75 1.10.009 115,9 4,5 1,5 1.9.001 360,6 6,47 5,5 1.10.005 1468, 3,45 1.11.009 1130,4 4,19 1,5 1.10.001 333,9 5,84 5,5 1.11.005 139,7 3,78 1.1.009 1117,4 3,98 1 1.11.001 378,6 5,4 4,75 1.1.005 1409,4 3,61 1.1.010 113,5 4,8 1 1.1.001 395,1 5,43 4,75 1.1.006 1485,6 3,39 1..010 1188,5 4,33 1 1.1.00 387,8 5,3 4,5 1..006 1516,6 3,43 1.3.010 1148 4,0 1 1..00 4, 5,31 4,5 1.3.006 1558, 3,58 1.4.010 1,8 3,84 1 1.3.00 419,9 5,55 4,5 1.4.006 153, 3,85 1.5.010 18,6 4,1 0,75 1.4.00 44,5 5,4 3,75 1.5.006 1477 3,93 1.6.010 1154, 4,6 0,75 1.5.00 459, 5,3 3,75 1.6.006 1347,7 4,04 1.7.010 1100,1 3,97 0,75 1.6.00 467,9 5,13 3,75 1.7.006 1387,4 4,03,5 1.8.010 1190,3 3,56 0,75 1.7.00 407,7 4,79 3 1.8.006 148,9 3,87,5 1.9.010 1156,1 3,34 0,75 1.8.00 45,1 4,57 3 1.9.006 145,4 3,9,5 1.10.010 116,7 3,43 0,75 1.9.00 443,8 4,48 3 1.10.006 1439,9 3,9,5 1.11.010 1157,5 3,59 0,75 1.10.00 441, 4,9 3 1.11.006 1553,3 3,87,5 1.1.010 1148,5 3,89 0,75 1.11.00 434,9 4,1,75 1.1.006 158, 3,77,5 1.1.011 143,4 3,98 0,75 1.1.00 466,8 4,15,75 1.1.007 1618,3 3,94,5 1..011 146,9 4,05 0,75 1.1.003 465 4,1,5 1..007 168,7 3,89,5 1.3.011 130,6 4,05 0,75 1..003 47,9 3,81,5 1.3.007 1593,6 3,87,5 1.4.011 157,3 4,05 0,75 1.3.003 471,7 3,75,5 1.4.007 1708,7 4,01,5 1.5.011 175,1 3,89 0,75 1.4.003 498,5 3,9,5 1.5.007 1814,9 4,13,5 1.6.011 145,8 3,77 0,75 1.5.003 57,5 3,73,5 1.6.007 1850,5 4,47,75 1.7.011 135,5 3,79 0,75 1.6.003 563, 3,49,5 1.7.007 1857 4,54 3 1.8.011 1179, 3,4 0,75 1.7.003 537, 4,06,5 1.8.007 1747,8 4,45 3,5 1.9.011 1039,9 3 0,75 1.8.003 574 4,3 1.9.007 1798,6 4,57 3,5 1.10.011 917,6 3,14 0,75 1.9.003 64,5 4,6 1.10.007 188,8 4,53 3,5 1.11.011 897,3 3,67 0,75 1.10.003 614,5 4,47 1.11.007 195,5 4,55 3,5 1.1.011 873,7 3,7 0,75 1.11.003 644,9 4,75 1.1.007 1766,9 4,68 3,5 1.1.01 93,7 3,39 0,75 1.1.003 67 4,8 1.1.008 1808,6 4,56 3,5 1..01 983,3 3,1 0,75 1.1.004 66,1 4,68 1..008 1541,3 4,53 3,75 1.3.01 1018,3 3,51 0,75 1..004 698, 4,85 1.3.008 15,7 4,68 3,75 1.4.01 967,7 3,51 0,75 1.3.004 776,6 4,59 1.4.008 156,8 4,7 3,75 1.5.01 933,3 3,31 0,75 1.4.004 830, 4,68 1.5.008 1659,9 4,84 3,75 1.6.01 859, 3,11 0,5 T PX R 10 R T PX R 10 R T PX R 10 R 1.7.01 911,5,6 0,5 1.8.01 894,3,38 0,5 1.9.01 948,7,37 0,5 1.10.01 967,7,4 0,5 1.11.01 975,8 1,9 0,05 1.1.01 994,3 1,9 0,05 1.1.013 1066 1,96 0,05 1..013 1016,8,01 0,05 1.3.013 1013,1 1,98 0,05 1.4.013 978,1 1,8 0,05 1.5.013 961,4 1,67 0,05 1.6.013 955,14 0,05 1.7.013 876,1,3 0,05 1.8.013 935,4,4 0,05 1.9.013 943,5,4 0,05 1.10.013 967,4,33 0,05 1.11.013 1014,4,18 0,05 1.1.013 101,5, 0,05 1.1.014 993,9,43 0,05 1..014 986,8,8 0,05

Příloha č. : Liniové grafy - akciové indexy Příloha č. /1 DJIA NASDAQ NIKKEI FTSE HSI SCI

DAX ASX Příloha č. / PX

Příloha č. 3: Liniové grafy - deseileé dluhopisy Příloha č. 3/1 USA Japonsko Anglie Hong Kong Čína Německo

Ausrálie Česká republika Příloha č. 3/

Příloha č. 4: Liniové grafy - základní sazby Příloha č. 4/1 USA Japonsko Anglie Hong Kong Čína Německo

Aurálie Česká republika Příloha č. 4/

Příloha č. 5: Box-plo - akciové indexy Příloha č.5/1 NASDAQ NIKKEI FTSE HSI SCI DAX

ASX PX Příloha č. 5/

Příloha č. 6: Box-plo deseileé dluhopisy Příloha č.6/1 Japoonsko Anglie Hong Kong Čína Německo Ausrálie

Česká republika Příloha č.6/

Příloha č. 7: Box-plo - základní sazby Příloha č. 7/1 Japonsko Anglie Hong Kong Čína Německo Ausrálie

Česká republika Příloha č. 7/

Příloha č. 8: Liniové grafy (ransformované) akciové indexy Příloha č. 8/1 DJIA NASDAQ NIKKEI FTSE HSI SCI

DAX ASX Příloha č. 8/ PX

Příloha č. 9: Liniové grafy (ransformované) deseileé dluhopisy Příloha č. 9/1 USA Japonsko Anglie Hong Kong Čína Německo

Ausrálie Česká republika Příloha č.9/

Příloha č. 10: Linové grafy (ransformované) základní sazby Příloha č. 10/1 USA Japonsko Anglie Hong Kong Čína Německo

Ausrálie Česká republika Příloha č. 10/