Z P R Á V A o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v roce 2002

Transkript

1 Z P R Á V A o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v roce 2002 I N F O R M A C E Únor 2003

2 Obsah: A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU ZAMSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA NEZAMSTNANOST CIZINCI NA TRHU PRÁCE AKTIVNÍ POLITIKA ZAMSTNANOSTI STRUNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN (OBLASTÍ) SHRNUTÍ OEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMSTNANOSTI A NEZAMSTNANOSTI V 1.POLOLETÍ B. TÉMATICKÝ ROZBOR I. SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH...37 II. PROBLÉMY MLADISTVÝCH A ABSOLVENT ŠKOL NA TRHU PRÁCE...39 III. FAKTORY PÍZNIV OVLIVUJÍCÍ NEZAMSTNANOST...41 IV. PROFESE, O KTERÉ JE ZE STRANY ZAMSTNAVATEL NEJVTŠÍ ZÁJEM...42 C. PÍLOHA I. MAPA OKRESU S UVEDENÍM MÍRY NEZAMSTNANOSTI...44 II. TABULKY A GRAFY

3 A. Základní zpráva - 3 -

4 1. Celková charakteristika okresu Okres Klatovy leží na hranicích se sousedním Bavorskem v SRN, má rozlohu 1.939,66 km 2, což jej adí na 2. místo v R. Potem obyvatel je však až na 52. míst. Z uvedeného vyplývá nesoulad mezi rozlohou a potem obyvatel. Tato disproporce sociáln ekonomického vývoje v píhraniní oblasti Šumavy byla výrazn ovlivnna dopady desítky let trvající izolace, existencí železné opony a celkov nepíznivými d sledky vyplývajícími z této okrajové polohy. D sledkem uzavené hranice byl na obou stranách stagnující hospodáský vývoj, vylidování píhraniního prostoru, tém neexistující peshraniní spolupráce. Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1989, zmnily postupn i spoleenskou a ekonomickou situaci v regionu. Transformace a restrukturalizace zásadn ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a stedních podnik, strukturu zamstnanosti, rozsah zahraniních investic. Další pozitivní vliv lze spatovat zejména v pínosech a pozitivních zmnách v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšování kvality životního prostedí, v nár stu investic do veejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, v nebývalém rozmachu peshraniní spolupráce. Vedle pozitivních zmn však okres postihly i nkteré negativní dopady související zejména s restrukturalizací zemdlství a dramatickým poklesem jeho ekonomického významu a se zhoršením dopravní obslužnosti ve všech ástech okresu. Vývoj obyvatelstva vykazuje od roku 1947 klesající tendenci. Tehdy pes obyvatel, nyní , hustota osídlení je 3x menší, než je celorepublikový pr mr. Tato skutenost souvisí pedevším s d sledky vývoje Šumavy v pováleném období, s ídkou strukturou a charakterem osídlení. Vzniklá situace pak má nepíznivý vliv, jak uvedeno, na dopravní obslužnost území a na výši a strukturu náklad v místní ekonomice. Vzdlanostní struktura je v porovnání s pr mry R i s krajskými pr mry nižší, a to zejména ve skupin obyvatel s dokoneným vysokoškolským vzdláním. Ekonomika okresu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních zmn. Otevení hranic pineslo zpoátku i nabídku pracovních míst v uritých sektorech pro naše obyvatele, v sousedním Bavorsku. Tato skutenost umožnila vyšší úspory a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podnik. Souasn s tím zaznamenal okres i píliv zahraniního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvoit novou základnu malých a stedních podnik a tím pispl k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky. Navzdory výraznému propadu zemdlství v okrese hraje zemdlství stále významnou roli v místní ekonomice, v pr mru zamstnává ješt okolo 12% ekonomicky inného obyvatelstva ( na konci 80. let to bylo ješt plných 25%). Významné postavení cestovního ruchu v okrese se promítá do ukazatele podílu zamstnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v pepotu zamstnáno 6 8% ekonomicky inných obyvatel, což pedstavuje dvoj tínásobek pr mru v R). Okres charakterizuje pomrn dobrá dopravní infrastruktura: hustá silniní sí, dobré silniní a železniní spojení s hlavními centry ve vnitrozemí a propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem, díky síti hraniních pechod. Mezi slabé stránky však patí zanedbaný stav nkterých komunikací a železniní infrastruktury a obslužné vybavenosti všeobecn. Více než 1/3 obyvatel je soustedna v 7 mstech okresu, z toho jen v Klatovech žije 1/4 obyvatel. Hustota obyvatel je 42/km 2. Vzhledem k nerovnomrnému rozložení není ve skutenosti ani tvrtinová na vtšin okresu. Proto jsou velké problémy s dopravou do zamstnání. Nejen to, omezováním dopravy vzniká problém propojenosti okresu a tím dochází k dalšímu zhoršení situace v nejmenších obcích, které k zachování existence potebují obchod, - 4 -

5 služby, pracovní píležitosti. Dosud jim toto umožovalo dopravní propojení s msty. V tchto oblastech bude tak dále docházet k úbytku obyvatelstva. V hodnoceném období došlo na trhu práce ke zvýšení míry nezamstnanosti o celé1% (6,41% - 7,41%), což nemá v krátké historii nezamstnanosti obdoby. Pedstavuje to nyní uchaze o práci v evidenci ÚP. Pi souasné situaci, kdy došlo k recesi v zemích EU a pr mysl v píhraniních okresech byl orientován práv na dodávky nízko ohodnocených prací pevážn do SRN dochází ke zptnému efektu, prudce klesá zájem o naše dodávky, tím podniky nemají výrobu odbyt, což vede až k vyhlášení konkurzu. Tak dochází k prudkému zvýšení nezamstnanosti, která snižuje kupní sílu obyvatelstva a to m že skonit až etzovou reakcí dalších konkurz. Zemdlství, které je rozprosteno prakticky v celém okrese, se vlivem propadu výkupních cen masa a zemdlských plodin, dále zvýšením cen hnojiv a paliv a v neposlední ad i petrvávajícími nevhodnými klimatickými podmínkami ( trvalé dešt, záplavy) dostalo až na dno. Sami zemdlci uvádí, že není zemdlce, který by neml ztrátu i po dotacích zemdlského fondu. Proto uvádí, že rok 2003 je pro n klíový. Bude-li, poasí snad pežijí. Jejich slova potvrzují již 2 bankroty vyhlášené na zaátku roku 2003 a 2 v roce Minimáln další 2 zemdlské spolenosti o tom uvažují vzhledem ke konené ztrát, pevyšující 10 milion za poslední rok. Ke snížení zamstnanosti došlo prakticky ve všech výrobních subjektech. Nap. JOKA snížila poet zamstnanc o všechny pracovnice z jiných zemí. K dalšímu snížení tentokrát eských pracovnic ješt dojde. Další mén významné subjekty koní svoji innost. Tyto ale neovlivní podstatn zamstnanost. Horší je to v pípad IM Iternatoinal machinery, s.r.o., kde se jedná o sváee a v pípad ŠKODA KLATOVY s.r.o., kde vyhlášení konkurzu znamená, pokud se nenajde urychlen nový vlastník, již velký výkyv trhu práce. Zde by se jednalo min. o 320 zamstnanc a to znamená nár st MN o 1%, což bylo v roce 2002 za celý rok. Souasn to znamená zaazení okresu do skupiny s nadpr mrnou zamstnaností. Na zastavení tohoto vývoje již úad práce nemá prostedky. Proto je nutné apelovat na Plzeský kraj, vládu a parlament R, aby soustedily svoji pozornost na píhraniní oblasti, kde dojde-li k velkému nár stu nezamstnanosti, bude se jednat o nezvratný proces, který ovlivní na desítky let život v tchto místech

6 2. Zamstnanost a volná pracovní místa Vývoj zamstnanosti Celková zamstnanost podle našich zkušeností z stává prakticky stejná míra nezamstnanosti stoupá, což je ale odrazem propadu Eura a tím recese v západní Evrop. Toto postihuje všechny oblasti eské republiky. Velké zmny v potu osob jsou zp sobeny sítáním lidu v roce Nyní je možné brát poslední uvedené údaje za základ, který se ale bude po dobu 10-ti let postupn mnit pouze podle koeficient statistiky. Vývoj nezamstnanosti má sinusový pr bh. Z 6,83% v lednu, kdy dosahuje nezamstnanost pravideln vrcholu, dochází k sestupu až na 5,69% v ervnu. Pak nastává opt mírné zvedání do konce roku, kdy byla MN 7,41%. Tento pr bh byl prakticky stejný až na to, že je zvýšená nezamstnanost a to za rok 2002 o 1%. Pro srovnání MN v roce 1998 v prosinci byla 5,93%. Ke snižování dochází po lednu pravideln díky pozvolnému nástupu sezónních prací. Dále dochází ke zvyšování postupným nástupem do evidence absolvent stedních škol a vyuenc. Proto vždy docházelo k mírnému vrcholu v záí, kdy absolvent m koní statut studenta. V minulém období již tento jev nebyl zaznamenán a kivka stoupala dál.tento roní vývoj se dá oznait za trvalý a pokud nedojde na trhu práce k njakým otes m ( nap. bankrot nkolika velkých zamstnavatel ), nebude se mnit osob celkem z toho v pr myslu v zemdlství ve stavebnictví ve službách ve veejné správ, zdrav Poty pracovník u vybraných nejvtších zamstnavatel Jak vyplývá z pehledu, úbytek pracovních sil se v celku skoro zastavil. Stabilizace, která zaala v roce l994, pokraovala s mírnými výkyvy až do minulého roku. V souasné dob dochází ke stálému úbytku pracovních míst v podnikatelských subjektech ( za poslední rok o cca 20%). Snižování stavu pracovník i volných míst je zp sobeno ve vtšin pípad snahou o - 6 -

7 zvýšení produktivity a tím o udržení místa na trhu a v neposlední ad u výrobc, kteí se orientovali na západní trhy pak snížením zakázek. Stávající problémy v investiní výstavb a tím i ve stavebnictví jsou charakterizovány razantním snížením zamstnanc nap. v ZETES KT, spol. s r.o. Klatovy ze 176 k na 110 k , na 86 k a na 52 k a 49 k Místo, aby jak je obvyklé, se po zim poty zvedly v d sledku rozvíjejících se prací, je možné další snížení. Mnohé stavební podniky mají naplnnou zakázkovou innost jen do konce kvtna až ervna. K trvalému úbytku pracovních sil dochází i u malých zamstnavatel, kde se jedná vždy jen o jednotlivé pracovníky. Pes zvyšující se nezamstnanost z stává tlak zamstnavatel na zamstnávání cizinc, od nichž si slibují zvýšené pracovní úsilí pi vyplácení nízké mzdy oproti eským pracovník m, pi mnohdy špatném sociálním vybavení a tím i další úsporu náklad. Nkteré subjekty mají problémy se získáváním provozního úvru a tak snižují i stavy zamstnanc pod 200, kdy je získání úvru snazší. Naopak JOKA Klatovy, s.r.o., která byla orientována na západní trhy musela snížit stavy zamstnanc a tak k nežádala již o povolení k zamstnání cizinek Pr mysl SOLO a.s ŠKODA KLATOVY s.r.o Mlékárna Klatovy s.r.o JOKA Klatovy, s.r.o OPTIPLAST spol. s.r.o JITEX Písek a.s Kozak Klatovy a.s Rodenstock R s.r.o Zemdlství AGROSPOL, Malý Bor a.s Stavebnictví Výrobn-obchodní družstvo VELKÝ BOR AGROMACHINE, s.r.o Lesní spolenost Železná Ruda, a.s LESS a.s Stavební podnik Klatovy a.s. Pozemní stavby Klatovy, a.s ZETES KT, spol. s.r.o Spoje eská pošta, s.p Obchod a služby Západoeské konzumní družstvo Sušice

8 Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst ve sledovaném období byla vlivem zhoršení odbytové situace nejnižší za poslední léta. V lednu bylo evidováno 716 volných míst, v únoru 700, v beznu 672, v dubnu 677, v kvtnu 676, v ervnu 639. Nabídka dosáhla v ervenci vlivem sezónních prací vrcholu 724 míst. Od tohoto bodu pak byl již jen pokles srpen - 645, záí 639, íjnu 618, listopadu 533 a prosinci 499 míst. Porovnáním VM v lednu , v lednu , v lednu , v lednu , v lednu a v prosinci VM, názorn vidíme, že sestupný trend vývoje volných míst v minulých letech se podailo zastavit, dokonce došlo k mírnému vzestupu, což odpovídalo pozitivnímu ekonomickému vývoji v celé eské republice. Letošní rok ale zaznamenal v bec nejvyšší pokles VM. S tím souvisí i vývoj hospodáské situace okresu, bylo vyhlášeno nkolik bankrot a firmy se snaží najít náhradu za ztracený odbyt. S tím souvisí i stoupající nezamstnanost, která opt dosáhla nejvyšší hodnoty v historii. Ucelený pehled a vývoj VM v roce 2002 podává níže uvedená tabulka. Volná místa podle msíc v roce 2002 Leden 716 Únor 700 Bezen 672 Duben 677 Kvten 676 erven 639 ervenec 724 Srpen 645 Záí 639 íjen 618 Listopad 533 Prosinec 499 Volná místa podle region k V nov zaazeném pehledu je názorn vidt nerovnomrné rozložení volných míst a potu uchaze o práci. Nejhorší situace je stále na Sušicku, kde na 134 míst pipadá 1224 uchaze, s ním související Kašperskohorsku, kde na 9 VM pipadá 184 uchaze. Zde je i nejvyšší míra nezamstnanosti 16,04 %. Situace v Kašperských Horách se zhoršila zrušením pily podniku Devo echy v Dlouhé Vsi. Situace v Sušici vznikla z d vodu zrušení vojenské divize jejím pemístním do Písku a nyní propuštním píslušník Armády R, kteí pracovali v Písku, kam je denn dováželi. Další zásluhu má špatn provedená privatizace SOLA Sušice, kdy za úelem okamžitého zisku se SOLO rozdlilo na 4 samostatné subjekty, ty investovaly do nových výrob, které se nezdaily a pi tom se ztratila odbytišt na tradiní - 8 -

9 výrobky. Obdobná situace je i v GIO STYLE PAP a.s. Sušice, kde je nyní nový majoritní vlastník z Itálie, ten ml pedevším zajistit trvalý odbyt výrobk. Místo toho jsou nkteí zamstnanci propouštni a zamstnáváni jen obas na dobu uritou, když jsou zakázky. Potíže jsou v této oblasti s dopravou a tak, i když nyní Sirkárna SOLA opt má výrobu na ti smny, nem že tetí smnu pln obsadit. Pokud jsou i zájemci, nemohou se do Sušice dopravit. Poslední autobusový spoj odjíždí ze Sušice v 17 hodin. Nejhorší situace se vyvíjí u zemdlc, kde jsou v konkursu Zemdlské družstvo Bšiny, Zemdlské obchodní družstvo Dlažov, Ing. Josef Plas z Nalžovských Hor a Zemdlská obchodní spolenost Plánice. Na pelomu roku uvažují i v AGROMACHINE, s.r.o. Švihov o vyhlášení konkurzu. Konkurz byl vyhlášen i na ŠKODU KLATOVY s.r.o., kde se již delší dobu nevyplácejí mzdy jen zálohy - a uvažují o postupném snižování pracovník v beznu 2003 cca o 30. Celkem bylo vyhlášeno 16 konkurz v minulém roce v okrese Klatovy. Region Volná místa Poet uchaze Míra nezamstnanosti Horažovice ,18 Kašperské Hory ,04 Klatovy ,72 Nýrsko ,20 Plánice ,67 Sušice ,48 Železná Ruda ,34 Tok volných míst Volná místa podle sektor srovnání rok Nejvtší nabídku volných míst poskytují spolenosti s.r.o , následují akciové spolenosti s 488 místy a pak soukromí podnikatelé s 416 místy. Dále již následuje velký odstup. Rozpotové a píspvkové organizace požadovaly obsadit 121 místo, družstevní 59 a státní sektor 4 místa. Uvedené poty odpovídají vývoji, jak je již výše uvedeno, na trhu práce v okrese Klatovy. Srovnání s rokem 2000 a 2001 pak ukazuje, že došlo k rapidnímu úbytku volných pracovních míst ve všech sektorech hospodáství. Pír stek nezaznamenal ani jeden sektor. To spolu s vysokým nár stem nezamstnanosti signalizuje zvýšené nebezpeí možnosti nár stu hromadné nezamstnanosti. Zvlášt v podmínkách pohranií, kde je velmi nízká hustota obyvatel a prakticky neexistuje strojírenský pr mysl, který umožuje v krátké dob - 9 -

10 zamstnat velké procento uchaze. Zemdlství bez výrazných dotací v podhorských podmínkách hyne. a.s. s.r.o. s.p. Družstevní Soukromé Rozpotové a píspvkové Ostatní Celkem Rok Rok Rok Volná místa podle pevažující innosti organizace Chemický a farmaceutický pr mysl 7 innosti v oblasti nemovitostí, pronájem nemovitostí 29 Dobývání ostatních nerostných surovin 1 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 33 Devozpracující pr mysl 65 Gumárenský a plastikáský pr mysl 26 Obchod, opravy motorových vozidel a spotebního zboží 456 Ostatní veejné, sociální a osobní služby 101 Papírenský a polygrafický pr mysl, vydavatelská innost 5 Penžnictví a pojišovnictví 12 Pohostinství a ubytování 161 Pr mysl potravin a pochutin 134 Stavebnictví 194 Školství 11 Textilní a odvní pr mysl 35 Veejná správa, obrana, sociální zabezpeení 22 Výroba elektrických a optických pístroj 2 Výroba kov a kovových výrobk 30 Výroba stroj a zaízení pro další výrobu 6 Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti 52 Zemdlství, myslivost, lesní hospodáství 62 Zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený 7 Zde lze nejlépe dokumentovat rozdlení výroby a obchodu v okrese Klatovy. Obchod a služby mají 877 volných míst pi celkovém potu Zbytek pak jsou místa ve výrobní sfée. Plných 456 míst je vedeno v obchod a opravnách motorových vozidel a spotebního zboží

11 míst ve veejných a sociálních službách. I zde je vidt nerovnováha mezi potebou okresu k jeho dalšímu rozvoji a skuteným stavem, který naopak znamená útlum rozvoje. Volná místa podle rozdlení na dlnické a THP + ZPS. Celkový poet: 1645, z toho dlníci 1315, THP a ostatní 319 a ZPS 11. Stále pevažuje poptávka po práci bez kvalifikace. Jedná se o práce, které jsou nevýhodné v SRN, a proto se pesouvají k nám, kde nejsou tak vysoké mzdové nároky. Volná místa podle vybraných profesí Vedoucí 19 Technik konstruktér,mistr 65 Pojišovací agent 10 Administrativní pracovník 85 Úetní 41 Pokojská, uklize v kanceláích 46 Kucha 65 íšník, servírka 74 Prodava, prodavaka 104 Dlník lesní 3 Dlník zemdlský 72 Dlník stavební + kamenolom 30 Zedník 64 Tesa, truhlá 16 Lakýrník + malí 7 Zámeník, sváe 47 Obráb kov 22 Elektriká 17 Dlník devozpracující 67 Švadleny, šiky 56 Dlníci potravinái 64 idii + obsluha zem. stroj 68 Uklízeky 52 Uitelé vetn vychovatel 5 Programátoi 2 Lékai 13 Zdravotní sestry 27 Automechanik, opravá 23 Kadeník + pedikúra 3 Pracovníci ochrany a ostrahy

12 V nabídce volných míst pevažují VM pro uchazee se základním vzdláním 738, což je skoro polovina evidovaných volných míst (1645). 287 bylo evidováno VM pro stedoškoláky a vysokoškoláky, zbytek 218 VM byl pro vyuené. Stále je zájem o profese, které nacházejí uplatnní v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kucha, íšník, zámeník a uklízeka, nyní stoupá i zájem o ošetovatelky. Stále trvá zájem o profesi uklízeka a pokojská 98VM. Firmy ve snaze snížit mzdové náklady propouštjí vlastní uklízeky a najímají na tyto práce specializované firmy na úklid. Tím opt stoupají požadavky na povolení práce zahraniních pracovník, nebo místní lidé nechtjí jezdit pracovat-uklízet po r zných místech okresu. Znateln poklesl zájem o profesi šiky, kde díve bylo i 160 VM, dnes je pouze 56VM.V devozpracujícím pr myslu se jedná opt i o práci v lese, pevážn na r zných místech okresu. Zde je otázka, zda o naše pracovníky organizace opravdu mají zájem nebo volná místa slouží pouze jako záminka k získání Ukrajinc i jiných zahraniních pracovník. Opt za úelem snížení provozních náklad a pohodlné manipulace s pracovní silou. Volná místa podle KZAM 0 Píslušníci armády nábor 1 Vedoucí a ídící pracovníci 19 2 Vdetí a odborní duševní pracovníci 58 3 Technití, zdravotnití, pedagogití pracovníci Nižší administrativní pracovníci Provozní pracovníci ve službách a obchod Kvalifikovaní dlníci v zemdlství a lesnictví 50 7 emeslníci a výrobci, zpracovatelé a opravái Obsluha stroj a zaízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 331 Volná místa podle kvalifikace Z pehledu je patrné, že nejvtší zájem je o nekvalifikované pracovní síly v dlnických profesích se základním vzdláním a o zamstnance, kteí jsou vyuení (555 a 781 VM). Na maximu se udržuje rozdíl v zájmu o pracovníky, kteí mají maturitu na odborných školách a mezi pracovníky s maturitou na všeobecných školách. Nyní podle statistiky bylo VM s maturitou na SOŠ 244, volných míst pro ÚSV - gymnázia 10. Pomrn nízký z stává zájem o zamstnance s vysokoškolským vzdláním, protože si organizace tato místa obvykle obsadí snadno sama. Poet tchto míst je stále okolo

13 00 Bez vzdlání 4 01 Neúplné základní vzdlání 6 02 Základní vzdlání + praktická škola Nižší stední vzdlání 8 04 Nižší stední odborné vzdlání 3 05 Stední odborné vzdlání (vyuen) Stední odborné vzdlání bez maturity 7 07 ÚSV vzdlání ÚSO vzdlání (vyueni s maturitou) ÚSO vzdlání s maturitou (bez vyuení) Vyšší odborné vzdlání 2 11 Bakaláské vzdlání 0 12 Vysokoškolské vzdlání Doktorské vzdlání (vdecká výchova) 2 Volná místa podle odvtví Služby a obchod V souasné dob je to jediné odvtví, které je stabilizováno. Zde se dá pedpokládat, že výhledov již nebudou žádné mimoádné výkyvy. Poet VM je 877 oproti 1180 v minulém roce. Nyní se nejvtší zájem pesunul na uklízeky a dlníky v potravináství. Tím eší nkteré organizace své problémy v mzdové oblasti, nap. nemocnice, kde tak snižují mzdové náklady a mohou pidat svým kmenovým zamstnanc m. Na druhé stran to pináší zvýšený tlak na povolení zamstnávat zahraniní pracovníky, kterým nevadí, že musí jezdit pracovat do r zných míst okresu. Mezery v nabídce levného zboží a zejm i neprocleného a nezdanného, stále využívají obané z Vietnamu. Vytváejí stánkové kolonie, které jsou na obtíž v mnoha mstech, nap. v Železné Rud. Zde si ale pronajali i obchodní d m. A tak pechází na vyšší formu prodeje. V Klatovech si nyní najímají nejlepší prodejní místa pedevším na námstí a v jeho okolí. V Klatovech oteveli íané jednu ínskou restauraci a Vietnamci také jednu a dva bufety. Aby vylouili povolení úadu práce, zaínají cizinci podnikat na živnostenský list nebo zakládají veejn obchodní spolenosti. Dalšímu rozvoji investiní výstavby a služeb mimo jiné brání i vysoké úrokové sazby, které jsou pro vtšinu malých a stedních podnikatel nepijatelné. Silné omezení m že pedstavovat snížená poptávka po našich výrobcích z EU vlivem oslabení Eura. Nejvtší podnikatel v okrese v oboru služeb je Západoeské konzumní družstvo v Sušici. Podniká nyní jen ve velkoobchod, doprav a vlastní obchodní sí po celém okrese. Ve velkoobchodu získalo zásobování Jednoty celého okresu Plze-jih, Tachova a Domažlic

14 Stavebnictví Problémem z stávají místa kvalifikovaných zamstnanc nap.: zedník, truhlá, tesa. Zamstnanci tchto profesí stále odcházejí za daleko lépe placenou prací do SRN. K nim nyní za poslední 2 roky pistupují profese - stavební zámeník a sváe. O tyto zamstnance mly zájem i r zná s.r.o., která provádí výrobu lehkých svaovaných konstrukcí pro odbratele v SRN. Nyní zájem z SRN opadl, a tím i o naše uchazee uvedené profese.v souasné dob se zde projevuje citeln nedostatek investic. Podle vyjádení vedoucích zamstnanc velkých stavebních podnik byly potíže s naplnním zakázkové nápln na minulý i letošní rok, kdy se poítá s podstatným omezením stavební výroby. Nkteré subjekty mají zajištnou zakázkovou nápl jen na 1/4 až 1/2 letošního roku. Zde je nebezpeí dalšího stoupání nezamstnanosti. Doposud nkteré firmy eší problémy s výrobou tím, že se zamstnanci uzavírají pracovní pomr do prosince a další až od bezna nebo dubna. Tito pak jsou v evidenci ÚP s nárokem na hmotné zabezpeení. Na to doplatili v pedminulém roce zamstnanci Zetesu, kdy se nepodailo zajistit zakázkovou nápl a tak došlo k radikálnímu snížení na 52 zamstnanc. Špatná situace ve stavebnictví ovlivní letošní rok i snížení potu míst na sezónních pracích, který každý rok podstatn kladn ovlivoval nezamstnanost. Prmysl V našem regionu je pevážn lehký pr mysl, který je zastoupen ve všech sektorech vlastnictví. V letošním roce opt bylo více volných míst v sektoru služeb než v pr myslu, kde jich bylo 511. Stav signalizuje trvalou stagnaci v rozvoji pr myslu. V souasné dob stále není dobrá situace v Masokombinátu Klatovy a.s., kde nyní ídí Masokombinát správce konkursní podstaty i vedení Masokombinátu. Situace je znan nepehledná, výroba ale jede. Nyní se pipravuje jeho prodej. Problémy se zabezpeením kontrakt v minulém roce i na letošní rok má vtšina organizací. Na ŠKODU KLATOVY s.r.o. je vyhlášen konkurz, i když výroba ješt ásten bží. Devaská výroba SOLA Sušice rovnž nem že nabrat dech a tak hledá nové výrobky a partnery. Jednou ze svtlých výjimek byla firma Rodenstock R s.r.o. v Klatovech, díve ONÍ OPTIKA Klatovy s.r.o. ve vlastnictví nmecké firmy, ale ani ta se neubránila ástenému snížení pracovník. V souasné dob ale již opt získala zakázky a tak se bude opt rozšiovat na p vodní úrove. Situace se ustálila ve firm PARAT zabývající se koženými výrobky. Zde recese dopadla plnou vahou a firm se podailo v poslední chvíli zajistit výrobu. V opaném pípad by to za souasného vývoje situace v EU byl její konec. Obdobná situace je nyní ve firm Eva Proroková Klatovy a Elega v Plánici. Ob vyrábjí drobné kožené výrobky, zatímco firma Elega v Plánici skonila (cca 25 zamstnanc ), firma Eva Proroková z stává, i když v prosinci byla nucena omezit výrobu. Zemdlství V tomto sektoru vlivem dlouhodob nepíznivých klimatických podmínek a vlivem snížení hodnoty Eura a nižším výkupním cenám dochází v okrese k nepíznivému vývoji. V souasné dob jsou v konkurzu již 4 zemdlské firmy: Ing. Josef Plas z Nalžovských Hor, Zemdlské družstvo Bšiny, Výrobn obchodní spolenost Dlažov a Zemdlská obchodní spolenost v Plánici. Ve všech pípadech se jedná o silná uskupení, která nepízniv ovlivní vývoj zamstnanosti na Klatovsku. V nejbližší dob se dá oekávat vyhlášení konkurzu v AGROMACHINE, s.r.o. Švihov, která jen za poslední rok výše uvedenými vlivy utrpla ztrátu 11 milion korun. Ostatní družstva se pohybují na hran mezi ztrátovostí a nulou

15 V tomto roce došlo k propadu cen u obilí pšenice z 330 na 230 K/q, z 35 na 25 K/kg u prasat, u epky o 15% pi stoupnutí náklad na hnojení. Pívalové dešt zp sobily ztrátu na cca 70% oseté p dy. I po zásazích státu ástené krytí ztrát má každé družstvo ztrátu podle velikosti od 2 milion až do 11 milion. Vtšina zemdlc má pojištnou jen ást produkce a tak je to opt citeln zasáhne. Pitom vtšina hospodaila se ztrátou již v minulých letech Vlivem poasí nedošlo mnohde k zorání p dy a když, tak se zase nestailo osít (o 20% mén oseto ) a tak jsou již pedem ureny ztráty v letošním roce. Vzhledem k tomu, že na vtšin území okresu Klatovy pevažuje zemdlská innost, není výhled v zamstnanosti dobrý. Pokud ješt jsou volná místa, tak ošetovatel dobytka, o která není zájem, nebo se mnohdy jedná o stáje umístné mimo osady. Nutností je proto zamstnání obou manžel a pesthování celé rodiny. Tím zase nastávají problémy s dojížkou dtí do školy. Vzhledem k tomu, že zamstnavatelé ani úad práce nejsou schopni tato místa obsadit, dochází k jejich obsazování obany z Ukrajiny i z jiných zemí bývalého východního bloku. Pr mrná mzda se zde pohybuje okolo ,-K za práci vetn sobot a nedlí. Vlivem pírodních podmínek, které jsou horší - znaná svahovitost (Šumava) asté dešt a krupobití, je zde zemdlská výroba handicapována oproti jiným úrodným oblastem, nebo podle údaj zemdlc jsou státní dotace pibližn stejné. A tak je naše zemdlství v zaarovaném kruhu, do kterého m že vtáhnout ekonomiku celého okresu. Charakter a dvody volných pracovních míst neobsazených déle než 1 msíc 1. kvalifikace Jedná se pevážn o profese stavebního charakteru a o pohostinství. Nap.: zedník, tesa, truhlá, pokrýva, zámeník, kucha, íšník. Vtšina lidí tchto profesí jsou pendlei a o práci doma nemají zájem. Z ostatních profesí se jedná o švadleny a šiky, kde vedle nízkého platového ohodnocení pistupuje i namáhavá práce se zdravotními d sledky. "Nepopulární funkce" nap. mzdová úetní nebo mistr na stavb, které se díve obtížn obsazovaly, jsou nyní obsazeny bhem nkolika dní, v mnoha pípadech se daí obsazovat i místa v zemdlství a ve stavebnictví. 2. smnnost Velkým problémem je požadavek práce na smny, zejména pro ženy, které se starají o rodinu. Dále stoupá poet organizací - zejména nov založených - pracujících na dv smny, nebo je poteba rychlé návratnosti vložených prostedk. 3. kvalita Jedná se pevážn o funkce THP - manažei a ostatní ídící zamstnanci, kteí podléhají výbrovému ízení. Zde si firmy hledají pracovníky s pomocí specializovaných firem

16 4. dojíždní V souasné dob je dojíždní nejpalivjším problémem. Odbouráváním slev se stalo pro velkou vtšinu zamstnanc ekonomicky neúnosné dojíždt za prací. V pípad smnných provoz pak doprava není zajištna v bec. Vtšina autobusových linek koní okolo l8-té hodiny a tak není žádná možnost se dostat dom po skonení 2. smny i na 3. smnu. Urité možnosti jsou pi železnici, ale ty jsou omezené jen na sousedství zastávek. Vzhledem ke geografické poloze okresu a hustot obyvatel, není skoro žádná možnost dopravy na smnné provozy a na l. smnu velmi omezená. Tak jsou velmi poškozeny oblasti od Sušice, Horažovic a Nýrska na jih smrem ke státní hranici. 5. ostatní Patí sem subjektivní vlivy nap.: pée o dti - ne vždy se podaí zajistit mateskou školu, mzdové ohodnocení funkce, tžká práce a nyní i spoleenské postavení dané vykonávanou prací apod. V poslední dob se zde projevuje i nedostatek volných byt, který brání, aby se lidé mohli sthovat za prací. Jedná se zvlášt o regiony s vysokou nezamstnaností na severu republiky, kde jsou mnohdy nezamstnaní nap. zámeníci, pracovníci pohostinství apod., kteí by u nás snadno našli práci. V neposlední ad sem patí i zdravotní stav uchaze o práci, kdy vtšina šiek po 25-ti letech práce u šicího stroje má potíže s páteí. Výrazný vliv má i názor okolí na zamstnavatele nebo na danou práci

17 3. Nezamstnanost Vývoj nezamstnanosti v pr bhu roku 2002 odpovídá našemu pedpokladu, který jsme uvádli v roním rozboru za r. 2001: nepedpokládali jsme dívjší "tradiní" pokles smrem k ervnu 2001, ale spíše stagnaci na úrovni ledna, pedpokládané zvyšování až tém k 7,5 8 % ke konci roku se naplnilo a rok 2002 skonil na míe nezamstnanosti 7, 41 %. Jaká je tedy konkrétní situace? Tabulka má dostatenou vypovídací schopnost, jen na doplnní poty uchaze, kteí pobírají hmotné zabezpeení: ke to bylo 1410 uchaze (tj. 47,7 % z celkového potu uchaze ) a k pobíralo píspvek 1655 osob ( tj. 50,05 % z celkového potu uchaze ). Celková struktura uchaze o zamstnání Porovnáním absolutních ísel registrujeme také pohyb v jednotlivých kategoriích uchaze. Je to d sledek mnící se ekonomické situace firem, kde se pijímají opatení vedoucí ke zvýšení produktivity práce a nkteré firmy i koní svoji innost nebo velice siln redukují poty svých zamstnanc Osob % Osob % Uchazei celkem , ,00 z toho ženy , ,62 obané se ZPS 291 9, ,07 dlníci , ,61 THP a ostatní , ,38 absolventi škol a mladiství , ,

18 Kvalifikaní struktura Podíl jednotlivých kategorií se mní s celkovou mírou nezamstnanosti. Jak jsme už psali v pedcházejících rozborech možnosti pro aktivní politiku a vtší prostor rekvalifikacím to vše jsou impulsy, které úspšn snižují nejen poet uchaze o zamstnání, ale mají vliv také na nová pracovní místa, která u zamstnavatel vznikají. Níže uvedená ísla ukazují na skutenost, že porovnání pouhých dvou roních ukazatel nelze vzít za rozhodující, jelikož ve tetím ukazateli je možné vidt rapidní zmny v úbytku volných míst. Vývoj v dalších obdobích prokáže, zda nastane obrat k lepšímu uchaze 695 volných míst uchaze 718 volných míst uchaze 499 volných míst Vzdlanostní struktura STUPE VZDLÁNÍ Osob % Osob % Uchazei celkem , ,00 bez vzdlání 4 0,14 4 0,12 neúplné základní vzdlání ,03 základní vzdlání + praktická škola , ,85 nižší stední vzdlání 3 0,10 2 0,06 nižší stední odborné vzdlání 42 1, ,48 stední odborné vzdlání (vyuen) , ,31 stední nebo stední odborné vzdlání bez maturity a bez vyuení 34 1, ,30 ÚSV vzdlání 84 2, ,96 ÚSO vzdlání (vyuení s maturitou) 110 3, ,05 ÚSO vzdlání s maturitou (bez vyuení) , ,27 vyšší odborné vzdlání 25 0, ,97 bakaláské vzdlání 16 0, ,33 vysokoškolské vzdlání 96 3, ,21 doktorské vzdlání (vdecká výchova) 3 0,10 2 0,

19 Vková struktura Procentním podílem z celku jsou všechny kategorie srovnatelné s pr bhem roku Výjimku tvoí dv kategorie nejnižší, kde absolutní ísla i procentní pomry vykazují výkyv oproti roku Krom vlastní nabídky trhu práce roli hraje nap. i ta skutenost, že na konci roku se v evidenci objevují uchazei, kterým skonila ZVS a ješt jsou v ní ti, kteí ZVS nastupují v lednovém termínu. V kategorii od 25 až do 54 let se procentní podíly pozvolna srovnávají, i když vyšší absolutní ísla ve starších kategoriích budou asi v budoucnu problémem pro sociální pracovníky a zejména pro psychology. ísla vypovídají také o tom, že nár sty ve vyšších vkových kategoriích hrozí stupováním sociálního naptí. I sem by mla smovat opatení státní sociální politiky jak rekvalifikacemi, tak spoluprací se zamstnavateli ( a to nejen s prosperujícími, ale i s tmi, kterým hrozí problémy) VK Osob % Osob % Uchazei celkem , ,00 do 19 let 232 7, ,32 od 19 do 24 let , ,02 od 25 do 29 let , ,52 od 30 do 34 let , ,40 od 35 do 39 let , ,61 od 40 do 44 let , ,98 od 45 do 49 let , ,70 od 50 do 54 let , ,61 od 55 do 59 let 147 4, ,47 od 60 let a více 10 0, ,36 Délka nezamstnanosti Vezmeme-li délku nezamstnanosti v absolutních íslech, tak nár st se nejvíce projevil v asovém úseku od 3 do 6 msíc s pír stkem 190 osob. Bylo to zejm ovlivnno organizaními zmnami ve firmách a zmnami v Armád R. Stojí za zamyšlení poet osob, které jsou evidovány déle než 6 msíc. Srovnání v absolutních íslech je výmluvné (z matematického hlediska pitom velice zajímavé je nutné si všimnout pohybu uvnit zmiované kategorie): v roce 2001 v tomto asovém úseku bylo v evidenci celkem uchaze, v roce 2002 je stav k uchaze. Potvrzuje se,

20 že uchazei, kteí nenajdou práci do 3 msíc, se tžce umisují, nebo ztrácejí pracovní návyky. Uritou pomocí jsou rekvalifikace, vytváení nových pracovních míst a bude kladen d raz na umisování i opakované - na VPP DÉLKA NEZAMSTNANOSTI Osob % Osob % Uchazei celkem , ,00 do 3 msíc , ,69 od 3 do 6 msíc , ,41 od 6 do 9 msíc 224 7, ,13 od 9 do 12 msíc 186 6, ,05 od 12 do 24 msíc , ,79 od 24 msíc a déle , ,93 Dvody obtížné umístitelnosti DVOD / etnost v % Uchazei celkem 100,00 100,00 Zdravotní 32,00 32,50 Obtížn umístitelní 19,00 19,50 Pée o dti 8,50 7,00 Nevyhovující doprava 16,50 17,00 Vk 14,50 14,00 Nevyhovující vzdlání 9,50 10,00 Uvádné d vody se specieln nesledují, jde v tomto pípad o kvalifikovaný odhad hlavního d vodu, pro který nebylo možno zprostedkovat zamstnání uchaze m, kteí jsou v evidenci déle než 6 msíc. U mnoha z nich jde pevážn o kombinaci více uvedených d vod

21 Regionální problémy nezamstnanosti poadí v roce OBVOD MÚ Osob % Osob % okres Klatovy celkem XX XX , ,41 Klatovy , ,72 Sušice , ,48 Horažovice , ,18 Plánice , ,67 Kašperské Hory , ,04 Nýrsko , ,20 Železná Ruda , ,34 Poadí jednotlivých obvod mstských úad se tém nezmnilo, zejména na prvních tech místech z stávají tradiní oblasti a míra nezamstnanosti v mikroregionech Sušice a Kašperské Hory je varující. V porovnání s rokem pedchozím je patrný pouze mírný procentuelní pokles v Kašperských Horách. Na tetím míst je obvod Nýrsko, kde zaznamenáváme zvýšení míry nezamstnanosti o 1,68 %. Bez strukturálních zmn podnikatelské sféry se situace k lepšímu bude mnit jen velice ztžka. Pomyslné n žky mezi prvním a posledním jsou stále velice rozevené. Ti obvody jsou nad okresní mírou nezamstnanosti: Klatovsko, kde ale stoupla míra nezamstnanosti o 1, 18%, Horažovicko s 6, 18 %, a Železnorudsko s 4, 34 %. Zajímavý je pohled i na následující tabulku, která uvádí: Obce s mírou nezamstnanosti nad 15 % Obce, které se pohybují na pomyslné špice mají jako píinu tohoto umístní nkolik spolených jmenovatel : - špatná dopravní obslužnost - mizivý poet pracovních píležitostí v míst (zemdlství, lesy, a to jen sezónn). Chudenín ješt navíc má nejen excentrické umístní, ale hlavn se skládá z osmi malých ástí bez celoroního spojení veejnými dopravními prostedky a mimo jiné zde jsou uchazei s nejdelší evidencí za dobu trvání ÚP. ísla z Prášil, Rejštejna, Maovic, Hartmanic, apod. jsou jen d sledkem celkové tíživé situace na Sušicku, kde zejména špatná dopravní obslužnost a malé množství pracovních píležitostí stanovují statistická ísla taková jaká jsou

22 OBCE Osob % Osob % Rejštejn 30 26, ,20 Prášily 18 27, ,27 Modrava 5 20, ,00 Maovice 4 22, ,22 Hartmanice , ,06 Tužice 7 16, ,05 Nehodiv 3 9, ,75 Dlouhá Ves 61 16, ,63 Podmokly 14 14, ,16 Nezamyslice 20 19, ,69 Chudenín 46 15, ,63 Petrovice u Sušice 28 11, ,23 Kašperské Hory , ,14 Tok nezamstnanosti Uplynulý rok 2002 byl pro osob obdobím, kdy vstoupily do kontaktu s úadem práce, pr mrn se zaevidovalo 415 lidí msín. Rozebereme-li podrobnji celkové íslo, zjistíme, že do evidence pišlo žen, osob bylo z dlnické kategorie, z THP a ostatních a 744 absolvent. Pijetí má i druhou polohu, tzn. vyazení, zde statistika zaznamenala íslo Msíní pr mr je 386. Pi podrobném pohledu na celkové íslo vyazených vidíme, že to bylo žen, z kategorie dlnické, z kategorie THP a ostatních a nakonec 726 absolvent. Z vyazených bylo celkem osob umístno úadem práce, bylo umístno jinak, dále bylo 176 lidí vyazeno pro maení spolupráce s ÚP a 925 uchaze bylo vyazení tzv. ostatní. Na kategorii "umístno jinak" je nutné pohlížet z ásti jako na umístní s pomocí ÚP, protože obané využívají servisu ÚP (na nabízená volná místa ze sestav vedených na ÚP uchazei reagují z vlastní iniciativy), aniž do firmy s inzerovaným volným místem pijdou s doporuenkou vydanou úadem práce. Dále je možné pod toto kriterium zaadit i provádné profesní výbry podle zadání firem, kdy se de facto ÚP stává servisní organizací pro firmy, protože uchazee vybírá z databáze, obesílá, poskytuje prostory, apod. Podle informací, které máme k dispozici jak od uchaze, tak od podnikatelské sféry, je tato vstícnost ÚP velice dobe hodnocena. Je možno konstatovat, že s pomocí úadu práce bylo v pr bhu roku

23 umístno více jak ti tisíce lidí. Vyazení ostatní znamená, že uchazei opustili úad práce proto, že nap. odcházejí do d chodu, za prací do ciziny, sthují se apod. Charakteristika problémových skupin Z hlediska možnosti zamstnání jsou nejproblémovjší skupinou obané se zmnnou pracovní schopností. Jejich poet k je 333, je to 10,1% z celkového potu uchaze a proti roku 2001 se jedná o nár st 42 osob. Obané se ZPS mají na trhu práce velké problémy se svým uplatnním, protože firmy nemají vytvoeny vhodné pracovní píležitosti, nemají pracovní program a v neposlední ad ekonomický pínos hraje velkou roli pi rozhodování zamstnavatele. Nelze pominout ani zdravotní omezení uchaze, vtšinou jsou velmi rozsáhlá a v mnoha pípadech považujeme u tchto lidí možnost pracovat za pouze teoretickou zde je na míst pipomenout ješt jedno íslo, a to je poet volných míst inzerovaných ze strany zamstnavatel pro tuto kategorii uchaze : k volná místa! Další skupinou jsou dlouhodob nezamstnaní uchazei. Nejpoetnjší jsou mezi nimi zastoupeni opt obané se ZPS, dále pak obtížn umístitelní spoluobané a uchazei se základním a neukoneným vzdláním. Uchaze, kteí jsou v evidenci déle než jeden rok je k celkem 1 016, z toho více jak 24 msíc je 593 osob. Oproti srovnatelnému období loského roku jde o absolutní nár st o 47 uchaze a lze s uritostí tvrdit, že tento vývoj bude pokraovat. On totiž souasný systém výplaty dávek HZ a sociálního zabezpeení nevytváí tém žádný tlak na tyto obany a umožuje jim relativn poklidné pežívání. Jako problémovou skupinu lze stále oznaovat ženy s malými dtmi. Snižuje se poet míst v pedškolních zaízeních, zhoršují se možnosti dojíždní za prací veejnými dopravními prostedky a v neposlední ad maminky naráží i na problém s pracovní dobou. Za problémovou skupinu obyvatel se dají nazvat v podstat všichni obyvatelé okresu, kteí jsou odkázáni na dojíždní za prací. Osobní doprava je v okrese zabezpeena na ranní smnu a zpt. Pokud se jedná o dopravu na a ze 3. smny pak toto nepichází veejnou dopravou v bec v úvahu, stejn tak jako doprava ze druhé smny dom. Potíže jsou i pi zamstnávání prodavaek, zejména u supermarket. Zvlášt tíživá je situace v regionu Sušice, Kašperské Hory, Horažovice a smrem ke státním hranicím u Nýrska. Zde je minimální hustota obyvatelstva daná polohou jednotlivých sídliš. Velice tžko se potom vytváí taková dopravní sí, která by vyhovovala oban m a souasn nebyla ztrátová. Od bezna do ervna 2002 se uskutenil v prostorách úadu práce job klub pro dlouhodob evidované uchazee starší 50 let. Pracovníci oddlení poradenství takto vnovali zvýšenou pozornost 21 klient m a jednalo se o tyi skupinová setkání

24 4. Cizinci na trhu práce V roce 2002 bylo podáno 59 žádostí o povolení získávat na volná místa cizince, povoleno bylo 52, z toho bylo vydáno ( z r.2001) povolení. Za vydání rozhodnutí zaplatily zamstnavatelé celkem ,-K, z toho ,- v kolcích. Žádostí o povolení k zamstnání pro cizince bylo podáno 227. Povoleno bylo 224, vydáno (z roku 2001). Zaplaceno bylo 223x 500K = ,-K. Pipraveno 2, nevyízeno 2 a zastavena byla 1 žádost. Žádné povolení k zamstnání nebylo odato. Ke konci roku bylo celkem 237 platných povolení k individuálnímu zamstnávání, z toho pro 139 muž a 98 žen. V dlnické profesi 173, SŠ 45 a VŠ 19. Nov bylo podáno 84 a opakovan 153 žádostí. Pedasn ukonilo pracovní pomr 30 cizích státních píslušník dohodou, podáním výpovdi nebo obdržením výpovdi od zamstnavatele. V pípad výpovdi zamstnavatelem se jedná o pípady, kdy se již cizinci nevrátí z dovolené nebo si najdou jiného zamstnavatele a do práce pestanou chodit. V nkterých pípadech chybí zrunost nebo pracovní výkon. Individuální povolení zem profese Poet osob 1 Belgie Odborná síla 1 2 Blorusko Švadlena, šika Dlník v lesnictví Obsluha stroj 3 Bulharsko zemdlský dlník 1 4 Brazílie Vedoucí provozu exportu 1 5 Chorvatsko Odborná síla 1 6 Itálie Vedoucí pracovník Obchodní zástupce 7 Jemen Léka 1 8 Moldavsko Dlník ve výrob 5 9 Mongolsko Krupiéi Odborná síla 10 Nmecko Odborná síla

25 zem profese Poet osob 11 Polsko 12 Rumunsko 13 Ukrajina Duchovní peka Dlník v zemdlství Zámeník stavební Dlník v potravináském pr myslu Odborná síla Dlník v pr myslu Sváe Lakýrník kov Šika, švadlena Zedník Truhlá Tesa Pomocný kucha Sváe Podlahá idi Švadlena, šika Stiha v konfekci Obsluha stroj na výrobu stavebních hmot Obsluha stroj a zaízení Uklízeka, pomocná síla Dlník v zemdlství Dlník stavební Dlník potravináské výroby 14 Velká Británie Odborná síla 1 15 Vietnam Kucha 1 celkem Zájem cizinc o zamstnání u nás i v roce 2002 trval. Pevážn se jedná o obany Ukrajiny, kterým bylo vydáno 109 povolení ( v roce povolení, povolení) a tvoí tak skoro polovinu všech cizinc pracujících u nás. Celkov došlo k poklesu v roce povolení, v roce povolení a v roce povolení. Díve se cizinci uplatovali prakticky jen ve stavebnictví. Nyní je jich zamstnán vtší poet v dalších odvtvích, kde je trvale neuspokojená poptávka po pracovní síle, nap. v zemdlství, v pr myslu a ve službách - pomocné síly pi úklidu. Prezentují se jako levná a vždy ochotná pracovní síla, pracují za nižší plat i o sobotách, nedlích nebo pesas. Pokud jsou Ukrajinci zamstnáni na doplnní chybjících zamstnanc, nep sobí na trhu práce vážnjší problémy a v nkterých pípadech má jejich pítomnost píznivý vliv na motivaci eských oban. Vznikají však zamstnavatelé, kteí se orientují výhradn na Ukrajince. Uzavírají obchodní smlouvy, ale dodávají pouze a jenom pracovní sílu. Snaží se tak obcházet nepovolené zprostedkování zamstnání. Nejvtší problém vidíme v tom, že i když takový zamstnavatel má hlášena volná pracovní místa, nelze je obsadit uchazei o zamstnání,

26 protože žádný náš oban k takovému zamstnavateli nep jde pracovat a není jej k tomu možno ani nutit. Pestože obstarávání pedevším nekvalifikované pracovní síly formou obchodních smluv pipadá nkterým našim zamstnavatel m výhodné, je nebezpeí, že Ukrajinci budou pracovat na místech, pro které by byl dostatek našich oban, ale zamstnavatelé o n nebudou mít zájem. Nebezpeí vidíme zatím hlavn v pr myslové výrob. elit tomu lze jedin zmnou zákona o zamstnanosti - stanovením maximálního podílu zamstnanc ze zahranií na celkovém potu zamstnanc zamstnavatele. V souasné dob podnikají cizinci i na základ živnostenského listu nebo zakládají veejné obchodní spolenosti. V souasné dob je v Klatovském okrese vydáno skoro 300 živnostenských list pro obany z Vietnamu, ale jen jedno pracovní povolení pro kuchae asijské kuchyn. Tomuto druhu podnikání nemá úad práce žádnou možnost zamezit. V podobných profesích jako u Ukrajinc a ve stále stoupajícím potu se na našem trhu pracovní síly zaínají objevovat obané z Bloruska a zejména Rumunska, v poslední dob i Mongolska. Domníváme se, že i zde bude vhodné vytvoit obdobná nebo ješt lépe písnjší pravidla, jako je tomu u Ukrajinc. Stoupající poet je zaznamenán i u oban ze SRN, kteí k nám pichází jako odborné síly pro poradenství, seizování stroj apod., v poslední dob pak i do kasin. Poet cizinc pracujících v okrese k : Rok Cizinci celkem Z toho obané Slovenské republiky Ostatní

27 5. Aktivní politika zamstnanosti Zhoršení situace na trhu práce dané mj. i vnjšími vlivy (recese zemí EU) se projevuje i zvýšenými nároky na aktivní politiku zamstnanosti. Cílem je udržet nezamstnanost v pijatelných mezích. Vlivem celostátn stoupající nezamstnanosti byl úadu práce snížen objem finanních prostedk z ,-K v roce 2001 na ,-K. Proto musel úad práce pistoupit k opatením, které znamenalo zkrácení doby na poskytování píspvk a i snížením výše píspvk. Toto bylo projednáno a schváleno v Poradním sboru Úadu práce v Klatovech. Souasn to znamenalo i zvýšené pracovní úsilí a tím i množství práce od zamstnanc oddlení trhu práce pi práci se zamstnavatelskými subjekty. Vytváení spoleensky úelných pracovních míst Za období od do bylo uzaveno 32 dohod o vytvoení spoleensky úelných pracovních míst, 81 dohod pecházelo z roku 2001.V dalších 9 pípadech byla žádost o vytvoení nového spoleensky úelného pracovního místa po posouzení situace na trhu práce komisí ÚP zamítnuta. Dv schválené dohody na samostatn výdlenou innost nebyly pro nezájem uchaze uzaveny. Jednalo se o snahu získat z ÚP maximální výšku píspvku. 31 dohod bylo uzaveno na ástenou úhradu mzdových náklad, 1 dohoda na návratnou finanní výpomoc pi zízení nového pracovního místa. Bylo umístno 32 uchaze o zamstnání. Dv tetiny SÚPM byly smrovány a uzaveny v regionu s trvale nejvyšší mírou nezamstnanosti a to do Sušice 20 nových pracovních míst. Celkem se vynaložilo ,-K. Pednost v druhé polovin roku dostaly VPP. Ale i tak vzhledem ke snížení píspvku a doby jeho poskytování zájem o SÚPM znan ochabl. Viz odmítnutí uzavení dohod, když nebyla poskytnuta maximální ástka. Obecn se zájem o vytváení SÚPM až do roku 2002 neustále zvyšoval. Pro srovnání uvádíme nkteré hodnoty z minulých let uzaveno 5 dohod na 5 nových pracovních míst a vynaložilo se ,- K uzaveno 32 dohod na 39 nových pracovních míst a vynaložilo se ,- K uzaveno 124 dohod na 129 nových pracovních míst a vynaložilo se ,40 K uzaveno 83 dohod na 87 nových pracovních míst a vynaložilo se ,-K Tento vzr stající trend vznikl hlavn z d vodu vtší informovanosti podnikatel. Nadále však platí i to, že pro nkteré organizace není naše finanní výpomoc píliš lukrativní, což se pln potvrdilo v tomto roce, kdy po snížení finanních ástek zájem výrazn opadl

28 Veejn prospšné práce Za rok 2002 bylo uzaveno celkem 55 dohod o vytvoení VPP na 129 pracovních míst. Což je o 56 více než v roce Na tchto dohodách se umístilo celkem 146 uchaze o zamstnání, z nichž vtšina patila do tzv. kategorie obtížn umístitelných ( nkteí i do více kategorií souasn), nap.: 7x obané se ZPS 38x starší 50-ti let 17x absolventi 8x propuštn z organizaních d vod 24x pée o dít mladší 15-ti let Dále bylo v platnosti 14 dohod z loského roku, na kterých bylo umístno 15 uchaze. Z výše uvedeného je patrné, že se neustále snažíme pednostn umisovat uchazee, kteí jsou obtížn umístitelní a není o n zájem v normálním pracovním procesu, práv tímto nástrojem aktivní politiky. Stejn jako v minulých letech i letos jsme uzavírali dohody nejen s mstskými a obecními úady, ale i s charitami. Tyto neziskové organizace provozují hlav peovatelské služby pro staré a nemocné obany. Zde jsou hlavní pracovní náplní uchaze o zamstnání pomocné peovatelské práce. V ostatních pípadech se innosti vykonávané na VPP u mst a obcí neliší od pedchozích let. Stále se jedná pevážn o pomocné nárazové práce pi úklidu mst a obcí, údržbu veejných prostranství, pípadn pomocné práce v obecních lesích. V tomto roce jsme nástroj VPP využili také na odstraování škod po povodních. Vytvoili jsme tak 59 pracovních míst, kde jsme umístili celkem 79 uchaze o zamstnání. Abychom maximáln pomohli postiženým obcím, poskytovali jsme na takto zízená místa 100% náhradu mzdových náklad vetn odvod v prvním msíci. Další msíce jsme pak pispívali zvýšenou dotací na mzdy. Stálým problémem z stává pracovní morálka nkterých uchaze nastupujících na veejn prospšné práce. To pak má vliv na malý zájem mstských a obecních úad vytváet tato místa. Vedle toho zde ješt p sobí institut obecn prospšných prací, kde odsouzení obané místo nástupu trestu bez nároku na mzdu (alternativní trest) vykonávají innosti, které mají obdobný charakter jako VPP. Obce mají povinnost vylenit vhodnou práci v prvé ad pro tyto odsouzené obany. Také naše finanní výpomoc není píliš motivující, jelikož jsme proti minulému roku byli nuceni, vzhledem k menšímu rozpotu snížit dotace na mzdové náklady z 5.000,-K na 4.000,- K refundace mzdy + tomu odpovídající pojistné pi odpracování plného potu hodin v msíci. Nezanedbatelná je skutenost, že v našem okrese pevládají malé obce s neuvolnnými starosty, je tedy menší zájem od tchto obcí vytváet VPP z d vodu nár stu objemu prací spojených hlavn s administrativou a dozorem pi VPP. Pes nepíliš velký zájem obcí, z výše uvedených d vod, se stále snažíme umístit co nejvíce uchaze z ad obtížn umístitelných na takto vytvoená místa. Veejn prospšné práce plní hlavn 2 funkce, v 1. ad pro uchazee v odlouených obcích pedstavují alespo krátkodobé pracovní uplatnní, to znamená udržení pracovních návyk a i možnost nebýt závislý na sociálních dávkách a v 2. ad zajišují poádek a istotu v obcích. Byly to práv VPP, které postižení obané hodnotili jako nejúinnjší prvotní pomoc od státu po a v dob záplav. Celkové náklady v roce 2002 na VPP byly: ,-K