SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, s.r.o.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, s.r.o. Bakaláský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veejné správy a sociálních služeb VZDLÁVÁNÍ ÚEDNÍK VE VEEJNÉ SPRÁV BAKALÁSKÁ PRÁCE Autor: Dagmar Brázdová Vedoucí bakaláské práce: PhDr. Jindich Urban, Ph.D. Znojmo duben 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci Vzdlávání úedník ve veejné správ vypracovala samostatn pod vedením PhDr. Jindicha Urbana, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními pedpisy, vnitními pedpisy Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo, s.r.o. V Perov dne 21. dubna 2010

Podkování Ráda bych podkovala PhDr. Jindichu Urbanovi, Ph.D. za výraznou pomoc pi vedení mé práce, dále bych chtla podkovat Ing. Mart Štpánkové za cenné a vcné pipomínky, pi zpracování této práce a nakonec velké podkování patí i Mgr. Vlast Vianové za poskytnutí údaj pro zpracování praktických ukazatel uvádných v mé práci.

Abstrakt: Bakaláská práce se zabývá vzdláváním úedník ve veejné správ i dalších státních zamstnanc v eské republice. Okrajov se vnuje veejné správ, personalistice a logistice, které úzce souvisejí se vzdláváním zamstnanc ve veejné správ. Hlavním cílem bakaláské práce je posoudit úinnost systému vzdlávání zamstnanc Magistrátu msta Perova zda je kvalitní nebo v em by se ml zlepšit. Potom se zamuje na podrobnjší popis vzdlávacího systému Magistrátu msta Perova. Annotation The thesis deals with the education of officers in public service and many other state employees in the Czech Republic. It is partly devoted to public service, stuffing and logistics, which are closely connected with education of employees in public service.the main aim of the thesis is to consider the effectivity of education of Municipality employees in town Perov, if the education is on good level or whether and how it is necessary to improve. Next part is focused on more detailed description of educational system in Municipal Council in Perov. Klíová slova: Veejná správa, státní správa, úedník, neúedník, vedoucí úedník, vzdlávání, zkouška, zamstnanec, zákon, obec, samospráva, obyvatel, dotazník. Key words: Public service, state service, officer, non-officer, head officer, education, exam, employee, law, municipality, local government, questionnaire.

Obsah: ÚVOD... 8 1. HISTORIE VEEJNÉ SPRÁVY ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÍCH CELK... 11 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. OBDOBÍ PED ROKEM 1918... 11 OBDOBÍ PO ROCE 1918... 11 SITUACE PO ROCE 1945... 12 SITUACE PO ROCE 1989... 12 PRACOVNÍ ÁD ÚEDNÍK Z ROKU 1870... 13 2. PERSONÁLNÍ PRÁCE V ÚZEMNÍ VEEJNÉ SPRÁV... 15 2.1. 2.2. REFORMNÍ PROCESY... 15 VÝZNAM KONCEPCE PÍPRAVY ÚEDNÍK VEEJNÉ SPRÁVY... 15 3. STRATEGICKÝ ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJ... 18 4. ZÁKON O ÚEDNÍCÍCH... 20 4.1. ÚEDNÍK... 20 4.2. VEDOUCÍ ÚEDNÍK A VEDOUCÍ ÚADU... 21 4.3. ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ÚEDNÍKA... 21 4.4. VZDLÁVÁNÍ ÚEDNÍK... 22 4.5. VSTUPNÍ VZDLÁVÁNÍ... 23 4.6. PRBŽNÉ VZDLÁVÁNÍ... 24 4.7. ZVLÁŠTNÍ ODBORNÁ ZPSOBILOST... 24 4.8. VZDLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚEDNÍK A VEDOUCÍCH ÚAD... 25 4.9. PLÁN VZDLÁVÁNÍ... 26 4.10. AKREDITACE... 26 4.11. ROVNOCENNOST VZDLÁVÁNÍ... 27 4.12. ZÁKON O ÚEDNÍCÍCH JAKO NÁSTROJ K VYŠŠÍ PROFESIONALIZACI ÚEDNÍK... 27 4.13. METODY VZDLÁVÁNÍ, JEJICH POUŽITELNOST A ÚINNOST... 28 5. VZDLÁVÁNÍ ZAMSTNANC MAGISTRÁTU MSTA PEROVA... 32 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. VSTUPNÍ VZDLÁVÁNÍ... 32 PRBŽNÉ VZDLÁVÁNÍ... 32 ZVLÁŠTNÍ ODBORNÁ ZPSOBILOST... 33 POROVNÁNÍ ZAMSTNANC Z RZNÝCH HLEDISEK... 35 6. LIST ŠETENÍ... 47 7. PROJEKT VZDLÁVÁNÍ A PODPORA PROFESNÍHO A OSOBNOSTNÍHO ROZVOJE PRACOVNÍK MSTSKÝCH ÚAD PODPORA ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY SLUŽEB OBANM... 51 ZÁVR... 52 POUŽITÉ ZDROJE... 54 SEZNAM TABULEK... 55 SEZNAM GRAF... 56 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 57 SEZNAM PÍLOH... 58

Úvod Vzdlávání každého z nás zaíná již od narození a pokrauje bhem celého života. Je zajímavé, že práv vzdlaní lidé se vzdlávají po celý svj život, chtjí získat nové znalosti, dovednosti, poznatky. Jsou profese kde celoživotní vzdlávání je dokonce nutností. Naproti tomu lidé s nízkou kvalifikací nemají o další rozvíjení své osobnosti zájem, nemají žádný dvod, motivaci pro se dále vzdlávat. V eské republice se oproti minulosti vnuje velká pozornost na vzdlávání úedník ve veejné správ i dalších státních zamstnanc. Úedník má dnes povinnost prohlubovat si kvalifikaci podle zákona. 312/2002 Sb., o úednících územních samosprávných celk a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis. První ást bakaláské práce je zamena na piblížení veejné správy v historii, a to ped rokem 1918 až po souasnost. Pro zajímavost je na konci této ásti uveden pracovní ád úedník z roku 1870. Další ást bakaláské práce pibližuje zákon. 312/2002 Sb., o úednících územních samosprávných celk a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis, rozvoj vzdlávání úedník územních samosprávných celk, rozvoj vzdlávání úedník Statutárního msta Perova zaazené k výkonu práce do Magistrátu msta Perova. V této kapitole jsou také uvedeny náklady vynaložené na vzdlávání úedník Magistrátu msta Perova. Na závr bakaláské práce je piblížen projekt, kterého se mimo jiné úastnilo i Statutární msto Perov Vzdlávání a podpora profesního a osobnostního rozvoje pracovník mstských úad podpora zlepšování kvality služeb obanm. 8

Cíl a metodika práce V historii bylo povolání úedníka velice vážené a uznávané pracovní místo. Na konci první kapitoly je citován Pracovní ád úedník z roku 1870. Z petení pracovního ádu vyplynulo, že v historii úedníci nemli žádné kompetence jen samé povinnosti. Povolání úedníka bylo sice v dívjší dob velice váženým pracovním místem, ale v souasnosti by se za daných pracovních podmínek nenašel nikdo kdo by tuto profesi chtl vykonávat. V souasné dob je povolání úedníka veejností siln negativn vnímáno. Bude velmi obtížné pozvednout dnešní povolání úedníka, aby bylo veejností opt uznáváno a pozitivn vnímáno. Dležitou úlohu by zde ml sehrát výbr vhodných zamstnanc (p. ochotní, bezúplatní), ale také jejich soustavné vzdlávání. Prvním krokem ke zlepšení dnešního postavení profese úedníka v oích veejnosti je hlavn ve výbru zamstnanc, aby i oni byli hrdí na to, že jsou úedníky a mli zájem o sebevzdlávání a profesní rst. Cílem bakaláské práce bylo zjistit zda systém vzdlávání zamstnanc ve veejné správ, zamený na Magistrát msta Perova je kvalitní nebo jestli by se ml v nem vylepšit. Je nutné vytváet a podporovat kvalitnjší vzdlávací programy, které pomáhají veejné správ dosáhnout vysokého stupn profesionality a tím i kvalitní innosti pro obana. Což se výzkumem na Magistrátu msta Perova potvrdilo. Cílem bakaláské práce bylo také piblížit pojem úedník a hlavn vzdlávání úedník územních samosprávných celk. Vzdlávání a výcvik zamstnanc je zajiš ován personálním oddlením a probíhá v souladu se zákonem. 312/2002 Sb., o úednících územních samosprávných celk a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis. Cílem bakaláské práce dále bylo posoudit úinnost systému vzdlávání zamstnanc Magistrátu msta Perova a to jak ze strany zamstnavatele personálního odboru pracovišt vzdlávání, tak i ze strany zamstnanc a zjistit zda dochází k nárstu zamstnanc Magistrátu msta Perova s vyšším odborným i vysokoškolským vzdláním. Kde a jakým zpsobem probíhá vzdlávání úedník Magistrátu msta Perova vstupní, prbžné a zkouška odborné zpsobilosti. 9

Pi zpracování bakaláské práce byla použita metoda komparace, dotazníkové šetení kvantitativní forma a studium odborné literatury a zákon. 10

Teoretická ást 1. Historie veejné správy územních samosprávních celk 1.1. Období ped rokem 1918 Organizace územní samosprávy zejména v Evrop vykazuje urité spolené rysy, které jsou dsledkem vzájemného dlouhodobého ovlivování, na druhé stran i znané rozdíly plynoucí ze zvláštních podmínek v jednotlivých evropských zemích. Faktem je, že prosazení samosprávy bylo zejména ve stední Evrop pomrn konfliktní zejména vi centralistickému absolutismu, kdy si práv obce držely urité znaky samosprávy. Existuje ada pístup a hodnocení, jež vnují svou pozornost hodnocení vývoje organizace veejné správy, a to pedevším rozsahu samosprávy, míry její samostatnosti, demokratickému základu a finannímu zabezpeení. V podmínkách eské republiky právní úprava, eské obecní zízení z roku 1864, obecní ád pro Moravu z roku 1854 a obecní ád pro Slezsko z roku 1863 pežily zánik Rakouska a nkteré právní instrumenty pežívaly ješt dlouho v dalších právních úpravách. 1.2. Období po roce 1918 Po roce 1918 bylo pomrn siln prosazováno odstranní bývalé rakouské dvojkolejnosti veejné správy, kde na stran jedné stála relativn samostatná a oddlená samospráva (obec-okres-zem), na stran druhé státní (politická) správa (okres-zem). Prvním krokem reorganizace v širším mítku byl zákon. 126/1920 Sb., o zízení župních a okresních úad v republice eskoslovenské. V echách a na Morav však nebyly župy nikdy vytvoeny. Pln uskutennou úpravu obsahoval až zákon. 126/1927 Sb., o organizaci politické správy. Tento zákon nov zavedl tyi zem místo díve upravených dvaceti žup, unifikoval správu a pokusil se spojit státní správu a samosprávu. Zákon vycházel ze skutenosti, že byla sice vytvoena zastupitelstva i zemského výboru byl státní úedník. V dalším období nedošlo k vydání nového obecního zízení. 11

1.3. Situace po roce 1945 Po roce 1945 byla snaha najít nový systém správy. Byla vytvoena soustava národních výbor (místních, okresních, zemských), jako zastupitelských orgán a souasn orgán veejné správy ve všech jejich oborech. Tento typ orgánu veejné správy byl volen obany. Došlo zde ke spojení státní správy se samosprávou. Tento prvek byl siln centralistický a zpsoboval v dalším období koncentraci moci u zemských národních výbor. K výrazné promn došlo po roce 1948, kdy se národní výbory staly výhradn orgány státní moci. Obce stejn jako okresy a kraje ztratily povahu právnických osob, vetn vlastního majetku. K dalším zmnám dochází až v roce 1960, kdy zmna územního lenní pinesla snížení potu okres a kraj, tedy zvtšení tchto územních jednotek. V této dob se do centra pozornosti v Evrop dostávala problematika obcí. Tžišt obecní samosprávy tehdy tvoily zejména malé obce a docházelo ke vzniku rozporu mezi rozsahem a povahou úkol, které je teba na komunální úrovni plnit a jejich skutenými možnostmi. Výrazem ešení tohoto rozporu bylo sluování obcí a tím vytváení nových základních územních celk. Tendence sluování ovlivnila vývoj u nás nejvíce v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy byl poet obcí snížen skoro na polovinu stavu roku 1960. 1.4. Situace po roce 1989 Rok 1990 znamenal pro eskou veejnou správu odstranní soustavy národních výbor. Psobnost národních výbor pešla na ústední orgány, pop. nkteré psobnosti byly zrušeny. Nedílnou souástí hlubokých spoleenských a politických zmn, které nastaly po roce 1989, bylo znovuzavedení samosprávy v obcích. Zákon. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zízení) celkov sehrál pozitivní úlohu v konstituování obecní samosprávy. Jeho návrh však byl pipravován v dob, kdy v eské republice neexistovaly zkušenosti s uspoádáním a psobením samosprávy v obcích, což se nemohlo neprojevit v nkterých jeho nedostatcích, jež z ásti byly napravovány novelizacemi zákona. Zásadní povaha pedpokládaných zmn a jejich etnost vedly k závru, že novelizace platného zákona by nebyla vhodná a je tedy úelné, aby byl pijat nový zákon o obcích. Pi jeho píprav se navázalo na stávající právní úpravu a byla z ní pevzata ta ustanovení, 12

která se osvdila. Nový zákon. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení), byl schválen Parlamentem dne 12. dubna 2000 a nabyl úinností dnem voleb do zastupitelstev kraj. Ve srovnání se zákonem. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zízení) je obsáhlejší, detailnjší a má tém trojnásobný rozsah a byl mnohokráte novelizován. Vývoj samosprávy v eské republice (R) provázela a provází znaná rznorodost názor na její podstatu a úlohu. Nelze však nevidt, že práv Ústava R je dkazem, že zejména v právní úprav jde vývoj samosprávy evropskou cestou. Ústava sama považuje územní samosprávu za jeden ze základních stavebních prvk demokratického právního státu. V západní Evrop bylo sjednocování místní samosprávy na uritých základních principech vyjádeno pedevším pijetím Evropské charty místní samosprávy v roce 1985, která obsahuje pravidla, na nichž má být postavena místní samospráva. Vzhledem k velkému potu obcí v R došlo již v roce 1990 k vytvoení dvou typ obcí pro výkon státní správy. Její minimální rozsah vykonávají obce se základním povením. Vedle nich vznikly obce s poveným obecním úadem, které vykonávají týž rozsah státní správy, a to pro další obce ve svém správním obvodu. K 1. 1. 2003 vznikly obce s rozšíenou psobností vznikly a svou náplní by mly spolen s kraji pln nahradit dnes již bývalé okresní úady. Na obcích s rozšíenou psobností se vyizují záležitosti jako nap. osobní a cestovní doklady, idiské prkazy, živnostenská agenda a podobn. 1 1.5. Pracovní ád úedník z roku 1870 Denn ped zaátkem pracovní doby jsou povinni úedníci dkladn zamést kancelá, vybrat popel z kamen a utít prach. Úedníci zodpovídají dále za to, že kancelá bude vždy ádn vytopena. Potebné palivo obstarají na svj náklad. Soukromé rozhovory jsou v pracovní dob nežádoucí. ádná pracovní doba je 12 hodin denn. 1 LACINA, K., ECHÁK V.Vývoj systém veejné správy. s. 45 13

Jakákoliv politická innost úedník má za následek okamžité propuštní. V kouení a požívání alkoholických nápoj se oekává od úedníka zdrženlivost. K dámám a výše postavených osobám se úedník chová slušn. Jako etba se doporuuje bible. Není námitek proti jiným knihám, pokud jsou tyto mravn nezávadné. Povinností každého úedníka je pée o zdraví. V pípad nemoci není nárok na mzdu. Každý úedník, který má pocit zodpovdnosti, by si ml proto pravideln ukládat ze své mzdy pimenou ástku pro pípad nemoci, i jiné nepedvídané poteby. Úedníci se nesmjí pi práci mýlit. Kdo se pi své práci dopouští astji chyb, bude propuštn. Kdo odporuje šéfovi, dokazuje tím, že ped ním nechová potebné úcty. Z této skutenosti se vyvodí dsledky. Úednice jsou povinny vést zbožný a cudný život. O dovolenou mohou úedníci žádat jen z naléhavých rodinných dvod. Tato je však neplacena. Úedníci a mají stále na mysli, že tisíce jiných osob jsou ochotny okamžit nastoupit na jejich místa. Úedníci nesmjí nikdy zapomenout, že jsou svému principálovi povinni projevovat jejich vdnost, nebo je jejich živitelem. 2 2 Necyklopedie. Úady a úedníci [online]. Leden 2010. 14

2. Personální práce v územní veejné správ 2.1. Reformní procesy eská republika procházela závažnou reformou územní veejné správy, která probíhala ve tech fázích. První etapa se týkala zízení krajských úad a byla dokonena k 1. lednu 2001. Druhá etapa byla dokonena k 1. lednu 2003 a realizoval se v ní dvoustupový model územní samosprávy: obec kraj. Nyní probíhá již tetí fáze zajištní profesionální funknosti územních samosprávných celk. Strukturální reforma územní veejné správy je v zásad dokonena, i když doladní a sjednocení správních obvod, píp. i optimální rozvrstvení kompetencí podle poteb praxe si ješt njaký as vyžádá. Podmínkou úspchu reformních proces ve veejné správ je její profesionalizace. Reformní procesy s sebou pinášejí nové nároky na úedníky a potebu soustavného vzdlávání a rozvoje. Nezbytností však zstává systematické vzdlávání úedník správních úad po celou dobu pracovní kariéry a poteba zabezpeit kvalitní profesní vzdlávání. Vnjším vlivem nejzásadnjšího významu, kterému veejná správa podléhá, je vliv legislativy. K národním pedpism pistupuje i nutnost pizpsobit fungování veejné správy standardm Evropské unie, což je dalším zcela novým prvkem v eské veejné správ. 2.2. Význam koncepce pípravy úedník veejné správy Koncepce byla schválena vládou R dne 16. ervna 1999 (jako první koncepce po schválení reformy veejné správy) Usnesení. 601. Koncepce pípravy úedník veejné správy je prvním materiálem pedloženým po roce 1990, který má pro veejnou správu zásadní význam, nebo dává do souladu cíle a poteby vzdlávání úedník veejné správy s tím, co je ve veejné správ v souasném a budoucím období eká. V tom je teba pedevším spatovat smysl koncepce. Schválení koncepce vládou R v roce 1999 znamenalo významný krok pro zvýšení kvality úedník veejné správy. 15

Funkní roli koncepce pro systém veejné správy je možno spatovat pedevším v tom, že stanoví legislativní rámec povinného vzdlávání úedník s cílem napomoci zvýšení profesionality úedník. Profesionalizací se rozumí zvýšené nároky na odbornost úedník, stanovení rozšíených povinností a nárok odpovídajících charakteru práce, poskytnutí záruk a kompenzací, které by vyvažovaly tato rozšíené nároky a povinnosti, stabilizace úedník a posílení nestrannosti. Koncepce nejenže nastiuje poteby vzdlávání ve veejné správ v nadcházejícím období, ale souasn reaguje i na úkoly ve veejné správ. Projevují se v ní (a zejména pak v provádcích dokumentech, tj. v zákon o úednících a vyhlášce o zkoušce odborné zpsobilosti (ZOZ) urité prvky koncepnosti a provázanosti k ídícímu systému. Jedná se zejména o vznik pracovního pomru úedníka (povinnost vypisovat výbrové ízení), namodelování systému vzdlávání (od vstupního vzdlávání, prbžného vzdlávání, zvláštní odborné zpsobilosti až po vzdlávání vedoucích úedník a vedoucích úad), povinné akreditace vzdlávacích institucí a vzdlávacích program (mlo by být dosaženo zvýšení kvality a efektivity), povinnost zpracovávat, hodnotit a aktualizovat plány vzdlávání apod. V R dosud nebyl zaveden systém opatení k získávání kvalitních úedník a odbornému rstu stávajících úedník. Nebyly formulovány cíle v této oblasti ani úkoly, které je nutno ešit. Vzdlávání ve veejné správ nebylo koordinováno, jeho obsah asto vznikal jednorázov a odpovdnost za jeho efektivnost nebyla zejmá. Organizace vzdlávání byla ešena centráln jen v oblasti zkoušek zvláštní odborné zpsobilosti. Vzdlávání pro vedoucí úedníky a úedníky územní samosprávy dosud nemlo kontinuální charakter. Koncepci je možno chápat spíše jako obecnjší dokument nastiující cíle, poteby a úkoly v oblasti vzdlávání úedník veejné správy, z ní pak vycházejí další specifické dokumenty Návrh systému pípravy pracovník ve veejné správ, následn Systém pípravy pracovník veejné správy a v roce 2002 již zmiovaný zákon o úednících a dv provádcí vyhlášky (. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdlávání úedník územních samosprávných celk, ve znní pozdjších pedpis a. 512/2002 Sb., o zvláštní 16

odborné zpsobilosti úedník územních samosprávných celk, ve znní pozdjších pedpis). Celá koncepce pípravy úedník ve veejné správ navrhuje základní smr pro restrukturalizaci systému odborného vzdlávání úedník veejné správy spolu s realizací v horizontu 10 let. Obecn pjde zejména o problém implementace meritokratických princip do veejné správy, ale také o obtížnou kulturní zmnu viz. ddictví minulosti, jelikož minulá spolenost provedla destrukci veejné správy, kterou lze dosti tžko napravovat. Na dlouhodobý vývoj lze usuzovat i vzhledem ke zpolitizovanosti veejné správy a složitosti zmn. 3 3 d AMBROSOVÁ H. a kol. Abeceda personalisty. s. 287-289 17

3. Strategický rozvoj lidských zdroj Definice strategického rozvoje lidských zdroj: Definice od Waltona: Strategický rozvoj lidských zdroj znamená takové zavádní, vyazování, modifikování, ízení a usmrování proces. Které všechny jedince i týmy vybavuje dovednostmi, znalostmi a schopnostmi, které potebují, aby byli schopni plnit souasné i budoucí úkoly požadované organizací. Definice uení: Kim 1993 definoval uení jako proces zvyšování schopnosti lovka konat. K uení dochází, když podnikáme úinné kroky, když odhalujeme a napravujeme chybu. Jak víte, kdy nco znáte? Když mžete udlat nco, o em tvrdíte, že to znáte. Vzdlávání: Je proces, bhem njž uritá osoba získává a rozvíjí nové znalosti, dovednosti, schopnosti a postoje. Podle Williamsovy (1996) definice je vzdlávání cílov orientované, založené na zkušenosti, ovlivuje chování a poznávání, a zmny, které pináší, jsou relativn stabilní. Existují 4 typy vzdlávání: o Instrumentální vzdlávání vzdlávání jak lépe vykonávat práci poté, co bylo dosaženo základní úrovn výkonu. Usnaduje je vzdlávání pi výkonu práce. o Poznávací (kognitivní) vzdlávání výsledky jsou založeny na zlepšení znalostí a pochopení vci. o Citové (emoní) vzdlávání výsledky jsou založeny spíše na formování postoj nebo pocit než na formování znalostí. o Sebereflektující vzdlávání formování nových vzorc nazírání, myšlení a chování, a v dsledku toho vytváení nových znalostí (Harrisonová, 2005). 18

Cíl: Cílem politiky a program vzdlávání v njaké organizaci je zabezpeit kvalifikované, vzdlané a schopné lidi potebné k uspokojení souasných i budoucích poteb organizace. K dosažení tohoto cíle je nutné zabezpeit, aby lidé byli pipraveni a ochotni se vzdlávat, chápali, co musejí znát a být schopni dlat, a byli schopni pevzít odpovdnost za své vzdlávání tím, že budou pln využívat existující zdroje vzdlávání, vetn pomoci a vedení ze strany svých liniových manažer. 4 4 ARMSTRONG, M. ízení lidských zdroj Nejnovjší trendy a postupy. s. 443, 453, 461 19

4. Zákon o úednících 4.1. Úedník Zákon o úednících zavádí nový pojem úedník, kterým se rozumí zamstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních inností zaazený do obecního úadu, do mstského úadu, do magistrátu statutárního msta nebo do magistrátu územn lenného statutárního msta, do úadu mstského obvodu nebo úadu mstské ásti územn lenného statutárního msta, do krajského úadu, do Magistrátu hlavního msta Prahy nebo do úadu mstské ásti hlavního msta Prahy. Podmínkou, aby zamstnanec územního samosprávného celku mohl být oznaen za úedníka, je výkon správních inností. Za úedníka jsou proto považováni ti zamstnanci, kteí se podílejí na výkonu správních inností. Správními innostmi se ve smyslu zákona o úednících rozumí plnní úkol v samostatné nebo penesené psobnosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních pedpis. Rozdlení zamstnanc na úedníky a ostatní zamstnance (neúedníky) územní samosprávné celky zpravidla specifikují vnitním pedpisem. Samosprávný celek mže zavést vnitním pedpisem systematizaci pracovních míst, na kterých budou vykonávány správní innosti. Úady mohou nap. tuto kategorizaci zamstnanc specifikovat pracovním ádem. Jelikož zákon o úednících neuvádí vyerpávající definici správních inností, v praxi je nkdy obtížné stanovit, co je a co není výkon správní innosti, jelikož tuto oblast upravuje v souasné dob rozsáhlé množství právních pedpis. Zamstnanec územního samosprávného celku nebude považován za úedníka, pokud vbec nevykonává správní innosti, tedy pokud se vbec nepodílí na plnní úkol, které jsou územnímu samosprávnému celku v samostatné nebo penesené psobnosti uloženy zvláštními právními pedpisy. Tito zamstnanci se ídí v pracovnprávních otázkách pouze zákoníkem práce. 20

Znamená to, že od 1. ledna 2003 jsou v samosprávných celcích dv kategorie zamstnanc s odlišnými právy a povinnostmi v pracovnprávních vztazích: úedníci a ostatní zamstnanci. O zaazení zamstnanc do kategorie úedníka si úady rozhodují samostatn. 4.2. Vedoucí úedník a vedoucí úadu Vedoucími úedníky jsou ti úedníci, kteí mají postavení vedoucích zamstnanc a jejichž pracovní pomr (stejn jako i obsazení takového místa) vzniká podle zákona o úednících jmenováním. Jmenování provede vedoucí úadu. Jmenování se týká vedoucích zamstnanc, kteí jsou poveni vedením na jednotlivých stupních ízení u zamstnavatele, jsou oprávnni stanovit a ukládat podízeným zamstnancm pracovní úkoly, organizovat, ídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu úelu závazné pokyny. Vedoucím úadu je vedoucí úedník, který vykonává funkci tajemníka obecního úadu, tajemníka magistrátu statutárního msta, tajemníka úadu mstského obvodu nebo mstské ásti územn lenného statutárního msta, editele krajského úadu, editele Magistrátu hlavního msta Prahy nebo tajemníka úadu mstské ásti hlavního msta Prahy. 4.3. Základní povinnosti úedníka Na rozdíl od zákoníku práce. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znní pozdjších pedpis stanoví zákon. 312/2002 Sb., o úednících územních samosprávných celk, ve znní pozdjších pedpis (dále jen zákon) v 16 odchylnou právní úpravu také v základních povinnostech úedníka. Toto ustanovení má zcela zásadní význam, nebo v nm je pedevším obsaženo piblížení výkonu veejné správy obanm. Úedník má podle 16 zákona urité základní povinnosti nap. povinnost dodržovat ústavní poádek R, právní pedpisy vztahující se k práci jím vykonávané, prohlubovat si kvalifikaci v rozsahu stanoveném zákonem o úednících, jednat a rozhodovat nestrann, zdržet se jednání, jež by závažných zpsobem narušilo dvryhodnost územního samosprávného celku, v souvislosti s výkonem zamstnání nepijímat dary nebo jiné 21

výhody, zachovávat mlenlivost o skutenostech, které se dozvdl pi výkonu zamstnání a v souvislosti s ním, poskytovat informace o innosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních pedpis nap. zákon. 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím, ve znní pozdjších pedpis, pracovat svdomit a ádn podle svých sil, znalostí a schopností, pln využívat pracovní dobu a pracovní prostedky a ádn hospodait s prostedky, které mu byly územním samosprávným celkem sveny, zachovávat pravidla slušnosti. Úedník mže vykonávat jinou výdlenou innost jen s pedchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku, u nhož je zamstnán. 4.4. Vzdlávání úedník Schválení zákona o úednících je možno považovat za prosazení podstatného aspektu pro zvýšení kvality výkonu veejné správy. Prostedkem k dosažení vyšší úrovn úedník územních samosprávných celk je zejména rozšíený systém jejich vzdlávání. Do nabytí úinnosti tohoto zákona, tj. do 31. prosince 2002, byla oblast poteby vzdlávání zamstnanc veejné správy ešena pouze v oblasti zkoušek zvláštní odborné zpsobilosti. Nov je v zákon o úednících zahrnuto i vstupní vzdlávání, prbžné vzdlávání a vzdlávání vedoucích úedník a vedoucích úad. Systém vzdlávání úedník územních samosprávných celk (kraj a obcí) je založen na vzájemn provázaných principech, které lze strun charakterizovat takto: Vzdlávání úedník je povinné a územní samosprávný celek má povinnost zabezpeit prohlubování kvalifikace podle zákona o úednících vetn vypracování plánu vzdlávání každého úedníka. Plán vzdlávání obsahuje asový rozvrh prohlubování kvalifikace úedníka v rozsahu nejmén 18 pracovních dn v rozmezí následujících 3 let. Prohlubování kvalifikace úedníka se zajiš uje prostednictvím vzdlávacích institucí akreditovaných pro píslušný vzdlávací program. Akreditaní ízení zajiš uje Akreditaní komise zízená pi Ministerstvu vnitra R. Akreditaci mohou získat právnické nebo fyzické osoby a územní samosprávné celky (kraje a obce), pokud o to požádají. 22

Ze zákona je akreditovanou institucí Institut pro místní správu, který je státní píspvkovou organizací zízenou Ministerstvem vnitra R. Vstupní vzdlávání je povinen nový úedník absolvovat do 3 msíc ode dne nástupu do zamstnání. Zvláštním pedpisem se stanoví podmínky pro uznání pedcházejícího získaného vzdlání studiem v bakaláských nebo magisterských studijních programech na vysokých školách nebo úedník mže požádat o vydání osvdení o uznání rovnocennosti vzdlávání nebo jeho ásti podle 34 zákona o úednících, piemž se na ízení o vydání osvdení vztahují obecné pedpisy o správním ízení. Je ešena jednotná certifikace v akreditovaných vzdlávacích programech. Souasn je nov stanovena odpovdnost a kompetence ministerstva vnitra R v oblasti vzdlávání vetn kontrolní innosti kvality poskytovaných vzdlávacích služeb akreditovanými institucemi. Úedník zamstnanec územního samosprávného celku (kraje a obce) je povinen zúastnit se ve lht a za podmínek, které zákon o úednících stanoví: o vstupního vzdlávání, o prbžného vzdlávání, o pípravy a ovení zvláštní odborné zpsobilosti, o vzdlávání vedoucích úedník a vedoucích úad. 4.5. Vstupní vzdlávání Cílovou skupinou u územních samosprávných celk jsou všichni úedníci nov nastupující do pracovního pomru. Vstupní vzdlávání musí úedník ukonit nejpozdji do 3 msíc ode dne vzniku pracovního pomru. Výjimku tvoí ti úedníci, kteí získali vzdlání v bakaláských nebo magisterských studijních programech stanovených ve vyhlášce. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdlávání úedník územních samosprávných celk, ve znní pozdjších pedpis nebo kterým bylo vydáno osvdení o uznání rovnocennosti vzdlání nebo jeho ásti podle 34 zákona. 312/2002 Sb., o úednících územních samosprávných celk, ve znní pozdjších pedpis. Vstupní vzdlání je chápáno nejen jako uvedení nového zamstnance do problematiky veejné správy, ale pedevším do problematiky vlastní struktury správního úadu. Zahrnuje 23

znalosti základ veejné správy a územního samosprávného celku, základy veejného práva, veejných financí, evropského správního práva, práv, povinností a pravidel etiky úedníka, základní dovednosti, návyky potebné pro výkon správních inností, znalosti základ užívání informaních technologií, základní komunikaní, organizaní a další dovednosti vztahující se k pracovnímu zaazení úedníka. 4.6. Prbžné vzdlávání Prbžné vzdlávání se zamuje na všechny úedníky územního samosprávného celku, kteí vykonávají správní innost. Zahrnuje prohlubující, aktualizaní a specializaní vzdlávání úedník zamené na výkon správních inností v územním samosprávném celku, vetn získávání a prohlubování jazykových znalostí. Prbžné vzdlávání se uskuteuje formou kurz. O úasti úedníka na jednotlivých kurzech rozhoduje vedoucí úadu na základ poteb územního samosprávného celku a s pihlédnutím k plánu vzdlávání úedníka. Úedník je povinen se kurzu zúastnit. Jedná se o oblast, ve které bylo ponecháno na rozhodnutí jednotlivých úad, na jaké vzdlávání své zamstnance vyšlou, které oblasti považují za prioritní a kolik finanních zdroj k tomuto úelu vylení. 4.7. Zvláštní odborná zpsobilost Cílovou skupinu tvoí úedníci vykonávající správní innosti stanovené provádcím právním pedpisem. Úedník je povinen prokázat zvláštní odbornou zpsobilost (dále jen ZOZ) k výkonu správních inností stanovených provádcím právním pedpisem do 18 msíc od vzniku pracovního pomru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy zaal vykonávat innost, pro jejíž výkon je prokázání ZOZ pedpokladem. Tuto povinnost nemá úedník, kterému byla uznána rovnocennost vzdlání nebo úedník, jemuž do 31. prosince 2007 vznikne nárok na starobní dchod, ledaže by o to sám požádal. Územní samosprávný celek je povinen pihlásit úedníka, který vykonává správní innosti stanovené provádcím právním pedpisem, k vykonání zkoušky do 6 msíc od vzniku pracovního pomru úedníka k územnímu samosprávnému celku nebo do 3 msíc 24