Z P R Á V A o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v 1.pololetí roku 2002

Z P R Á V A o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v 1.pololetí roku 2002 I N F O R M A C E Srpen 2002

Obsah: A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA... 2 1. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU...3 2. ZAMSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA...5 3. NEZAMSTNANOST...15 4. CIZINCI NA TRHU PRÁCE...21 5. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMSTNANOSTI...24 6. STRUNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN A OBLASTÍ...30 7. SHRNUTÍ...32 8. OEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMSTNANOSTI A NEZAMSTNANOSTI VE 2.POLOLETÍ 2002...33 B. TÉMATICKÝ ROZBOR... 34 I. SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH...35 II. PROBLÉMY MLADISTVÝCH A ABSOLVENT ŠKOL NA TRHU PRÁCE...37 III. FAKTORY PÍZNIV OVLIVUJÍCÍ NEZAMSTNANOST...39 C. PÍLOHA... 40 I. MAPA OKRESU S UVEDENÍM MÍRY NEZAMSTNANOSTI...41 II. TABULKY A GRAFY...42-1 -

A. Základní zpráva - 2 -

1. Celková charakteristika okresu Okres Klatovy leží na hranicích se sousedním Bavorskem v SRN, má rozlohu 1.939,66 km 2, což jej adí na 2.místo v R. Potem obyvatel 88.043 je však až na 52.míst. Z uvedeného vyplývá nesoulad mezi rozlohou a potem obyvatel. Tato disproporce sociáln ekonomického vývoje v píhraniní oblasti Šumavy byla výrazn ovlivnna dopady desítky let trvající izolace, existencí železné opony a celkov nepíznivými d sledky vyplývajícími z této okrajové polohy. D sledkem uzavené hranice byl na obou stranách stagnující hospodáský vývoj, vylidování píhraniního prostoru, tém neexistující peshraniní interakce. Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1990, zmnily postupn i spoleenskou a ekonomickou situaci v regionu. Transformace a restrukturalizace zásadn ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a stedních podnik, strukturu zamstnanosti, rozsah zahraniních investic. Další pozitivní vliv lze spatovat zejména v pínosech a pozitivních zmnách v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšování kvality životního prostedí, v nár stu investic do veejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, v nebývalém rozmachu peshraniní spolupráce. Vedle pozitivních zmn však okres postihly i nkteré negativní dopady související zejména s restrukturalizací zemdlství a dramatickým poklesem jeho ekonomického významu a se zhoršením dopravní obslužnosti ve všech ástech okresu. Vývoj obyvatelstva vykazuje od roku 1947 klesající tendenci. Tehdy pes 120.000 obyvatel, nyní 88.000, hustota osídlení je 3x menší než je celorepublikový pr mr. Tato skutenost souvisí pedevším s d sledky vývoje Šumavy v pováleném období, s ídkou strukturou a charakterem osídlení. Tato situace pak má nepíznivý vliv jak uvedeno na dopravní obslužnost území a na výši a strukturu náklad v místní ekonomice. Vzdlanostní struktura je v porovnání s pr mry R i s krajskými pr mry nižší, a to zejména ve skupin obyvatel s dokoneným vysokoškolským vzdláním. Ekonomika okresu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních zmn. Otevení hranic pineslo zpoátku i nabídku pracovních míst v uritých sektorech pro místní obyvatele v sousedním Bavorsku. Tato skutenost umožnila vyšší úspory a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podnik. Souasn s tím zaznamenal okres i píliv zahraniního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvoit novou základnu malých a stedních podnik a tím pispl k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky. Navzdory výraznému propadu zemdlství v okrese hraje zemdlství stále významnou roli v místní ekonomice, v pr mru zamstnává ješt okolo 10% ekonomicky inného obyvatelstva ( na konci 80 let to bylo ješt plných 25%). Významné postavení cestovního ruchu v okresu se promítá do ukazatele podílu zamstnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v pepotu zamstnáno 6 8 % ekonomicky inných obyvatel, což pedstavuje dvoj tínásobek pr mru v R). Okres charakterizuje pomrn dobrá dopravní infrastruktura: hustá silniní sí, dobré silniní a železniní spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem, díky síti hraniních pechod. Mezi slabé stránky však patí zanedbaný stav nkterých komunikací a železniní infrastruktury a obslužné vybavenosti všeobecn. Více než l/3 obyvatel je soustedna v 7 mstech okresu, z toho jen v Klatovech žije l/4 obyvatel. Hustota obyvatel je 46 osob/km 2. Vzhledem k nerovnomrnému rozložení není ve skutenosti ani tvrtinová na vtšin okresu. Proto jsou velké problémy s dopravou do zamstnání. Nejen to, omezováním dopravy vzniká problém propojenosti okresu a tím dochází k dalšímu zhoršení situace v nejmenších obcích, které k zachování existence potebují obchod, služby, pracovní píležitosti. Dosud jim toto umožovalo dopravní propojení s msty. V tchto oblastech bude tak dále docházet k úbytku obyvatelstva. - 3 -

V hodnoceném období došlo na trhu práce vlivem silného posílení koruny jak k EURu, tak i k dolaru ke zvýšení cen eských výrobk na zahraniních trzích. Tím rapidn poklesla jejich prodejnost. Nejdíve toto pocítilo odvtví vyrábjící textilní výrobky, poté následovaly ostatní výrobky, hlavn zámenická výroba. A tak výhoda kterou díve pedstavovalo napojení na západní trhy ve form okamžitých a tudíž maloobjemových ( krátkodobých) zakázek se nyní vrací, mnohdy i s úroky. U nkterých firem v 100% nmeckém vlastnictví se uvažovalo a mnohdy i stále uvažuje o zastavení práce a pemístní výroby do míst, kde jsou výhodnjší ekonomické podmínky nap. ína. Proto nyní nkteré firmy pestávají mít zájem o zahraniní pracovníky a uvažují i o propuštní do pedasného d chodu u pracujících, kterým již vznikl nárok. Nkteré zaaly i zamstnance propouštt. Jedna firma snížila poet pracovník za pololetí o 10%. Pesto se dosud míra nezamstnanosti udržuje v oblasti celostátního podpr mru, pr mr 8,7%, okres Klatovy 5,7%. V oblasti Západoeského kraje jsme v polovin, nižší MN mají Plze-sever 5,3%, Domažlice 4,8% a Plze jih 4,6%. V zemdlství došlo zaátkem roku ke snížení výkupních cen, nap. u vepového masa byla cena cca 26 K/kg živé váhy. U hovzího byla cena na 23 K/kg a u býk cca 31 K/kg. Uvádná výrobní cena u vepového je pitom až okolo 30,-K/g. V souasné dob se ceny vepového zvedly vlivem odbytového družstva Agropork na 35,-K/kg Tím cena vepového ásten kryje ztrátu na cen hovzího. Výkupní ceny mléka se zvedly ze 7,50K/l na 8,-K/l, piemž zemdlci uvádjí náklady na 1 l - 8,20K. Výkupní ceny za obilí jsou nejnižší za poslední desetiletí. Zemdlci proto prakticky neinvestují do rozvoje a údržby hospodáských objekt. I zemdlské stroje udržují silou v le. Vlivem zdražení hnojiv o 30% se snižují dávky hnojiv na pole a tím dochází i ke snížení výnos. Dotaní politika státu se v našich podmínkách pohoí a podh í Šumavy, podle mínní zemdlc jeví jako nedostatená. Petrvávají ztížené podmínky ve stavebnictví, kde vlivem recese ve státech EU se snižuje i expanze do našich zemí a vlivem nízké míry nezamstnanosti v našem okrese, nedosáhneme na finanní pobídky a tím zahraniní kapitál odchází jinam. Místní firmy nemají finance na další rozjezd a tak stavební výroba v okrese Klatovy stagnuje a firmy hledají zakázky v jiných okresech. 30. ervna 2000 bylo 644 VM pi 2566 uchazeích a míe nezamstnanosti 5,73%. V roce 2001 ve stejném období bylo evidováno 792 volných míst, 2384 uchaze o práci pi míe nezamstnanosti 5,11%. V souasné dob je v evidenci 2568 uchaze, 639 volných míst a míra nezamstnanosti 5,69%. Z pehledu je patrné, že situace na trhu práce se za poslední 2 roky stabilizovala. Nyní obtížn nacházejí práci zejména absolventi a lidé bez odpovídající praxe, nebo starší 50-ti let. V délce nezamstnanosti z stala nezamstnanost v trvání nad 12 msíc prakticky stejná ( okolo 33%). To znamená, že se daí umístní uchaze na trhu práce, pedevším na veejn prospšné práce. I když se obané po jejich skonení vracejí do naší evidence, je nutné si uvdomit, že se jedná o lidi, kteí již nejeví mnoho chuti pracovat. ím je doba nezamstnanosti delší, tím se i zhoršuje "kvalita" lidí. V tomto pípad se jedná o tzv. tžko umístitelné osoby, které o získání práce absolutn nejeví zájem. Nezídka z organizace pijdou zprávy, že práci hledající lovk již od dveí se hlásí o "razítko", že nem že být pijat. Vtšina zamstnavatel jim razítko dá. A tak jich mnoho petrvává v evidenci dlouhé msíce. Této skupin bude i nadále vnována zvýšená pozornost a také i nadále pedpokládáme spolupráci s obecními úady. Dlouhodob neobsazená místa jsou pedevším profese, které stále nalézají uplatnní v sousední SRN, jako je zedník, íšník a kucha, nebo jsou to místa, kde jsou nízké mzdy a špatné pracovní podmínky vetn sociálního vybavení pracovišt. V souasné dob dochází na druhé stran hranic v SRN ke zvýšenému zájmu o naše zdravotní sestry a i jen o pracovníky, kteí by opatrovali staré lidi. Tyto profese mají nyní zelenou a nejsou již omezování ani vkem (40 let). Ve volných místech nyní klesá poptávka po šikách a sváeích i nadále petrvává po pomocných dlnících, kterou zamstnavatelé eší náborem cizinc, zejména z Ukrajiny. Pes - 4 -

relativn (v podmínkách našeho okresu ) vysoké íslo nezamstnaných (2 568 k 30.6.02) se nedaí umístit naše uchazee na nkterá pracovní místa jak uvedeno výše a pak nezbývá než povolit práci cizím státním píslušník m. I když i zde již došlo k nepatrnému snížení potu cizinc legáln zde pracujících 240 + 174 Slovák k 30.6.2001 na 230 + 129 Slovák dnes. Ve vtšin se jedná o práce v zemdlství 49, v šití textilu 41 a odborné pracovní síly 41 zde se jedná o pracovníky pevážn ze zemí EU. Podle souasné situace vývoje potu uchaze o zamstnání v letech 2000 2002, kdy graf prakticky kopíruje stav v roce 2000 (stav v r. 2001 byl nepatrn nižší) a podle vývoje potu volných míst, kdy kivka VM r. 2002 leží mezi kivkami let 2000 a 2001, pedpokládáme, že se situace na trhu práce v okrese Klatovy nezmní. 2. Zamstnanost a volná pracovní místa Vývoj zamstnanosti 31.12.98 30.06.99 31.12.99 31.12.00 31.12.01 30.06.02 osob celkem 39 852 39 122 38 435 37 020 44 311 44 107 z toho v pr myslu 10 518 10 403 9 983 9 970 13 827 13 779 v zemdlství 3 395 3 378 3 583 3 291 4 430 4 417 ve stavebnictví 1 727 1 747 1 895 1 393 3 696 3 684 ve službách 8 994 8 123 9 534 10 296 13 893 11178 ve veejné správ, zdrav. 6761 Poslední údaj o zamstnanosti, který jsme zjistili od Statistického úadu obdržet vychází ze sítání lidu v minulém roce. Z tohoto d vodu dochází k rozdíl m ve vývoji zamstnanosti. Pro získání pibližné orientace vývoji postaí. Problematickým se stává další sledování, kdy prakticky místní stediska statistiky koní a tudíž se detailní stav v okrese pestává sledovat a tím i mapovat. Celková zamstnanost z stává prakticky stejná. Zmny, které nastaly v minulém roce a stále pokraují, však mají podstatný význam na trh s pracovními silami. - 5 -

Problematickou se stává velká skupina zamstnavatel, kteí se orientovali na západní trhy, pevážn SRN. Zde vlivem razantnímu posilování koruny dochází ke ztrát zájmu západních podnikatel o dodávky zboží z R. Poty pracovník u vybraných nejvtších zamstnavatel 30.06.00 31.12.00 30.06.01 31.12.01 30.06.02 Pr mysl Sušický holding a.s. Sušice 335 262 251 227 254 Škoda s.r.o. Klatovy 412 347 351 350 349 Mlékárna a.s. Klatovy 329 317 307 287 283 Joka s.r.o. Klatovy 434 414 426 442 440 Optiplast a.s. Nýrsko 492 485 501 459 412 Jitex a.s. Horažovice 232 220 220 213 204 Kozak Trading a.s. Klatovy 30 26 25 19 18 Rodenstock R s.r.o. 598 629 629 608 557 Zemdlství Agrospol a.s. Malý Bor 103 91 92 88 87 Stavebnictví VOD Velký Bor 106 98 98 114 113 Agromachine s.r.o. Švihov 149 144 156 136 127 Lesní spol. Železná Ruda a.s 106 103 101 100 92 Šumavská lesní a.s. Sušice 221 139 141 46 96 Stavební podnik a.s. Klatovy Pozemní stavby a.s. Klatovy 394 404 393 381 366 185 146 132 130 120 Zetes a.s. Klatovy 59 51 53 52 54 Spoje eská pošta s.p. Klatovy 307 309 312 309 312 Obchod a služby Zp. konzumní družstvo Sušice 672 661 625 674 640 Jak vyplývá z pehledu, úbytek pracovních sil se skoro zastavil. Stabilizace, která zaala v roce l997, pokraovala s mírnými výkyvy až do letošního roku. V letošním roce propad dále pokrauje Šumavskou lesní a.s. Sušice. Zmnou majoritního vlastníka se sídlo firmy pemístilo do Bohdane a nastává pomalé rušení provoz v Sušici. Tak byla zrušena stediska stavební, oprav v Rejštejn, prodalo se stedisko v Hartmanicích a sníženy stavy lesních pracovník. - 6 -

Prakticky celá administrativa byla pemístna do Bohdane. To pedstavuje úbytek cca 200 pracovních míst za ti roky. Propad zaznamenal Optiplast a.s. Nýrsko, kde došlo za rok o snížení více než 1/ 6 zamstnanc. Urité problémy dané poklesem kurzu signalizuje i firma Rodenstock R s.r.o., kde došlo ze rok ke snížení o 10% pracovník. Podobn je na tom i stavebnictví, kde došlo u všech firem ke snížení potu zamstnanc. K nár stu zamstnanosti dochází u služeb, kde lze odhadnout zvýšení cca o 5%. Toto zvýšení skoro staí nahradit snížení u výrobních firem. Poet volných pracovních míst se zvýšil ze 792 v ervnu r. 2001 na 639 v ervnu 2002. Pi tom se zvedl poet uchaze o práci z 2384 na 2568 za stejné asové období. Mírn poklesl tlak na zamstnávání cizích státních píslušník. Zde dochází spíše k tomu, že se zamstnavatelé snaží si udržet solidní pracovníky ze zahranií. Další ekají až se zlepší situace sníží se hodnota K a pak chtjí obnovit výrobu v p vodním rozsahu. Pokud se nezmní legislativa lze oekávat postupný vyšší tlak na zamstnávání oban ze SR, kde vyjma registrace nic nebrání zamstnání oban SR a souasn je možné se s ním prakticky kdykoliv rozlouit záleží jen na zamstnavateli. Ustanovení zákoníku práce zde mnoho nepomohou. Z tabulky vybraného vzorku zamstnavatel okresu Klatovy vyplývá, že za poslední sledovaný rok došlo prakticky k mírnému snížení potu zamstnanc ve výrobních organizacích. Pokud nedojde k výraznému propadu zamstnanosti, nedojde ani k výraznému zvýšení nezamstnanosti. Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst ve sledovaném období byla velmi mírn klesající. V lednu bylo evidováno 716 volných míst, v únoru 700, v beznu 672, v dubnu 677, v kvtnu 676, v ervnu 639. Porovnáním VM v lednu 1997 1024,v lednu 1998 868, v lednu 1999 586, v lednu 2000 535, v lednu 2001 648, v lednu 2002-716 vidíme zlepšení proti minulému roku, pak ale dochází vlivem stoupající koruny ke stagnaci a mírnému poklesu, který zastavil jen nár st sezónních prací, jak bylo pravidlem každý rok, nedošlo ale ke zvýšení Zde je vidt uritá stagnace ve vzniku volných pracovních míst a ta pímo souvisí s vývojem hospodáské situace okresu i celé R. Volná místa podle msíc v 1. pololetí roku 2002 Leden 716 Únor 700 Bezen 672 Duben 677 Kvten 676 erven 639-7 -

Tok volných míst Volná místa podle sektor 1. pololetí 2002 a.s. s.r.o. s.p. družstevní soukromé rozpotové a píspvkové ostatní celkem rok 1999 234 581 8 20 317 35 51 1 246 rok 2000 237 489 5 39 291 85 9 1 155 rok 2001 325 503 3 44 299 107 7 1 288 rok 2002 317 320 2 25 249 60-973 Nejvtší nabídku volných míst poskytují spolenosti s.r.o. - 320, následují akciové spolenosti s 317 místy a soukromníci s 249 místy. Dále již následuje velký odstup. Rozpotové a píspvkové organizace požadovaly obsadit 60 míst, družstevní 25 a státní sektor 2 místa. Uvedené poty odpovídají vývoji. Státní sektor se omezuje a družstevní (pevážn zemdlský) je v útlumu, ten vzhledem k vývoji zemdlství bude pokraovat. Srovnání s rokem 1999 pak ukazuje, že procentuální rozdlení podle sektor se mní ve prospch spoleností s ruením omezeným a akciových spoleností. Uritou stagnaci pímo snížení zaznamenal sektor rozpotových a píspvkových organizací z 85 na 60 letošním roce. Zde se projevuje vtší d raz na dodržování mzdové disciplíny a snaha po udržení výše plat, protože ješt v roce 1977 tento sektor nabízel 217 volných míst, nár st se dá pedpokládat v píštím roce vznikem povených úad. Volná místa podle kvalifikace 00 bez vzdlání 1 01 Základní vzdlání 307 02 Vyuení 488 03 Stední bez maturity 11 04 SOU vyuení s maturitou 15 05 ÚSV gymnázium 1 06 ÚSO SOŠ s maturitou 143 07 Vyšší vzdlání 0 08 Vysokoškolské 8 09 Vdecká výchova - - 8 -

Z pehledu je patrné, že pomalu se nejvtší zájem pesouvá z nekvalifikované pracovní síly v dlnických profesích se základním vzdláním na pracovníky vyuené - 488 volných míst pro vyuené proti 307 volných míst se základním vzdláním. Stále se udržuje rozdíl v zájmu o pracovníky, kteí mají maturitu na odborných školách a mezi pracovníky s maturitou na všeobecných školách - 4x je vtší poet míst pro osoby se stedním odborným vzdláním než pro osoby se stedním vzdláním všeobecným, viz tabulka. Pomrn malý z stává zájem o zamstnance s vysokoškolským vzdláním, protože si organizace tato místa obvykle obsadí snadno sama. Volná místa podle KZAM 0 Píslušníci armády 0 1 Vedoucí a ídící pracovníci 8 2 Vdetí a odborní duševní pracovníci 28 3 Technití, zdravotnití, pedagogití pracovníci 104 4 Nižší administrativní pracovníci 77 5 Provozní pracovníci ve službách a obchod 150 6 Kvalifikovaní dlníci v zemdlství a lesnictví 22 7 emeslníci a výrobci, zpracovatelé a opravái 287 8 Obsluha stroj a zaízení 106 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 195 Volná místa podle vybraných profesí V nabídce volných míst pevažují VM pro vyuené a se základním vzdláním, kterých bylo evidováno 682 proti 269 VM pro stedoškoláky a vysokoškoláky. V minulém období to bylo 1114 VM proti 189. Je vidt, že zde se podíl zmenšuje 2,53 ku 5,89 ve prospch stedoškolák. Tento podíl se bude i nadále zmenšovat, pokud bude zachován nevýhodný kurs K k EURu a dolaru. Pokud se kurs stabilizuje bude opt docházet ke zvtšování podílu ve prospch vyuených, jak budou odcházet do d chodu vyuení zamstnanci a odpovídá zavedenému stavu, kdy na uební obory odchází stále mén žák. Pro obany se základním vzdláním a bez vzdlání bylo k dispozici 375 z 973 VM, poítaje v to i idie, pr vodí apod.. Stále je zájem o profese, které nacházejí uplatnní v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kucha, íšník, zámeník a uklizeka. V poslední dob vzr stá zájem o profesi uklizeka a pokojská. Firmy ve snaze snížit mzdové náklady propouštjí vlastní uklízeky a najímají na tyto práce specializované firmy na úklid. Tím opt stoupají požadavky na povolení práce zahraniních pracovník, nebo místní lidé nechtjí jezdit pracovat-uklízet po r zných místech okresu. V devozpracujícím pr myslu se jedná opt o práci v lese, pípadn na pile pevážn na r zných místech okresu. Zde je otázka, zda o n organizace opravdu má zájem, - 9 -

nebo slouží pouze jako záminka k získání na tyto práce Ukrajinc, i jiných zahraniních pracovník, opt za úelem snížení provozních náklad a možná i odvod do státního rozpotu. Tabulka volná místa podle pevažující innosti jasn vypovídá o ješt se stále rozvíjejícím sektoru služeb, který s 552 VM mají zdaleka nejvyšší nabídku, v ostatních sektorech poty nedosahují ani stovky. To koresponduje i s tabulkou vývoje nezamstnanosti v okresu, kde zatím co poty pracovník v jiných sektorech se neustále, by minimáln snižují, zde poet neustále stoupá. V roce 1997 k 30.6. bylo ve službách 7.652 pracovník a k 31.12.1999 jich bylo již 9.534. K 31.12.2002 se odhaduje poet pracovník na 11596. Vedoucí 9 Technik konstruktér 58 Prodavai 71 Administrativní pracovník 89 Zdravotní sestra 37 Úetní 22 Pokojská 28 Kucha 40 íšník, servírka 40 Prodava, prodavaka 61 Dlník lesní 2 Dlník zemdlský 27 Dlník stavební 18 Zedník 51 Tesa, truhlá 13 Lakýrník 2 Zámeník, sváe 75 Obráb kov 11 Automechanik 11 Elektriká 8 Dlník devozpracující 46 Dlník potravináství 48 Švadleny, šiky 42 Dlníci pomocní a nekvalifik. 106 idii 43 Dlník v kamenolomu 15-10 -

Volná místa podle pevažující innosti organizace Chemický a farmaceutický pr mysl 5 innosti v oblasti nemovitostí, pronájem nemovitostí 14 Dobývání ostatních nerostných surovin 40 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 15 Devozpracující pr mysl 37 Gumárenský a plastikáský pr mysl 21 Obchod, opravy motorových vozidel a spotebního zboží 288 Ostatní veejné, sociální a osobní služby 47 Papírenský a polygrafický pr mysl, vydavatelská innost 2 Penžnictví a pojišovnictví 12 Pohostinství a ubytování 95 Pr mysl potravin a pochutin 94 Stavebnictví 133 Školství 5 Textilní a odvní pr mysl 63 Veejná správa, obrana, sociální zabezpeení 5 Výroba dopravních prostedk 6 Výroba elektrických a optických pístroj 2 Výroba kov a kovových výrobk 15 Výroba stroj a zaízení pro další výrobu 34 Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti 26 Zemdlství, myslivost, lesní hospodáství 37 Zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený 7 Volná místa podle odvtví Služby a obchod V souasné dob dochází, jak výše uvedeno, k udržení nabídky volných míst ve službách a obchodu. Boulivý vývoj má tento sektor sice již zejm za sebou, ale vlivem nedostupnosti investic se nachází ešení v udržování staré techniky a udržování pracovních míst. Tomu odpovídá i poet VM 552 oproti 609 VM ped rokem. Dále se zájem rovnomrn rozložil mezi r zné druhy služeb. Nkteré organizace eší své problémy v mzdové oblasti, nap. nemocnice, snižováním mzdových náklad, nap. sjednáním úklid cizími firmami, tím šetí své mzdové náklady a tak mohou pidat svým kmenovým zamstnanc m. Na druhé stran to pináší zvýšený tlak na povolení zamstnávat zahraniní pracovníky, kterým nevadí, že musí jezdit pracovat do r zných míst okresu. Mezery v nabídce levného zboží a zejm i neprocleného a nezdanného stále využívají obané z Vietnamu. Vytváejí stánkové kolonie, - 11 -

které jsou na obtíž v mnoha mstech, nap. v Železné Rud. Zde si ale pronajali i obchodní d m. A tak pechází na vyšší formu prodeje. V Klatovech si nyní najímají nejlepší prodejní místa pedevším na námstí a v jeho okolí. V souasné dob v Klatovech jsou již 2 ínské restaurace, 1 vietnamské oberstvení. Aby vylouili kontrolu úadu práce, podnikají nkteí cizinci na živnostenský list nebo zakládají výrobn obchodní spolenosti. Dalšímu rozvoji investiní výstavby a služeb mimo jiné brání i vysoké úrokové sazby, které jsou pro vtšinu malých a stedních podnikatel neúnosné. Mnohdy nejsou platné ani programy podpory rozvoje malého a stedního podnikání, kterými podporuje vláda rozvoj podnikání pes eskomoravskou záruní a rozvojovou banku. Pestože podnikatelé naplují podmínky programu, penžní ústavy jim úvr nedají, protože pro n nejsou lukrativní a hlavn, v mnoha pípadech nemají zástavu. Nejvtší podnikatel v okrese v oboru služeb je Západoeské konzumní družstvo v Sušici. Podniká nyní jen ve velkoobchod, doprav a vlastní obchodní sí po celém okrese. Ve velkoobchodu získalo zásobování Jednoty celého okresu Plze-jih, Tachova a Horšovského Týna okres Domažlice. A tuto pozici se snaží udržet. Pro informaci v souasné dob je v okrese Klatovy vydáno jediné pracovní povolení k zamstnání obana z Vietnamu místo kuchae ve vietnamské restauraci - ale je vydáno 364 živnostenských list pro Vietnamce pro obchodní innost a zprostedkování obchodu a služeb. Stavebnictví Problémem z stávají místa kvalifikovaných zamstnanc, nap.: zedník, truhlá, tesa. Zamstnanci tchto profesí stále odcházejí za daleko lépe placenou prací do SRN. K nim nyní za poslední 3 roky pistupuje profese - stavební zámeník. O tyto zamstnance mají zájem r zné s.r.o., které zavádjí výrobu lehkých svaovaných konstrukcí pro odbratele v SRN. V souasné dob se zde zaíná projevovat nedostatek investic. Podle vyjádení vedoucích zamstnanc velkých stavebních podnik jsou potíže s naplnním zakázkové nápln na letošní i píští rok, kdy poítají s dalším podstatným omezením stavební výroby. Nkteré subjekty mají zajištnou zakázkovou nápl jen na 3/4 letošního roku. Zde je nebezpeí dalšího zvýšení nezamstnanosti. Doposud nkteré firmy ešily problémy s výrobou tím, že se zamstnanci uzavíraly pracovní pomr do prosince a další až od bezna nebo dubna. Tito pak byli v evidenci ÚP a brali podporu v nezamstnanosti. Prmysl V našem regionu je pevážn lehký pr mysl, který je zastoupen ve všech sektorech vlastnictví. V letošním roce opt bylo více volných míst v sektoru služeb než v pr myslu, kde jich bylo 292. Stav signalizuje stagnaci v rozvoji pr myslu. Problémy se zabezpeením kontrakt na letošní rok i na píští rok má vtšina organizací. Tak ŠKODA Klatovy s.r.o. má v souasné dob zakázkovou nápl zajištnou zhruba na 65% plánované. Zde se nepodail pestup závodu pod závod ŠKODA jaderná energetika a tak došlo v minulém roce k velkému propouštní a projednávání prodeje zahraninímu zájemci. Ten se nepodail a tak nyní ŠKODA Klatovy si najímá prostednictvím firem zahraniní pracovníky, kteí jsou zamstnáni jen pokud má firma zakázku. Situace v Mlékárn Klatovy a.s. vypadá stabilizovaná a mlékárna již 2. rok vykazuje mírný zisk ( 1,2 mil. K). I situace v Masokombinátu Klatovy a.s. se postupn stabilizuje, výroby jede a uvažuje se o odprodeji strategickému partnerovi. V Šumavském holdingu bývalé SOLO se situace na as zklidnila Sirkárna opt vyrábí na 3 smny a Devaská výroba potebuje truhláe, to zaštiuje Holding, který má 6 lidí. Strojírenská výroba byla prodána a je samostatná, prozatím si vede dobe a daí se jí i vyvážet ást výrobk do - 12 -

SRN. Problémy se tetí smnou ešili v Sirkárn prací Ukrajinc, nyní pevážn pomocí zprostedkovatelské firmy z.budjovic. Jednou ze svtlých výjimek je Rodenstock R s.r.o., ve vlastnictví nmecké firmy, ta naopak rozšíila výrobu v dalším nov postaveném objektu. K tomu vytvoili cca 120 nových pracovních míst v pr bhu minulého období. V letošním roce i je postihl pokles EURA a tím se zhoršil odbyt, který byl zejm d vodem snížení stavu zamstnanc v 1. pololetí o cca 50. Další je LK Devotvar ve Strašín, kde je výroba devných pedmt v halách pronajatých od p vodního ZD, z p vodních 10 pracovník je zde nár st na cca 120 zamstnanc. Tato firma je soukromá. I ona se nevyhnula uzavírání PP na dobu uritou u ásti zamstnanc. Zemdlství V tomto sektoru jsou stále volná místa ošetovatel dobytka, o která není zájem, nebo se mnohdy jedná o stáje umístné mimo osady. Nutností je proto zamstnání obou manžel a pesthování celé rodiny. Tím zase nastávají problémy s dojížkou dtí do školy. Vzhledem k tomu, že zamstnavatelé ani úad práce nejsou schopni tato místa obsadit, dochází k jejich obsazování obany z Ukrajiny i z jiných zemí bývalého východního bloku. Vlivem stoupajících cen vstup do výroby používaná mechanizace stárne. Nastává pitom doba nutných investic a tím i snaha o jejich zefektivnní. Proto došlo v minulém roce k r stu výkupních cen jak rostlinné, tak i živoišné produkce. Výkupní cena vepového masa tehdy stoupla na 40,-K/kg. U hovzího klesla na 23 a u býk na 31,-K/kg, u mléka se zvýšila na 8,-K/l. V letošním roce vlivem dovoz klesla u vepového na 25,-K/kg živé váhy. Nyní se opt vlivem odbytového družstva AGROPORK zvyšuje na 35 37 K/kg.. Toto je teprve cena, kdy zaínají být zemdlci ziskoví. Na druhé stran je zde nadbytek hovzího masa zhruba 5000 tun a tyto je teba vyvézt se státní podporou, jinak budou mít opt zemdlci ztrátu. Také u zemdlských plodin došlo ke snížení výkupních cen, kde ceny jsou nejnižší za posledních 15 let. Dále dochází k již bžnému jevu, že zemdlci dostanou zaplaceno za dodávky v nejlepším pípad za 2-3 msíce. Nyní nkteré ásti okresu postihlo krupobití a tak se oekávají ztráty, o kterých zatím není rozhodnuto, zda je pojišovny uhradí. Tím se nedaí vas nakupovat potebná hnojiva, osiva apod. Navíc zvýšení cen nevyrovná ztráty z minulých let. Pr mrná mzda je zde do 11.500,-K bez ohledu na odpracované hodiny. A tak se zemdlství ocitá v zaarovaném kruhu, z nhož bude muset nkdo ven. Z toho vyplývá brzký konec nkterých hospodásky slabších družstev. Charakter a dvody volných prac. míst neobsazených déle než jeden msíc 1. kvalifikace Jedná se pevážn o profese stavebního charakteru a o pohostinství. Nap.: zedník, tesa, truhlá, pokrýva, zámeník, kucha, íšník. Vtšina lidí tchto profesí jsou pendlei a o práci doma nemají zájem. Z ostatních profesí se jedná o švadleny a šiky, kde vedle nízkého platového ohodnocení pistupuje i namáhavá práce a zdravotní d vody. "Nepopulární funkce" nap. mzdová úetní nebo mistr na stavb, které se díve obtížn obsazovaly, jsou nyní obsazeny bhem nkolika dní, v mnoha pípadech se daí obsazovat i místa v zemdlství a ve stavebnictví. V nkterých pípadech se jedná i o neznalost cizího jazyka, který je teba pi práci používat, zde se ale jedná jen o dlnické profese. - 13 -

2. smnnost Velkým problémem je požadavek práce na smny, zejména pro ženy, které se starají o rodinu. Dále stoupá poet organizací - zejména nov založených - pracujících na dv smny, nebo je poteba rychlé návratnosti vložených prostedk. Nejvtším problémem zde z stává doprava na a hlavn z druhé smny. 3. kvalita Jedná se pevážn o funkce THP - manažei a ostatní ídící zamstnanci, kteí podléhají výbrovému ízení. Zde si firmy hledají pracovníky s pomocí specializovaných firem. 4. dojíždní V souasné dob je dojíždní nejpalivjším problémem. Odbouráváním slev se stalo pro velkou vtšinu zamstnanc ekonomicky neúnosné dojíždt za prací. V pípad smnných provoz pak doprava není zajištna v bec. Vtšina autobusových linek koní okolo l8-té hodiny a tak není žádná možnost se dostat dom po skonení 2. smny i na 3. smnu. Urité možnosti jsou pi železnici, ale ty jsou omezené jen na sousedství zastávek. Vzhledem ke geografické poloze okresu a hustot obyvatel, není skoro žádná možnost dopravy na smnné provozy a na l. smnu velmi omezená. Tak jsou velmi poškozeny oblasti od Sušice, Horažovic a Nýrska na jih smrem ke státní hranici. 5. ostatní Patí sem subjektivní vlivy nap.: pée o dti - ne vždy se podaí zajistit mateskou školu, mzdové ohodnocení funkce, tžká práce, apod. V poslední dob se zde projevuje i nedostatek volných byt, který brání, aby se lidé mohli sthovat za prací. Jedná se zvlášt o regiony s vysokou nezamstnaností na severu republiky, kde jsou mnohdy nezamstnaní nap. zámeníci, íšníci, kuchai, kteí by u nás snadno našli práci. Dalším problémem je v souasné dob již rozšíený jev oficielní vyplácení ásti mzdy ve výši mírn nad stanovenou minimální mzdou a vedle toho neoficielní vyplácení druhé ásti mzdy, která je asto vyšší než oficielní. Jednoznané je to u terciální sféry, kde se jedná o firmy s malými poty zamstnanc a s pístupem k volným penz m. Tím se snižují mzdy a na takovou nabídku tžko nkdo reflektuje. Nap. idi takovéto firmy, který jezdí pravideln s návsem do zahranií má vykazovanou hrubou mzdu ve výši 6000,-K za msíc. Ve skutenosti má 16 20000,-K. - 14 -

3. Nezamstnanost Vývoj nezamstnanosti v prvním pololetí r. 2002 má obdobný pr bh jako v letech minulých, jen s tím rozdílem, že absolutní ísla jsou vyšší. Co to znamená konkrétn? Ke 30.6. 99 jsme evidovali 2 374 uchaze a míra nezamstnanosti byla 5,28 %. K 31.12.99 to bylo již 2922 osob s procentním vyjádením 6,53, kulminace nastala k 31.1.2000, kdy jsme se dostali až na 3 119 uchaze a % nezamstnanosti se tsn piblížilo k íslu 7 6,97 %. Poté mírný sestup a stav ke 30.6.2000 je 2 566 osob v evidenci a míra nezamstnanosti 5,73 %. Následuje opt tradiní kulminace v lednu 2001 s potem 2 988 uchaze pi míe nezamstnanosti 6,44 % a ke 30.6. 2001 jsme evidovali 2 384 uchaze a míra nezamstnanosti byla 5,11 %. Ke 30.6.2002, tj. sledované období, bylo v evidenci 2 568 uchaze pi míe nezamstnanosti 5,69 %. Proti srovnatelnému období loského roku to znamená mírný nár st o 184 osob. Ješt na doplnní výplata HZ: ke 30.6.99 pobíralo HZ 1 078 uchaze (tj. 45,41 % ze 2374 osob) a ke 30.6.2000 to byl tém stejný poet 1 075 uchaze (tj. 41,9 % ze 2 566 osob) a ke 30.6.2001 HZ pobíralo 927 lidí (tj. 38,88 % ze 2 384 osob). A aktuální stav? Ke 30.6.2002 pobíralo HZ 1 040 uchaze, tj. 40,50 % z celkových 2 568. Celková struktura uchaze o zamstnání 30.6. 2001 30.6. 2002 osob % osob % Uchazei celkem 2 384 100,00 2 568 100,00 Z toho ženy 1 208 50,67 1 284 50,00 Obané se ZPS 271 11,37 316 12,31 Dlníci 1 648 69,13 1 737 67,64 THP a ostatní 540 22,65 614 23,91 Absolventi škol a mladiství 197 8,26 217 8,45 Porovnáním absolutních ísel registrujeme nár st uchaze v podstat ve všech kategoriích. Je to d sledek mnící se ekonomické situace firem, kde se pijímají opatení vedoucí ke zvýšení produktivity práce (viz. napíklad penžnictví a administrativní obory) a nkteré firmy omezují svoji innost. íslo u absolvent není nikterak pekvapující, studenti si prodlužují prázdniny, nemají dosud jasno o vysokých školách a tak se v pr bhu msíce záí dá oekávat podstatn vyšší. Ze složení absolvent se nám však neustále potvrzuje, že struktura stedního školství, zejména uiliš s maturitou je nevhodn nastavena. Je ale pochopitelné, že pi ti až tyletém cyklu negativa doznívají podstatn delší as. - 15 -

Kvalifikaní struktura Kvalifikaní struktura se mní v závislosti na požadavcích trhu práce. S nár stem absolutního ísla v potu uchaze se úmrn tomu zvýšily i poty uchaze v jednotlivých sledovaných kategoriích a to jak uchaze se základním vzdláním a se vzdláním stedním (s maturitou i bez) tak roste i podíl vyuených. Stedoškolák pibývá ve vyšších vkových kategoriích, souvisí to s pohybem ve firmách. Zde jako jedna z možností se nabízí dát vtší prostor rekvalifikacím - cíleným i zájmovým. To ovšem pedpokládá i cílenou spoluúast podnikatel a samozejm i zájem a spolupráci samotných uchaze. Pro rychlé a nutné úpravy v této oblasti hovoí ješt porovnání následujících ísel: 30.06.1999 2 374 uchaze 665 volných míst. 30.06.2000 2 566 uchaze 644 volných míst 30.06.2001 2 384 uchaze 792 volných míst 30.06.2002 2 568 uchaze 639 volných míst 30.6. 2001 30.6. 2002 STUPE VZDLÁNÍ osob % Osob % Uchazei celkem 2 384 100,00 2 568 100,00 bez vzdlání 6 0,25 4 0,16 Neúplné základní vzdlání 0 0,00 0 0,00 základní vzdlání + praktická škola 772 32,38 821 31,97 nižší stední vzdlání 1 0,04 1 0,04 nižší stední odborné vzdlání 22 0,92 27 1,05 stední odborné vzdlání (vyuen) 907 38,05 961 37,42 stední nebo stední odborné vzdlání bez maturity a bez vyuení 31 1,30 36 1,40 ÚSV vzdlání 83 3,48 84 3,27 ÚSO vzdlání (vyuení s maturitou) 90 3,79 96 3,74 ÚSO vzdlání s maturitou (bez vyuení) 367 15,39 406 15,80 vyšší odborné vzdlání 12 0,50 20 0,78 Bakaláské vzdlání 16 0,67 12 0,47 Vysokoškolské vzdlání 75 3,15 96 3,74 Doktorské vzdlání (vdecká výchova) 2 0,08 4 0,16-16 -

Vková struktura Procentním podílem z celku jsou všechny kategorie srovnatelné s pololetím roku 2001. V kategorii od 25 až do 54 let se procentní podíly pozvolna srovnávají, i když vyšší absolutní ísla ve starších ronících budou v budoucnu problémem pro sociální pracovníky a zejména pro psychology. Svdí o tom i mírn se zvyšující pr mrný vk uchaze. V ervnu 99 to bylo 35 let, v roce 2000 statistika zapsala íslo 36, ped rokem ve srovnatelném období byl pr mr 37 let, v souasné dob je íslo stejné, tj. 37 let. 30.6. 2001 30.6. 2002 VK Osob % Osob % Uchazei celkem 2 384 100,00 2 568 100,00 do 19 let 143 6,00 154 6,00 od 19 do 24 let 414 17,37 433 16,86 od 25 do 29 let 302 12,67 333 12,97 od 30 do 34 let 283 11,87 287 11,18 od 35 do 39 let 253 10,61 279 10,86 od 40 do 44 let 249 10,44 253 9,85 od 45 do 49 let 288 12,08 307 11,95 od 50 do 54 let 323 13,55 350 13,63 od 55 do 59 let 123 5,16 164 6,39 od 60 let a více 6 0,25 8 0,31 Délka nezamstnanosti Vezmeme-li délku nezamstnanosti v absolutních íslech, tak nár st se nejvíce projevil v asových úsecích nad 12 msíc délky evidence. Situace u uchaze, kteí jsou v evidenci do 12 msíc se stabilizovala, došlo i k mírnému poklesu v nkterém úseku, znamená to, že se daí tyto lidi umisovat ješt ped tím, než podlehnou urité rezignaci a ztratí pracovní návyky a motivaci k nalezení práce.velice kladnou roli zde hraje práce oddlení poradenství a rekvalifikací, kde hlavn motivaní kursy a cílené rekvalifikace (rekvalifikace v oborech z oblasti služeb a také získání sváeského oprávnní) pomohly mnoha uchaze m k návratu na pracovní trh. Uchazei v asovém úseku nad 9 msíc a zejména nad 12 msíc a více se již vícemén adaptovali na vzniklou situaci, nauili se žít a pežívat v systému sociálních dávek, který je nikterak nemotivuje k hledání práce. - 17 -

30.6. 2001 30.6. 2002 DÉLKA NEZAMSTNANOSTI Osob % osob % Uchazei celkem 2 384 100,00 2 568 100,00 do 3 msíc 581 24,37 656 25,55 od 3 do 6 msíc 403 16,90 411 16,00 od 6 do 9 msíc 258 10,82 318 12,38 od 9 do 12 msíc 282 11,84 227 8,84 od 12 msíc a déle 860 36,07 956 37,23 V této souvislosti ješt srovnání dvou íselných údaj u vyazovaných uchaze, a to jejich pr mrná délka evidence ve dnech. Zatímco v roce 2001 to bylo 206 dn, v roce letošním jsme uchazee vyazovali již po 200 dnech. I když se zdá být pokles relativn malý svdí o dobré práci zprostedkovatelek i poradenství a rekvalifikací. Dvody obtížné umístitelnosti DVOD / etnost v % 30.6.2001 30.6.2002 Uchazei celkem 100,00 100,00 Zdravotní 27,00 28,00 Obtížn umístitelní 20,50 20,00 Pée o dti 12,50 13,00 Nevyhovující doprava 16,50 17,00 Vk 13,50 14,00 Nevyhovující vzdlání 10,00 8,00 Uvádné d vody se specieln nesledují, jde v tomto pípad o kvalifikovaný odhad hlavního d vodu, pro který nebylo možno zprostedkovat zamstnání uchaze m, kteí jsou v evidenci déle než 6 msíc. U mnoha z nich jde pevážn o kombinaci více uvedených d vod. Za úvahu stojí stále se zvyšující podíl uchaze, kteí jako d vod pekážející v nastoupení do práce uvádjí nevyhovující dopravní spojení. Nejenom, že zastupitelské orgány samosprávy a státní správy ve spolupráci se zamstnavateli by mli tuto situaci ešit, ale dohadování s uchazei je stále d sledkem zakoenné pedstavy, že stát by se ml postarat o dopravu do zamstnání a tžko se vyazuje pro odmítnutí vhodného zamstnání. Samozejm, že uchazee neposíláme na druhý konec okresu, ale vzdálenosti do cca 10 ti km jsou pro mnohé nepekonatelnou dálkou. - 18 -

Regionální problémy nezamstnanosti poadí v roce 30.6. 2001 30.6. 2002 OBVOD MÚ 2001 2002 osob % Osob % Uchazei celkem XX XX 2 384 5,73 2 568 5,69 Klatovy 5 5 854 4,34 914 4,57 Sušice 2 2 851 7,41 937 8,79 Horažovice 4 4 305 5,21 301 5,41 Plánice 7 6 45 3,02 56 4,43 Kašperské Hory 1 1 104 9,22 118 10,29 Nýrsko 3 3 196 6,26 195 5,97 Železná Ruda 6 7 29 3,63 47 4,25 Poadí jednotlivých obvod MÚ se tém nezmnilo, zejména na prvních tech místech z stávají "stálice" a nár st, který v ervenci se opt zvýšil zaíná být varující, protože bez impuls v podpoe podnikatelské sféry a zejména jejích strukturálních zmn se situace k lepšímu bude mnit jen velice ztžka. Pomyslné n žky mezi prvním a posledním se opt více rozevely. Ti obvody jsou nad okresní mírou nezamstnanosti, Horažovice se tém kryjí, pr mr "sráží" zejména Klatovy a to díky vyššímu podílu práceschopného obyvatelstva z celookresního ísla. Zajímavý pohled je i na následující tabulku, která uvádí: Obce s mírou nezamstnanosti nad 12,5 % Obce, které se pohybují na pomyslné špice mají jako píinu tohoto umístní nkolik spolených jmenovatel : - špatná dopravní obslužnost - mizivý poet pracovních píležitostí v míst (zemdlství, lesy a to jen sezónn). - zvyšující se pr mrný vk uchaze z malých zejména okrajových obcí okresu Chudenín ješt navíc má nejen excentrické umístní, ale hlavn se skládá z osmi malých ástí bez celoroního spojení veejnými dopravními prostedky a situaci zde komplikuje rovnž velmi poetná skupina obtížn umístitelných uchaze. Mimo jiné zde jsou uchazei s nejdelší evidencí za dobu trvání ÚP. Vzestup u obcí (nap. v Rejštejn a v Hartmanicích) souvisí jednak s dopravní obslužností a hlavn se zmnami u lesních a zemdlských organizací. V zájmu objektivity je ale nutné ješt podotknout, že ísla obou období nejsou dost dobe srovnatelná, protože od poátku roku 2002 se zmnila výchozí ísla pro výpoty a - 19 -