Zpráva o energetickém auditu Kino Máj, Doksy Snížení energetické náročnosti budovy Kina Máj v Doksech

Vypracováno dle zákona O hospodaření energií č.406 auditu. Zpráva o energetickém auditu Kino Máj, Doksy Snížení energetické náročnosti budovy Kina Máj v Doksech Vypracováno podle 9 zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu. Energetický specialista: Ing. Jaromír Štancl (č. 0765) Vypracovala: Ing. Daniela Kreisingerová ENERGY BENEFIT CENTRE a.s. 08/2013

OBSAH: 1 Identifikační údaje... 5 1.1 Zadavatel energetického auditu... 5 1.2 Zpracovatel energetického auditu... 5 1.3 Předmět energetického auditu... 5 1.4 Zadání energetického auditu... 6 1.5 Účel energetického auditu... 6 2 Popis výchozího stavu... 7 2.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu... 7 2.1.1 Název předmětu energetického auditu... 7 2.1.2 Základní popis předmětu EA... 7 2.1.3 Charakteristika hlavních činností v předmětu EA... 8 2.1.4 Situační plán... 8 2.1.5 Seznam budov v předmětu energetického auditu a jejich účel... 9 2.1.6 Výrobní technologie, energeticky významné technologie v předmětu EA... 9 2.2 Další zdroje údajů pro zpracování energetického auditu... 9 2.3 Údaje o energetických vstupech a výstupech... 10 2.3.1 Parametry primárních energetických vstupů... 10 2.3.2 Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech... 11 2.4 Vlastní energetické zdroje... 14 2.4.1 Základní údaje o vlastních energetických zdrojích... 14 2.4.2 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů... 14 2.4.3 Stávající obnovitelné zdroje energie... 14 2.5 Stávající energetická bilance předmětu EA... 15 2.6 Rozvody energií v předmětu EA... 16 2.6.1 Vnitřní rozvody tepla... 16 2.6.2 Vnitřní rozvod elektrické energie... 16 2.7 Podstatné spotřebiče elektrické energie... 16 2.7.1 Osvětlení... 16 2.7.2 Tepelné spotřebiče... 17 2.7.3 Vzduchotechnika (větrání a klimatizace)... 17 2.7.4 Významné energetické výrobní technologie... 17 2.8 Dopady na životní prostředí... 18 2.9 Stavebně technické řešení předmětu EA... 19 2.10 Popis míry zanedbané údržby... 20 2.11 Zkušenosti získané od provozovatele objektu... 20 3 Zhodnocení výchozího stavu... 21 3.1.1 Budova kina Máj, Doksy... 21 3.1.2 Vytápění... 21 3.1.3 Příprava TV... 21 3.1.4 Osvětlení... 22 3.1.5 Ostatní elektrické spotřebiče a vzduchotechnika... 22 2

3.2 Energetické hodnocení objektu... 23 3.2.1 Posouzení tepelně - technických vlastností konstrukcí budovy... 23 3.2.2 Porovnání průměrného součinitele prostupu tepla budovy... 23 3.2.3 Tepelné ztráty budovy... 24 3.2.4 Model energetické potřeby budovy... 25 3.2.5 Využití tepelných zisků... 27 3.2.6 Výpočtová spotřeba tepla na vytápění objektu... 27 3.3 Energetická bilance předmětu EA... 28 3.3.1 Upravená energetická bilance objektu... 28 3.3.2 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje... 29 3.4 Vyhodnocení hospodaření energiemi... 29 3.5 Celkový potenciál energetických úspor... 30 4 Návrh opatření ke snížení spotřeby energie... 31 4.1 Návrh technického řešení... 31 4.1.1 Opatření č. 1... 31 4.1.2 Opatření č. 2... 33 4.1.3 Opatření č. 3... 34 4.1.4 Opatření č. 4... 36 4.1.5 Neinvestiční opatření, drobná investiční opatření do 50 000 Kč... 37 4.2 Souhrn navržených opatření... 38 4.2.1 Varianta č. 1... 38 4.2.2 Varianta č. 2... 41 5 Ekonomické vyhodnocení... 44 5.1 Vstupní údaje... 44 5.2 Výstupní údaje... 45 5.3 Ukazatele ekonomické efektivnosti... 46 6 Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí... 49 6.1.1 Vyhodnocení zátěže životního prostředí po realizaci variant... 49 6.1.2 Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie... 50 7 Výstupy energetického auditu... 51 7.1 Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu... 51 7.2 Doporučení a závěrečné stanovisko energetického auditora... 52 3

Přílohy: Příloha č. 1 - Evidenční list energetického auditu Příloha č. 2 - Protokol a energetický štítek obálky budov podle ČSN 73 0540-2 Příloha č. 3 Osvědčení o odborné způsobilosti Příloha č. 4 - Fotodokumentace Výchozí podklady: Projekt rekonstrukce z roku 2013, fa Agora Faktury za dodávku elektrické energie v letech 2010/11, 2011/12, 2012/13 Fakturace za dodávku zemního plynu z let 2010/11, 2011/12, 2012/13 Zpráva o revizi a zkouškách elektrické instalace, plynu a komína Fotodokumentace Údaje o režimu provozování objektu Zákony, normy, vyhlášky, předpisy, technická literatura Všechny ceny, se kterými je v EA uvažováno, jsou včetně DPH, v této výši: Elektrická energie - roky 2010, 2011, 2012 20% - rok 2013 21% Zemní plyn - roky 2010, 2011, 2012 20% - rok 2013 21% Navrhovaná opatření jsou uvažována s DPH 21% 4

1 Identifikační údaje 1.1 Zadavatel energetického auditu Název a adresa: Město Doksy, Náměstí republiky 193, 472 01 Doksy Jméno odpovědného zástupce: Ing. Eva Burešová starostka města Kontaktní osoba: Mgr. Jakub Derynk investiční referent Telefonní a faxové spojení: tel. +420 775 972 359 IČ: 002 60 444 1.2 Zpracovatel energetického auditu Název a adresa firmy: Telefonní a faxové spojení: 270 003 300 IČ: 290 29 210 Zpracovatel energetického auditu: Ing. Daniela Kreisingerová Jméno energetického auditora: Ing. Jaromír Štancl Oprávnění č.: 0765 1.3 Předmět energetického auditu Předmět: Kino Máj v Doksech Místo stavby, adresa: Máchova 542, 472 01 Doksy Katastrální území: Doksy u Máchova jezera (628 212) Vlastník: Město Doksy, Náměstí republiky 193, 472 01 Doksy Jméno odpovědného zástupce: Ing. Eva Burešová starostka města Kontaktní osoba: Mgr. Jakub Derynk investiční referent 5

1.4 Zadání energetického auditu Zadání energetického auditu vychází z následujících podkladů: - z požadavků zadavatele energetického auditu - energetický audit budovy je zpracovaný podle 9 zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu. Budova je hodnocena dle ČSN 73 0540-2:2011. 1.5 Účel energetického auditu Energetický audit je zpracován za účelem posouzení možností snížení energetických spotřeb budovy, posouzení vytápěcího systému a spotřeby elektrické energie. Cílem navrhovaného řešení bude nalézt a doporučit takové řešení, které z hlediska provozovatele bude nejefektivnější a nejekonomičtější ve vztahu k dlouhodobým spotřebám energií v předmětu EA v souladu se stávajícími, případně připravovanými zákony a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí. Samotné zpracování energetického auditu, jeho výstupy a závěrečné doporučení proto budou předpokladem pro rozhodování zadavatele energetického auditu o případných investicích do energeticky úsporných opatření. 6

2 Popis výchozího stavu 2.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu 2.1.1 Název předmětu energetického auditu Předmětem energetického auditu je budova kina Máj č. p. 542, v Libereckém kraji, stojící na parcele č. st. 471 v katastrálním území Doksy u Máchova jezera (628212). Situace objektu je znázorněna na obrázku č. 1. 2.1.2 Základní popis předmětu EA Objekt je situován na okraji centrální zóny města, na svahu a je přístupný z ulic Máchova a Valdštejnská. Současné kino Máj v Doksech tvoří objekt dostavěný v roce 1963. Jeho původně jednoúčelový charakter se v posledních letech postupně mění na multifunkční kulturně vzdělávací zařízení. Objekt je z architektonického hlediska hodnotný a jedinečný a stal se přirozenou součástí občanské vybavenosti města. Koncepci architektonického řešení zpracoval atelier Ing. Arch. K. Hubáčka. Objekt svým stavebně technickým řešením odpovídá době výstavby a podstatná část stavebně technického stavu nevyhovuje současným požadavkům především z hlediska energetické náročnosti a bezpečnosti provozu moderního kina. V přízemí objektu kina je čekárenská hala s předsálím a šatnami. Je zde také hygienické zázemí a v západní části budovy jsou situovány technické prostory objektu kotelna, strojovna a bývalá uhelna. V mezipatře je prostor bufetu se sklady a hygienické zázemí pro zaměstnance. Ve druhém patře je pak samotný prostor hlediště s promítárnou. V západní části budovy je ve druhém patře služební byt. V minulých letech v objektu proběhly dílčí úpravy, které částečně zmodernizovaly řešení kina. V roce 1999 byla provedena kompletní rekonstrukce plynové kotelny, včetně rekonstrukce části otopné soustavy, kdy byla vyměněna některá otopná tělesa, a soustava byla osazena termoregulačními ventily. V roce 2008 proběhla kompletní rekonstrukce hygienického zázemí a při této příležitosti byly v této části objektu vyměněny výplně okenních otvorů. V roce 2011 pak byla za spoluúčasti z Fondu kinematografie provedena digitalizace technologického zařízení včetně instalace zvukového zařízení Dolby stereo. Objekt kina byl postaven tradiční formou, založení je provedeno na betonových základových pasech a patkách, nosné zdivo je cihelné, ztužené pozedními věnci. Stropní konstrukce nad 1.NP je železobetonová monolitická a tvarově je uzpůsobena tak, že vytváří svažující se plochu pro hlediště. Objekt je zastřešen atypickou sedlovou střechou lichoběžníkového půdorysu s proměnným sklonem střešních rovin. Hlavními prvky nosné konstrukce zastřešení jsou dva příhradové nosníky svařené z ocelových válcovaných profilů. Na ně jsou poblíž hřebene uloženy po spádu v rozteči 3,0 m ocelové válcované nosníky I 240, ve spodní části uložené na obvodovou konstrukci a vytvářející přesah střechy. Na horní přírubu těchto nosníků jsou upevněny dřevěné trámky 10/10 cm kladené v rozteči 1,0 m po vlašsku. Na trámky je ve spádu upevněno bednění, které vynáší střešní krytinu. Na nosníky je prostřednictvím 7

pomocné roštové konstrukce zavěšen podhled. Nepochůzí podhled tvoří omítka na pletivu Keramid, napnutém na pomocný ocelový rošt. Pro obsluhu a revize jsou podél nosníků zavěšeny dvojice revizních lávek ocelové konstrukce s prkennou podlahou. Nosné konstrukce jsou vizuálně ve velmi dobrém stavu, na obvodovém zdivu nad monolitickým stropem je možno pozorovat trhliny, které se většinou projevují ve vodorovném směru. Výplně okenních otvorů jsou v objektu převážně původní, se součiniteli prostupu tepla U = 2,60 3,90 W/m 2 K. Vchodové dveře jsou také původní, se součinitelem prostupu U = 2,30 5,65 W/m 2 K. Stávající stav Celkový vytápěný objem objektu (vnější rozměry): 5 783,6 m 3 Vytápěná podlahová plocha objektu (celkové vnitřní rozměry): 1 311,1 m 2 2.1.3 Charakteristika hlavních činností v předmětu EA Budova kina slouží jako kulturní centrum města. Původně jednoúčelový charakter se v posledních letech postupně mění na multifunkční kulturně vzdělávací zařízení. V týdnu jsou zde 3 4 pravidelné promítací dny, kdy jsou 1 2 projekce. Na pravidelné promítání filmů sem chodí děti z MŠ a ZŠ, konají se zde divadelní představení, koncerty, různé filmové festivaly a předávání výročních cen města Doksy. 2.1.4 Situační plán Obr. 1 Situace objektu kina Máj v Doksech (katastrální mapa) 8

Obr. 2 Letecký pohled na budovu kina Máj v Doksech 2.1.5 Seznam budov v předmětu energetického auditu a jejich účel Předmětem EA je samostatně stojící budova kina. 2.1.6 Výrobní technologie, energeticky významné technologie v předmětu EA Nejedná se o výrobní objekt. 2.2 Další zdroje údajů pro zpracování energetického auditu Dostupná projektová dokumentace K objektu byla poskytnuta projektová dokumentace přístavby pro rekonstrukci z roku 2013. Na místě pak bylo provedeno pouze orientační doměření s pořízením rozsáhlé fotodokumentace, která se stala spolu s projektem základem pro zpracování tohoto energetického auditu. Fakturační měření: Pro výpočet byly poskytnuty faktury za odběr elektrické energie a zemního plynu pro celý objekt v letech 2010/11, 2011/12 a 2012/13. 9

Provozní režim (směnnost, počet pracovních dnů v týdnu) Budova kina slouží jako kulturní centrum města. Původně jednoúčelový charakter se v posledních letech postupně mění na multifunkční kulturně vzdělávací zařízení. V týdnu jsou zde 3 4 pravidelné promítací dny, kdy jsou 1 2 projekce. Na pravidelné promítání filmů sem chodí děti z MŠ a ZŠ, konají se zde divadelní představení, koncerty, různé filmové festivaly a předávání výročních cen města Doksy. Smluvní závazky mající vztah k energetickému hospodářství Provozovatel objektu uzavřel smlouvu o dodávce zemního plynu pro vytápění s dodavatelem: RWE Energie, a.s. Klíšská 940, 401 17 Ústí nad Labem IČ: 499 03 209 V objektu je uzavřena smlouva o dodávce elektrické energie pro přípravu TV, osvětlení a ostatní spotřebu s dodavatelem: CENTROPOL ENERGY, a.s. Vaníčkova 1594/1, 400 01 Ústí nad Labem IČ: 254 58 302 2.3 Údaje o energetických vstupech a výstupech Vstupní energie, které jsou fakturačně sledovány: - Zemní plyn - Elektrická energie Zemní plyn Vytápění Kino Máj Doksy Elektrická energie Ohřev TV, osvětlení, ostatní spotřeba Obr. 3 Informativní tok uvažovaných energií v budově 2.3.1 Parametry primárních energetických vstupů Elektrická energie Objekt je napojen na distribuční síť NN dodavatele ČEZ. V objektu jsou dvě odběrná místa kino a služební byt. Objekt v současnosti zásobuje elektrickou energií firma CENTROPOL, a.s. Obě odběrná místa mají sjednanou sazbu C25d s produktem Centropol Optimum Aku 8. Velikost hlavního proudového jističe před elektroměrem pro byt je 3 x 20 A, pro kino pak 3 x 63 A. Měření spotřeby elektrické energie je přímé, instalované elektroměry jsou dvoutarifní. 10

Zemní plyn Provozovatel odebírá zemní plyn od společnosti RWE, a.s. Zemní plyn v objektu slouží pouze pro vytápění. Výhřevnost zemního plynu byla uvažována hodnotou 34,05 MJ/m 3. 2.3.2 Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech V následujících tabulkách je přehled energetických vstupů ve formě nakupovaných a dodávaných energií. Hodnoty jsou použity z dokladů za spotřebu zemního plynu a elektrické energie v letech 2010/11 až 2012/13. Tabulky obsahují údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Tabulka č. 1 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za rok 2010/11 Pro období 2010/2011 Vstupy paliv a energie Jednotka Množství Výhřevnost GJ/jednotku Přepočet na GJ Přepočet na MWh Roční náklady v Kč Nákup elektrické energie NT MWh 2,07 3,60 7,47 2,07 8 189 Nákup elektrické energie VT MWh 7,01 3,60 25,23 7,01 42 970 Zemní plyn tis. m3 20,10 34,05 684,3 190,07 273 337 Celkem vstupy paliv a energie 717,0 199,2 324 496 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - - Celkem spotřeba paliv a energie 717,0 199,2 324 496 Pozn.: Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Podíl jednotlivých složek na celkovém objemu spotřebovávaných energií v období 2010/2011 1,0% 3,5% Zemní plyn Elektřina (NT) 95,4% Elektřina (VT) 11

Tabulka č. 2 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za rok 2011/12 Pro období 2011/2012 Vstupy paliv a energie Jednotka Množství Výhřevnost GJ/jednotku Přepočet na GJ Přepočet na MWh Roční náklady v Kč Nákup elektrické energie NT MWh 1,85 3,60 6,66 1,85 6 787 Nákup elektrické energie VT MWh 8,33 3,60 29,97 8,33 53 935 Zemní plyn tis. m3 19,08 34,05 649,7 180,48 322 052 Celkem vstupy paliv a energie 686,4 190,7 382 774 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - - Celkem spotřeba paliv a energie 686,4 190,7 382 774 Pozn.: Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Podíl jednotlivých složek na celkovém objemu spotřebovávaných energií v období 2011/2012 1,0% 4,4% Zemní plyn Elektřina (NT) 94,7% Elektřina (VT) Tabulka č. 3 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za rok 2011/12 Pro období 2012/2013 Vstupy paliv a energie Jednotka Množství Výhřevnost GJ/jednotku Přepočet na GJ Přepočet na MWh Roční náklady v Kč Nákup elektrické energie NT MWh 2,68 3,60 9,65 2,68 9 730 Nákup elektrické energie VT MWh 8,70 3,60 31,30 8,70 57 484 Zemní plyn tis. m3 26,27 34,05 894,5 248,48 459 342 Celkem vstupy paliv a energie 935,5 259,9 526 557 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - - Celkem spotřeba paliv a energie 935,5 259,9 526 557 Pozn.: Ceny jsou uvedeny včetně DPH. 12

Podíl jednotlivých složek na celkovém objemu spotřebovávaných energií v období 2012/2013 1,0% 3,3% Zemní plyn Elektřina (NT) 95,6% Elektřina (VT) Tabulka č. 4 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za modelové období Modelové období - zvýšená spotřeba (na základě období 2012/2013) Vstupy paliv a energie Jednotka Množství Výhřevnost GJ/jednotku Přepočet na GJ Přepočet na MWh Roční náklady v Kč Nákup elektrické energie NT MWh 2,68 3,60 9,65 2,68 9 210 Nákup elektrické energie VT MWh 8,70 3,60 31,30 8,70 56 490 Zemní plyn tis. m3 26,27 34,05 894,5 248,48 452 496 Celkem vstupy paliv a energie 935,5 259,9 518 195 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - - Celkem spotřeba paliv a energie 935,5 259,9 518 195 Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Průměrná spotřeba energie v modelovém období - zvýšená spotřeba v GJ/rok 1% 3% Zemní plyn Elektřina (NT) 2% Průměrné platby v modelovém období - zvýšená spotřeba v tis. Kč/rok 11% Zemní plyn Elektřina (NT) 96% Elektřina (VT) 87% Elektřina (VT) Spotřeby zemního plynu a elektrické energie jsou brány za poslední fakturační období tj. rok 2012/2013, kdy v objektu došlo k navýšení spotřeb vlivem většího využívání, které si město přeje zachovat i nadále. Ceny zemního plynu a elektrické energie jsou uvažovány za poslední rok fakturačního období tj. rok 2013. 13

2.4 Vlastní energetické zdroje 2.4.1 Základní údaje o vlastních energetických zdrojích Prostory kina jsou vytápěny z centrální kotelny, ve které je umístěn kotel Viessman G.m.b.H, typ Paromat Simplex PS 017 o výkonu 170 kw, r. v. 1999. Byt je vytápěn nezávisle kotlem Aston Thermica CMA o výkonu 20 kw. Průměrná odhadovaná účinnost těchto zdrojů vytápění je uvažována na 86%. Příprava teplé vody je zajištěna ve třech lokálních ohřívačích DZD Dražice OKCE 125 (125l, 2kW), Gorenje TG 120 (120l, 2kW) a průtokovým ohřívačem Wtherm FHN 5 (5l, 2kW). Účinnost přípravy teplé vody v elektrických zásobnících je uvažována 98%. 2.4.2 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů Tabulka č. 5 - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů stávající stav roční ř. Ukazatel jednotka hodnota 1 Instalovaný elektrický výkon celkem MW - 2 Instalovaný tepelný výkon celkem MW 0,196 3 Výroba elektřiny MWh - 4 Prodej elektřiny (z ř.3) MWh - 5 Vlastní technologická spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny MWh - 6 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny GJ - 7 Výroba tepla GJ 779,9 8 Dodávka tepla (z ř.7) GJ - 9 Prodej tepla (z ř.7) GJ - 10 Vlastní technologická spotřeba tepla na výrobu tepla GJ - 11 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla GJ 905,4 12 Spotřeba energie v palivu celkem (z ř.6 + ř.11) GJ 905,4 Tabulka č. 6 - Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje stávající stav ř. Ukazatel jednotka roční hodnota 1 Roční celková účinnost zdroje % 86,14 2 Roční účinnost výroby elektrické energie % - 3 Roční účinnost výroby tepla % 86,14 4 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny GJ/MWh - 5 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla GJ/GJ 1,16 6 Roční využití instalovaného elektrického výkonu hod/rok - 7 Roční využití instalovaného tepelného výkonu hod/rok 1105,4 2.4.3 Stávající obnovitelné zdroje energie V předmětu EA nejsou instalovány obnovitelné zdroje energie. 14

2.5 Stávající energetická bilance předmětu EA Spotřeba vody ani elektrické energie na přípravu TV nebyla a není samostatně měřena, proto byla stanovena odhadem podle jednotlivých provozů v objektu a je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 7 - Stanovení spotřeby energie pro přípravu TV MYTÍ OSOB (kino) BYT ÚKLID 42 osob 3 osoby 1122,45 m2 1,5 litrů/os.den 30 litrů/os.den 10 litrů/100m2.den 200 dnů 365 dnů 52 dnů 12,6 m3/rok 32,9 m3/rok 5,8 m3/rok 2,4 GJ/rok 6,2 GJ/rok 1,1 GJ/rok Předpokládaná spotřeba TV 51,3 m3/rok Měrná potřeba tepla pro ohřev vody z 10 C na 55 C 189,0 MJ/m3 Předpokládaná potřeba tepla pro přípravu TV 9,7 GJ/rok Ztráty v rozvodech TV 10% Předpokládaná potřeba tepla pro přípravu TV 10,7 GJ/rok Účinnost zdroje výroby tepla (elektrické bojlery) 98% Předpokládaná spotřeba tepla pro přípravu TV 10,9 GJ/rok V následující tabulce je základní energetická bilance objektu, která byla sestavena pro průměrnou spotřebu energií v posledním sledovaném období 2012/13, kdy bylo již kino využíváno předpokládaným navýšeným způsobem. Ceny energií jsou z posledního fakturačního období tj. rok 2013. Tabulka č. 8 - Energetická bilance objektu za průměrné období 2012/13 Ř. GJ MWh náklady Kč pozn. 1 Vstupy paliv a energie 935,5 259,9 518 195 Nákup ZP + EE 1a z ř. 1 z toho spotřeba zemního plynu 894,5 248,5 452 496 Zemní plyn 1b z ř. 1 z toho spotřeba elektrické energie 41,0 11,4 65 699 Elektrická energie 2 změna zásob paliv 0 0 0 3 ř.1 + spotřeba paliv a energie ř.2 935,5 259,9 518 195 4 prodej energie cizím 0 0 0 5 ř.3 - ř.4 Konečná spotřeba paliv a energie 935,5 259,9 518 195 Nákup ZP + EE 6 z ř. 5 Spotřeba energie na vytápění 894,5 248,5 452 496 Zemní plyn 7a z ř. 6 z toho ztráty ve zdroji ÚT 125,2 34,8 63 349 Zemní plyn 8 z ř. 5 Spotřeba energie na nucené větrání 3,1 0,9 5 680 Elektrická energie 9 z ř. 5 Spotřeba energie na přípravu TV 10,9 3,0 11 427 Elektrická energie 7b z ř. 10 z toho ztráty ve zdroji přípravy TV 0,2 0,1 229 Elektrická energie 7c z ř. 10 z toho ztráty v rozvodech TV 1,0 0,3 1 018 Elektrická energie 10 z ř. 5 Spotřeba energie na chlazení 0,0 0,0 0-11 z ř. 5 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti 0,0 0,0 0-12 z ř. 5 Spotřeba energie na osvětlení 3,8 1,0 6 770 Elektrická energie 13 z ř. 5 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy 23,2 6,4 41 823 Elektrická energie Pozn.: Cenová hladina roku 2013 vč. DPH (zemní plyn, elektrická energie 21%) 15

2.6 Rozvody energií v předmětu EA 2.6.1 Vnitřní rozvody tepla Otopná soustava je dvoutrubková, s nuceným oběhem topné vody. V kotelně je rozdělena na tři topné větve. Rozvody jsou provedeny z ocelových svařovaných trubek, v nevytápěných prostorech s tepelnou izolací. Otopná tělesa jsou ocelová desková, převážně s osazenými termoregulačními ventily. Rozvody teplé vody od lokálních zásobníkových ohřívačů jsou krátké, zdroje teplé vody jsou umístěny nedaleko místa spotřeby. Ztráty v rozvodech byly uvažovány do cca 10%. 2.6.2 Vnitřní rozvod elektrické energie Objekt je napojen z distribuční sítě ČEZ na napěťové hladině NN. Vedení je provedeno kabely typu CYKY pod omítkou, pouze v technických prostorech jsou kabely vedeny po povrchu konstrukcí. Elektřina v budově je využívána zejména pro osvětlení, ohřev TV a provoz drobných elektrických zařízení. Objekt je napojen na distribuční síť NN dodavatele ČEZ. V objektu jsou dvě odběrná místa kino a služební byt. Objekt v současnosti zásobuje elektrickou energií firma CENTROPOL, a.s. Obě odběrná místa mají sjednanou sazbu C25d s produktem Centropol Optimum Aku 8. Velikost hlavního proudového jističe před elektroměrem pro byt je 3 x 20 A, pro kino pak 3 x 63 A. Měření spotřeby elektrické energie je přímé, instalované elektroměry jsou dvoutarifní. Poloha napájecích rozvaděčů umožňuje poměrně krátké přívody NN prakticky pro všechny spotřebiče. To zaručuje optimální nízkou úroveň ztrát v rozvodech, které nepřesáhnou 3 % což je vyhovující hodnota. Přenosová kapacita kabelových rozvodů má dostatečnou rezervu a je umožněno selektivní jištění jednotlivých úseků kabelových rozvodů i vnitřní instalace v budově. 2.7 Podstatné spotřebiče elektrické energie Posuzované prostory mají v současnosti sjednaný dvousazbový tarif C25d, kdy je odběr elektrické energie po 8 hodin v nízkém tarifu a po zbytek dne ve vysokém tarifu. Elektrická energie je v objektu využívána pro přípravu teplé vody, osvětlení a provoz drobných elektrospotřebičů používaných v objektu. 2.7.1 Osvětlení Osvětlení objektu je realizováno převážně žárovkovými svítidly, výjimečně jsou použity zářivky. Pro osvětlení jeviště v sále jsou použity halogenové žárovky. Celkový příkon osvětlení je cca 13 kw. Svítidla jsou spínána ručně, pomocí klasických vypínačů. Svítidla jsou čištěna převážně z vnější strany, okenní plochy jsou čištěny pravidelně. 16

2.7.2 Tepelné spotřebiče Příprava teplé vody je zajištěna ve třech lokálních ohřívačích DZD Dražice OKCE 125 (125l, 2kW), Gorenje TG 120 (120l, 2kW) a průtokovým ohřívačem Wtherm FHN 5 (5l, 2kW). Účinnost přípravy teplé vody je uvažována 98%. 2.7.3 Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) V prostorech kina je instalována vzduchotechnická jednotka, která je však v současnosti téměř nepoužívaná. Pro odvod znehodnoceného vzduchu jsou v objektu instalovány odtahové ventilátory. Zbytek objektu je větrán přirozeně. 2.7.4 Významné energetické výrobní technologie V posuzovaných prostorech jsou dále používány projektory, reproduktory a v prostoru bytu pak běžné elektrospotřebiče jako chladnička, televize, sporák, počítač. Soupis významných elektrospotřebičů je uveden v následující tabulce. Spotřebič elektrické energie Počet Celkový příkon Spotřeba elektřiny ks kw kwh/rok Osvětlení - žárovky (kino) 140 8,40 672 Osvětlení - zářivky (kino) 50 1,75 140 Osvětlení - divadelní bodové reflektory (kino) 6 3,00 120 Osvětlení - halogenové světlo (kino) 1 0,30 12 Digitální projektor (kino) 1 3,00 756 Analogový projektor (kino) 2 6,00 43 Kino server a audio procesor (kino) 1 0,40 108 Reproduktory 300 W (RMS) (kino) 18 5,40 1 620 Reproduktory 80 W (RMS) (kino) 8 0,64 224 Motor - zatažení opony (kino) 1 0,50 2 Čerpadlo ÚT (kino) 3 0,12 470 Motory VZT (kino) 2 6,00 120 Odtahový ventilátor typizovaný (kino) 8 1,00 270 Odtahový ventilátor (kino) 12 1,50 450 Elektrický ohřívač 5 l (kino) 1 2,00 Elektrický ohřívač 125 l (kino, byt) 1 2,00 3 022 Elektrický zásobníkový ohřívač 120 l (byt) 1 2,00 Osvětlení - úsporné žárovky (byt) 16 0,19 98 Chladnička s mrazničkou (byt) *(0,8 kwh/den) 1 0,80 292 Mraznička (byt) *(0,8 kwh/den) 1 0,80 292 Mikrovlnná trouba (byt) 1 1,10 16 Elektrický sporák s troubou (byt) 1 6,00 1 533 Kuchyňský mixér (byt) 1 0,30 3 Rychlovarná konvice (byt) 1 1,50 82 Ventilátor - digestoř (byt) 1 0,13 34 Stolní PC + monitor (byt) 1 0,08 29 Televizor (byt) 2 0,20 102 DVD přehrávač (byt) 1 0,10 9 Radiopřehrávač (byt) 1 0,03 3 Mobilní ventilátor (byt) 1 0,20 25 Čerpadlo ÚT (byt) 1 0,03 118 Ostatní spotřebiče 20 2,00 710 CELKEM 306 57 11376 17

2.8 Dopady na životní prostředí Objekt kina Máj je vytápěn kotlem Viessman G.m.b.H, typ Paromat Simplex PS 017 o výkonu 170 kw, r. v. 1999. Byt je vytápěn nezávisle kotlem Aston Thermica CMA o výkonu 20 kw. Průměrná odhadovaná účinnost těchto zdrojů vytápění je uvažována na 86%. Příprava teplé vody je zajištěna ve třech lokálních ohřívačích DZD Dražice OKCE 125 (125l, 2kW), Gorenje TG 120 (120l, 2kW) a průtokovým ohřívačem Wtherm FHN 5 (5l, 2kW). Účinnost přípravy teplé vody v těchto ohřívačích je uvažována 98%. Emisní Zemní plyn Elektrická energie koeficienty t/100gj t/100gj TZL 0,00006 0,00259 SO 2 0,00003 0,04894 NO X 0,00565 0,04157 CxHy 0,00019 0,00309 CO 0,00094 0,00393 CO 2 5,55556 32,50000 E ps 0,00504 0,06560 Využíváním těchto zdrojů energie vznikají emise, jejichž množství v tunách za rok je uvedeno v následující tabulce. Emise vzniklé při spotřebě elektrické energie jsou počítány z parametrů systémové hnědouhelné elektrárny. Tabulka č. 9 - Současný stav produkce emisí Výpočet emisí Stávající stav (t/rok) Tuhé látky 0,001587 SO 2 0,020295 NO X 0,067538 CxHy 0,002949 CO 0,010028 CO 2 63,005403 E ps 0,071980 Z lokálního pohledu nemá provoz objektu negativní vliv na životní prostředí. Z globálního pohledu je zde spalováno značné množství zemního plynu, který je neobnovitelným zdrojem energie. 18

2.9 Stavebně technické řešení předmětu EA Objekt kina byl postaven tradiční formou, založení je provedeno na betonových základových pasech a patkách, nosné zdivo je cihelné, ztužené pozedními věnci. Stropní konstrukce nad 1.NP je železobetonová monolitická a tvarově je uzpůsobena tak, že vytváří svažující se plochu pro hlediště. Objekt je zastřešen atypickou sedlovou střechou lichoběžníkového půdorysu s proměnným sklonem střešních rovin. Hlavními prvky nosné konstrukce zastřešení jsou dva příhradové nosníky svařené z ocelových válcovaných profilů. Na ně jsou poblíž hřebene uloženy po spádu v rozteči 3,0 m ocelové válcované nosníky I 240, ve spodní části uložené na obvodovou konstrukci a vytvářející přesah střechy. Na horní přírubu těchto nosníků jsou upevněny dřevěné trámky 10/10 cm kladené v rozteči 1,0 m po vlašsku. Na trámky je ve spádu upevněno bednění, které vynáší střešní krytinu. Na nosníky je prostřednictvím pomocné roštové konstrukce zavěšen podhled. Nepochůzí podhled tvoří omítka na pletivu Keramid, napnutém na pomocný ocelový rošt. Pro obsluhu a revize jsou podél nosníků zavěšeny dvojice revizních lávek ocelové konstrukce s prkennou podlahou. Výplně okenních otvorů jsou v objektu převážně původní, se součiniteli prostupu tepla U = 2,60 3,90 W/m 2 K. Vchodové dveře jsou také původní, se součinitelem prostupu U = 2,30 5,65 W/m 2 K. Následující tabulky specifikují základní údaje a jednotlivé stavební konstrukce posuzovaných budov ve stávajícím stavu. Tabulka č. 10 - Hodnoty pro stanovení objemového faktoru tvaru objektů Geometrické parametry objektu Celková plocha ochlazovaných konstrukcí na hranici vytápěného prostoru m 2 2 246,0 Objem vytápěné části budovy (vnější rozměry) m 3 5 783,6 Faktor tvaru budovy A / V m 2 /m 3 0,39 Tabulka č. 11 - Základní údaje budovy, specifikace podstatných stavebních kcí budovy Technické parametry objektu Počet nadzemních podlaží - 2 Počet podzemních podlaží - 1 Vytápěný objem budovy (vnější rozměry) m 3 5 783,6 Podlahová plocha vytápěných místností m 2 1 311,1 Průměrná světlá výška vytápěných místností m 3,2; 5,8 Konstrukce svislé neprůsvitné m 2 589,9 Výplně otvorů m 2 253,2 Střešní konstrukce m 2 699,5 Konstrukce podlahy k exteriéru m 2 206,9 Stěny k nevytápěným prostorům m 2 51,2 Konstrukce přilehlé k zemině (stěny) m 2 34,4 Konstrukce přilehlé k zemině (podlahy) m 2 410,9 19

2.10 Popis míry zanedbané údržby Dle vlastního průzkumu objektu lze konstatovat, že údržba vnitřního zařízení je prováděna pravidelně. 2.11 Zkušenosti získané od provozovatele objektu Dle informací provozovatele je objekt vytápěn rovnoměrně, bez problémů. Průměrná vnitřní teplota byla uvažována na 19,0 C. 20

3 Zhodnocení výchozího stavu V souladu se zadáním energetického auditu jsou za posuzovanou soustavu považovány: 1. jednotlivé stavební části budov 2. zdroje a rozvody ÚT 3. zdroje TV, rozvody a spotřebiče TV 4. osvětlení budovy 5. spotřebiče elektrické energie v budově Při posuzování energetických vstupů a výstupů s následným zhodnocením výchozího stavu formou energetických bilancí se vycházelo z následujícího stavu: 3.1.1 Budova kina Máj, Doksy 1. obvodový plášť má nevyhovující tepelně technické vlastnosti, stěny nesplňují požadavky ČSN 73 0540-2:2011 na součinitele prostupu tepla 2. střešní konstrukce nesplňuje požadavky ČSN na součinitele prostupu tepla 3. neizolované podlahové konstrukce na terénu nesplňují požadavky ČSN na hodnoty součinitele prostupu tepla 4. původní okenní výplně nesplňují požadavky ČSN na hodnoty součinitele prostupu tepla 5. vchodové dveře nesplňují požadavky ČSN na součinitele prostupu tepla 6. budova byla vyhodnocena podle ČSN 73 0540-2:2011 a její průměrný součinitel prostupu tepla byl zařazen do kategorie G Mimořádně nehospodárná 3.1.2 Vytápění 1. prostory kina jsou vytápěny z centrální kotelny, kotlem Viessman G.m.b.H, typ Paromat Simplex PS 017 o výkonu 170 kw, r. v. 1999 2. byt je vytápěn nezávisle kotlem Aston Thermica CMA o výkonu 20 kw 3. otopná soustava je dvoutrubková, s nuceným oběhem topné vody 4. rozvody jsou provedeny z ocelových svařovaných trubek, v nevytápěných prostorech s tepelnou izolací 5. otopná tělesa jsou ocelová desková, převážně s osazenými termoregulačními ventily 6. průměrná odhadovaná účinnost všech zdrojů vytápění je uvažována na 86% 3.1.3 Příprava TV 1. příprava teplé vody je zajištěna ve třech lokálních ohřívačích DZD Dražice OKCE 125 (125l, 2kW), Gorenje TG 120 (120l, 2kW) a průtokovým ohřívačem Wtherm FHN 5 (5l, 2kW) 2. rozvody teplé vody od lokálních zásobníkových ohřívačů jsou krátké, zdroje teplé vody jsou umístěny nedaleko místa spotřeby 3. účinnost přípravy teplé vody v elektrických zásobnících je uvažována 98% 4. ztráty v rozvodech byly uvažovány do cca 10% 21

3.1.4 Osvětlení 1. osvětlení objektu je realizováno převážně žárovkovými svítidly, výjimečně jsou použity zářivky 2. pro osvětlení jeviště v sále jsou použity halogenové žárovky 3. svítidla jsou spínána ručně, pomocí klasických vypínačů 4. osvětlenost splňuje požadavky ČSN EN 12464-1 5. osvětlované prostory jsou čisté (zdi, podlahy, stropy), svítidla jsou z vnitřní strany čistá, okna jsou čistá 3.1.5 Ostatní elektrické spotřebiče a vzduchotechnika 1. v prostoru kina je instalována vzduchotechnická jednotka, která je však v současnosti téměř nepoužívaná 2. pro odvod znehodnoceného vzduchu jsou místně instalovány odtahové ventilátory, zbytek objektu je větrán přirozeně 3. v kině jsou mimo jiné používány projektory, reproduktory 4. v bytě jsou používané běžné elektrospotřebiče jako chladnička, televize, sporák, počítač 5. nejvyšší odhadovaná spotřeba elektrické energie připadá na osvětlení a běžné kancelářské spotřebiče Tabulka č. 12 - Porovnání stávající sazby s jinými produkty Produkt Optimum AKU 8 Optimum 24 Optimum 24 C25d C01d C02d Distribuční sazba stávající stav porovnání s jinou sazbou Průměrná spotřeba elektřiny ve VT MWh/rok 8,34 10,88 10,88 Průměrná spotřeba elektřiny v NT MWh/rok 2,54 0,00 0,00 Stále platby - odběrné místo Kč/měs 45 45 45 Hlavní jistič A nad 3x50A do 3x63A včetně Stálé platby - jistič Kč/A 718 57 265 Platby za silovou el. energii Kč/MWh VT 1 880,0 1 647,0 1 647,0 Kč/MWh NT 1 163,0 0,0 0,0 Platby za distribuci elektřiny Kč/MWh VT 1 883,9 2 810,0 2 251,5 Kč/MWh NT 60,7 0,0 0,0 Stále platby Kč za MWh 722,8 722,8 722,8 Celkové náklady bez DPH Kč/rok 51 828 57 893 54 312 Celkové náklady včetně DPH Kč/rok 62 712 70 050 65 718 Bylo provedeno orientační porovnání stávající spotřeby elektrické energie pro s jinými sazbami od daného dodavatele. Ceny byly převzaty z platného ceníku dodavatele CENTROPOL ENERGY, a.s. Jak ukazuje porovnání, je stávající distribuční sazba C25d od daného dodavatele nejvýhodnější. 22

3.2 Energetické hodnocení objektu Tepelně-technické výpočty byly provedeny podle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Energetické hodnocení objektu je zpracováno podle ČSN 73 0540, ČSN EN 12831 a ČSN EN ISO 13790. 3.2.1 Posouzení tepelně - technických vlastností konstrukcí budovy Bylo provedeno porovnání součinitelů prostupu tepla konstrukcí na systémové hranici budovy s požadovanými hodnotami normou ČSN 73 0540-2:2011, které jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka č. 13 - Normové součinitele prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce dle ČSN Druh konstrukce ČSN 73 0540-2:2011 Požadovaná Doporučená Konstrukce svislé neprůsvitné (těžké) 0,30 0,25 Konstrukce výplňové - okna 1,50 1,20 Konstrukce výplňové - dveře 1,70 1,20 Konstrukce střechy 0,24 0,16 Konstrukce podlahy k exteriéru 0,24 0,16 Konstrukce podlahy na zemině 0,45 0,30 Tabulka č. 14 - Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí v budově Druh konstrukce Stav Součinitel prostupu tepla U [W/(m 2 K)] Konstrukce svislé neprůsvitné (těžké) Nevyhovuje 1,35 až 1,70 Konstrukce výplňové - okna Nevyhovuje 2,60 až 5,65 Konstrukce výplňové - dveře Nevyhovuje 2,60 až 5,65 Konstrukce střechy Nevyhovuje 0,72 Konstrukce podlahy k exteriéru Nevyhovuje 0,80 Konstrukce podlahy na zemině Nevyhovuje 3,08 Stávající obalové konstrukce budovy nevyhovují současným požadavkům na jejich tepelně technické vlastnosti. Součinitele prostupu tepla nesplňují požadavky normy ČSN 73 0540-2:2011. 3.2.2 Porovnání průměrného součinitele prostupu tepla budovy Dále bylo provedeno hodnocení energetické náročnosti objektu pomocí průměrného součinitele prostupu tepla budovy podle ČSN 73 0540-2:2011. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska energetické náročnosti, zní: U em U em,n U em - vypočtený průměrný součinitel prostupu tepla budovy W/(m 2 K) U em,n - požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla W/(m 2 K) 23

Vyhodnocení průměrného součinitele prostupu tepla celé budovy ve stávajícím stavu je v následující tabulce. Tabulka č. 15 - Průměrný součinitel prostupu tepla objektu Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (ČSN 73 0540-2:2011) STÁVAJÍCÍ STAV H t - měrná ztráta prostupem 3 212,0 W/K U em - průměrný součinitel prostupu tepla 1,43 W/(m 2 K) U em,n - průměrný součinitel prostupu tepla (požadovaný) 0,43 W/(m 2 K) U em,n,rec - průměrný součinitel prostupu tepla (doporučený) 0,32 W/(m 2 K) Klasifikační ukazatel CI 3,35 Mimořádně nehospodárná Průměrný součinitel prostupu tepla budovy nevyhovuje požadované hodnotě normy ČSN 73 0540-2:2011, hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy spadá do kategorie G Mimořádně nehospodárná. Z energetického štítku obálky budovy, který je součástí příloh, je zřejmé, které konstrukce se nejvíce podílejí na prostupu tepla a kde je možné hledat potenciál energetických úspor. 3.2.3 Tepelné ztráty budovy Výpočet tepelné ztráty je proveden pro: Lokalita Česká Lípa Nejnižší venkovní výpočtová teplota vzduchu -15 C Střední teplota venkovního vzduchu v topném období t es 3,8 C Počet dní v topném období 245 Normální krajinná oblast, chráněná budova, stojící v zástavbě. Měrná tepelná ztráta prostupem tepla budovy ve stávajícím stavu je podle teoretického výpočtu (podle ČSN 73 0540-4 v souladu s ČSN EN ISO 13789, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN ISO 13370) H T = 3 212,0 W/K. Tepelná ztráta budovy 144,5 kw při průměrné vnitřní teplotě 19,0 C byla vypočtena podle ČSN EN 12831 v programu společnosti Protech s.r.o. Nový Bor. Tato ztráta byla použita pro naladění modelu energetické potřeby budovy na fakturovanou spotřebu z let 2012/13, kdy v objektu došlo k navýšení provozu a pro vyčíslení úspor vzniklých navrženými opatřeními. Procentuální podíl jednotlivých konstrukcí a větrání na celkových tepelných ztrátách budovy je vyčíslen v následující tabulce a znázorněn na uvedeném grafu. 24

Tabulka č. 16 - Rozdělení tepelných ztrát budovy stávající stav Rozdělení tepelných ztrát objektu - STÁVAJÍCÍ STAV H [W] Procentuální podíl Podlaha na zemině 14 938 10,3% Stěny 28 132 19,5% Výplně otvorů 42 448 29,4% Střecha 15 698 10,9% Tepelná ztráta prostupem tepla obálkou budovy 101 216 70,0% Tepelná ztráta větráním v budově 43 307 30,0% Celková tepelná ztráta objektu 144 523 100,0% 30% Rozdělení tepelných ztrát - stávající stav 10% 19% Podlaha na zemině Stěny Výplně otvorů 11% 29% Střecha Větrání Z rozdělení tepelných ztrát vyplývá, kde je možné hledat snížení potřeby tepla na vytápění objektu. Největší podíl na tepelných ztrátách stávajícího objektu mají prostupy tepla výplněmi otvorů (29 %) přes obvodové stěny (19 %), střechami (11 %), ztráty a dále pak prostupy podlahou (10 %). Významný podíl tvoří tepelná ztráta přirozeným větráním přibližně 30 %. 3.2.4 Model energetické potřeby budovy Při výpočtu potřeby tepla na vytápění budovy se zpravidla zjišťuje roční potřeba energie v GJ za otopné období bilančním hodnocením na základě posouzení stavebních konstrukcí objektu. Metodika tohoto posouzení je dána vyhláškou 148/2007 Sb. a rovněž soustavou norem ČSN 060210, ČSN 730540, ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN EN 832, ČSN EN ISO 12831, ČSN EN ISO 13370 a ČSN EN ISO 13789. Stanovení roční potřeby tepla na vytápění budovy bylo provedeno denostupňovou metodou, která vychází z tepelných ztrát objektu (vypočtené v kapitole 3.2.3.), klimatických podmínek místa stavby a zohledňuje provozní režim vytápění v objektu. Roční potřeba tepla na vytápění v GJ/rok byla vypočtena ze vzorce: (t is t es ) E vyt = 24. Q c.. d --------------. 3,6.10-3 (t is t e ) 25

kde: E vyt roční potřeba tepla na vytápění tepelná ztráta (GJ/rok) Q c celková tepelná ztráta objektu (kw) celkový opravný součinitel = i. t. d / ( o. r ) i koeficient vyjadřující vliv nesoučasnosti výpočtových hodnot uvažovaných při výpočtu celkové tepelné ztráty objektu t koeficient vlivu režimu vytápění během dne resp. noci d zkrácení doby vytápění podle využití budovy během týdne o účinnost rozvodu r možnost regulace systému vytápění d počet dnů otopného období t is průměrná vnitřní teplota v objektu t es průměrná venkovní teplota otopného období nejnižší výpočtová venkovní teplota t e Z uvedeného vzorce pak vyplývá, v které části lze hledat potenciál: a) Q c snížení tepelné ztráty obvodového pláště, výplní a střech b) ovlivněné použitou regulací (počasí, čas, vnitřní teplota, zónová regulace, individuální regulace, prováděním nočního útlumu, dodržení vnitřních teplot) a provozem vytápění dané budovy, je sestaven jako součin koeficientů c) ostatní je závislé na klimatických podmínkách Hodnoty těchto činitelů popisujících režim vytápění v hodnoceném objektu před a po rekonstrukci uvádí následující tabulka: Tabulka č. 17 - Celkový opravný součinitel budovy Celkový opravný součinitel e Kino Máj, Doksy 0,56 vliv nesoučasnosti ztráty prostupem a infiltrací (0,8-0,9) ei 0,90 vlivu režimu vytápění - čas za den (0,8-1,0) et 0,80 zkrácení doby vytápění - dni za týden (0,8-1,0) ed 0,75 účinnost rozvodu (0,95-0,98) ho 0,98 možnost regulace systému vytápění (0,9-1,0) hr 0,98 Dlouhodobá klimatická data byla převzata z údajů nejbližší meteorologické stanice ČHMÚ v České Lípě. 26

Tabulka č. 18 - Potřeba tepla objektu vypočtená z energetického modelu budovy VÝPOČET POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ BUDOVY - DDP Celková tepelná ztráta objektu kw 144,5 Průměrná vnitřní teplota v objektu C 19,0 Výpočtová venkovní teplota C -15 Průměrná venkovní teplota (t es ) C 3,8 Počet topných dnů dny 245 Počet denostupňů K.dny 3724 Celkový opravný součinitel - 0,56 Potřeba tepla na vytápění budovy GJ 769,0 Teoretická potřeba tepla na vytápění budovy po zvýšení provozu na přelomu let 2012/2013 činí 769,0 GJ/rok. 3.2.5 Využití tepelných zisků Vzhledem k přítomnosti termostatické regulace jsou ve výpočtu uvažovány tepelné zisky. Tepelné zisky E VZ a E VS z vnitřních zdrojů tepla a ze slunečního záření za otopné období se stanovují pro občanské a obytné budovy za podmínky, že je instalována dynamická regulace otopného systému. Tabulka č. 19 - Tepelné zisky pro daný objekt Výpočet dle ČSN EN ISO 13790 kwh GJ Tepelné zisky z vnitřních zdrojů 0 0,0 Tepelné zisky ze slunečního záření 7 330 26,4 Celkové tepelné zisky 7 330 26,4 3.2.6 Výpočtová spotřeba tepla na vytápění objektu Při uvažování účinnosti výroby tepla zdrojem (plynový kotel) 86% je teoretická spotřeba tepla na vytápění po odečtení tepelných zisků 863,5 GJ/rok, což je 239,9 MWh/rok. Pro verifikaci výpočtového modelu objektu byl proveden přepočet skutečných spotřeb tepla (z faktur) za hodnocené období 2012/2013 na dlouhodobý průměr (DDP 30) pomocí denostupňové metody. Měsíční klimatická data pro hodnocená období byla převzata z průměrných hodnot meteorologických stanic ČHMÚ pro Liberecký kraj. Porovnání teoretické spotřeby tepla se skutečnou je provedeno v tabulce č. 21. Tabulka č. 20 - Skutečná spotřeba tepla objektu přepočtená na dlouhodobý průměr Rok 2012/2013 DDP Roční spotřeba tepla v objektu [GJ/rok] 894,5 886,4 Počet denostupňů D (19,0 C) 3 758 3724 *porovnání bylo provedeno pouze pro poslední sledované období, kdy v objektu došlo k výraznému nárůstu provozu 27

Tabulka č. 21 - Porovnání fakturované a modelové spotřeby tepla v objektu Skutečná spotřeba tepla Vypočtená spotřeba tepla Rozdíl (z účetních dokladů, přepočtená na nominální rok - DDP) (z modelu energetické potřeby - obálkový výpočet) po odečtení tepelných zisků (účetní doklady x model) GJ/rok GJ/rok % 886,4 863,5-2,7% Teoretická spotřeba tepla vypočtená z energetického modelu budovy se od skutečné spotřeby tepla na vytápění budovy přepočtené na teplotně průměrný rok (DDP) liší o -2,7 %. Výpočtový model dobře popisuje energetické chování budovy. Pro další výpočty a energetické bilance bude použita teoretická spotřeba energie na vytápění budovy po rekonstrukci 863,5 GJ/rok, což je 239,9 MWh/rok. 3.3 Energetická bilance předmětu EA 3.3.1 Upravená energetická bilance objektu V následující tabulce je upravená energetická bilance sestavená z modelu energetické potřeby budovy. Tabulka č. 22 - Upravená energetická bilance posuzovaného objektu Ř. GJ MWh náklady Kč pozn. 1 Vstupy paliv a energie 904,4 251,2 502 501 Nákup ZP + EE 1a z ř. 1 z toho spotřeba zemního plynu 863,5 239,9 436 802 Zemní plyn 1b z ř. 1 z toho spotřeba elektrické energie 41,0 65 699 Elektrická energie 2 změna zásob paliv 0 0 0 3 ř.1 + spotřeba paliv a energie ř.2 904,4 251,2 502 501 4 prodej energie cizím 0 0 0 5 ř.3 - ř.4 Konečná spotřeba paliv a energie 904,4 251,2 502 501 Nákup ZP + EE 6 z ř. 5 Spotřeba energie na vytápění 863,5 239,9 436 802 Zemní plyn 7a z ř. 6 z toho ztráty ve zdroji ÚT 120,9 33,6 62 078 Zemní plyn 8 z ř. 5 Spotřeba energie na nucené větrání 3,1 0,9 5 680 Elektrická energie 9 z ř. 5 Spotřeba energie na přípravu TV 10,9 3,0 11 427 Elektrická energie 7b z ř. 10 z toho ztráty ve zdroji přípravy TV 0,2 0,1 229 Elektrická energie 7c z ř. 10 z toho ztráty v rozvodech TV 1,0 0,3 1 018 Elektrická energie 10 z ř. 5 Spotřeba energie na chlazení 0,0 0,0 0-11 z ř. 5 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti 0,0 0,0 0-12 z ř. 5 Spotřeba energie na osvětlení 3,8 1,0 6 770 Elektrická energie 13 z ř. 5 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy 23,2 6,4 41 823 Elektrická energie Pozn.: Cenová hladina roku 2013 vč. DPH 21% 28

3.3.2 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje Tabulka č. 23 - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů roční ř. Ukazatel jednotka hodnota 1 Instalovaný elektrický výkon celkem MW - 2 Instalovaný tepelný výkon celkem MW 0,196 3 Výroba elektřiny MWh - 4 Prodej elektřiny (z ř.3) MWh - 5 Vlastní technologická spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny MWh - 6 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny GJ - 7 Výroba tepla GJ 753,3 8 Dodávka tepla (z ř.7) GJ - 9 Prodej tepla (z ř.7) GJ - 10 Vlastní technologická spotřeba tepla na výrobu tepla GJ - 11 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla GJ 874,4 12 Spotřeba energie v palivu celkem (z ř.6 + ř.11) GJ 874,4 Tabulka č. 24 - Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje ř. Ukazatel jednotka roční hodnota 1 Roční celková účinnost zdroje % 86,15 2 Roční účinnost výroby elektrické energie % - 3 Roční účinnost výroby tepla % 86,15 4 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny GJ/MWh - 5 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla GJ/GJ 1,16 6 Roční využití instalovaného elektrického výkonu hod/rok - 7 Roční využití instalovaného tepelného výkonu hod/rok 1 067,6 3.4 Vyhodnocení hospodaření energiemi Rozborem lze dojít k následujícím závěrům: Průměrný součinitel prostupu tepla budovy kuna Máj v Doksech nesplňuje požadavek normy ČSN 73 0540-2:2011. Budova byla vyhodnocena a zařazena do klasifikačního stupně G Mimořádně nehospodárná. Dále bylo zjištěno: - všechny původní konstrukce nesplňují normou ČSN 73 0540-2:2011 požadované součinitele prostupu tepla - prostory kina a bytu jsou vytápěny z centrální kotelny, kotlem Viessman G.m.b.H, typ Paromat Simplex PS 017 o výkonu 170 kw, r. v. 1999 - byt je vytápěn nezávisle kotlem Aston Thermica CMA o výkonu 20 kw - rozvody jsou provedeny z ocelových svařovaných trubek, v nevytápěných prostorech s tepelnou izolací 29

- otopná tělesa jsou ocelová desková, převážně s osazenými termoregulačními ventily - příprava teplé vody je zajištěna ve třech lokálních ohřívačích - rozvody teplé vody od lokálních zásobníkových ohřívačů jsou krátké, zdroje teplé vody jsou umístěny nedaleko místa spotřeby - osvětlení objektu je realizováno převážně žárovkovými svítidly, výjimečně jsou použity zářivky - pro osvětlení jeviště v sále jsou použity halogenové žárovky - v prostoru kina je instalována vzduchotechnická jednotka, která je však v současnosti téměř nepoužívaná - pro odvod znehodnoceného vzduchu jsou místně instalovány odtahové ventilátory, zbytek objektu je větrán přirozeně - v kině jsou mimo jiné používány projektory, reproduktory - v bytě jsou používané běžné elektrospotřebiče jako chladnička, televize, sporák, počítač - nejvyšší odhadovaná spotřeba elektrické energie připadá na osvětlení a běžné kancelářské spotřebiče 3.5 Celkový potenciál energetických úspor Potenciál úspor tepla je možné hledat zejména ve snížení tepelných ztrát budovy prostřednictvím zateplení obvodových stěn, stropů, střech a výměnou výplní otvorů. Tabulka 25 - Potenciál energetických úspor pro jednotlivá opatření Popis navrhovaných opatření Potenciál energetických úspor (GJ/rok) Výměna výplní otvorů 210,8 Zateplení fasády 140,9 Zateplení střechy a stropu do exteriéru 100,5 Solární soustava pro předehřev TV 6,3 30

4 Návrh opatření ke snížení spotřeby energie 4.1 Návrh technického řešení Energetický audit při návrhu technických řešení vychází ze stávajícího stavu technologií a budovy, způsobu vytápění a ze znalostí v oblasti stavebnictví, výroby a distribuce tepla a elektrické energie. Faktory ovlivňující spotřebu tepelné energie: Zvolený systém zateplení a tloušťka použitého izolantu Prostup tepla otvorovými výplněmi - kvalita oken a ochlazovaných dveří Infiltrace spárami výplní - těsnění spár Poměr otvorových výplní a zdiva Způsob vytápění a ohřevu TV - volba zdroje tepla a topného média Regulace vytápění Existence zádveří Orientace otvorových výplní ke světovým stranám Využití vnitřních a vnějších zdrojů tepla tepelné zisky Energetické chování uživatelů objektu Výše uvedené faktory je vhodné posoudit v rámci "Energetického auditu". Energetický audit provádí návrh opatření, která přinesou co největší úspory při vynaložení co nejnižších investic. 4.1.1 Opatření č. 1 Název: Výměna výplní otvorů Popis: Původní výplně oken a dveří Výplně okenních otvorů jsou v objektu převážně původní, se součiniteli prostupu tepla U = 2,60 3,90 W/m 2 K. Vchodové dveře jsou také původní, se součinitelem prostupu U = 2,30 5,65 W/m 2 K. Původní výplně otvorů nesplňují současné tepelně technické požadavky dané normou ČSN 73 0540-2:2011, tedy U w = 1,50 W/m 2 K. Návrh opatření počítá s instalací nových oken s izolačním trojsklem s celkovým součinitelem prostupu tepla oken U w = 0,90 W/m 2 K, střešní okna budou nahrazena okny novými se součinitelem prostupu tepla oken U w = 1,00 W/m 2 K. Stávající dveře je doporučeno nahradit novými, s celkovým součinitelem prostupu tepla U d = 1,20 W/m 2 K. Nová okna a dveře tak splní doporučený součinitel prostupu tepla normou ČSN 73 0540-2:2011. Celková plocha výplní otvorů určených k výměně je 253,0 m 2. Cena včetně demontáže původních výplní a instalace nových je přibližně 8 470 Kč/m 2 včetně DPH (7 000 Kč/m 2 bez DPH). 31