Kde se skute?n? nachází nebezpe?í p?i p?ístrojovém potáp?ní a jakým zp?sobem je vnímáno P?estože výcviková st?ediska p?ístrojového potáp?ní za?azují do programu bezpe?nostní protokoly pro snížení rizik spojených s rekrea?ním potáp?ním, stále dochází k novým nehodám. Abychom zjistili, zda jsou kampan? a výcvikové programy pro zvýšení bezpe?nosti skute?n? nezbytné, uskute?nili nedávno naši výzkumníci DAN a jejich spolupracovníci na toto téma studii. Nezam??ovali se na skute?ná bezpe?nostní rizika, ale studovali p?edevším to, jaká jsou o?ekávaná rizika spojená s p?ístrojovým potáp?ním. Výsledky této studie byly publikovány v?asopise Frontiers of Psychology v b?eznu 2018. Studie se zabývala výzkumem toho, jak je bezpe?nost potáp?ní vnímána z pohledu potáp??? a z pohledu organizátor? ponor? a zam??ovala se p?edevším na rozdíly mezi t?mito dv?ma úhly pohledu. Navíc na základ? zjišt?ných názor? na tuto problematiku navrhují auto?i nové bezpe?nostní programy a další výcvikové hodiny. P?i sb?ru dat byly získány odpov?di od 3766 evropských potáp??? a 91 organizátor? ponor? v Itálii. Sou?ástí pr?zkum? byly otázky zjiš?ující názory na bezpe?nostní aspekty, které by m?la
spl?ovat potáp??ská st?ediska (nap?. zkušenosti personálu, pojišt?ní, dostate?ná kvalita vybavení, které je zap?j?ováno atd.), dále faktory, které mají vliv na výb?r potáp??ského kolegy (nap?. certifikovaná úrove?, v?k, zkušenost, fyzická zdatnost atd.) a d?ležitost r?zných typ? vybavení (nap?. nož?, potáp??ského po?íta?e, kapesní svítilny atd.). Výzkum se rovn?ž zam??il na to, jaké situace jsou vnímány jako rizikové (nap?. zm?ny po?así, selhání vybavení, otrava plynem, utonutí atd.). Zjišt?né údaje nazna?ují, že jak potáp??i, tak potáp??ská centra považují bezpe?nost za d?ležitou, ale v obou pohledech chyb?ly n?které d?ležité bezpe?nostní prvky. Výsledky studie ukazují, že existují významná a potáp??skými obchody, potáp??i, nebo ob?ma skupinami?asto podce?ovaná rizika a že je t?eba, aby tato rizika byla zd?razn?na jak potáp???m, tak zam?stnanc?m potáp??ských obchod? v pr?b?hu výcviku, nebo tematicky zam??ených kampaní. Po vyhodnocení získaných údaj? navrhli auto?i 2 programy, které by m?ly pomoci p?i rozvíjení kultury bezpe?nosti mezi potáp??i a potáp??skými st?edisky. Prvním z nich je Rozpoznání rizika a jeho vyhodnocení (Hazard Identification and Risk Assessment (HIRA)), iniciativa DAN, která poskytuje organizátor?m ponor? znalosti pot?ebné k tomu, aby v rámci svého podnikání rizika snižovali. Druhá je program D?stojník bezpe?nosti potáp?ní, který cvi?í jedince, aby správn? dohlíželi na HIRA.?ást vybavení, která získala nejvyšší hodnocení jak u potáp???, tak u st?edisek, byl potáp??ský po?íta?. Výzkumníci zjistili mezi ob?ma zkoumanými skupinami podobnosti. Nap?. jak potáp??ská st?ediska, tak potáp??i byli p?i hodnocení bezpe?nosti služeb nabízených st?ediskem toho názoru, že není p?íliš d?ležité, aby byla hyperbarická komora k dosažení nedaleko st?ediska. Za mén? d?ležité aspekty p?i výb?ru potáp??ského kolegy považovala jak st?ediska, tak potáp??i pohlaví, v?k a p?íbuzenský vztah.?ást vybavení, která získala nejvyšší hodnocení jak u potáp???, tak u st?edisek, byl potáp??ský po?íta?. Lze tedy uzav?ít, že výcvik by se m?l více v?novat informacím o b?žném využití potáp??ského po?íta?e.
Mezi ob?ma skupinami jsou i zajímavé rozdíly. Potáp??ská st?ediska uvád?la, že nejd?ležit?jším aspektem v rozhodování, koho si daný potáp?? vybere za kolegu, by m?lo být doporu?ení instruktora. Jednotliví potáp??i však nehodnotili doporu?ení instruktora jako p?íliš d?ležité ve srovnání s dalšími aspekty. Jako nejhorší rizika potáp?ní uvád?la potáp??ská st?ediska dekompresní onemocn?ní, utonutí a nehody lodí, což byly rovn?ž nejzávažn?jší nehody, které se na st?ediscích odehrály. P?estože potáp??i rovn?ž uvád?li jako jedno z nejv?tších rizik dekompresní onemocn?ní, p?esto se obávali p?edevším selhání potáp??ského vybavení. Nejmén? se obávali rizik spojených s podmo?ským životem a utonutí. Protože v obou p?ípadech se vyskytly obavy z dekompresního onemocn?ní, navrhují auto?i studie poskytování kurz? zam??ených na tuto dekompresní hrozbu. Auto?i rovn?ž doporu?ili kurzy na téma nebezpe?í spojeného s podmo?skými živo?ichy a rostlinami a kurzy ošet?ování zran?ní. Jednou z hlavních zjišt?ných nesrovnalostí byla skute?nost, že po?et nehod udávaných samotnými potáp??i byl výrazn? vyšší než po?et, který byl nahlášen. Auto?i proto uvád?jí, že je t?eba potáp??ským st?edisk?m pomáhat p?i nahlašování nehod. Za zmínku stojí, že v?tšina dobrovolných ú?astník? výzkumu byli zkušení potáp??i, což m?že být p?i zpracovávání výsledk? zavád?jící. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zkušené potáp??e, mohli se již s r?znými nehodami setkat, proto si nyní dávají pozor a tolik neriskují. Auto?i tedy rovn?ž uvád?jí, že by bylo asi prosp?šné upozor?ovat ú?astníky potáp??ských kurz? na význam výzkumu v této oblasti, aby se mohla neustále zvyšovat bezpe?nost tohoto sportu. Zjišt?né údaje by m?ly v?tší vypovídací hodnotu, kdyby je zodpov?d?li r?zn? zkušení potáp??i.
P?estože potáp??i rovn?ž uvád?li jako jedno z nejv?tších rizik dekompresní onemocn?ní, p?esto se obávali p?edevším selhání potáp??ského vybavení. Jedná se o jednu z prvních studií, která se zabývá postoji a zp?sobem, jakým jsou vnímána rizika p?ístrojového potáp?ní. Výsledky potvrzují, že informace tohoto typu mohou pomoci p?i snaze o zajišt?ní nejv?tší možné bezpe?nosti rekrea?ního potáp?ní. PODROBNOSTI Tato studie byla podpo?ena projektem Green Bubbles RISE, H2020-MSCA-RISE-2014. Projekt získal finan?ní podporu z Rámcového programu pro výzkum a inovace Evropské unie Horizont 2020, která byla schválena v rámci akce Marie Currie-Sk?odowska pod grantovým?íslem 643712. Tento?lánek shrnuje pouze názory a pohled autora. Výkonný orgán rozd?lující finan?ní prost?edky v rámci tohoto programu není zodpov?dný za jakoukoliv formu využití informací, které tento?lánek poskytuje.
LITERATURA "Safety Priorities and Underestimations in Recreational Scuba Diving Operations: A European Study Supporting the Implementation of New Risk Management Programmes." Frontiers in psychology 9 (2018): 383. Serena Lucrezi 1, Salih Murat Egi 2,3, Massimo Pieri 2, Francois Burman 4,5, Tamer Ozyigit 3, Danilo Cialoni 2, Guy Thomas 2, Alessandro Marroni 2 and Melville Saayman 1 1 Tourism Research in Economics, Environs and Society, North-West University, Potchefstroom, South Africa, 2 DAN Europe Research Division, DAN Europe Foundation, Roseto degli Abruzzi, Italy, 3 Department of Computer Engineering, Galatasaray University, Istanbul, Turkey, 4 DAN Southern Africa, Midrand, South Africa, 5 DAN USA, Durham, NC, United States.