INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA AUTOMOBILNÍ BRNO, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, KŘIŽÍKOVA 15 ČÍSLO POPISNÉ 106, 612 00 BRNO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MECHANIK NÁKLADNÍCH VOZIDEL A AUTOBUSŮ Obr vzdělání 23-68-H/01 MECHANIK OPRAVÁŘ MOTOROVÝCH VOZIDEL
Obsah IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU... 3 UČEBNÍ PLÁN... 3 TRANSFORMACE RVP DO ŠVP... 3 UČEBNÍ OSNOVY... 4 ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA... 5 ANGLICKÝ JAZYK...14 OBČANSKÁ NAUKA...22 FYZIKA...28 CHEMIE...34 ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE...36 MATEMATIKA...41 TĚLESNÁ VÝCHOVA...46 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE...57 ZÁKLADY EKONOMIKY...62 ALTERNATIVNÍ POHONY...67 ELEKTROTECHNIKA...74 ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL...78 VZDĚLÁVACÍ MODULY...81 TECHNICKÁ DOKUMENTACE A RUČNÍ ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ...83 OBRÁBĚNÍ A SPOJOVÁNÍ MATERIÁLŮ...88 ZÁKLADY OPRAVÁRENSTVÍ A PODVOZKY...94 ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY MOTOROVÝCH VOZIDEL... 100 ELEKTROTECHNIKA MOTOROVÝCH VOZIDEL... 104 BRZDOVÉ SYSTÉMY A PNEUSERVIS... 110 PODVOZKOVÉ SYSTÉMY NVA... 116 PŘEVODOVÉ A ZPOMALOVACÍ SYSTÉMY... 120 HNACÍ AGREGÁTY... 125 KABINY, KAROSERIE A PŘÍSLUŠENSTVÍ... 130 NÁSTAVBY, NÁVĚSY A PŘÍVĚSY... 136 BĚŽNÉ OPRAVY... 141 PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ... 147 SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP... 148-2 -
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa škly: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace, Křižíkva 15 čísl ppisné 106, 612 00 Brn Zřizvatel: Jihmravský kraj Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Mechanik nákladních vzidel a autbusů Kód a název bru vzdělání: 23-68-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a frma studia: 3 rky, denní studium Vstupní předpklady žáků: splnění pvinné šklní dcházky a přijímacích kritérií, zdravtní způsbilst uchazeče, dlžená stanviskem lékaře Obsah ŠVP IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU UČEBNÍ PLÁN UČEBNÍ OSNOVY PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ PODMÍNKY REALIZACE ŠVP CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP Jmén ředitele: Ing. Milan Chylík Kntakty pr kmunikaci se šklu: tel. a fax: +420 533 433 147-9 e-mail: sekretariat@issabrn.cz www.issabrn.cz Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem -3-
PROFIL ABSOLVENTA Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Mechanik nákladních vzidel a autbusů Kód a název bru vzdělání: 23-68-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a frma studia: 3 rky, denní studium Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis uplatnění abslventa v praxi Úspěšný abslvent ŠVP je kvalifikvaný pracvník schpný samstatné činnsti v blasti údržby, diagnstiky a prav silničních mtrvých vzidel. Pdle specializace výuky může abslvent najít uplatnění ve firmách, které se zabývají pravami sbních autmbilů, nákladních autmbilů neb jednstpých mtrvých vzidel. V průběhu vzdělávání získá žák řidičské právnění skupiny C, neb,,c1, může se tedy uplatnit jak řidič užitkvých a nákladních autmbilů. Za dplňkvé uplatnění lze pvažvat blast distribuce a prdeje náhradních dílů a příslušenství, výrby, mntáže a demntáže silničních mtrvých vzidel. 2. Ppis čekávaných výsledků vzdělávání abslventa 2.1 Všebecné kmpetence Výuka je systematicky zaměřena k tmu, aby p jejím sknčení žák: przuměl jiným lidem a byl schpen na základě vlastníh sebepznání aktivně kmunikvat s statními lidmi z různých splečenských vrstev a různých etnik vytvřil si pzitivní živtní hdntvu rientaci byl připraven pr aktivní účast v demkratické splečnsti vnitřně uznával etické a právní splečenské nrmy pznáním klíčvých histrických mmentů lépe chápal sučasnst prstřednictvím mateřskéh jazyka rzvíjel své kmunikační schpnsti slvem i písmem pchpil význam umění, zejména literatury, pr kultivaci člvěka byl schpen aktivně i pasivně se vyjadřvat v cizím jazyce k běžným živtním záležitstem, zvládl základy dbrné terminlgie svéh bru, znal základní reálie zemí studvanéh jazyka -3-
uměl základní matematické výpčty, chápal kvantitativní vztahy, rzvíjel svu gemetricku představivst, dvedl prvádět aplikvané výpčty pchpil vzájemnu suvislst jevů v přírdě, zejména chemických, fyzikálních a bilgických s cílem jednat v suladu s eklgickými pžadavky pznal základní principy eknmiky a dvedl je aplikvat vzhledem ke svému pvlání, eventuálně i při pdnikatelských aktivitách dkázal pracvat efektivně s infrmacemi a využíval ptenciál infrmačních technlgií pr svůj br, uplatnění a další perspektivy sbníh růstu chápal význam zdravéh způsbu živta a dkázal zařadit d svéh prgramu pravidelné phybvé aktivity, uměl chránit své zdraví i zdraví statních a věděl, jak zasáhnut i v mimřádných situacích 2.2 Odbrné kmpetence Příprava žáků vede k tmu, že p úspěšném vyknání závěrečné zkušky abslvent: vládá dbrnu terminlgii zvládá přípravu a rganizaci svéh pracviště vlí a pužívá vhdnu technicku dkumentaci pr daný druh a typ silničníh vzidla; rientuje se v technické dkumentaci ve frmě digitální pdby čte a rientuje se v technických výkresech a schématech bsažených v servisní dkumentaci zná základní druhy technických materiálů, jejich pužití a vlastnsti vlí a pužívá strje, nástrje, zařízení, mntážní nářadí, mntážní přípravky a pmůcky, zdvihací a jiná pmcná zařízení, ruční mechanizvané nářadí a jeh příslušenství zná základy elektrtechniky a její aplikaci v mtrvých vzidlech identifikuje příčiny závad silničních vzidel, jejich jedntlivých agregátů a prvků s využitím měřidel, měřicích přístrjů, diagnstických přístrjů a zařízení prvádí kntrlu tvaru, rzměrů, ulžení, elektrických hdnt, parametrů, jaksti prvedených prací apd. a parametry prvnávat s údaji stanvenými výrbcem prvádí mntáž a demntáž jedntlivých skupin a částí mtrvých vzidel ddržuje dpvídající a bezpečný technlgický pstup při pravách mtrvých vzidel a jejich jedntlivých částí prvádí seřízení a nastavení předepsaných parametrů s následnu kntrlu; prvádí práce spjené s údržbu mtrvých vzidel a pravidelné záruční i pzáruční prhlídky pužívá phnné hmty, mazadla a další látky pr zajištění ptimálníh prvzu danéh typu vzidla -4-
prvádí běžné pravy silničních mtrvých vzidel včetně elektrtechnických částí a jejich funkční zkušky ddržuje technlgicku a pracvní kázeň uplatňuje nejdůležitější zásady bezpečnsti a chrany zdraví při práci řídí mtrvá vzidla skupiny C1 neb,,c 2.3 Odbrné kmpetence becněji vyžadvané Výuka je systematicky zaměřena k tmu, aby p jejím sknčení žák: si uvědmval dpvědnst za výsledky své práce ddržval technlgicku a pracvní kázeň byl schpen se přizpůsbit měnícím se pdmínkám na trhu práce byl schpen ddržvat pžadavky kladené na bezpečnst, hygienu a chranu zdraví při práci 2.4 Klíčvé kmpetence 2.4.1 Kmunikativní kmpetence schpnst navazvat ve vhdné frmě kntakt s lidmi z různých splečenských vrstev umět jednat při neficiálních i ficiálních příležitstech, v prjevech být sbitý umět písemně zpracvat základní texty z běžnéh i pracvníh živta, pužívat vhdně spisvný i dbrný jazyk při jednání být aktivní, asertivní, ale přitm ddržvat zásady kulturnsti a tlerance 2.4.2 Persnální kmpetence prstřednictvím sebepznání a hdncení statních lidí pznat individuální mžnsti i hranice sbníh růstu zvládnut frmy a techniky duševní práce při ddržvání pžadavků a zásad hygieny práce být schpen vytvářet si plán kariérníh růstu, stanvit si cíl a jedntlivé dílčí krky vytvřit si systém celživtníh upevňvání znalstí a dvednstí 2.4.3 Sciální kmpetence efektivně, dpvědně a samstatně řešit pracvní prblémy mít smysl pr týmvu práci, být dstatečně flexibilní a mbilní -5-
při řešení úklů využívat prstředků mderních technlgií při sběru, vyhdncvání a prezentaci infrmací, pracvat se základním pčítačvým vybavením i s aplikacemi vzhledem ke svému bru prblémvé kruhy řešit cestu aplikace lgiky, matematiky a dalších pznatků z exaktních věd (fyzika, chemie, bilgie) a pznatků z dbrných předmětů a mdulů nvé prblémvé situace řešit cestu analgií a invencí mít přehled zaměstnansti ve svém bru, případně příbuzných brech svéh reginu, v případě ptřeby vědět, kde a jak se ucházet míst dkázat nabídnut své schpnsti a dvednsti ptenciálním zaměstnavatelům, případně být chten se rekvalifikvat zvážit mžnsti vlastníh pdnikání 2.5 Občanské kmpetence vyjadřvat aktivní zájem splečenské dění na celrepublikvé i reginální úrvni, uvědmvat si glbální prblémy lidstva utvářet pcit zdravéh patritismu na základě pznání histrie vlastníh nárda splu s pcitem hrdsti na dsažené hdnty lidmi vlastníh nárda, chápat vývj jak celevrpský fenmén a uznávat i jiné kultury a hdnty kriticky, ale pzitivně uvažvat živtě a dát mu smysl 2.6 Specifické výsledky vzdělávání Mechanik nákladních autmbilů V rámci kmunikace se sciálními partnery pstupně vzniká nvá specializace výuky zaměřená na blast užitkvých, nákladních vzidel a autbusů. Tat specializace je ve stádiu přípravy a měla by navazvat na vytvřené prfesní kvalifikace v rámci pvlání mechanik nákladních vzidel a autbusů. Mechanik jednstpých vzidel Na základě piltníh prjektu EU ESTM (Evrpský servisní technik mtcyklů) vznikla na naší škle specializace mechanik jednstpých vzidel, jak jediná v ČR. Výuka je již d prvníh rčníku zaměřena na knstrukci, diagnstiku, údržbu a pravy mtcyklů. Je ve velké míře pdprvána sukrmu sféru z důvdu nedstatku kvalifikvaných pracvníků. 2.7 Způsb uknčení vzdělávání, ptvrzení dsaženéh vzdělání a kvalifikace -6-
Vzdělání se uknčuje závěrečnu zkušku; dkladem dsažení stupně vzdělání je vysvědčení závěrečné zkušce a výuční list. Zárveň žák získá Eurpas- celevrpský subr dkladů vzdělávání, sbních kmpetencí a jazykvých dvednstí. Závěrečná zkuška se skládá z písemné a ústní zkušky a z praktické zkušky z dbrnéh výcviku. Obsah a rganizace závěrečné zkušky se řídí platnými předpisy. Již d rku 2005 realizujeme ZZ (závěrečné zkušky) dle JZZ (jedntné závěrečné zkušky) a jsme tvůrci tázek v písemné části závěrečných zkušek. Pdílíme se na schvalvání témat všech tří částí závěrečné zkušky. -7-
CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Mechanik nákladních vzidel a autbusů Kód a název bru vzdělání: 23-68-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a frma studia: 3 rky, denní studium Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Základní pjetí vzdělávacíh prgramu Učební br 23-68-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel je určen pr prfesní přípravu kvalifikvaných dbrníků pr diagnstiku, pravy a údržbu silničních mtrvých vzidel, kteří najdu své uplatnění především v autpravárenství, při výrbě vzidel, v dpravní infrastruktuře a dalších příbuzných strjírenských brech. ŠVP Mechanik nákladních vzidel a autbusů je specializací tht bru na knkrétní druhy vzidel. Hlavním cílem vzdělávacíh prgramu je připravit žáky tak, aby dsáhli takvéh stupně dbrných znalstí a dvednstí, aby byli schpni samstatně a iniciativně řešit praktické úkly při ddržvání všech technlgických pstupů, nrem a pravidel bezpečnsti a chrany zdraví při práci. Výuka se skládá z teretických vyučvacích předmětů a vzdělávacích mdulů realizvaných v učebnách škly, dbrných učebnách a labratřích. Odbrný výcvik je realizván ve šklních dílnách neb na pracvištích servisů nákladních autmbilů a autbusů. Při výuce se pravidelně střídají týdny terie a praxe. Odbrná část výuky je prváděna frmu mdulů. Jedinu výjimku je předmět řízení mtrvých vzidel, který svým charakterem neumžňuje začlenění d samstatnéh mdulu. Mduly zastřešují veškeru dbrnu tereticku i prakticku výuku frmu návaznsti teretické výuky a následné praktické věření dvednstí dané prblematiky v reálném časvém úseku, v rámci klasickéh střídání týdne teretické a praktické výuky. Mduly jsu kncipvány jak samstatné bsahvě vymezené celky, ve kterých sučasně prbíhá teretická i praktická výuka k danému tématu. Výuku jedntlivých mdulů uzavírají jedntná hdncení, která stanví míru zvládnutí dané prblematiky jak v části teretické, tak praktické. Mduly jsu členěny dle nárčnsti a pžadvané návaznsti d rčníků. 2. Pdmínky přijetí ke studiu -3-
2.1 Vědmstní předpklady Uknčení pvinné šklní dcházky a splnění přijímacích kritérií, z nichž krmě studijníh prspěchu se hdntí dále účast na vědmstních sutěžích v rámci základní škly. 2.2 Zdravtní předpklady Onemcnění a zdravtní btíže, které vylučují zdravtní způsbilst uchazeče ke vzdělání: prgnsticky závažná nemcnění pdpůrnéh a phybvéh aparátu znemžňující zátěž páteře; prgnsticky závažná nemcnění hrních knčetin znemžňující jemnu mtriku a krdinaci phybů; prgnsticky závažná chrnická nemcnění kůže a spjivek včetně nemcnění alergických, při praktickém vyučvání nelze vylučit silné znečištění kůže neb kntakt s alergizujícími látkami; přecitlivělst na alergizující látky pužívané při praktickém vyučvání; prgnsticky závažné a nekmpenzvané frmy epilepsie a epileptických syndrmů a klapsvé stavy, týká se činnstí s mtrvu mechanizací, s rtujícími strji, nářadím neb zařízením. D učebníh bru mhu být přijati puze uchazeči, jejichž zdravtní způsbilst psudil a na přihlášce ptvrdil praktický lékař pr děti a drst. Další lékařsku zdravtní prhlídku před zařazením d dbrnéh výcviku a praxe zajišťuje škla. 3. Organizace výuky Studium je rganizván jak tříleté denní. Organizace výuky se řídí legislativními předpisy, zejména zák. č. 561 /2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) a vyhlášku č. 13/2005 Sb., středním vzdělávání a vzdělávání v knzervatři. Základní frmu rganizace výuky je týden dbrné a všebecně vzdělávající terie a týden dbrné praxe. Teretická výuka (dbrná i všebecně vzdělávací) se realizuje krmě klasické výuky v systému vyučvacích hdin i frmu exkurzí, kurzů a dalších výchvněvzdělávacích akcí, jak jsu besedy, diskuse, sprtvní dny, výchvné kncerty atd. Odbrný výcvik je z části realizván v dílnách ISŠA Brn a z části přím ve značkvých servisech značek DAF, IVECO, Mercedes-Benz, SCANIA a VOLVO. Výuka I. rčníku mdulů 1 až 4 je prváděna na pracvišti Dunajevskéh, mdul 3 Základy -4-
pravárenství a pdvzky se částečně vyučuje na pracvišti SCANIA v Černvicích. Výuka II. A III. rčníku, mduly 5-12 jsu prváděna na pracvištích firem: (DAF - TRUCK TRADE Mdřice u Brna, IVECO - Agrtec Brn a Hustpeče, Mercede-Benz - Hšek Mtr Brn Vinhrady, SCANIA - SCANIA CR Brn Černvice, VOLVO - VOLVO GROUP CR Brn a Ppůvky u Brna) se zaměřením na pravy nákladních vzidel a autbusů. Zde získají základní návyky v reálném pracvním prstředí, zpakují a prhlubí vědmsti a dvednsti v celém rzsahu dbrné výuky a v nepslední řadě získají mžnst zaměstnání p uknčení studia. 4. Realizace dalších šklních i mimšklních aktivit V rámci zahájení šklníh rku každrčně rganizujeme ve splupráci se sciálními partnery aut mtsaln v dílenských prstrách areálu Křižíkva 15. Žáci a jejich rdiče si zde mají mžnst prhlédnut nvé mdely sbních vzidel, mtcyklů, ale také nákladních vzidel a vjenské techniky. Vzhledem k tmu, že žáci přecházejí ze základních škl z různých částí republiky, je našim zájmem, aby se c nejlépe pznali jak mezi sebu, tak s pedaggickými pracvníky naší škly a byli seznámeni s celým systémem výuky. Z tht důvdu tradičně rganizujeme u 3-letých brů vzdělání zahájení šklníh rku třídenním seznamvacím kurzem v rekreačním středisku ISŠA. Tt středisk se nachází v lkalitě Vranvské přehrady na řece Dyji u bce Pdhradí nad Dyjí. Rekreační středisk je umístěn v krásné přírdě na luce lemvané z jedné strany lesem a z druhé řeku Dyjí. Ubytvací kapacita je 54 lůžek, z tht důvdu jsu seznamvací kurzy rganizvány maximálně pr dvě třídy. V rámci seznamvacíh kurzu žáci abslvují šklení BOZP a PO, tělvýchvnu prvěrku, zpracují dtazníky a vstupní testy, seznámí se s histrií škly. Dále jsu rganizvány výlety d klí Vranvské přehrady, prhlídka zříceniny hradu Frenštejna a zámku ve Vranvě nad Dyjí, návštěva muzea autmbilů a mtcyklů v Lesné, různé sprtvní akce a dbrné přednášky. Žáci statních prvních rčníků abslvují tent kurz ve druhém plletí. V průběhu další výuky se žáci účastní dbrných výstav a veletrhů v Brně, celé ČR, ale také v zahraničí. Pravidelně rganizujeme například zájezdy na autsalny v Ženevě, Paříži a výstavu Intermt, která prbíhá v Miláně a Klíně. Sučástí výuky jsu také dbrné exkurze d autmbilek Škda aut, TPCA Klín, autmbilky v Nšvicích, VW Bratislava, SOR Libchavy, IVECO Vyské Mýt, Zetr atd.. Vybraní žáci škly se každý rk účastní dbrných sutěží v rámci ČR Autmechanik junir, Autlakýrník junir, Karsář junir, Auttrnik Junir, Autmbileum a F1 ve šklách, mezinárdní sutěže Autmechanik, Eurskills a Eurpacup. Škla se na těcht sutěžích pdílí také rganizačně. -5-
Sprtvní činnst v rámci mimšklní výchvy řídí na naší škle šklní sprtvní klub, člen Asciace šklních sprtvních klubů ČR. Tent šklní sprtvní klub sdružuje aktivní sprtvce i příznivce za všech tříd škly. Zúčastňuje se každrčně přebrů středních škl města Brna v atletice, přesplním běhu, stlním tenisu, plavání, malé a velké kpané, futsalu, flrbalu, dbíjené, kšíkvé, šplhu, silvém vícebji, nhejbalu a plážvém vlejbalu. V lňském šklním rce pstupili žáci v silvém vícebji až na přebr ČR v Šumperku, kde sknčili na druhém místě v sutěži družstev. Pr sprtvní vyžití služí 2x týdně v dpledních hdinách žákům psilvna a kružek sprtvních her. Každý rk prbíhá LVVZ pr žáky I. rčníků. Šklní sprtvní klub přádá šklní sutěže v halvé kpané, flrbalu, silvém vícebji a celšklní prvěrku z plavání. V červnu přádá vedení škly týden tělesné výchvy pr žáky ISŠA, zaměřený na zvýšení fyzické zdatnsti. Velmi blíbený je vánční přebr v jízdě na mtkárách, kteréh se účast vždy 2 vybraní žáci za třídu. Škla vydává vlastní šklní časpis Zpravdaj, který vychází 1x za čtvrtletí a je jakýmsi infrmátrem, kam přispívají žáci i učitelé. Žákům je k dispzici také studvna s pčítači, internetem, všebecně vzdělávací a dbrnu knihvnu. Žáci I. rčníků mají mžnst navštěvvat taneční výchvu. Během šklníh rku navštěvujeme kulturní a sprtvní pdniky v městě Brně, středšklské disktéky v klubu Persey a při ISŠA existuje šklní filmvý klub. Jedntlivé třídy jezdí na šklní výlety zaměřené na sprt a vlastivědu. Žáci vyšších rčníků navštěvují veletrh vzdělávání Gaudeamus. 5. Metdika výuky Odpvídá základním becným vzdělávacím cílům a je specifikvána vzhledem k jedntlivým předmětům neb mdulům. V blasti terie je klíčvu záležitstí naučit žáky samstatné práce s infrmacemi, naučit způsbům efektivníh studia a aplikace získaných infrmací. Stejně významnu záležitstí je mtivace žáků a všestranné psilvání jejich vlních vlastnstí. Účinnými metdami v tmt směru je prblémvé učení, týmvá práce, diskuse, samstatné prezentace až p vytváření žákvských prjektů. Systematicky by se měli prpjvat pznatky z jedntlivých vzdělávacích blastí d vyšších a kmplexnějších celků. Metdika výuky bude zvlena i vzhledem k mentálnímu vývji a smatickému stavu žáků, zhledňváni budu i žáci se zdravtním, případně sciálním znevýhdněním V části dbrnéh výcviku je kladen důraz na řešení kmplexních prblémů v blasti pravárenství mtrvých vzidel. Žáci se tak setkají s běžnými typy závad různých částí mtrvých vzidel a zvládají nejčastější úkny spjené s diagnstiku, -6-
údržbu a seřízením mtrvých vzidel. Velmi důležitu částí dbrnéh výcviku je praxe žáků, prbíhající v prvzních pdmínkách ve splupráci s pdnikatelsku sféru. 6. Stěžejní metdy výuky Významné míst ve výuce má dialg, diskuse a tzv. prblémvé učení. Přes individuální stránky prcesu pznání je zdůrazňván význam týmvé práce a kperace. K aktivaci a mtivaci žáků služí praktické práce, rčníkvé práce, prezentace a sutěže. 7. Závěrečná zkuška, hdncení žáků a diagnstika Základ pr hdncení chvání a prspěchu ve výuce tvří výše citvaný zákn a vyhláška a dále klasifikační řád, který je sučástí šklníh řádu, který sjedncuje pžadavky z teretickéh i praktickéh vyučvání. Různé frmy hdncení písemné, ústní, testy s uzavřenými neb tevřený úlhami, sebehdncení, splu s různým způsbem hdncení známkvání, slvní hdncení, bdvý systém směřuje k psuzení zvládnutí základních kmpetencí. Nedílnu sučástí hdncení dbrných znalstí a dvednstí žáků je sutěž Autpravář JUNIOR, která se skládá ze čtyř úrvní: šklníh, krajskéh, celstátníh a mezinárdníh kla. Jedntlivá kla bsahují testvu, pznávací a prakticku část sutěže. Závěrečná zkuška je realizvána dle jedntnéh zadání závěrečných zkušek bru mechanik pravář mtrvých vzidel. Zkuška se skládá ze tří částí: 1. Písemná zkuška je rzdělena d dvu částí a trvá max. 240 minut, z th: a) test na PC z databáze se náhdně vybere 100 tázek, čas na vypracvání max. 60 minut b) písemná část žáci si vlí jedn téma, čas na vypracvání max. 180 minut 2. Praktická zkuška prbíhá na 7 pracvištích dbrnéh výcviku, kde žáci plní jeden úkl (učiv prvníh rčníku - pracviště č.7), neb dva úkly (učiv druhéh a třetíh rčníku pracviště č.1 6). Žák je pvinen abslvvat všechna pracviště. 3. Ústní zkuška bsahuje30 témat, z nichž si žák jedn téma vylsuje. Ke každému tématu se přiřazuje jedna pdtázka ze světa práce, která je sučástí jedntnéh zadání. Zařazení druhé pdtázky mim jedntné zadání je v kmpetenci ředitele škly. 7.1 Způsby hdncení teretickéh vyučvání -7-
Hdncení ve všebecně vzdělávacích předmětech a teretické výuce dbrných mdulů se prvádí frmu ústní a písemnu. Písemné hdncení je frmu tevřených úlh neb testem, dále se hdntí samstatné dmácí práce a referáty. Krmě faktických znalstí se hdntí i frma vyjadřvání a vystupvání. U písemných prací se zhledňuje i grafická stránka. Dále se hdntí aktivita v hdinách. 7.2 Způsby hdncení dbrnéh výcviku Z důvdu relativně maléh pčtu žáků v UVS je v části dbrnéh výcviku kladen důraz na individuální hdncení jedntlivých žáků. Velmi čast je v dbrném výcviku pužíván bdvý systém hdncení pracvních úklů, který je pužit také v hdncení dbrných sutěží a závěrečných zkušek. 7.3 Způsby hdncení na dlučených a prvzních pracvištích Na dlučených pracvištích, kde vyknávají praxi celé skupiny žáků i s UOV, je způsb hdncení stejný jak ve šklních dílnách. Hdncení žáků na prvzních pracvištích prbíhá na základě kmunikace mezi VUOV a instruktrem (zaměstnancem firmy). Hdncení žáků je zcela individuální, převládá zde slvní hdncení a sebehdncení. 7.4 Způsby hdncení klíčvých kmpetencí Hdncení bčanských a klíčvých kmpetencí je začleněn d jedntlivých předmětů a většinu se jedná kmplexnější psuzení a hdncení, jak žák kmunikuje, jak je schpen splupracvat interaktivně v klektivu, jak využívá výpčetní techniku, jak využívá numerických znalstí a jak je schpen prezentvat své znalsti a dvednsti pr ptřeby praxe. 7.5 Způsby hdncení průřezvých témat Hdncení průřezvých témat je bsažen v náplni jedntlivých předmětů, z nichž některé tat témata prbírají a hdntí zevrubněji. Téma bčan v demkratické splečnsti je analyzván zejména v předmětu bčanská nauka, který se pdílí nejvíce na frmvání sbnsti, hdntí se zejména jeh pstje a celkvá rientace. Hdncení je prváděn frmu výměny názrů a diskusí. Téma člvěk a živtní prstředí je prbírán a hdncen v předmětu základy eklgie a bilgie. Hdntí se nejen dílčí pznatky, ale zejména aktivní pstj jedntlivce v tázce chrany živtníh prstředí. Téma člvěk a svět práce je bsažen zejména v předmětu základy eknmiky. Hdntí se především schpnst ústně a písemně prezentvat se při jednání, mít představu pracvních mžnstech v daném -8-
reginu, rientvat se v příslušných partiích Zákníku práce. Hdncení zvládnutí infrmačních a kmunikačních technlgií prbíhá frmu testů p každém mdelu a na základě prjektu na zadané téma. 8. Pžadavky na bezpečnst, chranu zdraví při práci, hygienu práce a pžární chranu Sučástí teretickéh a praktickéh vyučvání je prblematika bezpečnsti a chrany zdraví při práci, pžární chrany a hygieny a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, záknů, prváděcích vládních nařízení, vyhlášek a nrem, dále z všebecných bezpečnstních zásad až ke knkrétním zásadám pr učební br autmechanik. Žáci jsu při práci vedeni zejména k ddržvání předepsaných technlgických pstupů a pužívání sbních chranných pracvních prstředků. Při nástupu d prvníh rčníku prchází žáci celdenním kmplexním šklením v blasti bezpečnsti, chrany zdraví, hygieny práce a pžární chrany. Další šklení získají žáci vždy při příchdu na nvé dílenské pracviště, d labratře a speciálních učeben. 9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných patří k priritám šklníh vzdělávacíh prgramu. Integrace a péče tyt žáky umžňuje sbnstní rzvj každéh žáka, nemezuje mžnst vzdělání, má pzitivní vliv na jejich pvahvý a citvý vývj, na dpvídající celživtní rientaci a adaptaci ve splečnsti. 9.1 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Práce s žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami je velmi nárčná, snadn unaví, bývají nepzrní, nesustředění, rychle zapmínají učiv, někdy ztrácí zájem, jsu citliví, ptřebují pskytvat stálu pdpru a pvzbuzení, pdnětné a vstřícné prstředí a individuální přístup učitele. D tét skupiny žáků na naší škle patří: žáci s vývjvými pruchami učení neb chvání žáci se zdravtním znevýhdněním žáci se sciálním znevýhdněním multikulturní výchva -9-
9.2 Vzdělávání žáků s vývjvými pruchami učení neb chvání Žáci se specifickými pruchami učení (SPU) patří na naší škle k nejpčetnější skupině žáků se speciálně vzdělávacími ptřebami. Nejčastěji se vyskytujícími pruchami jsu dysrtgrafie, dyslexie a dysgrafie. K méně častým diagnstikvaným pruchám patří dyskalkulie a dyspraxie. Některé pruchy bývají prvázeny pruchami pzrnsti (ADD) neb pruchami pzrnsti s hyperaktivitu (ADHD). U většiny žáků se symptmy jmenvaných pruch vzájemně prlínají a v průběhu trvání vykazují různu intenzitu. Žáci se SPU nezávisle na inteligenci se ptýkají ve škle s pakvanými neúspěchy a výkyvy ve šklní práci, mívají btíže při svjvání čtení, psaní, pčítání a při nabývání a užívání takvých dvednstí, jak je mluvení a przumění mluvené řeči. Cílem výuky žáků s SPU je umžnit systematicku a dbrně vedenu výuku předmětu, ve kterém se nejvíce prjevuje jejich prucha. Prstřednictvím mderních metd a frem práce a speciálních pedaggických pstupů se snažíme psílit sebevědmí žáků a pmci jim k pzitivnímu sebepřijetí bez pcitu méněcennsti. Výuka pstupuje pdle snv vzdělávacíh předmětu v daném rčníku a bru, přičemž jsu respektvány speciální vzdělávací ptřeby žáků. Pedaggvé se průběžně vzdělávají v blasti specifických pruch učení a chvání, mají snahu dbrně pracvat s žáky, ale i sami na sbě. Vyučující knzultují svůj pstup se členy šklníh pradenskéh pracviště, které je velkým přínsem pr naše žáky, ale i pr pedaggy. Efektivní fungvání vzdělávání a péče žáky se SPU předpkládá velmi těsnu splupráci učitelů, kteří vedu speciální nápravy s třídními učiteli a rdiči. U mnhých žáků jsu také diagnstikvány specifické pruchy lehčíh rázu, u kterých pr úspěšné a bezprblémvé zvládnutí učiva respektujeme dpručení a závěry pedaggick-psychlgických vyšetření a pskytujeme jim ptřebný rzsah individuální péče ve vyučvacích hdinách. 9.3 Žáci se specifickými pruchami chvání Pruchami chvání u žáků rzumíme nedstatky v chvání narušující výchvně - vzdělávací prces, tj. kázeňské nedstatky různéh typu, rzsahu a půvdu. Pruchy chvání mají širku etilgii a řešení výchvných prblémů jedntlivých žáků věnujeme velku pzrnst. Při analýze pruch chvání zjišťujeme příčiny a mtivy jednání žáků, vycházíme ze sciálních nrem žákva prstředí a hluběji analyzujeme každý přestupek. Ve škle se setkáváme se skupinu žáků, kdy se pruchy chvání prjevují jak důsledek ADHD, ADD, stresvých situací, psychických pruch apd. Druhu skupinu žáků tvří -10-
žáci, jejichž pruchy chvání jsu pdmiňvány půsbením vnějších činitelů: nevhdná rdinná výchva, špatný vliv vrstevníků, party apd. Vzdělávání a péče žáky s pruchami chvání je individuální a vychází z etilgie pruchy: k žákům je v hdinách přistupván individuálně (častá změna činnstí, citlivý přístup pedagga, využívání názrných pmůcek, mtivující prstředí, ) velmi úzká splupráce s rdinu zapjení žáků d preventivních prgramů pr psílení pzitivníh klimatu ve třídě rzvíjení klíčvých kmpetencí u žáků sbnstní a sciální výchva žáků 9.4 Vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním Za zdravtně znevýhdněné žáky pvažujeme žáky se zdravtním slabením, dluhdbým nemcněním a lehčími zdravtními pruchami veducími k pruchám učení a chvání. Při vzdělávání a péči tyt žáky škla zhledňuje a respektuje individualitu a ptřeby žáka: dle ptřeby je žákům vypracváván individuální studijní plán p návratu ze zdravtnických zařízení jsu žáci citlivě a pstupně zapjváni d vzdělávacíh prcesu při prvěřvání vědmstí a hdncení výsledků vyučující zhledňují zdravtní znevýhdnění žáka (dlžená klasifikace, redukce učiva, vlba vhdných frem a metd prvěřvání apd.) nabízíme individuální knzultace žáků i rdičů s vyučujícími Při vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním je taktéž velký důraz kladen na splupráci rdiny, lékařů a škly. 9.5 Vzdělávání žáků se sciálním znevýhdněním V psledním bdbí dchází v naší škle k nárůstu žáků pcházejících z kulturně a jazykvě dlišnéh prstředí, kteří k nám přicházejí v rámci migrace. Jedním z hlavních prblémů při vzdělávání žáků z kulturně dlišnéh prstředí je ve většině případů nedstatečná znalst vzdělávacíh jazyka. -11-
Ke specifickým ptřebám při vzdělávání těcht žáků patří: vysce individuální přístup pmc pedagga ve výuce při svjvání si znalsti vzdělávacíh jazyka uvedení žáka d prstředí škly a seznámení s českým prstředím, tradicemi a zvyklstmi dlišné metdy a frmy práce seznámení žáků třídy s kulturními zvyklstmi a tradicemi jiných nárdnstí úzká splupráce s rdinu, se šklním psychlgem, ppř. dalšími dbrníky individuální klasifikace a hdncení v rámci pdpry interkulturníh bhacení pdpruje škla prstr pr prezentaci vlastní kultury Dále d tét skupiny řadíme děti z rdinnéh prstředí s nízkým sciálně kulturním pstavením a žáky hržené sciálně patlgickými jevy. Vzdělávání a půsbení na tyt žáky je realizván utvářením a rzvíjením klíčvých kmpetencí a vzdělávacím bsahem, aktivitami a činnstmi, které ve škle prbíhají. K základním ptřebám a dvednstem žáků, majícím významnu rli v blasti prevence sciálněpatlgických jevů, patří: schpnst kmunikace, schpnst týmvé práce, dstatek sebedůvěry a dbrá dlnst vůči stresu, učení se přiměřeně se vyrvnat s sbními a sciálními pžadavky, knflikty, šklními prblémy a různými nárčnými živtními situacemi. Základními nástrji, které má škla k dispzici pr realizaci preventivní strategie, je šklní vzdělávací prgram a minimální preventivní prgram, který vychází z ptřeb a pdmínek škly. 9.6 Splupráce škly v blasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Předpkladem úspěšnéh vzdělávání výše uvedených skupin žáků je nutná splupráce s pradenskými pracvišti, s dbrníky jiných resrtů, se státními institucemi a především s rdiči. Splupráci s rdiči škla realizuje vysce individualizvaným přístupem a kntakty s rdiči žáků, jejichž rzsah a frekvence se řídí ptřebami žáků. Škla dluhdbě splupracuje s Pedaggick-psychlgickými pradnami v Brně. Nezastupitelná a přínsná je splupráce s pediatry, psychlgy, neurlgy, speciálními pedagžkami ze speciálně pradenských center, sciálními pracvnicemi z ddělení sciálně-právní chrany dětí a kurátry z ddělení prevence. Již něklik let škla splupracuje s Plicií ČR, která ve škle pmáhá při řešení vážnějších kázeňských -12-
přestupků a pdílí se na realizaci preventivních prgramů, kde se žáci seznamují se zásadami bezpečnéh chvání, s prací plicie, sciálně patlgickými jevy apd. 9.7 Vzdělávání žáků mimřádně nadaných Nadání je definván jak subr schpnstí, které umžňují jedinci dsahvat výknů nad rámec běžnéh průměru ppulace. Mimřádně nadaným žákem se rzumí jedinec, jehž rzlžení schpnstí dsahuje mimřádné úrvně při vyské tvřivsti a celém kruhu činnstí neb v jedntlivých rzumvých blastech, phybvých, uměleckých a sciálních dvednstech. Žák může dispnvat jedním, ale i něklika druhy nadání (všebecné intelektvé schpnsti, specifické akademické, umělecké a phybvé nadání, tvřivé a prduktivní myšlení, vůdcvské schpnsti). Nadané děti se vyznačují kvalitní kncentrací pzrnsti, dbru pamětí a vnitřní mtivací k vyknávání činnsti, která je baví. Zdrjem prblematických situací je u mimřádně nadaných žáků jejich sciální začlenění, které je vlivněn jejich sbnstní strukturu a silnu tendencí k intrverzi. Především skln k perfekcinismu, zvýšená kritičnst k sbě i klnímu světu a specifický druh humru mhu patřit k faktrům, které vlivňují vytváření vztahů k splužákům i k pedaggům. Zjišťvání mimřádnéh nadání žáka prvádí šklské pradenské zařízení na návrh učitele neb rdičů. Ředitel škly může přeřadit mimřádně nadanéh žáka d vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku na základě zkušky před kmisí, kteru jmenuje ředitel škly. Mžné úpravy způsbů výuky mimřádně nadaných žáků: pestrá a pdnětná výuka, která umžňuje velku aktivitu, samstatnst a činrdst žáků (nabídka nestandardních prblémvých úlh) umžnění vyhledávání nvých infrmací a suvislstí, samstatné vypracvávání prjektů, respektvání zájmů žáka, pnechání mžnsti vlastní vlby, účast na sutěžích a lympiádách rzšiřvání a prhlubvání bsahu učiva zadávání specifických úklů (na slžitější a abstraktnější úrvni) vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech respektvání vlastníh pracvníh tempa (mít připravené úkly a úlhy, pkud je žák htv dříve než statní žáci, neb pskytnutí určité vlnsti ve způsbu, jakým využije ušetřený čas) V rámci vzdělávání mimřádně nadaných žáků se škla zaměřuje na prblémy sciální přizpůsbivsti, se kterými se u těcht žáků čast setkáváme. Učíme nadané -13-
žáky sebepznání a pdprujeme jejich zdravu sebedůvěru, snažíme se je vést k zájmu vlastní rzvj a splužáky k pchpení tht zájmu, pracujeme se třídním klektivem a pmáháme začleňvat nadané žáků d klektivu. Vybraní žáci škly se každý rk účastní dbrných sutěží v rámci ČR Autpravář junir v kategrii Autmechanik. Dále se žáci zúčastňují sutěže Autmbileum a F1 ve šklách, mezinárdní sutěže Autmechanik, Eurskills a Eurpacup. Škla se na těcht sutěžích pdílí také rganizačně. Multikulturní výchva zprstředkvává pznání vlastníh kulturníh zaktvení a przumění dlišným kulturám. Rzvíjí smysl pr spravedlnst, slidaritu a tleranci, vede k chápání a respektvání neustále se zvyšující scikulturní rzmanitsti. U menšinvéh etnika rzvíjí jeh kulturní specifika a sučasně pznávání kultury celé splečnsti, majritní většinu seznamuje se základními specifiky statních nárdnstí žijících ve splečném státě, u bu skupin pak pmáhá nacházet styčné bdy pr vzájemné respektvání, splečné aktivity a splupráci. Multikulturní výchva se hlubce dtýká i mezilidských vztahů ve škle, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi šklu a rdinu, mezi šklu a místní kmunitu. Škla jak prstředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšíh sciálníh a kulturníh zázemí zabezpečuje takvé klima, kde se všichni žáci cítí rvnprávně. Kde jsu v majritní kultuře úspěšní i žáci minrit a žáci majrity pznávají kulturu svých splužáků - příslušníků minrit. Tím přispívá k vzájemnému pznávání bu skupin, ke vzájemné tleranci, k dstraňvání nepřátelství a předsudků vůči "nepznanému". 10. Charakteristika bsahu vzdělávacíh prgramu 10.1 Všebecné vzdělávání 10.1.1 Jazykvá kmunikace Jazykvá kmunikace se realizuje v předmětu český jazyk a v cizích jazycích, navazuje na učiv základní škly, prhlubuje a rzvíjí jazykvé znalsti, napmáhá k rzvji prcesu pchpení druhých i sebe sama, kultivuje myšlení, lgiku, přispívá k rzvji citvé stránky sbnsti. Prstřednictvím mateřskéh jazyka a cizíh jazyka jsu svjvány kulturní hdnty vlastníh i cizíh nárda. 10.1.2 Splečenskvědní vzdělávání Splečenskvědní vzdělávání se naplňuje v předmětu bčanská nauka, který prpjuje pznatky z něklika splečenskvědních disciplín, s cílem připravit žáky pr aktivní -14-
bčanský živt v demkratické splečnsti. Je významným nástrjem pr vlivnění hdntvé rientace žáků. 10.1.3 Estetické vzdělávání Estetické vzdělávání se realizuje v předmětu literární a estetická výchva s akcentem na rzvj estetických hdnt a nrem. Žáci jsu nejen seznamváni s různými druhy a styly umění, zejména s literárním uměním, ale jsu vedeni k tmu, aby prjevili sami své estetické chápání a cítění samstatnu tvrbu. 10.1.4 Matematické vzdělávání Matematické vzdělávání pdstatně vlivňuje kgnitivní prcesy, zejména lgické myšlení, práci se symbly, paměť a představivst, je důležitým předmětem vzhledem jak k technické praxi, tak i pr psuzvání a vyhdncvání reálných situací praktickéh živta. 10.1.5 Přírdvědné vzdělávání Přírdvědné vzdělání bsahuje pznatky z fyziky, chemie, bilgie a eklgie a je pjat tak, aby žáci pchpili vzájemnu suvislst jevů v přírdě, že i splečnst je sučástí přírdníh řádu, který má své záknitsti. Cílem přírdvědnéh vzdělání není jen pznání těcht záknitstí, ale i vytvření pzitivní hdntvé rientace k přírdě. 10.1.6 Eknmické vzdělávání Eknmické vzdělávání v předmětu základy eknmiky seznamuje žáky se základy tržní eknmiky, rzvíjí jejich eknmické myšlení, připravuje je pr případné pdnikání, pskytuje žákům dbrné znalsti pr uplatnění na trhu práce. 10.1.7 Vzdělávání v infrmačních technlgiích Práce s pčítačem v předmětu infrmační technlgie umžňuje žákům využívat na uživatelské úrvni perační systém, základní kancelářský sftware a pracvat s dalším běžným aplikačním prgramvým vybavením. Na základě dalšíh vzdělávání lze zvládnut i slžitější prgramy, vzhledem k některým předmětům terii i při aplikacích v diagnstické praxi. -15-
10.1.8 Vzdělávání v blasti tělesné kultury Vzdělávání v blasti tělesné kultury se realizuje v předmětu tělesná výchva, kde jsu žáci vedeni k prvádění pravidelných phybvých činnstí, ke kmpenzvání negativních vlivů způsbu živta, rvněž jsu vybavvání znalstmi a dvednstmi ptřebnými k preventivní péči zdraví a bezpečnst. 10.2 Odbrné vzdělávání Je tvřen dbrnými vzdělávacími mduly, které sestávají z výuky dbrné terie a dbrnéh výcviku. Hlavním cílem zařazení dbrných vzdělávacích mdulů je bsahvé a časvé přizpůsbení dbrné terie a praxe. Knkrétní infrmace jsu bsaženy v části ŠVP nazvané Charakteristika vzdělávacích mdulů. 11. Způsby začlenění průřezvých témat 11.1 Občan v demkratické splečnsti Tereticky i prakticky se tt téma realizuje především ve všebecně vzdělávací slžce, zejména v bčanské nauce, ve výuce jazyků, v estetickém vzdělávání. Krmě pznatků základů bčanské gramtnsti v jedntlivých předmětech (rzvj sbnsti, mezilidská kmunikace, struktura splečnsti, histrie splečnsti, plitický a právní systém, mrálka, svbda, dpvědnst) je tt téma prhlubván i v dbrných předmětech a dbrné praxi. Zejména je kladen důraz na zdpvědný a aktivní přístup v práci, je vyzvedávána snaha dsáhnut mistrvství ve svém bru nejen hlubku znalstí a dvednstí ve vlastním bru, ale i pznáním mezibrvých suvislstí s jejich vazbu na celsplečenské dění. 11.2 Člvěk a živtní prstřední Pznatkvé základy se vytvářejí v předmětu bilgie, chemie a eklgie, kultivace žáka v tm smyslu, aby si vážil a měl úctu k živé i neživé přírdě pak v bčanské nauce a estetické výchvě. Cílem je vytvřit u žáků nejen přesvědčení chraně živtníh prstředí, ale aktivní vztah ve smyslu vlby takvých činnstí, technlgických metd a pracvních pstupů, které by nepškzvaly živtní prstředí. Knkrétně v prfesi autmechanika t znamená šetrné a hspdárné zacházení se škdlivými látkami a dpady a ddržvání zásad uskladňvání a pužívání paliv, maziv, kapalných náplní a statních látek pužívaných v autpravárenství. 11.3 Člvěk a svět práce -16-
Téma se realizuje zejména v eknmice (trh práce, vybrané kapitly ze Zákníku práce, pdstata a frmy pdnikání), v bčanské nauce (dpvědnst za vlastní buducnst) a v českém jazyce (frmulace žádsti zaměstnání, strukturvaný živtpis, prezentace před mžným zaměstnavatelem), v dbrných předmětech (mžnst uplatnění, situace v reginu, mžnsti dalšíh vzdělávání a rekvalifikace) a dbrné výuce (praxe žáků na pracvištích firem). 11.4 Infrmační a kmunikační technlgie Tt téma se realizuje v samstatném předmětu, ale prstupuje i d dalších předmětů. Díky pčítačvým technlgiím je mžné rychlé vyhledávání nejrůznějších infrmací, jejich efektivní zpracvání a přehledná frma prezentace. IT zefektivňují i samtný prces výuky a hdncení. Pčítačvé prgramy dplňují všechny vyučvací předměty, jsu schpné prpjit slv s brazem a phybem. V blasti dbrné výuky se rzvíjí aplikvané znalsti především v částech technické dkumentace a diagnstiky. 12. Způsby rzvje bčanských a klíčvých kmpetencí ve výuce 12.1 Občanské kmpetence Občanské kmpetence se rzvíjejí zejména v předmětech bčanská nauka, estetická a literární výuka, základy bilgie a eklgie a ve výuce jazyků s cílem prbudit u žáků zájem splečenské dění, naučit je rientvat ve splečenských vztazích a tyt zasadit d širších evrpských a světvých suvislstí. Dminantu tvří zejména glbální prblémy suvisející s chranu živtníh prstředí v duchu udržitelnéh rzvje a chápání živta jak nejvyšší hdnty. Splu s psilváním pcitu hrdsti na vlastní histrii jsu vyzvedávány i jiné kultury a význam aktivní tlerance k těmt kulturám. Kvalita bčanských kmpetencí není pměřvána jen rzsahem pznatků, ale zejména pstji, hdntvu rientací, schpnstí vlastníh úsudku a kritickéh myšlení vůbec. 12.2 Kmunikativní kmpetence Kmunikativní kmpetence se rzvíjejí zejména ve výuce českéh a cizíh jazyka, v bčanské a estetické výchvě, ale realizují se i v dbrných předmětech a mdulech. Splu s prhlubváním gramatických a stylistických schpnstí je žák veden k tmu, aby dkázal kulturně a věcně kmunikvat při různých příležitstech v neficiálním i ficiálním styku, aby byl schpen vyslechnut druhé, ale i asertivně prezentvat svůj -17-
názr. Sučástí kmunikativní kmpetence je i vypracvání textů na běžná i dbrná témata (sbní dpis, živtpis, žádst zaměstnání, technický ppis, technická zpráva). 12.3 Persnální kmpetence Persnální kmpetence jsu rzvíjeny v rámci partií bčanské nauky, zejména v blasti psychlgie sbnsti s cílem sebepznání a sebehdncení. Na základě sebepznání žák může lépe vlit vhdné techniky učení a duševní práce. Systematicky je veden ke kritickému hdncení výsledků svéh učení a práce. Cílem všech předmětů je naučit žáka plánvat své aktivity, stanvit si pririty i prstředky k jejich dsažení. Během studia se tak vytváří základ k dalšímu vzdělávání, ať už v rganizvaných frmách studia neb samstudiem. 12.4 Sciální kmpetence Sciální kmpetence jsu rzvíjeny napříč všemi předměty a mduly. Jedná se rzvj takvých schpnstí, jak je týmvá splupráce, přijímání jedntlivých rlí v týmu, zdpvědné plnění svěřených úklů, pzitivní řešení knfliktů v mezilidských vztazích, samstatný a tvůrčí přístup k zadanému úklu. Dále se jedná plánvání a průběžnu kntrlu úklů, případně krekci jejich řešení. Tyt sciální kmpetence lze rzvíjet jak v teretických předmětech při určitých mdelvých situacích, např. v eknmice při zalžení a vedení fiktivní firmy, tak i v mdulech praktickéh vyučvání. 12.5 Kmpetence v blasti využívání infrmačních a kmunikačních technlgií Tyt kmpetence se systematicky rzvíjejí v předmětu infrmační technlgie, kde je žák seznamván se základním pčítačvým vybavením a základními textvými editry. V návaznsti na tent základ se učí pužívat nvé aplikace v statních předmětech a pracvat s dalšími prameny infrmací, jak je zejména internet. Tyt znalsti pak aplikuje zejména v diagnstické praxi a při pužívání nárčnějších prgramů, jak je např. Autcad. 12.6 Matematické kmpetence Bezprstředně se rzvíjejí v matematice a fyzice a v aplikvané pdbě v dbrných technických předmětech. Žák se naučí správně pužívat pjmy, jedntky, vztahy při řešení praktických úklů. Rvněž zvládne různé frmy grafickéh vyjádření, zejména tabulky, schémata a grafy. Matematické kmpetence rvněž rzvíjejí lgiku a preciznst myšlení. -18-
12.7 Kmpetence k pracvnímu uplatnění Tyt kmpetence se rzvíjejí zejména v tématu Úvd d světa, které je realizván zejména v bčanské nauce, základech eknmiky, českém jazyce a dalších dbrných mdulech. Jedná se zejména vytvření pzitivníh a dpvědnéh vztahu k práci vůbec a dále získání reálné představy knkrétních pdmínkách práce v bru, pracvních nabídkách v reginu, mžnstech kariérníh růstu, dalšíh vzdělávání, případně rekvalifikace. Krmě rientace v nabídkách a hledání uplatnění jsu žáci připravváni i pr kmunikaci s buducím zaměstnavatelem. V základech eknmiky získávají žáci také infrmace mžnstech vlastníh pdnikání. 13. Vzdělávání žáků se specifickými ptřebami Jedná se většinu pruchy v prcesu učení, které jsu diagnstikvány a specifikvány dbrníky z pedaggick-psychlgických praden. Pdle charakteru pruchy a pdle předmětu, kteréh se týkají, jsu přijímána kmpenzační patření v jazycích se dává přednst ústním prjevům před písemnými, v matematice se vlí jedndušší varianty příkladů, becně se prdlužuje čas na přípravu a vlastní výkn, případně se vlí mírnější hdncení a klasifikace, v dbrných předmětech jsu využívány neknfliktní způsby zkušení a hdncení žáků a v praktické výuce je kladen důraz na sbní kntakt žáka a učitele, který je umžněn nízkým pčtem žáků ve skupině. -19-
Název šklníh vzdělávacíh prgramu: UČEBNÍ PLÁN Mechanik nákladních vzidel a autbusů Kód a název bru vzdělání: 23-68-H/01 Mechanik pravář Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Předmět mtrvých vzidel střední vzdělání s výučním listem 3 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem Pčet týdenních vyučvacích hdin 1. rčník 2. rčník 3. rčník Celkem Český jazyk a literatura 2 1,5 1,5 5 Anglický jazyk 2 2 2 6 Občanská nauka 1 1 1 3 Fyzika 1 1-2 Chemie 1 - - 1 Základy bilgie a eklgie 1 - - 1 Matematika 2 1,5 1,5 5 Tělesná výchva 1 1 1 3 Infrmační technlgie 1 1 1 3 Základy eknmiky - - 2 2 CELKEM VŠEOBECNÉ 12 9 10 31 Řízení mtrvých vzidel - 2-2 Alternativní phny - 1 2 3 Elektrtechnika mtrvých vzidel - 1 1 2 Odbrná terie 5 4 4 13 Odbrný výcvik 15 15 15 45 CELKEM ODBORNÉ 20 23 22 65 CELKEM 32 32 32 96 Pznámky k učebnímu plánu: 1. Všechny předměty a vzdělávací mduly uvedené v učebním plánu jsu pvinné. 2 Teretická výuka v předmětu Řízení mtrvých vzidel prbíhá ve 2. rčníku. Praktická část výuky předmětu řízení mtrvých vzidel je rganizvána individuálně ve 2. a 3. rčníku v rámci dbrnéh výcviku. 3. V průběhu 2. a 3. rčníku vyknávají skupiny žáků dbrný výcvik ve firmách se zaměřením na pravy nákladních vzidel a autbusů. Zde získávají základní návyky v reálném pracvním prstředí. Zpakují si a prhlubí vědmsti a dvednsti v celém rzsahu dbrné výuky a v nepslední řadě získají mžnst zaměstnání p uknčení studia. 4. Jak cizí jazyk je vyučván anglický jazyk. -3-
UČEBNÍ PLÁN VZDĚLÁVACÍCH MODULŮ Mdul 1. Technická dkumentace a ruční zpracvání materiálů 2. Obrábění a spjvání materiálů 3. Základy pravárenství 4. Základy elektrtechniky mtrvých vzidel 5. Elektrtechnika mtrvých vzidel 6. Brzdvé systémy a pneuservis 7. Pdvzkvé systémy NVA 8. Převdvé a zpmalvací systémy 9. Hnací agregáty 10. Kabiny, karserie a příslušenství 11. Nástavby, návěsy a přívěsy 12. Běžné pravy 1. rčník 2. rčník 3. rčník terie praxe terie praxe terie praxe Celkem 42 126 168 42 126 168 42 126 168 42 126 168 42 126 168 42 126 168 42 126 168 42 126 168 42 126 168 42 126 168 42 126 168 34 102 136 Celkem 168 504 168 504 160 480 1984 Přehled využití týdnů v bdbí září červen šklníh rku Činnst 1. rčník 2. rčník 3. rčník Vyučvání pdle rzpisu učiva 33,5 33,5 32 Sprtvní výcvikvý kurz 2 - - Závěrečná zkuška - - 2 Prjektvý týden - - - Časvá rezerva (pakvání učiva, exkurze, výchvně-vzdělávací akce) 4,5 6,5 6 Celkem týdnů 40 40 40-4-
TRANSFORMACE RVP DO ŠVP Škla: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace Kód a název RVP: 23-68-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel Název ŠVP: Mechanik nákladních vzidel a autbusů RVP ŠVP Vzdělávací blasti a bsahvé kruhy pčet hdin pčet hdin Vyučvací předmět / mdul týden celkem týden celkem Český jazyk 3 96 Český jazyk a literatura 3 99 Cizí jazyk 6 192 Anglický jazyk 6 198 Splečenskvědní vzdělávání 3 96 Občanská nauka 3 99 Přírdvědné vzdělávání 4 128 Fyzika 2 67 Chemie 1 33,5 Základy bilgie a eklgie 1 33,5 Matematické vzdělávání 5 160 Matematika 5 165,2 5 Estetické vzdělávání 2 64 Český jazyk a literatura 2 66,25 Vzdělávání pr zdraví 3 96 Tělesná výchva 3 99 Vzdělávání v infrmačních a kmunikačních technlgiích 3 96 Infrmační technlgie 3 99 Eknmické vzdělávání 2 64 Základy eknmiky 2 64 Strje a zařízení 5 160 Mduly 1-3 a 6-12 8 268 Elektrtechnické zařízení 3 96 Alternativní phny 2 64 Mduly 4,5 a 12 10 329 Elektrtechnika mtrvých vzidel 2 65,5 Mntáže a pravy 42 1344 Alternativní phny 1 33,5 Řízení mtrvých vzidel 2 67 Odbrný výcvik 40 1317, 5 Dispnibilní hdiny 15 480 Celkem 96 3072 96 3168-3-
UČEBNÍ OSNOVY Škla: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace Kód a název RVP: 23-68-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel Název ŠVP: Mechanik nákladních vzidel a autbusů Obsah: ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA ANGLICKÝ JAZYK OBČANSKÁ NAUKA FYZIKA CHEMIE ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE MATEMATIKA TĚLESNÁ VÝCHOVA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE ZÁKLADY EKONOMIKY ALTERNATIVNÍ POHONY ELEKTROTECHNIKA ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL VZDĚLÁVACÍ MODULY TECHNICKÁ DOKUMENTACE A RUČNÍ ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ OBRÁBĚNÍ A SPOJOVÁNÍ MATERIÁLŮ ZÁKLADY OPRAVÁRENSTVÍ A PODVOZKY ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY MOTOROVÝCH VOZIDEL ELEKTROTECHNIKA MOTOROVÝCH VOZIDEL BRZDOVÉ SYSTÉMY A PNEUSERVIS PODVOZKOVÉ SYSTÉMY NVA PŘEVODOVÉ A ZPOMALOVACÍ SYSTÉMY HNACÍ AGREGÁTY KABINY, KAROSERIE A PŘÍSLUŠENSTVÍ NÁSTAVBY, NÁVĚSY A PŘÍVĚSY BĚŽNÉ OPRAVY -4-
Pjetí vyučvacíh předmětu ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA a) becné cíle vyučvacíh předmětu prhlubuje a rzvíjí jazykvé znalsti žáků a jejich vyjadřvací schpnsti a dvednsti, zejména při praktickém užívání učí žáky vyjadřvat se suvisle, výstižně a jazykvě správně v rvině prstě sdělvací a prakticky dbrné, zvláště v ústním prjevu rzvíjí stylistické dvednsti žáků, jejich schpnsti estetické, myšlenkvé a vyjadřvací, učí je zaujímat vlastní pstje vytváří dbrý jazykvý základ pr další vzdělávání v mateřském jazyce i v cizích jazycích utváří kladný vztah k materiálním a duchvním hdntám přispívá ke kultivaci člvěka učí rientvat se v uměleckém díle a zaujímat k němu vlastní pstje přispívá k frmvání etickéh a bčanskéh prfilu žáka rzvíjí kmunikační dvednsti a schpnsti žáka a vlivňuje hdntvé rientace a pstje nejen v blasti umělecké a kulturní, ale i v širší blasti splečenské a mezilidské pdílí se na rzvji sciálních kmpetencí žáků b) charakteristika učiva navazuje na vědmsti žáků získané na základní škle skládá se z jazykvéh vzdělávání, kmunikační výchvy a stylistiky, které se navzájem dplňují a pdprují učí užívat jazyka jak prstředku drzumívání a myšlení důraz klade na kvalitní zvládnutí základních a frekventvaných jazykvých jevů v aktivním pužívání sjedncuje jazykvý a stylistický výcvik s důrazem na praktická cvičení učí žáky racinálním studijním metdám, práci s jazykvými i jinými příručkami směřuje k dvednsti a schpnsti mluvit a jednat s lidmi, kultivvaně se ústně i písemně vyjadřvat, pužívat spisvnéh jazyka, pracvat s dbrným textem a s infrmacemi rzvíjí čtenářské dvednsti žáků a vychvává nárčnéh diváka, psluchače a čtenáře, který má přehled kulturním dění a uvědmuje si vliv prstředků masvé kmunikace na utváření kultury prhlubuje znalsti mateřskéh jazyka, kultivuje jeh prjev a chvání v určitých splečenských situacích sustřeďuje se na práci s uměleckým textem a tvřivé aktivity žáci jsu vedeni k tleranci k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí c) pjetí výuky při výuce se rzvíjejí vědmsti a dvednsti žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření žáků směřuje k tmu, aby žáci pchpili, že umění je specificku výpvědí skutečnsti těžiště literární výuky tvří četba, rzbr a interpretace knkrétních uměleckých děl a jejich ukázek, dplněné pznatky ptřebnými pr pchpení uměleckéh díla žáci pchpí příns díla pr tehdejší i dnešní dbu 5