JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH Pedagogická fakulta Katedra geografie DIPLOMOVÁ PRÁCE PREZOVÉ TÉMA VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Z POHLEDU ZEMPISU NA 2. STUPNI ZŠ AUTOR PRÁCE: Petra Švecová STUDIJNÍ OBOR: Z-P/ZŠ VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jií ekal, Ph.D. eské Budjovice 2010
Prohlášení: Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatn pouze s použitím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném znní souhlasím se zveejnním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob, fakultou elektronickou cestou ve veejn pístupné ásti databáze STAG provozované Jihoeskou univerzitou v eských Budjovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikaní práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona. 111/1998 Sb. zveejnny posudky školitele a oponent práce i záznam o prbhu a výsledku obhajoby kvalifikaní práce. Rovnž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikaní práce s databází kvalifikaních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikaních prací a systémem na odhalování plagiát. V eských Budjovicích dne. podpis
Podkování: Touto cestou bych ráda podkovala vedoucímu mé diplomové práce RNDr. Jiímu ekalovi, Ph.D. za odborné vedení a poskytnutí cenných rad pi píprav a zpracování této diplomové práce. Podkování patí také všem pedagogickým pracovníkm, kteí se úastnili dotazníkového šetení. Dále bych ráda podkovala rodim za trplivost a podporu bhem celého mého studia.
Anotace: Hlavním cílem diplomové práce je bližší analýza prezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech na 2. stupni ZŠ z pohledu zempisu. První ást práce se zabývá postavením a významem tohoto prezového tématu v RVP ZV, pedevším s drazem na zempisné vzdlávání, a shrnuje dosavadní zkušenosti s jeho výukou jednak na pilotních základních školách a také podle výsledk dotazníkového šetení na základních školách v míst mého bydlišt. Ve druhé ásti diplomové práce navrhuji vlastní pístup k výuce prezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech na 2. stupni ZŠ z pohledu uitele zempisu s ohledem na nové tendence ve vzdlávání. Uební materiál je koncipován do podoby pracovní uebnice a pro vyuující je také k dispozici metodická píruka propojená s touto uebnicí. Annotation: The main goal of this diploma thesis is further analysis of cross-curricural subject Education towards Thinking in European and Global Context at the second stage at the elementary school from the perspective of geography. The first part of the thesis is dealing with position and importance of this cross-curricular subject in Framework Education Programme for Elementary Education, especially with emphasis on geography education; is also summarizing existing experiences of its education first at pilot elementary schools and also according to results of a survey at elementary schools in place of my residence. I suggest my own attitude to educating cross-curricular subject Education towards Thinking in European and Global Context from the perspective of geography teacher with regard to new trends in education in the second part of my diploma thesis. Teaching material is designed in a form of a workbook and there is also available a methodological guide interfaced with this workbook for teachers.
OBSAH: 1. Úvod a cíle práce...6 2. Literární pehled...7 3. Metodika zpracování...10 3.1. Metodika dotazníkového šetení...10 3.2. Metodika vlastního návrhu výuky prezového tématu VMEGS...11 4. Obecná východiska...13 4.1. Hlavní principy navozované RVP ZV...14 4.2. Postavení a význam prezového tématu VMEGS...16 4.3. Role zempisu v prezovém tématu VMEGS...19 5. Shrnutí dosavadních zkušeností...23 5.1. Výstupy tzv. pilotních škol...23 5.2. Zkušenosti z vybraných bžných škol...27 5.3. Modelové oekávané výstupy...29 6. Pracovní uebnice...1-25 7. Metodická píruka pro uitele...1-39 Pracovní uebnice i metodická píruka pro uitele mají z dvodu možnosti individuálního využití a pehlednosti svj obsah. 8. Závr...97 9. Seznam použité literatury a dalších zdroj...98 Pílohy
1. ÚVOD A CÍLE PRÁCE V souvislosti se zavedením Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání do škol patí k aktuálním otázkám i problematika tzv. prezových témat. Hlavním smyslem prezových témat není nadmrný rozvoj vdomostí, ale pedevším dovedností a také ovlivování postoj, hodnot a jednání žák. Pro prezová? Jedná se totiž o témata, která žáky provázejí bhem celé povinné školní docházky a svým charakterem jdou napí vzdlávacími oblastmi. Ve své diplomové práci se zabývám konkrétn prezovým tématem Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech z pohledu zempisu na 2. stupni ZŠ. Pi výbru tématu diplomové práce jsem myslela hlavn na to, aby má práce byla použitelná i v praxi pro mé budoucí povolání uitelky. Dalším motivem volby byla výzva vytvoit nejen uební materiál s touto tématikou, ale poskytnout uitelm zempisu také metodickou podporu a to jak v oblasti teorie, tak v ukázce vhodných nápad. Hlavním cílem diplomové práce je vytvoení vlastního návrhu výuky prezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (dále jen VMEGS) na 2. stupni ZŠ z pohledu uitele zempisu s ohledem na nové tendence ve vzdlávání. Uební materiál je koncipován do podoby pracovní uebnice a pro vyuující je také k dispozici metodická píruka pro uitele propojená s uebnicí. Pracovní uebnice pedstavuje soubor dovednostních aktivit a inností a mla by uitelm usnadnit zaazení prezového tématu VMEGS do výuky zempisu na 2. stupni ZŠ. Metodická píruka pro uitele je doplnk k pracovní uebnici a nabízí ukázku zaazení tematických okruh prezového tématu VMEGS do vyuovacích hodin zempisu, odpovdi na veškeré otázky z pracovní uebnice, rzné webové odkazy a hlavn návody jak realizovat jednotlivé innosti, které jsou navrhnuty v pracovní uebnici a pispívají k naplování klíových kompetencí u žák. Dílím cílem práce, který pedcházel tvorb vlastního návrhu, byla bližší analýza prezového tématu VMEGS na 2. stupni ZŠ z pohledu zempisu podle pojetí Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání (dále jen RVP ZV), tzn. postavení a význam tohoto prezového tématu a roli zempisu pi jeho realizaci. Dále byla provedena analýza prezového tématu VMEGS ve školních vzdlávacích programech (dále jen ŠVP) pilotních základních škol (dále jen pilotních škol) a dotazníkového šetení na vybraných základních školách a pilotních školách za úelem zjištní jeho konkrétní podoby realizace ve výuce.
2. LITERÁRNÍ PEHLED Použitou literaturu lze rozdlit do nkolika skupin podle toho, ke které ásti diplomové práce byla využita. Pro napsání teoretické ásti jsem využila pedevším dokumenty Ministerstva školství mládeže a tlovýchovy R (dále jen MŠMT) a Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (dále jen VÚP). Dležitým zdrojem informací byl i internetový server www.rvp.cz, kde lze nalézt adu inspirujících píspvk z oblasti výuky podle RVP. Pi zpracování praktické ásti jsem použila zejména literaturu didaktickou a regionální. Teoretické literatury týkající se prezových témat, konkrétn prezového tématu VMEGS, je však k dispozici velmi málo, protože se jedná o pomrn novou problematiku. Pi zpracovávání teoretické ásti diplomové práce jsem využívala hlavn klíové dokumenty MŠMT a vzdlávací dokumenty VÚP. K tm nejdležitjším patí Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání - Kol. (2007a), který spolu s tzv. Bílou knihou - Kol. (2001), definuje oekávanou úrove vzdlávání v eské Republice. Kol. (2007a) vymezuje mj. cíle vzdlávání a vzdlávací obsah pro základní školy. Na základ tohoto dokumentu jsem vypracovala podkapitolu 4.1., ve které jsou popsány hlavní principy navozované RVP ZV a podkapitolu 4.2., která se zabývá postavením a významem prezového tématu VMEGS. O projektech, které podporovaly zavádní RVP ZV do praxe informuje publikace Kol. (2005). Tato výroní zpráva MŠMT pojednává souhrnn o stavu a rozvoji vzdlávací soustavy v eské republice za rok 2004. Publikace Pastorová, Slavík (2010) reaguje na problematiku zavádní prezových témat, která jsou v RVP ZV pojata pro výuku dosti obecn, což iní nkterým uitelm problémy pi jejich zapracování do svých ŠVP. Tento dokument pojednává o tzv. modelových oekávaných výstupech, které by mly školám poskytnout metodickou podporu pro výuku a hodnocení prezových témat. Pi psaní podkapitoly 5.3. jsem vycházela práv z této prbžné zprávy, protože je momentáln jediným informaním zdrojem o modelových oekávaných výstupech. Za užitenou publikaci pokládám píruku Kol. (2007b), která mi posloužila jako inspirace jak pracovat s klíovými kompetencemi. Základní informace a pojmy týkající se reformy eského školství mi piblížila píruka Zeman (2006). Hypotézu, že reforma školství je v eské republice zapotebí, podporují i výsledky mezinárodního výzkumu PISA. Publikace Paleková (2007) pináší výsledky tetího cyklu mezinárodního výzkumu PISA, který byl zamen na pírodní vdy.
Podstatný zdroj informací pedstavuje internetový server www.rvp.cz, který byl vytvoen pro podporu uitel pi školské reform a pedevším pro zavádní zmn do praxe. Vnuje se vzdlávání pedškolnímu, základnímu, gymnaziálnímu, speciálnímu a odbornému. Na tomto portálu jsem našla i nkteré výše uvedené dokumenty. Krom nich jsem zde nalezla i rzné lánky, komentáe k RVP, podrobnosti k ŠVP s píklady zpracování a praktické námty k výuce. Pro pochopení smyslu a podstaty prezového tématu VMEGS mi byly inspirací lánky Walterová (2004a, 2004b, 2004c), které se zaobírají nejen politickými a pedagogickými východisky tohoto tématu ale i prací se základními pojmy pi jeho realizaci. Zavádní evropské dimenze do výuky najdeme již ve starší publikaci Shennan (1991), která potvrzuje klíovou roli, kterou má výuka ve vytváení povdomí o evropanství. Podle autorky je nutné rozšiovat toto povdomí za úelem pípravy sebe samých na život uvnit mnící se Evropy. Na ní navázala ada dalších autor z pohledu geografického vzdlávání napíklad Convey, Speak (1993) a Halocha (1997). V praktické ásti mi cenné geograficko-didaktické informace poskytla publikace Kühnlová (1997). V této publikaci jsem nalezla krom rozmanitých metod a forem výuky i námty jak koncipovat výuku zempisu problémov nebo integrovan. Za další užitenou literaturu pokládám i tituly Kalhous, Obst (2003) a Šupka, Hofmann, Matoušek (1994), kde je jedna celá kapitola vnována didaktice regionální geografie. Pi tvorb vlastního návrhu koncepce výuky prezového tématu VMEGS mi pomohly ve formulování uebního textu, otázek a úkol pro žáky uebnice a metodické píruky. Jmenuji napíklad uebnice od nakladatelství Fraus, Prospektrum, Prodos, eské geografické spolenosti a Alter, jejichž pehled je uveden v seznamu literatury. Nkterá z tchto pedagogických nakladatelství patí i mezi partnery metodického portálu. Obecnou inspirací pro tvorbu pracovní uebnice mi byla publikace Valenta a kol. (1997). Metodikou prezových témat se zabývá publikace Kol. (2006a). Zde najdou uitelé postup jak zalenit prezové téma do ŠVP. Postup je názorn pedveden na prezovém tématu VMEGS. Tato publikace vhodn propojuje teorii s píklady a ukázkami. Nejvíce m ale inspirovala publikace Baar, Houdková (2010). Tato aktuální uebnice je urena pro základní školy a najdeme v ní uební text k prezovému tématu VMEGS. Celý text je sestaven do tí tematických okruh, které jsou dleny na kapitoly. Kapitoly uebnice odpovídají tématm jednotlivých tematických okruh prezového tématu VMEGS rozpracovaných v RVP ZV. Uebnice je ale spíše posunuta do historických, politických a kulturních souvislostí. Dále jsem v ní postrádala více metodiky. Na zmny obsahu i metod vzdlávání související s kurikulární reformou reaguje i píruka Henrik, Tlach (2006). Tato publikace poslouží nejen
pi sestavování uebních osnov vyuovacího pedmtu zempis na základních školách a v nižších ronících víceletých gymnázií. Jako píklad vhodné aplikace do praxe lze uvést prezentaci vlastního vzdlávacího obsahu vyuovacího pedmtu zempis v tabulkové podob, která je velmi pehledná a jsou z ní mimo jiné dobe itelné vazby mezi jednotlivými zempisnými tématy a prezovými tématy. Tato píruka mi byla dobrým pomocníkem práv pi hledání vazeb mezi konkrétním zempisným uivem a prezovým tématem VMEGS. Dležité informace z regionální geografie jsem erpala z pednášek z regionální geografie IV. a z geografie eské republiky II Mgr. M. Vanury, Ph.D., na katede Geografie PF JU. Z tištné literatury jsem používala publikaci Boukalová (1997) a Mašek, Sekyrová (2005), ze kterých jsem získala informace o pírodních pomrech, obyvatelstvu a ekonomice zemí. Inspirací pro tvorbu kapitoly Rekordy Zem v pracovní uebnici mi byla kniha Ondrejka (1992), která pináší zajímavé údaje o rekordech neživé pírody. Poznatky o evropské historii a institucích Evropské unie mi poskytla kniha Baldwin, Wyplosz (2008). Inspirující píspvky z oblasti globálních problém lidstva mi poskytl internetový server www.geografickerozhledy.cz (konkrétní použité lánky uvádím v internetových zdrojích na konci práce). Pomocným zdrojem pi zhotovování práce byly také rzné internetové zdroje, odkud jsem získávala aktuální data, obrázky a mapy. Použité internetové zdroje uvádím v seznamu literatury. Pro samostatnou práci s programem MicroSoft Publisher 2003 jsem použila manuál od autora Matj (2006).
3. METODIKA ZPRACOVÁNÍ Diplomová práce je rozdlena na ást teoretickou a praktickou. Teoretická ást nejprve strun shrnuje nejdležitjší obecná východiska reformy eského školství s drazem na evropskou dimenzi ve vzdlávání. Po kapitole 4.1., která shrnuje hlavní principy vzdlávání podle RVP ZV, následují kapitoly 4.2. a 4.3., které se zabývají bližší analýzou prezového tématu VMEGS v RVP ZV a role zempisu v nm. Tyto podkapitoly byly zpracovány na základ samotného dokumentu RVP ZV (jeho konené verze 2007), citovaného jako Kol. (2007a). Pátá kapitola shrnuje zkušenosti ze ŠVP pilotních škol a také vybraných základních škol na základ dotazníkového šetení. Získané informace pak byly využity v praktické ásti pi vlastním návrhu výuky prezového tématu VMEGS na 2. stupni ZŠ z pohledu uitele zempisu. 3.1. Metodika dotazníkového šetení Tvorb diplomové práce pedcházela analýza prezového tématu VMEGS v ŠVP pilotních škol. Seznam 16ti pilotních škol jsem získala na stránkách VÚP. Ze ŠVP pilotních škol jsem mla možnost si jich prohlédnout jen deset (pilotní školy nemají povinnost své ŠVP zveejovat na svých stránkách). Bohužel pi žádosti o zbývající ŠVP mi bylo vedením škol sdleno, že jsou k dispozici pouze k nahlédnutí v editeln. Konený poet škol se tedy snížil na deset (seznam analyzovaných pilotních škol pikládám v píloze. 2). Výsledky analýzy, jejíž souástí jsou i komentované ukázky zpracování prezového tématu VMEGS do ŠVP, jsou uvedeny v kapitole 5.1. Jako hlavní výzkumnou metodu své diplomové práce jsem vybrala dotazníkové šetení. To bylo zameno na zjištní toho, jak vnímají vyuující prezové téma VMEGS a jak pohlížejí na jeho reálné uplatnní ve výuce. Šetení jsem provedla nejen na pilotních školách ale i na vzorku bžných škol. Dotazník ítal sedm otázek, šest z nich vyžadovalo formulaci vlastní odpovdi a jedna otázka umožovala výbr odpovdi z pedložených variant. O vyplnní dotazníku jsem požádala 16 vyuujících z pilotních škol a 15 pedagog z dalších základních škol, kteí uí zempis. Vzorový dotazník pikládám v píloze. 1. Pro dotazníkové šetení na ostatních základních školách jsem využila školy v míst mého bydlišt (msto Horažovice), v míst mého bývalého bydlišt (msto Strakonice) a školy sídlící v eských Budjovicích, na kterých jsem absolvovala prbžnou praxi.
Dotazníkové šetení jsem provedla v íjnu a listopadu roku 2009. Na všech školách jsem si nejdíve telefonicky domluvila osobní schzku s editeli a ti m pak odkázali na vyuující zempisu, které jsem požádala o vyplnní dotazníku. Zptn jsem získala z 15 dotazník 11 vyplnných (seznam analyzovaných základních škol pikládám v píloze. 2). Výsledky dotazníkového šetení tohoto vzorku základních škol jsou uvedeny v kapitole 5.2. Dotazníkové šetení na pilotních školách jsem provedla elektronickou cestou v ervnu roku 2010 a pak vzhledem k nulové odezv opakovan v záí stejného roku. Výsledky z dotazníkového šetení na pilotních školách nemohly být zpracovány, protože jsem zpt získala jen jeden vyplnný dotazník. 3.2. Metodika vlastního návrhu výuky prezového tématu VMEGS Pi sestavování návrhu výuky prezového tématu VMEGS jsem mimo jiné vycházela z výsledk analýzy prezového tématu VMEGS v ŠVP pilotních škol, z dokumentu RVP ZV a z vlastního dotazníkového šetení. Dále jsem se zamyslela nad smyslem a praktickým využitím daného tématu. Prezové téma VMEGS jsem se rozhodla realizovat formou integrace všech jeho tematických okruh do pedmtu zempis. Vycházela jsem ze zadání diplomové práce, kde je uvedeno zpracovat toto prezové téma z pohledu zempisu. Zárove si ale uvdomuji, že prezové téma mže být integrované i do jiných vyuovacích pedmt a mže být použita i jiná forma realizace (nap. projekt nebo samostatný pedmt). Návrh jsem sestavila tak, aby se dal uplatnit v hodinách zempisu na 2. stupni ZŠ. Pak jsem definovala konkrétní cíle pro každý tematický okruh prezového tématu VMEGS, abych si na základ zjištní cíl stanovila oekávané výstupy a zárove vytvoila plán urující obsah uiva. Pi sestavování cíl jsem postupovala tak, že jsem vzala v úvahu pínosy prezového tématu VMEGS stanovené v RVP ZV, oekávané výstupy tematických okruh pedmtu zempis a klíové kompetence. Pracovní uebnici jsem navrhla tak, aby žáky zaujala, aktivovala je k innosti a aby si z hodin odnášeli nejen nové poznatky, ale nauili se vnímat své okolí v širších souvislostech. Pracovní uebnici Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech z pohledu zempisu jsem rozdlila do tí tematických okruh podle RVP ZV Objevujeme Evropu a svt, Evropa a svt nás zajímá a Jsme Evropané, které jsou pak ješt dleny na jednotlivá témata. Uebnice vysloven nekopíruje stanovená témata v RVP ZV pro každý tematický okruh prezového tématu VMEGS, protože tato témata nejsou zcela závazná. Na zaátku každé kapitoly je krátký motivaní úvod, který se vztahuje k dané problematice. Texty jsou
doplnny obrázky, mapkami, otázkami a úkoly, které jsou zameny na dovednostní aktivity a innosti. Každé téma je navrženo na jednu vyuovací hodinu. Pro vytvoení pracovní uebnice jsem použila program MicroSoft Publisher 2003. Dále jsem vytvoila Metodickou píruku pro uitele, která je dodatkem k pracovní uebnici Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech z pohledu zempisu. Jednotlivé kapitoly jsou v metodické píruce uspoádány shodn s pracovní uebnicí. Na zaátku každé kapitoly je uveden komentá a tabulka, ze kterých je možné vysledovat zaazení tematických okruh prezového tématu VMEGS s rozpracováním do dílích témat a uvedením, ve kterém roníku vyuovacího pedmtu zempis budou realizovány vetn jejich oekávaných výstup a uiva. V píruce jsou dále odpovdi na veškeré otázky (je zde znovu uvedeno plné znní jednotlivých otázek) z pracovní uebnice, ale hlavn je zde uveden návod jak realizovat jednotlivé innosti, které jsou navrhnuty pro každé z dílích témat v pracovní uebnici a pispívají k naplování klíových kompetencí u žák. Metodickou píruku jsem zhotovila v programu MicroSoft Word 2003.
4. OBECNÁ VÝCHODISKA Spolenost i pracovní trhy (nejen ten eský, ale pedevším evropské) v dnešní dob vyžadují dosti odlišné vzdlávání, než jaké díve nabízela vtšina eských škol. Žáci by si krom pedmtových vdomostí a dovedností mli také osvojit schopnosti, které mohou uplatnit v praktickém život jako napíklad umt spolupracovat ve skupin, být schopni se pizpsobit novým situacím, umt vyjádit a obhájit vlastní názor, dokázat erpat informace z rzných zdroj a podobn. Podle Zemana (2006) zmny ve vzdlávání reagují na obecný vývoj moderní pedagogiky v kontextu celé Evropy (pedevším její západní ásti), a zárove odpovídají i výsledkm nkolika mezinárodních srovnání školských systém, která eskému školství opakovan vytýkají, že se píliš zamuje na pedávání dat a pojm a že ve vzdlávání eských dtí schází praktická využitelnost. Píkladem mže být mezinárodní výzkum PISA (Programme for International Student Assessment), který je organizovaný od roku 2000 v pravidelných tíletých cyklech Organizací pro hospodáskou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD). Šetení opakovan potvrdilo, že eští žáci mají problémy s porozumním tenému textu, za to jsou pesyceni pojmy. V roce 2000 zaala Rada pro vzdlávací politiku pracovat na strategickém dokumentu jako souásti dlouhodobého plánu smování eského školství. Na jeho konci stála v únoru 2001 tzv. Bílá kniha (Národní program rozvoje vzdlávání v eské republice), která byla významným impulzem pro zavedení evropské dimenze a zaazení prezového tématu VMEGS do RVP. V Bílé knize byly formulovány cíle školy pro Evropu následovn: poteba komunikovat ve dvou jazycích výchova k poznání, toleranci a respektování odlišností výchova k poznání a vdomí evropských koen i našeho národního pínosu evropské civilizaci cíle a dvody evropské integrace Zavádní evropské dimenze do vzdlávání sice najdeme už i v dívjších uebních osnovách a uebnicích jednotlivých vyuovacích pedmt, zejména djepisu, zempisu, cizích jazyk a esteticko-výchovných pedmt, ale jak uvádí Walterová (2005a) z analýz dívjších osnov je patrné, že chybl integrující princip a hlubší objasnní pojmu Evropa a evropanství. Uební látka byla sice frekventovaná ale encyklopedicky azená bez vnitních vazeb a souvislostí. Nkterá klíová témata byla podcenna jako nap. pochopení identity vlastního národa v evropském kontextu, jiným zase nebyla vnována dostatená pozornost
(píkladem mžou být promny Evropy po druhé svtové válce nebo globální problémy). Dsledkem tohoto pístupu byl obraz Evropy u žák nepesný. Vnímání rozdíl bylo výraznjší než chápaní historických a kulturních souvislostí a spolených koen. Vztahy k jiným evropským národm byly spíše ovlivnny výchovou v rodin a bžnými stereotypy než školním vzdláváním. Kulturní zkušenosti byly založené pevážn na možnostech turistiky, krátkodobých rekreaních pobyt a výlet. Evropa nebyla vnímána jako prostedí sdílené, nýbrž jako prostor odlišný od našeho domácího (národního). Vstupem eské republiky do Evropské unie pijal eský vzdlávací systém úkol zavádt evropskou dimenzi do vzdlávání. Tento úkol je sice spolený všem lenským zemím EU, ale každá zem si vytváí své vzdlávací programy a volí takové pístupy, které odpovídají její kulturní a vzdlávací tradici. 4.1. Hlavní principy navozované RVP ZV RVP ZV byl od roku 2001 pipravován VÚP v souladu s kurikulární reformou, jejíž základní principy byly formulovány v tzv. Bílé knize a zakotveny v zákon. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (dále jen školský zákon). Byl projednáván ve veejných diskusích s uiteli, editeli škol a dalšími pedagogy i odborníky rzných profesí. Od roku 2002 byla tvorba ŠVP, vytváených na základ RVP ZV, ovována více než dvma tisíci uiteli a editeli tzv. pilotních škol (viz dále). Zkušenosti z praxe pilotních škol byly využity v dalších postupn vznikajících verzích RVP ZV. Školy, které mly pipraveny svj ŠVP, mohly podle nj zahájit výuku v 1. a 6. roníku od 1. 9. 2005. Ostatní základní školy pak povinn zahájily výuku podle ŠVP v 1. a 6. roníku od 1. 9. 2007. RVP ZV pedstavuje v nov navrženém dvoustupovém kurikulu dokument, který pipravil stát. RVP ZV je dokument programový, tzn. že není uren pímo k výuce. ZŠ si pak na jeho základ pipravily svj ŠVP. Vyuující tak mli možnost vytvoit si vlastní ŠVP, který je založen na jejich pedstavách a zkušenostech s výukou. Tento pístup podporuje pedagogickou autonomii a bere ohled na poteby žák. Uitelé už tak nejsou vázáni na tradiní osnovy, kterých se díve museli držet. Lze tedy velmi snadno nkteré mén podstatné uivo vynechat i zredukovat nebo naopak nkterý pínosný projekt prodloužit. Vzdlávací obsah základního vzdlávání je v RVP ZV orientan rozdlen do devíti vzdlávacích oblastí. Jednotlivé vzdlávací oblasti jsou tvoeny jedním vzdlávacím oborem
(pedmtem) nebo více obsahov blízkými vzdlávacími obory: Jazyk a jazyková komunikace (eský jazyk a literatura, Cizí jazyk) Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace) Informaní a komunikaní technologie (Informaní a komunikaní technologie) lovk a jeho svt (lovk a jeho svt) lovk a spolenost (Djepis, Výchova k obanství) lovk a píroda (Fyzika, Chemie, Pírodopis, Zempis) Umní a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) lovk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tlesná výchova) lovk a svt práce (lovk a svt práce) Kol. (2007a). Záleží na škole jak pojme výuku jednotlivých oblastí. Bu mže zstat u stávajících pedmt, nebo mže nkteré vzdlávací obory spojit do samostatného pedmtu. Obsah vzdlávacích obor je tvoen oekávanými výstupy a uivem. Oekávané výstupy mají innostní povahu, jsou prakticky zamené, využitelné v bžném život a ovitelné. RVP ZV stanovuje oekávané výstupy na konci 3. roníku jako orientaní (nezávazné) a na konci 5. roníku a 9. roníku jako závazné. Uivo je v RVP ZV strukturováno do jednotlivých tematických okruh (témat, inností) a je chápáno jako prostedek k dosažení oekávaných výstup. Podstatným prvkem jsou klíové kompetence, které jsou v RVP ZV definovány jako soubory vdomostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot dležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do spolenosti a budoucí uplatnní v život. S termínem kompetence již pracovaly nkteré naše starší vzdlávací programy, ale na rozdíl od uiva nebyly chápány jako cíl vzdlávání. Naproti tomu RVP ZV uvádjí klíové kompetence jako jeden z výsledk vzdlávání. K jejich utváení a postupnému rozvíjení by ml smovat veškerý obsah vzdlávání, ale i všechny aktivity a innosti, které ve škole probíhají. V etap základního vzdlávání jsou podle Kol. (2007a) za klíové považovány: kompetence k uení kompetence k ešení problém kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence obanské kompetence pracovní
Významnou a nedílnou souástí základního vzdlávání jsou i okruhy reprezentující soudobé problémy svta. Ty jsou v RVP ZV nazývány prezovými tématy a mají formovat zejména postoje a hodnotový žebíek žák. Tematické okruhy prezových témat procházejí napí vzdlávacími oblastmi a umožují propojení vzdlávacích obsah jednotlivých obor. Tím pispívají k ucelení vzdlávání žák a pozitivn ovlivují proces utváení a rozvíjení jejich klíových kompetencí. Stejn výraznou inovací je posílení hodinové dotace urené pro výuku cizích jazyk a draz na osvojování informaních a komunikaních technologií (dále také ICT). Pedpokládá se, že práv tyto inovace spolu se zmnami ve stylu uení a v klimatu školy pispjí k osobnostnímu rozvoji žák a jejich zapojení do spolenosti. RVP ZV navazuje na RVP pro pedškolní vzdlávánídále jen RVP PV) a je zárove závazný pro všechny stední školy pi stanovování požadavk pijímacího ízení. Jedná se o otevený dokument, který bude v uritých asových etapách inovován podle mnících se poteb spolenosti, zkušeností uitel se ŠVP i podle mnících se poteb a zájm žák. 4.2. Postavení a význam prezového tématu VMEGS Prezové téma VMEGS je jedním z šesti prezových témat, které byly zaazeny do RVP ZV. Dalšími jsou Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického obana, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Všechna prezová témata mají jednotné zpracování. V charakteristice prezových témat je zdraznn jejich význam a postavení v základním vzdlávání a vyjáden vztah ke vzdlávacím oblastem. Dále je naznaen jejich pínos k rozvoji osobnosti žáka nejen v oblasti vdomostí, dovedností a schopností, ale také v oblasti postoj a hodnot. Obsah prezových témat je rozpracován do tematických okruh. Každý tematický okruh obsahuje nabídku dílích témat, která ale nejsou závazná. Prezová témata jsou povinnou souástí základního vzdlávání. Žáci se musí bhem devítileté docházky seznámit se všemi prezovými tématy respektive jejich tematickými okruhy na 1. i 2. stupni. Záleží však na rozhodnutí školy, ve kterých ronících a jakým zpsobem budou jednotlivá prezová témata uplatnna. Realizace prezových témat mže probíhat rznými zpsoby: mohou být souástí jednotlivých vyuovacích pedmt, realizována v podob školního projektu nebo semináe, i jako jiná školní akce, mže ale být vytvoen i samostatný vyuovací pedmt nebo vzniknout kombinace uvedených forem.
Základem prezového tématu VMEGS je podle Kol. (2007a) zdraznní evropské dimenze ve vzdlávání, která úzce souvisí s rozvojem globálního myšlení a mezinárodního porozumní. Hlavním cílem by mla být výchova oban s uvdomním si evropské identity, evropské sounáležitosti a souasném respektování národní identity. Prezové téma prostupuje celým základním vzdláváním, prolíná se tém všemi vzdlávacími oblastmi (viz níže) a podle Baara a Houdkové (2010) využívá, aktualizuje a propojuje poznatky pedevším ze vzdlávacího oboru Djepis a Zempis (politický a kulturní). Pi realizaci prezového tématu VMEGS na 1. stupni ZŠ se nejvíce prostoru otevírá ve vyuovacích pedmtech, které vycházejí ze vzdlávací oblasti lovk a jeho svt. Jde o pedmty se spoleenskovdním zamením (prvouka, vlastivda, pírodopis). V rámci této oblasti se žáci uí vnímat základní vztahy ve spolenosti, porozumt souasnému zpsobu života, jeho pednostem i problémm. Nkteré ásti tematických okruh prezového tématu VMEGS mžou být zalenny i v rámci vzdlávacích oblastí Jazyk a jazyková komunikace a Informaní a komunikaní technologie (viz dále). Na 2. stupni ZŠ na vzdlávací oblast lovk a jeho svt svým vzdlávacím obsahem navazují vzdlávací oblasti lovk a spolenost a lovk a píroda, které se také vztahují k prezovému tématu VMEGS. Nejvýraznji je prezové téma VMEGS realizováno ve vzdlávací oblasti lovk a spolenost, která seznamuje žáky s vývojem spolenosti a s dležitými spoleenskými jevy a procesy. Konkrétn se jedná o vzdlávací obory Djepis a Výchova k obanství s pímou vazbou na spoleenskovdní ást vzdlávacího oboru Zempis, který je umístn ve vzdlávací oblasti lovk a píroda. Prezové téma se dále vztahuje ke vzdlávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, konkrétn v pedmtech eský jazyk a literatura a cizí jazyky. Jde o klí k bezprostednímu dorozumní a k práci s originálními zdroji pi poznávání života a kultury evropské i svtové. V prezovém tématu VMEGS se uplatují i dovednosti osvojené ve vzdlávací oblasti Informaní a komunikaní technologie, zejména pi práci s internetem, kdy se žáci uí získávat informace o zemích Evropy a svta. Vybrané ásti jednotlivých tematických okruh prezového tématu jsou dále zalenny i do vzdlávacích oblastí Umní a kultura a lovk a zdraví. Prezové téma zde rozvíjí vztah k evropské a svtové kultue a pispívá k orientaci v globálních problémech souvisejících se zdravím. Prezové téma VMEGS, stejn jako ostatní prezová témata, pispívá zejména k rozvoji klíových kompetencí a k vytváení žádoucích postoj a návyk žák. Podílí se na rozvíjení kompetence k ešení problém, tedy schopnosti žáka identifikovat problém,
vyhledat k nmu informace z rzných zdroj, navrhnout ešení a snažit se ho zrealizovat. Dále rozvíjí kompetence k uení, zejména pak snaha nauit žáka uvádt vci do souvislostí a propojit do širších celk poznatky z rzných vzdlávacích oblastí. Nemén podstatné místo zaujímá rozvíjení kompetence komunikativní a kompetence sociální a personální, které upevují komunikaci a spolupráci. Pak také rozvíjí kompetenci obanskou, která vede k respektování tradic, kulturního i historického ddictví našeho národa. Zárove formuje postoje k Evrop a ke svtu. Obsah prezového tématu VMEGS se v RVP ZV dlí na ti tematické okruhy, které jsou pak ješt dleny na dílí témata: Evropa a svt nás zajímá - rodinné píbhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a svta; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evrop a svtu; naši sousedé v Evrop; život dtí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národ Evropy Objevujeme Evropu a svt - naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svt; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropan a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdlávání mladých Evropan Jsme Evropané - koeny a zdroje evropské civilizace; klíové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; tyi svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozdluje; mezinárodní organizace a jejich pispní k ešení problém dtí a mládeže Kol. (2007a). Výbr dílích témat a zpsob jejich zpracování v uebních osnovách je v kompetenci každé školy. Pínos prezového tématu VMEGS k rozvoji osobnosti žáka definuje RVP ZV takto: V oblasti vdomostí, dovedností a schopností prezové téma: rozvíjí a integruje základní vdomosti potebné pro porozumní sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy prohlubuje porozumní vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdíl na vznik a ešení globálních problém v jejich vzájemných souvislostech prohlubuje základní vdomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na ešení globálních i lokálních
problém v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet spolené znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech rozšiuje a prohlubuje dovednosti potebné pro orientaci v evropském prostedí, seberealizaci a ešení reálných situací v oteveném evropském prostoru prohlubuje vdomosti potebné k pochopení souvislostí evropských koen a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integraního procesu vede k pochopení významu spolených politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich innosti na osobní i obanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zptného ovlivování a využívání vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropan a iniciuje zájem žák o osobnostní vzory rozvíjí schopnost racionáln uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání spolených evropských perspektiv. V oblasti postoj a hodnot prezové téma: pomáhá pekonávat stereotypy a pedsudky obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevených životních perspektiv rozšíených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi kultivuje postoje k Evrop jako širší vlasti a ke svtu jako globálnímu prostedí života utváí pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti podporuje pozitivní postoje k tradiním evropským hodnotám upevuje osvojování vzorc chování evropského obana a smysl pro zodpovdnost Kol. (2007a). 4.3. Role zempisu v prezovém tématu VMEGS Zempis je vda studující prostorové rozmístní objekt a jev v krajin, vztahy mezi nimi ale i mezi lidmi, pírodou a životním prostedím. Stojí na rozhraní pírodních, spoleenskovdních a technických vdních obor, má tedy integraní a multidisciplinární charakter a dlí se na adu dílích disciplín. Názor, že geografie popisuje místa a jevy na Zemi, je dávno pekonán. V dnešní dynamicky mnící se dob je potebné rozumt prostorovým souvislostem lidí, míst, pírody a životních prostedí na Zemi, dnes nestaí vdt
kde, ale pro a co z toho plyne. Je nutné si uvdomit praktickou využitelnost v rozhodovacích procesech lidí (Bustová, 2008). Zempis je jako vzdlávací obor v RVP ZV spolen s Fyzikou, Chemií a Pírodopisem zaazen do vzdlávací oblasti lovk a píroda. Vzhledem k jeho pírodovdnému i spoleenskovdnímu charakteru mohou být nkteré jeho oekávané výstupy podle RVP ZV realizovány v rámci další vzdlávací oblasti lovk a spolenost. Obsah vzdlávacího oboru Zempis je rozdlen v RVP ZV do následujících tematických okruh: Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Pírodní obraz Zem Regiony svta Spoleenské a hospodáské prostedí Životní prostedí eská republika Terénní geografická výuka, praxe a aplikace. Podrobnost obsahu vzdlávacího oboru zempis se odvíjí od asové dotace, která je vyuovacímu pedmtu dána ve školním uebním plánu. RVP ZV totiž stanovuje pouze minimální dotaci pro celé vzdlávací oblasti. Týdenní asové dotace zempisu se v jednotlivých ronících 2. stupn základních škol pohybují maximáln do dvou hodin. Mezi nejastji užívané modely patí 2+2+1+1, 2+2+2+1 nebo 2+2+2+2, což znamená, že v 6. a 7. roníku mají žáci dv hodiny zempisu týdn a v roníku 8. a 9. jednu nebo dv hodiny týdn. Šance na posílení asové dotace zempisu bývá tzv. disponibilní dotace, která je u 2. stupn základní školy 18 hodin. Tato dotace mimo jiné mže posloužit k uskutenní prezových témat. Šíka zábru zempisu ho peduruje jako profilující pedmt pi realizaci nkterých prezových témat. Jedním z nich je nepochybn prezové téma VMEGS. Pro urení významu zempisu v prezovém tématu VMEGS je dležité si uvdomit jak je prezové téma VMEGS propojeno s jeho vzdlávacím obsahem. K tomu mohou pomoci nkteré oekávané výstupy jednotlivých tematických okruh pedmtu zempis, které souvisí s prezovým tématem VMEGS. Je možné je využít jako vodítka pro jeho efektivní zalenní a úspšnou realizaci. Ve všech tech tematických okruzích prezového tématu VMEGS žáci využívají dovednosti, které se nauí v tematickém okruhu Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie. V jeho rámci se žáci uí používat geografickou, topografickou a
kartografickou terminologii, dále vyhledávat, srovnávat a hodnotit geografické informace a zdroje dat a pracovat s rznými druhy map. V tematickém okruhu Pírodní obraz Zem získají žáci znalosti mimo jiné i o pírodní sfée, které mžou uplatnit v dílím tématu Evropské krajiny. Se zempisem svtadíl a oceán se žáci seznámí v tematickém okruhu Regiony svta. Nauí se orientovat na politických, obecn zempisných a tematických mapách jednotlivých svtadíl a vyhledávat jejich jednotlivé regiony a zhodnotit jejich hospodáský a politický význam. Tyto vdomosti také žáci využijí pi realizaci prezového tématu VMEGS, nap. v dílích tématech Naši sousedé v Evrop, Život dtí v jiných zemích, Evropa a svt, Státní symboly evropských zemí a Co Evropu spojuje a co ji rozdluje. Tematický okruh Spoleenské a hospodáské prostedí je na rozhraní spoleenského a hospodáského zempisu, tzn. že úzce souvisí se vzdlávacími obory Djepis a Výchova k obanství. Tento tematický okruh obsahuje oekávané výstupy, které pímo souvisejí s prezovým tématem VMEGS. Jedná se o oekávané výstupy kdy žák: posoudí na pimené úrovni prostorovou organizaci svtové populace, její rozložení, strukturu, rst, pohyby a dynamiku rstu a pohyb zhodnotí pimen strukturu, složky a funkce svtového hospodáství porovnává pedpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístní hospodáských aktivit porovnává státy svta a zájmové integrace stát svta lokalizuje na mapách jednotlivých svtadíl hlavní aktuální geopolitické zmny a politické problémy v konkrétních regionech Kol. (2007a). Tematický okruh Životní prostedí žáky seznámí mimo jiné s globálními environmentálními problémy, nap. vliv lidské innosti na krajinu a životní prostedí. I tento tematický okruh kooperuje s ostatními pírodovdnými a spoleenskými vyuovanými pedmty a uplatní se pi realizaci prezového tématu VMEGS. Regionálním zempisem vlasti a místního regionu se zabývá tematický okruh eská republika. V tomto smru navazuje nejvíce na vlastivdu na 1. stupni základní školy, která je v RVP ZV souástí vzdlávací oblasti lovk a jeho svt. Tematický okruh obsahuje oekávané výstupy, které také pímo souvisejí s prezovým tématem VMEGS. Jedná se o oekávané výstupy kdy žák: hodnotí a porovnává na pimené úrovni lidský a hospodáský potenciál eské republiky v evropském a svtovém kontextu
uvádí píklady úasti a psobnosti eské republiky ve svtových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích stát Kol. (2007a). Vdomosti z tohoto tematického okruhu žáci využijí nap. v dílím tématu Naše vlast a Evropa, Mezinárodní setkávání, Evropská integrace, Instituce Evropské unie a jejich fungování a Mezinárodní organizace a jejich pispní k ešení problém dtí a mládeže. S trochou nadsázky by se tedy dalo konstatovat, že prezové téma VMEGS je pedevším geografické.
5. SHRNUTÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ V kvtnu 2004 zaaly být pipravovány projekty podporující zavádní RVP ZV do praxe se spolufinancováním z prostedk Evropského sociálního fondu (dále jen ESF). Jak uvádí Kol. (2005), jejich cílem bylo pispt k modernizaci vzdlávání prostednictvím ŠVP a ovit fungování dvoustupového kurikula v základním vzdlávání. V srpnu 2004 byl schválen systémový projekt Pilot Z (uren k ovování ŠVP na 2. stupni vybraných ZŠ) a projekt Pilot 1 (uren pro 1. stupe). Projekty byly zahájeny 1. záí 2004 a ukoneny v únoru 2007. Do projektu bylo zaazeno 16 základních škol, tzv. pilotních škol, které se staly nositeli zmn ve vývoji základního školství. Ty v pedchozích dvou letech (2002 2004) vypracovaly své ŠVP a Pilot Z a Pilot 1 jim umožnil ovit si vytvoené programy v praxi. Ovování probíhalo pod odborným vedením VÚP a bylo zameno pedevším na cizí jazyky, ICT, klíové kompetence a autoevaluaci školy (dotváení vhodných nástroj na hodnocení práce školy). Na jednotlivých školách byly zárove sbírány píklady dobré praxe, s cílem nabídnout je v závru projektu jako inspirativní materiál všem školám. Zásadní význam mají výstupy projektu pro všechny základní školy, kterým získané zkušenosti poskytnou metodickou podporu pi výuce podle ŠVP. Výstupy z projektu jsou zveejnny na Metodickém portálu www.rvp.cz, aby byly pístupné i ostatním školám. V pvodní tvorb ŠVP pilotních škol nepatila ješt prezová témata k povinn zpracovávaným ástem, a tak se jejich podrobnjšímu zpracování ada škol nevnovala. Pi dalších úpravách a pi postupném dotváení ŠVP byla zalenna prezová témata do vzdlávacího obsahu. 5.1. Výstupy tzv. pilotních škol Jak již bylo v kapitole 3.1. naznaeno, provedla jsem analýzu prezového tématu VMEGS v ŠVP pilotních škol. Z analýzy ŠVP desíti pilotních škol vyplynulo, že prezové téma VMEGS je realizováno zejména formou integrace v souvislosti s uivem jednotlivých pedmt. Vtšina pilotních škol má ve svých ŠVP samostatnou pehledovou tabulku, ze které je možné vysledovat pouze zaazení tematických okruh prezového tématu VMEGS do jednotlivých roník a vyuovacích pedmt, ale vlastní obsah prezového tématu VMEGS chybí. Z této tabulky je patrné, že pilotní školy zaleují prezové téma VMEGS na 1. stupni ZŠ do vzdlávací oblasti lovk a jeho svt, Jazyk a jazyková komunikace a Informaní a komunikaní technologie. Na 2. stupni ZŠ je vzdlávací obsah nejvíce integrován do
vzdlávacích oblastí lovk a spolenost a lovk a píroda, konkrétn se jedná o vzdlávací obory Výchova k obanství, Djepis a Zempis. Své uplatnní najde i vzdlávací oblast Jazyk a jazyková komunikace a Umní a kultura. Ve vtšin pípad není ovšem ze ŠVP možné vysledovat konkrétní formy realizace, pípadn rozpracování daného tematického okruhu do oekávaných výstup, pípadn uiva. Vtšina pilotních škol se omezuje pouze na uvedení tematického okruhu prezového tématu VMEGS ve svých ŠVP a o míe provázanosti a uplatnní ve výuce není zmínka. Výjimku pedstavuje ZŠ Londýnská 34 se sídlem v Praze. Prezová témata jsou nejdíve uvedena v jejím ŠVP v kapitole Zalenní prezových témat, kde je jejich výet vetn jejich tematických okruh, roník a vyuovacích pedmt, ve kterých jsou realizována. Dále jsou znovu prezová témata zaazena do obsahu vyuovacích pedmt ve form pehledných tabulek (viz ukázka níže), které ukazují vhodné zalenní jednotlivých tematických okruh prezového tématu VMEGS s rozpracováním do dílích témat a uvedením, ve kterých vyuovacích pedmtech (vetn jejich oekávaných výstup a uiva) a ronících budou realizovány. Na 1. stupni je prezové téma VMEGS nejastji zaazeno do vyuovacího pedmtu lovk a jeho svt, který integruje vzdlávací oblasti lovk a jeho svt, Matematika a její aplikace a Informaní a komunikaní technologie a vybrané oekávané výstupy doplujícího oboru Etická výchova. Dále se prezové téma VMEGS objevuje i v pedmtu eský jazyk a literatura, kde navazuje na oekávané výstupy tematického okruhu Komunikaní a slohová výchova (nap. oekávaný výstup žák te s porozumním pimen nároné texty potichu i nahlas ). Na 2. stupni je prezové téma VMEGS nejastji zaleováno do vzdlávacích obor Výchova k obanství, Djepis a Zempis, tedy do pedmt, které již na úrovni RVP ZV obsahují oekávané výstupy pímo související s prezovým tématem VMEGS. Ve výchov k obanství se jedná o oekávané výstupy tematického okruhu Mezinárodní vztahy, globální svt: oekávaný výstup žák popíše vliv zalenní R do EU na každodenní život oban nebo žák uvede nkteré významné mezinárodní organizace a spoleenství, k nimž má R vztah. V djepise se uplatují zejména témata, která se týkají moderních djin. V zempise to jsou oekávané výstupy hlavn z tematického okruhu Spoleenské a hospodáské prostedí (nap. žák lokalizuje na mapách jednotlivých svtadíl hlavní aktuální geopolitické zmny a politické problémy v konkrétních svtových regionech) a Regiony svta. Sledujeme-li vzdlávací obor lovk a svt práce, vidíme, že v integraci se uplatuje tematický okruh Svt
práce (nap. žák posoudí své možnosti pi rozhodování o volb vhodného povolání a profesní pípravy). V pírodopise se jedná o oekávané výstupy tematického okruhu Základy ekologie: oekávaný výstup žák uvede píklady kladných i záporných vliv lovka na životní prostedí a píklady narušení rovnováhy ekosystému. Uplatnní prezového tématu VMEGS dochází i v pedmtu Informaní a komunikaní technologie v rámci tematického okruhu Zpracování a využití informací: oekávaný výstup žák zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální form. Prezové téma VMEGS je také integrováno do cizích jazyk. Jedná se o reálie píslušných zemí a možnosti studia v zahranií. Ve vyuovacích pedmtech hudební a výtvarná výchova je prezové téma VMEGS vtšinou zaleováno v rámci historického pehledu umleckých epoch. Tab. 1. Ukázka zpsobu zaazení prezového tématu VMEGS v pedmtu Výchova k obanství (ZŠ Londýnská 34, Praha). Oekávané výstupy Uivo Roník Prezové téma Žák Popíše vliv zalenní R do EU na každodenní život oban. Evropská unie a R 8. - 9. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Jsme Evropané - fungování Evropské unie Uvede píklady práv obanr a v rámci EU i možných zpsob jejich uplatování. Uvede nkteré významné mezinárodní organizace a spoleenství, k nimž má vztah R, posoudí jejich význam ve svtovém dní. Práva a povinnosti obana EU Rada Evropy, NATO, OSN, OECD 8. - 9. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Jsme Evropané - tyi svobody a jejich dopad na život lovka 8. - 9. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Objevujeme Evropu a svt - globální problémy a cesty k jejich ešení Zdroj: ŠVP Londýnská 34, Praha.
Integrace prezového tématu VMEGS do pedmt je pomrn dobrá, ale pro lepší pehlednost by v tabulce mly být jeho oekávané výstupy rozpracovány. Opt chybí konkrétní typ aktivity, pi které by se žáci danému tematickému okruhu vnovali (nap. exkurze, beseda, esej). Pouze jedna škola - ZŠ Novoborská 371, Praha 9 - zaadila do svého ŠVP povinný vyuovací pedmt Evropské a globální souvislosti, multikulturalita, který vychází nejen z problematiky prezového tématu VMEGS a je zaazený do 9. roníku. Tento vyuovací pedmt má vytvoené vlastní výstupy, které korespondují s tematickými okruhy uvedenými v prezovém tématu VMEGS v RVP ZV. Realizace je dobe promyšlená a umožuje žákovi propojovat v rámci jediného pedmtu poznatky z rzných vzdlávacích oblastí. Jedná se o vzdlávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, lovk a spolenost, lovk a píroda a Umní a kultura. Ukázka (byla pevzata ze ŠVP ZŠ Novoborská 371, Praha 9) naznauje výchovné a vzdlávací strategie pedmtu Evropské a globální souvislosti, multikulturalita tím, že uitel vede žáka: k porozumní aktuálním spoleenským, politickým a hospodáským pomrm Evropy a souasného svta v historickém kontextu k pochopení, jak se události po 2. svtové válce odrazily v souasném politickém uspoádání, v hospodáství, v kultue (v literatue, ve výtvarném a hudebním umní) k poznání toho, co jsou globalizaní procesy a jak ovlivovaly a ovlivují evropský vývoj, na základ tchto poznatk je žák veden k posouzení toho, zda i na jeho život mají tyto procesy vliv k objasování souvislostí globálních a lokálních problém a k hledání jejich ešení k hledání a pochopení toho, co jsou koeny a zdroje evropské civilizace a k objasnní toho, jaký mají tyto koeny vztah k dnešku. Oekávané výstupy žáka: popíše vliv zalenní R do EU na každodenní život oban, uvede píklady práv obanr v rámci EU i možných zpsob jejich uplatování uvede nkteré významné mezinárodní organizace a instituce, k nimž má vztah R, posoudí jejich význam ve svtovém dní a popíše výhody spolupráce mezi státy uvede nkteré globální problémy souasnosti, vyjádí na n svj osobní názor a popíše jejich hlavní píiny i možné dsledky pro život lidstva.
Všechny analyzované školy splnily základní požadavek, aby žáci prošli všemi tematickými okruhy prezového tématu VMEGS, dokázaly ho zapracovat do svých ŠVP a zaadit ho do výuky. 5.2. Zkušenosti z vybraných bžných škol Jak již bylo v metodické kapitole uvedeno, realizovala jsem dotazníkové šetení na mnou vybraných základních školách a na pilotních školách. Výsledky z dotazníkového šetení na pilotních školách nemohly být zpracovány, protože návratnost dotazník byla velmi nízká. Hlavním cílem przkumu bylo zjistit konkrétní podobu prezového tématu VMEGS ve výuce, protože z uebních osnov pilotních škol ve vtšin pípad není možné vysledovat konkrétní formy realizace. Dílí cíle przkumu pak byly zameny pedevším na: 1. zjištní smyslu a cíl prezového tématu VMEGS 2. zjištní formy realizace prezového tématu VMEGS 3. zjištní významu zempisu pi realizaci prezového tématu VMEGS 4. zjištní metod, organizaních forem, pomcek a zdroj informací využívaných pi výuce prezového tématu VMEGS 5. zjištní problém pi výuce prezového tématu VMEGS Zjištní smyslu a cíl prezového tématu VMEGS nám umožní vytvoit si plán urující obsah. Zárove si zjištním cíl stanovíme oekávané výstupy. Z vyhodnocení dotazník je patrné, že nejastji spatují ZŠ smysl prezového tématu VMEGS v posilování individuálního zájmu žák o Evropu a svt, ve výchov žák ve tvoivé a pemýšlivé osobnosti a rozvoji jejich schopnosti vše chápat v evropském a globálním mítku. Dalším pínosem prezového tématu VMEGS je rozvíjení tém všech klíových kompetencí. Pedevším kompetencí k uení, ešení problém, komunikativních a sociálních, v menší míe i pracovní. Uitelé vidí toto prezové téma jako píležitost k prozkoumávání nových okruh otázek, k diskuzi a naslouchání rzným názorm. Všechny oslovené ZŠ u druhé položky v dotazníku vybraly možnost a) integrace prezového tématu VMEGS do vzdlávacího obsahu vybraných vyuovacích pedmt. Prezové téma VMEGS nejvíce zaleují do vzdlávací oblasti lovk a píroda, konkrétn vzdlávací obor Zempis. tyi ZŠ uvádjí jen Zempis, ostatní s pesahem do vzdlávacích obor Pírodopis, Djepis a Výchova k obanství. U pti ZŠ se objevila i vzdlávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. Jako samostatný pedmt se prezové téma VMEGS neuí ani