Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Michal HORALÍK III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_Chemie a ON, 2. r._02_9 Střední odborné Přírodovědné vzdělávání Chemie Anorganická chemie Cílová skupina Anotace Vybavení, pomůcky Žák, 15 16 let Výukový materiál určený k prezentaci učitelem, popřípadě jako materiál určený pro samostudium žáka. Dataprojektor Datum 19. listopadu 2012 Klíčová slova Lithium, sodík, draslík, rubidium, cesium, francium www.zlinskedumy.cz
- jsou velmi reaktivní - v přírodě se nacházejí pouze ve sloučeninách - musí být skladovány pod vrstvou nereaktivní, bezvodé kapaliny (např. petroleje) - jsou měkké, lehké a stříbrolesklé kovy (cesium je nazlátlé), které lze krájet nožem - ve stupnici tvrdosti mají hodnoty menší než 1 (jsou tedy měkčí než mastek) - dobře vedou elektrický proud i teplo - kationty alkalických kovů barví plamen různými barvami (Li - karmínová/červená; Na - světlá oranžová/žlutá; K - fialová)
- jsou velmi reaktivní - ve valenční slupce elektronového obalu mají jeden elektron, takže snadno tvoří kationty s jedním kladným nábojem - reaktivita alkalických kovů stoupá s protonovým číslem prvku (- lithium je nejméně reaktivní a francium je nejreaktivnější ) - jsou známé bouřlivou reakcí s vodou - lithium je nejméně reaktivní, tak jako jediné reaguje s dusíkem za normální teploty a při zahřátí také dokonce s uhlíkem a křemíkem
- díky vysoké reaktivitě se alkalické kovy volně v přírodě nevyskytují - sodík a draslík dokonce patří mezi deset nejhojněji se vyskytujících prvků na zemi - velké množství alkalických kovů se nachází v mořské vodě, v podobě solí (nejvíce je zastoupena sůl NaCl neboli chlorid sodný a sylvín KCl neboli chlorid draselný) - v poměrně velkém množství se také vyskytují ledky, zejména na chilském pobřeží, které vznikly mineralizací rostlinných zbytků
- získávají se především z mořské vody - lithium se ve větším množství získává ze svých minerálů - u ostatních alkalických kovů se nejdříve odpaří mořská voda a nechají se zkrystalizovat minerály rozpuštěné ve vodě - jednotlivé sloučeniny kovů se od sebe odseparují a poté se získávají elektrolýzou jejich taveniny nebo se rovnou elektrolyzují a jednotlivé kovy se odseparují na základě různých teplot tání a varu - dají se použít především jako dobrá redukovadla v organické chemii nebo analytické chemii, ale vzhledem k jejich vysoké reaktivitě se na tyto reakce ve velkém nepoužívají
- roztavený se používá v jaderné energetice a v leteckých motorech jako látka, která odvádí teplo - přidává se do neonových lamp, které jsou pak zdrojem jasného světla - připravuje se z něj peroxid sodný, který se používá jako součást pracích prášků a k přípravě bělících lázní na hedvábí, vlnu, slámu, peří, vlasů, mořských hub, dřeva, kostí - hydrogenuhličitan sodný se používá jako součást kypřících prášků do pečiva, k neutralizaci poleptání kyselinou či k neutralizaci žaludečních šťáv při překyselení žaludku
- chlorid sodný NaCl, (sůl kamenná nebo kuchyňská sůl) je nezbytná součást lidské potravy - získává se dolováním kamenné soli nebo odpařováním vody z mořské vody. - uhličitan sodný neboli soda Na 2 CO 3 je bílý, rozpustný prášek - vyrábí se ze solanky (nasycený vodný roztok NaCl), při reakci vzniká hydrogenuhličitan sodný NaHCO 3, který se dále ve speciálních pecích za teploty 150 C rozkládá na uhličitan sodný, oxid uhličitý a vodu NaCl + H 2 O + NH 3 + CO 2 NaHCO 3 + NH 4 Cl 2 NaHCO 3 Na 2 CO 3 + CO 2 + H 2 O - hydrogenuhličitan sodný neboli jedlá soda NaHCO 3 je bílý prášek se zásaditou chutí
- dusičnan sodný neboli chilský ledek NaNO 3 je bezbarvá krystalická látka s nahořklou chutí, která se dobře rozpouští ve vodě - síran sodný Na 2 SO 4 je bílá krystalická látka - hydratovaná sůl se nazývá Glauberova sůl - vzniká jako vedlejší produkt při přípravě kyseliny chlorovodíkové z kyseliny sírové a chloridu sodného nebo jako vedlejší produkt při výrobě chloridu draselného ze zbytků, které obsahují chlorid sodný a síran hořečnatý
- vzhledem k reaktivitě se čistý kovový draslík prakticky využívá pouze minimálně - v malém používá pro výrobu fotoelektrických článků. - hydroxid draselný KOH se používá při výrobě mýdel reakcí s vyššími tzv. mastnými kyselinami - draselná mýdla jsou většinou tekutá, na rozdíl od sodných, která jsou téměř všechna pevná - hydroxid draselný se také používá při výrobě léčiv, celulosy, papíru, umělého hedvábí a oxidu hlinitého
- uhličitan draselný K 2 CO 3, starším názvem potaš se používá převážně při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, jako součást pracích prášků, při výrobě pigmentů, v barvířství a běličství a při praní vlny - používá se také pro přípravu kyanidu draselného - dusičnan draselný KNO 3 se používá jako draselné - síran draselný K 2 SO 4 se používá při výrobě skla, kamence draselného a používá se jako hnojivo.
Použitá literatura - VACÍK, Jiří; BARTHOVÁ, Jana; PACÁK, Josef; STRAUCH, Bohuslav; SVOBODOVÁ, Miloslava; ZEMÁNEK, František. Přehled středoškolské chemie, 4. vydání. Praha: SPN 1999. ISBN 80-7235-108-7 - www.wikipedia.org