Finanční analýza společnosti PEGAS NONWOVENS S.A.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Marketing a management Finanční analýza společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Kateřina BÁBÍKOVÁ Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Iva ŽIVĚLOVÁ, CSc. Znojmo, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci z názvem Finanční analýza společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. prováděla samostatně, na základě dostupných informací a dostupných pramenů, které jsme citovala a uvedla v seznamu použité literatury. ve Znojmě dne 30.4. 2010... podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Ivě Živělové, CSc. za cenné rady a připomínky, které mi laskavě poskytovala v průběhu celé práce. Dále bych ráda poděkovala Společnosti PEGAS NONWOVENS s.r.o., kde jsem vykonávala praxi, a kde mi byly poskytnuty potřebné podklady a informace ke zpracování bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje finanční situace společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. v letech 2006, 2007 a 2008. Pomocí speciálních metod finanční analýzy je rozšířena vypovídací schopnost běžně dostupných účetních výkazů. Práce sestává ze dvou části, a to z teoretické a praktické. V teoretické práci jsou popsány základní informace, týkající se finanční analýzy, jako je definice, předmět, zdroje a uživatelé finanční analýzy. Další teoretická část se věnuje metodám finanční analýzy, se zaměřením na elementární technickou analýzu. V části praktické jsou prováděny výpočty a vyhodnocení finanční situace na konkrétní podnik. V poslední části práce je shrnutí získaných informací o finančním hospodaření společnosti. Klíčová slova : Finanční analýza, výkazy finančního účetnictví, elementární technická analýza. Abstract This bachelor thesis focuses on analyzing the development of financial situation of the company PEGAS NONWOVENS S.A. in the years 2006, 2007 and 2008. The findings of commonly accessible account records are notably extended thanks to special methods of financial analysis. The thesis consists of two parts, the theoretical part and the practical part. The theoretical part describes basic data related to financial analysis as definition, subject, sources and users of financial analysis. The theoretical part explains further methods of financial analysis focusing on primary technical analysis. Methods applied in the practical part are described in the theoretical part. Calculations and evaluation of financial situation are implemented on a concrete company. The last part of this thesis provides summary of examined data relating to financial management of the company.

Obsah Obsah... 7 1. Úvod... 9 2. Cíl práce a metodika... 10 3. Literární rešerše... 11 3.1 Definice a předmět finanční analýzy... 11 3.2 Uživatelé finanční analýzy... 11 3.3 Vstupní data ( Zdroje informací)... 12 3.3.1 Konsolidovaná účetní závěrka... 13 3.3.1.1 Rozvaha IAS 1... 13 3.3.1.2 Výkaz zisku a ztráty IAS 1... 15 3.3.1.3 Výkaz peněžních toků IAS 7... 16 3.4 Metody finanční analýzy... 17 3.4.1 Fundamentální analýza podniku... 17 3.4.2 Technická analýza podniku... 18 3.5 Analýza absolutních ukazatelů... 18 3.5.1 Horizontální analýza... 18 3.5.2 Vertikální analýza... 19 3.6 Analýza rozdílových ukazatelů... 19 3.6.1 Čistý pracovní kapitál (net working capital NWC)... 19 3.6.2 Čisté pohotové prostředky (Peněžní finanční fond)... 20 3.6.3 Čistý peněžně - pohledávkový finanční fond... 20 3.7 Analýza poměrových ukazatelů... 20 3.7.1 Ukazatele aktivity... 20 3.7.2 Ukazatele zadluženosti... 21 3.7.3 Ukazatele likvidity... 23 3.7.4 Ukazatele rentability... 24 3.8 Analýza soustav ukazatelů... 26 3.8.1 Pyramidové soustavy ukazatelů... 26 3.8.2 Bankrotní modely (Predikční modely)... 27 3.8.3 Bonitní modely (diagnostické modely)... 28 3.9 Analýza cash flow... 28 3.9.1 Kategorie cash flow... 28 3.9.2 Ukazatele na bázi cash flow (CF)... 28 4. Vlastní práce... 30 4. 1 Základní informace o společnosti... 30 4.2 Analýza absolutních ukazatelů... 32 4.2.1 Horizontální analýza... 32 4.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy - Aktiva... 32 4.2.1.2 Horizontální analýza rozvahy - Pasiva... 33 4.2.1.3 Horizontální analýza - Výkaz zisku a ztráty... 34 4.2.2 Vertikální analýza... 36 4.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy - Aktiva... 36 4.2.2.2 Vertikální analýza rozvahy - Pasiva... 37 4.2.2.3 Vertikální analýza - Výkaz zisku a ztráty... 39 4.3 Analýza rozdílových ukazatelů... 40 4.3.1. Analýza čistého pracovního kapitálu... 40

4.3.2 Čisté pohotové prostředky - peněžní finanční fond.42 4.3.3 Čistý peněžně - pohledávkový finanční fond..43 4.4 Analýza poměrových ukazatelů... 43 4.4.1 Ukazatele aktivity... 44 4.4.1.1 Vázanost aktiv...44 4.4.1.2 Ukazatele Obratu... 45 4.4.1.3 Ukazatele doby obratu... 46 4.4.2. Ukazatele zadluženosti... 47 4.4.2.1 Úrokové krytí... 48 4.4.3 Ukazatele likvidity... 49 4.4.3.1 Riziko likvidity... 49 4.4.4 Ukazatele rentability... 50 4.4.4.1 Ukazatele ziskového rozpětí... 52 4.4.4.2 Finanční páka... 52 4.5 Analýza soustav ukazatelů... 53 4.5.1 Bankrotní modely... 53 4.5.1.1 Altmanův bankrotní model... 53 4.5.1.2 Tafflerův model... 55 4.6 Analýza Cash Flow... 57 4.6.1 Ukazatele na bázi cash flow... 60 5. Závěr... 62 6. Použítá literatura... 65 7. Seznam příloh... 66

1. Úvod Finanční analýza je nástroj ke zjištění finanční stability. Cílem finanční analýzy je odhalení silných stránek v podniku, využití jejich potenciálu a tím i zhodnocení jejich konkurenční výhody, přinášející zaručeně kladný výsledek. Ovšem vedle silných stránek finanční analýza odhaluje i stránky slabé. Včasná identifikace poruch ve finanční situaci zmírňuje riziko negativních výsledků, které by mohly vést ke snižování konkurenčních výhod a následně i ke ztrátám zákazníků. Prostřednictvím různých metod zvyšuje finanční analýza vypovídací schopnost účetních výkazů, které jsou pro ni hlavními informačními zdroji. Mezi nejdůležitější výkazy patří rozvaha. Rozvaha podává informaci o stavu majetku a o způsobu jeho financování. Dalším výkazem je výkaz zisku a ztráty, ten informuje o nákladech a výnosech společnosti, tedy o hospodářském výsledku, a nakonec výkaz o peněžních tocích, neboli cash flow. Finanční analýza má nikde nekončící seznamy uživatelů, pro které jsou její výsledky důležitým faktorem pro jejich budoucí rozhodování. Finanční analýza je důležitá jednak pro vlastníky a management, pro dodavatelsko odběratelské vztahy, a důležitá je i pro banky, které se podle výsledků finanční analýzy rozhodují o schválení úvěru či nikoli. Jestliže je společnost ohrožena bankrotem s možností neschopnosti splácení svých závazků, je pro banku neadekvátní řešení poskytnout takovému podniku úvěr. Vedle firemní analýzy, zabývající se dostupnými podnikovými daty, existuje i makroekonomický pohled na finanční analýzu, pracující s daty v různých odvětvích národního hospodářství, případně i hodnotící finanční situaci státu. Finanční analýza může být využita jednak k mezipodnikovému srovnání dvou a více podniků v odvětví, nebo může být využita jako analýza časového vývoje finanční situace u jednoho podniku. Na výsledcích finanční analýzy závisí budoucí směr podniku. Finanční analýza tedy vede k důležitým podnikovým rozhodnutím, které mohou mít zásadní vliv na celkovou situaci v podniku. V práci je prováděna analýza vývoje finanční situace společnosti PEGAS NONWOVENS S.A., a to v letech 2006, 2007 a 2008. Jedná se o zahraniční holdingovou společnost se sídlem v Lucembursku, která sestává z pěti dceřiných společností se sídlem v České republice. Analyzován je mateřský podnik sestavující svou roční závěrku konsolidovaně, dle mezinárodního rámce účetního výkaznictví IAS/IFRS, takže se struktura účetních výkazů může nepatrně lišit od českých. 9

2. Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je shrnutí finanční situace ve společnosti PEGAS NONWOVENS S.A., a to z dostupných účetních výkazů. V práci jsou použity výkazy roku 2006, 2007 a 2008, jedná se tedy o analýzu časového vývoje finanční situace. Pomocí aplikovaných metod se zvýší vypovídací schopnost výkazů, která povede k sestavení uceleného závěru o hospodaření analyzovaného podniku. Teoretická část je zaměřena v prvé řadě na obecné informace, týkající se finanční analýzy, jako jsou definice, uživatele finanční analýzy a vstupní data, potřebná pro její sestavení. V praktické části je analyzována zahraniční holdingová společnost. Tato společnost sestavuje konsolidované účetní výkazy, sestavené dle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS. Struktura konsolidovaných výkazů se liší od českých, proto jsou vstupní data (data z konsolidované účetní závěrky) v teoretické části popsaná podle mezinárodních účetních standardů. Hlavní částí teoretického úseku je popis metod finanční analýzy. Práce je přesněji zaměřena na členění metod elementární technické analýzy. V úvodu praktické části je popsán analyzovaný podnik. Základní informace o firmě zahrnují vznik, předmět podnikání, sídlo a další důležité informace o společnosti. Další část je už věnována samotné metodice finanční analýzy. Mezi metody elementární technické analýzy patří: a) Analýza absolutních ukazatelů obsahující horizontální a vertikální analýzu. b) Analýza rozdílových ukazatelů obsahující analýzu čistého pracovního kapitálu, analýzu čistých peněžních prostředků a analýzu čistého peněžně - pohledávkového fondu. c) Analýza poměrových ukazatelů obsahující analýzu aktivity, zadluženosti, likvidity a rentability. d) Analýza soustav ukazatelů obsahující popis bankrotních modelů, Altmanova modelu a Tafflerova modelu. e) Analýza cash flow obsahující analýzu podle činnosti cash flow a zhodnocení ukazatelů na bázi cash flow. Na tyto metody jsou aplikovány údaje z finančního účetnictví, které jsou pomocí příslušných vzorečků vypočteny. Výsledky jsou poté vkládány do tabulek pro lepší meziroční srovnání. V práci je vyjádřeno i grafické znázornění vypočtených údajů, které na první pohled zhodnotí danou situaci v podniku. K získaným údajům z tabulek a grafů je přiřazeno i slovní vyhodnocení. 10

3. Literární rešerše 3.1 Definice a předmět finanční analýzy Existuje celá řada definic, jimiž lze popsat, co je to finanční analýza. Jsou uvedeny dvě, které ji nejlépe vystihují. Finanční analýza je diagnostická složka systému finančního řízení podniku. Její význam spočívá v tom, že s využitím definovaných (standardizovaných) i přísně specifických metod, zpracování získaných výchozích vstupních údajů, rozšiřuje jejích vypovídací schopnost. Tak lze maximalizovat informační základnu procesu finančního rozhodování. (Kalouda, 2009, s.139) Finanční analýza hodnotí fungování mechanismu financí podniku podle stavu a vývoje finanční situace, a podle účinků provozní, investiční a finanční činnosti na vývoj finanční situace. (Gründwald, Holečková, 2007, s. 20) Předmět finanční analýzy Předmětem finanční analýzy je získávání a analýza informací o kvalitativních a kvantitativních vlastnostech zkoumaných jevů. Finanční analýza podniku je pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají se kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj (Sedláček, 2009, s. 3). 3.2 Uživatelé finanční analýzy Uživatelé výstupů finanční analýzy tvoří v odborné literatuře rozsáhlé, téměř nikde nekončící seznamy. S jistou mírou nadsázky lze říci, že výstupy z finanční analýzy může efektivně využít každá zájmová skupina, která o to má zájem (Kalouda, 2009, s. 139). 11

Výčet uživatelů finanční analýzy a jejich závěrů je nejen velmi rozsáhlý, ale také rozmanitý. Všichni uživatelé mají jedno společné, potřebují vědět, aby mohli řídit. (Kovanicová, Kovanic, 1995, s. 219). Podle toho, kdo provádí a potřebuje finanční analýzu, je rozdělena do dvou oblastí: interní a externí. Uživatele účetních informací a finanční analýzy jsou především: Manažeři, investoři, banky a jiní věřitelé, obchodní partneři (odběratelé a dodavatelé), zaměstnanci, stát a jeho orgány, konkurenti (Gründwald, Holečková, 2007, s. 27). 3.3 Vstupní data ( Zdroje informací) V zásadě lze zdroje vstupních dat finanční analýzy agregovat do tří skupin: účetní data podniku čerpaná zejména z : účetních výkazů finančního účetnictví, přílohy účetní závěrky, manažerského účetnictví (výkaznictví) a výročních zpráv, ostatní data podniku čerpaná zejména z: podnikové statistiky, podkladů úseku práce a mezd, vnitřních směrnic, pravidel a norem a odborných odhadů, externí data získaná mimo vlastní podnik, čerpaná zejména ze: státní statistiky, zveřejňovaných údajů z účetních závěrek, jiných účetních jednotek a publikovaných odborných materiálů v tisku, rozhlase, televizi na internetu (Harna aj., 2007, s.14). Jelikož v praktické části je analyzována holdingová společnost, která sestavuje každoročně účetní závěrku konsolidovaně, sestavenou dle mezinárodního rámce účetního výkaznictví, bude se struktura výkazů poněkud lišit od českých. 12

3.3.1 Konsolidovaná účetní závěrka Podle mezinárodního rámce účetního výkaznictví (IAS / IFRS) v souvislosti s účetní závěrkou jsou použity standarty IFRS 3 Podnikové kombinace, IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, IAS 7 Výkazy peněžních toků a IAS 27 Konsolidovaná a samostatná účetní závěrka. Konsolidovaná účetní závěrka je účetní závěrka skupiny podniků, která slučuje stav majetku a závazků a dosažené hospodářské výsledky mateřského podniku s jeho podílovou účastí v ostatních podnicích, které kontroluje nebo v nichž má podstatný vliv (holding), nebo je ovládající osoba ve smyslu obchodního zákoníku tj. má podstatný nebo rozhodující vliv (http://cs.wikipedia.org/wiki/konsolidovaná_účetní_závěrka). Konsolidovaná účetní závěrka je účetní závěrka za skupinu presentovaná jako účetní závěrka jediného podniku. Mateřský podnik, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, by měl konsolidovat všechny dceřiné podniky, domácí i zahraniční, s výjimkou těch, které povoluje nezahrnout standard IAS 27 (Janoušková, 2004, s.65). Podniková kombinace je spojení samostatných entit do jedné vykazující jednotky (Janoušková, 2004, s.65). 3.3.1.1 Rozvaha IAS 1 Podnik ve své rozvaze uvádí aktiva a závazky členěné na krátkodobé a dlouhodobé, s výjimkou případů, kdy je členění aktiv a závazků podle jejich likvidity více spolehlivé a relevantní. Formát rozvahy V praxi se setkáváme se dvěma hlavními druhy formátů rozvahy. Liší se podle formy bilanční rovnice. Čistá aktiva (Aktiva Závazky) = Vlastní kapitál Aktiva = Vlastní kapitál + Závazky (Šrámková aj., 2009, s. 21). 13

Schéma 1: Příklad podrobné rozvahy sestavené v souladu se standardem IAS 1 20X2 20X1 Aktiva Dlouhodobá aktiva Budovy, pozemky,zařízení X X Goodwill X X Jiný nehmotný majetek X X Investice v přidružených společnostech X X Jiné finanční investice k prodeji X X X X Krátkodobá aktiva Zásoby X X Obchodní a jiné pohledávky X X Jiná krátkodobá aktiva X X Hotovost a peněžní ekvivalenty X X Aktiva celkem X X Vlastní kapitál a závazky Vlastní kapitál Upsaný kapitál X X Fondy X X Nerozdělený zisk / (Neuhrazená ztráta) X X Nekontrolní podíly X X Vlastní kapitál celkem X X Dlouhodobé závazky Dlouhodobé úvěry X X Odložená daň X X Dlouhodobé rezervy X X X X Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku a jiné závazky X X Krátkodobé úvěry X X Krátkodobá část dlouhodobých úvěrů X X Splatná daň ze zisku X X Krátkodobé rezervy X X 14

X X Vlastní kapitál a závazky celkem X X Zdroj: Šrámková aj., 2009, s. 22. 3.3.1.2. Výkaz zisku a ztráty IAS 1 Všechny výnosy a náklady uznané v daném období mají být zahrnuty do výkazu zisku a ztráty za předpokladu, že některý ze standardů, nebo interpretací určuje něco jiného. (Šrámková aj., 2009, s. 25) Schéma 2: Příklad výkazu zisku a ztráty sestavené v souladu se standardem IAS 1 Níže jsou uvedeny příklady výkazů v druhovém a účelovém členění (pro zjednodušení nejsou uvažovány srovnatelné údaje) : Druhové členění Účelové členění Tržby X Výnosy X Ostatní provozní výnosy X Náklady na prodané výrobky -X Změny zásob hotových výrobků a NV +/- X Hrubý zisk / (ztráta) X Vlastní výkony a jejich aktivace X Jiné výnosy X Spotřeba surovin a spot. materiálu -X Odbytové náklady -X Osobní náklady -X Administrativní výdaje -X Odpisy -X Snížení hodnoty pozemků, budov a zař. -X Ostatní náklady -X Ostatní náklady -X Finanční náklady -X Finanční náklady -X Výnosy z přidružených společností X Výnosy z přidružených společností X Zisk před zdaněním XX Zisk před zdaněním X Daň ze zisku X Daň ze zisku X Zisk po zdanění X Zisk po zdanění X Přiřaditelný: Většinovým vlastníkům X Přiřaditelný: Většinovým vlastníkům X Nekontrolním podílům X Nekontrolním podílům X Zdroj: Šrámková aj., 2009, s. 26. 15

3.3.1.3 Výkaz peněžních toků IAS 7 Výkaz o peněžních tocích poskytuje informace, které umožňují zhodnotit změny v: čistých aktivech, které mají vliv na peněžní toky v podniku, finanční struktuře (včetně likvidity a solventnosti), schopnosti ovlivnit částky a termíny hotovostních toků (Šrámková aj., 2009, s. 31). Výkaz peněžních toků dělíme podle činností na: Provozní činnost. Investiční činnost. Finanční činnost. Metody vykazování peněžních toků z provozní činnosti: Přímá metoda standard doporučuje použití této metody, která zveřejňuje hlavní třídy hrubých peněžních příjmů a hrubých peněžních úhrad. Nepřímá metoda čistý peněžní tok z provozní činnosti je stanoven úpravou čistého zisku nebo ztráty o vlivy: nepeněžních položek, jakou jsou odpisy, rezervy, odložené daně, atd., změn stavu pohledávek, závazků a zásob (pracovního kapitálu) za dané období, všechny další položky, jejichž peněžní účinky jsou investiční nebo finanční peněžní toky (Šrámková aj., 2009, s. 33). Schéma 3: Přímá metoda vykázání peněžních toků z provozní činnosti Hotovostní tok z provozní činnosti Příjmy peněžních prostředků od zákazníků X Peněžní platby dodavatelům a zaměstnancům -X Peněžní prostředky vytvořené provozní činností X Placené úroky -X Placená daň z příjmu -X Čisté peněžní prostředky z provozní činnosti X 16

Hotovostí toky z investiční činnosti Nákup pozemků, budov a movitých věcí -X Příjmy z prodeje pozemků, budov a movitých věcí X Úroky přijaté X Přijaté dividendy X Čisté peněžní prostředky použité v investiční činnosti X Hotovostní toky z finanční činnosti Příjmy z emise základního kapitálu X Příjmy z dlouhodobých úvěrových zdrojů X Placené dividendy -X Čisté peněžní prostředky použité ve finanční činnosti X Čisté zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na začátku období Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci období Zdroj: Šrámková aj., 2009, s. 35. X X X 3.4 Metody finanční analýzy Fundamentální (kvalitativní) analýza. Technická (kvantitativní) analýza. 3.4.1 Fundamentální analýza podniku Fundamentální analýza je založena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků (nejen pozorovatelů, ale i přímých účastníků ekonomických procesů), na jejich subjektivních odhadech i na citu pro situace a jejich trendy. (Sedláček, 2009, s. 7) 17

3.4.2 Technická analýza podniku Technická analýza používá matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat, s následným (kvalitativním) ekonomickým posouzením výsledků. (Sedláček, 2009, s. 9) Metody elementární technické analýzy Technická analýza pracuje s ukazateli, což jsou buď přímo položky účetních výkazů a údaje z dalších zdrojů, nebo čísla z nich odvozená (Kovanicová, Kovanic, 1995, s. 236). Analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, analýza soustav ukazatelů, analýza cash flow. 3.5 Analýza absolutních ukazatelů 3.5.1 Horizontální analýza Horizontální analýza (též analýza vývojových trendů) zkoumá změny absolutních ukazatelů v čase, vyjadřuje změnu v určité položce v procentech, nebo indexem (řetězovým, nebo bazickým). Porovnávání jednotlivých položek výkazů v čase se provádí po řádcích, horizontálně. Analýza si klade za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin, a to absolutně a relativně, a změřit jejich intenzitu. (Holečková, 2008, s. 43) Technika rozboru Vypočte se rozdíl hodnot z obou po sobě jdoucích let (absolutní výše změny). absolutní změna = hodnota t hodnota t-1 Vyjadřuje se procentem k hodnotě výchozího roku. procentní změna = (absolutní změna / hodnota t-1 ) 100 (%) 18

3.5.2 Vertikální analýza Vertikální analýza (též procentní rozbor komponent, nebo strukturální analýza) spočívá v tom, že se na jednotlivé položky účetních výkazů pohlíží v relaci k nějaké veličině, zjišťuje procentní podíl jednotlivých položek výkazu na zvoleném základu. Při analýze rozvahy bývají položky výkazu vyjádřeny jako procento z celkových aktiv, resp. z celkových pasiv, tedy z bilanční sumy. Ve výkazu zisku a ztráty se jako základ pro procentní vyjádření určité položky bere obvykle velikost celkových výnosů nebo tržeb. (Holečková, 2008, s. 44) 3.6 Analýza rozdílových ukazatelů K analýze a řízení finanční situace podniku (zejména jeho likvidity) slouží rozdílové ukazatele, označované jako fondy finančních prostředků (finanční fondy). Fond je chápán jako shrnutí určitých stavových ukazatelů, vyjadřujících aktiva nebo pasiva, resp. jako rozdíl mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a určitých položek krátkodobých pasiv (Sedláček, 2009, s. 35). 3.6.1 Čistý pracovní kapitál (net working capital NWC) Pracovní kapitál je definován jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy 1. Rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými dluhy má významný vliv na solventnost podniku. Přebytek krátkodobých aktiv nad krátkodobými dluhy opravňuje k úsudku, že podnik má dobré finanční zázemí, že je likvidní (Sedláček, 2009, s. 36). Pokud by byla hodnota čistého pracovního kapitálu záporná, pak firma kryje svůj dlouhodobý majetek krátkodobými zdroji, a tím pádem je vystavena značné finanční nerovnováze. Pokud by byla velikost čistého pracovního kapitálu neúměrně vysoká, pro firmu by to bylo příliš drahé, neboť dlouhodobé zdroje jsou dražší než krátkodobé zdroje a zaslouží si výnosnější využití. (Máče, 2006, s. 85) 1 Pracovní kapitál by měl být jednoznačně positivní, a aby byla zajištěna finanční rovnováha v podniku, měl by jeho podíl na oběžném majetku dosahovat pokud možno 30 % až 50 %. 19

3.6.2 Čisté pohotové prostředky (Peněžní finanční fond) Nejvyšší stupeň likvidity vyjadřuje fond, který do pohotovostních peněžních prostředků zahrnuje pouze hotovost a peníze na běžných účtech. Méně přísná modifikace zahrnuje i peněžní ekvivalenty 2, neboť v podmínkách fungujícího kapitálového trhu jsou rychle proměnitelné za peníze (Sedláček, 2009, s. 38). 3.6.3 Čistý peněžně - pohledávkový finanční fond Představuje určitý kompromis, střední cestu mezi oběma výše uvedenými ukazateli. Fond je konstruovaný tak, že vedle pohotových prostředků a jejich ekvivalentů zahrnuje do oběžných aktiv ještě krátkodobé pohledávky (Holečková, 2008, s. 47). 3.7 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou nejoblíbenější metodou finanční analýzy. Umožňují získat rychlý obraz o základních finančních charakteristikách podniku (Sedláček, 2009, s. 55). Poměrové ukazatele se vypočítají jako poměr jedné, nebo několika účetních položek základních účetních výkazů k jiné položce, nebo k jejich skupině (Růčková, 2008, s. 47). 3.7.1 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Má-li jich nedostatek, pak se musí vzdát mnoha potencionálně výhodných podnikatelských příležitostí a tím přichází o výnosy, které by mohl získat. Vázanost celkových aktiv Podává informaci o výkonnosti (intenzitě), s níž podnik využívá aktiv s cílem dosáhnout tržeb. Měří celkovou efektivnost podniku. Čím je ukazatel nižší, tím lépe. Vázanost celkových aktiv = aktiva / roční tržby 2 Peněžními ekvivalenty se obecně rozumí krátkodobý likvidní majetek, který je snadno směnitelný na peníze. 20

Relativní vázanost stálých aktiv Relativní vázanost stálých aktiv je odvozena z ukazatele vázanosti celkových aktiv. V čitateli se uvádí zůstatková hodnota stálých aktiv. Relativní vázanost stálých aktiv = stálá aktiva / roční tržby Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv udává počet obrátek za daný časový interval (za rok). Obrat celkových aktiv = roční tržby / aktiva Obrat stálých aktiv Obrat stálých aktiv je převráceným ukazatelem relativní vázanosti stálých aktiv. Obrat stálých aktiv = roční tržby / stálá aktiva Obrat zásob Obrat zásob udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob podniku prodána a znovu uskladněna. Obrat zásob = roční tržby / zásoby Doba obratu zásob Doba obratu zásob udává počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podnikání, do doby jejich spotřeby. Doba obratu zásob = průměrná zásoba / denní spotřeba Doba obratu pohledávek Výsledkem je počet dnů, během nichž je inkaso peněz za každodenní tržby zadrženo v pohledávkách. Doba obratu pohledávek = pohledávky z obchodních vztahů / denní tržby Doba obratu závazků Doba obratu závazků udává, jak dlouho firma odkládá platbu faktur svým dodavatelům. Doba obratu závazků = závazky vůči dodavatelům / denní tržby (Sedláček, 2009, s. 60) 21

3.7.2 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Zadluženost, byť i vysoká, nemusí být ještě negativní charakteristikou firmy. V dobře fungující firmě může naopak vysoká finanční páka 3 pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu (Kislingerová, Hnilica, 2005, s.34). K analýze zadluženosti slouží mnoho ukazatelů, které by do detailu popsaly zadlužení podniku. Uvedu čtyři nejznámější a nejvýstižnější. Celková zadluženost (ukazatel věřitelského rizika) Celková zadluženost udává, z kolika procent jsou celková aktiva financována cizím kapitálem (Máče, 2006, s. 37). Celková zadluženost = cizí kapitál / celková aktiva Kvóta vlastního kapitálu (vybavenost vlastním kapitálem, finanční nezávislost) Vyjadřuje finanční nezávislost podniku. Spolu s ukazatelem celkové zadluženosti (jejich součet je roven 1) informují o finanční struktuře podniku (Sedláček, 2009, s. 64). Kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál /celková aktiva Koeficient zadluženosti (míra zadluženosti) Koeficient zadluženosti má stejnou vypovídací schopnost jako celková zadluženost s tím rozdílem, že celková zadluženost roste lineárně a koeficient zadluženosti exponenciálně (Sedláček, 2009, s. 64). Koeficient zadluženosti = cizí kapitál / vlastní kapitál Úrokové krytí Ukazatel informuje o tom, do jaké míry jsou úroky kryty ziskem (Máče, 2006, s. 37). Úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky 3 Finanční páka je jednou z forem vyjádření míry zadluženosti podniku. Finanční páka má vyvolat představu zvýšení rentability vlastního kapitálu připojením cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu, tedy zvýšení kapitálového potenciálu vlastníků využitím cizího kapitálu. Čím je podíl cizích zdrojů větší, tím je vyšší i ukazatel finanční páky (Holečková, 2008, s. 75). 22

3.7.3 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity měří schopnost podniku dostát včas svým finančním povinnostem, neboli schopnost podniku vyrovnat své splatné (krátkodobé) závazky. Pří analýze likvidity (platební schopnosti), je zapotřebí rozlišovat tři základní, vzájemně související ekonomické termíny, a to likvidnost, solventnost a likviditu ( Rejnuš, 2008, s. 252). Likvidnost schopnost oběžných aktiv přeměnit se na peníze. Likvidita schopnost podniku dostát krátkodobým závazkům. Solventnost dlouhodobá schopnost podniku dostát svým závazkům. Pro vyjádření likvidity podniku používáme 3 základní ukazatele: Běžná likvidita (likvidita 3. stupně) Ukazatel informuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé dluhy podniku, resp. kolika korunami oběžných aktiv je kryta jedna koruna krátkodobých dluhů (Holečková, 2008, s. 116) Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně, i acid test 4 ) Je konstruována ve snaze vyloučit nejméně likvidní část oběžných aktiv. Poměřuje jen tzv. pohotová oběžná aktiva ke krátkodobým dluhům (Holečková, 2008, s. 119). Pohotová likvidita = (oběžná aktiva zásoby) / krátkodobé závazky Okamžitá likvidita (likvidita 1. stupně) Vstupují do ní jen ty nejlikvidnější položky z rozvahy, jako je suma peněz na běžném účtu, peníze v pokladně, ale taky volně obchodovatelné cenné papíry (Růčková, 2008, s. 49). Okamžitá likvidita = pohotové platební prostředky / krátkodobé závazky Tab. 1: Optimální hodnoty likvidity Běžná likvidita 2 2,5 Pohotová likvidita 1 Hotovostní likvidita 0,2 4 Acid test = Kyselý test. Toto označení je odvozeno od chemických testů z lakmusovým papírkem, kdy výsledky udávají rychlé a spolehlivé hodnoty. 23

3.7.4 Ukazatele rentability Rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu, patří k nejdůležitějším charakteristikám podnikatelské činnosti. Rentabilita je organickou součástí mnoha rozhodovacích procesů, při nichž je třeba brát v úvahu, jakého ekonomického přínosu se dosáhlo, resp. dosáhne, vynaložením určité částky prostředků na určitý účel. (Holečková, 2008, s. 57) Existuje celá řada ukazatelů pro měření rentability. Uvedu čtyři nejčastěji používané. ROI ukazatel rentability vloženého kapitálu (ukazatel míry zisku) Ukazatel vyjadřuje s jakou účinností působí celkový kapitál vložený do podniku, nezávisle na zdroji financování (Sedláček, 2009, s. 56). ROI = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / celkový kapitál ROA ukazatel rentability celkových vložených aktiv (ukazatel míry výnosu na aktiva, návratnosti aktiv) Ukazatel poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována (Sedláček, 2009, s. 57). Setkáváme se zde s pojmem EBIT 5, což je zisk před úhradou nákladových úroků a daně z přijmu. ROA = EBIT / aktiva ROE ukazatel rentability vlastního kapitálu (výnosnost vlastního kapitálu, návratnost vlastního kapitálu) Ukazatel vyjadřuje výnosnost kapitálu, který do podniku vložili akcionáři. Akcionáři pomocí tohoto ukazatele zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos (Máče, 2006, s. 33). ROE = čistý zisk / vlastní kapitál ROCE ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů Jde o ukazatel, který vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastním i dlouhodobým cizím kapitálem. Lze tedy říci, že komplexně vyjadřuje efektivnost hospodaření společnosti (Růčková, 2008, s. 53). ROCE = (čistý zisk + úroky) / (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) 5 EBIT může v účetní metodice odpovídat provoznímu zisku. 24

ROS ukazatel rentability tržeb Tyto ukazatele vyjadřují schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tedy kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. Tomuto ukazateli se v praxi někdy také říká ziskové rozpětí a slouží k vyjádření ziskové marže (Růčková, 2008, s. 56). ROS = čistý zisk / tržby Ziskové rozpětí Ziskové rozpětí po zdanění = (čistý zisk po zdanění / tržby) x 100 Ziskové rozpětí před zdaněním = (zisk před zdaněním / tržby) x 100 Provozní ziskové rozpětí po zdanění = (provozní zisk / tržby) x 100 Analýza finanční páky Analýza finanční páky dává odpověď na otázku, zda je v dané situaci podniku zadlužování výhodné. (Klouda, 2009, s. 135) Finanční páka = celková aktiva / vlastní kapitál Pro vyjádření opravdu kompletní poměrové analýzy, by k těmto 4 základním skupinám ukazatelů byly připočteny ještě dvě méně známé skupiny, a to: Ukazatele tržní hodnoty Tyto ukazatele vyjadřují hodnocení firmy pomocí burzovních ukazatelů 6. Jsou důležité zejména pro investory, či potencionální investory, z hlediska hodnocení návratnosti investovaných prostředků. K nejdůležitějším ukazatelům této skupiny patří účetní hodnota akcií, čistý zisk na akcii, dividendový výnos, ukazatel P/E 7 a poměr tržní ceny akcie k účetní hodnotě (Růčková 2008, s. 61). Provozní (výrobní ukazatele) Jsou zaměřeny dovnitř podniku a uplatňují se tedy ve vnitřním řízení. Napomáhají managementu sledovat a analyzovat vývoj základní aktivity podniku (Sedláček, 2009, s. 71). Do této skupiny ukazatelů patří mzdová produktivita, produktivita dlouhodobého hmotného majetku, ukazatel stupně odepsanosti, nákladovost výnosů, materiálová náročnost, vázanost zásob na výnosy a strukturu nákladů. 6 Na rozdíl od poměrových ukazatelů se zde pracuje s tržními hodnotami. 7 Price earning ratio nárůst tržní ceny akcie a z toho plynoucí výnos. 25

3.8 Analýza soustav ukazatelů Podstatou soustavy je sestavení jednoduchého modelu, jenž zobrazuje vzájemné vazby mezi dílčími ukazateli vyššího řádu. Model pak vytváří souhrn ukazatelů, které lze postupně rozkládat na další dílčí ukazatele až k detailům (Růčková, 2008, s. 45). Při vytváření soustav ukazatelů se rozlišují (Sedláček, 2009, s. 81): Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů jejichž typickým příkladem jsou pyramidové soustavy, které slouží k identifikaci logických a ekonomických vazeb mezi ukazateli jejich rozkladem. Účelové výběry ukazatelů sestavované na bázi komparativně-analytických, nebo matematicko-statistických metod. Cílem je sestavit takové výběry ukazatelů, které by dokázaly kvalitně diagnostikovat finanční situaci podniku (finanční zdraví). Podle účelu jejich použití se člení na Bonitní (diagnostické) a Bankrotní (predikční) modely. 3.8.1 Pyramidové soustavy ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů rozkládají aditivní, nebo multiplikativní metodou vrcholový ukazatel. Cílem pyramidových soustav je na jedné straně popsání vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů, a na straně druhé analyzování složitých vnitřních vazeb v rámci pyramidy. Jakýkoliv zásah do jednoho ukazatele se pak projeví v celé vazbě. Poprvé byl použit pyramidový rozklad v chemické společnosti Du Pont de Nomeurs a dodnes zůstává nejtypičtějším pyramidovým rozkladem právě Du pont rozklad. Je zaměřen na rozklad rentability vlastního kapitálu a vymezení jednotlivých položek vstupujících do tohoto ukazatele. (Růčková, 2008, s. 71) 26

Schéma 4: Du Pont rozklad (základní schéma) ROE = zisk / vlastní kapitál ROA = zisk / aktiva aktiva / vlastní kapitál ROS = zisk / tržby Obrat aktiv = tržby / aktiva 3.8.2 Bankrotní modely (Predikční modely) Bankrotní modely vznikají pomocí diskriminační analýzy, která zpracovává široké spektrum poměrových ukazatelů (Gründwald, Holečková, 2007, s. 183). Bankrotní modely dávají odpověď na otázku jestli je v nejbližší době společnost ohrožena bankrotem. Do této skupiny patří např.: Altmanovo Z-score, Tafflerův model, model IN Index důvěryhodnosti, Zeta model a další. Altmanova Z-score Tento model je založený na poměrových ukazatelích. Cílem je vyjádřit finanční stav firmy pomocí jediné hodnoty, která hodnotí s jakou pravděpodobností se ve střednědobém horizontu dostane firma do bankrotního stavu. Tím se tato hodnota stává jakýmsi indexem důvěryhodnosti zdraví firmy (http://cs.wikipedia.org/wiki/altmanova_analýza). Tafflerův model Dalším modelem sledujícím riziko bankrotu firmy je Tafflerův model (1977), který byl vyvinut pro analýzu britských společností a je určitou variantou Altmanova modelu. Taffler vychází z analýzy více než 80 poměrových ukazatelů, z nichž nakonec 4 ukazatele optimálně rozlišovaly mezi vzorkem prosperujících a bankrotujících podniků. (Holečková, 2008, s.198) 27

3.8.3 Bonitní modely (Diagnostické modely) Úroveň bonity dlužníka je očekávaná míra schopnosti uspokojovat v budoucnosti nároky věřitelů, a to uhrazovat závazky vyplývající z dluhové služby. Bonitní modely vytvoří z několika vybraných ukazatelů jediný indikátor jeho finanční situace (Gründwald, Holečková, 2007, s. 199). Do této skupiny patří např.: Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy, Tamariho model, Kralickuv Quicktest, Modifikovaný Quicktest, model EVA, Grünwaldův index bonity. 3.9 Analýza cash flow Analýza cash flow je důsledně založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby v obchodním podniku. (Sedláček, 2009, s. 43) 3.9.1 Kategorie cash flow Jsou definovány v závislosti na kategorii zisku, se kterou souvisí. z provozní činnosti (z toho cash flow ze samofinancování), z investiční činnosti, z finanční činnosti. 3.9.2 Ukazatele na bázi cash flow (CF) Existuje mnoho ukazatelů, které se konstruují na bázi cash flow. Pro ukázku budou názorně ukázány ty nejčastěji používané. Rentabilita tržeb Ukazatel vyjadřuje finanční výkonnost podniku. Je vhodným doplňkem k ukazateli ziskové rentability. Rentabilita tržeb = CF z provozní činnosti / roční tržby 28

Rentabilita celkového kapitálu Ukazatel poměřuje cash flow před uplatněním finančních nákladů k celkovému kapitálu (aktivům) podniku. Rentabilita celkového kapitálu = CF z provozní činnosti / kapitál Stupeň oddlužení Ukazatel vypovídá o schopnosti vyrovnávat vzniklé závazky z vlastní finanční síly. Stupeň oddlužení = CF z provozní činnosti / cizí kapitál Úrokové krytí Vyjadřuje krytí úroků pomocí cash flow. Úrokové krytí = CF z provozní činnosti / placené úroky (Sedláček, 2009, s. 75) K dalším ukazatelům konstruovaným na bázi cash flow by patřily např.: Cash flow na akcii, likvidita z CF, nebo finanční rentabilita finančních fondů. 29

4. Vlastní práce V práci je analyzována holdingová společnost PEGAS NONWOVENS S.A. Jedná se o Lucemburskou společnost, která má 5 provozních dceřiných společností na území České republiky. Jedna z nich, konkrétně PEGAS NONWOVENS, s. r. o., se nachází ve Znojmě. PEGAS NONWOVENS S.A. je zahraniční podnik, sestavuje každoročně konsolidovaně účetní závěrku, řídí se podle mezinárodního rámce účetního výkaznictví IAS/IFRS a podnormami přijatými Výborem pro mezinárodní účetní standardy (IASB) pro účely použití v Evropské unii. U Společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. je prováděna analýza vývoje finanční situace v letech 2006, 2007 a 2008. Na daném podniku jsou aplikovány metody, které jsou teoreticky popsány v literární části. Hlavní předlohou této práce jsou tři účetní výkazy, rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněžních tocích. Všechny výkazy jsou sestaveny konsolidovaně. Další velmi důležitou předlohou je výroční zpráva s doplňujícími informacemi k těmto výkazům. 4. 1 Základní informace o společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. (dále jen Pegas nebo Společnost ) je jedním předních evropských výrobců netkaných textilií. Pegas dodává svým zákazníkům spunbond a meltblown (dohromady spunmelt ) textilie na bázi polypropylenu a polyethylenu pro účely výroby jednorázových hygienických produktů (jako jsou dětské plenky, výrobky pro inkontinenci dospělých a dámské hygienické výrobky) a dále v menší míře do stavebnictví, zemědělství a lékařských aplikací. Od svého založení v roce 1990 se Společnost stala druhým největším výrobcem netkaných textílií v Evropě, měřeno výrobní kapacitou v tunách. Celková výrobní kapacita za rok je přibližně 70 000 tun netkaných textilií. 30

Pegas v současné době provozuje osm výrobních linek. Původní závod v Bučovicích sestává ze tří výrobních linek a dalších pět se nachází ve Znojmě Příměticích. Pegas se skládá z holdingové společnosti v Lucembursku a pěti provozních společností PEGAS NONWOVENS s.r.o., PEGAS-DS a.s., PEGAS-NT a.s., PEGAS-NW a.s. a PEGAS NS a.s. Schéma 5: Organizační struktura PEGAS NONWOVENS S.A. PEGAS NONWOVENS S.A. PEGAS NONWOVENS s.r.o. PEGAS DS a.s. PEGAS NT a.s. PEGAS NW a.s. PEGAS NS a.s. Zdroj: Výroční zpráva 2008 Všechna provozní aktiva jsou vlastněna společností PEGAS NONWOVENS s.r.o. a jejími čtyřmi provozními dceřinými společnostmi PEGAS-DS a.s., PEGAS-NT a.s., PEGAS-NW a.s. a PEGAS-NS a.s. se sídlem v České republice. Společnost PEGAS-NS a.s. byla založena v prosinci roku 2007 za účelem zahájení projektu nové výrobní linky. Vztahy s dodavateli a zákazníky Společnosti jsou vykonávány společností PEGAS NONWOVENS s.r.o. PEGAS se prezentuje na trhu jako jedna entita. Účetní výkazy jsou prezentovány v tisících Euro (tis. Euro). Funkční měnou společnosti PEGAS NONWOVENS s.r.o. a jejích dceřiných společností je česká koruna. Jejich účetní výkazy byly převedeny z měny funkční do měny presenční. Funkční měnou společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. je Euro. 31

4.2 Analýza absolutních ukazatelů 4.2.1 Horizontální analýza Jsou zde sledovány jednotlivé změny položek výkazů v čase, a to jak absolutně, tak i v relativním vyjádření. 4.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy Aktiva Tab. 2: Horizontální analýza aktiv v letech 2006-2008 2007-2006 změna 2008-2007 změna v tis.euro v % v tis.euro v % Dlouhodobý hmotný majetek 26 833 24,28-15 915-11,59 Dlouhodobý nehmotný majetek 94 92,16 53 27,04 Goodwill 2 773 3,29-1 003-1,15 Dlouhodobý majetek celkem 29 700 15,23-16 865-7,51 Zásoby 4 053 48,46 315 2,54 Obchodní a ostatní pohledávky 2 604 11,02 1 116 4,25 Peněžní prostředky a pen. ekvivalenty - 21 503-97,68-202 - 39,53 Oběžná aktiva celkem - 14 846-27,48 1 229 3,14 Aktiva celkem 14 854 5,96-15 636-5,93 Změna 2007-2006 Celková aktiva se zvýšila nepatrně o 5,96%. Dlouhodobý majetek se zvýšil o 15,23%. Oběžná aktiva poklesla o 27,48%. Nejvýraznější změna u dlouhodobého majetku je u nehmotného, ten se zvýšil o 92,16%, nejvýznamnější položkou je software. Nejvýraznější změna u oběžného majetku je u peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Ty se snížily o 97,68%. Je to způsobeno zavedením nové politiky řízení peněžních zůstatků v souvislosti s přefinancováním dluhu Společnosti v roce 2007. Volná hotovost je používána ke snižování kontokorentního úvěru na denní bázi. Změna zásob je také významná, zvýšily se o 48, 46%. Změna 2008-2007 Celková aktiva se snížila o 5,93%. Dlouhodobý majetek se snížil o 7,51% a oběžný majetek se zvýšil nepatrně jen o 3,14%. Nejvýznamnější položkou je zde opět položka peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, ty se snížily o 39,53%. Největší podíl na tom mají termínované vklady a vklady přes noc. Změna už je oproti změně 2007-2006 méně patrná. Je 32

tedy jasné, že změny které nastaly v letech 2008-2007, jsou v porovnání z předchozími změnami více stejnorodé. 4.2.1.2 Horizontální analýza rozvahy - Pasiva Tab. 3: Horizontální analýza pasiv v letech 2006-2008 2007-2006 změna 2008-2007 změna v tis. Euro v % v tis.euro v % Základní kapitál 0 0,00 0 0,00 Emisní ážio - 7 014-17,10-7 845-23,08 Ostatní rezervní fondy 1 120-1 313 117,23 Rozdíly z přepočtu 1 811 249,79-1750 - 69,01 Nerozdělený zisk 21 018 88,42 13 576 30,31 Zákl. kapitál a rezervní fondy celkem 16 935 22,01 5 294 5,64 Bankovní úvěry - 6 343-5,16-20 377-17,49 Ostatní závazky - 174-63,27-96 - 95,05 Odložený daňový závazek - 3035-19,93-812 - 6,66 Dlouhodobé závazky celkem - 9 552-6,90-21 285-16,51 Závazky z obchod. vztahů a jiné závazky 13 006 64,35-16 467-49,57 Daňové závazky 1 235 643,22-1 348-94,46 Krátkodobá část bankovních úvěrů - 6 770-50,83 18 170 277,40 Krátkodobé závazky celkem 7 471 22,15 355 0,86 Vlastní kapitál a pasiva celkem 14 854 5,96-15 636-5,93 Změna 2007-2006 Pasiva celkem se zvýšily o 5,96%. Z toho: Základní kapitál a rezervní fondy celkem se zvýšily o 22,01%. Dlouhodobé závazky se snížily o 6,9%. Krátkodobé závazky se zvýšily o 22,15%. Nejvýznamnější položkou základního kapitálu jsou rozdíly z přepočtu, zde zaznamenáváme velké zvýšení o 249,79%. Nejvýznamnější položkou dlouhodobých závazků jsou ostatní závazky, které klesly o 63,27% a představují dlouhodobou část závazků z titulu programu udělení stínových opcí. Nejvýznamnější změnou krátkodobých závazků je změna daňových závazků, která se zvýšila o 643,22%. V roce 2007 činila daň z příjmu kladnou částku cca 2,1 miliónů Euro ve srovnání s daňovým nákladem cca 1,6 miliónů Euro v roce 2006. Kladná výše této položky vznikla snížením odloženého daňového závazku v roce 2007 33

ve výši cca 3,4 miliónů Euro jako důsledek postupného snižování sazby daně z přijmu právnických osob na základě daňové reformy v České republice na konci roku 2007. Změna 2008-2007 Vlastní kapitál a pasiva se celkem zvýšily o 5,93%. Z toho: Základní kapitál a rezervní fondy celkem se zvýšily o 5,64%. Dlouhodobé závazky se snížily o 16,51%. Krátkodobé závazky se zvýšily jen nepatrně, a to o 0,86%. Nejvýznamnější položkou základního kapitálu je změna rezervního fondu, který se zvýšil o 117,2 %. Je to způsobeno tím, že v rozvaze roku 2006 má Společnost vykázáno v položce rezervní fondy hodnotu 0. Nejvýznamnější položkou dlouhodobých závazků jsou ostatní závazky, které klesly o 95,05% a představují dlouhodobou část závazků z titulu programu udělení stínových opcí. Nejvýznamnější změnou krátkodobých závazků je změna z daňových závazků, která se snížila o 94,46%, je to v důsledku změny v odložené dani. 4.2.1.3 Horizontální analýza - Výkaz zisku a ztráty Tab. 4: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v letech 2006-2008 2007-2006 změna 2008-2007 změna tis. Euro v % tis Euro v % Výnosy 1 030 0.85 20 800 17,05 Spotřeba materiálu a služeb 4 682 6,35 18 677 23,82 Osobní náklady 1 168 22,85 266 4,24 Ostatní provozní výnosy/náklady -10 067-90,11-742 -67,15 EBITDA -14 887-27,95 1 115 2,91 Odpisy 181 1,49 4 477 36,30 Provozní zisk -15 068-36,65-3 362-12,91 Marže provozního zisku - - - - Kurzové změny a ostatní finanční N/V -5 361-77,76-1 203-0,78 Úrokové náklady -9 049-48,12-3,468-35,55 Daň z přijmu náklad/výnos 490 30,61-1365 -65,28 Čistý zisk 1 433 6,92-7 249-32,74 34

Změna 2007-2006 Celkové výnosy Společnosti se meziročně zvýšily, ovšem jen velmi nepatrně o 0,85%. Klíčovou roli v tomto růstu sehrál v prvé řadě vyšší vyrobený a prodaný objem výrobků, a v druhé řadě rostoucí ceny polymerů, jenž byly do značné míry přeneseny na zákazníka. Spotřeba materiálu a služeb se také zvýšila meziročně o 6,35%. Tyto náklady zahrnují rovněž náklady na výzkum a vývoj ve výši 1,8 miliónu Euro, meziročně o 1,9% více. Osobní náklady se také zvýšily, a to o 22,85%. Tento nárůst vyplývá zejména z náboru nových zaměstnanců v souvislosti se spuštěním nové výrobní linky, ze zavedení nového systému odměňování a z opčního plánu na akcie, jenž ovšem neměl žádný dopad na hotovost Společnosti v roce 2007. Celkový počet zaměstnanců k 31. prosinci činil 384, což je o 17,4% více, než ke stejnému datu v loňském roce. Ostatní provozní náklady/výnosy představují největší meziroční rozdíl, došlo zde ke snížení o 90,11%. Ty jsou z převážné míry tvořeny jak realizovanými kurzovými rozdíly, tak nerealizovanými kurzovými rozdíly vyplývajícími z přepočtu rozvahových položek a dále přeceněním úrokových swapů Společnosti na reálnou hodnotu k 31. prosinci 2007. Tato částka zahrnuje rovněž jednorázový příjem ve výši 1,04 miliónů Euro jako odškodnění v arbitrážním řízení. Ukazatel EBITDA v meziročním srovnání klesl o 27,95%. Pokles byl způsoben změnou produkovaného portfolia a rostoucími cenami polymerů. Odpisy se nepatrně zvýšily, a to o 1,49%. Provozní výsledek se meziročně snížil, a to o 36,65%. Je to způsobeno faktory ovlivňujícími položku EBITDA. Kurzové změny poklesly rapidně o 77,76%. Úrokové náklady meziročně klesly o 48,12%. Hlavním důvodem poklesu bylo splacení nejdražšího dluhu Společnosti a refinancování senior dluhu v květnu 2007. Pegas v současné době využívá již zmíněnou 5-ti letou syndikovanou půjčku. Daň z příjmu meziročně vzrostla o 30,61%. Kladná výše této položky vznikla snížením odloženého daňového závazku v roce 2007 jako důsledek daňové reformy v České republice na konci roku 2007. Čistý zisk připadající na akcionáře se zvýšil o 6,92%. Toto zvýšení bylo v důsledku nižších finančních nákladů a odložené daně. Změna 2008-2007 Výnosy se meziročně zvýšily o 17,05%. Klíčovým faktorem růstu byly vyšší objemy prodané výroby plynoucí z nové výrobní kapacity. Celková spotřeba materiálů se meziročně zvýšila o 23,82%. Hlavními faktory ovlivňujícími tento nárůst byly větší objemy produkce díky vyšší výrobní kapacitě a vyšší cena elektrické energie. Celkové osobní náklady vzrostly o 4,24%. Osobní náklady vyjádřeny v Eurech byly negativně ovlivněny silným posílením české koruny vůči Euru, zatímco přecenění opčního akciového plánu působilo na osobní náklady pozitivně. 35

Ostatní provozní náklady/výnosy se snížily o 67,15%. EBITDA vzrostla o 2,91% z důvodu nárůstu prodejů hotových výrobků na základě vyšší výrobní kapacity. Zásadním negativním faktorem byl pokles odbytu ve stavebnictví a vyšší náklady na elektrickou energii. Odpisy se meziročně zvýšily o 36,30%. Tento nárůst byl způsoben navýšením odepisovaného dlouhodobého majetku (výrobní hala a zařízení osmé výrobní linky). Provozní výsledek hospodaření poklesl meziročně o 12,91%, v důsledku vývoje ukazatele EBITDA a vyšších odpisů. Kurzové změny meziročně poklesly jen nepatrně o 0,79%. Úrokové náklady spojené s obsluhou dluhu se snížily o 35,55%. Hlavními důvody tohoto poklesu byl účetní odpis poplatků za sjednání předchozího senior úvěru nefinancovaného v květnu 2007 a výhodnější podmínky nového úvěru. Daň z příjmu se meziročně snížila o 65,28% jako důsledek změny o odložené dani. Čistý zisk klesl meziročně o 32,74%. 4.2.2 Vertikální analýza Zde jsou posuzovány jednotlivé komponenty majetku v jednotlivých letech, a to tzv. od shora dolů. 4.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy - Aktiva Tab. 5: Vertikální analýza aktiv v letech 2006-2008 tis.euro % tis.euro % tis.euro % Dlouhodobý hmotný majetek 110 522 44,38 137 355 52,06 121 440 48,92 Dlouhodobý nehmotný majetek 102 0,04 196 0,07 249 0,10 Goodwill 84 384 33,89 87 157 33,03 86 154 34,71 Dlouhodobý majetek celkem 195 008 78,31 224 708 85,16 207 843 83,73 Zásoby 8 363 3,36 12 416 4,70 12 731 5,13 Obchodní a ostatní pohledávky 23 640 9,49 26 244 9,95 27 360 11,02 Peněžní prostředky a pen. ekviv. 22 014 8,84 511 0,19 309 0,12 Oběžná aktiva celkem 54 017 21,69 39 171 14,84 40 400 16,27 Aktiva celkem 249 025 100 263 879 100 248 243 100 36

2007-2006 Podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech se zvýšil z 78,31 na 85,16% na úkor oběžného majetku, který poklesl z 21,69 na 14,84%. Příčina je v nárůstu dlouhodobého hmotného majetku z 44,38 na 52,06% a také v poklesu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů z 8,84 na 0,19%. Může za to již zmiňované zavedení nové politiky řízení peněžních zůstatků. Podíl peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na celkových aktivech je v roce 2007 jen zanedbatelný. 2008-2007 Podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech se snížil z 85,16 na 83,73%, oproti zvýšení oběžného majetku z 14,84 na 16,27%. Příčina je ve snížení dlouhodobého hmotného majetku z 52,06 na 48,92% i mírné snížení nehmotného majetku a v nárůstu zásob i pohledávek. Zásoby z 4,70 na 5,13% a pohledávky z 9,95 na 11,02 %. 4.2.2.2 Vertikální analýza rozvahy Pasiva Tab. 6 Vertikální analýza pasiv v letech 2006-2008 tis.euro % tis.euro % tis.euro % Základní kapitál 11 444 4,60 11 444 4,34 11 444 4,61 Emisní ážio 41 011 16,46 33 997 12,88 26 152 10,53 Ostatní rezervní fondy - 0,00 1 120 0,42 2 433 0,98 Rozdíly z přepočtu 725 0,29 2 536 0,96 786 0,32 Nerozdělený zisk 23 770 9,55 44 788 16,98 58 364 23,51 Zákl. kapitál a rezervní fondy 76 950 30,90 93 885 35,58 99 179 39,95 Bankovní úvěry 122 851 49,33 116 508 44,15 96 131 38,72 Ostatní závazky 275 0,11 101 0,04 5 0,01 Odložený daňový závazek 15 225 6,11 12 190 4,62 11 378 4,58 Dlouhodobé závazky celkem 138 351 55,55 128 799 48,81 107 514 43,31 Závazky z obchod.vz.aj.závazky 20 212 8,12 33 218 12,59 16 751 6,75 Daňové závazky 192 0,08 1 427 0,54 79 0,03 Krátkodobá část bankov. úvěrů 13 320 5,35 6 550 2,48 24 720 9,96 Krátkodobé závazky celkem 33 724 13,55 41 195 15,61 41 550 16,74 Vlastní kapitál a pasiva celkem 249 025 100 263 879 100 248 243 100 37