Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy SO 01 Revitalizace vegetačních prvků. Městské lesy Doksy, Valdštejnská 183, 472 01 Doksy

Hlavní projektant objekt: investor: Vedoucí projektu Vypracoval Kontroloval Ing. Ivan Marek Ing.Barbora Eismanová Ing. Barbora Eismanová Ing. Ivan Marek Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy SO 01 Revitalizace vegetačních prvků Městské lesy Doksy, Valdštejnská 183, 472 01 Doksy číslo zakázky stupeň dokumentace datum ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA Ing. Ivan Marek Martinov 279 277 13 Kostelec nad Labem tel.fax. +420 326 905120 e-mail: zahrarch@zahrarch.cz www.zahrarch.cz 04/10/2010 DSP říjen/2010 měřítko formát A4 obsah: Technická zpráva, Tabulková část, Fotodokumentace datum revize: výtisk číslo: 4

Identifikační údaje Název akce: Regenerace lesoparku Masarykovy sady, Doksy SO 01 Revitalizace vegetačních prvků Investor: Městské lesy Doksy Valdštejnská 183 472 01 Doksy Projektant sadových úprav: Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277 13 Ing.Ivan Marek Ing.Barbora Eismanová, autorizovaný architekt krajinářská architektura, ČKA 03 696 Stupeň dokumentace: DSP Datum: říjen/2010 Obsah dokumentace: Textová část: Technická zpráva Tabulková část Fotodokumentace Výkaz výměr Rozpočet Grafická část: SITUACE Dendrologický průzkum, návrh pěstebních opatření 1:600 SITUACE Návrh vegetačních prvků 1:600 SITUACE Detail záhonu mezi pískovcovými zídkami 1:100

Průvodní zpráva Údaje o dosavadním využití pozemků, na kterých má být projekt realizován Řešená plocha se nachází v intravilánu v centrální části města Doksy. Jedná se o lesní porost s charakterem lesoparku s centrálním sportovním areálem a patrnými pozůstatky parkového řešení, na pozemcích ve vlastnictví města Doksy. Správu území zajišťují Městské lesy Doksy. Plocha řešeného území je vymezena obvodovými komunikacemi a železnicí. Ve východní části park sousedí s frekventovanou ulicí Mimoňskou, v jižní části pak obslužnou komunikací Nerudova, na západě je plocha ukončena trasou železnice. Jedná se o významný prvek zeleně v intravilánu, obklopený převážně zástavbou nižších rodinných domů. Z pozůstatků okrasných výsadeb, úprav a cestní sítě je patrné že plocha v minulosti sloužila jako významné rekreační území - městský lesopark. V současné době je patrná dlouhodobá absence intenzivní údržby a rozklad původní sadovnické kompozice. Významnou součástí plochy s historickou tradicí jsou tenisové kurty městského tenisového klubu, které výrazně zvyšují rekreační potenciál dané plochy. Na samostatném pozemku p.č.1339 jsou pozůstatky dříve provozovaného letního kina. Seznam pozemků, na kterých bude stavba realizována vč. vlastnických vztahů a výměr podle výpisu z katastru nemovitostí Parcelní číslo: 1332/1 Výměra [m 2 ]: 42119 Katastrální území: Doksy u Máchova jezera 628212 Číslo LV: 1 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Druh pozemku: lesní pozemek Vlastník, jiný oprávněný Vlastnické právo Město Doksy náměstí Republiky 193, Doksy, 472 20 Způsob ochrany nemovitosti pozemek určený k plnění funkcí lesa Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy Parcelní číslo: 1328 Výměra [m 2 ]: 390 Katastrální území: Doksy u Máchova jezera 628212 Číslo LV: 1 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Způsob využití: jiná plocha Druh pozemku: ostatní plocha Vlastník, jiný oprávněný Vlastnické právo Město Doksy náměstí Republiky 193, Doksy, 472 20

Způsob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy Katastrální mapa se zákresem řešené lokality

Mapa širších vztahů Turistická mapa

Členění stavby na stavební objekty vč. popisu objektů Celá stavba je rozčleněna na logické celky jednotlivé SO. Základní členění je i ve smyslu rozdělení pro uplatnění případné žádosti o dotaci : Regenerace lesoparku Masarykovy sady SO 01 REVITALIZACE VEGETAČNÍCH PRVKŮ Popis stávajícího stavu lokality s úkoly k řešení Dendrologický průzkum Posouzení stávající vegetační složky dle dendrometrických hodnot včetně tabulkové části, fotodokumentace a návrhu pěstebních opatření Asanační a arboristické práce Návrh pěstebních a asanačních opatření, vyplývajících z dendrologického průzkumu s grafickým znázorněním a výkazem výměr Vegetační úpravy Nově zřizované vegetační prvky dosadby soliterních dřevin, lesnických poloodrostků, arboreta, založení travnatých ploch Regenerace lesoparku Masarykovy sady SO 02 POSÍLENÍ REKREAČNÍCH FUNKCÍ opatření k posílení rekreační funkce lesa opatření k usměrňování návštěvnosti území opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa opatření k údržbě lesního prostředí

Regenerace lesoparku Masarykovy sady, Doksy SO 01 Revitalizace vegetačních prvků ORTOFOTOMAPA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Stávající stav lokality

Charakteristika území - Porostní mapa Výpis z porostní knihy LHP

STÁVAJÍCÍ STAV VEGETACE Jedná se o lesní porost se světlinami a prolukami s převahou borovice lesní s příměsí dubu, borovice černé, břízy bělokoré. Horní etáž porostu je ve věkové kategorii cca 115 let, spodní etáž do věku cca 20 let. Spodní etáž prostu je tvořena převážně listnatými druhy s převahou dubu letního, javorů mléče a klenu, lípy srdčité, jasanu ztepilého a buku lesního, ve velké míře pak i plevelnými a ruderálními rostlinami bez černý, ostružiník, kopřiva. V blízkosti tenisových kurtů jsou patrné původní okrasné výsadby, které jsou však vlivem dlouhodobé absence údržby ve zhoršeném zdravotním stavu (dřeviny rody juniperus, pinus, thuja, syringa ad.). V jižní a východní části tenisových kurtů jsou tyto okrasné formy výsadeb doprovázeny pozůstatky původní sadovnické úpravy se zídkami původních herních prvků (pískoviště, vyhlídka) i záhonů a teras, tvořenými pískovcovými štuky - za komunikací je patrná původní úprava s pozůstatky zplanělých výsadeb suchomilných trvalek a okrasných keřů, které byly pravděpodobně součástí úprav. Hodnotná je skupina vzrostlých jehličnanů v severní partii tenisového kurtu, která obsahuje významný mimořádně vzrostlý exemplář domácí jedle bělokoré. Součástí řešené plochy je stávající pahorek v centrální části území. Zde jsou patrné pozůstatky laviček a zpevněné vyhlídky, dříve zde byl dle dostupných informací umístěn památník. Z místa je cenný výhled na tenisové kurty a lesnatý porost, v zimě slouží dětem i jako sáňkovací svah. Na několika vyznačených lokalitách (viz situace) bylo zinventováno cenné bylinné patro jarních efemer. Jedná se především o konvalinku vonnou a pstroček dvoulistý, částečně dymnivku dutou, sasanku, jaterník a další byliny. Cenný podrost břečťanu obecného byl zinventován v jihozápadní lokalitě plochy. V rámci dendrologického průzkumu byly vegetační prvky rozděleny do dvou kategorií. Jedná se o samostatně hodnocené a geodeticky zaměřené soliterní dřeviny v počtu 73 ks a porostní skupiny tvořící ucelené vegetační plochy stejného nebo podobného charakteru růstu a druhového zastoupení. Inventarizace soliterních dřevin byla prováděna dle obvyklých standardů, u těchto dřevin bylo navrženo konkrétní opatření vedoucí ke stabilizaci porostu. Jedná se o dřeviny v blízkosti staveb, tenisových kurtů a cest, kde by absence pěstebních opatření mohla způsobit konflikt s bezpečným provozem parku. Pěstební opatření tak přispěje k jejich stabilizaci, posílení provozní bezpečnosti i estetické hodnoty. Plocha je již nyní intenzivně využívaná rekreanty i obyvateli města a po dalším posílení rekreačních funkcí, které je řešeno v související dokumentaci lze očekávat ještě vyšší návštěvnost (umístění běžeckých tras, stabilizace cest, fit stezka, dětské herní prvky, posílení mobiliáře, naučné arboretum) a z tohoto důvodu je nezbytné soliterní dřeviny i porostní skupiny stabilizovat a zpřehlednit. Porostní skupiny byly s ohledem na rozsáhlé území a jednotný lesní porost hodnoceny jako celek, který je rozdělen do 21 charakterově odlišných skupin. U každé skupiny je následně navrženo opatření. Pěstební opatření na porostních skupinách jsou spíše charakteru lesnického extenzivnějšího než u soliterních dřevin. Jedná se zejména o vhodné zapěstování a podporu části spodní etáže porostu, která postupně s ohledem na stáří a obmýtní dobu vrchní etáže jehličnanů převezme dominantní úlohu a pomocí dalších pěstebních opatření tak dojde k přeměně na různověký přirozený smíšený les. Plevelné a invazní rostliny budou tlumeny a korigovány. Veškeré dřeviny a porostní skupiny jsou detailně popsány v tabulce dendrometrických hodnot a zobrazeny v situaci. NÁVRH OPATŘENÍ Asanační a stabilizační arboristická opatření Vzhledem k zařazení do kategorie lesa zvláštního určení - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (porost v intravilánu města, parčík), je třeba systém pěstebních opatření podřídit těmto skutečnostem - navrhovaná opatření respektují a podporují především tyto mimoprodukční funkce lesa.

S ohledem na budoucí využití plochy jako lesoparku se zpřístupněním a zvýšenou rekreační funkcí je nezbytné prosvětlení a zpřehlednění a jeho stabilizace a zvýšení provozní bezpečnosti jednotlivých stromů i posílení jejich perspektivy. V rámci navržených úprav bude proveden pozitivní pěstební zásah - probírka vzrostlých dřevin i podrostového patra prořezávky, uvolnění a individuální zapěstování cenných perspektivních soliter, tlumení plevelných a ruderálních nárostů a v neposlední řadě i úpravu optimalizaci druhové skladby v části porostu, zasažené balastní nekoncepční dosadbou místních občanů (vrby, okrasné keře, hlíznaté rostliny) a podporu žádoucího bylinného podrostového patra. Vzhledem k zásadnímu zvýšení rekreačního potenciálu plochy a její návštěvnosti po provedení těchto úprav je nezbytné provést kvalifikované arboristické ošetření soliterních dřevin především v blízkosti budoucích pěšin a odpočinkových ploch, u nichž by mohlo dojít ke konfliktu s pohybem osob, plánovaným umístěním artefaktů a dalších pobytových prvků. S ohledem na snahu zpřístupnění porostu a zvýšení jeho rekreačního potenciálu je nezbytné provést taktéž technická opatření (trasování a obnova komunikací, doplnění mobiliáře a funkčních prvků), veškeré tyto zásahy jsou součástí navazujícího objektu SO 02 POSÍLENÍ REKREAČNÍCH FUNKCÍ. METODIKA INVENTARIZACE INDIVIDUÁLNĚ HODNOCENÝCH DŘEVIN Regenerace lesoparku Masarykovy sady, Doksy Hodnocení vegetačních prvků bylo provedeno dle metodiky MZLU ZF Lednice na Moravě a dle metodiky autorů. Metodika inventarizace vysvětlení inventarizačních hodnot Číslo stromu: Udává číslo zaměřeného stromu nebo skupiny jedinečné k dané ploše. U skupin je číslo složené z označení skupiny a pořadového čísla ve skupině Taxon Dle Hurych, Obvod kmene Obvod kmene je udáván v centimetrech, měřen ve výšce 1,3 m Průmět koruny Udáván v metrech odhadem (součást geodetického zaměření stromů) Výška Udávána v metrech u referenčních stromů k dané ploše měřena výškoměrem. U ostatních stromů odhadovaná. Věková kategorie Inventarizovaná dřevina je zařazena do jedné z následujících věkových kategorií, pohybuje li se dřevina na hranici některých kategorií je i takto označena (např. a/b) a *dřeviny do 10 let stáří, nebo dřevina do 3 let po výsadbě, u které ještě není zřejmé, zda došlo k jejímu zdárnému ujmutí. b *dřeviny v kategorii od 10 do 20 let, obvykle plně se rozvíjející c *dřeviny v kategorii od 21 do 50 let, dřeviny dospívající a dospělé d *dřeviny od 51 do 80 let, dospělý až limitní věk pro krátkověké dřeviny, dospělý věk pro dlouhověké dřeviny e *dřeviny nad 81, z hlediska věku hodnotné exempláře.

Sadovnická hodnota U stromů se uvádí v bodech dle upravené stupnice inventarizace dřevin (Machovec, Šonský). Stupnice hodnocení stromů a porostů 5 bodů - dřeviny absolutně zdravé, nepoškozené, tvarem i celkovým habitem koruny odpovídající druhu, zavětvené až k zemi, velikostně již plně rozvinuté, avšak ještě v plném růstu a vývoji. Do této kategorie patří dřeviny, u nichž je vzhledem k předpokládané délce dosahovaného stáří předpoklad, že mohou svou sadovnickokrajinářskou funkci plnit ještě po řadu desetiletí. Při řešení prostoru, na němž se takto vyhodnocené dřeviny nacházejí, je třeba vycházet ze zásady, že je třeba je zachovat v maximální možné míře, i za cenu změny kompozice projektu popř. přerušení plánované zástavby. 4 body - zdravé dřeviny, typického tvaru, odpovídající příslušnému druhu nebo kultivaru, v celkovém habitu nejvýš jen nepatrně narušené nebo poškozené. Velikostně rozvinuté alespoň tak, aby dosahovaly přibližně polovinu těch rozměrů, které jsou na daném stanovišti schopny maximálně vytvořit. Stejně jako v předcházejících kategorii musí mít dřeviny předpoklad rozvoje pro řadu dalších desetiletí, při udržení dosažené kvality. Rovněž tyto stromy se musí chránit v maximálně možné míře a k jejich odstranění přistupujeme jen ve zcela výjimečných případech. 3 body - dřeviny zdravé, resp. jen nepatrně proschlé, ale bez chorob a škůdců, kteří by se mohli rozšiřovat. Dřeviny v této kategorii se mohou tvarově lišit i velmi podstatně od původního typu. Tato odlišnost však nesmí ohrožovat statickou bezpečnost stromu. Patří sem rovněž dřeviny tvarově i vzhledově typické, avšak dosud menšího vzrůstu, který nedosahuje poloviny normálních rozměrů daného druhu na posuzovaném stanovišti. Také u této kategorie musí být předpoklad dlouhodobého rozvoje. Je u nich možno předpokládat, že si svoje zařazení dlouhodobě udrží nebo se budou rozvíjet a dosáhnou i vyššího počtu bodů. Při řešení kompozice z těchto dřevin vycházíme, avšak v případě nutnosti je podřídíme kompozici. 2 body - dřeviny značně poškozené na habitu bez předpokladu zlepšení situace, dřeviny staré a málo vitální, postupně prosychající, s dutinami, případně i jinak silně poškozené. Předpoklady dalšího vývoje jsou značně omezené, jak v čase, tak i v kvalitě a nelze u nich předpokládat zlepšení jejich stavu. Nesmí to být dřeviny ohrožující bezpečnost lidí nebo porostů. Při výhledových úpravách porostů se počítá s jejich postupným odstraněním. Výjimky tvoří dřeviny mimořádné dendrologické hodnoty, památné dřeviny, chráněné stromy, popřípadě malebná torza odumírajících stromů, které jsou provozně bezpečné a nechávají se na dožití. Toto ohodnocení by měli dostat i stromy invazních druhů, u kterých hrozí nekontrolované šíření v krajině. 1 bod - dřeviny velmi silně poškozené, nemocné, silně napadené škůdci, zvláště takovými, kde hrozí jejich nebezpečí šíření na ostatní porosty, dřeviny odumírající a odumřelé, dřeviny bezprostředně ohrožující bezpečnost lidí nebo majetku, dřeviny, které svou existencí poškozují kvalitu cennějších exemplářů. Takovéto dřeviny je nezbytné okamžitě nebo v nejbližší možné době odstranit. Fyziologická vitalita Fyziologická vitalita hodnotí jedince z hlediska jeho životaschopnosti, tak jak ji dává najevo vizuálními projevy. Použita byla stupnice hodnocení 0-4 ( Dujesiefken 1994 in Pejchal 1995). Jelikož bylo hodnocení prováděno v období vegetačního klidu, byla fyziologická vitalita hodnocena dle znaků vitality ve větvení a přírůstcích. Při srovnání se stavem ve vegetaci může dojít k odchylkám. Stupeň 0 optimální Stromy bez poškození, nebo jen s nepatrnými odchylkami od normálu, s dobrým předpokladem dlouhodobého zachování tohoto stavu. Stupeň 1 mírně snížená Stromy mírně poškozené, respektive vykazující mírné odchylky od normálu. Fyziologická složka vitality se u mladších a středně starých exemplářů může s velkou pravděpodobností vrátit ke stupni 0, pominou-li vnější negativní vlivy. Stupeň 2 středně snížená Stromy výrazně poškozené, respektive vykazující výrazné odchylky od normálu, jejich existence však není bezprostředně ohrožena. Fyziologická složka vitality se ještě může u mladších a středně starých stromů ve větším nebo menším rozsahu zlepšit, pokud se podstatně omezí nebo zcela odstraní vnější negativní vlivy, za těchto podmínek lze u nich očekávat alespoň střednědobou existenci. Stupeň 3 silně snížená Stromy velmi silně poškozené, respektive vykazující velmi silné odchylky od normálu, jejich existence ohrožena bezprostředně, nebo během poměrně krátkého období. Možnost zlepšení fyziologické vitality je málo pravděpodobná. Stupeň 4 žádná

Stromy (prakticky) bez projevů fyziologické vitality, popřípadě vyvrácené nebo zlomené. Případná schopnost zregenerovat nadzemní část jedince výmladky z báze kmenu nebo kořenů není brána v úvahu, protože se z pohledu funkce v zahradní a krajinářské tvorbě jedná o nového jedince. Biomechanická vitalita Biomechanická vitalita dřeviny udává její odolnost vůči rozlomení, vyvrácení či jiné destrukci. Sleduje množství, typy a míru defektů či podmínek, které vytvářejí predispozice k tomuto selhání. Hodnoceny jsou hlavní defekty na jednotlivých částech stromu, jež přímo ovlivňují biomechanickou vitalitu. V hodnocení jsou parametry ovlivňující biomechanickou vitalitu popsány slovně. U koruny je navíc hodnoceno % množství suchých větví. Hodnota pohybující se do 5% označuje normální stav. Součástí hodnocení biomechanické vitality je hodnocení provozní bezpečnosti. Provozní bezpečnost byla hodnocena na základě vizuálních metod hodnocení. Součástí hodnocení není odolnost proti vývratu (není zjistitelná bez přístrojových metod). U diskutabilních případů bude nutné provést detailní hodnocení provozní bezpečnosti pomocí metody SIA, přístrojových metod apod. Dopadový terč Hodnotí strom z hlediska prostorové lokalizace a nebezpečnosti pro své okolí v případě jeho selhání. Nebezpečnost se hodnotí na základě provozu v jeho okolí přítomnosti objektů a míry pravděpodobného poškození majetku či zdraví osob. 0- lokalita v blízkosti obytných budov či staveb s velkým provozem, místa s pohybem většího množství lidí zvláště dětí, rychlostní komunikace apod. 1 lokalita v blízkosti objektů s malou návštěvností, komunikace, hlavní parkové cesty apod. 2- lokalita s nízkým a nepravidelným provozem s technickými objekty malého významu, lokality sousedící s pozemkem, na kterém by mohl případný pád způsobit škodu 3 lokalita s náhodným provozem bez přítomností objektů Návrh ošetření Stanovení technologie základního ošetření popř. specifikace speciálních zásahů. Základní definice technologií ošetření jsou uvedeny v další kapitole. Kácení Úplné odstranění jedince. Vzhledem k parkovému prostředí a záměru zachování neporušenosti okolního porostu doporučujeme v místech kde je to nutné využít metod postupného kácení. Dřeviny určené ke kácení budou v terénu vyznačeny dodavatelem za spolupráce s projektantem! Návrh ošetření definice navrhovaných opatření Seznam navržených pěstebních opatření ze skupiny: řezy Název pěstební cíl důvod Založení cílové struktury koruny. Cílová struktura Řez výchovný koruny musí odpovídat danému taxonu nebo Dlouhodobá stabilita jedince. RV požadované funkci nadzemní části jedince, popřípadě musí vycházet z typu stanoviště. Řez opravný RO Oprava struktury koruny s cílem odstranit nebo zmírnit nedostatky vzniklé zanedbáním nebo nesprávným provedením řezu výchovného. Dlouhodobá stabilita jedince. Řez udržovací RU Zabezpečit dlouhodobě vysokou funkčnost především péčí o dobrý zdravotní stav a vysokou vitalitu, zlepšením světelných podmínek v koruně. Opatření mají akutní i preventivní charakter. Omezit případné negativní působení na okolí. Zabezpečení dlouhodobé funkčnosti. Zapěstování cílového tvaru CT Založení struktury koruny a prostorového uspořádání u mnohokmenu. Dlouhodobá stabilita jedince.

Seznam navržených ozdravných pěstebních opatření Název pěstební cíl důvod Omezit vliv suchých či usychajících větví na živou Ořez suchých větví Prevence a zajištění provozní část jedince a případné negativní působení jedince na OS bezpečnosti. okolí. Ořez zlomů a pahýlů OZ Odstranit nebo alespoň zmírnit nebezpečí poškození. Seznam navržených stabilizačních pěstebních opatření Název pěstební cíl důvod Ošetření dutin OD Zpomalení rozvoje hniloby popř. zvýšení statické stability. Náhrada (často pouze dočasná) odumírající či odumřelé části koruny. Celková regenerace koruny Podporou a s využitím přirozených regeneračních RG schopností jedince dospět k postupnému vybudování typické koruny. Odlehčení koruny OK Zvýšení statické stability ST Redukce koruny RK Odstranění části koruny pro posílení statické stability jedince. Realizace technických opatření pro posílení statické stability jedince. Odstranění části koruny z prostorových důvodů. Zajištění odpovídajícího zdravotního stavu jedince. Oddálení ztráty statické stability. Náhrada (často pouze dočasná) odumírající či odumřelé části koruny. Zvýšení provozní bezpečnosti. Zvýšení provozní bezpečnosti. Provozní střet. Seznam navržených podpůrných pěstebních opatření Název pěstební cíl důvod Odstranění výmladků Podpora cílové struktury Odstranění nevyužitelných, zahušťujících výmladků. OV jedince. Probírky Odstranění nežádoucí porostní složky ve prospěch Kompoziční, pěstební, PR porostní složky nadějné. provozní, bezpečnostní. Obecně k technologii pěstebních opatření ŘEZY : Při stanovení typu řezu a jeho bližších charakteristik (např. velikosti, termínu apod.) je důležité znát a pochopit obranné a ochranné mechanismy stromu. Obrana je aktivní proces, který reaguje na biotické a abiotické nebezpečí a události ohrožující přežití stromu. Následně vede ke vzniku ochranných hranic. Obrana je následnou reakcí jedince na poranění či infekci. Obrannými systémy stromu jsou: kompartmentalizace (nejlepší schopnosti má např. lípa, javor) tvorba kalusu a ránového dřeva ronění pryskyřice výmladnost tvorba reakčního dřeva Přirozené dřevinné vegetační prvky ve svém přirozeném původním prostředí nejsou na řezu závislé (tj. nepotřebují jej). Pro sebe nepotřebných větví se zbavují postupně sami (bez vzniku rozsáhlejších poranění). V koruně zůstávají větve, které mají efektivní listový aparát pro shromažďování produktů fotosyntézy. Stromy si nekladou žádné nároky na estetiku (tvar koruny), podchodnou či podjezdovou výšku (výšku spodních větví) apod. (Kolařík J.,Wágner P.,Žďárský M.) Řez by měl být prováděn tak málo, jak jen možno a tolik, co nezbytně nutno. (Pejchal M.) Technika řezu Cílem techniky řezu bude volba způsobu provedení řezu ve správný čas a na správném místě a v neposlední řadě i vhodné ošetření řezných ran. Důležité je jasně a srozumitelně znát a určit: místo a vedení řezu

velikost řezu termín řezu interval řezu ošetření řezné rány Místo a vedení řezu Řez nadzemní části bude probíhat v části: koruna stromů průběh kmene kořenový náběh V koruně stromů bude docházet k odstraňování a zakracování dvou rozdílných typů větví: Zkracování větví živých Při řezu větve živé, musíme řez vést tak, aby se strom s její ztrátou a se vzniklým poraněním dovedl co nejrychleji a nejefektivněji vyrovnat. Řez provádíme se zřetelem na podporu přirozeného obranného systému a ochranné zóny větve. Řez do živého dřeva představuje zátěž energetického systému stromu, neboť je spojen s redukcí energii produkující asimilační plochy a s poraněním, které vyvolává obranné reakce energii spotřebovávající. Dceřinnou větev odstraňujeme tak, aby nedošlo k poranění větevního límečku větve mateřské! (Obranná zóna a ochranná zóna větve zabrání průniku patogenů zejména dřevokazných hub kteří osidlují čerstvá poranění.) Dojdeli k poranění mateřské větve (při řezu za větevní límeček), ochranná zóna jeho větevního nasazení už na aktivní obranu nestačí a strom musí aktivovat méně efektivní obranné mechanismy. U hodnocených dřevin se vyskytují jedinci, u kterých se budou muset odstranit dvě větve rostoucí těsně u sebe, popř. vyrůstající ze stejného místa. V žádném případě nesmíme větve odstranit společně. Každou z větví odstraníme samostatně na větevní límeček, čímž zůstane část mateřské větve neporušena. Vytvoří se tak mezi těmito dvěma poraněními tzv. korní můstek, jenž urychlí zavalení způsobených ran. Při řezu silnějších větví nemůžeme řez učinit najednou. Mohlo by při řezu dojít k odtržení kůry či dokonce dřeva větve mateřské, čímž by bylo poškozeno či zničeno místo, ve kterém dochází k tvorbě ochranné zóny větve. Také by mohlo dojít k mechanickému poškození dřeva větve, jenž je vystaveno vysokému infekčnímu tlaku patogenů. V takovém případě je nutno přistupovat k tzv. metodě trojitého řezu. 1,2 odlehčení těžké větve zabrání poškození větví 3 konečný a technicky správný řez na větevní límeček po řezu 1 a 2. A začátek konečného řezu B konec řezu C větevní límeček D hřebínek větevní kůry Zkracování větví mrtvých (suchých) Suché větve budou řezány co nejtěsněji u okraje živého pletiva na bázi větevního nasazení větve mateřské. Její živá pletiva nesmí však být v žádném případě poškozena. Zával v okolí větevního nasazení se nijak neformuje ani neupravuje, ať vypadá jakkoliv či je jakkoliv vzdálen od místa větevního nasazení. Odstranění suchých větví v koruně stromů je pro jejich celkový biotechnický stav velmi důležité: zvýší se provozní bezpečnost zvýší se jejich estetická hodnota bude odstraněna zásobárna živin pro patogenní organismy, jejichž možnost průniku do pletiv živé větve skrz větev mrtvou je jeho odstraněním omezena Ošetření řezných ran Při tomto ošetřování je doposud přikládán zcela chybně důraz především na estetické hledisko, které je mnohdy značně subjektivní, a ne na skutečné potřeby stromu. Ošetření povrchu řezné rány spočívá zejména v: úpravě povrch rány

ošetření rány Úprava povrchu rány Rána při řezu musí být hladká, bez zatržených částí dřeva a kůry. Povrch rány po řezu zahladíme ostrým zahradnickým nožem. Hladký povrch rány snižuje bezprostřední odumírání kambia po řezu na minimum a urychluje překrytí povrchu rány ránovým dřevem. Hladký povrch též mírně znesnadňuje usídlení mikroorganismů na ráně. Důležité je kvalitní nářadí v perfektním stavu. Ošetření rány Rána je zahojena tehdy, jeli zavalena ránovým dřevem. Po dobu, kdy byla překrývána, obranný systém stromu zamezil přístup patogenům do poraněného dřeva. Chemické ošetření se zaměřuje na: podporu kompartmentalizace a zamezení (zpomalení) vniku patogena do rány podporu tvorby ránového dřeva Pozitivní vliv používaných chemických prostředků je ve zmenšení rozsahu bezprostředního odumírání kambia a v částečném zabránění vysychání rány. Např. Tervanol. Konzervační ošetření dutin stromů Obecně Konzervační ošetření stromů jsou to veškeré typy zásahů, které mají poškozenému stromu napomoci obnovit zhoršený zdravotní stav a zejména jeho provozní bezpečnost. Z této definice vyplývají i konkrétní zásahy: sanace dutin Při sanaci dutin stromů je zcela nezbytné respektovat a vycházet ze základních poznatků fyziologie dřevin. Reakci stromů na vnější poranění nazýváme zkratkou CODIT Compartementalization Of Decay In Trees = odizolování hniloby ve stromech. Při poranění dřeviny začne působit tzv. oddělovací proces = kompartmentalizace. Je to obraný proces stromu, při němž jsou vytvářeny hranice proti šíření patogenních organismů. Tímto je chráněn transportní systém, prostor pro uskladnění zásobních látek a mechanický podpůrný systém stromu. Celý proces kompartmentalizace má dvě části: A. vytvoření tzv. reakční zóny Jedná se o vytvoření tří prvních hranic ve dřevě, které existuje v době vzniku poranění nebo průniku infekce. Stěna 1: brání svislému proniknutí (směrem nahoru a dolů) patogennímu organismu Stěna 2: brání průniku přes letokruhy směrem k jádru Stěna 3: zabraňuje bočnímu průniku podél hranic letokruhů nejsilnější stěna reakční zóny Úkolem reakční zóny je zadržet průnik patogena na ohraničeném, co nejmenším, prostoru. Pokud se to nepodaří, dochází k prolomení těchto hranic a časem ke vzniku dutiny. Pokud se patogennímu organismu nepodaří prorazit bariérovou zónu, vzniká centrální dutina, bez rozhodujícího vlivu na statiku či průběh nejdůležitějších životních procesů stromu. B. vytvoření tzv. bariérové zóny Vzniká činností kambia po vzniku poranění či průniku infekce. Jedná se o nejsilnější hranici. Leží až na hranici letokruhu nově vytvářeného po poranění. Ve většině případů u vitálních jedinců nedochází k jejímu prolomení. Technologie sanace dutin Odstranění infikované hmoty Vlastní vznik a další rozšiřování dutin je působeno rozkladem dřeva některou ze dřevokazných hub. V dutině stromu je rozeznatelná hniloba, která způsobuje vznik rozpadající se hmoty dřeva. Tato hmota je pro dřevokaznou houbu místem, odkud čerpá živiny pro svůj další růst. Tato hmota musí být odstraněna. Ne však až ke zdravému dřevu!!! Právě na rozhraní zdravého a infikovaného dřeva leží obranná hranice stromu (reakční zóna). Pokud bychom tuto zónu odstranili, vytvoříme dřevině daleko větší poranění, než bylo původní. Díky

tomuto odstranění dojde zároveň k celkovému odvětrání dutiny, čímž by se mělo podařit snížit vlhkost ve dřevě. V současné době se dutiny čistí pouze na úroveň zbarveného dřeva s minimálním narušením mechanických vlastností. Postup za tuto hranici je technologickou chybou! Pomocné konstrukce Při konzervačních opatření u některých jedinců budou zbudovány tzv. pomocné konzervační konstrukce tzn. různé typy stříšek. Tyto konstrukce budou sloužit k uzavření vtokového otvoru dutiny. Dojde k zamezení zatékání vody a usazování organických zbytků v dutině. Stříšky musí splňovat tyto předpoklady: dobrá izolace dutiny nejen proti vodě padající, ale především proti stoku po kmeni, nenápadný vzhled, trvanlivost a mechanická odolnost, snadná instalace pro různé tvary a umístění vtokových otvorů dutin, minimální destrukce živých pletiv při instalaci. Jako nejlepší materiál pro pomocné konstrukce se v současnosti jeví umělé modifikované pryskyřice (na bázi pryskyřic epoxidových ChS Epoxy 2100, 2200, 2300, případě polyesterových). Tyto pryskyřice se nanášejí na jemné ocelové pletivo, připevněné připínáčky na borku, nebo na mrtvé dřevo uvnitř dutiny. Destrukce při montáži je tedy minimální. Opakovaným nanesením několika vrstev pryskyřic je možné vytvořit i značně odolné stříšky. Povrch stříšky je možné natřít vhodně natónovanou barvou, popřípadě pokrýt naloupanou borkou. Stříška tak splyne s okolním povrchem. Při konzervaci větších dutin je výhodnější použít stříšku z dřevěných došků. Instalace tohoto typu pomocné konstrukce je náročnější. Tyto stříšky nejsou vhodné pro menší dutiny, protože nejsou schopny přilnout ke kmeni, často se rozesychají a časem neplní svoji funkci. Konkrétní typy stříšek budou specifikovány při realizaci. Pro montáž stříšek platí toto pravidlo: Ve spodní části dutiny musí být dostatečně velký otvor pro cirkulaci vzduchu! Jakýkoliv typ stříšky je třeba následně kontrolovat v intervalu cca 2let. Tyto konstrukce bývají časem poškozovány, a proto je třeba je pravidelně opravovat. Poznámky k realizaci Byla podrobně navržena pěstební opatření pro jednotlivé stromy i porostní skupiny s ohledem na vyhodnocení jejich aktuálního zdravotního stavu, potenciálu a provozně-bezpečnostních kritérií viz tabulka Všechny stromy budou stabilizovány dle uvedené obecné charakteristiky a dle podrobných pěstebních doporučení v inventarizační tabulce. Práce budou prováděny kvalifikovanou arboristickou firmou a cena prací nebude jediným kritériem přidělení zakázky. Kácení, ošetření a řezy budou realizovány pomocí stromolezecké techniky, šetrně k okolním stávajícím porostům a dřevinám. Větší řezné plochy budou ošetřeny proti hnilobě fungicidním nátěrem. Řezné plochy po odstraňovaných dřevinách budou ošetřeny arboricidním přípravkem proti výmladnosti. Veškerá odstraněná biohmota z ošetřovaných stromů bude likvidována štěpkováním v místě a tato štěpka bude využita jako dopadová plocha Fit prvků, případně rozptýlena do podrostu Dřevní hmota z kácených stromů bude přemístěna na objednatelem určenou deponii k případnému zhodnocení V místě budoucích trávníků budou stávající pařezy odstraněny frézováním pod úroveň terénu, ostatní budou ponechávány Zhotovitel zajístí na své náklady označení a bezpečné uzavření pracoviště po dobu provádění arboristických prací. Práce nebudou realizovány v období vysokých mrazů, jarního rašení dřevin a následně v období hnízdění ptactva.

Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy Soliterní dřeviny Číslo stromu Taxon Obvod v 1,3 m (cm) Průmět koruny (m) plocha keřových skupin (m2) Výška (m) Věková kategorie Sadovnická hodnota Fyziologická vitalita strom Biomechanická vitalita kmen suché větve v koruně max do X% koruna další defekty koruny Dopadový terč Návrh opatření 1 Abies concolor 130 6 18 c 3-4 2 hodnotná solitera 1 2 Abies concolor 103 5 17 c 3-4 2 hodnotná solitera 1 Uvolnění korunového prostoru Uvolnění korunového prostoru 3 Laburnum anagyroides 20 4 b 3 2 2 BO 4 Pinus nigra 143 10 24 c 3 2 vyvětvený 20 2 OS 5 Corylus avellana 20 5 a 2 2 KTS 2 RU 6 Tilia cordata 20 4 a 2 2 podrůstající, konkurující, neperspektivní, KTS 2 kácení 7 Picea abies 151 9 24 c 3 2 solitera mírně vychýlený, mírně jednostranná, 15 vyvětvený kodominantní větvení 1 OS 8 Picea abies 119 6 23 c 3 2 konkurující průběžný, vyvětvený 20 prořídlá 2 OS 9 Pinus sylvestris 179 7 24 c 3 2 průběžný 2kmen, vysoko vyvětvený 20 prořídlá 2 OS, OZ 10 Betula pendula 136 10 22 c 3 2-3 5 1 OS, OZ 11 Pinus sylvestris 82 5 13 b 3 2 vychýlený 15 prořídlá, jednostranná, poškozený terminál 2 OS, OZ 12 Thuja occidentalis 50 1,5 13 c 2 2 zapojený od země dvojkmen, průběžný 5 1 BO 13 Pinus strobus 28 2 6 a 3 2 perspektivní průběžný 15 1 BO 14 Pinus sylvestris 126 5 26 c 3 2 mírně vychýlený, vysoko založená, 25 vyvětvený jednostranná 2 OS, OZ 15 Pinus sylvestris 122 6 26 c 3 2 mírně vychýlený, vysoko založená, 20 vyvětvený jednostranná 2 OS, OZ 16 Crataegus monogyna 3 3 a 2 2 neperspektivní nálet 2 kácení 17 Juniperus communis 0,8 2 b 1 4 odumírající 60 proschlá 2 kácení 18 Juniperus communis 0,8 2 b 2 2 rozkladitý vyvětvený 40 proschlá 2 kácení

Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy Soliterní dřeviny 19 Juniperus communis 0,8 2 b 1 5 mrtvý 100 2 kácení 20 Juniperus communis 0,8 2 b 1 5 mrtvý 100 2 kácení 21 Tilia cordata 28/44/ 47 8 9 b 3 2 perspektivní trojkmen 5 zapojená 2 RV 22 Taxus baccata 154 6 b 3 2 vrzostlý 15 1 RU 23 Taxus baccata 154 6 c 3 2 vzrostlý 15 1 RU 24 Tilia cordata 132 7 19 c 3 2 poškozená báze kmene, vychýlený 25 Pinus sylvestris 132 7 28 c 3 2 vyvětvený, vychýlený 30 15 sekundární větvení 1 jednostranná, vysoko založená OS, OZ, OD, zvýšení podchozí výšky koruny 1 OS, OZ 26 Pinus sylvestris 126 6 27 c 3 2 vyvětvený, vychýlený 20 jednostranná 1 OS, OZ 27 Quercus robur 192 12 22 c/d 3-4 2 hodnotná solitera, symetrický, perspektivní 5 0 OS, OK, zvýšení podchozí výšky koruny 28 Betula pendula 135 7 25 c 3 2 solitera vychýlený 5 jednostranná 1 OS, OZ 29 Juniperus communis 3,2 3 c 2 3 jednostranný, proschlý 30 1 kácení 30 Pinus jeffreyi 63 1 2 a 2 2 mladá výsadba 1 BO 31 Pinus jeffreyi 88 2,5 4 a 2 2 mladá výsadba 1 BO 32 Cupressocyparis leylandii 88 1 5 a 2 2 mladá výsadba 1 BO 33 Thuja occidentalis 113/ 95 2,5 6 a 2 2 mladá výsadba 1 BO 34 Pseudotsuga menziesii 16 1,5 3 a 3 2 na okraji terasy mírně vychýlený 5 1 BO 35 Pinus jeffreyi 76 2 4 a 2 2 mladá výsadba 1 BO 36 Pinus jeffreyi 88 2 3,5 a 2 2 mladá výsadba dvojkmen 1 BO 37 Pinus jeffreyi 51 1 2 a 2 2 mladá výsadba jednostranná 1 BO 38 Cupressocyparis leylandii 113 1 12 a 3 2 1 BO 39 Juniperus communis 107 2 4,5 c 2 3 přestárlý 50 1 kácení 40 Juniperus communis 101 2,5 4,5 c 2 3 přestárlý 60 1 kácení OS, sledovat možné 41 Picea abies 157 9 20 d 3 2 dvojkmen 20 kodominantní větvení 1 napadení lýkožroutem 42 Picea abies 151 8 21 d 3 2 průběžný, vyvětvený 20 jednostranná 1 OS, sledovat možné napadení lýkožroutem

Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy Soliterní dřeviny 43 Picea abies 113 7 21 d 2 2 20 jednostranná 1 44 Picea abies 173 8 23 d 2 3 odumírající, napadení lýkožroutem 30 zaschlý terminál 1 kácení 45 Pseudotsuga menziesii 229 12 28 d 3-4 2 20 mírně jednostranná 1 OS, OZ 46 Picea pungens 100 5 15 c 3 2 konkurující vychýlený 20 jednostranná, kodominantní větvení 1 kácení 47 Abies alba 210 10 30 d 4 2 vzrostlá solitera 20 1 OS, OZ 48 Betula pendula 157 10 20 c 3 2 mírně vyychýlený 10 1 BO 49 Betula pendula 195 10 20 c 3 2 mírně vyychýlený 10 1 BO 50 Pinus nigra 18 7 22 c 3 2 vyvětvený 25 jednostranná 1 OS, OZ 51 Pinus nigra 151 8 22 c 3 2 vyvětvený, mírně vychýlený 30 jednostranná 1 OS, OZ 52 Pinus sylvestris 91 4 18 c 3 2 zlomy vyvětvený, vychýlený 30 vysoko založená 1 OS, OZ 53 Pinus sylvestris 85 3 20 c 3 2 zlomy vyvětvený, vychýlený 30 vysoko založená 1 OS, OZ 54 Pinus sylvestris 100 6 22 c 3 2 vyvětvený, vychýlený 30 vysoko založená 1 BO 55 Pinus sylvestris 110 5 20 c 3 2 vyvětvený 25 jednostranná, zapojená 1 OS, OZ 56 Picea abies 91/66 5 20 c 3 2 průběžná solitera dvojkmen 25 zapojená 1 BO 57 Picea abies 204 7 21 c 3 2 solitera mírně vyychýlený 20 2 OS, OZ 58 Picea abies 157 6 21 c 3 2 solitera mírně vyychýlený 25 jednostranná 2 OS, OZ 59 Picea abies 163 6 21 c 3 2 solitera mírně vyychýlený 25 jednostranná 2 OS, OZ 60 Picea abies 179 7 22 c 3 2 solitera mírně vyychýlený 20 2 OS, OZ 61 Betula pendula 154 11 23 c 2 2 růst na svahu značně vychýlený 20 zasychající výhony 1 OS, OK 62 Tilia cordata 173 10 20 c 3 2 solitera průběžný, dutiny 15 sekundární koruna, zlomy OS, sledovat možné napadení lýkožroutem 1 RO, OK 63 Pinus sylvestris 144 9 28 c 3 2 vyvětvený, mírně vychýlený 30 prořídlá 1 OS, OZ 64 Pinus nigra 144 6 25 c 3 2 vyvětvený, mírně vychýlený 30 prořídlá 1 OS, OZ 65 Tilia cordata 60 5 15 c 3 2 podrůstající mírně vychýlený 15 jednostranná 1 RU 66 Tilia cordata 135 9 20 c 3 2 vychýlený nad komunikaci 15 kodominantní větvení 1 OK, OS, RK 67 Tilia cordata 44 6 1 b 3 2 symetrický 5 kodominantní větvení 1 RU, OV 68 Tilia cordata 41/31 5 10 b 3 2 podrůstající dvojkmen 10 1 RV, redukce kodominantu 69 Tilia cordata 119 8 20 c 3 2 dvojkmen 5 sekundární větvení 1 OS, OZ 70 Pinus sylvestris 144 8 25 c 3 2 mírně vychýlený, vyvětvený 20 1 OS, OZ

Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy Soliterní dřeviny 71 Pinus nigra 157 6 26 c 3 2 průběžný, vyvětvený 25 zlomy, vysoko založená 1 OS, OZ 72 Pinus sylvestris 182 6 25 c 3 2 dvojkmen, vyvětvený 35 zlomy, vysoko založená 1 OS, OZ 73 Pinus nigra 188 6 24 c 2 3 neperspektivní 40 1 kácení Legenda navržených opatření - podrobně v TZ Ořez suchých větví Ořez zlomů a pahýlů Ošetření dutin Odlehčení koruny Redukce koruny Řez udržovací Odstranění výmladků Řez výchovný OS OZ OD OK RK RU OV RV

Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy Porostní skupiny Číslo skupiny Taxon Průměr v 1,3 m (cm) Plocha porostní skupiny (m2) Pokryvnost stromů(%) Pokryvnost podrostu(%) Výška stromů(m) Výška podrostu (m) Věková kategorie Popis porostní skupiny Návrh opatření SK1 Acer platanoides, Betula pendula, Picea abies, Pinus sylvestris, Quercus robur, Q. rubra, Rosa canina, Tilia cordata do 45 2131 50 10 do 25 3 a-c Řídký porost se zastoupením okrasných druhů a náletových dřevin s podrostem trávníku Kácení 12ks odumřelých jalovců pr.10cm, kácení 4ks poškozených jedinců do pr.20cm, 6ks do pr. 15cm. Celoplošná likvidace náletového podrostu, ochrana cenného Maianthemum bifolium SK3 Acer platanoides, Crataegus monogyna, Pinus sylvestris, Prunus avium, Quercus robur, Rubus fruticosus, Sambucus nigra, Sorbus aucuparia, Spiraea douglasii, Spiraea argurta, Symphoricarpos albus, Syringa vulgaris, Taxus baccata, Tilia cordata, Azalea Ssp. do 55 1160 60 90 do 26 3 a-c Okrajový porost dřevin, podrostové patro okrasných keřů, ve stromovém patře převaha borovice lesní Částečná prostorová redukce okrasných keřů, odstranění náletových dřevin z keřového patra v celkovém rozsahu 50% z plochy podrostu. Odstranění 5ks dřevin do pr. 30cm SK4 Betula pendula, Corylus avellana, Pinus sylvestris, Prunus avium, Quercus robur, Rhus typina, Rubus idaeus, Sorbus aucuparia do 40 1283 70 80 do 25 6 a-c Zapojený porost s charakterem lesa s převahou Pinus sylvestris a s náletovým podrostem listnatých a jehličnatých dřevin, cca 94 ks Prosvětlení podrostu částečnou redukcí stromového patra, odstranění slabších a poškozených jedinců v počtu 20ks do pr. 30cm, pozitivní probírka podrostu cca 50% SK5 Acer platanoides, Betula pendula, Lonicera xylosteum, Pinus sylvestris, Quercus robur, Rubus fruticosus, Sorbus aucuparia, Symphoricarpos albus, Tilia cordata do 50 2265 70 80 do 28 6 a-c Zapojený porost s charakterem lesa s převahou Pinus sylvestris a s náletovým podrostem listnatých a jehličnatých dřevin, cca 270 ks (cca 12 ks/100m2) Prosvětlení podrostu částečnou redukcí stromového patra, odstranění slabších a poškozených jedinců v počtu 30ks do pr. 30cm, pozitivní probírka podrostu cca 50% SK6 Acer platanoides, Betula pendula, Crataegus monogyna, Forsythia intermedia, Larix decidua, Ligustrum vulgare, Picea abies, Picea pungens, Pinus mugo, Pinus strobus, Pinus sylvestris, Prunus avium, Pseudotsuga douglasii, Quercus robur, Q. rubra, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Sorbus aucuparia, Spiraea vanhouttei, Spiraea japonica, Spiraea bumalda, Symphoricarpos albus, Taxus baccata, Tilia cordata, Prunus cerasifera, Pinus banksiana do 60 5700 70 80 do 25 6 a-c Zapojený porost charakteru lesa s převahou Pinus sylvestris, náletový podrost listnatých a jehličnatých dřevin. V okrajové části výsadby okrasných dřevin cca 570 ks (10 ks/100m2) Prosvětlení podrostu částečnou redukcí stromového patra, odstranění slabších a poškozených jedinců v počtu 30ks do pr. 30cm s převahou Picea abies a 10ks do pr. 20cm, podpora Pinus sylvestris a Quercus robur, pozitivní probírka podrostu cca 50%. Redukce okrasných druhů keřů. V ploše pro arboretum tedy cca 15m pás od komunikace je pokryvnost podrostu nižší cca 40%, zde bude z 90% podrost odstraněn SK7 Syringa vulgaris do 10 83 / 100 do 4 4 b okrasná výsadba keřů podél kurtů bez zásahu SK8 Betula pendula, Lonicera xylosteum, Pinus nigra, P. strobus, P. sylvestris, Quercus robur do 45 1019 30 / do 22 / b-c Monokulturní výsadba Pinus sylvestris bez podrostu s občasnými nálety, cca 27 ks dřevin Probírka stromového patra, odstranění 7ks dřevin do pr. 30cm s převahou Pinus strobus a Betula pendula

Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy Porostní skupiny SK9 Aesculus hippocastanum, Betula pendula, Carpinus betulus, Crataegus laevigata, Fagus sylvatica, Forsythia intermedia, Juglans regia, Lonicera xylosteum, Philadelphus coronarius, Picea abies, Pinus nigra, P. sylvestris, Quercus robur,q. rubra, Ribes alpinum, Rosa cinina, Rubus fruticosus, Sambucus nigra, Sorbus aucuparia, Spiraea cinerea, Spiraea vanhouttei, Syringa vilgaris, Tilia cordata, Euonymus europaeus, Vinca minor, Taxus baccata, Symphoricarpos albus do 45 3093 70 70 do 23 7 a-c Zapojený porost s charakterem lesa se vzrostlým náletovým i vysazeným podrostem místy nevhodných okrasných dřevin, cca 465 ks (15 ks / 100 m2) Prosvětlení porostu odstraněním 50ks dřevin do pr. 30 cm, redukce Quercus rubra a Picea abies, podpora Sorbus aucuparia a Quercus robur, odstranění 70 % podrostního patra, perpektivní probírka. V samostatně vyznačené části bude provedena výrazná redukce nepůvodních okrasných keřů SK10 SK11 SK12 SK13 SK14 Betula pendula, Quercus robur, Pinus sylvestris, Sorbus aucuparia Betula pendula, Quercus robur, Pinus sylvestris, Sorbus aucuparia Acer platanoides, Betula pendula, Hedera halix, Ligustrum vulgare, Lonicera xylosteum, Pinus sylvestris, Quercus robur, Ribes alpinum, Robinia pseudoacacia, Symphoricarpos albus, Tilia cordata, Syringa vulgaris, Spiraea douglasii Betula pendula, Fagus sylvatica, Pinus sylvestris, Quercus pertaea, Q. robur, Q. rubra, Tilia cordata, Crataegus laevigata, Ribes alpinum Acer platanoides, Betula pendula, Corylus avellana, Crataegus laevigata, Fraxinus excelsior, Juglans regia, Malus ssp., Pinus sylvestris, Quercs robur, Tilia cordata do 50 1465 70 20 do 20 5 a-c do 40 1151 60 20 do 20 3 a-c do 40 1381 70 90 do 26 5 a-c do 40 1149 60 50 do 22 4 a-c do 65 661 60 80 do 26 6 a-c Monokulturní výsadba Pinus sylvestris bez podrostu s občasnými nálety, 9 ks/ 100 m2 Monokulturní výsadba Pinus sylvestris s roztroušenými listnáči s občasnými nálety, cca 105 ks (9 ks/ 100 m2) Odstranění 80%podrůstajících náletů, prosvětlení porostu odstraněním 25 jedinců do 40cm průměru kmene Odstranění 40%podrůstajících náletů, prosvětlení porostu odstraněním 15ks dřevin do 40cm Zapojený porost s charakterem lesa s Odstranění 40% podrostního patra, redukce neprostupným podrostem, cca 125 ks (9 ks / 100 okrasných keřů. Prosvětlení porostu redukcí m2). Okrajová výsadba okrasných keřů upevňujích stromového patra 30 jedinců do 30 cm s převahou svah. Plocha dříve sloužila jako letní kino - patrný Robinia pseudoacacia ruderální porost Nástupní prostor s převládajícími Betula pendula, Fagus sylvatica s náletovým podrostem, cca 120 ks (10 ks/100m2) Náletový porost na svahu u železniční trati, ochranné pásmo želenice. Vzrostlé stromy cca 90ks Výrazné prosvětlení porostu, odstranění 50% podrostového patra, kácení 25ks jedinců do pr. 40cm Odstranění 40% náletů v koruně svahu, prosvětlení porostu kácením 15ks jedinců do 40cm SK15 Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Pinus sylvestris, Quercus robur, Sorbus aucuparia, Tilia cordata, Sambucus nigra, Prunus padus do 50 5203 70 80 do 26 6 a-c Zapojený porost s charakterem lesa s převahou druhu Pinus sylvestris a se vzrostlým náletovým podrostem, cca 780 ks (15 ks/ 100 m2) Odstranění 20 % podrostního patra a jedinců v havarijním stavu ve stromovém patře, pěstební probídka 50 jedinců do 30 cm průměru kmene SK16 Acer platanoide, A. pseudoplatanus, Betula pendula, Carpinus betulus, Hedera helix, Ligustrum vulgare, Picea abies, Pinus sylvestris, Quercus robur, Rubus fruticosus, Sorbus aucuparia, Tilia cordata do 50 3896 70 80 do 22 6 a-c Smíšený porost s převahou Pinus sylvestris a vzrostlým náletovým podrostem, cca 428 ks (11ks/100m2) Odstranění 20 % podrostního patra, prosvětlení porostu odstraněním 30ks jedinců do 30cm s převahou Picea abies, Pinus strobus, Betula pendula

Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy Porostní skupiny SK 17 Acer platanoides, Betula pendula, Corylus avellana,crataegus monogyna, Fagus sylvatica, Hedera helix, Picea abies, Pinus nigra, Pinus sylvestris, Prunus avium, Quercus robur, Q. rubra, Sorbus aucuparia, Tilia cordata, Sambucus nigra, Aesculus hippocastanum do 65 3202 70 60 do 23 6 a-c Vzrostlý smíšený porost s náletovým podrostem, cca 360ks (11ks/100m2) Odstranění 80% náletového podrostu, prosvětlení porostu kácením 35 ks jedinců do 30cm s převahou Pinus nigra, ochrana cenného bylinného patra a břečťanu. Arboristické ošetření 9ks Pinus nigra rostoucích u komunikace SK 18 Maianthemum bifolium / 321 / 100 / / b Cenné byliné patro rostliny poukazující na lehké okyselení půdy Ochrana porostu SK 19 Convallaria majalis / 183 / 100 / / b Cenné byliné patro jarní efemery Ochrana porostu SK 20 Hedera helix / 1447 / 100 / / b Cenný keřový porost Podpora a ochrana porostu SK 21 Maianthemum bifolium / 99 / 100 / / b Cenné byliné patro rostliny poukazující na lehké okyselení půdy Ochrana porostu

FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU POROSTU Odumřelé jalovce a okrasné keře - pozůstatky původní sadovnické kompozice Pozůstatky okrasné výsadby podél tenisových kurtů Pískovcové štuky pozůstatky původních záhonů a zídek Nevhodné spontánní dosadby k odstranění Ruderální a náletové podrosty k tlumení nebo prosvětlení

Ruderální porost v prostoru bývalého letního kina založení pobytové louky Přirozená etážovitost porostu probírka a zapěstování mladých perspektivních jedinců Cenné vzrostlé soliterní dřeviny, arboristické ošetření Hodnotný lesní bylinný podrost k ochraně

NÁVRH OPATŘENÍ Vegetační úpravy výsadby a trávníky Návrh dosadeb lesoparku Masarykovy sady je koncipován s cílem zvýšení žádoucí druhové i prostorové diverzity, ekologické, estetické a užitné hodnoty a stability stávajících porostů - zahrnuje tak výsadby soliterních vzrostlých listnatých stromů a lesnické kotlíkové dosadby skupin poloodrostků do stávajících světlin. Dále bude stávající prostor s pomístnými okrasnými formami jehličnatých dřevin u kurtů doplněn zřízením jednoduchého arboreta výsadba dostupného sortimentu rodu Pinus. Toto arboretum bude mít didaktický charakter a druhově nebude narušovat přirozenou strukturu lesního porostu. Výsadby budou doplňovány na volná místa po odstraněných neperspektivních náletech, na světliny a proluky po smýcených stromech a na místa podél komunikací, průhledů. Na vytipovaných stávajících plochách bez stromového porostu a redukovaných nežádoucích podrostů budou založeny rekreační luční porosty, které budou taktéž zvyšovat biodiverzitu lesního porostu a jeho užitnou rekreační funkci. Jedná se o prostor u obnovovaného dětského hřiště, dále o plochu v blízkosti restaurace, která bude doplněna o aktivity pro dospělé a dřevěné artefakty, a o ruderalizovanou plochu bývalého letního kina, kde vznikne rozsáhlejší ucelená relaxační plocha, vhodná i pro jednoduché sportovní aktivity (frisbee, badminton apod.). K výsadbě soliterních listnatých dřevin bude přistoupeno podél stávající hlavní komunikace z MZK kde budou do stávající proluky vysazeny vzrostlé duby, jako náznak stromořadí, ve kterém lze pokračovat po odkácení části porostů v rámci následných pěstebních zásahů. Jehličnatých soliterních dřevin bude užito k výsadbě malého arboreta. Vzhledem k půdním podmínkám a charakteru stávající zeleně bylo zvoleno arboretum rodu Pinus. Vysazované dřeviny budou označeny informační tabulkou s druhovým označením, prostor bude mít didaktický charakter a vhodně tak doplní stávající okrasné dosadby, které byly do prostoru dříve vysázeny. Prostor arboreta je založen v místech patrné původní kompozice založené v období 1. republiky. Jedná se o vyvýšené pískovcové záhony s lavičkami. Mezi lavicemi byly v minulosti pravděpodobně založeny záhony suchomilných rostlin, které částečně zplaněly a v porostu jsou nyní patrné. Pro oživení tohoto prostoru a posílení estetické i didaktické funkce budou tyt výsadby částečně obnoveny. Užity budou domácí suchomilné druhy trvalek, skalniček, které budou taktéž popsány na informačních tabulích. Stávající lesní porost bude po navržených částečných probírkách obnovován, doplňován a podsazován lesní kotlíkovou výsadbou poloodrostků. Použity budou lesnicky pěstované druhy vhodné do tohoto typu prostředí z odpovídající pěstební oblasti. Velikost a kvalita vysazovaných dřevin viz Tabulka. Umístění nových výsadeb je v Situaci znázorněno orientačně, při výsadbě třeba dřeviny sázet mimo okapové linie korun stávajících dřevin atd.