Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie Prof. Ing. Otakar Sláma, DrSc. Pro je ergonomie dležitá nejen pro uitele technické a informaní výchovy, ale pro každého uitele, bu již víte, nebo to poznáte v textu. Ten mže mít dv úlohy bu Vás do problematiky ergonomie uvádí, nebo Vaše možná ponkud roztíštné poznatky sceluje. Pro studium problematiky ergonomie Vám mže posloužit tato literatura: 1. GLIVICKÝ, V. Úvod do ergonomie. Praha : Práce, 1975. 265 s. 2. CHUNDELA, L. Ergonomie. Praha : VUT, 2001. 171 s. ISBN 80-0102301 3. KLEMENTA, J. Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 504 s. 4. KRÁL, M. Ergonomie v pojetí legislativy a technické normalizace. Brno : IVBP, 2002. 37 s. 5. MATOUŠEK, O. a BAUMRUK, J. Pracovní místo a zdraví (Ergonomické uspoádání a vybavení pracovního místa). Praha : SZú, 1998. 24. 6. PETR, J. Ergonomie. Praha : IVBP, 1999. 87 s. ISBN 80-85963-97-3 7. PROKOPEC, M. Antropologické charakteristiky obyvatelstva eské republiky s pihlédnutím k potebám ergonomie. Psychologie v ekonomické praxi, r. 39,. 1-2/2004, s. 27-49 8. Sborník semináe Ergonomie pracovišt vybaveného výpoetní technikou. Olomouc : Katedra technické výchovy PdF UP, 1994. 43 s. 9. SLÁMA, O. Obecná a školská ergonomie. Olomouc : UP, 1994. 81 s. 10. ŠEDIVÝ, V. Ergonomie cviení. Brno : MZLU, 2004. 73 s. ISBN 80-7175-763-4 11. ŠMÍD, M. Ergonomické parametry. Praha : SNTL, 1977. 12. ŠRÁMEK, R. Školní sedací nábytek z hlediska antropologického (Doktorská disertaní práce). Olomouc : UP, 2003. 161 s. 13. ŠTEIGL, J., KOMENDA, S. a KLEMENTA, J. Školní sedací nábytek, využívání a úelná volba velikostních stup. In Biologie 1. Sborník prací Pedagogické fakulty UP v Olomouci. Praha : SPN, 1976, s. 87-102. 14. ŠTEIGL, J., KRÁTOŠKA, J. a ZIEGLEROVÁ, H. Somatometrie eské populace muž a žen s možnostmi aplikace. In Bulletin Slovenské antropologické spolenosti. Bratislava : 1998, s. 132-136. ISBN 80-968113-47 1
CO JE TO ERGONOMIE Ergonomie je systémová vdní disciplína jejímž cílem je pizpsobení stroj a techniky a složek pracovního prostedí lovku (jeho schopnostem a možnostem). Název vychází z eckého ergon práce a nomos zákon. Jedná se tedy o formulaci zákonitostí práce tak, aby pracovník (výrobce, uitel, student atd.) mohl pracovní innost vykonávat dlouhodob, v plném zdraví a s vysokou produktivitou. Ergonomický systém se lení na subystémy (lovk, stroj - technika, pracovní prostedí), které navzájem psobí a také se ovlivují. Subsystémy se dále rozdlují na prvky a jednotlivé složky, opt se vzájemnými vazbami. Složky systému se snažíme analyzovat, pesn mit a ovlivovat. Na mezinárodní konferenci IEA (International Ergonomics Association) v San Diegu v roce 2000 byla dohodnuta tato definice ergonomie: Ergonomie je disciplína, která se zabývá vztahy mezi lovkem, jeho inností a ostatními prvky systému a využívá poznatky, údaje a metody k takovému ešení, aby bylo dosaženo optimální pohody lovka a výkonnosti systému. Jak pispívá ergonomie k humanizaci práce? LENNÍ ERGONOMIE Ergonomie se podle rzných kriterií lení. Mže být: a) - neuvdomlá (spontánn psobící) - uvdomlá (racionáln uplatovaná) b) - obecná (poznatky mají obecnou platnost) - odvtvová (v závislosti na zvláštnostech jednotlivých odvtví národního hospodáství se liší i aplikace odborných poznatk) nap. lesnická, zemdlská, strojírenská, vojenská, školská atd. c) - korektivní (po analýze souasného stavu následuje vytvoení projektu a realizace zmn) - koncepní (ergonom je lenem projekní skupiny a eší problémy od poátku formulace nového úkolu až po jeho realizaci) nap. výroba nového typu automobilu atd. Ergonomie není pouze jediným ochráncem lovka, ale jsou zde i další vdní disciplíny, které se zabývají lovkem, by z jiných aspekt. Tak vzniká ada pekryv ergonomie a odborn blízkých disciplín. Na život i práci lovka je možno uplatnit více úhl pohledu a tak zvýšit komplexnost posuzování jeho innosti. Ergonomii blízké jsou tyto disciplíny: antropologie, biologie, sociologie, psychologie, lékaství, ekonomie, statistika apod. Jaká ergonomie se uplatní pi modernizaci uebny ve škole? 2
MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE V ERGONOMII Spolupráce ergonom a ergonomických pracoviš v R i na mezinárodní úrovni má bohatou tradici a je úspšná. Nepímá spolupráce je vázána na vytvoené systémy v oblasti vdeckotechnických informací, které lze získat bu z knižních, nebo asopiseckých publikací, z tídných pehled vydávané literatury, z rešerší apod. Každý autor se snaží publikovat co nejrychleji hlavn nejnovjší a nejzávažnjší poznatky a tím zabezpeuje automaticky jejich pedání širokému okruhu specialist. Naše i zahraniní organizace vydávají rzné odborné i informaní materiály, sborníky z konferencí apod. Internet je dnes nenahraditelný zdroj informací. Objevovat objevené je pinejmenším ztráta ekonomická. Pímá spolupráce je obvykle zamena na spolené ešení rozsáhlých úkol, na astjší osobní setkávání specialist, odborné diskuse, metodickou a pístrojovou unifikaci, tvorbu a posuzování ergonomických norem a pedpis apod. Osobní kontakty zkvalitují výsledky jednání, zrychlují je i zhospodárují. Uritým problémem mže být jazyková bariéra. Vstupem R do EU se možnosti obou zpsob spolupráce ješt rozšíily a mly by být v maximální míe využívány. Jaké pínosy lze oekávat v ergonomii po vstupu R do EU? NORMY A PEDPISY V ERGONOMII Ergonomie byla a vždy bude ovlivována vydávanými normami a pedpisy. Jejich úrove a náronost se dosti výrazn lišily v jednotlivých státech a to zjednodušen eeno podle jejich technické, ekonomické a legislativní úrovn. Vysplé státy mly normativní úrove vyšší a kvalitnjší, než zem podprmrné. Normalizace slouží k optimalizaci, zjednodušování, sjednocování a typizaci ešení otázek vcných problém ve spoleenské praxi na základ nejnovjších poznatk vdy a techniky. V technických normách jsou zvýraznny i aspekty bezpenostní a hygienické a adí se k nim i normy ergonomické. Použití technických norem je vždy úelové s možností vyhodnocování zkoumaných jev v mitelných ukazatelích. U ergonomických norem to vždy neplatí. Zde se pedpokládá tvrí pístup s uritým vícerozmrným nadhledem. To je v souladu se systémovým a interdisciplinárním pojetím ergonomie a jejím metodologickým pístupem k ešení ergonomických problém. 3
Zákon. 22/1997 Sb. (s pozdjšími zmnami) pizpsobuje naši normotvornou legislativu kriteriím EU. eská technická norma (SN) je pedpis vytvoený v souladu s píslušným zákonem. Ergonomické normy jsou zaazeny ve tíd 83, ve skupin 35 (ergonomie). Je-li za znakou SN zkratka EN, je to norma evropská; je-li tam zkratka ISO, je to norma mezinárodní. V obou pípadech to znaí, že eská norma je s tmito normami kompaktibilní (identická, ekvivalentní, modifikovaná, zapracovaná). Jakým zpsobem se uplatují ergonomické normy? TYPY PRACOVIŠ Pracovní innost je ve své podstat nesmírn rozmanitá z hlediska profesního, funkního a podle místa jejího konání. Pracovišt, kde se koná veškerá pracovní innost, lze zalenit do ty skupin. a) Krytá pracovišt jsou obecn nejvhodnjší pro kterýkoliv výrobní proces a pracovní innost. Týká se to zejména klimatických vliv v prostedí, které lze obvykle usmrovat do optimálních hodnot, dále osvtlení, uplatnní estetických prvk, lenní interiéru (operaní prostor manipulaní a pedipulaní, zorný prostor, komunikaní prostor, doplkový prostor), bezpenost práce apod. Výjimkou jsou prostory, kde je upednostnn vliv prostedí ne z hlediska lovka, ale z hlediska produkce (skleníky, chladírenské objekty apod.). b) Venkovní (otevená) pracovišt jsou bžná pro adu specifických odvtví (zemdlství, lesnictví, rybáství), nebo profesí (posunova, devorubec, poštovní doruovatel). Jejich negativní psobení mimo klimatické faktory je dáno mnohdy i terénními vlivy. Obtíže lze zmírnit vhodnými pracovními a ochrannými pomckami, obleením a obuví, pípadn poskytnout mobilní, i stabilní objekty (maringotky, chaty, buky) které lze využít v pracovních pestávkách jako sociální zaízení (strava, hygiena). c) Pístešky poskytují ochranu pracovníkovi ped sluncem, deštm a vtrem na malé ploše pracovišt, zejména pokud jsou opateny boním krytem na 1-3 stranách. d) Kabiny stroj vytváí uzavený prostor urený zejména obsluze pro ízení stroje (idi, pilot, strojvedoucí). Pro obsluhu složitých a nákladných stroj a zaízení se obvykle zvyšuje komfort kabiny úmrn s jejich poizovací cenou. Který typ pracovišt je z ergonomického aspektu nejvýhodn jší a pro? 4
SUBSYSTÉM LOVK Limitujícím prvkem v pracovním procesu je lovk, který tvoí pracovní sílu a využívá pro tuto innost své tlesné a duševní schopnosti. Pi runí a nemechanizované práci spoívá námaha lovka pevážn v zátži pohybové, dýchací a obhové soustavy. Pi mechanizované nebo automatizované výrob a zejména intenzivnjší duševní práci vystupuje do popedí zatížení nervové soustavy a smysl. Pi práci je lovk ovlivován pracovní inností a rozlinými faktory pracovního prostedí. Námaha je potom úsilí organismu vynaložené na zvládnutí zátže. Na pracovní innosti se podílí ada orgán tla svou anatomickou a fyziologickou funkcí, ízenou inností centrálního nervstva. Pohyb konetin vzniká složitými biomechanickými procesy v kosterních svalech (dynamická práce - zkrácení a zbytnní a následné uvolnní svalových vláken, statická práce dlouhodobjší zbytnní svalových vláken). Upednostujeme práci dynamickou (Krebsv cyklus), i když statickou práci nelze zcela vylouit (Coriho cyklus). Látková pemna uvolující energii je základním a limitujícím faktorem pracovní výkonnosti lovka. Zpsob mení výdaje energie je znan složitý. Pro ergonomická šetení vyhovuje mení tepové frekvence a rozdlení pracovní zátže do 6 kategorií nap. velmi lehká práce 1. stupe do 100 tep.min -1, velmi tžká práce 6. stupe 151-170 tep.min -1. Energetická bilance u dosplého lovka má být vyrovnaná, tj. pijatá energie v potrav se má rovnat energii vydané v pracovním procesu i mimopracovních aktivitách a na bazální metabolismus (energie potebná k udržení všech životních funkcí). Popište práci dynamickou a statickou! PRINCIP ENERGETICKÉ ROVNOVÁHY (PÍJEM A VÝDEJ ENERGIE) Otázky správné výživy patí stále k diskutovaným a stále nedoešeným jak specialisty, tak konzumenty stravy. Je to proto, že strava výrazn ovlivuje naše zdraví, životní i pracovní pohodu. Denn musíme vyrovnávat energetický výdej vhodnými produkty živoišného i rostlinného pvodu (tuky, bílkoviny), doplnné potebnými vitamíny a rznými prvky (pro normální prbh ady biochemických reakcí) a navíc životn dležitými stopovými prvky. Voda je dležitou ástí tla, a její celkové množství iní 65-75 %. Odborníci doporuují píjem vody v rzné form až 3 litry denn, z toho istá, kvalitní pitná voda má být konzumována v množství 1,5-2 litry. U zdravého lovka probíhá vyrovnání vodní bilance 5
bez problém. Snížení obsahu vody v tle o 3 % tlesné hmotnosti již snižuje pracovní výkonnost. Ke ztrát vody v tle dochází vyluováním, dýcháním, potem a vymšováním. Smíšená strava lovku poskytuje dostatek všech látek v potebném složení i pomru. Její konkrétní podoba ve form jídla se mže výrazn lišit v jednotlivých rodinách, ve mstech a na vesnici, jsou i krajové a regionální zvláštnosti kuchyní (italská, francouzská, ínská apod.). Velmi složité je zjišování energetické bilance, kde strava iní jednu ást rovnice. U dosplých osob nahrazujeme tyto kalkulace s dostatenou pesností dlouhodobým (1 rok a více) zjišováním tlesné hmotnosti (vážením v intervalu nap. 14 dn) a sledováním jejího trendu. Pi vyrovnané energetické bilanci se tlesná hmotnost výrazn nemní (platí pro zdravé osoby s normální tlesnou hmotností). Formulujte váš názor na zdravou výživu! VYUŽITÍ SPOLUPRÁCE S PSYCHOLOGEM A SOCIOLOGEM V ergonomii nás zajímá možnost využití vdeckých i praktických poznatk z psychologie práce, která se zabývá duševní problematikou lovka. Podstatn pispívá k optimalizaci pracovních podmínek vnjších (vybavení a zaízení pracoviš, osvtlení, teplota) i vnitních - lidských (schopností, vdomostí, dovedností, motivace pracovník). Podílí se na ešení délky pracovní doby i trvání a umísování pestávek, studování vzniku únavy a její prevenci, adaptaci pracovník na konkrétním pracovišti. Pomáhá pi výbru, rozmisování, výcviku a školení pracovník. Má znaný význam i v bezpenosti práce a protiúrazové prevenci. Tuto odbornou innost musí provádt odborník psycholog, který se tak stává s dalšími specialisty (léka, sociolog, projektant) lenem ergonomického pracovního týmu ešícího koncepní ergonomickou problematiku. Psychologie práce používá své standardní metody, o jejich užití rozhoduje a vyhodnocení vždy provádí psycholog. Sociologie je vda o zákonitostech, tendencích, vývoji a pohybu sociálních systém celkových (spolenost) a dílích (skupiny, dílny, tídy, roníky, ústavy apod.). Pracovní kolektiv tvoí seskupení všech osob, které jsou trvale zaazeny do uritého organizaního útvaru. Pro tato spoleenství je píznané urité sociální klima (vzájemné vztahy, soudružnost, role jednotlivc a jejich postavení, prestiž, konflikty, frustrace sociálních poteb apod.). Sociometrie poskytuje jedinený pehled o emocionálních složkách meziosobních vztah ve skupin a tyto analyzuje, kvantifikuje a znázoruje. V kterých oblastech spolupracuje ergonom s psychologem a sociologem? 6
SUBSYSTÉM STROJ (TECHNIKA) Z ergonomického hlediska je subsystém stroj (technika) podízený subsystému lovk, i když jejich psobení je vzájemné a velmi výrazné. Patí sem všechny druhy stroj (linky, agregáty, velíny) i další pomcky, náadí, nástroje a pístroje, které lovk používá pi svém zamstnání i v dob odpoinku (mimopracovní innost). lovk (uživatel, obsluha, idi, pilot, operátor) ídí stroj tak, že systematicky vyhodnocuje vnímané zmny v innosti stroje (sdlovae), dále zmny v pracovním prostedí a zmny ve stavu výrobku (stupn opracování) nebo jeho polohy. Tyto informace pejímané smyslovým vnímáním jsou vedeny do mozku, kde jsou vyhodnoceny. Zde je dle poteby dán pokyn k provedení akce (regulace pohybu konetin, jimiž se stroj ovládá) a pomocí ovlada je provedena korekce v innosti stroje. Tento cyklus se po dobu pracovní innosti stále opakuje. lovk musí být pro pracovní innost vyškolen (znalosti, dovednosti, schopnosti), ímž se pedchází rzným haváriím stroje, nebo poškození (úrazu) obsluhy. Všechny výrobky technického charakteru by mly být konstruovány a vyrábny tak, aby zabezpeovaly maximální míru pracovní pohody, byly bezpené a pispívaly k humanizaci práce. Ergonomické testování výrobk je ve vysplých státech souástí jejich hodnocení a dležitou informací pro kupujícího (uživatele). Jaká je funkce ovlada a sd lova? SUBSYTÉM PROSTEDÍ Pracovní prostedí je vždy souástí rozsáhlého komplexu faktor životního prostedí, které má limitující funkci. Vlivy jsou výrazné na pracovištích v terénu, snižují se ponkud u kabin stroj a nejvíce na krytých pracovištích. Pracovní prostedí je pirozenou kulisou jakékoliv lidské innosti. Psobící prvky a složky prostedí mají fyzikální charakter, proto je lze dobe mit a technickými prostedky upravovat tak, aby vytváely pocit dobré pohody pro lovka. Možnosti provedení optimalizace bývají limitovány ekonomickými ukazateli. Nebezpené a škodlivé faktory pracovního prostedí se dlí na: fyzikální (hlunost, vibrace, klimatické podmínky teplota, vlhkost, proudní a kvalita vzduchu, svtelné podmínky, barva a barevnost), chemické (látky toxické, dráždivé, karcinogenní a mutagenní), biologické (patogenní organismy a jejich produkty). Na krytých pracovištích lze vytvoit optimální podmínky pro zde vykonávanou práci a innost. Týká se to zejména klimatických faktor a svtelných podmínek. Na ostatních typech pracoviš ásten problematiku eší používání vhodných pracovních oblek, upravuje 7
se režim práce a pestávek, pro menší pracovní kolektivy v terénu jsou žádoucí maringotky (skíová vozidla) jako sociální zaízení. Jaká je pro vás oblast píjemného pocitu pi práci daná teplotou a vlhkostí vzduchu? RIZIKA PI PRÁCI Ochrana a bezpenost pi práci (BOZ) se definují jako stav pracovních podmínek a vdomého jednání lidí, které minimalizují vznik nebezpených situací a psobení škodlivých initel v pracovním procesu. Ochrana osob v zamstnání je zabezpeována soustavou legislativních, sociálních, ekonomických, organizaních, technických, zdravotnických a hygienických opatení zamených na BOZ a zejména udržení dlouhodobé pracovní schopnosti lovka v pracovním procesu. Nemén dležitá je vlastní ochrana ped nemocemi a mimopracovními úrazy ve volném ase pi nejrznjší zájmové innosti. Pi každé lidské innosti a zejména pi práci vzniká urité riziko, že se lovk zraní. Absolutn bezrizikový stav tedy neexistuje. Naší snahou je eliminovat vznik rizik výrazných, i když se tím vytváí pedpoklady vzniku jiného rizika, ale mén výrazného. U pracovních inností se projevuje v úrazovosti vztah podmínnosti (nebezpený faktor + nebezpené jednání lovka) a nahodilosti, náhoda ovlivuje nap. závažnost úrazu (smrtelný, tžký, ostatní). V úrazové prevenci, která je lidsky i ekonomicky velmi žádoucí se výrazn uplatuje výchova k osobní bezpenosti a také využití osobních zkušenosti z pracovní innosti a zejména z analýz a vyhodnocení úrazových dj z dokumentace. Charakterizujte strun pracovní úraz, mimopracovní úraz, nemoc a nemoc z povolání! PRACOVNÍ MÍSTA ŽÁK VE ŠKOLÁCH Výukový proces je specifická nevýrobní innost, která probíhá v ad škol rzného typu a zamení a jsou zde dv výrazné skupiny zúastnných osob (uitelé žáci). Proto je teba ponkud modifikovat obecný ergonomický systém rozdlením subsystém lovk a stroj na ást cílenou na pedagogy a vtší ást na žáky a studenty. Pracovní innost ve školství je velmi rozmanitá z hlediska profesního, funkního, pracovního, odborného apod. Ale podle ergonomické klasifikace pracoviš je redukována hlavn na krytá pracovišt (výjimen terén pi exkurzích, hišt pi tlesné výchov). Pi výuce vtšiny pedmt žáci sedí, což vyžaduje velmi dobré ergonomické ešení sedadel, židlí, stolk, lavic. Nejsložitjší situace je u žák ve školách 1. a 2. stupn, nebo ti v rozptí 6 15 rok prochází boulivým obdobím svého psychického a zejména fyzického rozvoje. 8
Zájem ergonomie je cílen zejména na uebny, poítaové kabinety a dílny. U školního nábytku je jeho užívání upraveno vyhláškou Ministerstva školství. 42/2001 Sb. Používaný nábytek musí zohledovat rozdílnou výšku žák. Stavitelný a polohovací nábytek umožuje ergonomicky ešit individuáln pracovní místo žáka. Podle jeho tlesných znak se nastavuje výška sedáku a výška desky pracovního stolu. U poítae je to výška sedáku, výška klávesnice a horní hrana obrazovky. Dležité je rozmístní terminál v uebn a kvalita monitor. V dílnách je dležitá výška pracovních stol (žáci zde obvykle stojí) a dodržování pravidel BOZ pi runí i strojní práci. Jaké jsou hlavní zásady ešení pracovního místa pro žáky ve školách? 9