ENERGETICKÝ AUDIT ENERGETICKY ENERGETICKY VĚDOMÁ VĚDOMÁ MODERNIZACE MODERNIZACE ENERGETICKÉHO ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ HOSPODÁŘSTVÍ A BUDOV BUDOV ENERGETICKY VĚDOMÁ MODERNIZACE PANELOVÉ BUDOVY CHABAŘOVICKÁ 1321 1321 --1326 Praha 8 2005 STAVEBNĚ TECHNICKÝ ÚSTAV - E a.s.
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU Předmět EA: Energeticky vědomá modernizace bytového domu Adresa: Chabařovická 1321-1326, 182 00 Praha 8 Zadavatel EA: Adresa zadavatele: Bytové družstvo Chabařovická 1321-1326 Zástupce: Chabařovická 1326, 182 00 Praha 8 Ing. Oldřich Kuchař předseda představenstva Telefon: 737 124 613 Fax: E-mail: ing.o.kuchar@volny.cz Charakteristika předmětu EA: 1. VÝCHOZÍ STAV Stručný popis energetického hospodářství Energeticky vědomá modernizace panelové budovy Řadový panelový bytový dům byl postaven počátkem sedmdesátých let (projekt je z roku 1969). První nadzemní podlaží je řešeno jako vstupní s domovním vybavením. Pod celým objektem je vedený kolektor pro rozvody vytápění a TUV. Jedenáct nadzemních podlaží je bytových, ve dvanáctém, které není řešeno v celém půdorysu, je umístěno další domovní vybavení jako prádelny apod. Ve 3. a 10. nadzemním podlaží jsou umístěny sklípky pro byty a zároveň jsou tato podlaží průchozí. Na jižním průčelí jsou zapuštěné bytové lodžie a francouzská okna, na průčelí severním jsou předsazené schodišťové lodžie. Na obou štítech jsou zapuštěné lodžie bytové. Vnější stěny jsou převážně železobetonové sendvičové s tepelnou izolací z polystyrénu tloušťky 40 mm, okna jsou dřevěná zdvojená, střecha je plochá jednoplášťová. Dům je připojen k soustavě CZT. Teplo dodává Pražská teplárenská. Otopná soustava budovy je připojena 2 trubkovou tepelnou sítí ve dvou odběrných místech k předávací stanici (PS). Otopná soustava je teplovodní vertikální dvoutrubková s teplotním spádem 92,5/67,5 o C. Článková otopná tělesa jsou připojená dvouregulačními kohouty. Ekvitermní regulace je v PS. TUV je decentralizována a je připravována centrálně v budově. Vlastní energetický zdroj: Energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.): Instal. tep. výkon (MW) Instal. el. výkon (MW) 0 0 Teplo: Elektřina: Spotřeba paliv a energie (GJ/r): Spotřebič energie: Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r): Nákup (GJ/r): 9 858 Prodej (GJ/r): 0 Výroba ve vlastním zdroji (MWh/r): 0 Nákup (MWh/r): 459 Prodej (MWh/r): 0 11 512 Příkon (tep. ztráta) (kw): bytový dům 785,9 z toho přímá technologická spotřeba (GJ/r): Spotřeba energie (GJ/r, kwh/r): 9 858 459 496 0 Nositel energie: teplá voda I
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 2. ENERGETICKY ÚSPORNÝ PROJEKT Stručný popis doporučené varianty Soubor opatření ve stavební konstrukci: zateplení vnějších konstrukcí zateplovacím systémem s tepelnou izolací tl. 100 mm vysokonákladové opatření výměna oken za nová se součinitelem prostupu tepla zasklení U 1,1 W/m 2.K vysokonákladové opatření. Soubor opatření v otopné soustavě a přípravě TUV: Vytvoření podmínek k co nejvyššímu využití tepelných zisků - prvek pasivní sluneční soustavy. Otopná soustava bude upravena pro nové - nižší - tepelné ztráty a co nejvyšší využití tepelných zisků z oslunění. dvoutrubková otopná soustava bude upravena a hydraulicky vyregulovaná podle projektu - nízkonákladové opatření, instalace individuální regulace podle již zpracovaného projektu - nízkonákladové opatření kontrola a doplnění tepelných izolací - nízkonákladové opatření vytvoření podmínek k úsporám vody a následně tepla. Požadovaná úspora tepla na přípravu TUV se docílí užitím úsporných výtokových armatur, kontrolou a případným doplněním tepelných izolací. Soubor opatření pro energeticky vědomý provoz a diagnostiku: energetické manažerství spočívající v pravidelné registraci a vyhodnocování parametrů určujících spotřebu energie. Po vyhodnocení a porovnání skutečného režimu s projektovaným se vyhodnotí příčiny diference ve spotřebě energie a provede se údržba k docílení požadovaného stavu. Investiční náklady (tis. Kč) 21 203 z toho technologie (tis. Kč) 1 721 Konečná spotřeba paliv a energie Potenciál energetických úspor před realizací projektu energie (GJ/r) náklady (tis. Kč/r) energie (GJ/r) po realizaci projektu náklady (tis. Kč/r) 9 858 3 186 5 255 1 698 GJ/r MWh/r 4 603 1 278,5 Environmentální přínosy Znečišťující látka Výchozí stav (t/r) Stav po realizaci (t/r) Rozdíl (t/r) Tuhé látky 0,00919 0,00412 0,00508 SO 2 0,00441 0,00198 0,00244 NO x 0,88255 0,39517 0,48737 CO 0,14709 0,06586 0,08123 C x H x 0,02942 0,01317 0,01625 CO 2 482,64 216,11 266,53 II
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 Ekonomická efektivnost Cash - Flow projektu - pouze výnosy (tis. Kč/r): Prostá doba návratnosti (roky) celého souboru opatření obnovovaného během 50 let: 1 575,7 Doba hodnocení (roky): 50 15 Diskont (odvozený z diskontu ČNB) (%): Reálná doba návratnosti (roky): od 25. NPV (tis.kč): 19 166 IRR (%): 6,6 5,6 Energetický auditor: Ing. Karel Mrázek zapsán do seznamu energetických auditorů Ing. Alena Horáková 087-3/98 Ing. Mirka Stárková 0144-5/99 Ing. Karel Dvořáček číslo osvědčení: osvědčení 002 o zapsání do Seznamu energetických auditorů podle 11 odst. 1 písm. g) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií 003-1/97; 62-97; autorizovaný inženýr v oboru energetického auditorství ČKAIT č. 22060 autorizovaný inženýr v oboru energetického auditorství ČKAIT č. 22059 Podpis: Datum: 29. dubna 2005 III
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 IV
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 OBSAH EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU...I OBSAH...V 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...1 2. POPIS VÝCHOZÍHO STAVU...2 2.1. SHROMÁŽDĚNÍ PODKLADŮ A DAT...2 2.2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PŘEDMĚTU ENERGETICKÉHO AUDITU...2 2.2.1. Objemové řešení...2 2.3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ENERGETICKÝCH VSTUPECH DO PŘEDMĚTU ENERGETICKÉHO AUDITU...3 2.4. VLASTNÍ ENERGETICKÉ ZDROJE...3 2.5. ROZVOD ENERGIE V PŘEDMĚTU ENERGETICKÉHO AUDITU...3 2.6. SPOTŘEBIČE ENERGIE...3 2.6.1. Stavební konstrukce...4 2.6.1.1. Vnější stěny...4 2.6.1.2. Otvorové výplně...4 2.6.1.3. Střecha...4 2.6.1.4. Strop nad vnějším prostředím...4 2.6.1.5. Vnitřní konstrukce...4 2.6.1.6. Stavebně-fyzikální posouzení...4 2.6.2. Otopná soustava a příprava teplé užitkové vody...5 2.6.2.1. Charakteristika otopné soustavy...5 2.6.2.2. Charakteristika přípravy TUV...5 2.6.2.3. Regulace a měření...5 2.6.3. Větrání...5 2.6.4. Elektrické rozvody...6 2.6.4.1. Podklady pro hodnocení možností úspor elektřiny ve společných prostorách bytového domu...6 2.6.4.2. Dodávka elektřiny, měření...6 2.6.4.3. Posouzení stavu umělého osvětlení na veřejně přístupných komunikacích...6 2.6.4.4. Nouzové osvětlení na komunikacích v objektu...7 2.6.4.5. Zhodnocení umělého osvětlení v objektu...7 2.6.4.6. Další elektrické spotřebiče...7 2.6.4.7. Elektrické rozvody v bytech, stupeň elektrizace bytů...7 2.6.4.8. Současná spotřeba elektřiny pro společné potřeby...8 3. ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU...10 3.1. ROČNÍ ENERGETICKÁ BILANCE...10 3.2. ROZBOR POTŘEBY TEPLA...10 3.2.1. Stávající řešení - model...10 3.2.2. Variantní řešení...10 V
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 3.3. ODLADĚNÍ MODELU POROVNÁNÍM STÁVAJÍCÍ ENERGETICKÉ BILANCE ZJIŠTĚNÉ Z FAKTUR A BILANCE STANOVENÉ V ENERGETICKÉM AUDITU...11 4. NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE...11 4.1. PŘEHLED VARIANT OPATŘENÍ...11 4.2. STAVEBNÍ KONSTRUKCE...13 4.2.1. Vnější stěny...13 4.2.2. Otvorové výplně...13 4.2.3. Střecha...14 4.2.4. Strop nad vnějším prostředím...14 4.2.5. Vnitřní konstrukce...14 4.2.6. Stavebně fyzikální posouzení...14 4.3. OTOPNÁ SOUSTAVA A OHŘEV UŽITKOVÉ VODY...14 4.3.1. Návrh řešení pro otopnou soustavu...14 4.3.1.1. Rozvody, otopná tělesa a armatury...14 4.3.2. Návrh řešení ohřevu teplé užitkové vody...15 4.3.2.1. Zařízení, rozvody a armatury...15 4.4. ELEKTRICKÉ ROZVODY...15 4.4.1. Opatření ke snížení spotřeby elektřiny...15 4.4.2. Další opatření ke snížení spotřeby elektřiny...16 4.4.3. Možnost úspory elektřiny v objektu bytového domu při náhradě žárovkových světelných zdrojů kompaktními, prostá návratnost...16 4.4.4. Možnost finanční úspory při likvidaci samostatného měření prostor bývalých prádelen...16 4.5. ENERGETICKÉ MANAŽERSTVÍ...16 4.6. PROJEKTOVANÁ ENERGETICKÁ BILANCE TEPLA A ENERGIE V BUDOVĚ...17 4.6.1. Tepelné zisky...17 5. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ...17 5.1. PROSTÁ NÁVRATNOST...18 5.2. PROSTÁ OPRAVA, ÚDRŽBA...19 5.2.1. Poznámky k 1. a 2. pokračování tabulky č. 21 - rekapitulace energetických a jednotkových investičních údajů - elektrické rozvody a spotřebiče...20 5.3. SOUBOR OPATŘENÍ...21 5.4. REÁLNÁ NÁVRATNOST...23 5.4.1. Finanční analýza...23 5.4.2. Anuitní půjčka...24 5.4.3. Ekonomický výstup pro celkovou opravu panelové budovy...25 5.5. ZÁVĚRY...25 5.5.1. Ekonomický výstup pro konečnou volbu optimální varianty...25 5.5.1.1. Varianta souboru opatření II...25 5.5.1.2. Opatření pro snížení spotřeby elektrické energie...26 6. DŮSLEDKY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...26 VI
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 7. OPTIMÁLNÍ VARIANTA...26 8. ZPRÁVA - ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU...27 8.1. KLÍČOVÉ HODNOTY...27 8.2. DOPORUČENÍ...28 8.3. STANOVISKO...28 SEZNAM TABULEK...29 TABULKY...31 VII
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 VIII
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE a) Vlastník budovy/zařízení: Název: Bytové družstvo Chabařovická 1321-1326 Statutární zástupce: Právní forma: Ing. Oldřich Kuchař předseda představenstva Družstvo IČO: 25716298 Adresa: Chabařovická 1326, 182 00 Praha 8 b) Pověřený jednáním: Jméno: telefon: 737 124 613 Fax: E-mail: ing.o.kuchar@volny.cz Ing. Oldřich Kuchař předseda představenstva Adresa: Chabařovická 1326, 182 00 Praha 8 c) Zadavatel auditu: telefon: 737 124 613 Fax: E-mail: ing.o.kuchar@volny.cz Název: Bytové družstvo Chabařovická 1321-1326 Statutární zástupce: Právní forma: Ing. Oldřich Kuchař předseda představenstva Družstvo IČO: 25716298 Adresa: Chabařovická 1326, 182 00 Praha 8 telefon: 737 124 613 Fax: E-mail: ing.o.kuchar@volny.cz d) Provozovatel budovy (je-li jiný než vlastník): Název: Statutární zástupce: Pověřený jednáním: Právní forma: IČO: Adresa: e) Předmět energetického auditu: telefon: fax: e-mail: Druh budovy/zařízení: Panelový bytový dům Adresa: Chabařovická 1321-1326, 182 00 Praha 8 Majetkoprávní vztah k zadavateli auditu: f) Cíl energetického auditu: Správa budovy Cílem energetického auditu (dále EA) je průkaz reálnosti dosažení úspor energie, posouzení technickoekonomických parametrů jednotlivých navržených opatření ve variantách - souborech opatření, výběr optimálního souboru opatření a závěrečné vyjádření o reálnosti dosažení garantovaných hodnot. Audit důsledně vychází z podrobného výpočtu tepelných ztrát a jejich specifikace pro hlavní funkční stavební díly ovlivňující potřebu tepla. Základním tzv. modelovým řešením je stávající budova a její energetická potřeba. K tomuto základnímu řešení se porovnávají variantní řešení. Odladění modelu se 1
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 provede podle skutečné fakturované spotřeby tepla při uvažování klimatických podmínek v uvažovaném období. Posuzuje se: potřeba tepla na vytápění, potřeba tepla na přípravu teplé užitkové vody (dále TUV), orientačně potřeba elektrické energie na osvětlování a provoz spotřebičů, celková energetická bilance budovy včetně tepelných zisků, ekonomie navrhovaných opatření, důsledky pro životní prostředí. Část Ekonomie je uvedena podrobnějším popisem jednotlivých posuzovacích postupů a jejich významu pro majitele/investora. Garantovaným výstupem energetického auditu je Zpráva o závazných výstupech EA. Obsahuje hodnotu energetické potřeby předmětu EA a dosažitelné úspory energie, optimální variantu souboru opatření a hodnoty požadovaných programových kritérií. Dále jsou uvedena doporučení pro vlastní realizaci a provoz podmiňující splnění garantovaných hodnot a možná budoucí opatření k dalšímu snížení energetické spotřeby. Závěry jsou důsledně koncipovány při uvažování souladu investičních nákladů, provozních nákladů a celkové koncepce snižování energetické náročnosti budovy. Audit je v souladu s vyhláškou č. 213/2001 Sb a její změnou 425/2004. Úpravy EA vyplývající z vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu, jsou v EA zapracovány: čl. I 15. v kapitole 2.6.4 a 4.4 čl.i 23 v části 5.5.1 čl.i 29 v části 5.5.1. Prostá doba návratnosti Ts je uvedena v tabulce 32, 28 a 29 a v části 5.5.2.1, reálná doba návratnosti Tsd je uvedena v tabulce 32 a v části 5.5.2.1, čistá současná hodnota NPV je uvedena v tabulce 32, 30 a v části 5.5.2.1, vnitřní výnosové procento je uvedeno v tabulce 32, doba životnosti Tž je uvedena v tabulce 32, název opatření, pořizovací výdaje a úspora energie jsou v tabulce 27, úspora výdajů na opravy ve 3. pokračování tabulky 27, úspora osobních výdajů a ostatních výdajů zpravidla u těchto budov není. Evidenční list energetického auditu je zařazen v textu před obsah auditu. 2. POPIS VÝCHOZÍHO STAVU 2.1. SHROMÁŽDĚNÍ PODKLADŮ A DAT Pro zpracování auditu byly získány údaje: ze stavebních výkresů, z návštěvy domů a z diskuse s jejich provozovateli, z návštěvy obdobných realizací s energeticky vědomou modernizací, z již provedených EA. 2.2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PŘEDMĚTU ENERGETICKÉHO AUDITU 2.2.1. Objemové řešení Řadový panelový bytový dům se šesti vchody v Chabařovické ulici byl postaven v první polovině sedmdesátých let (dokumentace je z roku 1969). Vzhledem k tomu, že dochovaná dokumentace je velmi kusá, nelze přesně určit typ stavební soustavy. Jde pravděpodobně buď o typ T 08 B nebo o jednu z prvních variant VVÚ - ETA. Pod celým objektem je veden kolektor pro rozvody vytápění a TUV. První nadzemní podlaží je řešeno jako vstupní s domovním vybavením. V současné době jsou některé z těchto prostor využívány ko- 2
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 merčně jako obchody, služby apod. Sklípky pro byty jsou umístěny ve třetím a desátém nadzemním podlaží, která jsou vždy průchozí. Na jižním průčelí domu jsou zapuštěné bytové lodžie a francouzská okna, na průčelí severním jsou předsazené lodžie schodišťové. Další dvě zapuštěné bytové lodžie jsou na obou štítech. Krajní sekce jsou řešeny tak, že ve dvou šestimetrových modulech jde o soustavu s příčnými nosnými stěnami a v modulu posledním jsou nosné stěny orientovány podélně. Údaje o počtu bytů, plochách a objemech jsou uvedeny v tabulce 2. Orientace ke světovým stranám je zřejmá z následujícího obrázku. Chabařovická 1321-1326; Praha 8 Chabařovická 1326 1325 1324 1323 1322 1321 Obrázek 1 2.3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ENERGETICKÝCH VSTUPECH DO PŘEDMĚTU ENERGETICKÉHO AUDITU Základní údaje jsou uvedeny v tabulce 3. Je nakupována elektrická energie a teplo. 2.4. VLASTNÍ ENERGETICKÉ ZDROJE Vlastní energetické zdroje s výjimkou tepelných zisků vnějších a vnitřních nejsou. Tepelné zisky jsou posouzeny v energetické bilanci. Budova je zásobovaná teplem z CZT provozovaného Pražskou teplárenskou a.s.. Parametry primární tepelné sítě, která je vedena v 1. PP v kolektoru, jsou 150 C/70 C v zimě a 80/50 C v létě. Původně byly instalovány 2 ejektorové stanice a připojení k tepelné síti bylo tlakově závislé. Stanice byly odstraněny z důvodů poruchovosti a odběrná místa připojena k PS, které byly zřízeny namísto ejektorových stanic. PS jsou ve vlastnictví Pražské teplárenské. Nepodařilo se zjistit bližší parametry a nahlédnout do technické dokumentace, která není dostupná. Otopná voda je v PS ekvitermně regulovaná. Příprava TUV je decentralizována do budovy. 2.5. ROZVOD ENERGIE V PŘEDMĚTU ENERGETICKÉHO AUDITU Údaje o rozvodu tepla, který je částí domu v technickém podlaží, jsou v 1. pokračování tabulky 3. 2.6. SPOTŘEBIČE ENERGIE Spotřebičem energie je budova a její technické zařízení. Základní informace pro budovy jsou uvedeny pro její stavební funkční díly. 3
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 2.6.1. Stavební konstrukce U tohoto objektu byla k dispozici pouze částečná dokumentace. Skladby a tepelně-technické vlastnosti některých stavebních dílů musely být určeny odborným odhadem. Hodnoty součinitelů prostupu tepla stávajících konstrukcí, uvažované v energetickém auditu, jsou uvedeny v tabulce 1. 2.6.1.1. Vnější stěny Obvodový plášť je na průčelích tvořen železobetonovými sendvičovými parapetními panely tloušťky 200 mm, železobetonovými sendvičovými meziokenními vložkami tloušťky 150 mm a celostěnovými železobetonovými sendvičovými panely tloušťky 250 mm. Všechny sendvičové dílce mají tepelnou izolaci z pěnového polystyrénu tloušťky 40 mm. Na severním průčelí jsou krajní celostěnové panely zatepleny Ve štítech je pravděpodobně použito plynosilikátové zdivo tloušťky 250 mm. Boky lodžií jsou pravděpodobně tvořeny ze železobetonových prvků o celkové tloušťce 120 mm s tepelnou izolací z vnější strany tloušťky 35 mm, pravděpodobně z lignoporu. 2.6.1.2. Otvorové výplně Okna jsou dřevěná zdvojená se součinitelem prostupu tepla U = 2,8 W.m -2.K -1. Stejného typu jsou i balkónové dveře. 2.6.1.3. Střecha Plochá jednoplášťová střecha má podle dokumentace tepelnou izolaci z polystyrénu tloušťky 50 mm a spádovou vrstvu z perlitbetonu. Podle dokumentace by střecha měla být pochůzná s dlažbou, ale v současné době je řešena jako nepochůzná se živičnou hydroizolací, která byla nově provedena pravděpodobně počátkem devadesátých let. 2.6.1.4. Strop nad vnějším prostředím Je po celé délce jižního průčelí v druhém nadzemním podlaží, které je předsazeno před první nadzemní podlaží, v místech prostor, určených pro kontejnery na odpadky a nad průchody domem. V těchto místech je zesílena tepelná izolace v podlahách polystyrén tloušťky 50 mm a plynosilikátové desky tloušťky 150 mm. 2.6.1.5. Vnitřní konstrukce Vnitřní konstrukce tvoří stropy nad prvním nadzemním podlažím, stěny do schodiště a stěny do chodeb v průchozích sekcích. Podlahy nad prvním nadzemním podlažím mají tepelnou izolaci ze škváry a plynosilikátových desek, stěny do komunikačních prostor jsou podle dokumentace opatřeny korkolitovou nebo perlitovou omítkou 2.6.1.6. Stavebně-fyzikální posouzení Původní konstrukce jsou podle požadavků platné ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov z listopadu 2002 nevyhovující jak z hlediska součinitele prostupu tepla, tak z hlediska požadované nejnižší vnitřní povrchové teploty konstrukce. Kromě toho, že objekt má z těchto důvodů zvýšenou spotřebu tepla, může docházet v důsledku nízké povrchové teploty k povrchové kondenzaci v rozích a koutech, a to zejména v oblastech styků panelů a atik. Tyto tepelné mosty způsobují nejen degradaci stavebních konstrukcí, ale může docházet i k hygienickým závadám (vznik a růst plísní). Z hlediska měrné spotřeby tepla na vytápění, požadované vyhláškou 291/2001 Sb., je budova nevyhovující. 4
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 2.6.2. Otopná soustava a příprava teplé užitkové vody 2.6.2.1. Charakteristika otopné soustavy Zdroj tepla: teplo je dodávané z CZT provozovaného Pražskou teplárenskou a.s.. PS a tepelná síť není předmětem EA, EA zahrnuje rozvody od odběrného místa do budovy. Horizontální rozvody: parametry otopné vody jsou 92,5/67,5 C, otopná soustava je připojená jedním odběrným místem pro 3 sekce; celkem jsou 2 odběrná místa. Horizontální rozvod je veden v 1. PP. V každé sekci jsou stoupací potrubí připojená 3 vodorovnými přípojkami. Krajní sekce mají 9 stoupacích větví, střední po 7. Přípojky napojují stoupací potrubí bez respektování zónování ke světovým stranám. Vodorovné rozvody nejsou souproudé. Na vstupu do skupiny 3 sekcí jsou instalovány uzavírací armatury. Svislé rozvody otopné soustavy: jsou vertikální, dvoutrubkové. Otopná tělesa jsou litinová článková připojená dvouregulačními kohouty. Vzhledem k výšce budovy a koncepci otopné soustavy nebylo možné vyregulovat soustavu a odstranit vliv přirozeného vztlaku. Měření spotřeby tepla je v odběrných místech na vstupu do 3 sekcí. Ekvitermní regulace je v PS vždy pro 3 sekce Stav rozvodů otopné vody je přiměřený. 2.6.2.2. Charakteristika přípravy TUV Původně byla příprava teplé vody (dále TUV) v 1. PP (technickém podlaží kolektoru) akumulačním způsobem ve 3 ležatých ohřívákách o objemu 4 000 l každý, předehřev byl v protiproudém výměníku (chladiči) instalovaném do vratného horkovodního potrubí z ohříváků. Toto zařízení bylo modernizováno rychloohřevem v deskovém výměníku se zásobní nádrží. Zařízení je ve vlastnictví Pražské teplárenské, není dostupná jeho dokumentace a není předmětem EA. Rozvod je s cirkulací, cirkulační čerpadlo je ve vlastnictví Pražské teplárenské. Měření spotřeby tepla je na prahu stanice nezjistitelným kalorimetrickým měřičem. Výtokové armatury jsou původní, 2.6.2.3. Regulace a měření Vytápění: ústřední ekvitermní regulace je v PS, každá pro 3 sekce. Individuální regulace není instalována. Je připraven její projekt. Soustava není seřízena. Měření spotřeby tepla je instalováno na prahu sekce v odběrných místech. Nejsou instalovány indikátory topných nákladů na tělesech. Příprava TUV: příprava je PS. Regulace je součástí PS tak jako i regulace chodu cirkulačního čerpadla. Jsou instalovány vodoměry v bytových jádrech. 2.6.3. Větrání Větrání je přirozené otvorovými výplněmi a nucené odvodem vzduchu přes zařízení bytového jádra. V každém bytě se jedná o cca 200 m 3 odváděného vzduchu za hodinu. Potřeba energie na ohřev vzduchu je zahrnuta v energetické bilanci vytápění. 5
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 2.6.4. Elektrické rozvody 2.6.4.1. Podklady pro hodnocení možností úspor elektřiny ve společných prostorách bytového domu 2.6.4.1.1. Podklady, které byly k dispozici 1. Původní projekt elektroinstalace - část. 2. Informace o stavu a provedení umělého osvětlení. 3. Informace o odebraném množství elektřiny a platby za ní za období jednoho roku sumárně. 4. Informace o úpravách elektrických rozvodů a měření. 5. Revizní zprávy o stavu elektrického zařízení ve společných prostorách a v bývalé prádelně. 2.6.4.1.2. Podklady, které nebyly k dispozici 1. Kompletní projektová dokumentace skutečného stavu elektrických rozvodů. 2. Faktury za odebranou elektřinu (nahrazeno sumárním výpisem). 3. Světelně technický návrh umělého osvětlení na společných komunikacích a v zázemí domu. 2.6.4.2. Dodávka elektřiny, měření Dodavatelem elektřiny je Pražská energetika a.s. (PRE). Pro společnou spotřebu každé sekce bytového domu je v souladu s cenovým rozhodnutím ERU č.10/2004 použita jednotarifová sazba (včetně DPH): C01d: stálý měsíční plat za hlavní jistič (do 1x25 A) a odběrné místo stálý měsíční plat za hlavní jistič (od 3x20 do 3x25 A) a odběrné místo stálý měsíční plat za hlavní jistič (od 3x32 do 3x40 A) a odběrné místo stálý měsíční plat za hlavní jistič (od 3x32 do 3x50 A) a odběrné místo za 1 kwh, včetně všech plateb vztažených k odebranému množství elektřiny 50 Kč 63 Kč 77 Kč 86 Kč 4,14 Kč Měření pro společný odběr elektřiny je dle dodaných údajů prováděn pro každou sekci objektu několika fakturačními elektroměry: elektroměrem pro měření společné spotřeby (režie domu); elektroměrem pro měření odběru pro výtah; elektroměrem pro měření odběru pro technické podlaží; elektroměrem pro měření odběru prádelny a jejího zázemí. Dále jsou v objektu fakturační elektroměry pro pronajaté prostory cizím subjektům, a elektroměry pro měření odběru pro potřeby kolektoru. 2.6.4.3. Posouzení stavu umělého osvětlení na veřejně přístupných komunikacích Elektrické rozvody v objektu jsou v technické úrovni odpovídající době výstavby objektu, to je v úrovni počátku sedmdesátých let minulého století. Objekt je dvanáctipodlažní variantou stavební soustavy, s jedenácti podlažími obytnými a posledním technickým. Elektrické rozvody vycházejí z typových projektů, s některými modifikacemi. V objektu jsou na vnitřních komunikacích užita žárovková svítidla osazená světelnými žárovkovými zdroji 60 W (někde i 40 W). Stávající žárovková svítidla na komunikacích jsou různorodá, převážně se nehodí pro osazení úspornými, kompaktními světelnými zdroji, ať již z důvodu tvaru, nebo opotřebení a neúplnosti. Tato neúplnost znamená i obnažení živých částí svítidel, což je závažný nedostatek z hlediska ochrany osob pře úrazem elektrickým proudem. Ve vstupní hale každé sekce jsou do podhledu zabudována čtyři atypická svítidla, každé osazené žárovkovými zdroji 4x 60 W. Tato svítidla jsou provozována s minimálním počtem světelných zdrojů, obvykle s jedním. Ovládání osvětlení na vnitřních komunikacích veřejně přístupných, to je ve vstupu do objektu, na podestách se vchody do bytů a výtahů je ovládáno pomocí časových spínačů. 6
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 Venkovní část vstupu je osvětlována u všech sekcí energeticky úsporným svítidlem typu DZ. Toto osvětlení se však dle poskytnutých informací využívá minimálně. 2.6.4.4. Nouzové osvětlení na komunikacích v objektu V objektu bylo ve všech sekcích zřízeno původně nouzové osvětlení na veřejně přístupných komunikacích. Toto zařízení je zcela nefunkční a rovněž delší dobu mimo provoz. 2.6.4.5. Zhodnocení umělého osvětlení v objektu. Posouzení umělého osvětlení je prováděno v souladu s požadavky odstavce 15, 4 vyhláška č. 425/2004 Sb., to je informativním měřením osvětlenosti a posouzení rovnoměrnosti osvětlení a ověřením rozložení jasů. Umělé osvětlení pro obytné budovy je posuzováno dle ČSN 36 0452 (Umělé osvětlení obytných budov). Pokud by umělé osvětlení bylo provozováno v původní, projektované podobě, dosahovalo by, nebo se blížilo požadavkům na umělé osvětlení vnitřních komunikací bytových domů. Současné osvětlení komunikací v posuzovaném domě umělým světlem vyhovuje požadavkům ČSN 36 0452 jen v některých místech například v posledním podlaží objektu č.p. 1325 byla informativně naměřená hodnota E m = 20 lx. Úroveň umělého osvětlení ve vstupním podlaží u vstupu do výtahu zjištěná informativním měřením je cca 8 lx, což nevyhovuje současným požadavkům. Tato situace je dána i tím, že přízemí objektu je osvětlováno denním světlem z obou stran vstupu a je osvětlováno přes zasklenou plochu veřejným osvětlením z ulice a stav uživatelům domu nevadí. Při rekonstrukci či generální opravě tohoto osvětlení je nutno navrhovat a provádět tuto úpravu tak, aby byla v souladu s následujícími parametry, tj. v souladu s požadavky ČSN 36 0452 a hygienickými požadavky, neboť v současné podobě nevyhovuje hygienickým a bezpečnostním požadavkům na bezpečnost pohybu po komunikacích v domě. Nejnižší přípustné hodnoty Epk (lx) na veřejných komunikacích v bytovém domů E pk (lx) Prostor a činnost Kategorie osvětlení 20 domovní komunikace, odkládací a pomocné prostory C3, D3 30 vnitřní části domovních vstupů, vstupy do výtahu 100 Sušárny a úschovny kočárků C1 150 Prádelny C1 300 Domácí dílna, žehlírna, mandl B3, D1 2.6.4.6. Další elektrické spotřebiče V objektu byla provedena kompletní rekonstrukce výtahů. Nové výtahy jsou OTIS s nosností 970 kg. Odběr pro osobní výtahy jsou dle předložené dokumentace měřeny samostatně. Dále jsou samostatně měřeny odběry pro technické podlaží a bývalé prádelny (v současnosti zrušené). Roční společná spotřeba elektřiny v objektu je v následující tabulce. 2.6.4.7. Elektrické rozvody v bytech, stupeň elektrizace bytů Byty se samostatnou kuchyní jsou stupně elektrizace A, to znamená pro vaření je používán plyn, byty vybavené pouze kuchyňským koutem mají elektrické vaření. Všechny byty jsou připojeny jednofázově. Byty stupně elektrizace A jsou převážně vybaveny původním hlavními jističi jednofázovými 15 A (původními - tato hodnota je z hlediska současné potřeby nevyhovující), nebo jednofázovými 20 A a byty stupně elektrizace B jističi jednofázovými 25 A. Pokud jsou zde jističe typu IJV jedná se o typy velmi zastaralé a z dnešního pohledu neodpovídající svými parametry. 7
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 2.6.4.8. Současná spotřeba elektřiny pro společné potřeby Současnou spotřebu elektřiny pro umělé osvětlení je možno rámcově vzít za základ pro výpočet možných úspor elektřiny, neboť osvětlenost na komunikacích je v úrovni cca 80 % požadované hodnoty. Tabulka společné spotřeby elektřiny pro objekt dle předaných údajů a odborného odhadu Sekce Chabařovická 1321 spotřeba za roční období náklady na elektřinu za roční období průměrná cena za roční období kwh Kč Kč/kWh Společné prostory 697 3152,2 4,52 osobní výtah 6179 26584,3 4,3 Technické podlaží 193 936,6 4,85 Prádelna 0 473,6 - Celkem 7069 31146,7 4,41 Průměrná cena za elektřinu spotřebovanou ve společných prostorách sekce je 4,41 Kč/kWh. Sekce Chabařovická 1322 spotřeba za roční období náklady na elektřinu za roční období průměrná cena za roční období kwh Kč Kč/kWh Společné prostory 1014 4500,9 4,44 osobní výtah 5746 24784,7 4,31 Technické podlaží 197 849,2 4,31 Prádelna 160 971,3 6,07 Celkem 7117 31106,1 4,37 Průměrná cena za elektřinu spotřebovanou ve společných prostorách sekce je 4,37 Kč/kWh. Sekce Chabařovická 1323 spotřeba za roční období náklady na elektřinu za roční období průměrná cena za roční období kwh Kč Kč/kWh Společné prostory 749 3370,4 4,5 osobní výtah 1877 8660,1 4,61 Technické podlaží 240 1193,4 4,97 Prádelna 122 868,3 7,12 Celkem 2988 14092,2 4,72 Průměrná cena za elektřinu spotřebovanou ve společných prostorách sekce je 4,72 Kč/kWh. Sekce Chabařovická 1324 spotřeba za roční období náklady na elektřinu za roční období průměrná cena za roční období kwh Kč Kč/kWh Společné prostory 865 3739,4 4,32 osobní výtah 5197 22269,6 4,29 Technické podlaží 454 2114,1 4,66 Prádelna 1 529,6 529,6 Celkem 6517 28652,7 4,4 8
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 Průměrná cena za elektřinu spotřebovanou ve společných prostorách sekce je 4,4 Kč/kWh. Sekce Chabařovická 1325 spotřeba za roční období náklady na elektřinu za roční období průměrná cena za roční období kwh Kč Kč/kWh Společné prostory 725 3270,4 4,51 osobní výtah 5707 24347,1 4,27 Technické podlaží 311 1520,4 4,89 Prádelna 0 525,2 - Celkem 6743 29663,1 4,4 Průměrná cena za elektřinu spotřebovanou ve společných prostorách sekce je 4,4 Kč/kWh. Sekce Chabařovická 1326 spotřeba za roční období náklady na elektřinu za roční období průměrná cena za roční období kwh Kč Kč/kWh Společné prostory 834 3733,7 4,48 osobní výtah 6128 26468,6 4,32 Technické podlaží 500 2320,3 4,64 Prádelna 0 525,2 - Celkem 7462 33047,8 4,43 Průměrná cena za elektřinu spotřebovanou ve společných prostorách sekce je 4,43 Kč/kWh. Kolektor pro objekt Chabařovická 1321-1326 spotřeba za roční období náklady na elektřinu za roční období průměrná cena za roční období kwh Kč Kč/kWh Celkem 680 3641,1 5,35 Průměrná cena za elektřinu spotřebovanou pro kolektor je 4,43 Kč/kWh. Objekt Chabařovická 1321-1326 Celková společná spotřeba za roční období Celkové náklady na elektřinu pro společnou spotřebu za roční období průměrná cena elektřiny za roční období kwh Kč Kč/kWh Celkem 38576 171349,7 4,44 Průměrná cena za elektřinu spotřebovanou ve společných prostorách celého objektu je 4,44 Kč/kWh Odborný odhad celkové spotřeby elektřiny pro dům (včetně bytů) je proveden podle zkušeností ze spotřeby elektrické energie v různých velikostech bytů definovaných jejich velikostními kategoriemi a je uveden v tabulkové části energetického auditu. 9
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 3. ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU 3.1. ROČNÍ ENERGETICKÁ BILANCE Roční energetickou bilanci uvádí pro období 2000 až 2004 podle dostupnosti faktur za teplo tabulka 14. Jedná se o nákup tepla pro vytápění a přípravu TUV a elektřiny. 3.2. ROZBOR POTŘEBY TEPLA 3.2.1. Stávající řešení - model Základní, tzv. modelové řešení tvoří existující budova a její základní parametry určující tepelně technické vlastnosti konstrukce Jsou to: obvodová netransparentní konstrukce, střecha, otvorové výplně, vnitřní konstrukce s výrazným prostupem tepla, ztráty tepla způsobené infiltrací, účinnost otopné soustavy daná: a) hydraulickou stabilitou soustavy, b) kvalitou ústřední a místní regulace, c) ztrátami v rozvodech v nevytápěných prostorách, d) údržbou soustavy, e) účinnost přípravy teplé užitkové vody, f) účinnost užití elektrické energie pro osvětlování a provoz domácích spotřebičů. Základní průměrné hodnoty pro stanovení tepelných ztrát jsou: a) lokalita Praha, b) venkovní výpočtová teplota -12 o C, c) průměrná venkovní teplota 4,3 o C pro období definované teplotou zahájení vytápění 13 o C, d) počet dnů otopného období 225, e) budova osaměle stojící, f) krajina s intenzivními větry, g) poloha budovy chráněná, h) charakteristické číslo budovy B = 8 Pa0,67. Stávající řešení je ověřený a garantovaný skutečný model energetické potřeby budovy, ke kterému se vztahují úsporná opatření, viz tabulky 9 a 12. Jeho základem je podrobný výpočet tepelných ztrát a potřeby TUV programem STUE. 3.2.2. Variantní řešení K stávajícímu řešení jsou navrženy a posouzeny vždy tři variantní provedení. Jsou uvedeny doklady: 10
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 posouzení tepelných ztrát pro hlavní stavební díly a to pro objekty i jejich sumaci. Grafická prezentace je názorná a významná pro konečné rozhodování investora, tabulka 9, denostupňová metoda roční potřeby tepla a její dokumentování pro stávající řešení, tabulka 10, potřeba tepla pro stavební konstrukci a její ovlivnění opatřeními ve vytápění a zařízení TUV a grafická dokumentace, tabulka 12, přehled dosažitelných úspor tepla jednotlivými opatřeními a jejich grafická prezentace včetně trendů pro stavební konstrukci, vytápěcí soustavu a celkovou úsporu, tabulka 13. 3.3. ODLADĚNÍ MODELU POROVNÁNÍM STÁVAJÍCÍ ENERGETICKÉ BILANCE ZJIŠTĚNÉ Z FAKTUR A BILANCE STANOVENÉ V ENERGETICKÉM AUDITU K dispozici byly úplné faktury za teplo pro vytápění a přípravu TUV za roky 2000 až 2004. Bilance je stanovena ze získaných účtů a faktur (tabulka 14 a 15) a s užitím přepočtu s ohledem na změny klimatických podmínek v různých letech: Chabařovická 1321-1326 teplo elektrická energie průměrná roční spotřeba na vytápění GJ/rok 6895 průměrná roční spotřeba na TUV GJ/rok 2138 celkem průměrná roční spotřeba tepla GJ/rok 9 033 potřeba budovy MWh/rok 459,5 Tato bilance se liší od vypočtené bilance na vytápění pro normované klimatické hodnoty a potřeby. Odchylky hodnot naměřených přepočtených na normový stav od hodnot stanovených v EA činí: Chabařovická 1321-1326 pro teplo na vytápění - 1,3 % pro přípravu TUV + 8,7 % celkem pro teplo na vytápění a přípravu TUV + 0,7 % Metoda korigování definovaným součinitelem vyjadřujícím poměr mezi fakturovanou spotřebou tepla přepočtenou na normový stav a potřebou stanovenou v EA podstatně zpřesňuje EA. Vyjadřuje především důsledky užití budovy a vlivy realizace nepostižené v průzkumu stavby. Model, po zavedení korekce na vytápění a přípravu TUV zvyšuje stanovenou celkovou potřebu o 0,7 %. Vyhovuje pro ověřování opatření. Jsou zavedeny oddělené korekce pro vytápění (- 1,3 %) a pro TUV (+ 8,7 %). 4. NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE 4.1. PŘEHLED VARIANT OPATŘENÍ V následující tabulce je přehled opatření tvořící soubory v jednotlivých variantách. 11
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 Vzhledem k odlišnému charakteru opatření pro větrání a elektrické rozvody a spotřebiče jsou uvedeny samostatně včetně možnosti jejich aplikace. Zdůvodnění volby opatření je v části 5.5. a kapitole 7 Optimální varianta. Tabulka opatření podle varianty a profesí Varianta I nákladovost stavební konstrukce zateplení vnějších stěn kontaktním zateplovacím systémem vysoká instalace regulačního uzle je provedena v PS ve vlastnictví Pražské teplárenské střední vytápění instalace individuální regulace je zhotoven projekt, v roce 2005 se provádí instalace nízká seřízení rozvodů tepla nízká oprava/doplnění tepelné izolace potrubí a armatur nízká TUV výměna výtokových armatur v rámci opravy bytového jádra individuálně nízká kontrola a případné doplnění tepelné izolace potrubí, armatur a nádob nízká TZB budoucí zavedení energetického manažerství nízká stavební konstrukce vytápění Varianta II dtto varianta I a vysoká výměna otvorových výplní dtto Varianta I dtto Varianta I TUV TZB stavební konstrukce Varianta III dtto varianta II a zateplení vybraných vnitřních konstrukcí zateplení střechy vysoká vytápění dtto Varianta I dtto Varianta I TZB TUV 12
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 4.2. STAVEBNÍ KONSTRUKCE Hodnoty součinitelů prostupu tepla konstrukcí po provedení opatření jsou uvedeny v tabulce 1. 4.2.1. Vnější stěny Opatření: Ve všech variantách je posouzeno zateplení vnějších stěn kontaktním zateplovacím systémem z vnější strany s tepelnou izolací tloušťky 100 mm. Jako tepelná izolace může být do výšky 22,5 m použit pěnový polystyrén, nad tuto výšku musí být z požárních důvodů použita minerální vlákna. Problematickými vnějšími stěnami, kterými dochází k tepelným ztrátám jsou boční stěny bytových lodžií. Jejich tloušťka je 120 mm a jsou izolovány jen 35 mm tepelné izolace. Tepelná ztráta je sice omezována vestavěnými spižními skříněmi, které jsou situovány za nimi, ale pokud se za zadní stěnu těchto skříní dostává vzduch z interiéru, je velmi pravděpodobné, že zde dochází ke kondenzaci a vzniku plísní. Problematické jsou tyto stěny především z hlediska možných opatření. Vzhledem k tomu, že lodžiová stěna je celoskleněná s dřevěným rámem, který je osazený na celou šířku lodžie, je zateplení těchto stěn velmi obtížné. V případě, že bude provedena výměna lodžiových prosklených stěn, je nutné navrhnout rozměry nových rámů tak, aby bylo možné tyto boční stěny zateplit. V případě, že lodžiové stěny měněny nebudou, bylo by vhodné zaizolovat boční stěny alespoň 20 mm tepelné izolace a měl by být použit extrudovaný polystyrén, který má lepší tepelně technické vlastnosti než polystyrén pěnový. Komentář: Zvolený zateplovací systém musí být v souladu s českou legislativou, což je dokladováno prohlášením o shodě v souladu se zákonem 22/1997 Sb. v platném znění a certifikátem autorizované osoby o zajištění shody výrobku s technickými požadavky podle nařízení vlády 178/1997 Sb. v platném znění včetně specifikace složek výrobku. 4.2.2. Otvorové výplně Předpokladem zajištění dlouhodobé životnosti a správné údržby a užívání je výběr zateplovacího systému: - který splňuje požadavky na vlastnosti pro kvalitativní třídu A podle kritérií CZB 2001 (Kritéria pro kvalitativní třídy VKZS), - podle ukazatelů dlouhodobé životnosti (šíře trhlin při protažení výztužné vrstvy, odolnost systému proti rázu, odolnost proti pronikání vody vnějším souvrstvím, propustnost pro vodní páru vnějším souvrstvím), - který má jednoznačně předepsán způsob údržby a užívání, - u kterého dodavatel prokáže zkouškou přídržnosti, že jeho lepící hmota a především stávající stavební podklad jsou vhodné pro použití příslušného zateplovacího systému. Opatření: Ve variantě I nejsou žádná opatření navrhována. Ve variantách II a III je navržena výměna všech oken za okna nová jednoduchá, zasklená izolačním dvojsklem se součinitelem prostupu tepla U = 1,1 W.m -2.K -1. Součinitel prostupu tepla celého okna byl ve výpočtu použit hodnotou U = 1,4 W.m -2.K -1. Komentář: Při výměně stávajících oken s vysokou infiltrací za okna nová, která jsou téměř dokonale těsná je nutné zajistit vhodným způsobem odvod vlhkosti z interiéru, aby se předešlo hygienickým problémům s plísněmi. To je možné tzv. řízeným větráním (časté větrání), které je ale plně závislé na chování uživatele bytu, nebo mechanicky -vhodně zvolenou mikroventilací. 13
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 4.2.3. Střecha Opatření: Zateplení střechy je posouzeno jen ve variantě III a předpokládá se, že bude provedeno až po dožití stávající krytiny. Tloušťka dodatečné tepelné izolace je navržena 100 mm. Komentář: Před návrhem úprav střechy je nutné ověřit skutečnou skladbu střechy sondami a posoudit stávající stav a navrhované řešení z hlediska celoroční vlhkostní bilance. 4.2.4. Strop nad vnějším prostředím Opatření: Ve všech variantách je navrženo zateplení stropů nad vnějším prostředím tepelnou izolací tloušťky 100 mm. 4.2.5. Vnitřní konstrukce Opatření: Ve variantě III je navrženo zateplení stropu nad vstupním podlažím tepelnou izolací tloušťky 50 mm. Zateplení je navrženo v celé ploše stropu i přesto, že jsou v některých místnostech domovního vybavení umístěna otopná tělesa, protože se jedná o místnosti s občasným nebo tlumeným, vytápěním. Zateplení ve stejné tloušťce je navrženo i u stěn mezi byty a sklepy v průchozích sekcích a u stropů mezi byty a sklepy. Předpokládá se zateplení z ochlazované strany tedy ze strany sklepů. Tato opatření nepřinesou výraznou úsporu tepla, ale povedou ke zlepšení tepelné pohody (zvýšení povrchové teploty stěn a podlah) v sousedních bytech. 4.2.6. Stavebně fyzikální posouzení Po provedení navrhovaných stavebních opatření bude většina konstrukcí vyhovovat hodnotám požadovaným výše uvedenou ČSN 73 0540 z roku 2002. Kromě podstatného zlepšení hodnot součinitele prostupu tepla u všech konstrukcí a tedy i snížení spotřeby tepla na vytápění, dojde ke zvýšení povrchové teploty v ploše ochlazovaných konstrukcí. Měrná spotřeba tepelné energie e V (2. pokračování tabulky 5) podle vyhlášky 291/2001 Sb. je splněna pro všechny varianty opatření při použití výpočtu podle českých technických norem. Při použití vyhláškového výpočtu je dům vyhovující pro varianty opatření II a III. 4.3. OTOPNÁ SOUSTAVA A OHŘEV UŽITKOVÉ VODY 4.3.1. Návrh řešení pro otopnou soustavu Koncepce: Nepředpokládají se úpravy ve zdroji tepla, rozvodu tepla a PS. Nejsou předmětem EA, jsou ve vlastnictví Pražské teplárenské a.s.. Budou vytvořeny podmínky k co nejvyššímu využití tepelných zisků - otvorové výplně se uplatňují jako prvek pasivní sluneční soustavy. Otopná soustava bude upravena pro nové - nižší - tepelné ztráty a co nejvyšší využití tepelných zisků z oslunění. 4.3.1.1. Rozvody, otopná tělesa a armatury Armatury: Je připravena projektová dokumentace k instalaci individuální regulace. Jsou navrženy ventily s termostatickými hlavicemi (TR) Oventrop. Na přípojkách ke stoupačkám budou instalovány regulátory diferenčního tlaku. Instalace individuální regulace v současné době probíhá. Tím bude splněn požadavek vyhlášky č. 151/2001 Sb., 8, čl. 5. 14
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 Instalace regulačního uzle s ekvitermní regulací směšováním a elektronicky řízeným čerpadlem nebude potřeba, pokud dojde k dohodě s dodavatelem tepla o přestavení topných křivek ekvitermního regulátoru v obou PS po zateplení objektu. Toto opatření je nutné pro nastavení vlastní topné křivky po zateplení objektu v sídelním útvaru. Investičně proto nejsou regulační uzle uvažovány. Dvoutrubková otopná soustava bude hydraulicky seřízená podle projektu. Při úpravách otopné soustavy se prověří úroveň tepelné izolace na potrubí a armaturách v nevytápěných prostorách 1. PP. Uvedou se opravou/výměnou tepelné izolace do souladu s požadavky vyhlášky č. 151/2001 Sb. Prověří se a upraví teplotní spád soustavy podle vyhlášky, a to snížením jmenovité přívodní teploty na 75 C. Kvalita návrhu, montáže a uvedení do provozu se ověří otopnou zkouškou, o které budou provedeny podrobné záznamy. Bude naplněn požadavek vyhlášky č. 151/2001 Sb., 8, čl. 7 o prokázaní seřízení průtoků měřením v jednotlivých větvích tak, aby odpovídaly projektovaným jmenovitým průtokům s max. odchylkou " 15%. Protokol o měření a nastavení průtoků zůstane trvale uložen u vlastníka budovy. Zváží se, po dohodě s dodavatelem tepla využití stávajícího měřiče nebo instalace měřiče tepla dodávaného z PS s hlavicí pro dálkový přenos dat pro budoucí zavedení energetického manažerství. Toto opatření je koncepční a z časového hlediska realizovatelné po rozhodnutí o zavedení energetického manažerství. 4.3.2. Návrh řešení ohřevu teplé užitkové vody Koncepce: Vytvoří se podmínky k úsporám vody a následně tepla. Požadovaná úspora tepla na přípravu TUV se docílí užitím úsporných výtokových armatur, kontrolou a opravou tepelných izolací, účinným užitím energetického manažerství s uplatněním vodoměrů v bytových jádrech. 4.3.2.1. Zařízení, rozvody a armatury Vzhledem k tomu, že ohřev teplé vody je ústřední ve strojovně teplé vody vlastněné Pražskou teplárenskou, neřeší EA dále úsporná opatření týkající se úpravy cirkulace. Je zřízena decentralizace ohřevu teplé vody do budovy. Zkontroluje se a případně upraví tepelná izolace přívodního a cirkulačního potrubí, alespoň v úrovni požadavků vyhlášky č. 151/2001 Sb. Provede se výměna výtokových armatur za úsporné pákové, nejlépe při modernizaci bytových jader. Uplatní se v budoucnosti energetické manažerství s plným využitím měřením TUV vodoměry v bytech. 4.4. ELEKTRICKÉ ROZVODY 4.4.1. Opatření ke snížení spotřeby elektřiny Snížit energetickou náročnost u společné spotřeby objektu lze náhradou stávajících žárovkových svítidel neumožňujících spolehlivé osazení kompaktními zdroji svítidly s energeticky úspornými zdroji svítidly s tímto světelným zdrojem. Při této náhradě lze též zvýšit úroveň osvětlenosti umělým světlem na předpisy požadovanou, nebo se jí značně přiblížit. S ohledem na relativně menší spotřebu elektřiny pro umělé osvětlení a tím i relativně dlouhou dobu návratnosti je však toto opatření především zlepšením situace v oblasti osvětlenosti umělým světlem. S ohledem na relativně malý odběr pro umělé osvětlení je však návratnost tohoto opatření relativně dlouhodobá. 15
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 4.4.2. Další opatření ke snížení spotřeby elektřiny Ke snížení energetické náročnosti umělého osvětlení na společných komunikacích by přispělo i použití čidel reagujících na pokles osvětlenosti denním světlem a současného výskytu osoby v prostoru sledovaném čidlem. Z hlediska užitnosti, vyšší možností snížení spotřeby elektřiny na umělé osvětlení společných komunikací by bylo užitím svítidel s elektronickým předřadníkem. Tato opatření však jsou vzhledem k cenovým nárokům návratná v dlouhodobém časovém horizontu. Pokud dojde k pronájmu nebytového prostoru v domě, je nutno elektrický přívod do tohoto prostoru oddělit od ostatních rozvodů společných prostor a zajistit samostatné měření odběru. 4.4.3. Možnost úspory elektřiny v objektu bytového domu při náhradě žárovkových světelných zdrojů kompaktními, prostá návratnost V následující tabulce jsou uvedeny úspory elektřiny v objektu bytového domu při náhradě žárovkových světelných zdrojů kompaktními, prostá návratnost: Opatření Možná úspora elektřiny a prostá návratnost při osazení svítidel s energeticky úspornými světelnými zdroji úspora elektřiny úspora elektřiny z celkového společného odběru roční finanční úspora (sazba C01) Náklady na úpravu (osazení kompaktními zdroji) Prostá návratnost kwh (%/rok) Kč Kč roků 977 2,53 4328 53000 - Poznámky: Je uvažována cena za svítidlo se světelným zdrojem - cca 23W, při odběru ve velkém cca 320 Kč. 4.4.4. Možnost finanční úspory při likvidaci samostatného měření prostor bývalých prádelen V objektu jsou zrušeny prádelny. U nich je vhodné zrušit i samostatné fakturační měření prostor bývalých prádelen. Pokud by bylo požadováno, aby odběr v těchto prostorách byl samostatně sledován, doporučuje se, měřit odběr podružnými elektroměry (v majetku družstva, bez poplatku pro PRE). Možnost úspor je vyjádřena v následující tabulce. Opatření Zrušení fakturačních elektroměrů pro prádelny Počet roční finanční úspora (sazba C01) Náklady na úpravu Prostá návratnost Ks Kč Kč roků 6 4500 12000 3 4.5. ENERGETICKÉ MANAŽERSTVÍ Popis: Energetické manažerství je opatření spočívající v pravidelné registraci a vyhodnocování parametrů určujících spotřebu energie. Po vyhodnocení a porovnání skutečného režimu s projektovaným se vyhodnotí příčiny diference ve spotřebě energie a provede se údržba k docílení požadovaného stavu. Manažerská činnost je zaměřena na trvalé udržení stabilizovaného provozního stavu a dosažení projektovaných úspor po jejich dobu životnosti. Energetický manažer musí trvale ovlivňovat uživatele a vést ho k energeticky vědomému jednání. Dále uvedená metoda je pouze doporučená a informativní pro budoucnost, neboť závisí na ochotě dodavatele tepla poskytnout jím vlastněné údaje a zařízení k této činnosti. 16
STÚ-E a.s. ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU CHABAŘOVICKÁ 1321-26, PRAHA 8 2005 Na měřič tepla se nasadí hlavice pro dálkový přenos údajů (pravděpodobně je měřič ve vlastnictví Pražské teplárenské takto vybaven) - spotřeby tepla, teplot, množství ve stanovených časových intervalech. Doplní se měřič studené vody s hlavicí pro dálkový přenos. Bude uplatněn program definující tepelný model budovy, tj. závislost okamžitých tepelných ztrát na okamžité venkovní teplotě. Tento program je uložen v řídícím systému a řízen venkovní teplotou. Program integruje okamžité tepelné ztráty a poskytuje informaci o správné potřebě tepla ve vybraných časových úsecích. Dojde - li k výrazné odchylce spotřeby tepla (naměřená) od předpokládané potřeby, program upozorní manažera. Tak je možné eliminovat nehospodárný provoz již po jednom týdnu a ne po zhodnocení otopné sezóny jako doposud. Zároveň manažer může průběžně informovat uživatele o nákladech na vytápění. Provede se: Osazení hlavice měřiče tepla s datovým výstupem. Výstupem budou spotřeby tepla, množství a teploty. Instalace bezdrátové komunikace. Úprava programu pro porovnání a vyhodnocování teoretické a skutečné spotřeby tepla. Úprava je podmíněna souhlasem a zájmem dodavatele tepla. 4.6. PROJEKTOVANÁ ENERGETICKÁ BILANCE TEPLA A ENERGIE V BUDOVĚ Projektovaná energetická bilance zahrnuje pro základní řešení a varianty (tabulka 18): spotřebu tepla na vytápění skutečně dodanou zdrojem tepla, tepelný zisk vnější od oslunění, tepelný zisk vnitřní od pobytu lidí, spotřebu elektrické energie včetně spotřeby na ohřev teplé vody. 4.6.1. Tepelné zisky Tepelný zisk vnější od oslunění je stanoven: na podkladě místního skutečného globálního záření po dobu otopného období, s ohledem na orientaci zasklení ke světovým stranám, při uvažování využitelnosti tepelného zisku v tepelné bilanci definovanou akumulačními vlastnostmi konstrukce a setrvačností otopné soustavy. Konstrukce domů je středně těžká. Tepelný zisk vnitřní od pobytu lidí je stanoven pro stanovený počet uživatelů bytů, dobu užití 12 hodin denně. Využití tepelného zisku je dáno jeho rozložením v čase a akumulačními vlastnostmi konstrukce a otopné soustavy. Projektovaná tepelná bilance je určena jako kontrolní sestava pro posouzení velikosti vnějších a vnitřních tepelných zisků a kontrolu jejich využitelnosti v úspoře tepla při zavedení individuální regulace. 5. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ Jestliže motivem investice jsou očekávané budoucí (peněžní) výnosy, může být taková investice posuzována na základě kritérií ekonomické efektivnosti. Investice do technických opatření šetřících energii mají tuto povahu, neboť budoucí úsporu energie (odrážející se v úspoře provozních nákladů) lze považovat za výnos/příjem investora (samozřejmě za předpokladu, že tyto výnosy jdou k jeho dobru a ne ve prospěch někoho jiného). 17