K STAVEBNÍMU VÝVOJI ZÁMKU OPONO OD 16. DO 18. STOLETÍ.

I K STAVEBNÍMU VÝVOJI ZÁMKU OPONO OD 16. DO 18. STOLETÍ. Tento píspvek si neklade za cíl objasnní stavebních úprav zámku. Mohl by však upozornit na nkteré nesrovnalosti vyplývající z porovnání dostupných materiál a z rozboru vzhledu stavby samé. V nejlepším pípad potom naznait možná východiska pro další hloubji jdoucí práci. Josef Jirák Statný hospodá Mikuláš mladší Trka z Lípy koupil roku 1495 od Jana z Janovic a Petršpurka statky pod Orlickými horami s hradem, dvorem a mstekem Oponem. Po jeho smrti v r. 1516, znan rozšíený majetek ze závti zddila vdova po strýci, Johanka Kromšínová z Bezovic, která jej ješt téhož roku pepsala svým synm - Janovi, Vilémovi, Zdekovi, Jindichovi a Mikulášovi. Z nich se správy opoenského panství ujal r. 1527 Zdenk Trka z Lípy a na Vlašimi a po rozdlení majetku r. 1533 jej postoupil synovci Janovi. 1) Noví zámožní a vlivní majitelé se neomezovali na dílí opravy zejm dosti ponieného hradu a snad již Zdenk zahájil rozsáhlejší stavební innost, smující k výstavb rann renesanního zámku. 2) Svdí o tom i nálezy architektonických lánk pi obnov omítek pod arkádami jižního a západního kídla zámecké budovy 3) a snad i dv druhotn osazená klepadla a dvení zámek. 4) Stavební práce pravdpodobn vycházely z gotické dispozice hradu, jehož jádro bylo v jihozápadním nároží dnešního zámku. 5) Jan sám neml dti a tak pepsal opoenské panství na bratrance Viléma. Hospodáský rst panství, i pímý kontakt eského rytíe s italskou renesancí, 6) umožnil Vilémovi Trkovi z Lípy a na Veliši zahájit roku 1560 rozsáhlé práce na úpravách zámeckého areálu tak, aby se stal vskutku reprezentaním sídlem renesanního kavalíra. Dnes je všeobecn pijímán názor, že dispoziní ešení hlavní zámecké budovy je v souasnosti stejné, (až na vyjímku zdi, i úzkého spojovacího traktu mezi boními kídly), jako po dokonení stavby v r. 1567. 7) Pokusím se nastínit dvody, které m vedou k myšlence, že tomu tak nemuselo být. Podívejme se, co nám íkají písemné prameny. Asi první doložená zmínka o podob zámku se vztahuje k r. 1560, pl zámku poboeno a stavn vtší o píkopy, 8) a pomrn jasn nám uruje dobu vzniku severního kídla nad píkopem a severní ásti kídla západního, kde je absence nález staršího, než renesanního zdiva. Jižní ást západního kídla je založena na torzech zdiva ran renesanního. Svdí o tom jednak nepravidelnost stavební dispozice, 9) ale i nálezy architektonických lánk, vetn jejich osazení. V jižním kídle byly ve zdivu nalezeny druhotn osazené architektonické lánky bez bližšího urení. 10) Urbá z r. 1598 se o stavb zmiuje pouze okrajov. Zámek Opoen od kamene dosti pkn se sklepy doleními pro víno i pivo i jinými vrchními pro všeliké poteby chování, kuchyní, špižírnou, svtnicemi, komorami, se vším dostatkem pokojv i kašnou, kteráž vprosted zámku jest a voda se po trubách žene, vystavený. 11) Dalším písemným materiálem, který nám vypovídá o podob zámku je až inventá všelijakých mobilií ze dne 19. ledna 1635 tak, jak ho zaslal do eské komory inspektor panství opoenského a smiického Linhart Korka z Korkyn. 12) V zápise je uveden v jisté posloupnosti velmi struný popis jednotlivých místností, spíše s drazem na vnitní vybavení. Identifikace prostor dle dnešního stavu zámku je problematická i vzhledem k volnosti s jakou je inventá udlán. Pesto jsou v popisu zajímavé momenty, které mohou o stavb leccos I

II naznait: Z té komory jsou schody, po kterýchž se jde nahoru do jednoho pokoje slove zlatý. Pod tím pokojem malá síka. Z té sín jsou dvee a schody, kde se jde do pokoje slove lazaur. A dále: Ped týmž pokojem sí. Proti té síni jsou ti pokoje: jeden skrze njž se jde po pavláích do kostela. Z této citace pomrn jednoznan vyplývá umístní pokoj do jihozápadního nároží. Zajímavé a dnešnímu stavu neodpovídající, jsou rozdílné výškové úrovn zmiovaných pokoj. A dále: Pi té svtnici komora neveliká v ní komín vlašskej. V hlavní budov zámku vlašský komín není. Byl použit až v pístavku herny kolem r. 1913. Zajímavý je údaj o umístní kapliky, která nebyla totožná s již zmiovaným kostelem ( dnes Nejsv. Trojice), ale podle dalšího popisu ji lze situovat také do jihozápadního nároží Podle té špižírn jest kaplika a ped ní maliká síka. Podle té kaply jest sklep pod zemí z hloubi 30 stup. V nmž se vína okolo desíti sud složiti mže. Podle toho sklepu jest jiný malý o 4 stupních hloubji a v samé skále vytesaný. Po petení inventáe se nelze zbavit dojmu, že dispozice stavby a to pedevším v její jihozápadní ásti byla v r. 1635 odlišná od té dnešní. Další písemné prameny o vzhledu stavby a stavební innosti jsou až do 19. stol. velmi sporé. Neznáme ani pesný datum požáru zámku zmiovaného ke konci 17. stol., ani žádné stavební plány k barokním pestavbám. Zdenk Wirth 13) popisuje stavební innost rozdlenou na dv fáze. První tsn po požáru a druhou navazující po r. 1700. Tehdy již byly odstranny bohaté renaissanní štíty nade všemi prelími a snesena vysoká vž nad hlavním traktem, takže zámek obdržel nový obrys, jehož pesnou formu bohužel však neznáme. 14) Této první stavební etap pak pipisuje štukový strop obrazárny, ploché stropy arkád druhého patra a vlys s triglyfy pod okapní ímsou. Za nejvýraznjší pak považuje barokní úpravu tí prelí. Fasáda v nich byla rozlenna soklem s maltovou rustikou a v patrech oživena prohloubenými výplnmi tvaru eckého kíže a tverce proloženého elipsou. Druhé etap po r. 1700 pisuzuje výmnu ostní portál a úpravu štukových strop, fasádu na jižním prelí nov rozlennou vysokými pásy a okenními parapety, vetn barokního orámování oken. Dále zízení domácí kaple a úpravu starého dchodu mezi zámkem a pivovarem. Stavitel provádjící rozsáhlé stavební úpravy koncem 17. stol. není znám. Poátkem 18. stol. psobil u Collored Nicolau Rossi. 15) Jaký byl jeho podíl na barokních úpravách nevíme. Pobyt Giovanny Battisty Alliprandiho (asi 1665-1720) je na Opon doložen v r. 1712 kdy upravuje prelí kostela Nejsv. Trojice. Potom také v r. 1709 a1710. Tehdy s velkou pravdpodobností ídil úpravy pedevším jižního kídla zámku. R. 1718 byl na Opon pítomen také Jan Blažej Santini-Aichl (1677-1723), ale neví se za jakým úelem. 16) Pomrn skoupé jsou k opoenskému zámku také starší obrazové materiály. Za nejzajímavjší lze považovat obraz opoenského panství 17) ze sbírek zámku. Jedná se o rozmrné plátno s vyobrazením všech msteek, vsí a dvor na panství. Opono ve stedu obrazu je znázornno mírným nadhledem z jihu. Vlastní budova zámku netvoí souvislou podkovu jako v souasnosti. Odhlédneme-li od hodinové vže má severní a západní kídlo pibližn dnešní podobu. Jižní ást západního kídla a celé jižní kídlo sestává z nkolika budov, snad dvoupodlažních, s druhým podlažím hrázdným. Na východní stran je naznaena ze uzavírající dvr. 18) V podstat se s dnešním stavem shoduje také umístní a vzhled letohrádku, míovny i bašt a oprných pilí v mstské zdi. 19) Vznik obrazu lze s notnou dávkou opatrnosti posunout ped rok 1682, od kdy Novou Ves (Haugvicov), a Vyhnanice držel Jan Vácslav Šebastian Oprštorf z Dubu, 20) zatímco na obraze jsou vsi ješt uvedeny jako souást opoenského panství. Vlastnictví znázornných obcí dominia by si zasloužilo podrobnjší rozbor, stejn jako porovnání vedut se známými materiály, i když zde lze pedpokládat, že nejvtší pozornost malí zamil na znázornní správního centra panství. Autor obrazu je neznámý. 21) II

III Mapa opoenského panství detail Dalším zajímavým obrazem ve sbírkách zámku je pohled na Opono od severovýchodu. 22) Zámek na nm má již v podstat stejný vzhled jako dnes. Nádvoí je však ješt uzaveno do výše 1. patra. Ti páry sdružených oken naznaují, že se nejedná pouze o ze, ale spíše o spojovací trakt. Druhé patro arkád má již rovné kladí. Nad severním kídlem je vztyena hodinová vž. Kostel Nejsv. Trojice na tomto obraze, stejn jako na jeho protjšku, 23) má ješt renesanní podobu. Pijmeme-li vroení barokních úprav kostela 1712, pak lze obraz datovat ped tento rok. Ješt na jednom obraze je zámek vyobrazen s hodinovou vží, spojovacím traktem a horním patrem arkád, tentokráte s oblouky. Toto vyobrazení je však velmi schematické, provedené pouze jako pozadí hlavního námtu. Snad by se mohlo jednat o obraz z konce 17. stol. 24) Další známé pohledy na Opono jsou spíše mstskou vedutou, 25) a nebo vznikly po r. 1750. Pi bližší prohlídce budovy zámku, zjistíme nkolik odchylek mezi jižním kídlem a kídlem severním a západním. a) Sloupy arkád jižního kídla ve všech podlažích jsou celkov robusnjší, dík má jiné proporce, entase se opticky tolik neuplatuje. 26) b) Kamenoez arkád pízemí i I. patra je zde zcela odlišný. 27) Plkruhový oblouk je složen ze tí výseí, oproti vodorovn pokládaným kvádrm cviklu na západní a severní stran. c) I pes pomrn dobe zachovanou dokumentaci oprav arkád z let 1878-1879 28) zde nebyla zjištna výmna kamenných prvk. Tato ást arkád psobí nejkompaktnji, kamenné prvky mají nejmén oprav a doplk a to snad i díky pískovci z jiné lokality. d) V I. pate jsou abrakové konzoly v ploše stny jinak osazeny, mají mírn odlišné proporce a nejsou pokryty vrstvou bílého a šedého hlinkového nátru. e) Celé kídlo je širší, v pízemních místnostech bez typicky renesanních kleneb. Patrna je snaha o písné vyrovnání soumrnosti na osu zámku i za cenu vytvoení nefunkního III

IV protilehlého prjezdu 29) a shodného lenní fasád na schodišových kídlech. Je možné, že tato úporná snaha o symetrii je východiskem celé pestavby jižního kídla. f) V pízemí nejsou zachována renesanní ostní dveí. 30) g) Okna v patrech již nejsou zdvojená, jsou rozmrnjší v kratších odstupech, osazená v barokních ostních. h) Krov nad kídlem je odlišné konstrukce, svým charakterem odpovídající období raného baroka. 31) Je otázkou jak lze výše pedložená data a údaje vyhodnotit. Do souasnosti tradovaný názor o výstavb celé hlavní budovy v letech 1560-1567 a její dílí barokní úprav, je výsledkem stylové jednoty a loginosti ešení pedevším arkádového nádvoí a jist také absencí písemných pramen, které by by jenom ásten, naznaovaly možnost odlišné interpretace stavebního vývoje. 32) Dle mého názoru, bude správné korigovat názor na stavební vývoj 17. a 18. stol. minimáln v tom smyslu, že jižní kídlo bylo bu radikáln barokn pestavno, a nebo, a to je dle mého názoru pravdpodobnjší, bylo ve své podstat rann barokní novostavbou v místech stržené stavby starší. Poznámky 1) Sedláek A.: Hrady, zámky a tvrze království eského, Praha 1883, s. 47-49. 2) Flesar A.: Popis historicko - archeologicko - statistický okresu Opoenského, Hradec Králové 1895, s. 35....a jal se ( Zdenk Trka z Lípy) zámek Opoenský totiž zadní díl nad údolím z gruntu znova stavti. 3) Slavík J.: Nálezová zpráva.j. POP 155/97 SaK, Opono pod Orl. horami, zámek.p. 1, Dokumentace zdiva pízemí pod arkádou a prjezdu, 1997. 4) Klepadlo s prolamovanou podložkou s nápisem ANNO DOMINI 1538 osazené na kovem peplátované kídlo dveí vedoucích do suterénu jižního kídla a druhotn osazené kovové dvee s krásným zámkem a pítuhou archaického tvaru (dle osobního sdlení J. Kadlece pozdn gotickou) osazené do ostní chodby vedoucí ke kostelu Nejsvtjší Trojice. 5) Sedláek A.: Hrady, zámky a tvrze království eského, Praha 1883, s. 41. 6) Netková J., Paulík M.: Prvodcovský text, KSSPPOP v Pardubicích 1983, s. 29. 7) V rytíském sále II. patra zámku jsou osazeny dvoje dvee s devnou intarzovanou výplní s motivem architektury, nesoucí letopoet 1565. 8) Sedláek J.: Hrady, zámky a tvrze království eského, s.50. Podobný údaj uvádí Flesar A.: Popis historicko - archeologicko - statistický okresu Opoenského, Hradec Králové 1895, s. 38. 9) Viz plán pízemí zámku. 10) Slavík J.: Nálezová zpráva.j. POP 155/97 SaK, Opono pod Orl. horami, zámek.p. 1, Dokumentace zdiva pízemí pod arkádou a prjezdu, 1997. 11) Urbá opoenského panství z r. 1598, SoA Zámrsk. 12) Archiv min. vnitra v Praze, opis Dostál J.: Opoenský zámek roku 1635. In: asopis Spolenosti pátel starožitností eskoslovenských v Praze, roník 43, Praha 1935,.4, s. 183-188. 13) Sborník statí k sedmdesátým narozeninám Josefa knížete z Colloredo - Mannsfeldu 1866-1936, Praha 1936, s.71-72. 14) Na vyobrazeních zámku je hodinová vž nad prjezdem severního kídla zobrazována i kolem r. 1712. IV

V 15) Koán I.: Barok pod Orlickými horami. In: Orlické hory a Podorlicko, Rychnov nad Knžnou 1970, s. 113. 16) Preiss P.: Italští umlci v Praze, Praha 1986, s.324. 17) Obraz opoenského panství, autor neznámý, kolem 1767, olej na plátn, 149 x 228cm, inv.. 2158, La 444, F.C. 28 18) Podobn umístné torzo zdi známe i z výkres datovaných po r. 1851 (sic!) umístných v SoA Zámrsk, fond Vs Opono. 19) V této souvislosti je zajímavá mohutná polygonální vž, zejm v místech dnešní lodžie u herny, i na skále v J-Z nároží. Nkde v tchto místech je v inventái z r. 1635 zmiována kaple. 20) Sedláek A.: Hrady, zámky a tvrze království eského, Praha 1883, s. 171. 21) Použitá technologie olejomalby na hndoerveném bolusovém podkladu byla používána po celé 17. a 18. stol. 22) Pohled na Opono, autor neznámý, kolem 1710?, olej na plátn, 128 x 175cm, inv.. 2154, La 4, F.C. 31. 23) Pohled na Opono, autor neznámý, kolem 1710?, olej na plátn, 131 x 173,5cm, inv.. 2153, La 5, F.C. 32. 24) Portrét kon, autor neznámý, dle osobního sdlení L. Machytky snad konec 17. stol., olej na plátn, 310 x 270cm, plátno šíe 104-108 cm, plátnová vazba, 14-16 nití/cm, inv.. 10044 25) Mapa opoenského panství, mil Michálek, kreslil Jo: Millius, inv.. 1292. Dnes v SoA Zámrsk, fond Vs Opono. Souástí mapy je pkný prospekt msta Opona. Pes detailní znázornní stechy zámku, zde již hodinová vž není. Prospekt je tužkou dodaten datován 1749, rozhodn však vznikl ped r. 1800. 26) Viz mení obvod dík sloup, následn vynesená do graf. 27) Viz fotodokumentace souasného stavu. 28) Fotodokumentace ze sbírek zámku v Opon inv.. 2487/3, 4, 30, výkresy a foto v SoA Zámrsk, fond Vs Opono. 29) Pi opravách omítek v pízemí pod arkádou byla odkryta osazení spodních ástí dveních ostní. Za dochované renesanní ostní lze pokládat pouze jediné, ostatní byly vymnny. Profilací a rozmry však odpovídají pvodním. U jižního kídla tomu tak není. Viz Slavík J.: Nálezová zpráva.j. POP 155/97 SaK, Opono pod Orl. horami, zámek.p. 1, Dokumentace zdiva pízemí pod arkádou a prjezdu, 1997. 30) Druhotn zazdný prchod se segmentovým záklenkem je patrný na fotodokumentaci z poátku 20. stol. (nap. inv.. 2487/1 a další) a byl potvrzen pi opravách arkád v r. 1997. Dobe je vidt i pi prohlídce pízemní místnosti, kde je i druhotn zazdné rozmrné okno se segmentovým záklenkem, ve vnjší obvodové zdi. Lze se domnívat, že toto ešení zaniklo spolu s vynesením balkónu na krakorcích, vsazených do zdi pímo nad segmentem. 31) Osobní sdlení L. Svobody. 32) B. L. (Bohumír Lifka?): Rodový a patrimoniální archiv na Opon. In: Sborník statí k sedmdesátým narozeninám Josefa knížete z Colloredo - Mannsfeldu 1886-1936, Praha 1936, s. 60. S odvoláním na starší odkaz sdluje: Bohatý kdysi archiv Trkovský byl v dívjších letech znien, zvlášt pak zásluhou nmeckého spisovatele Brauna z Braunthalu, který povolán jsa v letech padesátých minulého století k jeho srovnání, vše to, emu nerozuml (a to bylo všecko eské), jednoduše vymýtil. V Opon, 1998 V