VYUŽITÍ POÍTAE VE VÝUCE PÍSEMNÉ A ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE NA OBCHODNÍ AKADEMII



Podobné dokumenty
Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy. j. 4164/ SEZNAM. PLATNÝCH PEDPIS V RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY podle stavu k 15.1.

Základní škola Pardubice Studánka Pod Zahradami 317, Pardubice. Školní ád

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k podání nabídek v rámci výbrového ízení na zakázku do ,-K NÁZEV ZAKÁZKY:

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

! "# $ %" % &' & & & () * %" % &' & & & () + $ % ' Strana 1 (celkem 5)

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

Od pijetí k promoci. aneb. Jak úspšn vystudovat FPE

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok

Mendelova univerzita v Brn

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)

JIHO ESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUD JOVICÍCH. Pedagogická fakulta. Katedra geografie DIPLOMOVÁ PRÁCE

IS KONTI AS SOFTWARE SUPPORT OF INTERMODAL TERMINAL

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví

1. Slovo úvodem. Ing. Josef Machalíek, pedseda sdružení

Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie

Hlavní m sto Praha vyhlašuje

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z Základní informace. 2. Základní pojmy Základní údaje:

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice

MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM - R 2009/2011 R - rozšíený Název studijního programu : N 3501 Architektura a urbanismus

Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie

Zákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN PROVOZN EKONOMICKÁ FAKULTA. Diplomová práce. Lidské zdroje. Bc. Milada ezáová

Variace Obchodní korespondence

SMĚRNICE PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ OBCHODNÍ KORPORACE A JEJÍ DAŇOVÉ ASPEKTY

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí

Elektronická tídní kniha

INFORMATION MANAGEMENT IN WAREHOUSING OF REVERSE LOGISTIC FLOWS

Základní škola Jana Amose Komenského, Karlovy Vary, Kollárova 19

1 KOMBINATORIKA, KLASICKÁ PRAVDPODOBNOST

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindichov Hradci. Bakaláská práce. Iva Klípová - 1 -

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA PODLIMITNÍ VE EJNOU ZAKÁZKU NA SLUŽBY

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Volím správnou kariéru

Vyhláška. Ministerstva financí. ze dne..2004,

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

5.0. Cíl prezentace. Osv tlit d vody, jež vedly k p ijetí znaku erveného k íže a pozd ji znaku erveného p lm síce.

Informace dle zákona. 106/1999 Sb., ve znní pozdjších pedpis

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Školní ád. Pedškolního vzdlávání

E-bulletin dopravního práva

VYUŽITÍ SOFTWARU MATHEMATICA VE VÝUCE PŘEDMĚTU MATEMATIKA V EKONOMII 1

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Vzd lávací program specializa ního vzd lávání v oboru ZOBRAZOVACÍ A OZA OVACÍ TECHNOLOGIE V RADIOTERAPII

SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY

Statut Soutžního ádu LRU - pívla. Soutžní ád pro lov ryb udicí pívla r a dále Schválený SO LRU pívla dne

DPS E-PROJEKT ORGANIZACE VÝSTAVBY ZPRÁVA O EŠENÍ BEZPENOST I PRÁCE A T ECHNICKÝCH ZAÍZENÍ,

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Výuka odborného předmětu z elektrotechniky na SPŠ Strojní a Elektrotechnické

Ptali jste se na soubh funkcí

ELEKTRONICKÉ STUDIJNÍ OPORY PRO VÝUKU ZDRAVOTNÍCH SESTER A PORODNÍCH ASISTENTEK ELECTRONIC STUDY SUPPORT FOR EDUCATION OF NURSES AND MIDWIVES

SPOLUPRÁCE - KOORDINÁTOR/KA ZAHRANIČNÍCH KURZŮ

ICS Identifikaní systémy a.s.!"#$%&

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PE OVATELSKÁ SLUŽBA

E-EDUCATION NEBOLI VYUŽITÍ ICT VE ŠKOLÁCH

Most Holýšov, ev.č , oprava říms Zakázkové číslo: Stupeň PD: PDPS SEZNAM PŘÍLOH. 1. Vyjádření města Holýšov 3.

CZ.1.07/1.5.00/

I. ZACHÁZENÍ S ODSOUZENÝMI, ZDRAVOTNICKÁ PÉE. A. Výsledky práce a hlavní problémy oddlení výkonu trestu

St edisko sociálních služeb m sta Kop ivnice, p.o. eská 320, Kop ivnice

P O Z VÁ N K A. 12. prosince 2012 (st eda)

Projekt využití elektronického podpisu v podnikové komunikaci

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta.

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004)

SMRNICE PRO PRACOVNÍ POTÁPNÍ SVAZ ESKÝCH POTÁP

o 2ks p ímých spojek (mezi moduly F-G), délka maximáln 60mm o 2ks p ímých spojek (mezi moduly D-F, E-G), délka mm

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Základní škola Moravská Tebová,Kostelní námstí 2 IO zs3mt@mtrebova-city.cz,kb M.Tebová.ú /0100. Výroní zpráva 2001/2002

NAUKA O POZEMNÍCH STAVBÁCH

Pravidla orientaního bhu

VŠEOBECNÁ TÉMATA PRO SOU Mgr. Dita Hejlová

APLIKACE ZÁKONA O DPH VE STAVEBNICTVÍ VAT APPLICATION IN BUILDING INDUSTRIES

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

ÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDLÁVÁNÍ

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Mstský úad Kostelec nad ernými lesy, stavební úad námstí Smiických 53, Kostelec nad ernými Lesy

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY

PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY D JEPIS D JEPIS. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch. P edm tový metodik: Mgr.

. Alma Mater Studiorum

MSTSKÝ ÚAD Jindichv Hradec

Kontaktní osoba: PhDr.Jitka Šimková, tel./fax: , mobil

Každý prostředek se dá efektivně využít, je-li správně uchopen a použit David Nocar

Transparency International - eská republika dkuje za finanní podporu tohoto projektu následujícím institucím:

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2010

íslo jednací: /14 íslo žádosti: Dvod vydání Vyjádení : Územní souhlas

HODNOCENÍ IMPLEMENTACE PRINCIPU PARTNERSTVÍ V OPERANÍM PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMSTNANOST. Vstupní zpráva

%!& '()*!%!"+#! #, -!!!%!"+."! &!#/ & 0 %0 #&1#2 #!. /!# # "!/.!/!."#/%!&/ /!&3& # /!#.#."!*!%!"/&/%

Transkript:

VYUŽITÍ POÍTAE VE VÝUCE PÍSEMNÉ A ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE NA OBCHODNÍ AKADEMII

ABSTRAKT ESKY V práci Využití poítae ve výuce písemné a elektronické komunikace na obchodní akademii pojednávám o využití fenoménu konce 20. století pi výuce psaní na klávesnici poítae desetiprstovou hmatovou metodou a o vyhotovení písemností v obchodní korespondenci. Hlavní ást práce vnuji používání programové výuky psaní ZAV na školách (viz web zav). Materiály MŠMT obsažené ve standardech odborného vzdlávání 1998 a v uebních dokumentech 2002 teoreticky vymezují obsah mé práce, nap. v profilu absolventa, klíových kompetencích, v práci s informacemi i v rámcovém rozpisu pedmtu PEK apod. V praktické ásti pojednávám o výuce realizované tradiní metodikou, pedevším na runích psacích strojích. Pohled do historie se týká nap. otázek norem klasifikace, státních zkoušek, krajských a celostátních soutží a zavádní elektronických psacích stroj. Vybral jsem si a porovnávám ti uebnice psaní na stroji. Pes jednu z nich, Psaní na stroji pro samouky od J. Zaviaie (1991), se dostávám k jeho programové výuce ZAV realizované na poítai. Všímám si operaních systém MS DOS (textový editor T602) a Windows (textový editor Word) a jejich využití. Programová výuka ZAV je svojí formou e-learingovou individuální distanní výukou ízenou z jednoho centrálního pracovišt prostednictvím internetu. Je šíena formou individuální domácí výuky a prostednictvím verze programu pro školy s možností volby ze dvanácti druh program s neomezeným potem pracoviš. Její autor pes soutže motivuje žáky i celé školy. Programová výuka ZAV je ve srovnání s ostatními programy (ATF, Deseti prsty, Psaní všemi deseti) svojí metodikou a propracovaností nejefektivnjší. Vtšímu rozšíení brání cenová politika autora. Rozšíení poíta a použití šablon dopis a tiskopis umožuje využití PC v obchodní korespondenci. Na závr práce pojednávám o tematických plánech PEK na Obchodní akademii ve Zlín, o používaných uebnicích a o využívání webových stránek ve výuce a vzdlávání. Zaazuji pílohy. Klíová slova: písemná elektronická komunikace (PEK), informaní technologie, programová výuka psaní na klávesnici, obchodní korespondence, standardy a dokumenty (osnovy pedmt) MŠMT R, profil absolventa, klíové kompetence, práce s informacemi, tradiní formy výuky, normy klasifikace, státní zkoušky, soutže, program výuky ZAV, operaní systémy MS DOS (textový editor T602) a Windows (Word) ve výuce, distanní výuka prostednictvím internetu, e-learning, individuální domácí výuka a školní verze programu ZAV s mnoha druhy volby, program zkratkového písma ZAVpis, programy ATF, Deseti prsty, Psaní všemi deseti, tematické plány, uebnice psaní na klávesnici a obchodní korespondence, využití webových stránek pro výuku a vzdlávání.

ABSTRACT In this thesis entitled Using computers in the teaching of written electronic communication (PEK) at the business college I discuss the use of a phenomenon of the 20 th Century in the teaching of typing on computer keyboards using the ten-finger touchtyping method and upon producing business correspondence. I have devoted the main body of the thesis to the use of the ZAV program for teaching typing in schools (see ZAV on the Internet). Ministry of Education, Youth and Sports material contained in 1998 vocational training standards and in 2002 teaching documents theoretically define the content of my work, e.g. in the graduate profile, key competencies, in working with information and in the general breakdown of PEK subjects, etc. In the practical part I discuss teaching using traditional methods, in particular on manual typewriters. Looking back into history this concerns, for example, matters of classification standards, state exams, regional and national competitions and the introduction of electronic typewriters. I have chosen and will compare three textbooks on typewriting. Through one of these books, Teach yourself typewriting by J. Zaviai (1991), I get to his teaching program ZAV for learning typewriting on the computer. I remark on the operating systems MS DOS (T602 text editor) and Windows (Word text editor) and their use. The ZAV teaching program offering individual distance learning (e-learning) is controlled from one central workstation via the Internet. It is distributed in the form of individual home study courses and through versions for schools with the option of twelve types of programs for an unlimited number of workstations. Its author motivates students and even whole schools through competitions. The ZAV teaching program seems to be the most effective in comparison with other programs (ATF, Ten fingers, Typing with all ten) thanks to its methodology and sophistication. Major dissemination of the program is prevented by the author s pricing policy. A growth in the number of computers and the use of templates for letters and forms allows the PC to be used well in business correspondence. At the end of the thesis I discuss PEK thematic plans at the Business College in Zlín, textbooks in use, and the use of web pages in teaching and education. I enclose a number of annexes. Key words: written electronic communication (PEK), information technology, computer lessons of typing, business correspondence, standards and documents (subject syllabi) of the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic, graduate profile, key competencies, working with information, traditional forms of teaching, classification standards, state exams, competitions, ZAV teaching program, operating system MS DOS (T602 text editor) and Windows (Word text editor) in teaching, distance learning over the Internet, e-learning, individual home study and the school version of the ZAV program with kinds of options, ZAVpis abbreviation program, ATF programs, Ten fingers, Typing with all ten, thematic plans, textbooks on typing and business correspondence, use of web pages for teaching and education.

Motto Nemžeš-li íst všechny knihy, které máš, staí jich mít tolik, kolik peteš I když mnoho peteš, zvol si jednu vc, kterou toho dne promyslíš /Seneka/ Podkování Dkuji Mgr. Ing. Svatav Kašpárkové, Ph.D., odborné asistentce Univerzitního institutu Univerzity Tomáše Bati ve Zlín za metodickou pomoc, podntné rady, nevšední ochotu a za pochopení pi vypracování této bakaláské práce. Dkuji Mgr. Pavlu Hýlovi a Ing. Ivanu Skobovi, uitelm odborných pedmt na Obchodní akademii T. Bati a VOŠE ve Zlín za cenné rady a pipomínky pi poítaovém zpracování této práce. Zárove dkuji své žen Monice za podporu pi mém studiu na Univerzit Tomáše Bati ve Zlín i za to, že je schopna radostn žít s uitelem. Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakaláskou práci na téma Využití poítae ve výuce písemné a elektronické komunikace na obchodní akademii vypracoval samostatn s použitím literatury uvedené v seznamu. V Ostrožské Nové Vsi 6. ervna 2006

OBSAH ÚVOD... 10 I. TEORETICKÁ ÁST... 14 1 FORMULACE CÍL PEK... 15 2 INOVACE V UEBNÍCH DOKUMENTECH... 15 3 UEBNÍ PLÁNY... 16 4 UEBNÍ OSNOVY PEK... 16 5 PROFIL ABSOLVENTA... 17 6 CHARAKTERISTIKA VZDLÁVACÍHO PROGRAMU A KLÍOVÉ KOMPETENCE... 18 7 INFORMANÍ TECHNOLOGIE (ICT)... 19 8 PÍSEMNÁ A ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE (PEK)... 19 9 RÁMCOVÝ ROZPIS UIVA PEDMTU PEK... 20 II. PRAKTICKÁ ÁST... 23 1 VÝUKA REALIZOVANÁ TRADINÍ METODIKOU... 24 1.1 POHLED DO HISTORIE... 24 1.2 CVIEBNICE HMATOVÉHO PSANÍ... 28 1.3 PÍSEMNÁ A ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE PRO STEDNÍ ŠKOLY... 29 1.4 PSANÍ NA STROJI PRO SAMOUKY... 31 2 PROGRAMOVÁ VÝUKA ZAV REALIZOVANÁ NA POÍTAI... 35 2.1 O AUTOROVI PROGRAMU ZAV... 35 2.2 HISTORIE SPOLUPRÁCE S AUTOREM PROGRAMU ZAV... 35 2.3 CHARAKTERISTIKA PROGRAMOVÉ VÝUKY ZAV... 38 2.4 SOUASNOST PROGRAMOVÉ VÝUKY ZAV... 39 2.4.1 INDIVIDUÁLNÍ DOMÁCÍ VÝUKA ZAV... 39 2.4.2 ŠKOLNÍ VERZE PROGRAMU ZAV... 41 2.4.3 SOUASNÁ NABÍDKA VOLBY PROGRAM VE ŠKOLNÍ VERZI ZAV... 43 2.4.4 OBSAHOVÁ NÁPL SOUTŽÍ ZAV... 48 2.4.5 SHRNUTÍ VÝUKY ZAV... 50 2.5 OSTATNÍ VÝUKOVÉ PROGRAMY PSANÍ NA KLÁVESNICI POÍTAE... 52 3 VYUŽITÍ POÍTAE V OBCHODNÍ KORESPONDENCI... 54 3.1 TEMATICKÉ PLÁNY PEK POUŽÍVANÉ NA OBCHODNÍ AKADEMII ZLÍN... 54 3.2 UEBNICE POUŽÍVANÉ V SOUASNÉ DOB... 56

3.3 VYUŽITÍ WEBOVÝCH STRÁNEK VE VÝUCE... 59 3.4 VZDLÁVACÍ SPOLENOST HYL... 60 ZÁVR... 63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 65 SEZNAM PÍLOH... 67

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 10 ÚVOD Celá naše spolenost prošla v posledních deseti až patnácti letech dalekosáhlými nevratnými zmnami. Patí mezi n i školství. Došlo k zásadním zmnám v obsahu uiva, k nebývalým zmnám v oblasti používané techniky, což se odrazilo i v zavádní informaních technologií. Rozšíená nabídka rzných druh a typ škol má vliv i na snižující se poty žák ve školách a ve tídách. Šíi i hloubku zmn v oblasti uiva (probírané látky) si rovnž vynutily požadavky praxe, tedy odbratelé našich výstup. Ve své práci chci ukázat, jak rozvoj techniky a zavádní informaních technologií, poíta, pispl ke zefektivnní, zjednodušení a zrychlení práce a inností na obchodních akademiích ve výuce dnes souhrnného pedmtu Písemná a elektronická komunikace (PEK). Ješt ped nkolika lety byly samostatn vyuovány jeho dnešní dv souásti, a to tzv. technika administrativy (kterou tvoilo psaní na stroji nebo poítai) a obchodní korespondence (svého asu byl též používán název hospodáská korespondence). Ustoupilo se od používání souhrnného názvu grafické pedmty. Snad i proto, že název ztratil opodstatnní, protože se pestal vyuovat tsnopis (ve své typické podob jako zkratkové písmo psané rukou) a jeho kombinace s opisem na klávesnici stenotypistika. Podstatnou ást práce vnuji práv nácviku dovednosti psát všemi deseti prsty na klávesnici bez dívání se na ruce. V dokumentu Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy eské republiky (dále jen MŠMT) Standard odborného vzdlávání pro obchodní akademie, který je platný od 1. záí 1998 (dále jen Standardy 1998), je ješt uvádno rovnocenné používání poítae i psacího stroje. Velmi asto je v ásti Dovednosti používána formulace sestaví a napíše na poítai nebo psacím stroji, což již dneska ve velké vtšin škol neplatí. Poítae ve vtšin škol vytlaily používání psacích stroj ve výuce písemné a elektronické komunikace. Standardy 1998 jsou v jednotlivých ástech koncipovány formou mezipedmtových vztah (doporuují ve kterých pedmtech by uvádné vdomosti a dovednosti mly navazovat), když nap. v ásti kde problematika prolíná všemi odbornými tématy krom desetiprstové metody psaní na klávesnici a vymezení požadavk na pesnost a rychlost psaní zdrazují též pravidla normalizované úpravy písemností podle aktuální SN a pravidla stylizace dopis a dokument. V rámci jednotlivých tematických celk

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 11 probíraných v rzných pedmtech doporuují obvykle formou individuální stylizace nebo vyplnním formuláe sestavit a napsat plnou moc, dlužní úpis, potvrzenku, žalobu v obchodní záležitosti, zpracovat písemnosti vznikající pi pracovních poradách, pracovních cestách a písemnosti vedoucích pracovník (uvádjí pozvánku, prezenní listinu, zápis, obžník, píkaz vedoucího, smrnice). Dále pak uvádjí zpracovat poptávku, objednávku, reklamaci, urgenci, upomínku, vystavit píjemku, výdejku, skladní kartu aj. V oblasti personálních písemností doporuují zpracovat životopis, žádost o místo, dotazník, pracovní smlouvu, ukonení pracovního pomru dohodou, výpovdí, okamžitým zrušením, dohodu o provedení práce, o hmotné odpovdnosti, pracovní hodnocení, i vyhotovit osobní dopis vedoucího pracovníka zamstnancm. Dále doporuují zpracovat nabídku, potvrzení objednávky, kupní smlouvu, upomínku, objednávku, pepravní doklady, dodací list, odpov na reklamaci, v oblasti propagace vyhotovit nap. inzerát. V oblasti financování požadují vyhotovit pokladní doklady, píkaz k úhrad, píkaz k inkasu apod. Žáci mají též aplikovat poznatky pi jednání s úady, napsat žádost a stížnost obana k orgánu státní správy a i jiné písemnosti. Ve své práci chci rovnž poukázat i na to, jak stále dokonalejší technika (poítae) dokáže pomocí vyuovacích program pomrn snadno a rychle nauit psát všemi deseti prsty bez dívání se do klávesnice. Tato dovednost pak spolu se znalostmi celého souboru pedmt vyuovaných na obchodních akademiích a se stále zdokonalovanými poítaovými programy a pipravenými tzv. šablonami umožní pomrn rychle a pesn vyhotovovat rzné druhy písemností. V tomto smru dochází k prolínání pedmtu Informaní technologie (ICT) vyuovaného formou cviení v 1. až 3. roníku (celková dotace 6 hodin cviení se dvma hodinami týdn v každém roníku) s pedmtem písemná a elektronická komunikace vyuovaného též formou cviení v 1. až 3. a v souasné dob na mnoha školách dle mého názoru ku prospchu vci, tedy v zájmu udržení získané dovednosti žák v 1. až 4. roníku (celková týdenní dotace 8 hodin cviení je v souasné dob obvykle rozvržena na ti, ti a dv hodiny pi tíletém cyklu, nebo ti, dv, dv a jedna hodina pi tyleté výuce PEK). Jak je uvedeno v materiálu MŠMT R Uební dokumenty pro studijní obor 63-41-M/004 Obchodní akademie, které schválilo MŠMT dne 23. srpna 2001,. j. 23 842/2001-23 s platností nejpozdji od 1. záí 2002 poínaje 1. roníkem (dále jen Dokumenty 2002), speciáln v uební osnov pedmtu informaní technologie, je doporueno výuku kanceláského software, tj. textové editory a tabulkové procesory vést ve spolupráci

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 12 s pedmtem písemná a elektronická komunikace, respektive uvedené uivo mže být do tohoto pedmtu vetn hodinové dotace pesunuto. Úspora pracovního asu žáka je pi použití poítae velká. Projeví se napíklad když potebujeme individuální dopis odeslat s nepatrnými obmnami nkolika rzným adresátm, vyhotovit obdobné poptávky, nabídky, objednávky i smlouvy, které posíláme více dodavatelm nebo odbratelm. Dopis nebo smlouvu lze pouze upravit v poítai (není nutné celou písemnost pepisovat), když se napíklad smluvní strany dohodnou na dílích zmnách nebo úprav textu. Zásadní a hluboké zmny v obsahu uiva a v používané technice mohu posoudit též proto, že mimo jiných uebních pedmt vyuuji tyto pedmty nepetržit již tém ticet let. Pevážnou náplní uiva prvního roníku obchodní akademie (dívjší název stední ekonomická škola) vždy bylo a je nauit psát žáky všemi deseti prsty naslepo, tj. bez dívání se na klávesnici psacího stroje nebo poítae. Náplní uiva prvního roníku obchodní akademie viz Standardy 1998 a Dokumenty 2002 je nauit žáky psát desetiprstovou hmatovou metodou na klávesnici. V této souvislosti poznamenávám, že žáky jsme uili psát desetiprstovou hmatovou metodou i v minulosti. Dnes uvedené materiály požadují, aby základy psaní na klávesnici probíhaly ve výukovém programu. I když se požadavky na výstupy uvádné ve Standardech 1998 (v oddíle dovednosti se uvádí: žák píše s minimální pesností 0,8 % chyb a minimální rychlostí 180 úhoz za minutu, doporueno 200 úhoz za minutu a preferovat pesnost ped rychlostí psaní; pi použití korektoru píše s minimální pesností 0,5 % chyb; korektorem se rozumí možnost opravy chyb) a v materiálech MŠMT Dokumenty 2002 (v ásti výchovn-vzdlávací cíle se píše: žáci rychle a pesn ovládají klávesnici PC desetiprstovou hmatovou metodou; minimální pesnost 0,8 % chyb, minimální rychlost 170 úhoz za minutu) nepatrn rozcházejí, školy obvykle ve vnitních normách požadují koncem druhého roníku, nkteré až v prbhu tetího roníku, cílovou rychlost 200 istých úhoz za minutu. Krom jiného jsou též dvodem požadavky na Státní zkoušku z kanceláského psaní na klávesnici (organizuje Národní ústav odborného vzdlávání Praha), kde v první ásti zkoušky, tj. pi desetiminutovém opisu s penalizací deset trestných úhoz za jednu chybu, je na známku dobrou požadováno minimáln 200 istých úhoz za minutu pi pesnosti nejmén 99,50 %, tedy s chybovostí do 0,50 % a na známku chvalitebnou chybovost do 0,30 % pi

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 13 rychlosti nad 220 úhoz za minutu. Výborn je klasifikována práce, kde rychlost pekroí 240 istých úhoz za minutu a je dosaženo pesnosti vyšší než 99,85 %. Druhou ástí této státní zkoušky je úkol vypracovat bhem 90 minut písemnost (dopis) v normalizované úprav (nap. poptávku, nabídku, objednávku aj.) a sestavit dle pokyn zadání tabulku. První i druhá ást zkoušky je klasifikována samostatnou známkou. (Pi klasifikaci druhé ásti se zkušebním komisam doporuuje preferovat známku za dopis ped známkou za tabulku.) Národní ústav odborného vzdlávání organizuje ješt státní zkoušky ze zvýšené rychlosti, z mistrovského psaní a ze zpracování textu na poítai (podmínky viz www.nuov.cz). Komplexnjší státní zkoušku organizuje Interinfo R (úzce propojené s firmou TEXT-Zaviaiovi, ZAV) pod názvem Státní zkouška ze zpracování text na PC, která má na pti stranách A4 (každá strana zhruba 2000 úhoz) celkem tyi druhy inností. Jsou to korektura textu na obrazovce podle tištné pedlohy (24 korektur), opis textu opraveného korekturními znakami (36 korektur), opis textu s vynechanými znaky (ešení pravopisných jev 12krát na stránce) a dv strany prostého opisu textu. Za bezchybné zpracování pedlohy je 10 000 bod, chyba se penalizuje 50 body. Zkouška trvá 30 minut. Pro úspšné zvládnutí zkoušky se doporuuje psát rychlostí kolem 240 istých úhoz za minutu a umt zpracovat pibližn 40 korektur za 10 minut. Práce nad 8000 bod se klasifikuje stupnm výborný, práce nad 7000 bod chvalitebn a nad 6000 bod dobe (práce, která má 5999 bod a mén neprospívá). V souasné dob se na obchodních akademiích setkáváme asto i s tím, že ze základních škol (ve školním roce 2005/2006 se programová výuka ZAV podle výsledkových listin soutží ZAV uí na cca 110 základních a asi na 120 stedních školách v R, podle pehledu eských škol dle okres využívá e-learning ZAV pouze pes 150 škol, což je na webu ZAV rozporná informace) picházejí žáci, kteí si již ásten nebo zcela tuto dovednost osvojili. Je ke škod vci i žák, že na nkterých stedních školách jsou sice základy psaní na klávesnici vyuovány v poítaové uebn, ale žáci se uí tradiní a neefektivní formou, tj. opisováním text z uebnic techniky administrativy. Bohužel existují ješt školy, kde se písemná a elektronická komunikace vyuuje zásti nebo zcela na psacích strojích. Omluvou není ani to, že jsou to tzv. stroje elektronické.

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 14 I. TEORETICKÁ ÁST

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 15 1 FORMULACE CÍL PEK Ve své práci se chci zabývat proniknutím informaních technologií (tj. výpoetní techniky, resp. poíta) do výuky písemné a elektronické komunikace na obchodních akademiích. V zaátcích výuky tohoto pedmtu jde o získání dovednosti ovládnout pomocí programu klávesnici desetiprstovou hmatovou metodou, pozdji jde o schopnost využívat textové editory, nainstalované šablony a tabulkové procesory v obchodní korespondenci. Nacviuje a opakuje se sestavení, napsání a vyhotovení rzných druh písemností v normalizované úprav, které obsahov souvisejí s látkou probíranou nap. v pedmtu ekonomika, právo, úetnictví, statistika nebo zbožíznalství. Z konkrétních druh písemností jde nap. o poptávku, nabídku, objednávku, kupní smlouvu, dodací list, platební doklad, pobídku, reklamaci, upomínku, nebo o tzv. skupinu osobních a úedních písemností (žádosti), písemností právního charakteru, vnitropodnikové i personální písemnosti atp. V další ásti práce vycházím z materiálu MŠMT Dokumenty 2002, z nichž budu dále strun citovat. Zamím se na odborné pedmty, pedevším na výuku písemné elektronické komunikace. 2 INOVACE V UEBNÍCH DOKUMENTECH V rámci sledovaných inovací je vylenno následujících 6 cíl, a to: 1. Draz se klade pedevším na vytváení dovedností a praktickou aplikaci uiva, kterou si mají žáci v prbhu studia osvojit. Je rovnž povinností školy zaadit nkterou z forem praxe do uebního plánu. 2. V rámci posílení vzájemné provázanosti vyuovacích pedmt obsahují uební osnovy odborných pedmt pomrn rozsáhlé odkazy na mezipedmtové souvislosti. V nkterých pedmtech je umožnno pesouvat nkteré tematické celky do jiných pedmt. 3. Uební osnovy vycházejí z pedpokladu, že využívání informaních technologií stále více prolíná do ostatních pedmt (zejména obchodní korespondence, úetnictví, ekonomiky, statistiky aj.).

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 16 4. Vzhledem k inovaci vzdlávacího obsahu se mní pojetí nkterých pedmt, zejména obchodní korespondence, statistiky a dalších. 5. Je ponecháno na pravomoci editele školy zaadit do výuky tzv. projektový týden vnovaný vypracování a obhajob samostatných prací žák. 6. Dostatený prostor pro profilaci jednotlivých škol je zajištn hodinovou dotací povinného minima základních vyuovacích pedmt (106 hodin, v píkladu 117 hodin) za celou dobu studia. Povinné vyuovací pedmty poítají v denním studiu s dotací 120 až 132 hodin, v píkladu konkretizovaného uebního plánu na str. 16 je uvedeno 126 hodin. Výbrových pedmt je uvedeno 14 až 26 hodin, v píkladu 9 hodin. V celé práci budu vždy hovoit pouze o denním studiu. 3 UEBNÍ PLÁNY Uebními plány pro denní studium se stanoví celkový poet týdenních vyuovacích hodin pro jednotlivé základní a výbrové vyuovací pedmty. Zaazení výbrových vyuovacích pedmt je v kompetenci editele školy, který mže též posílit hodinovou dotaci základních pedmt na jejich úkor. Uební plán je uveden na str. 13 a konkretizovaný uební plán pro denní studium je uveden na str. 16 (píklad není závazný). 4 UEBNÍ OSNOVY PEK Uební osnovy (Dokumenty 2002, str. 3) hovoí o písemné a elektronické komunikaci jako o novém pedmtu, který zahrnuje inovované uivo dívjší obchodní korespondence a nové uivo o elektronické komunikaci. Výuka je vedena ve spolupráci s pedmtem informaní technologie. Uební osnovy umožují pesunout tematický celek textové editory z pedmtu informaní technologie do písemné a elektronické komunikace v. pesunu 1 hodiny dotace.

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 17 5 PROFIL ABSOLVENTA V další ásti uebních dokument (Dokumenty 2002, str. 5 až 8) se hovoí o profilu absolventa. Výsledkem studia je úplné stední odborné vzdlání, které je ukoneno maturitní zkouškou s certifikátem vysvdení o maturitní zkoušce. Absolventi se mohou uplatnit v širokém spektru podnik a organizací. Vzdlávací program je koncipován s ohledem na poteby dalšího vzdlávání absolvent. Tím jsou dány pedpoklady pro celoživotní vzdlávání a seberealizaci absolvent. Tento vzdlávací program podporuje rozvoj klíových kompetencí, a to komunikativní, personální, schopnost ešit problémy, využívat ICT a pracovat s informacemi, aplikovat základní matematické postupy pi ešení praktických úkol aj. Klíové kompetence umožují zvládat nároky pracovního uplatnní i osobního života a celkov usnadují zamstnanost absolvent. Výuka postupn a promyšlen smuje k tomu, aby po jejím ukonení žák mimo jiné (vybírám oblasti, které se vztahují k tématu mé práce) nap.: 1. disponoval rozvinutými dovednostmi potebnými pro sebereflexi a sebehodnocení, utvoil si adekvátní sebevdomí, ml pozitivní, demokratické spolenosti odpovídající hodnotovou orientaci, 2. orientoval se v základních dokumentech a dokladech z oblasti ekonomiky a podnikání, vedení úetnictví a zpracování daní, 3. aplikoval odborné znalosti na typické píklady z podnikové praxe, 4. rychle a pesn ovládal klávesnici PC desetiprstovou hmatovou metodou, 5. vyhotovoval na poítai podnikové písemnosti vcn, jazykov i formáln správné, 6. orientoval se ve sjednávání kupní smlouvy a v postupu pi realizaci dodávky, 7. uplatoval znalosti práv a povinností zamstnance a zamstnavatele pi sjednávání, prbhu a skonení pracovního pomru na typických píkladech, 8. v cizím jazyce stylizoval základní písemnosti, 9. porozuml souvislostem, uml zpracovat získané údaje formou graf, diagram, tabulek atd.,

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 18 10. ovládal základní funkce operaního systému, pracoval s programy píslušenství Windows, 11. ovládal programové vybavení pi ešení ekonomických úloh vetn práce s internetem, komunikoval pomocí elektronické pošty, 12. chápal jazyk jako prostedek komunikace a systém, dokázal jej vhodn užívat v nejrznjších komunikativních situacích, 13. uml získávat a podávat potebné informace, byl schopen vyjadovat se o bžných vcech i odborné problematice výstižn a logicky, 14. uvdomoval si význam kultury osobního projevu pro spoleenské a pracovní uplatnní, dovedl se kultivovan ústn i písemn vyjadovat, uplatoval spoleenskou a eovou etiketu, 15. používal cizí jazyk k získávání informací z rzných zdroj, byl motivován ke studiu cizích jazyk a byl schopen používat je jako prostedek pro poteby svého povolání i v mezinárodní spolupráci. To jsou jen nkteré smry ve výuce, které po jejím ukonení umožní, aby se absolvent obchodní akademie uplatnil zejména v povoláních zamených na výkon ekonomických, obchodn podnikatelských a administrativních inností v podnicích všech právních forem a v ostatních organizacích vetn oblastí veejné správy. Absolvent má být pipraven také tak, aby po složení maturitní zkoušky mohl nastoupit do nkteré z forem terciárního vzdlávání, zejména ke studiu na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole. 6 CHARAKTERISTIKA VZDLÁVACÍHO PROGRAMU A KLÍOVÉ KOMPETENCE Cílem studia je vybavit žáka kompetencemi nezbytnými pro profesní uplatnní lovka a pro celoživotní uení. Odborné kompetence významn ovlivují schopnost absolventa uplatnit se na trhu práce, pizpsobit se jeho zmnám a samostatn rozhodovat o své profesní kariée. Studium orientované na rozvoj kompetencí žák nelze realizovat tradiními metodami, ale výukou innostn orientovanou (Dokumenty 2002, str. 12). Jsou zdraznny metodické

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 19 pístupy, kdy se uplatuje projektové vyuování, vtší podíl samostatné práce žák a týmová práce. Tyto metody simulují životní a pracovní situace a problémy, ve kterých si žák musí vyhledat potebné informace a rozhodnout se o ešení sám nebo ve spolupráci s ostatními. Nedílnou souástí vzdlávacího programu je praxe. Uskuteuje se pímo v reálných podmínkách podnik i organizací. 7 INFORMANÍ TECHNOLOGIE (ICT) Nezbytnou podmínkou pro práci s informacemi je pedmt ICT (Dokumenty 2002, str. 24 až 26), kde žáci získávají vdomosti a dovednosti nezbytné k ovládání typického programového vybavení pi ešení ekonomických úloh, vyhotovování písemností, vyhledávání informací a komunikaci. Cílem pedmtu je nauit žáky pracovat se standardním vybavením poítae. V pedmtu ICT se žáci mimo jiné musí nauit ovládání základních funkcí operaního systému, vytvoit a upravit textové dokumenty, vytváet tabulky, pipravit prezentaci pro internet, komunikovat pomocí elektronické pošty apod. Zvládnutí základní obsluhy PC je nezbytným pedpokladem pro dobré výsledky v písemné a elektronické komunikaci, pedevším pak v té ásti pedmtu, kde se vyhotovují rzné druhy písemností (nap. obchodní dopisy aj.). 8 PÍSEMNÁ A ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE (PEK) Uební osnova je uvedena v Dokumentech 2002, str. 27 až 29. V ásti pojetí vyuovacího pedmtu se mj. íká, že pedmt je zamen na získání dovednosti ovládat klávesnici poítae desetiprstovou hmatovou metodou. Žáci vyhotovují na poítai rzné druhy písemností v normalizované úprav, píp. s využitím šablon dopisních pedtisk. Získávají vdomosti o obsahové náplni a stylizaci obchodních dopis, komunikují prostednictvím elektronické pošty a pracují s webovými stránkami. Výuka je zamena na racionální ovládání poítaové klávesnice. Pi nácviku stylizace a vyhotovování písemností se využívá znalostí získaných v eském jazyce, v odborných

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 20 ekonomických pedmtech a trvale se posiluje mezipedmtová vazba na výuku pedmtu informaní technologie. Je podporováno samostatné logické uvažování a pstován kultivovaný písemný projev, a to z hlediska vhodné odborné stylizace, logické, vcné i gramatické správnosti a vyhovující formální úpravy v souladu s normou pro úpravu písemností. V oblasti elektronické komunikace jsou žáci vedeni k jejímu racionálnímu využívání. V dnešní dob probíhá výuka v pevážné vtšin škol v odborné uebn vybavené PC s využitím výukových program pro ovládnutí klávesnice všemi deseti prsty hmatov, tj. bez dívání se na klávesnici. Velké množství základních a stedních škol využívá nkterý z výukových program pro nácvik desetiprstové metody. Na obchodních akademiích v R velmi rozšíeným programem využívajícím nové metodiky výuky je tzv. Programová výuka psaní ZAV autora Jaroslava Zaviaie. Ve školách se používají i nkteré jiné programy (jsou obvykle na rozdíl od programu ZAV podstatn levnjší), nap. program ATF, nebo výuka psaní na klávesnici Deseti prsty i hmatová metoda Psaní všemi deseti, které zdaleka nedosahují úrovn programu ZAV. Vzhledem k tomu, že s programem ZAV mám nejvíce zkušeností, pojednám o nm podrobnji. 9 RÁMCOVÝ ROZPIS UIVA PEDMTU PEK Podle materiálu Dokumenty 2002, uební osnova pedmtu písemná a elektronická komunikace v ásti výchovn vzdlávací cíle krom požadavku na pesnost a rychlost uvádí, že žáci využívají funkce textového editoru, samostatn stylizují standardní písemnosti, vytváejí jednoduché tabulky, pi vypracování dokument správn aplikují požadavky normalizované úpravy písemností, vytváejí písemnosti a tabulky na dobré profesionální úrovni, tj. vcn, jazykov i formáln správn, bžn pracují s elektronickou poštou a využívají komunikace prostednictvím webových stránek. Vlastní rámcový rozpis uiva (Dokumenty 2002, str. 28) je rozdlen na ti ásti. První ást je nazvaná základy psaní na klávesnici ve výukovém programu. Zde je sice uveden nácvik podle písmenných ad (o tom pojednám v ásti Výuka realizovaná tradiní metodikou), což napíklad neodpovídá realit programové výuky ZAV, kde autor na www

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 21 stránkách v jednom z komentá k této programové výuce uvádí, že písmena jsou probírána podle jejich frekvence v eštin a ne po adách klávesnice. V této ásti Dokument 2002 se dále íká, že žák se má nauit rychle a pesn ovládat PC desetiprstovou hmatovou metodou, zachycovat na klávesnici pímý diktát a zpracovat text s využitím zvýraznní a formátování. O provázanosti ICT a PEK jsem již psal. Druhá ást má název normalizovaná úprava písemností, kde se mají probrat pravidla normalizované úpravy písemností (podle aktuální SN), psaní adres, náležitosti a druhy tabulek, pravidla stylizace dopis a dokument, úprava dopis do zahranií, velikost papír a obálek a korektorská znaménka. Žák získá následující dovednosti: pracuje s textovým editorem na základ poznatk z pedmtu informaní technologie, zpracuje obchodní dopis podle normy, dokáže vyhledat v norm pravidla pro úpravu textu, zpracuje tabulky podle zásad jejich úpravy na poítai a provádí vyznaené korektury. Je zde opt odkaz na mezipedmtové vztahy s ICT, a to textové editory a tabulkové procesory. Tetí ást nazvaná obchodní korespondence obsahuje pt tematických celk, z nichž první ti jsou dosti rozsáhlé. a) Tematický celek elektronická komunikace a komunikaní technika pedpokládá možnost jednoduchých sdlení a obchodní korespondenci (e-mail), dokumenty posílané elektronickou poštou, využití elektronického podpisu, internetbankingu a phonebankingu, získání informací z webových stránek, elektronické obchodování a využití faxu a mobilního telefonu. Žák poté posílá jednoduchá sdlení a dokumenty v píloze elektronickou poštou, vyhledává informace pomocí vyhledáva, ovládá objednávání zboží prostednictvím webových stránek, pracuje s prostedky komunikaní techniky a orientuje se v návodech k práci s komunikaní technikou. b) Tematický celek komunikace v obchodním styku nauí žáky zajišování obžného majetku, prodej zboží a služeb, realizaci dodávky a styk s bankou. Žák vyhotoví na poítai poptávku, nabídku, inzerát, objednávku, potvrzení objednávky, kupní smlouvu, daový doklad, upomínku, urgenci, reklamaci, dodací list, píkaz k úhrad; vybrané písemnosti zpracuje s využitím elektronické komunikace, hromadné korespondence, píp. úetního softwaru. c) Tematický celek vnitropodnikové písemnosti umožní získat vdomosti z oblasti personálních písemností, osobních dopis a písemností pi ízení podniku. Žák zpracuje životopis, žádost o místo, dotazník, pracovní smlouvu, ukonení pracovního pomru

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 22 dohodou, výpovdí, okamžitým zrušením, dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní innosti, dohodu o hmotné odpovdnosti, pracovní hodnocení, osobní dopisy zamstnancm a rovnž zpracuje písemnosti vznikající pi pracovních poradách, pracovních cestách a písemnosti vedoucích pracovník (pozvánku, prezenní listinu, zápis, obžník, píkaz vedoucího, smrnice); vybrané písemnosti vyizuje s využitím elektronické komunikace a hromadné korespondence, píp. formulá dostupných na internetu. d) Tematický celek právní listiny a podání oban pedpokládá, že žák sestaví a napíše plnou moc, dlužní úpis, potvrzenku a žádosti oban. e) V tematickém celku manipulace s dokumenty se pojednává o pijetí pošty, evidenci a archivaci doklad, vypravení pošty a manipulaci s elektronickými dokumenty. Žák využívá pravidel pi ukládání školních písemností a elektronických dokument. Na závr této tetí ásti obchodní korespondence jsou opt zdraznny mezipedmtové vztahy písemné a elektronické komunikace k informaní technologii, právu a ekonomice.

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 23 II. PRAKTICKÁ ÁST

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 24 1 VÝUKA REALIZOVANÁ TRADINÍ METODIKOU Ze své žákovské a uživatelské pozice (využití psacího stroje bhem vysokoškolských studií a v následné tyleté podnikové praxi) i z pohledu dlouholeté uitelské profese mohu hodnotit výuku psaní na stroji v naší republice již od školního roku 1964/1965, kdy jsem se sám zaal na stední škole od druhého roníku uit psát na psacím stroji v pedmtu technika administrativy. Uební látka byla uspoádána tak, že jsme se více než jeden školní rok uili psát na psacím stroji (ást vyuovacích hodin byla též vnována základm mechaniky vlastního psacího stroje) a ovládat nkteré mechanizaní prostedky (nap. tehdejší poítací a rozmnožovací stroje). Asi od poloviny tetího roníku až do konce tyletého stedoškolského studia jsme probírali a procviovali hospodáské písemnosti a organizaci administrativních prací. 1.1 Pohled do historie Pi nácviku a opisování textu na runím psacím stroji fakticky neexistovala možnost opravy chyb (text se nkdy opisoval tak dlouho, dokud nebyl úpln bez chyb). Pi vypracování dopis se obvykle povolovalo tzv. minimální neznatelné gumování (tedy podle délky dopisu pouze dv až ti takto opravené chyby), jinak se musel celý dopis pepsat. Na známku výbornou musel být dopis bezchybný. Používaly se i nkteré další opravy, nap. podobná písmena se lehce vygumovala a pak peklepla správným znakem, znaky navíc se škrtaly, tzv. pesmyky sousedních písmen nebo slov se vyznaovaly bu obloukem se šipkami nad chybnými znaky nebo íslováním nad slovy (nap. šlo-li o slovosled). Vynechaná písmena (pokud byla tzv. úzká jako je i-í-l-j-f) se více i mén znateln vpisovala na správné místo a podobn. Normy klasifikace pesnosti a rychlosti psaní na stroji ve výuce se mohou z dnešního pohledu zdát jako nenároné. Opak byl pravdou. asto dosti zastaralé psací stroje a nemožnost opravovat chyby pi opisu, zpsobily mnoha žákm na školách, kde byli písnjší vyuující, nemálo problém. Napíklad na stedních zemdlských školách v letech 1963 až 1968 (obor ekonomika zemdlství; v souasné dob se vtšina tchto škol transformovala bu na stední odborné školy nebo na obchodní akademie) byly tyto požadavky po probrání tí písmenných ad (pi dvou hodinách týdn to bylo pibližn koncem prvního pololetí) na známku výbornou 80 a více istých úhoz pi mén než 0,3 % chyb, na známku chvalitebnou více jak 67 úhoz a do 0,6 % chyb. Známkou dobrou byla

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 25 ohodnocena práce do 1 % chyb a nad 56 úhoz a práce nad 1,4 % chyb a pod 41 istých úhoz za minutu byla nedostatená. Tyto tzv. zkoušky rychlosti byly obvykle ptiminutové nebo desetiminutové opisy neznámého textu s penalizací deset úhoz za jednu chybu. Vedle toho byly v uebnicích pro první roník doporuovány i tzv. zkoušky pesnosti. Byly to opisy dvou i tí ádk textu, kde na známku výbornou musel být opis bezchybný nebo s jednou chybou, na chvalitebnou s dvma chybami atd., až pt chyb znamenalo známku nedostatenou. Po probrání všech ty ad klávesnice (text bez velkých písmen, znamének, znaek a íslic), tedy asi v prbhu msíce dubna, zstaly normy pro % chyb stejné, rychlost se zvýšila na známku výbornou nad 100 istých úhoz za minutu a snižovala se po 15 úhozech, to znamenalo, že práce nad 1,4 % chyb a do 54 istých úhoz za minutu byla klasifikována nedostaten. Koncem školního roku (v našem pípad to byl první rok psaní na stroji) byla cílová rychlost 110 istých úhoz za minutu pi maximáln 0,3 % chyb. Procento chybovosti zstalo po dobu studia na této stední škole stejné. Po dvou letech výuky byla požadována rychlost 140 úhoz a na závr studia (po tech letech výuky) 160 istých úhoz za minutu na známku výbornou. Kdo ml zájem absolvovat státní zkoušku z kanceláského psaní strojem musel splnit písnjší normy. Na stedních ekonomických školách se technika administrativy v uvedeném období (podle vzpomínek absolvent) vyuovala od prvního roníku do poloviny tvrtého roníku. Normy pro chybovost byly písnjší, a to do 0,3 % chyb na známku výbornou až po maximáln 1,2 % chyb na známku dostatenou. Cílová rychlost v posledním pololetí byla 180 istých úhoz za minutu. V ásti pedmtu technika administrativy, kde byla náplní uiva hospodáská korespondence se probíral obsah a úprava hospodáských písemností vetn normalizované úpravy podle SN, tj. psaní adres, odvolacích údaj, psaní vlastního obsahu (textu) a zakonení dopisu. Podnikové dopisy se svým obsahem poptávka, nabídka, objednávka, reklamace, upomínka apod. podle druh píliš nelišily od dnešních obchodních písemností. Samozejm, že z dnešního pohledu byly rozdíly v oslovení (ideologické), v používané terminologii (eský jazyk se vyvíjí) a hlavn v použité technice (byly k dispozici pouze runí psací stroje, mnohdy velmi zastaralé). Existovala též možnost složit státní zkoušku z kanceláského psaní strojem, ehož žáci využívali. (Státní zkoušku již tehdy organizoval Státní tsnopisný ústav v Praze, dnešní

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 26 souást Národního ústavu odborného vzdlávání Praha.) Obsah této státní zkoušky se nelišil od souasné státní zkoušky z kanceláského psaní na klávesnici. Zkouška obsahovala desetiminutový opis textu s penalizací deset úhoz za neopravenou chybu (pipomínám, že na runích psacích strojích neexistovala možnost chyby opravovat) a vyhotovení dopisu a tabulky v ase dvou bžných hodin (120 minut). Normy rychlosti a chybovosti byly v uvedeném období následující: na známku výbornou nad 220 istých úhoz a do 0,30 % chyb, na známku chvalitebnou nad 210 úhoz a do 0,60 % chyb a na známku dobrou nad 200 istých úhoz za minutu a do jednoho procenta chyb. Tyto výkonové normy pro státní zkoušky zstaly nkolik let stejné. Ke zpísnní požadavk na státní zkoušky došlo v prbhu let 1975 až 1978, kdy chybovost na známku výbornou zstala do 0,30 %, na známku chvalitebnou se zpísnila do 0,50 % chyb a na známku dobrou do 0,80 % chyb. V prbhu tchto let se zvýšily i normy rychlosti až na dnešní úrove, tj. nad 240 istých úhoz na známku výbornou, nad 220 úhoz na známku chvalitebnou a nad 200 istých úhoz za minutu na známku dobrou. Po nástupu elektronických psacích stroj, které umožnily korekturu textu, tj. možnost provádní oprav chyb, se normy chybovosti, resp. pesnosti dostaly na souasnou úrove, tj. výborn je klasifikována práce do 0,15 % chyb (pesnost 99,85 %), chvalitebn do 0,30 % chyb a vyhovující známkou dobrou práce do 0,50 % chyb. Pibližn od roku 1963 byly dle pamtník poádány krajské soutže žák stedních škol v psaní na psacím stroji, v tsnopisu a ve stenotypistice (oznaované jako soutže v tzv. grafických pedmtech) a soutže v poítání na kalkulaních strojích (ty byly v prbhu sedmdesátých let vlivem vysplejší techniky zrušeny). Od školního roku 1965/1966 jsou krajské a celostátní soutže žák stedních škol v grafických pedmtech poádány pravideln. Organizuje je Státní tsnopisný ústav Praha. Asi ped osmi až deseti lety se pestal na obchodních akademiích vyuovat tsnopis (ímž zanikla i jeho kombinace stenotypistika, tj. strojový pepis pomaleji diktovaného a run provedeného tsnopisného záznamu) a nkolik škol pešlo na tsnopis strojový. Vedle toho byla do programu žákovských soutží v R zaazena tzv. autorská korektura (oprava textu podle pedlohy, kde jsou vyznaeny chyby korektorskými znaménky) a v posledních letech i tzv. zpracování text pod názvem wordprocessing (který pedstavuje náronou úpravu textu s využitím mnoha funkcí moderního poítae esky eeno profesionální zpracování textu). Žákm stedních škol (a nyní již i základních škol) je též umožnno

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 27 úastnit se rzných druh soutží, které jsou organizovány pro praktiky (poádá je Národní ústav odborného vzdlávání Praha a Interinfo R Praha) a mnoha dalších soutží, které poádají jednotlivé školy a též Interinfo R (soutže pro žákovské uživatele programu ZAV). Nejlepší úastníci domácích i mezinárodních soutží obvykle reprezentují eskou republiku na Mistrovství svta Intersteno, které se má v roce 2007 (po 44 letech, podruhé v historii tchto soutží) uskutenit v Praze. V prbhu nkolika posledních desítek let bylo v naší republice vydáno velké množství rzných a metodicky více i mén zdailých uebnic psaní na stroji. V uplynulých deseti letech se v názvu uebnic objevují formulace typu na klávesnicích psacích stroj a poíta nebo pímo písemná a elektronická komunikace. V nových uebnicích je obvykle pímo doporuováno, že výuka mže probíhat bu na psacích strojích nebo na klávesnicích poíta. Elektronické psací stroje zaaly být zaazovány do výuky (s nepatrným pedstihem ped poítai) pibližn kolem roku 1990. Jejich píchod znamenal mimo znané snížení jejich hmotnosti též podstatn komfortnjší práci, menší námahu, jinou techniku psaní (místo síly úderu na klávesu staí dotek prstu), vtší i menší pam a adu rzných automatických funkcí (nap. centrování textu na ádek, psaní od pravého okraje nastavení, opakování znaku stiskem píslušné klávesy a jejím podržením apod.). Nkteré z tchto stroj též umožují mnit šíku roztee znak, což je výhodné napíklad pi vyplování kolonek ve formuláích (existují stroje, které mají dokonce ti až tyi typy písma, a to pica s 10 znaky na 1 palec, elite s 12 znaky a mikro s 15 znaky na 1 palec a i tzv. proporcionální písmo). Elektronické psací stroje umožují používat k oprav chyb korekturní pásku (karbonovou snímací nebo textilní pekrývací) a komfort zvyšuje i vlastní psací páska, která je umístna ve výmnné kazet. Tyto stroje již nemají tzv. typový koš s typovými pákami jednotlivých písmen, ale typový kotou (ploché koleko z tvrzeného plastu) na jehož obvodu jsou paprskovit seazena krátká pružná ramena nesoucí typy s jednotlivými znaky. Kotou se otáí kolem své osy a je snadno vymnitelný za jiný typ nebo druh písma (tato nabídka byla vtšinou omezena pouze na dva až ti druhy kotou). Na nkterých modelech elektronických psacích stroj je umístn displej, na kterém se zobrazují práv napsané znaky.

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 28 1.2 Cviebnice hmatového psaní Cviebnice hmatového psaní na klávesnicích psacích stroj a poíta od R. Šedého z Beclavi (1997) je podle autora urena pedevším studentm stedních škol ekonomického smru. Její pedností je zejména znané množství cviných slov a vysoká hustota nov probíraných písmen v nich. Lze podle ní cviit na všech druzích psacích stroj i na klávesnicích poíta. V úvodu podle mého autor správn uvádí, že úmysln jsou vynechány souásti psacích stroj a poíta vetn manipulace s nimi, protože pi souasné rozsáhlé nabídce této produkce by to znamenalo neúnosné zvtšení obsahu cviebnice. Publikace je rozdlena na dv ásti. V první ásti je zaazen nácvik jednotlivých písmen a znak (91 stran, z toho dv strany struných pokyn k sestavení tabulek) a ve druhé ásti jde o 25 stran souvislých ekonomických text pro opis. Z nich je patnáct stran text pro opis s pípravou obtížnjších výraz, slovních spojení a vtných úsek pro použití zejména k rychlostnímu nácviku a deset stran lánk pro opis oznaených jako texty bez pípravy. U této uebnice, stejn jako u jiných uebních pomcek (na rozdíl od programové výuky) vždy záleží na zkušenostech uitele, aby v konkrétní tíd zvolil takové metody a tempo výuky, aby naplnil jak požadavky uebních osnov, tak dokázal všechny žáky nauit pesn a rychle psát. Ve své cviebnici dokázal R. Šedý probíranou látku oproti jiným uebnicím vtsnat do nepomrn menšího potu ticeti cviení. Nácvik dvou ad klávesnice vetn árky na dolní ad (základní ada obsahuje vždy deset písmen a stední ada jedenáct písmen) dokázal shrnout do dvanácti lekcí a dolní adu probral v sedmi lekcích (sedm písmen plus teka i pomlka a levý i pravý peaova pro psaní velkých písmen). Horní íselná ada (tzn. všechna písmena s diakritikou a íslice) je probrána v deseti lekcích (je to devt písmen a deset íslic a dalších sedm písmen, kde je nutné psát zvláš háek nebo árku a pak teprve dopsat píslušné písmeno). Poslední ticáté cviení je vnováno psaní mén astých znak, zvýrazování textu, poetním znakám, úprav íselných údaj a tabulkám (jde o tyi strany textu A4). R. Šedý dokázal ve své publikaci shrnout maximum látky do minima cviení, ticeti lekcí. Sám uvádí, že cviení mají znané množství cviných slov a slovních spojení. Tuto souást každé lekce nepochybn musí zkušený uitel využívat pro nácvik pesného a rychlého psaní a k dkladnému procviení každé lekce.

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 29 Psaní na klávesnici se v prvním roce výuky uí pi dvou nebo tech vyuovacích hodinách týdn obvykle po celý školní rok. Z tohoto dvodu považuji za pínosné a efektivní pro výuku využití znaného množství cviných slov a slovních spojení. Tento materiál lze v publikaci R. Šedého využívat pi opisech na zdokonalování hmatové jistoty a techniky psaní jak v prbhu školního roku (pi probírání nových písmen v jednotlivých cvieních), tak pi závreném nácviku pesnosti a rychlosti psaní, resp. i pi píprav zájemc na nkterou z výše uvedených státních zkoušek. Za problematické, z hlediska efektivity za ztrátu asu, považuji pi pouhém opisování skutenost, že text je nutné po každém opisu peíst a vyznait chyby. Tato ztrátová innost u programové výuky odpadá, nebo rutinní opravu v pamti naprogramovaného textu provede po opisu sám poíta bu automaticky nebo po spuštní píslušného programu. 1.3 Písemná a elektronická komunikace pro stední školy Autoi Písemné a elektronické komunikace pro stední školy a veejnost J. Kroužek a O. Kuldová z Prahy (2003; z uvedených tí publikací je tato nejnovjší) v pedmluv práce mj. íkají, že do koncepce a nápln kapitol a do celého nácviku klávesnice byly zaazeny základní postupy pi práci s textovým editorem MS Word 2000, stejn jako do nápln kapitol, které se týkají vypracování tabulek. Zalenno bylo rovnž používání automatických funkcí textového editoru pi vyizování obchodní korespondence. Uebnice je koncipována jak pro práci na klávesnici poítae tak pro výuku na elektronickém psacím stroji. Na zvláštní stran ped úvodem se íká, že k této uebnici je uren výukový program psaní všemi deseti prsty na klávesnici poítae ATF All Ten Fingers. Dále se zde uvádí, že vzhledem ke stejné metodice postupu probírání znak a struktue text lze pi výuce program a uebnici vhodn kombinovat. Uebnice v úvodu vymezuje podmínky racionálního ovládání klávesnice a dále popisuje zásady pro zahájení práce s textovým editorem a s elektronickým psacím strojem. Vlastnímu nácviku písmen, znamének, íslic a znaek jsou vnovány následující tyi kapitoly. Další dv kratší kapitoly jsou návodem pro vypracování tabulek v MS Word a na elektronickém psacím stroji a dv kapitoly pojednávají o normalizované úprav obchodních a úedních dopis s jejich praktickými ukázkami a o psaní podle diktátu. Zvyšování pesnosti a rychlosti psaní se vnují dv rozsáhlejší kapitoly. Pozitivní rovnž

UTB ve Zlín, Univerzitní institut 30 je, že u ástí vnovaných nácviku písmen a znamének a pesnosti a rychlosti psaní je zaazeno vždy nkolik stran anglických a nmeckých text. Posuzuji-li rozsáhlost jednotlivých kapitol množstvím lekcí vnovaných jednotlivým probíraným jevm, je charakteristika následující: nácviku dvou ad klávesnice a árce na dolní ad je vnováno dvanáct lekcí, dále jsou prbžn zaazeny ti lekce na procviování a dv strany anglického a dv nmeckého textu. Cizojazyné píklady jsou ve stejném rozsahu i u další ásti a u text urených ke zvyšování pesnosti a rychlosti psaní. Dolní písmenná ada (vetn shiftu peaovae) je probrána v devíti lekcích a tyi lekce jsou prbžn vnovány procviování. Nácviku horní íselné ady je ureno devt lekcí, tyi lekce nácviku korektur a šest lekcí je ureno na probrání diakritických znamének a dalších používaných znak a písmen. Jedenáct lekcí je vnováno nácviku íslic (zvláš na numerické klávesnici poítae a na alfanumerické klávesnici psacího stroje), znaek a jejich procviování a tabulátoru. Následující kapitola pojednává o vypracování tabulek v MS WORD 2000 (deset stran textu A4) a ti strany další kapitoly jsou ureny pro vypracování tabulek na elektronickém psacím stroji. Zvyšování pesnosti a rychlosti psaní s krátkou pípravou jsou ureny dv kapitoly v celkovém rozsahu 23 stran A4. Mezi n je vložena devátá kapitola o normalizované úprav obchodních a úedních dopis v. píklad dopis v rozsahu 12 stran A4 a krátká kapitola psaní podle diktátu. Pínos této publikace spatuji mimo jiné v tom, že školy, které v minulosti zakoupily dosud funkní a pomrn drahé elektronické psací stroje je mohou takto ješt ásten používat. Jsou-li uebna psacích stroj a poítaová uebna umístny vedle sebe a celkové množství této techniky mže využívat pouze jedna tída (a za pedpokladu že hodinu písemné a elektronické komunikace škola nedlí na dv oddlení), mohou se tato oddlení jedné tídy v uvedených uebnách napíklad po jedné hodin nebo po týdnu stídat. Pozitivní je rovnž to, že obsah uebnice je kompatibilní s výukovým programem ATF. Ocení to pedevším ti žáci, kteí radji opisují z papírové pedlohy než z obrazovky poítae. Celkov lze konstatovat, že nácviku písmen a znak vetn procviování je vnováno 62 lekcí a další rozsáhlá látka formátu strany A4 je urena pro nácvik tabulek (tináct stran), normalizované úprav dopis je vnováno trnáct stran a dvacet ti stran je ureno pro nácvik pesnosti a rychlosti psaní. Z tohoto pohledu lze tuto obsahov rozsáhlou uebnici používat v hodinách písemné a elektronické komunikace v jedné tíd více než jeden školní rok.