6. Vliv zůsobu rovozu uzlu transformátoru na zemní oruchy Zemní oruchou se rozumí sojení jedné nebo více fází se zemí. Zemní orucha může být zůsobena řeskokem na izolátoru, růrazem evné izolace, ádem řetrženého vodiče na zem aod. Charakter zemních oruch závisí zejména na zůsobu roojení uzlu transformátoru se zemí. Jedná-li se o izolovaný uzel nebo o uzel transformátoru roojený se zemí řes zhášecí tlumivku a vzniklo-li sojení se zemí ouze v jedné fázi, nazývá se orucha zemní sojení (ZS). Ve všech ostatních říadech (účinně uzemněný uzel, uzel sojený se zemí řes odor, nebo ři sojení více fází se zemí) se jedná o zemní zkrat. V elektrizační soustavě ČR se s účinně uzemněným uzlem rovozuje soustava vvn a nn. V distribučních sítích vn je řevážně oužíváno zemnění uzlu řes zhášecí tlumivku - sítě komenzované. Výjimkou jsou malé sítě, nař. sítě některých růmyslových závodů, vlastních sotřeb elektráren a teláren, které jsou rovozovány s izolovaným uzlem. Kabelové sítě vn, nař. ve městech, mohou být rovozovány s uzlem uzemněným řes činný odor. Druhy zemních sojení: odle velikosti řechodového odoru v místě oruchy (R) - kovová (0 - oblouková (několik ) - odorová (několik set ) odle doby trvání - mžiková (do 0,5 s) řechodná ZS - krátkodobá (do 5 min) - řerušovaná (oakovaná mžiková nebo krátkodobá orucha, mnohdy nelze vyhledat) - trvalá (až několik hodin, do doby odstranění oruchy). Při vzniku zemního sojení (tedy u sítí s izolovaným uzlem nebo komenzovaných) je možné síť rovozovat určitou dobu bez řerušení dodávky elektrické energie, aniž by bylo ovlivněno naětí v síti nn u sotřebitelů. Je to na dobu nezbytnou k vyhledání ZS. Zemní sojení nastává častěji v sítích s venkovním vedením než s vedením kabelovým. Při řechodném zemním sojení říčina oruchy o určité době mizí. Pro venkovní vedení je tedy výhodný rovoz se zhášecí tlumivkou, rotože zhášecí tlumivka snižuje roud v místě oruchy, což umožňuje o dobu trvání zemního sojení říznivější odmínky ro rovozované zařízení a oblouk snadněji ři řechodném ZS zhasíná. - 102 -
6.1 Charakteristika jednotlivých tyů sítí U zdravých symetrických sítí se zůsob sojení uzlu sítě se zemí nerojeví, naěťové a roudové oměry jsou stejné ro všechny tyy sítí. Odlišnost jednotlivých zůsobů rovozu uzlu sítě se rojeví zejména ři nesymetrických stavech. Nejvýznamnějším říadem nesymetrie je jednofázová zemní orucha. Zemní oruchy ro různé zůsoby uzemnění uzlu jsou charakterizovány rozdílnými roudovými a naěťovými oměry v síti ři oruše (velikost a charakter oruchového roudu, naětí fázových vodičů roti zemi). Rozbor naěťových a roudových oměrů ři jednofázové zemní oruše ro různé zůsoby uzemnění uzlu sítě je roveden na modelu obecné sítě (obr. 6.1). Z T1, Z T0 U C I 1 Vývod 1 Z V1, Z V0 C U B I zat1 B U A Z N U AP U BP U CP C 1 C 1 C 1 U P R P I or R C1 R C1 R C1 A I 2 Vývod 2 I zat2 C 2 C 2 C 2 R C2 R C2 R C2 Obr. 6.1 Model obecné sítě se dvěma vývody 6.1.1 Přímo uzemněná síť Uzel sítě je římo sojen se zemí (Z N =0). Netočivá složka imedance naájecího transformátoru je odstatně menší než hodnota 1/Y, a tudíž lze říčnou admitanci vedení v obecném náhradním schématu ro jednofázovou zemní oruchu (obr. 6.2.) zanedbat. Kaacita vedení se tedy ři jednofázovém zemním zkratu neulatní. - 103 -
Obr. 6.2 Obecné náhradní schéma U fáz Z T1 Z V1 I 1 Z T2 Z V2 I 2 U 1 1/ R C = 1/ R C1 + 1/ R C2 C = C 1 + C 2 I POR = I 1 + I 2 + I 0 U 2 Z T0 Z V0 I 0 3*R U A 1/Y U 0 3*Z N R C C 1/3 I POR Proud oruchy má induktivní charakter a jeho velikost je ovlivněna místem vzniku oruchy (tj. imedancí vedení Z V ): 3 U fáz I or Z 1 Z 2 Z 0 3R Hodnota netočivé složky zkratové imedance Z 0 =Z T0 +Z V0 je ve srovnání s jinými zůsoby uzemnění uzlu sítě odstatně menší, oruchový roud je tedy největší. Naětí oškozené fáze v místě oruchy U A = R *I or. Při kovovém zkratu (R=0) klesne na nulovou hodnotu. Naětí zdravých fází zůstanou nezměněna co do velikosti i úhlu natočení (toto tvrzení latí za ředokladu, že Z 1 = Z 0, ve skutečné síti Z 1 Z 0 a u zdravých fází dojde k neatrnému zvýšení naětí a neatrné změně úhlu). Použití: Výhody: - sítě nn, vvn a zvn - jednoznačné vyhodnocení vzniku oruchy - nižší hodnoty řeětí - ři oužití jednoólových vyínačů možnost oužít OZ ouze ve fázi s oruchou - nižší nároky na izolaci (dimenzování ouze na hodnotu fázového naětí) Nevýhody: - velká hodnota oruchového roudu ve srovnání s jinými zůsoby uzemnění uzlu sítě - nebezečné hodnoty krokových a dotykových naětí - nutnost nerodleně vynout oruchu. - 104 -
6.1.2 Izolovaná síť Uzel sítě je od země izolován (Z N ). V bezoruchové symetrické síti jsou naětí fázových vodičů roti zemi stejně velká a uzel sítě má roti zemi rakticky nulové naětí (obr. 6.3-a). Vlivem nesymetrie kaacit v jednotlivých fázích sítě (netransonované vedení vn) je naětí uzlu roti zemi obvykle <1%U fáz. Obr. 6.3 Fázory naětí a zemních kaacitních roudů v síti s izolovaným uzlem a/ bezoruchový stav b/ stav ři zemním sojením I CA I POR = I KAP I CC I CB U CA U A U AB U CA = U C U A = - U AB = U B U C U B U C U B I CC U BC U BC I CB I CA = I CA1 + I CA2 I CB = I CB1 + I CB2 I CC = I CC1 + I CC2 I Cxy x fáze y číslo vývodu Při ZS se oruchový roud zětně uzavírá ouze řes kaacity fází roti zemi a jejich svodové odory (obr. 6.4) a naájecí transformátor. Poruší se naěťová symetrie a dojde také ke změně velikostí a úhlů kaacitních roudů v jednotlivých fázích (obr. 6.3-b). Při kovovém ZS (R =0) stoune naětí uzlu roti zemi na hodnotu fázového naětí, naětí zdravých fází se zvýší na hodnotu sdruženého naětí a naětí oškozené fáze klesne na nulovou hodnotu. Obecné náhradní schéma (obr. 6.2) lze zjednodušit (zanedbání imedance transformátoru, vedení a svodových odorů) na náhradní schéma (obr. 6.5). Naětí uzlu sítě roti zemi: 1/ R U fáz 1/ R j3 C Proud rocházející místem oruchy má kaacitní charakter: 1/ R I or U fáz j3 C 1/ R j3 C - 105 -
Z T1, Z T0 I 1 I CC1 Vývod 1 Z V1, Z V0 C I CB1 B I POR A C 1 C 1 C 1 I or R C1 R C1 R C1 I CC2 Vývod 2 I CB2 I 2 I CC1 + I CB1 = I KAP1 I CC2 + I CB2 = I KAP2 R C2 C 2 C 2 C 2 R C2 R C2 Obr. 6.4 Zemní sojení v síti s izolovaným uzlem kde C je celková kaacita fáze roti zemi C = C 1.vývod + C 2.vývod = C k *l celk, C k je kaacita roti zemi jedné fáze na jednotku délky, l celk je celková délka všech vedení sítě (součet délek všech vývodů řiojených k danému naájecímu transformátoru). Obr. 6.5 Náhradní schéma ro zemní sojení v síti s izolovaným uzlem U fáz R P I POR C 1 + C 2 = C U P I ka1 I ka2 3C 1 3C 2 1.vývod 2.vývod - 106 -
Při kovovém zemním sojení (R =0) latí: =U fáz a I or j3 CU fáz. Hodnota oruchového roudu 3 CU fáz se označuje jako kaacitní roud sítě I ka a atří mezi charakteristické hodnoty sítě. Naěťové a roudové oměry ři ZS nezávisí na tom, ve kterém místě sítě k oruše došlo. Velikost kaacitních roudů závisí ouze na druhu oužitých vodičů, tj. na velikosti měrné kaacity vodiče roti zemi C k. Měrný kaacitní roud: venkovní vedení vn: 0,06 A/km kabelové vedení: řádově jednotky A/km. Vliv odoru oruchy na naěťové a roudové oměry ři ZS znázorňuje obr. 6.6. Naětí zdravých fází může ři určitých hodnotách R řevýšit i hodnotu sdruženého naětí. Odor oruchy R se na velikost oruchového roudu I or rojeví terve ři hodnotách řádově stovky až tisíce Ω. Obr. 6.6 Fázorové diagramy ři odorovém zemním sojení v izolované síti U A U A U A U C U B I CC U C U B I POR I CB I CA Díky kaacitnímu charakteru oruchového roudu je jeho zhášení u obloukových ZS obtížné. Po zhasnutí oblouku rychle vzrůstá naětí oškozené fáze, takže se o několika ms může oblouk znovu zaálit. Vzniká tak řerušované zemní sojení s následnými vysokými hodnotami řeětí. Tato řeětí mohou zůsobit růraz izolace v jiném místě sítě a vznik dvojitého ZS. Dvojité zemní sojení ředstavuje dvoufázový zkrat dorovázený velkými hodnotami oruchových roudů, a je nutné ho ihned vynout. Použití: - ro sítě malého rozsahu do Ika = 10 A, do 20 A u starých dožívajících sítí Výhody: - nejsou náklady na zhášecí tlumivku, automatiky ladění a řiínání odoru k tlumivce - jednoznačné vyhodnocení ZS (součtový roud vývodu s oruchou má oačný úhel vůči UN než vývod bez oruchy - obr. 6.11) Nevýhody: - obtížné zhášení oblouku (kaacitní charakter Ior) - ři ZS je řeětí - 107 -
6.1.3. Komenzovaná síť Tlumivka zaojená mezi uzel sítě a zem (obr. 6.7) komenzuje (snižuje) velikost kaacitního roudu v místě oruchy. Indukčnost komenzačních tlumivek ro sítě 22 kv se ohybuje v rozmezí 0,14 až 3,6 H. Z T1, Z T0 I 1 I CC1 Vývod 1 Z V1, Z V0 C I CB1 B I POR A I ZT C 1 C 1 C 1 I or I RL I L R Ń I 2 R C1 R C1 R C1 I CC2 Vývod 2 I CB2 I CC1 + I CB1 = I KAP1 I CC2 + I CB2 = I KAP2 C 2 C 2 C 2 R C2 R C2 R C2 Obr. 6.7 Zemní sojení v komenzované síti V ideálním říadě (vykomenzovaný stav) roud rotékající tlumivkou I L je stejné velikosti, ale oačného směru jako kaacitní roud v místě oruchy I ka a roud v místě je tedy zcela vykomenzovaný, tj. nulový (obr. 6.8-a). Toto tvrzení latí ouze ři ředokladu, že odor tlumivky a svodové odory jsou zanedbány. Obr. 6.8.-b zobrazuje stav ři ZS, kdy odor tlumivky není zanedbán. Poměry v komenzované síti je možné určit z náhradního schéma (obr. 6.9), které vznikne zjednodušením obecného náhradního schéma (obr. 6.2), zanedbáním imedance transformátoru, vedení a svodových odorů. Naětí uzlu sítě roti zemi: U N U fáz 1/ R 1/ R j(3 C 1/ L) Pro roud v místě oruchy latí: I or 1/ R j 3 C 1/ L L - 108 -
Obr. 6.8 Fázorové diagramy ři zemním sojení v komenzované síti a/ odor tlumivky zanedbán b/ odor tlumivky resektován I POR I CC I KAP I POR =0 I L I KAP I RC I C I POR I RN I L I ZT I RL I CB U C U A = - U B U C U A = - U B U C U B U C U B U BC U BC Při kovovém zemním sojení (R =0) má naětí uzlu velikost fázového naětí. I or U fáz / R j 3 C 1/ L I j( I I ) 1 L W ka L Výsledný oruchový roud je tvořen složkou danou rozdílem kaacitního roudu sítě a induktivního roudu zhášecí tlumivky (I ka -I L ), dále nevykomenzovanou činnou složkou odovídající ztrátám ve zhášecí tlumivce I W. Nevykomenzovány zůstávají i roudy vyšších harmonických (komenzuje se ouze základní harmonická kaacitního roudu). Poruchový roud je u dobře vyladěné komenzované sítě jednak mnohem nižší než kaacitní roud sítě (méně než 20% I ka ), jednak má činný charakter, čímž se výrazně zlešují odmínky ro samozhášení obloukových zemních sojení (oblouk se řerušuje bez znovuzáalů, s omalým nárůstem naětí v ostižené fázi). Obr. 6.9. Náhradní schéma ro zemní sojení v síti s komenzovaným U fáz R P I POR I ka U P R L I RL I ZT L I L I ka1 I ka2 3C 1 3C 2 1.vývod 2.vývod V říadě úlné komenzace kaacitního roudu (I ka = I L ) oteče místem oruchy roud o nejmenší velikosti. V tomto říadě nastane aralelní rezonance - 109 -
mezi kaacitou sítě roti zemi C a indukčností zhášecí tlumivky L. Paralelní rezonance, res. vykomenzovaný stav nastane, jestliže indukčnost tlumivky je naladěna na hodnotu: 2 L 1/3 C Výkon zhášecí tlumivky se vyočte jako S L = U nfáz* I L. V raxi se výkon tlumivky volí řibližně o 30 až 50% větší, aby byla rezerva výkonu ro rozšiřování sítě a naájení sousedních oblastí ři revizích a oruchách. V komenzovaných sítích se značně rojevuje kaacitní nesymetrie na velikosti naětí uzlu (až 10% U nfáz ), ačkoli rozdíly mezi velikostmi kaacit jednotlivých fází jsou velmi malé (obvykle do 0,5%). V bezoruchovém stavu může naětí uzlu dosahovat i několik rocent fázového naětí a zhášecí tlumivkou rochází malý roud i v bezoruchovém stavu. Největší velikosti naětí uzlu dosahuje v říadě aralelní rezonance mezi L a C, tj. ve vykomenzovaném stavu. Této vlastnosti sítě se využívá ři ladění zhášecí tlumivky. Použití: Výhody: - dooručeno ro sítě s Ika od 10 A - horní mez Ika je: venkovní vedení- 100 A, smíšená- 300 A, kabelová- 450 A - Ior mnohem nižší než u izolované sítě a má činný charakter - umožní samozhášení obloukových oruch - nižší nároky na uzemnění v síti - menší krokové naětí - nižší hodnoty řeětí ři ZS u venkovních vedení Nevýhody: - nutné udržovat vyladěný stav sítě - náklady na zhášecí tlumivku, automatiky ladění a řiínání odoru k tlumivce - obtížné vyhledání vývodu se ZS (součtové roudy mají vůči UN stejný směr - obr. 6.11) - vliv R a C nesymetrií sítě ři vyhodnocování ZS 6.1.4 Odorově uzemněná síť U kabelových sítí vn se výhody komenzace zemních kaacitních roudů nerojevují tak jednoznačně jako u venkovních sítí. Většina oruch v kabelových sítích je trvalého charakteru, takže se zmenšení oruchového roudu nemůže rojevit v samozhášení oruch jako ři obloukových oruchách u venkovních vedení. Velikost kaacitních zemních roudů na jednotku délky je u kabelových sítí asi 30 až 70 krát větší než u venkovních vedení. Je nehosodárné rovozovat tlumivky značných výkonů (několik MVAr), když se neulatní hlavní výhoda komenzovaných sítí zhášení řechodných zemních sojení, oř. možnost rovozu sítě se ZS o dobu nutnou k odstranění oruchy. Jednofázové oruchy - 110 -
kabelů řerůstají ve vícefázové oruchy nebezečné z hlediska velikosti zkratových roudů, a je tedy nutné kabelový úsek s oruchou ihned vynout. V kabelových sítích nastávají i roblémy s laděním zhášecích tlumivek, neboť v těchto sítích je menší kaacitní nesymetrie vedení než u venkovních vedení, což se rojeví na lošší křivce závislosti U a =f(i L ). Z těchto důvodů se v kabelových sítích oužívá uzemnění uzlu řes malý činný odor (řádově desítky Ω). S ohledem na účinné tlumení řeětí ři zemních oruchách musí být odor uzlového odorníku takový, aby jmenovitý roud odorníku byl větší než kaacitní roud sítě: I U / R I. Proudové a naěťové oměry ři jednofázové zemní oruše je možné určit z náhradního schématu na obr. 6.2 (Z N =R N ). Vzhledem k větším hodnotám říčné admitance kabelových vedení není možné kaacitu vedení v náhradním schématu zanedbat. Místem oruchy rotéká součet kaacitního roudu celé sítě a roudu uzemňovacího odoru. Velikost oruchového roudu závisí na celkové rozloze sítě, avšak klesá se vzdáleností místa oruchy od transformátoru. Maximální roud zemní oruchy (orucha v blízkosti naájecího transformátoru) je možné vyočítat ze zjednodušeného náhradního schéma (obr. 6.10). RN fáz N ka Obr. 6.10 Náhradní schéma ro výočet maximálního oruchového roudu v odorově uzemněné síti U fáz R P I POR I ka I RN I ka1 I ka2 U P R N 3C 1 3C 2 1.vývod 2.vývod Naětí uzlu sítě roti zemi: U N U fáz R N R RN jr Pro roud v místě oruchy latí: I or ( 1/ R j3 C) I N RN N R I 3 C Maximální oruchový roud je součtem kaacitního roudu sítě a jmenovitého roudu uzlového odorníku. ka Použití: - ro sítě s venkovním vedením velkého rozsahu a ro kabelové sítě, a to ři řekročení mezí Ika uvedených u komenzované sítě - 111 -
Výhody: - odor v uzlu omezuje roudy ři zemní oruše (zkratu) oroti účinně uzemněné síti - tím jsou odmínky ro dimenzování elektrických zařízení, uzemnění aod. říznivější než v účinně uzemněné síti - R tlumí řeětí - jednoznačné vyhodnocení zemní oruchy (součtový roud několika násobně vyšší než u vývodu bez oruchy a je řibližně ve fázi s UN - obr. 6.11) Nevýhody: - ři oruše se vyíná, nelze rovozovat se zemní oruchou (zkratem) - náklady na odorník (oroti izolované síti nebo účinně uzemněné) V současné době se oužívají ředevším kabely vn s izolací ze zesítěného olyethylenu (AXE.., CXE ). S kabely s aírovou izolací nauštěnou olejem se setkáváme ouze ve starých dožívajících sítích. U nově budovaných sítí využívajících XE kabely je oruchovost velmi nízká a začíná se rosazovat trend, že tyto kabelové sítě jsou uzemňovány také řed zhášecí tlumivku. 6.2 Zůsoby vyhodnocení zemních oruch Zjišťování zemních oruch v sítích vn lze rozdělit do dvou skuin, rozoznání zemní oruchy "někde" v síti a zjištění vývodu se zemní oruchou. K těmto dvěma účelům se oužívají i různé druhy ochran, reagující na veličiny, které jsou charakteristické ro vývod se zemní oruchou. U sítí, které mohou být rovozovány se zemní oruchou a mají malý rozsah, ostačí obvykle ouhá informace o zemní oruše v síti. U sítí s ovinností rychle vyínat ři zemních oruchách jsou zemní ochrany jednotlivých vývodů odmínkou jejich bezečného a solehlivého rovozu. Veličina, odle které v sítích s izolovaným uzlem nebo komenzací zemních kaacitních roudů rozlišujeme mezi normálním stavem a stavem se zemní oruchou, je naětí uzlu sítě. Dosáhne-li v síti řechodový odor jednofázové oruchy R takovou velikost, ři které se naětí uzlu z rakticky nulové hodnoty zvýší nad stanovenou mez 33% fázového naětí, je tento stav ovažován za zemní sojení. Tomuto meznímu naětí uzlu v síti neodovídá žádná stálá hodnota R. Čím větší je síť, tím nastane zemní sojení ři menší hodnotě R. U sítí s komenzací zemních kaacitních roudů ak ostačí mnohem menší okles řechodového odoru jedné fáze, aby naětí uzlu stoulo nad mez indikující zemní sojení, než u sítí s izolovaným uzlem. Překročení zvolené hladiny naětí uzlu sledují zemní relé (nař. GV). Prakticky se naětí uzlu zjišťuje měřením naětí omocných vinutí transformátorů naětí sojených do otevřeného trojúhelníka. Naětí na výstuu - 112 -
otevřeného trojúhelníka odovídá součtu fázorů jednotlivých fázových naětí U A U B U C. Určení vývodu ostiženého zemním sojením se rovádí dvojím zůsobem: - ostuným odeínáním jednotlivých vývodů (ručně nebo automaticky), řičemž zemní sojení vymizí ři odenutí vývodu se zemním sojením - měřením jalových nebo činných nulových výkonů jednotlivých vývodů. Vývod se zemní oruchou se odlišuje od ostatních zdravých vývodů oruchovým roudem. Vzhledem k velikostem těchto roudů ve srovnání s roudy zátěže nelze ve většině říadů jednoduše zjišťovat oruchový stav římo měřením roudů jednotlivých fází, jako je tomu v sítích vvn, kde roudy zemních oruch většinou mnohonásobně řekračují rovozní roudy. Ke zjišťování ostiženého vývodu se v sítích vn roto oužívají směrová výkonová nebo směrová nadroudová kritéria využívající veličiny jako netočivá složka roudu, netočivá složka výkonu. Ke zjišťování netočivé složky roudu vývodu se většinou oužívá tzv. součtové zaojení roudových transformátorů, v jejichž uzlu se uzavírá roud I I A I B I C. 6.2.1 Síť s izolovaným uzlem U sítí s izolovaným uzlem latí, že součtový roud vývodu s oruchou má velikost danou rozdílem kaacitního roudu celé sítě a roudu vlastního vývodu (u sítě s jedním vývodem je tento roud nulový). U sítě na obr. 6.4 je součtový roud 1.vývodu ři zemním sojení na tomto vývodu: I 1 I ka I ka1 j3 CU N j3 C 1U N Součtový roud zdravého vývodu č.2: I 2 I ka2 j3 C 2 Aby bylo možné využít ro zjištění vývodu se zemní oruchou roudové kriterium, musí latit ro každý vývod, že roud zemní ochrany se dostatečně liší ři oruše na vlastním vývodu a mimo vývod I ka I kai. Tato odmínka však musí být slněna nejen ři ideálním kovovém zemním sojení, ale i ři zemních sojeních odorových. V mezním stavu ři naětí uzlu sítě 33 % se vývodem s oruchou může uzavírat ouze 33 % kaacitního roudu sítě. V říadě, že není slněna odmínka I ka I kai, velikost roudu vývodu i ři oruše na vývodu i se výrazně neliší od velikosti roudu tohoto vývodu ři oruše na jiném vývodu a nelze jednoznačně určit, zda zemní sojení vzniklo na vývodu i či nikoliv. V izolované síti se roto obvykle ro určení ostiženého vývodu využívá směru jalového výkonu daného naětím uzlu a součtovým roudem (nař. zemní ochrana GSS): Q U I sin, kde je úhel mezi N UN a I. - 113 -
U izolované sítě se směr roudu a tím i jalového výkonu vývodu s oruchou a bez oruchy jednoznačně liší (obr. 6.11). 6.2.2 Komenzovaná síť U komenzovaných sítí má součtový roud vývodu s oruchou velikost danou rozdílem kaacitního roudu celé sítě, kaacitního roudu vlastního vývodu a roudu zhášecí tlumivky (ři úvaze, že odor tlumivky je nulový). U sítě na obr. 6.7 je součtový roud 1.vývodu ři zemním sojení na tomto vývodu: 1 I or I ka1 j( I I I ) j3 CU N j / L j3 C I ka L ka1 1 Součtový roud zdravého vývodu č.2: 2 I 2 j3 C I ka 2 Obr. 6.11 Proudové oměry ři zemním sojení v sítích vn I 1od I RN I 1izol I 2 I ZT I 1izol I 1kom I 2 Velikost a směr jalové složky roudu u vývodu s oruchou jsou závislé na vyladění sítě (velikosti I L ) a na řechodovém odoru. U komenzované sítě se směr roudu vývodu s oruchou a bez oruchy nemusí jednoznačně lišit (obr. 6.11). Proto se u těchto sítí oužívá jako kriterium zemní oruchy obvykle činný výkon (nař. zemní ochrany GSC). Protože vlivem rimárních nesymetrií v sítích i eventuálních nesymetrií ve vlastních roudových transformátorech či jejich zátěžích se uzlem roudových transformátorů uzavírá určitý "rušivý" roud, oužívá se u komenzovaných sítí zvyšování roudu ři trvajících zemních sojeních, které umožňuje, aby zemní ochrany byly nastaveny nad hodnoty těchto rušivých roudů. Toto zvyšování roudu se dociluje aralelním řiínáním odoru k části sekundárního vinutí zhášecí tlumivky (viz obr. 6.7). Přinutím odoru R N k zhášecí tlumivce se zvýší roud v místě oruchy I or na hodnotu I / or (obr. 6.8.-b). Odor se řiíná automaticky o vyhodnocení trvalého zemního sojení (na dobu cca 2-3 s). Přiojení odoru k tlumivce se rojeví ouze na součtovém roudu vývodu se zemním sojením, součtový roud vývodu bez oruchy se nemění. - 114 -
6.2.3 Odorově uzemněná síť Jedním z důvodů ro zavádění těchto sítí je možnost jednoduchého zjišťování zemních oruch omocí nadroudového kritéria. Vzhledem k velikostem jmenovitých roudů uzlových odorníků se neředokládá, že by roudy zemních oruch byly dostatečně nad roudy zátěže, a roto i u těchto sítí zemní ochrany vyhodnocují součtový roud (obr. 6.11). Jako u obvyklých nadroudových ochran je zaotřebí, aby minimální roud ři oruše byl nad rozběhovou hodnotou ochrany. Druhou odmínkou je, aby toto nastavení bylo dostatečně nad součtovým roudem (vlastním kaacitním roudem vedení) ři oruše mimo vlastní vedení. V současné době se v zahraničí začínají rosazovat nové zůsoby vyhodnocení zemních oruch a indikace vývodu ostiženého zemním sojením. Nové tyy zemních ochran využívají tzv. admitanční rinci. Nulová admitance jednotlivých vývodů je vyočítána jako odíl součtového roudu I a naětí. Vyočtené nulové admitance rerezentují kaacitu vývodů roti zemi. Hodnota nulové imedance se změní ouze u vývodu ostiženého zemním sojením, u neostižených vývodů se nemění. Některé nové systémy chránění (nař. systém Swedish Neutral) jsou schony lně vykomenzovat i zbytkový roud o komenzaci kaacitních roudů tlumivkou, čímž chrání ostižené kabely řed roražením a eliminují oškození dalších vývodů během řechodných řeětí. - 115 -