LETECKÝ A OBRANNÝ SEKTOR Historie se nikdy neopakuje zcela stejně, přesto základní rysy zůstávají. Po obdobích vysokého ekonomického růstu přichází recese, v recesi roste sociální neklid a společnost se radikalizuje. Chudší lidé i chudší země jsou zasaženi silněji a podle toho i reagují. Radikalizaci následuje vlna nacionalizace a zavádění překážek mezinárodnímu obchodu. Neklid přechází v napětí a s napětím rostou akcie zbrojařských firem. Od období poklidného růstu přes dynamičtější růst před hypoteční a finanční krizí jsme se přes recesi provázenou dluhovou krizí dostali k obnově, která ale nechala chudší vrstvy obyvatelstva spíše stranou. Stojíme tak na prahu poslední fáze koloběhu, který se opakuje staletí. Výdaje na obranu Válka i udržování mír jsou čím dál tím dražší, výdaje na obranu jsou na historických maximech a do nejbližších let je z dostupných údajů zřejmý dále rostoucí trend. V roce 2017 výdaje na obranu dosáhly 1739 mld. USD a tvořily tak 2,2 % světového HDP. Růst z poslední dekády je však patrně pouze drobnou předehrou k tomu, co se v oblasti výdajů na zbrojení chystá. Výdaje na zbrojení byly celosvětově vysoké v době studené války. Pozice USA byla zpochybněna jaderným arsenálem bývalého Sovětského svazu a veřejnost byla přesvědčena, že zbrojit se musí. Po konci studené války, která pro bývalý Sovětský svaz skončila ekonomickým vyčerpáním, zůstaly Spojené státy na pozici velmoci osamocené. Z globálního pohledu nastala po roce 1989 doba klidu a výdaje pozvolna klesaly. Výdaje na obranu a jejich prognóza pro USA a Čínu Zdroj: BofA Meril Lynch Global Investment Strategy, Rand Corporation, IMF, SIPRI Nyní se situace mění, světová dvojka ve zbrojení a jednička v ekonomické síly dle kupní parity, Čína, v letech 2008 2017 svoje výdaje na zbrojení zvýšila o 110 % a na špici ve výdajích v dohledné době podle více odhadů předstihne i USA. Například predikce uveřejněná v roce 2012 v časopise The Economist se Čína stane číslem jedna v 2035. Světová trojka, Saudská Arábie během let 2008 2017 zvýšila výdaje o 34 %.
Spojené státy za stejné období výdaje o 14 % snížily. Jak si USA uvědomují, že ani jedna ze zmíněných asijských zemí není demokracie a že je potřeba výrazně zvýšit velikost letectva, očekávají se proto zásadní změny. Po relativně stabilních letech 2012-2016 tak přichází dle prognóz pokračování dlouhodobého růstového trendu. Světové výdaje na obranu (v mld. dolarů roku 2016) Zdroj: Trends in World Military Expenditure (SIPRI Fact Sheet, květen 2018) Prognózy V roce 2018 se očekává růst příjmu zbrojařských firem o 3,6 %. Analytická společnost Deloitte očekává v letech 2018-2022 průměrný roční růst sektoru 3 %. Najdou se však i věší optimisté, Alessandro Profumo, CEO společnosti Leonardo, vidí růst leteckého a obraného sektoru na příštích 5 let průměrně přibližně 6 % ročně. Jako další podstatná čísla lze uvést, že na rok 2018 plánuje Čína zvýšit výdaje o 8,1 %, což je nejvyšší nárůst za poslední tři roky, a po období snižování začaly výdaje na obranu zvyšovat i Spojené sáty. V roce 2018 bylo či je plánováno dvojnásobně fúzí a akvizicí oproti 2017, v roce 2019 se očekává fúzí méně, zato je možné očekávat více joint venture, zejména na kapitálově náročnější projekty. Již zmíněná skutečnost, že Čína stejně jako Saudská Arábie nejsou demokratické režimy, je jeden z hlavních důvodů se domnívat, že výdaje na obranu ve světě porostou i následující dekády. Výdaje na obranu jednotlivých zemí Vojenské výdaje v žádném případě nejsou rozloženy rovnoměrně. Pět zemí s největšími výdaji tvoří přes 59 % celkových světových výdajů. Za zmínku stojí, že světová jednička USA své výdaje poslední roky nezvyšovali, resp. nedávno se zastavil proces jejich poklesu měřeno co do podílu na HDP a od roku 2016 mírně rostou měřeno absolutně. Světová dvojka a trojka, tedy Čína a Saudská Arábie, výdaje zvyšují prudce, jejich loňská tempa růstu výdajů jsou 5,6 % a 9,2 %. I tak USA stále vedou zásadně (2017 měli 35 % světa, Čína 13 %). Celkově vzrůst komunistické diktatury vyvolává mnoho otázek nejen v Asii i ale globálně. Velké plány na modernizaci má Indie, dlouhodobě největší světový importér zbraní. V současnosti tak například Indie ve velkém objednává vrtulníky. Historická zkušenost říká, že výdaje na zbrojení příliš neklesají, po zátěžových obdobích, kdy vzrostou zásadně, sklesají jen částečně a pak stagnují, dokud nepřijde další vlna napětí. Taková fáze stagnace je v USA nyní pravděpodobně blízko konci.
Výdaje USA na obranu očištěné o inflaci (mld. dolarů roku 2009) Zdroj: https://obamawhitehouse.archives.gov/omb/budget/historicals Čtyři z patnácti zemí s nejvyššími výdaji jsou v Evropě (Francie, UK, Německo a Itálie), tyto země dohromady tvoří 10 % světových výdajů. Výdaje Evropy tvoří v posledních dvou dekádách U křivku s poklesem po konci studené války, stagnací v mezidobí a silným růstem zhruba od roku 2012. Rusko vlivem špatné ekonomické situace omezilo v 2017 výdaje na 4,3 procenta HDP oproti 5,5 % v 2016, i tak dává z Evropy větší podíl, než kdokoli jiný od 2011. Výdaje na obranu Pořadí 2017 Pořadí 2016 Země Výdaje 2017 (mld. USD) Změna 2008-17 (%) Podíl na svět. výdajích 2017 (%) Výdaje 2017 (% HDP) Výdaje 2008 (% HDP) 1 1 USA 610-14 35 3,1 4,2 2 2 Čína [228] 110 [13] [1,9] [1,9] 3 4 Saudská Arábie [69,4] 34 [4,0] [10] 7,4 4 3 Ruská Federace 66,3 36 3,8 4,3 3,3 5 6 Indie 63,9 45 3,7 2,5 2,6 6 5 Francie 57,8 5,1 3,3 2,3 2,3 7 7 UK 47,2-15 2,7 1,8 2,3 8 8 Japonsko 45,4 4,4 2,6 0,9 0,9 9 9 Německo 44,3 8,8 2,5 1,2 1,3 10 10 Jižní Korea 39,2 29 2,3 2,6 2,6 11 13 Brazílie 29,3 21 1,7 1,4 1,4 12 11 Itálie 29,2-17 1,7 1,5 1,7 13 12 Austrálie 27,5 33 1,6 2 1,8 14 14 Kanada 20,6 13 1,2 1,3 1,2 15 15 Turecka 18,2 46 1 2,2 2,2 Největších 15 1396 80 Svět celkem 1739 9,8 100 2,2 2,4
Zdroj: CYRRUS dle Trends in World Military Expenditure (SIPRI Fact Sheet, květen 2018) (Pozn.: Čísla v hranatých závorkách jsou odhad SIPRI) Změny výdajů 2016-2017 dle regionů (%) Zdroj: Trends in World Military Expenditure (SIPRI, květen 2018) Při pohledu na roční změny výdajů dle regionů překvapí výrazné hodnoty Evropy. Největší roční změna se týká východní Evropy, kde došlo k prvnímu poklesu od roku 2008. Výdaje tohoto regionu tvoří z 91 % Rusko a právě jeho ekonomické potíže přenesené do nižších výdajů vedly k meziročnímu poklesu výdajů v regionu o 18 %. Rusko stojí též za růstem výdajů ve střední Evropě, zde však roli hrálo jako potenciální hrozba. V první desítce států s největším podílem výdajů na obranu na HDP je sedm států z Blízkého východu. Data na Blízký východ jsou lehce problematická (např. nejsou data ze Sýrie), nicméně od roku do 2009 do 2015 výrazně rostly. NATO Celkem 7 z 15 zemí s největšími výdaji jsou členskými státy NATO, dohromady mají 48 % světa. Výdaje NATO přitom dlouhodobě klesaly, od roku 2014 se ale tento trend obrátil a výdaje rostou. Dominantní postavení USA v NATO (výdaje v mld. USD) Zdroj: Nato: Defence Expenditure of NATO Countries (2011-2018) Očekává se, že přijde další výrazné zvýšení spojené s tlakem USA na ostatní členy, aby dodrželi závazek 2 % HDP na obranu, který v současnosti splňuje jen pět zemí NATO.
Výdaje členských států NATO na obranu (% HDP) Zdroj: Nato: Defence Expenditure of NATO Countries (2011-2018) Z pohledu zbrojního průmyslu je podstatná nejen výše výdajů, ale i jejich složení. Pro účely mezinárodního srovnání tak z výdajů bývají například odstraněny penze, která některá ministerstva obrany uvádí jako součást svých výdajů. I bez penzí tvoří většinu výdajů personální a provozní náklady a kromě kritéria 2 % HDP výdajů na obranu platí i obdobně nedodržované kritérium, že 20 % z výdajů na obranu musí být na vybavení. Že lze v budoucnu očekávat i nárůst tohoto čísla, je další pozitivní zpráva pro zbrojaře. Podíl výdajů na vybavení na výdajů zemí NATO na obranu (%) Zdroj: Nato: Defence Expenditure of NATO Countries (2011-2018)
Specifika sektoru Hlavní dlouhodobé trendy Odborníci na odvětví identifikovali dva hlavní trendy, které poslední čtvrtstoletí ovlivňují obranný průmysl. Odvětví se dlouhodobě koncentruje. Tržní podíl 5 největších firem se na úrovni národních ekonomik i celosvětově zvýšil za posledních 25 let o přibližně 20 % na hodnoty přesahující 40 %. Narůstá důležitost dodávek od technologických firem mimo odvětví. Dříve to bylo obráceně a zbrojařské firmy více dodávaly do ostatních sektorů. Oběti konfliktů a role demokracií Dlouhodobým trendem platným od konce druhé světové války je, že je celkově méně obětí ve více menších konfliktech. Navzdory veřejnému mínění je poslední dekády obětí méně, než tomu bylo v 70. a 80. letech. Roční počty obětí bojů v mezistátních konfliktech od roku 1946 Zdroj: www.ourworldindata.org/war-and-peace Důvodem k optimismu co do výše obětí na životech spíše než výše výdajů je pravidlo platné po dekády a to, že demokracie obvykle nevyhlašují války a jen zřídkakdy je vedou mezi sebou. Počet demokracií ve světě se přitom zvyšuje. V roce 1980 bylo na světě 37 demokracií, v roce 2016 již jich bylo 97, tedy 58 % ze 167 zemí s více než půl milionem obyvatel. Stejně tak zatím platí, že větší vzájemné ozbrojené konflikty se vyhýbají zemím, kde v obou působí McDonald s, může se jednat o náhodu, ale příčinu lze hledat i v kulturně sociologické oblasti.
Zvyšování důrazu na ochranu životů jak vojáků, tak civilistů je dobrá zpráva jak z hlediska humanitárního, tak pro zbrojaře. Znamená totiž další oblast, ze které se zvyšuje tlak na inovace a následnou modernizaci. Obchod se zbraněmi Většina výdajů na obranu se utratí v domácí ekonomice, celkový objem mezinárodního obchodu se zbraněmi je obtížné zjistit přesně, odhady za 2017 mluví o číslech mezi 86 104 mld. USD, což je méně než 6 % veškerých výdajů na obranu. Vzato podle oblastí se nejvíce zbraní importuje na Blízkém východě (33 % všech importů). Individuálně jsou jednoznačně největšími importéry Saudská Arábie a Indie. Největšími exportéry jsou USA, země západní Evropy a Rusko. Následující sekce je pro pochopení vývoje cen akcií v odvětví prospěšná především tehdy, je-li užita ruku v ruce se aktuální makroekonomickou situací daných zemí. Mezinárodní obchod se zbraněmi Zdroj: World Peace Foundation Z pohledu exportérů je vidět vysoký stupeň stability. Toto je způsobeno mnoha faktory, kromě politických zde roli hrají i technologická, kapitálová a v neposlední řadě časová náročnost vývoje kvalitní vojenské techniky.
Největší exportéři zbraní (data jsou 3 leté průměry) Zdroj: SIPRI, Peace Foundation Největší importéři zbraní Zdroj: SIPRI, Peace Foundation Faktory ovlivňující roli země v mezinárodním obchodu se zbraněmi Z pohledu na pozici země v mezinárodním obchodu se zbraněmi se rozeznávají následující klíčové faktory, jejichž změny mají klíčový vliv na to, jaké změny lze od vývoje objemu nakupovaných či prodávaných zbraní očekávat.
Pozice importéra Dostupné zdroje na nákup o Velikost HDP země a další ekonomické faktory (proto je podstatné sledovat makroekonomická data) o Vnímání hrozeb či přítomnost konfliktu o Typ režimu. Demokracie utrácejí méně Technická vyspělost domácího zbrojního průmyslu o Technologie a zapojení do vyspělost dodavatelsko-odběratelských vztahů Zahraniční politika aliance a bezpečnostní záruky Pozice exportéra Zbrojařské firmy jsou ochotní prodávat vždy, jde o pozici vlády k nastavení pravidel exportu. o EU i USA mají v legislativě přísné regulace, do mnoha zemí se nesmí vyvážet. Nelze vyvážet na využití v útoku. Je třeba hlídat dodržování lidských práv. Praxe funguje jinak, zejména v USA. o Kongres USA od zavedení platné legislativy v roce 1976 nikdy nevyužil svého práva zablokovat dodávku zbraní do cizí země. o Mezi lety 2002 a 2016 USA prodaly zbraně za 197 mld. USD do 167 zemí. Tlumení zbrojních kapacit má strategické nevýhody do budoucna, což zvyšuje ochotu zemí vyvážet. Prodej do zahraničí snižuje díky úsporám z rozsahu jednotkovou cenu pro vlastní nákupy. Firmy dodávající pro armády i civilní sektor mají výhodu v částečném krytí vůči výkyvům způsobeným ekonomickými cykly. Ruční a lehké zbraně Z finančního hlediska tvoří jen velmi malou část zbrojního průmyslu, přesto tvoří hlavní obavy humanitárních organizací. Velká rozšířenost a snadná dostupnost těchto zbraní je dle studií jednou z hlavních příčin vleklých konfliktů v mnoha oblastech světa. Mnoho zemí má vlastní produkční kapacity. Velmi špatná dostupnost spolehlivých dat. Dobrou zprávou je, že případná úspěšná regulace této části zbrojního průmyslu nebude mít na celek velký vliv. Výjimkou je Ammerican Outdoor Brands Corp (bývalý Smith & Wesson), kteří se na tento typ zbraní specializují. Nicméně je třeba zmínit, že sektor jako celek je vůči regulacím velmi odolný.
1.9.1998 1.4.1999 1.11.1999 1.6.2000 1.1.2001 1.8.2001 1.3.2002 1.10.2002 1.5.2003 1.12.2003 1.7.2004 1.2.2005 1.9.2005 1.4.2006 1.11.2006 1.6.2007 1.1.2008 1.8.2008 1.3.2009 1.10.2009 1.5.2010 1.12.2010 1.7.2011 1.2.2012 1.9.2012 1.4.2013 1.11.2013 1.6.2014 1.1.2015 1.8.2015 1.3.2016 1.10.2016 1.5.2017 1.12.2017 1.7.2018 Firmy v odvětví Při pohledu ne největší firmy v odvětví je zřejmé, kdo je poslední století jedinou skutečnou vojenskou velmocí. Pět ze šesti nevětších firem v odvětví jsou z USA. Odvětví je tak dlouhodobě silně korelované nejen s výskyty velkých a vleklých konfliktů či období nejistot, ale i s ekonomikou USA. Největší firmy sektoru v pořadí podle objemu prodeje zbraní Země Měna Prodej zbraní (%) Kapitalizace (mld.) P/E P/B RSI Změna ceny od 12/17 Do cílových cen Lockheed Martin USA USD 78 99,1 19,0 236,7 69,3-0,2% 17,1% Boeing USA USD 35 219,6 24,3 71,0 16,2% 20,4% BAE Systems UK/USA USD 94 26,0 13,4 43,8 2,3% 11,4% Raytheon USA USD 93 59,2 19,9 5,6 61,8 6,2% 18,3% Northrop Grumman USA USD 82 55,5 17,5 6,7 64,6-2,7% 21,0% General Dynamics USA USD 60 60,9 17,7 5,1 66,2-4,9% 23,3% Airbus Evropa EUR 20 82,1 21,6 8,5 52,7 28,0% 13,5% United Technologies Corporation USA USD 19 112,7 19,2 3,5 66,3 3,2% 17,0% Leonardo-Finmeccanica Itálie EUR 50 5,9 13,7 1,4 53,6-2,7% 26,0% Thales Group Francie EUR 55 25,9 20,7 5,0 61,4 35,0% 1,7% L-3 Communications USA USD 82 16,6 20,0 3,1 52,0 8,0% 14,4% Zdroj: Bloomberg (2. 10. 2018) Vývoj akcií největších zbrojařských firem 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Lockheed Martin Boeing BAE Systems Raytheon Northrop Grumman General Dynamics Airbus United Technologies Corporation Leonardo-Finmeccanica Thales Group L-3 Communications Pozn.: Akcie Airbusu, Leonarda a Thales Group jsou v EUR, všechny ostatní v USD. Zdroj: Bloomberg.
1.9.2001 1.3.2002 1.9.2002 1.3.2003 1.9.2003 1.3.2004 1.9.2004 1.3.2005 1.9.2005 1.3.2006 1.9.2006 1.3.2007 1.9.2007 1.3.2008 1.9.2008 1.3.2009 1.9.2009 1.3.2010 1.9.2010 1.3.2011 1.9.2011 1.3.2012 1.9.2012 1.3.2013 1.9.2013 1.3.2014 1.9.2014 1.3.2015 1.9.2015 1.3.2016 1.9.2016 1.3.2017 1.9.2017 1.3.2018 Z dlouhodobého pohledu na vývoj cen akcií největších zbrojařů lze vyzdvihnout dva základní poznatky: 1. Stagnace nebo růst Neplatí to samozřejmě vždy a pro všechny, ale z pohledu delšího období a celého odvětví je toto poslední dekády realita. Období propadu po finanční krizi bylo sice bolestivé a znamenalo odepsání zisku odvětví za přibližně čtyři roky s dalšími čtyřmi následujícími roky potřebnými na návrat na maxima, nicméně z hlediska delšího období lze na roky 2004 až 2011 nahlížet na celou jako na fázi stagnace. Období prudké expanze přišlo po roce 2012. Propad odvětví jako takového vlastně nenastal, pouze se celkové ekonomické potíže světové ekonomiky projevily i zde. 2. Příliv nemusí zdvihnout všechny lodě V jiných odvětvích se akcie v případě, že společnost nezachytí změnu trendu, obvykle prudce propadá. Vzhledem ke specifické struktuře poptávky zbrojních firem, jejichž primárním klientem jsou armáda domácí a pak ty spřátelené, tomu tak nezbytně být nemusí. Avšak na rozdíl od spekulativnějších odvětví zde neplatí, že daří li se sektoru, rostou akcie všech firem. Výkonnost největších zbrojařských firem (klouzavé průměry EMA14, 1.7.2001 = 100) 900 700 500 300 100-100 Lockheed Martin Boeing BAE Systems Raytheon Northrop Grumman General Dynamics Airbus United Technologies Corporation Leonardo-Finmeccanica Thales Group L-3 Communications Zdroj: Bloomberg, přepočet CYRRUS. Pohled na akcie přepočtené na stejný základ umožňuje srovnání výkonosti, přepočet na klouzavé průměry má za cíl pouze zvýšit přehlednost grafu. Na grafu je 11 firem, z toho 7 působí v USA, všechny ostatní v západní Evropě. První pro výrazně nižší kapitálovou hodnotu vynechanou firmou je ruská Almaz. Srovnání výkonnosti nezohledňující dividendy pro evropské zbrojaře nedopadá dobře, sedm amerických firem obsadilo celkem prvních 6 příček a příčku osmou. Na třech posledních příčkách se umístili od konce Leonardo (Itálie), BEA Systems (UK) a Thales (Francie). Přesto je vhodné zmínit, že v roce 2018 se zatím velmi dařilo Airbusu i Thales Group.
Data ke dni: 1.10.2018 oficiální název Lockheed Martin Corp Cena akcie [USD] 345,8 ISIN: US5398301094 Počet akcií: 284,8 mil. WKN: 894648 Mkt Cap [USD] 98 507,2 mil. Bloomberg: LMT US 52W Rozsah [USD] 291,52 363,00 Web: www.lockheedmartin.com Cílová cena [USD] 375,15 Sídlo firmy: Bethesda, MD, United States Silná resistence [USD] 363,2 Silný support [USD] 328,1 Buys/holds/sells 13/11/0 Největší zbrojařská firma planety s velmi širokým portfoliem produktů v čele s letadly a raketami. Současně je i tou nejrychleji rostoucích mezi velkými od roku 2001 s tím, že cena její akcie za danou dobu vzrostla téměř devítinásobně. Největším odběratelem je vláda USA, která tvoří 69 % z celkových 51 mld. USD příjmů společnosti. Největším programem společnosti byla v roce 2017 stíhačka F-35, která tvoří čtvrtinu příjmů společnosti a 64 % procent příjmů Letecké divize. Letecká divize tvoří 39 % celkových prodejů společnosti. Největšími položkami jsou víceúčelové stíhačky elitní F-35 LIghtning II a levnější F-16 Falcon, dále legendy mezi transportními letouny C-130 Hercules a C-5M Super Galaxy. Stále se vyrábí i víceúčelový stíhací letoun F-22 Raptor vyvinutý pro získání převahy ve vzduchu disponující technologií stealth, který tvoří v současnosti páteř amerického letectva, ale na této pozici jej postupně střídají tři varianty F-35, které jsou vyvíjeny pro různé složky armády USA i armády zemí NATO, a které jsou též stealth. Raketová divize tvoří 14 % celkových prodejů, z nichž 64 % tvoří zakázky pro US vládu. Patří sem známé rakety a raketové systémy jako Patriot, Javelin či Hellfire. Důležitou složkou divize jsou zaměřovací systémy, zejména The Apache (pro Boeing helikoptéry Apache), SNIPER a LANTRIN. Základní výrobní artikly rotační divize jsou vrtulníky Black Hawk a Seahawk. Divize tvoří 28 % příjmů společnosti a vyrábí 69 % pro US vládu. Kromě vrtulníků pod tuto divizi spadají i lodě, ponorky včetně raketových systémů pro ně. Vesmírná divize tvoří 19 % příjmů společnosti, 85 % z těchto zakázek je pro vládu USA. Divize vyvíjí strategické a balistické střely, družice a raketové systémy a přepravu ve vesmíru. Strategicky významné jsou z ponorek odpalované balistické střely Trident a modernizace systému určení polohy GPS. Akcie nedávno prudce vzrostla, k nákupu doporučujeme až po mírné očekávatelné korekci.
Data ke dni: 1.10.2018 oficiální název Boeing Co Cena akcie [USD] 371,1 ISIN: US0970231058 Počet akcií: 574,5 mil. WKN: 850471 Mkt Cap [USD] 213,6 mld. Bloomberg: BA US 52W Rozsah [USD] 253.53 374.48 Web: www.boeing.com Cílová cena [USD] 412,75 Sídlo firmy: Chicago, Il. United States Silná resistence [USD] - Silný support [USD] 312 Buys/holds/sells 20/9/0 Boeing je druhým největším producentem zbraní na planetě, největším exportérem v USA a je zahrnut v Dow Jones indexu mezi 30 velkými veřejně obchodovanými US společnostmi. Společnost vyrábí především letadla, vrtulníky, rakety a komunikační družice. Z civilních letadel patří mezi nejznámější výrobky Boeing letadla 737, 777, 787 a 747, jež slouží jako prezidentské letadlo Air Force One. Celkem za rok 2017 společnost prodala 763 komerčních letadel, nejprodávanější byl model 737 s 529 prodanými kusy, následovaný 787 se 136 prodanými kusy. Společnost v posledních letech prodává 9 typů vojenských strojů, z nichž patrně nejznámější jsou stíhačky F-15 či F/A- 18 Hornet a vrtulníky AH-64 Apache či CH-47 Chinook. Z modelů neprodukovaných v posledních dvou letech uveďme legendy jako B-52, C-17 Globemaster či V-22 Osprey. V roce 2017 tvořily příjmy z prodeje komerčních letadel 60,7 % celkových příjmů. Divize Obrany, vesmíru a civilní bezpečnosti pak 22,5 % a globálně poskytované služby 15,6 %. Tržby za rok 2017 činily 93 mld. USD a společnost se nemusí obávat, že by neměla odbyt, aktuální hodnota objednávek činí přibližně 480 mld. USD. Ve spojitosti s prodejem 180 letadel konkurenčního Airbusu za 18 mld. do Číny, který má být potvrzen v nejbližších dnech, je reálná obava, že ze strany Číny dojde k zavedení cel na letadla Boeing. Existuje ale i opačný scénář, ve kterém ve snaze zlepšit vzájemné vztahy čínská strana obchod nabídne Boeingu. Vzhledem k očekávanému růstu výdajů na obranu v USA a skutečnosti, že již nyní se objevují zmínky o značné potřebě zvýšit počty vojenských letadel a změnit tak strategii, která se poslední roky zaměřovala především na kvalitu spíše než na kvantitu, lze očekávat značný nárůst zakázek pro Boeing. Akcii doporučujeme k nákupu a dlouhodobému držení.
Data ke dni: 1.10.2018 oficiální název Airbus SE Cena akcie [EUR] 107,84 ISIN: NL0000235190 Počet akcií: 775,9 mil. WKN: 938914 Mkt Cap [EUR] 83,7 mld. Bloomberg: AIR FP 52W Rozsah [EUR] 76,17 111,16 Web: www.airbus.com Cílová cena [EUR] 120,57 Sídlo firmy: Blagnac, France Silná resistence [EUR] 111 Silný support [EUR] 95,5 Buys/holds/sells 23/8/0 Airbus Group vyrábí letadla a vojenské vybavení, které tvoří 20 % jeho prodejů. Airbus kromě letadel vyrábí bojové stíhačky, vojenské i komerční helikoptéry, rakety, satelity, telekomunikační a obranné systémy. Nabízí též údržbu daných zařízení. Airbus Group má tři divize: Airbus, Airbus Defense and Space a Airbus Helicopters. Klíčovým strojem vojenské divize je transportní letadlo A400M Atlas. Airbus je právem vnímán jako protistrana zaoceánského Boeingu, se kterým soutěží o nadvládu nad komerčním nebem. Tito dva výrobci tvoří duopol od roku 1997, kdy Boeing koupil svého rivala McDonnell Douglas, a ostatní se jim musí v cenové politice přizpůsobovat, což je vzhledem k objemům čím dál obtížnější. V současnosti se nejtvrdší boj těchto titánů odehrává v Číně, která chce nakoupit okolo 180 letadel. Klíčovou roli má situace kolem obchodních válek, v případě přitvrzení nabídku získá Airbus. Nicméně možnost nabídnout zakázku Boeingu je silnou kartou v rukou čínských vyjednávačů. Srovnání výrobců letadel za FY 2016 Zaměstnanců (tis.) Příjmy (mld. USD) Dodaných letadel Boeing Commercial Airplanes 60 65 748 Airbus Commercial & Military 73,8 51,8 688 Bombardier Aerospace 24,7 9,8 249 Embraer 18,5 5,26 225 Zdroj: Statista.com Dlouhodobě přibližně platí, že Boeing je úspěšnější v produkci větších letadel a jeho Boeingu 777 se prodává více než Airbusů A340, případně A330-300. U menších letadel má početní převahu Airbus a prodeje A330-200 předstihují konkurenční Boeing 767., Airbus je hlavním hráčem na poli letadel pro více než 100 pasažérů s modely od 107 sedadlového A318 po 525 sedadel modelu A380. Airbus Helicopters kromě výroby široké škály strojů též s pomocí 3000 techniků ve 150 zemích servisuje více než 12000 vrtulníků.
Data ke dni: 1.10.2018 oficiální název BAE Systems plc Cena akcie [USD] 32,9 ISIN: US05523R1077 Počet akcií: 798,7 mil. WKN: 931364 Mkt Cap [USD] 26,3 mld. Bloomberg: BAESY US 52W Rozsah [USD] 28,51 36,41 Web: www.baesystems.com Cílová cena [USD] 35,53 Sídlo firmy: London, United Kingdom Silná resistence [USD] 35,2 Silný support [USD] 30,5 Buys/holds/sells 1/1/0 Britská společnost BAE Systems s centrálou v Londýně je mezi zbrojařskými firmami výjimečná svou mezinárodní pozicí. Její dceřiná společnost BAE Systems Inc. působící v USA je jedním z šesti největších dodavatelů pro US Ministerstvo obrany. USA tak tvoří 41 % odbytu společnosti. Společnost také mohutně vyváží do Saudské Arábie (16 %), Austrálie (3 %) a Indie, na domácí UK připadá 25 %. Do prodeje v roce 2006 společnost též vlastnila 20% podíl v Airbusu. S 94 % příjmů tvořených prodejem zbraní je také mezi velkými zbrojařskými společnostmi nejvíce zaměřená na prodej vojenské techniky.