Metodika plánování aktivit Mgr. Lucie Prokopičová, Mgr. Eva Gnanová Materiál vznikl v rámci projektu Do práce bez bariér, který je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Praha adaptabilita.
Pomáháme světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu
Metodika plánování aktivit 1. Úvodní informace Stručný obsah kurzu 1. Úvod 2. Plánování odchodu a příprava na pracovní pohovor, můj 1. pracovní den 3. Vyhledávání informací, práce na počítači (prohlížeče, email) 4. Plánování volnočasové aktivity kultura (výstava, kino, divadlo) 5. Nácvik telefonování a jeho příprava 6. Plánování volnočasové aktivity sport (venku i ve vnitř) 7. Plánování volnočasové aktivity výlet (práce s mapou, idos, mapa) 8. Pravidla hygieny a úprava vzhledu 9. Jak se chovat po příchodu 10. Návštěva restaurace 11. Chování na pracovišti 12. Závěr Cílová skupina: Nácvik je určen pro dospívající a dospělé jedince s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem nebo vysokofunkčním autismem, kteří si chtějí v rámci nácviku osvojit dovednosti související s plánováním aktivit. Délka kurzu: 6 měsíců, 2x týdně délka jednoho setkání je 60-120 minut teoretická setkání probíhají společně, praktický nácvik probíhá v terénu Charakteristika pracovní skupiny: 4-8 účastníků 2 lektoři, asistenti zajišťující praktický nácvik
účastníci mohou mít různé stupně postižení. Doporučujeme nabízet kurz ve dvou úrovních, pro jedince s mírnou symptomatikou a pro jedince s těžší symptomatikou. pokud bude mít některý účastník problémové chování, je nutné pro skupinu stanovit taková pravidla, aby se ostatní účastníci mohli soustředit na práci a setkání probíhalo bez větších obtíží. Pracovní pomůcky: Smlouva o účasti na Kurzu plánování, která vymezuje práva a povinnosti jednotlivých účastníků. Pracovní listy s jednotlivými tématy Počítač, internet psací potřeby, flipchart speciální pomůcky k jednotlivým tématům (peníze, telefon, mapa atd.) Podmínky účasti Vstupní pohovor, za účelem zjištění účastníkových schopností a dovedností a jeho motivace kurz absolvovat Podepsání smlouvy o účasti v kurzu V případě potřeby je možná spolupráce s rodinou, či s klíčovým pracovníkem zařízení, ve kterém daný účastník kurzu žije. Práce s metodikou Metodika je určena pro lektory Kurzu plánování Metodika je rozdělena do kapitol, kdy každá kapitola se zaměřuje na jedno téma. Těmto tématům může lektor věnovat více lekcí, záleží na zakázce skupiny. Kromě základních informací, doporučených didaktických her a dalších podnětů k danému tématu určených lektorům, obsahuje většina kapitol i pracovní listy pro účastníky kurzu, které jsou řazeny v praktické části metodiky. Metodika je k dispozici jak v tištěné tak elektronické podobě, aby si lektoři mohli jednotlivé pracovní listy snadněji tisknout, případně upravovat dle potřeby skupiny. Práce s pracovními listy:
Pracovní listy jsou v praktické části metodiky, kdy na začátku této části je seznam jednotlivých pracovních listů. Na konci každé kapitoly v teoretické části je napsán, který list se dané kapitoly týká. Ty jsou vždy uvedeny zkratkou, číslem a názvem listu např. PL 1 pravidla pro telefonování. Pracovní listy jsou vždy na samostatných stranách, aby se mohly snadno tisknout či kopírovat. Na začátku kurzu obdrží každý účastník svoji složku, do které si může postupně zakládat pracovní listy, které dostává v průběhu kurzu. Práce lektorů ve skupině: je vhodné, aby kurz vedli dva lektoři, v případě potřeby může lektorům pomáhat osobní asistent. V praxi se osvědčilo, že jeden lektor vede lekci a druhý ho pouze doplňuje a pomáhá účastníkům, kteří nejsou schopni pracovat zcela samostatně. Záleží na vzájemné dohodě, zda jeden lektor vede celou lekci nebo zda se v průběhu lekce prostřídají. Návrh struktury setkání: 1. Opakování předešlého tématu 2. Kontrola domácí samostatné práce 3. Seznámení s tématem a obsahem dané lekce 4. Výklad nové látky a práce s pracovním listem 5. Kontrolní otázky na nově probranou látku 6. Cvičení či hra prohlubující danou látku 7. Shrnutí probraného tématu a zadání domácí samostatné práce
2. Plánování odchodu, příprava na PP, můj 1. pracovní den V rámci tohoto setkání bychom měli s účastníky probrat, jak se připravit na odchod z domova, ať už se chystají do práce nebo na nákup. Účastníci by si měli osvojit základní pravidla, který mi se mohou řídit pokaždé, když opouštějí svůj byt. Druhá část může plynule navázat samotnou přípravou na pracovní pohovor. Zde by mělo zaznít, jak se obléci a upravit, co si vzít sebou za dokumenty, jak se chovat při samotném pohovoru, apod. Zbude-li čas a skupina je šikovná můžeme pozornost zaměřit na to, jak se připravit na svůj první pracovní den, který se v zásadě moc neliší od přípravy na pracovní pohovor. Případně můžeme jednotlivým tématu věnovat samostatné setkání. 2.1. Plánování odchodu Pracovní pomůcky připravíme podle schopností dané skupiny účastníků. Může jít o doplňování, brainstorming, zápis na flipčárt, apod. Účastníci by se měli seznámit s těmito pravidly: Než odejdu z bytu/domu připravím si batoh/tašku/kabelku! Do ní si dám: o peníze (pro případ, že bych musel na toaletu, nebo dostal hlad či žízeň), o platný jízdní doklad (lístek na MHD, tramvajenku, open card, průkaz OZP), o občanský průkaz, o svačinu, pití, papírové kapesníčky! Těsně před odchodem zkontroluji, zda jsem vypnul sporák, zhasl světla, vypnul vodu! Než zabouchnu dveře, zkontroluju si, zda mám ty správné klíče od bytu a domu! Zamknu a odcházím. Kromě těchto několika základních pravidel je potřeba se věnovat plánování odchodu z hlediska času. Každý účastník si může např. vyplnit jednoduchý dotazník, co všechno dělá nebo potřebuje udělat, než odejde (např. v případě, že má nějaké rituály, kolik mi zaberou času). Na základě těchto informací si každý stanoví, v jakém předstihu se musí začít připravovat na svůj odchod, aby vyrazil
včas. Součástí přípravy může být i naplánování trasy, které mu se podrobněji věnujeme v jiné kapitole. 2.2. Příprava na pracovní pohovor Kromě vysvětlení jednoduchých pravidel se můžeme s účastníky domluvit, aby na dané setkání přišli vybaveni a oblečeni, tak jako by šli na pracovní pohovor. Názorně si pak můžeme ukázat, co se komu podařilo a na co je třeba dát si pozor. Opět můžeme připravit jednoduchý dotazník na doplňování, nastříhat kartičky s hesly, které se váží k pracovnímu pohovoru a které nikoliv. Vstup do místnosti si můžeme několikrát sehrát. Účastníci si mohou navzájem poskytnou zpětnou vazbu, co se jim přišlo vhodné a co nikoliv. Z této části setkání by si účastníci měli odnést následující: CO S SEBOU na pracovní pohovor: - tužku a čistý papír/zápisník na poznámky - vytištěný životopis - občanský průkaz - případně další dokumenty, které jsou po nás vyžadovány (např. kopie vysvědčení, výpis z TR, apod.) CO JE DOBRÉ SI ZJISTIT NEŽ PŮJDEME na pracovní pohovor: - kde firma/organizace/společnost sídlí a jak se k ní dostaneme - jak dlouho nám bude trvat cesta, abychom si jí mohli předem naplánovat (např. na internetu, na mapě) a nepřišli pozdě. - s kým budeme jednat, za kým jdeme, tzv. kontaktní osoba - zjistíme si něco o firmě - čím se zabývá, co vyrábí, jak je velká, kolik v ní pracuje lidí, zda má nějaké pobočky, CO SI VEZMEME NA SEBE: - čisté a vyžehlené oblečení - oblečeme se slušně a hezky (dlouhé kalhoty, sukně ), přiměřeně tomu, jak to vyžaduje kultura u našeho případného zaměstnavatele - čisté boty - nebereme si na sebe křiklavé barvy či roztrhané šaty JAK SE UPRAVÍME:
- učešeme se a umyjeme - vyčistíme si zuby a špínu za nehty - navoníme se (použijeme deodorant, antiperspirant či parfém) - muži si oholí fousy PŘI VSTUPU DO MÍSTNOSTI, kde se odehrává pracovní pohovor: - zaklepeme a počkáme na vyzvání - při vstupu slušně pozdravíme - představíme se příjmením nebo celým jménem - podáme ruku - díváme se do očí - sedneme si na místo, které nám je nabídnuto PŘI SAMOTNÉM POHOVORU: - o sobě mluvíme pozitivně, kladně (co umíme, co známe, v čem jsme dobří, jaké máme dobré vlastnosti) - říkáme pravdu - neskáčeme do řeči - díváme se na zaměstnavatele a dáváme pozor - odpovídáme celou větou a na kladené otázky - nemluvíme potichu ani moc nahlas - snažíme se mluvit srozumitelně - nemluvíme vulgárně - nevyprávíme své osobní problémy - nepomlouváme dřívější zaměstnavatele - nehádáme se nebo nepřeme 2.3. Příprava na můj první pracovní den Na tuto část nebo setkání si každý účastník přinese inzerát, na který bych chtěl reagovat. Pokud jej účastníci nemají, vyhledají si jej na internetu. Poté každý obdrží dotazník, který mapuje situace, na které by se měl připravit. Na vyplnění počítejme 20-30min. Po společném vyhodnocení a vzájemných doporučení si projdeme rady, jak zvládnout svůj první pracovní den. PL 1 dotazník 1. můj první den PL 2 doporučení, jak zvládnout svůj první pracovní den
3. Vyhledávání informací, práce s počítačem Tato kapitola je určená uživatelům, kteří běžně nepoužívají počítače a chtějí se základy práce na počítači naučit. Text jednotlivých podkapitol lze buďto kopírovat do vlastních PL, předávat účastníkům ústně nebo jen základní body poznamenávat na flipchart či do poznámkových bloků. 3.1. Základní ovládání počítače: V této lekci si řekneme základní ovládání počítače, to je určené pro úplné začátečníky nebo osoby s těžkou symptomatikou. Jako první si ukážeme, jak můžeme zapnout a vypnout počítač a co se objeví po zapnutí počítače. Zapnutí počítače Počítač se zapíná tlačítkem power. Toto tlačítko najdeme na počítači. Nebojme se tlačítko pořádně zmáčknout a dlouze podržet. Nyní se počítač zapnul, začíná pracovat a spustí se operační systém. Operační systém - je základní program, který je důležitý pro správné fungování počítače. Bez tohoto programu by počítač nemohl fungovat a nemohli bychom na něm pracovat. Když se na obrazovce ukáže logo Windows, začíná se počítač připravovat k práci. U některých počítačů se ještě musíme přihlásit. Když se před námi objeví okno, musíme do něj vyplnit jméno a heslo. Potom klikneme na tlačítko OK a teprve nyní se začíná počítač připravovat k práci. Poté se před námi objeví pracovní Plocha. V tuto chvíli je počítač úplně připraven, můžeme začít pracovat. Vypnutí počítače - když chceme na počítači úplně skončit pracovat, musíme ho vypnout. Počítač se nevypíná tlačítkem power. Počítač to nemá rád a můžeme mu tím uškodit. Počítač vypneme tak, že jednou klikneme levým tlačítkem myši na tlačítko start -. Nyní se otevře nabídka a najedeme myší na slovo Vypnout a opět na něj klikneme. Pak se otevře nové okno a opět klikneme na slovo vypnout, které následně potvrdíme OK. Orientace na ploše
Ikony jsou obrázky na ploše pomocí, kterými můžeme spustit programy, otevírat soubory a složky. To uděláme tak, že na ikonu klikneme 2x levým tlačítkem myši. Příklady ikon, které se vám určitě budou hodit: Tento počítač kliknutím na něj se dostaneme do všech složek, které se v našem počítači nacházejí, včetně jednotlivých disků (např. A:, C:, D:) nebo přídavných jednotek (např. jednotka CD/DVD). Dokumenty zde najdeme různé složky, do kterých můžeme ukládat texty, obrázky, fotky nebo hudbu. Word, Excel, PowerPoint kliknutím na tyto ikony se nám otevře textový program, program na vytváření tabulek nebo prezentací. Koš do koše se vyhazují soubory a složky, které již nepotřebujeme, nesmíme zapomenout tento koš jednou za čas vysypat. Internet tato ikona slouží k zapnutí internetu, více viz další kapitola. 3.2. Práce s textovým editorem: Vzhledem k tomu, že se nejčastěji používá textový program Microsoft Word, naučíme se tedy pracovat v tomto programu. Základy práce s programem Microsoft Word
Zapnutí programu buď najdeme na ploše ikonku pro tento program - nebo jej najdeme v nabídce pod tlačítkem Start, v sekci Programy. Microsoft Word vypadá jako list papíru, na který můžeme psát. Místo tužky budeme používat myš a klávesnici. Základní okno vypadá takto: Psaní textu text do Wordu můžeme buď napsat, nebo vložit. K psaní textu slouží samozřejmě klávesnice. Než začneme psát text na klávesnici, musíme dát kurzor myši do oblasti pro psaní. Oblast pro psaní je bílé pole, kam se píše text. Na klávesnici jsou všechna písmenka české abecedy,
pokud budeme chtít napsat velké písmeno, použijeme současně klávesu Shift a dané písmeno. Mazání textu - často se stane, že budeme potřebovat písmeno, slovo nebo celý text vymazat. Nejčastěji se používají dva způsoby, jak můžeme text mazat. Můžeme použít klávesu Backspace, která maže text před kurzorem. Nebo můžeme mazat pomocí klávesy Delete, která maže text za kurzorem Vkládání textu text do Wordu můžeme také vložit. To uděláme tak, že jakýkoliv text, který je již v počítači někde napsaný, nebo jej najdeme na internetu můžeme do našeho souboru přesunout. Postup je následující text, který chceme přesunout si nejprve označíme (dáme kurzor myši před slovo nebo text, který chceme označit. Zmáčkneme a držíme levé tlačítko myši. Myší přejedeme slovo nebo text, který chcete označit, a potom pustíme levé tlačítko myši. Označený text by měl zůstat tmavý). Takto označený text můžeme kopírovat, tzn. zmáčkneme pravé tlačítko myši a klikneme na Kopírovat. Pak se přesuneme do našeho textového souboru, klikneme na místo, kam chce přesunout nakopírovaný text a zmáčkneme opět pravé tlačítko myši zvolíme tlačítko Vložit. Daný text se nám vloží do našeho souboru a můžeme jej dál upravovat.. Základní úpravy textu nyní se naučíme, jak se mění druh, velikost a barva písma. Naučíme se také, jak se podtrhává text a jak můžeme zarovnat text na stránce. Nejprve musíme označení text tak, jak to je popsané v předešlém bodě, až pak je možné jej měnit. o Změna druhu písma - Microsoft Word nabízí mnoho druhů písma. Základními písmy jsou Arial a Times New Roman. Nabídku písem
najdeme nahoře v Panelu nástrojů. Když chceme začít psát jiným písmem, klikneme 1x levým tlačítkem myši na šipku u nabídky písem. Otevře se nabídka různých druhů písma. Z této nabídky si můžeme vybrat písmo, které se nám líbí. Klikneme na něj 1x levým tlačítkem myši a můžeme novým písmem psát. o Změna velikosti písma - Velikost písma - u každého písma můžete měnit jeho velikost. Vhodná velikost písma je 12. Nabídku velikostí písma najdete vlevo v panelu nástrojů. Kliknutím označíme velikost, kterou chceme. o Barva písma - barva písma je nastavena většinou jako černá. Někdy je potřeba barvu písma změnit. Na výběr je mnoho barev. Nabídku barev písma naleznete vpravo v Panelu nástrojů. Opět kliknutím na danou barvu ji změníme. o Styl písma písmo můžeme změnit na tučné, kurzívu nebo podtržené, opět potřebné ikonky najdeme v panelu nástrojů nahoře, vypadají takto -. Poslední nejčastější úpravou textu je její zarovnávání, to se používá, když chcete zarovnat napsaný text na stránce. Nejčastěji se text zarovnává doleva, na střed, doprava a do bloku. Ikony pro zarovnání textu naleznete uprostřed Panelu nástrojů a mají tyto ikony -
Uložení textu - když si uložíte text do počítače, tak vám tam zůstane a můžete s ním kdykoliv začít znovu pracovat. Když si chcete uložit nový text, musíte postupovat tímto způsobem: 1) Najeďte myší na slovo Soubor v Menu a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 2) Nyní se otevře nabídka. Najeďte kurzorem myši na slovo Uložit jako a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 3) Na obrazovce se otevře okno. V tomto okně si musíte vybrat složku, kam dokument chcete uložit. 3.3 Internet Na internetu můžete najít různé informace, například informace o hudbě, o práci, o známých lidech, o počasí. Pomocí internetu si můžete psát se svými kamarády, hledat si zaměstnání. Na internetu můžeme pracovat doma, v internetové kavárně, v knihovně nebo na škole. Takto vypadá ikona internetu: Dvojím kliknutím levým tlačítkem myši jej otevřete. Nyní se otevře okno s internetem. Většinou je nastavena internetová stránka, která se ukáže, například internetová stránka Seznam. Internetová stránka Seznam vypadá takto:
3.3.1 Důležitá tlačítka v Panelu nástrojů: 1. Tlačítko Zpět když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Zpět, vrátíte se na stránku, na které jste pracovali. 2. Tlačítko Dopředu - když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Dopředu, vrátíte se na stránku, ze které jste odešli. 3. Tlačítko Stop když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Stop, zastaví se načítání stránky, kterou jste chtěli otevřít. 4. Tlačítko Domů - když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Domů, otevře se internetová stránka, na které jste začínali pracovat. 3.3.2 Internetová adresa
Internetová adresa je adresa na internetu. Tato adresa slouží k nalezení internetových (webových) stránek. Pomocí internetové adresy se otevřou různé internetové stránky. Pokud se chcete podívat na nějakou stránku, musíte znát její adresu. Například: www.praha.apla.cz, www.seznam.cz, www.google.com. Internetová adresa se píše do rámečku vedle slova Adresa - Adresa se skládá z několika částí, jednotlivé části musíte oddělit tečkou. Adresa se zapisuje vždy bez mezer, bez háčků a čárek. Adresa se skládá z těchto částí: 1) První část adresy -www těmito písmenky začíná každá internetová adresa. 2) Druhá část adresy, například seznam - je to například slovo, název organizace nebo firmy. Určuje, která stránka se na obrazovce otevře. Například seznam, rytmus, prace, fotbal. 3) Třetí část adresy - přípona cz je nejčastěji zkratka státu, kde internetová stránka vznikla. V České republice používáme nejčastěji příponu cz. Jsou i další přípony, například sk, org, com, net. 3.3.3 Vyhledávání internetové stránky a odkazy V této kapitole se naučíte vyhledávat internetové stránky a otevírat na nich odkazy. Když neznáte adresu internetových stránek, použijte k jejímu nalezení internetový vyhledávač. Vyhledávač vám najde internetovou adresu, na kterou se chcete podívat. Pomocí internetového vyhledávače můžete najít informace, které potřebujete. Internetový vyhledávač je například na těchto internetových stránkách: www.seznam.cz, www.google.com., www.atlas.cz, www.centrum.cz Jsou dvě možnosti, jak můžete hledat informace na internetu. První možnost hledání informací - pomocí odkazů, kdy si nejprve otevřeme např. www.seznam.cz. Otevře se nám stránka, na které můžeme rozkliknout různé odkazy, např. počasí, různé novinky atd. Můžeme také hledat podle klíčového slova, které napíšeme do okénka vedle Hledej. Může se tam napsat slovo nebo pojmenování věci nebo činnosti, kterou chcete najít, např. vlaky, psi, lego.
3.3.4 Internetové stránky pro hledání zaměstnání V této kapitole se dozvíte, na jakých internetových stránkách můžete hledat práci. Na těchto internetových stránkách jsou inzeráty, kde vám zaměstnavatelé nabízejí práci. Můžete si je přečíst a dozvědět se, kde hledají nově pracovníky. Internetové stránky pro hledání práce: Annonce www.annonce.cz, www.prace.cz, www.jobs.cz, www.portal.mpsv.cz, www.praceprozp.cz. 3.3.5 E-mail - elektronická pošta Pomocí elektronické pošty můžete posílat e-maily. E-mail může být zpráva, dopis nebo obrázek, který někomu pošlete pomocí internetu ve vašem počítači. Když chcete posílat e-maily, musíte být připojeni k internetu. Nejprve si musíte založit e-mailovou adresu a e-mailovou schránku. E-mailová adresa je adresa, kam vám budou přicházet e-maily. Z e- mailové adresy můžete také e-maily posílat například kamarádům, známým, zaměstnavatelům. Když chcete někomu napsat e-mail, musíte znát jeho adresu. Adresa se píše bez velkých písmen, bez háčků a bez čárek. Je dobré mít pouze jednu e-mailovou adresu, abyste si ji dobře zapamatovali. Pokud je pro vás obtížné si svou e-mailovou adresu zapamatovat, tak si ji zapište. Je dobré si také napsat e-mailové adresy těch, se kterými si budete psát přes počítač. E-mailová adresa může vypadat například takto: pavel.novak@seznam.cz, kopretina@centrum.cz, pepa@email.cz. E-mailová adresa se skládá z těchto částí: 1. část Jméno nebo přezdívka si musíte vymyslet sami. Mnoho lidí často zadává své jméno a příjmení, například pavel.novak. 2. část Zavináč @ - je znak, kterým se odděluje vaše jméno nebo přezdívka od jména domény (internetové) stránky. Bez tohoto znaku e- mailová adresa nefunguje. 3. část Jméno domény (internetové) stránky - je jméno internetové stránky, na které jste si e-mail vytvořili, například: Seznam, Centrum, Google, Email.
4. část Koncovka je většinou zkratka země, ve které byla internetová stránka vytvořena. V České republice se používá koncovka.cz Je mnoho jiných koncovek například.sk,.org,.com. Psaní zavináče @ - když chcete napsat zavináč v e-mailové adrese, máte dvě možnosti: První možnost, jak můžete napsat zavináč @: 1) Jedním prstem zmáčkněte na klávestnici tlačítko Alt. 2) Druhým prstem zmáčkněte na numerické klávesnici čísla 6 a 4. Druhá možnost, jak můžete napsat zavináč @: 1) Jedním prstem zmáčkněte na klávesnici tlačítko AltGr a držte ho. 2) Druhým prstem zmáčkněte na klávesnici tlačítko s písmenem V. 3.3.6 E-mailová schránka E-mailová schránka je něco jako poštovní schránka, do které vám budou přicházet e-maily například od kamarádů, známých nebo zaměstnavatelů. Z této schránky můžete také e-maily posílat. V e-mailové schránce vám e-maily zůstanou a můžete si je znovu číst nebo prohlížet. V této kapitole se naučíte založit si vlastní e- mailovou schránku na internetové stránce www.seznam.cz. Založení e-mailové schránky: 1) Najeďte kurzorem myši na odkaz založit nový e-mail a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 2) Otevřela se nová stránka. Na této stránce nechte vše, jak je nastaveno a klikněte 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Pokračovat.
Dále vyplňte povinné údaje a postupujte dle pokynů. Práce s e-mailovou schránkou V této kapitole se naučíte přihlásit a odhlásit z e-mailové schránky. Přihlášení do schránky znamená, že se chcete podívat, jestli vám přišel nový e-mail do e- mailové schránky, musíte postupovat takto: 1) Otevřete si Internet Explorer to už umíte. 2) Na obrazovce by se měla otevřít stránka Seznamu www.seznam.cz 3) Do kolonky Jméno napište začátek vaší e-mailové adresy. Např.: pavel.novak. 4) Najeďte kurzorem myši do kolonky Heslo a klikněte do ní 1x levým tlačítkem myši. 5) Do kolonky Heslo napište vaše heslo. Pokud si jméno nebo heslo nepamatujete, podívejte se na papírek, kam jste si je napsali. 6) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Přihlásit a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 7) Pokud jste napsali uživatelské jméno a heslo správně, otevře se nová stránka s vaší e-mailovou schránkou. 3.3.7 Psaní a posílání e-mailů
1) Najeďte kurzorem myši na odkaz Napiš email a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 2) Otevřela se nová stránka pro psaní e-mailů. Ta vypadá takto: 3) Umístěte kurzor myši do kolonky Komu (to): napište e-mailovou adresu osoby, které e-mail chcete poslat. Například: anna.novakova@centrum.cz 4) Umístěte kurzor myši do kolonky Předmět. Do této kolonky můžete napsat slovo nebo větu, která říká, o čem jste e-mail napsali. Například: Žádost o zaměstnání, Pozdrav z prázdnin. Předmět není povinný: když do této kolonky nic nenapíšete, nic se nestane. 5) Umístěte kurzor myši do okna Text emailu. Napište text, který chcete někomu poslat. Například: dopis kamarádovi. Text e-mailu může být různě dlouhý. Když jste vyplnili adresu a text e-mailu, můžete e-mail odeslat. 6) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Odeslat email a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 7) E-mail se odešle a objeví se nápis:
Když nechcete e-mail, který jste napsali, odeslat, najeďte kurzorem myši na tlačítko Zrušit a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. E-mail se vymaže. 3.3.8 Otevírání, čtení a odpovídání na e-mail Pokud vám přišel nový e-mail, poznáte ho tak, že je napsaný tučným písmem. E- maily, které už jste přečetli, jsou napsány normálním písmem. Když si chcete přečíst nový e-mail, který je tučně napsaný, postupujte takto: 1) Najeďte kurzorem myši na odkaz Doručené a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 2) Najeďte kurzorem myši na e-mail, který si chcete přečíst a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 3) Otevře se okno s textem e-mailu a vy si ho můžete přečíst nebo s ním dále pracovat.
Odpověď na doručený e-mail doručený e-mail je ten, který vám přišel. Na e-mail, který vám přišel, můžete hned odpovědět tomu, kdo vám ho poslal. Když chcete na e-mail hned odpovědět, postupujte takto: 1) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Odpovědět a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 2) Otevře se stejné okno, jako když píšete nový e-mail. Nemusíte už psát e- mailovou adresu toho, komu chcete odpovědět. Adresa je už napsaná. 3) Napište text, který chcete odeslat, a e-mail pošlete. 4) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Odeslat email a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 5) E-mail se odešle a objeví se nápis: Přeposlat stejný e-mail, který vám přišel, můžete poslat ještě někomu dalšímu. Postupujte takto: 1) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Přeposlat a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 2) Otevře se stejné okno, jako když píšete nový e-mail. V tomto okně je text, který posíláte někomu dalšímu. 3) Musíte vyplnit adresu příjemce. Umístěte kurzor myši do kolonky Komu (to): napište e-mailovou adresu osoby, které e-mail chcete poslat. 4) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Odeslat email a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. Tisk e-mail si můžete také vytisknout na papír. Postupujte stejně, jako když si chcete vytisknout soubor. Když si chcete e-mail vytisknout, postupujte takto:
1) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Tisk a klikněte 1x levým tlačítkem myši. 2) E-mail se otevře. 3) Postupujte jako při tisku dokumentu. Smaž e-maily, které už nepotřebujete, je dobré vymazat, aby e-mailová schránka nebyla plná. Pokud chcete e-mail z e-mailové schránky vymazat, postupujte takto: 1) Zaškrněte si e-mail, který chcete vymazat. 2) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Smaž a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. Objeví se malé okno. Když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko OK, e- mail se z e-mailové schránky vymaže. Když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Storno, e-mail se z e-mailové schránky nevymaže. Pozn.: Dle metodiky - Práce s počítačem, Rytmus, Praha 2007
4. Volnočasové aktivity - kultura Lidé s poruchou autistického spektra mají velmi často problém s náplní volného času. Často by chtěli využít některé z nabídky kulturního vyžití v místě bydliště, ale nedokáží to uskutečnit. Problémem může být neschopnost vyhledat si vhodný program, naplánovat si trasu a na místo určení se dostavit nebo zakoupit si vstupenku a zorientovat se na místě určení. Oblast plánování trasy a cestování je otázkou samostatného nácviku cestování, který je rozpracována v metodice cestování. V rámci tohoto nácviku se můžeme věnovat oblasti vyhledávání informací a nácviku realizace návštěvy kulturního zařízení. V případě, že daný účastník nácviku není schopen uskutečnit zcela samostatně tuto návštěvu, může využít možnosti osobního asistenta, který jej může doprovodit a v daných oblastech poskytnout podporu. 4.1 Návštěva kina Nejprve si promluvíme o typech kin a filmů, dle kterých se můžeme orientovat v nabídce kin. Některé osoby s PAS si nedokáží vybrat vhodný typ kina nebo filmu. Poskytnutím základních informací jim v tomto můžeme pomoci. Typy kin: Multikino - nebo také multiplex je kino, ve kterém jsou více než dva kinosály. Multikina díky více sálům mohou nabídnout více filmových titulů ve více promítacích časech. Vyznačují se pohodlnými sedadly, nejmodernějšími technologiemi a vyšším vstupným. V žádném multikině nechybí možnost občerstvení (zejména popcorn). Výhodou multikin je široká nabídka filmů a promítacích časů, dostatek prostoru na sezení a snadné odskočení si na toaletu během filmu (schody jsou stále osvětlené), nevýhodou je vysoké vstupné a vyšší hlasitost zvuku. 3D kino některá kina nabízejí sály, ve kterých můžeme sledovat filmy v 3D podobě. V Praze poskytuje nejkvalitnější sledování 3D filmů společnost IMAX. Jedná se o kanadskou společnost Imax Corporation, která vytvořila a vyvinula nejmodernější filmovou technologii na světě IMAX. Filmové plátno je 20 metrů vysoké a 25 metrů dlouhé. Je vyrobeno ze speciálního difúzního matného vinylu perforovaného tisíci úzkými dírkami, které umožňují volné procházení zvuku a dávají plátnu jakousi akustickou otevřenost. Promítací zařízení společnosti IMAX jsou nejdokonalejší, nejpřesnější a nejvýkonnější projektory, které kdy byly vyrobeny. Klíčem k jejich vysokému výkonu a spolehlivosti je unikátní
rotační smyčka pohybu filmu. Výhodou 3D filmů je intenzivnější zážitek z filmu, nevýhodou je vyšší cena a u někoho může 3D promítání způsobit nevolnost. Běžné kino jsou běžná kina, která mají jeden kinosál. Výhodou je nižší cena a snadná orientace, nevýhodou může být menší komfort pro sezení. Alternativní kina, tzv. artová jedná se o kina, která uvádějí mezinárodně ceněné zahraniční tituly, pravidelně tu probíhá i řada filmových festivalů, dokumentární filmy. Výhodou těchto kin je nižší cena vstupného, celkově tolerantnější prostředí, nevýhodou je nabídka filmů, které jsou určené spíše pro náročnější diváky. Speciální kina - letní kino - je kino sloužící k promítání filmů pod širým nebem, popř. konání různých menších společenských kulturních akcí. Vzhledem k tomu, že prostor pod širým nebem nelze vytápět a zatemnit, bývá v provozu pouze v letních měsících. Výhodou je příjemné prostředí (čerstvý vzduch, atmosféra), snadná dostupnost (některé mětské části provozují letní kino ve své obci), nevýhodou může být zima (chladné letní měsíce), horší kvalita zvuku a obrazu. Další variantou speciálního kina může být např. autokino, do kterého se vjíždí autem a z auta se také film sleduje. Kategorie filmů: Akční - filmový příběh ve kterém je jeho hlavní složkou napětí a s ním související akční děje. Animovaný - je snímaný po jednotlivých fázích (neboli snímcích filmového pásu) tak, aby se jeho přehrátím plnou rychlostí vytvořil dojem plynulého pohybu. Tomuto způsobu rozpohybování se říká animace. Dobrodružný - Zápletka dobrodružného filmu je dynamická, narozdíl od akčního filmu je ovšem umístěna do exotického prostředí a nasává atributy komedie, melodramatu či historického filmu. Dokumentární - jeho hlavním cílem je zprostředkování a dokumentace skutečnosti. Snímáním reality se vymezuje oproti filmu hranému. Užívá specifických technik natáčení snímání volnou kamerou z ruky, skrytou kamerou, kontaktního snímání zvuku, improvizované reakce na probíhající událost. Dokumenty se někdy stávají nástrojem propagandy (Leni Riefenstahlová v nacistickém Německu) či manipulace, někdy jsou naopak důležitým svědectvím, manifestem, či druhem investigativní práce.
Drama - Cílem dramatu je vyvolat v divákovi napětí, dojetí, resp. v obecném slova smyslu pocit souznění s osudy a prožíváním hlavních postav. Má tendenci pojit se s dalšími vážnými žánry historickým filmem, životopisným filmem, válečným filmem. Fantasy - Fantasy je umělecký žánr, používaný především v literatuře a filmu, ale i ve výtvarném umění, založený především na užití magie či jiných nadpřirozených prvků (bájné bytosti, bohové (obzvláště z antických dob), mimozemských technologií nebo nadměrně inteligentně vyvinuté, extrémně silné bytosti, často s vzezřením a chováním netypickým pro lidi). Historický film je zasazený do historického období a vypráví o nějaké události z daného období. Horor - je umělecký žánr, jehož cílem je u čtenáře nebo diváka vyvolat pocit strachu a děsu. Nejde tedy o pojem obsahový, ale estetický, jehož naplnění závisí především na formě podání. Katastrofický - jeho hlavním tématem je hrozící či probíhající katastrofa (např. velký požár, zemětřesení, ztroskotání lodi, srážka vesmírného tělesa se Zemí). Film má obvykle rozsáhlé obsazení, obsahuje více dějových linií, v nichž se zaměřuje na postavy, které se snaží katastrofě uniknout, čelit jí nebo které se vyrovnávají s následky katastrofy. V průběhu filmu typicky umírají spousty vedlejších postav, někdy i některá z postav hlavních. Komedie - Od komedie se očekává humorný nadhled nad lidskými slabostmi a lidskou nedostatečností. Humor spolu s vkusnou komikou jsou zpravidla základními aspekty tohoto útvaru. Problémy hrdiny se podaří nakonec vyřešit a vše se v dobré obrátí. Krimi - Kriminální film se narozdíl od detektivky může odehrávat přímo ve zločineckém podsvětí, hlavními postavami mohou být zločinci, přičemž jsou vykresleni v lepším světle (například jsou zohledněny důvody jejich kriminální činnosti) a do jisté míry morálně očištěni. Muzikál - O muzikálových hercích platí, že musí být dobří činoherci, zpěváci i tanečníci zároveň. Muzikál může být celozpívaný, nebo se v něm střídají zpěv a mluvené slovo. Stejně tak může být muzikál celotančený. Pohádka - je obvykle krátký epický fiktivní příběh, ve kterém se ve většině případů objevují smyšlené bytosti (skřítci, víly nebo draci). Road movie - hlavní postavy cestují velké vzdálenosti, většinou motorovým vozidlem. Film pak pojednává o jejich dobrodružstvích, zkušenostech a proměnách v průběhu cesty.
Romantický od romantického filmu divák očekává, že se budou řešit komplikované mezilidské vztahy, zamilovanost a typický je šťastný konec. Sci-fi - Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction) je umělecký žánr, vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů anebo dosud neznámých forem života v díle. Děj sci-fi je často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie. Thriller - je žánr, který má u čtenáře nebo diváka vyvolat silné napětí a emoce. Thriller je žánr blízký hororu, s nímž často splývá. Válečný - film zachycuje významnou válečnou událost. Zpravidla mapuje skutečnou historickou událost. Western - Preferuje dějové složky příběhu, postavami bývají zejména kovbojové, indiáni a zlatokopové. Příběhy se odehrávají v prostředí Divokého západu a zpravidla vítězí dobro nad zlem. Životopisný - mapuje více či méně realistickým způsobem život či období života výrazné osobnosti. Dále se společně podíváme na internetové stránky jednotlivých kulturních programů, které nalezneme na např. www.dokina.cz, http://kina.mraveniste.cz/, www.kdykde.cz, www.cokdyvpraze.cz a naučíme se v nich orientovat. Informace o jednotlivých filmech a hlavně jejich kvalitě se dozvíme na stránkách Československé filmové databáze www.csfd.cz. 4.2 Pravidla slušného chování v kině Pokud nejdeme na slavnostní premiéru, kino lze navštívit v běžném oblečení. Tedy i tak, jak chodíme do práce, nikoliv však v pracovním oděvu nebo oděvu špinavém. Je třeba koupit lístky včas a na slušná místa. Taky bychom měli vědět, o jaký film jde, abychom nemuseli v polovině odcházet. Je třeba chodit v čas a do řady vstupujeme vždy čelem k ostatním divákům, muž jako první a velmi slušně. Žena usedá po pravici muže, výjimka z tohoto pravidla je ve chvíli, kdy by žena měla sedět na kraji řady, muž pak přenechá ženě lepší místo. Přenechá jí místo i v případě, že ženě nevyhovuje její soused a bude jí příjemné sedět na jiném místě. Jdou-li do kina dva páry společně, muži symbolicky chrání obě ženy mezi sebou. Proto jedna z partnerek sedí po levici muže.
Nezapomínáme, že známé zdravíme nenápadně. Když někoho poznáme na druhém konci řady, nevoláme na něj přes celý sál. Pokud nejsme schopni odolat obchůdkům v předsálí kina, konzumujeme potraviny nenápadně a tiše. S ohledem na soustředění ostatních. A ještě něco: Je zdvořilé vůči tvůrcům filmu setrvat na místě až do chvíle, kdy skončí závěrečné titulky, neodcházíme v okamžiku, kdy zjistíme, že vrahem je zahradník. 4.3 Návštěva divadla Stejně jako u kina se nejprve pobavíme o jednotlivých divadlech, představeních, cenách, programech a hlavně, co je vhodné si do jednotlivých divadel obléknout a ostatní zásady slušného chování. Podle druhu divadelní formy a jí odpovídajícího jevištního vybavení i velikosti jevištního prostoru rozlišujeme divadla: Opera je nejreprezentativnější divadelní útvar. Prostory hlediště mívají slavnostní ráz, jevištní obraz vyžaduje velké a hluboké jevištní otvory. Boční jeviště a přípravny musí umožňovat rychlou přeměnu dekorací během představení. Vybavení operního prostoru disponuje velkým množstvím zkušeben a šaten. Svět opery podmiňuje oddělení herce od diváka. Orchestřiště tvoří mezi nimi přirozenou hranici (předěl), kterou dále vyznačuje portálový prostor. Opereta mívají znaky podobné opeře. Působení prostoru nebývá tak bohaté a velkorysé, jako je tomu u opery. Představení mívá obvykle mnohem větší formální volnost, čímž může být dosažen větší kontakt mezi herci a diváky. Orchestřiště obvykle mívá menší měřítko než u opery. Balet je typem divadla stejný jako opereta. Jen pro balet je typický, že děj vyjadřují herci prostřednictvím specifického tance. Muzikál je opět typem divadla jako opereta. Pro muzikál je typické, že herci musí zvládat činohru, tanec a zpět dohromady. Muzikál může být celý zpívaný nebo prokládaný mluveným slovem. Činohra klade maximální požadavky na viditelnost a slyšitelnost resp. akustiku divadelního prostoru. Menší počet diváků pak vede k vytvoření intimnějšího výrazu divadelního prostoru. Většinou nevyžaduje orchestřiště, scéna může bezprostředně přecházet až k divákům. Hra někdy přechází až do prostoru hlediště, herci někdy hrají i mezi diváky, dosahuje se většího kontaktu mezi hercem a divákem. Hlavní jeviště se liší od operního jeviště tím, že obvykle nemá žádný sbor, orchestr a balet.
Speciální divadla - v Čechách je několik velmi neobvyklých divadel, jako je např. otáčivé hlediště venkovního zámeckého divadla v Českém Krumlově, loď Tajemství bratří Formanů, kdy představení se odehrává na lodi, Křižíkova fontána, kdy hlavním nositelem děje je vodní fontána, letní Shakespearovské slavnosti probíhají na řadě venkovních míst, to nejvýznamnější je Pražský hrad. Dále se společně podíváme na internetové stránky jednotlivých kulturních programů, které nalezneme na např. www.divadlo.cz, http:///www.kdykde.cz, www.cokdyvpraze.cz a naučíme se v nich orientovat. 4.4 Pravidla slušného chování v divadle V divadle, či na koncertě platí stejná pravidla jako v kině, avšak mnohem naléhavěji. Zapamatujme si, že před každým představením vypneme mobilní telefon. První a zásadní rozdíl mezi kinem a divadlem je oblečení. Smoking a dámské delší šaty bývají vyhrazeny obzvlášť slavnostním premiérám. Oblečení volíme společenské, pánové tmavé šaty, černé boty, dámy polodlouhé šaty, či tmavý kalhotový kostým. Dáma si může ponechat klobouk jen sedí-li v lóži. Rozhodně ne na divadelním představení! Určitě je rozdíl mezi Státní operou a malým klubovým divadélkem, které je pochopitelně méně formální. Podobně neformální bývají i koncerty jazzové a populární hudby. Lístky musíme mít předem. A také musíme vědět kam, protože budeme-li sedět v lóži, nemusíme si odkládat pláště do šatny. Pokud využijeme šatnu, pamatujeme si, že muž vždy pomáhá ženě z kabátu, vystojí řadu u šatny, šatnu zaplatí a pak dámu uvádí do hlediště. Mimochodem všude platí, že čestnější místo bývá to výhodnější, odkud je lépe vidět. V lóži dámu, i třeba neznámou, pustíme na výhodnější místo vpředu. Přijdeme-li pozdě do divadla, vyčkáme do přestávky a teprve pak se usadíme na svá místa. Přestávku trávíme společenskou konverzací a náruživí kuřáci si mohou zapálit cigaretu. Ale pozor, jen ve vymezených místnostech, neboť v divadlech jinak platívají přísné zákazy kouření.
Podobně jako v kině, ani při divadelním představení nahlas nekomentujeme děj hry nebo výkony herců. Na divadelní představení můžeme být vybaveni kukátkem, malým dalekohledem. Na koncerty jej však nebereme. Bez spěchu a tlačení u šatny vyzvedneme kabáty. Pán nejprve pomůže dámě a teprve potom se obléká sám. 4.5 Návštěva výstavy I v případě výstavy se nejprve pobavíme o tom, dle čeho můžeme vybírat, jaké výstavy existují, kde můžeme využít různých akcích nebo slev, jak se ve výstavních prostorech chovat. Debatu můžeme začít tím, že si řekneme, jaký je rozdíl mezi výstavou a expozicí. Kdy výstava se liší od expozice svou délkou a svým tématem, kdy výstava je krátkodobá max. do doby trvání 2 let, téměř na jakékoli zpracovatelné téma a jde mnohem více do hloubky než expozice. Je taktéž doprovázena mnoha doprovodnými akcemi. Expozice je dlouhodobá, trvá déle než 2 roky, optimálně na dobu 10 let s obměnami. Vychází striktně ze zaměření muzea prezentovány jsou hlavně sbírkové předměty muzea. Každé větší město má městské muzeum nebo městskou galerii. Nejvýznamnější pražská muzea jsou: Národní muzeum největší muzeum v ČR, přibližně do roku 2015 je muzeum kvůli rekonstrukci uzavřeno. Národní technické muzeum unikátní a zcela ojedinělé technické exponáty Národní zemědělské muzeum exkurze do oblasti zemědělství Muzeum pražského vodárenství Armádní muzeum Žižkov zbraně a významné válečné události Letecké muzeum Kbely muzea slavných osobností českých dějin např. Johannes Kepler, Antonín Dvořák, Alfons Mucha, Franz Kafka. Plynárenské muzeum Menší a novodobější muzea jako např. muzeum Lega, Království železnic, muzeum Voskových figurín. Muzeum hlavního města Prahy vše o Praze a její historii České muzeum hudby vše o hudbě a vzácných hudebních nástrojích Muzeum MHD Muzeum policie
Náprstkovo muzeum sbírky z exotických míst, především Indonésie, Asie, Afriky či Ameriky. Speciální prostory jako např. Botanická zahrada (stálá expozice a různé výstavy, např. výstava motýlů, orchidejí, bonsají) Výstavy si můžeme také volit dle zaměření. Většina muzei pořádá i krátkodobé výstavy, které jsou zaměřené na nějaké téma. Velmi zajímavé výstavy pravidelně organizují např. muzea Náprstkovo muzeum, České muzeum hudby, Národní zemědělské muzeum nebo Muzeum hlavního města Prahy. Mezi nejvýznamnější pražské výstavní prostory patří: Výstavní síň Mánes Výstaviště Holešovice Pražský výstavní areál Letňany Pražský hrad Novoměstská radnice Staroměstská radnice Galerie Rudolfinum Obecní dům Národní galerie v Praze Galerie hlavního města Prahy Dále se společně podíváme na internetové stránky jednotlivých výstav a expozic, které nalezneme na např. www.vystavyvpraze.cz, www.kdykde.cz, www.cokdyvpraze.cz, www.zakulturou.cz, www.prahavolnocasova.cz, a naučíme se v nich orientovat. 4.6 Pravidla slušného chování na výstavě či muzeu Pokud nejdeme na vernisáž (slavnostní zahájení výstavy), lze výstavu navštívit v běžném oblečení. Tedy i tak, jak chodíme do práce, nikoliv však v pracovním oděvu nebo oděvu špinavém. Předem bychom si měli zjistit, jak je expozicie či výstava rozsáhlá, abychom si na ni vyhradili dostatek času. Během výstavy se chováme tiše, nerušíme ostatní návštěvníky, exponáty si prohlížíme zprava a nesaháme na ně. Pokud je v prostorách dovoleno jíst a pít, dáváme pozor, abychom nic neušpinili.
5. Nácvik telefonování Lidé s poruchou autistického spektra mají velmi často problém s telefonováním. Může být pro ně obtížné vyjádřit v krátkém čase jasně, co potřebují. V případě, že jim ale poskytneme jakýsi manuál pro telefonování, můžeme jim pak telefonování výrazně usnadnit. Nejprve si společně projdeme zásady pro telefonování. telefonujeme z místa, kde není velký hluk a kde Vás nic neruší mějte po ruce potřebné informace, např. jméno restaurace, inzerát, program mějte u sebe papír a něco na psaní, abyste si mohli dělat poznámky, např. zapsat si datum a čas schůzky. mějte u sebe svůj diář nebo kalendář, ať neslíbíte, že přijdete v den, kdy se vám to nehodí mluvte jasně a srozumitelně buďte připraveni odpovídat na otázky před telefonováním si připravíme tužku a papír na zapisování informací abychom si byli při telefonování jistější, je dobré si telefonát nejprve připravit, říci si jej nahlas nebo si jeho osnovu napsat na papír Následně si s účastníky projdeme základní strukturu většiny telefonátů: 1. vytočíme číslo 2. pozdravíme 3. představíme se Dobrý den Jmenuji se Tomáš Svoboda. 4. řekneme s kým, chceme mluvit Mohl bych, prosím, mluvit s 5. pokud nás přepojí, tak je třeba znovu pozdravit a představit se 6. říci, proč voláme Dobrý den, jmenuji se Tomáš Svoboda. Volám ohledně 7. dohodneme si, co potřebujeme
Mohl bych tedy 8. poděkovat a rozloučit se Mockrát děkuji. Nashledanou. 5.1 Nácvik telefonování na pracovní pohovor Ještě před tím než začnete telefonovat, je dobré si připravit tužku, papír, diář, inzerát, na který chcete reagovat. Struktura: 1. Pozdravíme (Dobrý den, ) 2. Představíme se celým jménem (např. Josef Černý, ) 3. Vysvětlíme, proč voláme a zeptáme se, zda je nabízené pracovní místo ještě volné (např. Našel jsem inzerát v deníku Metro na pozici skladník, rád bych se zeptal, zda je místo ještě volné.) 4. Požádám o bližší popis nabízeného pracovního místa. V případě, že je volné a vy o něj máte zájem, domluvte si schůzku. Nezapomeňte se zeptat na kontaktní osobu, se kterou se máte sejít, místo a čas, kde se bude pohovor konat, případně na cestu. 5. Poděkujeme (např. Děkuji vám za váš čas ) 6. Rozloučíme se (Nashledanou) Příklad telefonátu na inzerát: Dobrý den. Jmenuji se Pavel Novotný. Nevyrušuji Vás? Telefonuji ohledně inzerátu ze dne 2. 3. z inzertních novin Annonce na pozici administrativního pracovníka. Rád bych se zeptal, zda je toto místo ještě volné? Chtěl bych se o této práci dozvědět více informací. Mohl byste mě s nimi seznámit? Případně bych se s Vámi osobně rád sešel na informační schůzce, je-li to možné? Děkuji Vám. Nashledanou. Telefonát si pak účastníci prakticky vyzkouší. Je dobré, aby telefonující seděli proti sobě zády, protože pak nemohou sledovat neverbální komunikaci, která by
jim mohla situaci ulehčit. Můžeme vyzkoušet i to, že jeden z telefonistů je lektor, kdy lektor může telefonát ulehčit (u klientů s většími potíži) nebo naopak ztížit, aby si účastníci vyzkoušeli i reálnou situaci, kdy na druhé straně telefonátu je nepříjemný člověk. Účastníci mohou volat na inzeráty, které si vyberou a vyzkoušet tak telefonát na konkrétní pozici. V následujících kapitolách jsou uvedeny další nácviky různých telefonování. Postup u všech je stejný. Nejprve si s účastníky sepíšeme scénář hovoru, který si pak vyzkoušíme mezi s sebou. Některý telefonát můžeme vyzkoušet i v reálu, např. dohadování osobní schůzky, na kterou pak dojde. Další informace najdete v PL 3 Jak telefonovat na inzerát nebo PL 4 Návod, jak by mohl vypadat telefonický hovor. 5.2 Nácvik telefonování objednávka stolu v restauraci Postupujeme viz. předešlá kapitola. Návrh možné struktury: 1. Pozdravíme (Dobrý den, ) 2. Představíme se celým jménem (např. Josef Černý, ) 3. Oznámíme, proč voláme a zda mluvíme se správnou osobou. 4. Dojednáme si, co potřebujeme 5. Poděkujeme (např. Děkuji vám za váš čas ) 6. Rozloučíme se (Nashledanou) Příklad takového telefonátu: 1. Dobrý den 2. U telefonu František Novák. 3. Rád bych si u vás zarezervoval stůl, mohu u vás? 4. varianta a) Ano děkuji, rád bych si zarezervoval stůl na pátek od 20.00 pro 5 lidí. Mohl bych poprosit, aby to bylo v nekuřácké části? 5. varianta b) Ne, můžete mě tedy předat někoho u koho můžu rezervaci provést? Po přepojení Dobrý den, jmenuji s František Novák a rád bych si zarezervoval stůl na pátek od 20.00 pro 5 lidí. Mohl bych poprosit, aby to bylo v nekuřácké části? 6. Děkuji, na shledanou.
5.3 Nácvik telefonování dohadování osobní schůzky Postupujeme viz kapitola 5.1. Návrh možné struktury: 1. Pozdravíme (Dobrý den, ) 2. Představíme se celým jménem (např. Josef Černý, ) 3. Oznámíme, proč voláme a zda mluvíme se správnou osobou. 4. Dojednáme si, co potřebujeme 5. Poděkujeme (např. Děkuji vám za váš čas ) 6. Rozloučíme se (Nashledanou) Příklad takového telefonátu: 1. Dobrý den 2. U telefonu František Novák. 3. Potkali jsme se minulý čtvrtek na výstavě v Carpet Diem a dohodli jsme se, že vám zavolám a dohodneme si další osobní schůzku. 4. Mohli bychom se tedy setkat tento čtvrtek v 9 hodin v McDonalds na I.P. Pavlova? Můžeme se setkat v prvním patře u stolečků. 5. Děkuji, na shledanou. 5.4 Nácvik telefonování omlouvám se mám zpoždění/nedorazím Postupujeme viz. kapitola 5.1. Návrh možné struktury: 1. Pozdravíme (Dobrý den, ) 2. Představíme se celým jménem (např. Josef Černý, ) 3. Oznámíme, proč voláme a zda mluvíme se správnou osobou. 4. Omluvíme se a řekneme důvod zpoždění. 5. Poděkujeme (např. Děkuji vám za váš čas ) 6. Rozloučíme se (Nashledanou) Příklad takového telefonátu: 1. Dobrý den 2. U telefonu František Novák.
3. Máme spolu schůzku McDonalds na I.P. Pavlova. Hrozně se omlouvám, ale v metro C nejede a budu mít přibližně 20 minut zpoždění. Počkáte na mě nebo schůzku přesuneme? 4. Ještě jednou se omlouvám a mockrát děkuji. Dorazím, co nejrychleji. 5. Děkuji, na shledanou. 5.5 Nácvik posílání SMS Tato část nácviku je velmi náročná. Je třeba každého účastníka učit zcela individuálně a s jejich vlastními telefony. Nejjednodušší postup je, že společně sepíšeme manuál, kterému účastník rozumí a umí ho používat. Daný manuál je napsán takovou formou, která dané osobě nejvíce vyhovuje kreslený plánek, bodový postup, psaný text, využití obrázků, fotek apod. Příklad nejjednoduššího psaného postupu: 1. Zapneme telefon (slouží k tomu speciální čudlík na horní hraně telefonu a je třeba jej chvíli podržet) 2. V případě, že po mně chce telefon PIN, zadám jej. Musím dát pozor, abych se nespletl. Pokud se spletu, musím jej napsat znovu a mám na to max. 3 pokusy, pak se mi telefon zablokuje. Pokud se mi zablokuje, musím najít speciální číslo k mému tel. tzv. PUK, zavolat operátorovi a nahlásit jej. Operátor mi pak tel. odblokuje. Je ale asi lepší si toho heslo zrušit a nemusím se bát, že se příště spletu. 3. Zmáčknu tlačítko Menu 4. Najedu na ikonu Zprávy 5. Otevřu ji 6. Otevřu ikonu Vytvořit zprávu 7. Objeví se nám okno s Vaše zpráva: a za ním je blikající kurzor. Můžeme sem psát text SMS. 8. Psaní SMS pod každým číslem jsou schovaná 3 písmena, např. pod číslem 2 je a,b,c. Pokud zmáčknu číslo 2 jednou napíši písmeno a, pokud 2x tak b a pokud 3x tak c. Pod číslem jedna jsou různé znaky, např..,?! apod. Pod číslem 0 je mezera. Mazat můžeme horním pravým tlačítkem, je nad ním napsáno Vymazáno. Takto napíšeme celý text SMS. 9. Odeslání SMS zmáčkneme prostřední tlačítko, nad kterým je napsáno Odeslat na 10. Zvolíme Kontakty 11. Najdeme jméno, komu chceme SMS poslat a zmáčkneme Zvolit
12. Na závěr zvolíme Odeslat. Nyní byla zpráva odeslána. Je důležité, aby se na postupu podílel sám účastník, protože jen tak zabezpečíme, že mu bude rozumět a bude ho umět používat.