JESSICA JOINT EUROPEAN SUPPORT FOR SUSTAINABLE INVESTMENT IN CITY AREAS Implementing JESSICA in the Central Mravia Chesin Regin, Czech Republic EVALUATION STUDY Czech versin February 2011 This dcument has been prduced with the financial assistance f the Eurpean Unin. The views expressed herein can in n way be taken t reflect the fficial pinin f the Eurpean Unin.
OBSAH Manažerské shrnutí 3 1. Úvd 5 2. Charakteristika reginu sudržnsti Střední Mrava 8 3. Klíčvá zjištění a závěry analytické části 11 3.1 Klíčvé indikátry rzvje měst 11 3.2 Analýza rámce pdpry ROP SM a OP ŽP v kntextu urbánní plitiky 16 3.3 Existující nástrje a zkušensti finančníh inženýrství municipalit 26 4. Identifikace prjektvých záměrů 30 4.1 Přehled prjektvých záměrů 30 4.2 Předběžná evaluace prjektů 32 5. Analýza prtflia prjektů 36 5.1 Metdika analýzy prtflia 36 5.2 Hdncení mdelvých prjektů 37 5.3 Návrh JESSICA prduktů 49 6. SWOT analýza 51 7. Zdrje financvání 52 8. Dpručení pr implementaci nástrje JESSICA 55 8.1 Návrh investiční a prduktvé strategie 55 8.2 Návrh Fndů městskéh rzvje (UDF) 58 9. Akční plán implementace 59 Přílhy 65 1
MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ POTŘEBY ROZVOJE MĚST A ODŮVODNĚNÍ IMPLEMENTACE JESSICA Byly identifikvány klíčvé indikátry rzvje měst v blasti reginu sudržnsti Střední Mrava: Růst pčtu byvatel v reginu střední Mravy je pdprůměrný, města ztrácí své byvatele Regin Střední Mravy není v kntextu ČR eknmicky atraktivní a výknný, navíc je nejvíce pstižen eknmicku krizí (v prvnání s statními reginy ČR) Regin Střední Mravy dispnuje pměrně kvalitním živtním prstředím Regin Střední Mravy je pměrně atraktivní pr návštěvníky a turisty Analýza nabízí něklik výsledků řešení, které by mhly být aplikvány v rámci implementace JESSICA v reginu: Fnd městskéh rzvje by mhl být zaměřen na prjekty, které pdpří investice s vyšší přidanu hdntu a přispějí k eknmickému rzvji reginu (kvalitní pracvní místa mhu přitáhnut nvé vysce kvalifikvané lidi) Jiný typ prjektů by mhl intervenvat d bčanské vybavensti a živtníh standardu v centrech měst, aby byl udržen pčet rezidentů měst Další typ prjektu by mhl investvat d návštěvnické a turistické infrastruktury s cílem psílit pzici reginu na trhu cestvníh ruchu V rámci analytické faze zpracvání studie byla realizvána řada knzultací se zástupci měst a reginů. Celkem byl sesbírán 41 prjektů s celkvu investicí přes 6 miliard Kč a ppsány frmu prjektvéh listu (Lng list prjektvých záměrů). P předběžné evaluaci prjektů na základě navržených kritérií (schpnst vytvářet kladné finanční cash-flw, sci-eknmické přínsy prjektu, stav prjektvé přípravy, velikst prjektu) byl vytvřen Shrt list prjektů. Vybrané (mdelvé) prjekty: Regenerace zóny Parkvací dům Obchdní dům a veřejné parkviště Vybrané prjekty byly dale rzpracvány frmu prjektvé fiše, pskytující více specifických infrmací a dpručení. Pr každý prjekt byl zpracván finanční mdel (plan cash flw). FINANČNÍ ZDROJE PRO JESSICA Celkvá alkace Reginálníh peračníh prgramu je 657 mil. EUR. Z th téměř 150 mil. EUR je primárně určen na rzvj městských blastí. Na základě analýzy cílů, aktivit blastí pdpry a cílů z phledu perspektivy JESSICA byly jak nejvyhdnější vybrány tyt témata: Rzvj reginálních center Rzvj měst Pdpra pdnikání Integrvaný rzvj cestvníh ruchu Veřejná infrastruktura a služby Pdnikatelská infrastruktura a služby 2
Vzhledem k aktuálnímu vývj ROP a nevyčerpaných zdrjů v rámci prgramu předběžně Řídicí rgán deklarval vyčlenění 238 mil. Kč (9,5 mil. EUR) z blasti pdpry ROP 2.2 na implementaci nástrje JESSICA. Tat suma může být zvýšena v případě nalezení dalších dispnibilních zdrjů v rámci alkace. V rámci jiných peračních prgramů nejsu dstupné žádné finanční alkace využitelné pr JESSICA. IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURA Byly analyzvány tyt mžné implementační struktury: Struktura bez Hldingvéh fndu (HF) Struktura s Hldingvým fndem spravvaným EIB Struktura s Hldingvým fndem spravvaným jiným subjektem Dpručená implementační struktura Na základě multikritériální analýzy se její jak nejvhdnější a dpručená varianta zřízení Hldingvéh fndu ve správě EIB v případě, že alkace bude dstatečně nákladvě efektivní (včetně manažerských pplatků). V případě, že manažerem HF bude EIB, bude znalst nástrje JESSICA, kvalita a rychlst implementace ptimální, nebť lze využít zkušenstí, které byly získány při implementaci JESSICA v něklika členských státech. Další mžnstí implementace JESSICA je Fnd městskéh rzvje bez Hldingvéh fndu. Klíčvu tázku zde bude zajištění ptřebných kmpetencí na straně Řídicíh rgánu (kapacity, kmpetence, mžný utsurcing právních a finančních služeb) tak, aby byla zajištěna celkvá kvalita a návratnsti prstředků. Vzhledem k relativně nízké předpkládané alkaci dstupné pr JESSICA je dpručván jeden univerzální Fnd městskéh rzvje (FMR) c d gegrafickéh pkrytí a typu prjektů. Tent FMR by měl pskytvat puze půjčky prjektům vzhledem k celkvé alkaci. Také manažerské pplatky jsu ptenciálně nízké pr aplikaci financvání nástrje prstřednictvím equity v piltním bdbí. Na základě vybraných typvých prjektů byl mdelván celkvý plán cash flw prtfli FMR jak finančně udržitelný. AKČNÍ PLÁN Návrh akčníh plánu je zpracván v základních krcích, které je nezbytné učinit, ve dvu nejvhdnějších variantách (Hldingvý fnd ve správě EIB a FMR bez Hldingvéh fndu). Na základě předpkladů knzultantů a předchzích implmentaci JESSICA je piltní implentace v reginu Střední Mrava prveditelná - pkud se ŘO rzhdně implementvat JESSICA p jednání Řídicíh výbru, HF může být vytvřen a FMR vybrán v první plvině 2012. Finanční zdrje pr realizaci prjektů pak mhu být k dispzici. Tyt prstředky musí být vyčerpány d knce rku 2015. Krky, které budu muset být učiněny pr implementaci JESSICA, jsu ppsány v tét evaluační studii. V úvahu je třeba vzít krmě finančních zdrjů také zajištění lidských zdrjů v rámci ROP. Řídicí rgán bude muset: pvěřit člena vyššíh vedení Úřadu Reginální rady, který bude zdpvědný za vyjednávání pdmínek splupráce s EIB a celéh implementačníh prcesu v rámci ROP zřídit rli výknnéh pracvníka, který bude krdinvat aktivity na straně EIB a ÚRR, a také bude asistvat nsitelům prjektů a pdprvat jejich přípravu zřídít vnitřní metdický tým, který bude řešit inkrpraci pdmínek JESSICA d peračníh prgramu. 3
1. ÚVOD a) Základní infrmace Splečná evrpská pdpra pr udržitelné investice a růst v městských blastech (JESSICA - Jint Eurpean Supprt fr Sustainable Investment in City Areas) je iniciativu Evrpské Kmise (EK), pdprvanu Evrpsku investiční banku (EIB), vytvřenu z cílem pmáhat úřadům v členských státech (ČS) Evrpské unie (EU) rzvíjet mechanismy finančníh inženýrství a pdprvat tak investice d udržitelnéh rzvje měst v kntextu Khézní plitiky. JESSICA představuje nvý způsb využívání finančních zdrjů EU na pdpru udržitelných investic, kdy jsu prstředky investvány na rzvj prjektů prstřednictvím Fndů městskéh rzvje (UDF) frmu: Půjčka Equity (kapitálvá investice) Garance PŮJČKA Návratná zvýhdněná půjčka Očekávaná úrkvá míra, splatnst výhdnější než u kmerčních pskytvatelů Předpklad rizika: prjekty s nízkým rizikem a pravidelnými platbami EQUITY (kapitálvá investice) Investice d vlastníh kapitálu Jednrázvé zhdncení a návratnst zdrjů (např. z prdeje nemvitsti p vybudvání infrastruktury) Management UDF hraje aktivní rli, pskytuje pradenství Předpklad rizika: prjekty s vyšším rizikem a vyšším zhdncením GARANCE UDF může pskytvat záruky pr nadřízené a pdřízené úvěry Může pskytnut vyšší přidanu hdntu, nižší úvěrvé pplatky, úrkvé sazby (více nástrji JESSICA např. na stránkách http://www.rr-mravskslezsk.cz/mznsti-financni-pdpry/jessica) V rámci JESSICA je také čekáván zapjení dalších mezinárdních finančních institucí, evrpskéh bankvníh a sukrméh sektru, např. Rzvjvá banka Rady Evrpy (CEB) již je takt zapjena. Pdle nvých nařízení Řídicí rgány (ŘO) v členských státech mhu využít část svých prstředků ze Strukturálních fndů, aby je investvaly d Fndů městskéh rzvje (FMR) a urychlily tak investice v městských blastech. JESSICA dpvídá na pžadavek něklika ČS a Evrpskéh parlamentu, aby byl zvýšen důraz a pzrnst na ptřeby bnvy a/neb regenerace některých městských blastí, a je zalžená na vnímaném tržním selhání ve veřejném sektru, neb spíše nedstatku investičních fndů, které by financvaly integrvané prjekty bnvy a regenerace měst ve snaze dluhdbý udržitelný rzvj: zajištěním dluhdbé udržitelnsti prstřednictvím revlvingvéh charakteru pdpry strukturálních fndů d fndů zaměřených na investice d rzvje měst; vytvářením silných stimulů pr úspěšnu implementace beneficienty, kmbinváním dtací a úvěrů, případně jiných finančních nástrjů; 4
pakvým efektem dalších úvěrvých zdrjů (PPP) a dalšími prjekty pr rzvj měst v reginech EU; a přispíváním dbrnými finančními a manažerskými znalstmi specializvaných institucí jak jsu EIB, CEB, další finanční instituce. Řídícím rgánem zdpvědným za implementaci a řízení Reginálníh peračníh prgramu Střední Mrava 2007-2013 (ROP SM) je Reginální rada regin sudržnsti Střední Mrava (RRRS SM). Na základě diskuze mezi EIB a zástupci RRRS SM, byla následně zadána pptávka EIB dpisem z 29. dubna 2010 pr zpracvání Evaluační studie analyzující mžnsti implementace JESSICA v regin Střední Mrava. Regin sudržnsti Střední Mrava (RSSM) je tvřen dvěmi administrativními reginy, Olmuckým a Zlínským krajem. Puze tyt dvě reginální centra převyšují ppulace 50 000 byvatel a dhrmady tvří přibližně 15% z celkvéh pčtu byvatel RSSM (Měst Olmuc má 100 tis. byvatel a Zlín 76 tis. byvatel). Nicméně, v reginu se nachází řada měst veliksti 30-50 tis. byvatel (Přerv 46 tis., Prstějv 45 tis., Uherské Hradiště aglmerace, 40 tis., Krměříž 30 tis.), ve kterých lze čekávat zájem využití návratnéh financvání prjektů d rzvje měst v rámci ROP SM. Celkvá alkace SF pdpry z ERDF prstřednictvím ROP Střední Mrava 2007-2013 je 657 milinů EUR, dplněna příspěvkem z nárdních zdrjů ve výši 116 milinů EUR. Celkvý bjem prstředků ROP (773 milinů EUR) je rzdělen d 4 priritních s a dále rzdělen d specifických blastí pdpry. Řídicí rgán ROP SM identifikval něklik blastí pdpry ROP vztahujících se k prblematice udržitelnéh městskéh rzvje, které by mhly být ptenciálně financvány prstřednictvím nástrje JESSICA. ŘO čekává prjekty vhdné pr JESSICA zejména v blasti revitalizace brwnfields, infrastruktury pr vlný čas, infrastruktury pr parkvání a další blasti, kde si lze představit sukrmé splufinancvání. Některé z prjektů by mhly být ptenciálně realizvány na základě veřejnéh a sukrméh partnerství (PPP). b) Cíle studie Pr analýzu ptenciálu využití nástrje JESSICA v reginu sudržnsti Střední Mrava a návrh dpručení dalších krků směrem k případnému zavedení adekvátních mechanismů finančníh inženýrství, bude pstupván v následujících krcích s řešením těcht úklů evaluační studie: Cíl 1 - Ptřeby rzvje měst a důvdnění implementace JESSICA Analýza ptřeb a důvdů pr zavedení nástrje, finanční prveditelnst využití nástrje JESSICA s cílem urychlit investice v rámci regenerace měst Střední Mravy. Cíl 2 - Zdrje financvání Zvážení mdelvých prjektů identifikvaných v rámci cíle 1 jak vhdných pr financvání prstřednictvím JESSICA, a mžných zdrjů financvání nástrje JESSICA v rámci ROP Střední Mrava, případně dalších, a věření jestli a jak mhu být tyt zdrje kmbinvány. Cíl 3 - Implementační struktura a finanční mdelvání Identifikace ptimálníh rganizačníh řešení pr implementaci JESSICA v reginu sudržnsti Střední Mrava, na základě identifikvaných piltních prjektů v rámci cíle 1, existujících nárdních a reginálních struktur, jejich mezení, místních tržních pdmínek a limitů, ptřeb ptimalizace management a implemtační administrativy, stejně tak relevantních pdmínek, které mhu mít dpad na buducí rzhdnutí. 5
Cíl 4 - Akční plan Navrh praktickéh akčníh plánu pr implementaci JESSICA v reginu sudržnsti Střední Mrava na bdbí 2010-2015, který bude brat v ptaz výsledky výše uvedených aktivit ppisvaných v cílech 1 a 3 c) Metdika Metdika pr zpracvání studie je zalžena na dluhdbých zkušenstech a best practice. Klíčvými prvky analytické a syntetické fáze jsu: Analýza sekundárních dat zalžená na dstupných datech a studiích, jejichž výsledkem bude sada indikátrů ppisujících a vyhdncujících aktuální stav a vývj klíčvých témat rzvje měst. SWOT analýza pr standardní sumarizaci klíčvých zjištění. Phvry a knzultace se zástupci měst a klíčvých aktérů v reginu, s cílem przumění jejich pstjů a směrů v blasti rzvje měst a reginu. Sběr ptenciálních rzvjvých prjektů měst, jejich psuzení a výběr připravených prjektů s ptenciálem implementace v rámci nástrje JESSICA v prgramvacím bdbí 2007-2013. Eknmické mdelvání a cash-flw mdelvání pr demnstraci prveditelnsti a přidané hdnty implementace. Dpručení k implementaci nástrje JESSICA zahrnující ptenciální strukturu a subjekty, které by měly být zapjeny. Knzultace s řídicím rgánem a EIB směřující k zajištění správnéh směru studie a naplnění čekávání. 6
2. CHARAKTERISTIKA REGIONU SOUDRŽNOSTI STŘEDNÍ MORAVA LOKALIZACE Regin sudržnsti Střední Mrava je situván ve výchdní části ČR. Na severu hraničí s Plskem, na výchdě se Slvenskem. Rzkládá se na plše 9 230 km2 (11,7% území ČR). Obrázek 1 - Administrativní členění České republiky GEOGRAFIE Severní část reginu je hrnatá, tvřena phřím Jeseníků s nejvyšší hru Praděd (1 492 m. n. m.) Střední a jižní část kraje je tvřena rvinatu Hanu. Na výchdě je krajina kpcvitá až hrnatá. Olmucký kraj nabízí řadu přírdních zajímavstí a chráněných krajinných blastí: CHKO Jeseníky, Litvelské Pmraví, Beskydy a Bílé Karpaty. Tabulka 1 - Základní charakteristika reginu ZÁKLADNÍ ÚDAJE Olmucký kraj Zlínský kraj Regin sudržnsti Střední Mrava Česká republika Pčet byvatel 642 041 591 042 1 233 083 10 506 813 Rzlha (v km2) 5 267 3 964 9 230 78 865 Hustta (byvatel/km2) 122 149 134 133 HDP na byvatele (v Kč, 2008) 269 684 286 172 277 587 353 701 Míra nezaměstnansti (v %) 12,2 10,8 11,5 9,2 Zdrj: Český statistický úřad, 09/2010 OBYVATELSTVO Regin sudržnsti Střední Mrava je průměrně velkým reginem ČR, žije v něm 1 233 tis. byvatel (11,7% ppulace ČR). Hustta zalidnění tak dsahuje 134 byvatel na km2. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ Regin sudržnsti Střední Mrava je tvřen dvěma kraji (NUTS3) - Olmuckým kraje (642 tis. byvatel) a Zlínským krajem (591 tis. byvatel). Ty jsu dále administrativně členěny na celkem 9 kresů: Olmucký kraj: Olmuc, Přerv, Prstějv, Šumperk, Jeseník Zlínský kraj: Zlín, Krměříž, Vsetín, Uherské Hradiště EKONOMIKA V tvrbě hrubéh dmácíh prduktu se Zlínský kraj řadí na 9. míst a Olmucký kraj až na 12. míst mezi kraji v ČR. Regin celkvě dsahuje pdprůměrné výknnsti (78,5% průměru ČR). 7
V primárním sektru (zemědělství, lesnictví a ryblv) pracuje 3,4% zaměstnanců, v sekundárním sektru (průmysl a stavebnictví) 45,6% a v terciálním sektru (služby) pak 51,0%. Hlavní průmyslvým dvětvím Zlínskéh kraje je kvdělný, elektrtechnický a dřevzpracující průmysl, v Olmuckém kraji je t ptravinářský, textilní a strjírenský průmysl. Jižní a centrální část Olmuckéh kraje patří mezi blasti s nejúrdnější půdu v ČR. Nezaměstnanst v reginu se dluhdbě phybuje mírně nad průměrem ČR, v sučasné dbě dsahuje 11,5%. JVÝZNAMNĚJŠÍ MĚSTA REGIONU Přirzenými eknmick-splečenskými centry Reginu sudržnsti Střední Mrava jsu krajská města Olmuc a Zlín. Olmuc Statutární měst Olmuc je tradičním administrativním, bchdně-kulturním centrem Olmuckéh kraje. Se 100 362 byvateli je šestým největším městem v ČR. Měst je jedním z nejvýznamnějších center vzdělansti v České republice s druhu nejstarší univerzitu zalženu na našem území, Univerzitu Palackéh. Ve městě studuje celkem přes 22 tis. studentů. Fakulty jsu zaměřeny na humanitní a přírdvědecké bry. Díky významným histrickým památkám, výstavišti Flra Je také pměrně hjně navštěvvaným turisty. Olmuc je také významným uzlem silniční a železniční dpravy s kncentrací tradičníh ptravinářskéh a strjírenskéh průmyslu. Zlín Statutární měst Zlín je mderním průmyslvým a kulturním centrem Zlínskéh kraje, které staví na světvě prslulé tradici buvnických Baťvých závdů. Se 75 714 byvateli je dvanáctým největším městem v ČR. Měst patří k nejmladším univerzitním městům u nás, přes krátku tradici ve městě v sučasné dbě studuje přes 13 tis. studentů eknmických brů. Nejvýznamnější zaměstnavatele půsbí ve strjírenském a slévárenském průmyslu. Nadreginálním turistickým lákadlem je především úspěšné ZOO Lešná, které se nachází v blízksti města. Dpravní dstupnst města je vzhledem k jeh významu nedstatečná. Tabulka 2 - Nejvýznamnější města reginu Měst Pčet byvatel Regin Statut Olmuc 100 362 Olmucký krajské měst Zlín 75 714 Zlínský krajské měst Přerv 46 254 Olmucký kresní měst Prstějv 45 324 Olmucký kresní měst Krměříž 29 027 Zlínský kresní měst Vsetín 27 558 Zlínský kresní měst Šumperk 27 492 Olmucký kresní měst Valašské Meziříčí 27 176 Zlínský - Uherské Hradiště 25 551 Zlínský kresní měst Jeseník 12 068 Olmucký kresní měst Zdrj: Český statistický úřad, 09/2010 8
Přerv Statutární měst Přerv je třetím největším městem reginu s 46 254 byvateli (23. největší měst v ČR). Přerv je jedním z nevýznamnějších železničních uzlů v České republice, velmi dbru silniční dstupnstí. Měst je známé především svým strjírenským, chemickým a ptravinářským průmyslem. V psledních desetiletích se Přerv zviditelnil také knáním mnha kulturních, splečenských a sprtvních akcí, rzvj zaznamenal i blast šklství. Prstějv Čtvrtým největším městem s 45 324 byvateli (25. největším městem v ČR) je měst Prstějv, které je průmyslvým a kulturním centrem západní Hané. Dluhletu tradici ve městě měl především textilní a děvní průmysl, díky kterému je znám nejen v ČR. V letšním rce však děvní pdnik uknčil svu činnst a měst se tak citá v nvé éře. Ve městě je zastupen také strjírenský a ptravinářský průmysl. Měst nabízí něklik kulturněsplečenských akcí nadreginálníh významu. 9
3. KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRY ANALYTICKÉ ČÁSTI 3.1 Klíčvé indikátry rzvje měst Z phledu sídelní struktury jsu Olmucký a Zlínský kraj středně urbanizvané. Nepatří tedy d skupiny vysce urbanizvaných reginů, jak jsu například Mravskslezský. Liberecký či Ústecký. Pčet měst je v těcht krajích pdprůměrný. Míra urbanizace, tedy pdíl městskéh byvatelstva, se phybuje kl 60% (pr srvnání Liberecký kraj má tent pdíl 79%, Ústecký 80%). Menší pdíl městskéh byvatelstva mají puze kraje Vysčina a Středčeský. Lze tedy knstatvat, že díky kncentraci i abslutní veliksti sídel nemůžeme hvřit tm, že by tyt dva kraje představvaly významný růstvý ptenciál v rámci republiky neb reginu střední Evrpy. Pr účely analýzy byla vybrána města, jež jsu významné svu velikstí a pzicí v sídelní struktuře: Olmuc Přerv Prstějv Šumperk Zlín Krměříž Vsetín Valašské Meziříčí Uherské Hradiště Jeseník ZJIŠTĚNÍ: Růst pčtu byvatel v reginu střední Mravy je pdprůměrný, města ztrácí své byvatele Z phledu vývje ppulace (index 2009/2006) si ba reginy zachvávají mírně aktivní bilanci (1,005 OLK a 1,002 ZLK), která je však v rámci republiky na spdní hranici přírůstku (jediným ztrácejícím reginem byl Mravskslezský kraj, index celé ČR byl 1,025 a průměr indexu mimpražských reginů byl 1,019). Phledem na vývj pčtu byvatel v analyzvaných městech však knstatujeme, že tat s výjimku Krměříže a Olmuce (index 1,000) své byvatele ztrácí. Tat tendence je nejvíce viditelná ve městech Prstějv a Zlín (0,693, resp. 0,967). Data tedy hvří prcesu suburbanizace (tat tendence je patrná v celé ČR), přičemž mezi hlavní negativní externality tht prcesu můžeme pvažvat: Vylidňvání městských center, které může vést ke ztrátě atraktivity a např. výšení kriminality v mimpracvní dbě. Zvýšenu dpravní zátěž, jež je spjená s autmbilvu (a zejména staticku) dpravu, jež vede ke zhršvání kvality živtníh prstředí. Prdražení prvzu veřejných městských služeb, kdy klesá jejich využití a zvyšuje se cena za jedntku užití. 10
Nervnváhu mezi pskytvanými veřejnými službami a dstupnými zdrji, a t díky přepčtu byvatel v rámci rzpčtvéh určení daní. Tyt suburbanizační tendence nelze zcela řídit, jelikž suvisí se změnu pstje byvatel a jejich preferencí. Plitika rzvje měst a regulací může částečně přispět k těmt aspektům. Veřejný sektr má důležitu úlhu zajišťvat svu městsku plitiku takvým způsbem, aby suburbanizační prcesy vedly k efektivnímu udržitelnému růstu reginu a fyzické infrastruktury. Prvádění intervencí veřejnéh sektru lze zmírňvat dpady či mtivvat ke změnám: Racinalizvat pčet sídel a jejich samstatnst či plánvat v rámci funkčních území a ne puze v rámci katastrů měst a bcí. Upravvat rzvjvé kncepce a územně-plánvací dkumenty s cílem zachvat funkčnst a efektivitu území. Krdinvat dpravní kncepce a mtivvat k využívání hrmadné dpravy (systémy P+R) či směrvat dpravní tky žáducím způsbem. Mtivvat (lákat) byvatele d městskéh prstru, a t díky dstupnsti a kvalitě bydlení a dalších bslužných funkcí (služby, vlnčasvé aktivity atp.). Racinalizvat fungvání veřejných služeb, a t s hledem na čekávané nižší rzpčtvé příjmy. Pkud analyzujeme přírůstek ppulace migrací, knstatujeme, že Olmucký a Zlínský kraj patří p Mravskslezském kraji mezi nejméně atraktivní reginy (pr srvnání - průměrný index OLK a ZLK kraje v prmilích za rky 2005-2009 byl 0,4, resp. 0,3, kraj Vysčina dsáhl 1,2 a Středčeský kraj 16,1). Negativní migrační salda však mají všechna vybraná města reginu s výjimku Krměříže, nejvyšší průměrnu hdntu dlivu má měst Vsetín (-6,9) a Šumperk (-6,8). Tent vývj asi nelze brátit puhým demgrafickým vývjem, jelikž pčet byvatel reginu ve věkvé khrtě 0-14 je mírně pdprůměrný a má klesající tendenci. Napak ppulace v khrtě 65+ je v reginu nadprůměrně zastupena, např. ve městě Zlín je t 17,9% (průměr ČR je 15,2%). ZJIŠTĚNÍ: Regin Střední Mravy není v kntextu ČR eknmicky atraktivní a výknný, navíc je nejvíce pstižen eknmicku krizí Průměrná míra eknmické aktivity ČR mezi lety 2004 až 2008 byla 59%. V tét blasti dsahuje regin pdprůměrných výsledků, průměr OLK byl 57,8% a ZLK 58,1%. Pkles míry eknmické aktivity p rce 2006 je sice becným jevem, pkud však ČR v průměru ztratila 0,8 prcentníh bdu, Olmucký kraj ztratil 1,3. Vedle Ústeckéh a Libereckéh kraje se tak stal nejvíce pstiženým reginem. S tímt ukazatelem suvisí také registrvaná míra nezaměstnansti. Olmucký i Zlínský kraj se dluhdbě phybují nad úrvní průměru ČR, ale temp růstu pčtu nezaměstnaných mezi rky 2008 a 2009 byl v těcht krajích významný - 4,7 prcentních bdů ve ZLK a 5,3 prcentních bdů v OLK (pr srvnání - průměrný nárůst v ČR činil 3,3 prcentních bdů). Z phledu republiky jsu tyt reginy pět nejvíce pstižené. Analgicky, z phledu vlných pracvních míst je Olmucký kraj pět na spdní hranici (více než 50 nezaměstnaných na vlné pracvní míst). 11
Úrveň mezd v reginu je také pdprůměrná. V rce 2009 činila průměrná mzda v ČR 24 242 Kč, zatímc v OLK byla úrveň průměrných mezd na 20 684 Kč a ZLK na 20 446 Kč. I když si reginy ve srvnání s rkem 2005 v pdstatě udržely stejné temp růstu mezd jak zbytek republiky (1,260 a 1,254 ve srvnání s indexem ČR, jež byl 1,274), na vině je pčáteční nízká úrveň mezd. Tyt negativní tendence se tradičně bjevují spíše ve venkvském prstru, města přeci jen nabízí většinu pracvních příležitstí a vyšší mzdy. Více negativní tendence však vykazují města Přerv, Prstějv a Vsetín, kde se ukazuje větší nervnváha na trhu práce. Pkud analyzujeme ukazatel tvrby HDP na byvatele, resp. zaměstnance, vidíme ve srvnání s statními reginy ČR slabu eknmicku výknnst, kde ZLK dsahuje 80,9% a OLK 79,3% (průměr ČR je 100%, rk 2008). Zlínský kraj si dkázal temp růstu HDP na zaměstnance v minulých letech udržet, Olmucký však významně ztrácel (větší pkles ve srvnání 2008/2005 zaznamenal puze Plzeňský a Karlvarský kraj, kde lze implikvat jejich prvázanst s německu eknmiku). Temp reálnéh růstu HDP však dává jiný brázek zatímc si Olmucký kraj tent ukazatel dkázal mezi rky 2007 a 2008 zachvat (4,2% vs. 4,7%), Zlínský kraj se prpadl 5 prcentních bdů (1,7% vs. 6,7%). Regin střední Mravy není investičně atraktivní, cž dkazují indikátry tvrby HFK (hrubéh fixníh kapitálu) na byvatele a pměr HFK k HDP. V investicích na byvatele jsu kraje na cca. 60% průměru ČR, a vůči HDP na cca. 70% (údaje d rku 2007). O pznání hrší je ukazatel přímých zahraničních investic, mezi lety 2004 až 2008 dkázaly reginy ČR přilákat v průměru investice ve výši 168 Kč/byvatele, přičemž Zlínský kraj dsáhl 33% tét úrvně a Olmucký puze 28%, čímž se stal nejméně investičně atraktivním reginem ČR. Pčet živnstníků a pčet právnických sb registrvaných v reginu je spíše průměrný či pdprůměrný. Tt ukazuje na skutečnst, že je regin více závislý na institucinálních zaměstnavatelích či větších pdnicích se sídlem mim regin. Pkud zvážíme výše uvedené skutečnsti, můžeme hledat tyt průměty d urbánní blasti: Regin střední Mravy, a zejména Olmucký kraj, není investičně atraktivní, cž přináší nižší úrveň mezd a technlgicku vyspělst reginu. Díky té se může prblém nízké atraktivity prhlubvat. Díky rstucí nezaměstnansti, malé eknmické aktivitě, zastávající nabídce kvalitních pracvních míst a nízké úrvni mezd lze čekávat další dliv byvatel kraje, zejména pak lidí s vyšším vzděláním, jež jsu tradičně mbilnější. Snižující se úrveň dispnibilníh důchdu bude mít negativní vliv na místní sptřebu, jejíž pkles bude snižvat úrveň městskéh prstru (privátní vlastníci nemvitstí nebudu tvřit kapitál ptřebný pr investice a reinvestice). Nízká eknmická aktivita vytváří tlak na veřejné rzpčty, které musí peněžními transfery financvat zachvání sciální úrvně namíst investvání d zvyšvání úrvně a kvality. Lze hledat také další vazby, např. na úrveň kriminality apd. Ačkli je pdpra eknmickéh růstu a bhatství byvatel becným prgramem takřka všech veřejných agend, v kntextu reginu tt může představvat: Vytváření pdmínek pr příliv zahraničních investic, a t nejen v blasti přípravy pdnikatelských plch a bjektů, ale také dalších navazujících faktrů (vzdělávání, technická a dpravní infrastruktura apd.). Zvláštní důraz může být kladen na sektry s vyšší přidanu hdntu. 12
Vytváření pdmínek pr rzvj místních pdniků. Vytváření pdmínek pr rzvj živnstenskéh pdnikání. ZJIŠTĚNÍ: Regin Střední Mravy dispnuje pměrně kvalitním živtním prstředím Ve sledvaných ukazatelích envirnmentální situace dsahuje regin (v republikvém srvnání) průměrných či nadprůměrných výsledků. Např. keficient eklgické stability Zlínskéh kraje dsahuje úrvně 1,42, cž představuje krajinu, kde jsu technické bjekty v suladu s přírdu (metdika Českéh úřadu zeměměřičskéh a katastrálníh, údaje za rk 2008). Vedle Jihčeskéh a Libereckéh kraje se jedná nejvyšší hdntu indexu v ČR. Olmucký kraj je sice v tmt hledu lehce pdprůměrný (0,98, kde průměr ČR je 1,05), temp růstu indexu v OLK však přesahuje republikvý průměr a zvýšila se zde výměra eklgicky stabilních plch. V rámci reginu pak tent keficient zvyšují kresy Jeseník a Vsetín, přičemž pačnu tendenci mají kresy Prstějv a Přerv, kde je keficient nižší než 0,45. Zlínský kraj dsahuje v rámci reginu hrších parametrů v čisttě vd, nejsu zde však zastupeny silně znečištěné tky (stejně jak v OLK). Nadprůměrným z phledu pdílu blastí se zhršenu kvalitu vzduší je Zlínský kraj se 7,8% (průměr ČR je 4,9%). Olmucký kraj má pměrně nízku úrveň, a t 3,5%. Na základě výše uvedených faktů lze knstatvat, že úrveň živtníh prstředí nepředstavuje barieru rzvje reginu a samtných městských blastí. ZJIŠTĚNÍ: Regin Střední Mravy je pměrně atraktivní pr návštěvníky a turisty Na území Olmuckéh a Zlínskéh kraje jsu vymezeny dvě turistické blasti Jeseníky a Střední Mrava (Haná). Údaje návštěvnsti těcht blastí převyšují republikvé průměry, zejména pak v těcht blastech: Vytíženst hrmadných ubytvacích zařízení se phybuje nad 20%, přičemž vyšších hdnt dsahuje puze Hlavní měst Praha (nejvíce atraktivní míst v ČR) a Karlvarský kraj (lázeňství). Pměr pčtu příjezdů a pčtu přencvání je 3,8 u OLK a 3,5 u ZLK. Jedná se nadprůměrné hdnty, republikvý průměr je 3,06 a vyšších hdnt dsahují puze kraje Karlvarský a Králvehradecký. Lze tedy knstatvat, že regin dkáže lákat turisty, a dkáže je také udržet. Tent fakt přestavuje ptenciál pr městské blasti: Přicházející turisté představují zvýšenu sptřebu služeb a zbží, cž pdpruje nejen pdniky v cestvním ruchu, ale eknmiku reginu becně. Městská infrastruktura může být využívána nejen bčany, ale ddatečně i turisty, cž zvyšuje vytíženst a snižuje cenu za užití. Přítmnst turistů umžní lepší a efektivnější využívání přírdníh ptenciálu a histrickéh a kulturníh dědictví. 13
Zvýšený cestvní ruch však může nést také negativní externality: Zvýšení dpravní zátěže (včetně statické) v blízksti turistických cílů. Zvýšení cenvé úrvně s dpadem na místní byvatele. Plitiky veřejnéh sektru, které mhu být v dané situaci pužity: Krdinace aktivit cestvníh ruchu a jeh aktérů. Prpjení kmerčních a neziskvých atraktivit. Řešení místních prblémů, spjených s negativními externalitami. ZÁVĚR: Pkud determinujeme reginální rzvj v základních blastech BUSISS - PEOPLE - PLACE, můžeme usuzvat, že klíčvu slabu stránku reginu střední Mravy je jeh slabá eknmická a investiční aktivita. Ostatní slžky, jak jsu lidský či přírdní ptenciál, jsu pměrně kvalitní či nevykazují významné dchylnsti. Silnu stránku reginu je pak jeh návštěvnická atraktivita. 14
3.2 Analýza rámce pdpry ROP SM a OP ŽP v kntextu urbánní plitiky ROP Střední Mrava je realizván prstřednictvím 4 priritních s, které jsu členěny d 13 blastí pdpry: Tabulka 3 - Rámec pdpry ROP Střední Mrava Priritní sa 1 Dprava 2 Integrvaný rzvj a bnva reginu 3 Cestvní ruch 4 Technická pmc Oblast pdpry Alkace ERDF (v EUR) Pdíl na alkaci (v %) 1.1 Reginální dpravní infrastruktura 143 092 639 21.8 1.2 Veřejná dprava 91 569 086 13.9 1.3 Bezmtrvá dprava 20 405 367 3.1 2.1 Rzvj reginálních center 36 261 600 5.5 2.2 Rzvj měst 111 115 903 16.9 2.3 Rzvj venkva 96 093 240 14.6 2.4 Pdpra pdnikání 15 540 686 2.4 3.1 Integrvaný rzvj cestvníh ruchu 26 755 749 4.1 3.2 Veřejná infrastruktura a služby 26 755 749 4.1 3.3 Pdnikatelská infrastruktura a služby 60 808 521 9.3 3.4 Prpagace a řízení 7 297 022 1.1 4.1 Pdpra řídících, implementačních a kntrlních úklů řídícíh ránu 14 534 880 2.2 4.2 Pdpra zvyšvání absrpční kapacity reginu 7 158 971 1.1 Celkem 657 389 413 100.0 Zdrj: Reginální rada reginu sudržnsti Střední Mrava Priritní sa - 1 Dprava Oblast pdpry - 1.1 Reginální dpravní infrastruktura Cíl: zvýšení kvality dpravní infrastruktury uvnitř reginu a jejíh napjení na nadreginální dpravní síť. Pdprvaná témata: Napjení reginu na nadreginální dpravní síť, zlepšení přístupu na TEN-T a na silnice I. třídy Dstupnst a prpjení eknmických a urbanizvaných reginálních center, významných turistických lkalit a napjení periferních blastí reginu na tat centra Zlepšení plynulsti a bezpečnsti dpravy na silnicích II. a III. třídy Snížení negativních dpadů dpravy na živtní prstředí Napjení průmyslvých areálů na reginální síť silnic II. a III. třídy Rzvj reginálníh letiště Bchř Oblast pdpry - 1.2 Veřejná dprava Cíl: Zajištění kvalitníh a splehlivéh systému veřejné dpravy v reginu mdernizací a integrací jedntlivých druhů dpravy. 15
Pdprvaná témata: Rzvj integrvanéh dpravníh systému, přestupní terminály a zastávky Obnva vzidel železnic Obnva drážních vzidel - trlejbusy a tramvaje Obnva vzidel v systému veřejné dpravy Oblast pdpry - 1.3 Bezmtrvá dprava Cíl: Rzvj infrastruktury pr bezmtrvu dpravu. Pdprvaná témata: Výstavba reginálně významných stezek a napjení na již existující páteřní síť Výstavba segregvaných cyklstezek v rámci městských aglmerací Realizace patření pr zvýšení bezpečnsti bezmtrvé dpravy Priritní sa - 2 Integrvaný rzvj a bnva reginu Oblast pdpry 2.1 Rzvj reginálních center Cíl: Zvýšení atraktivity reginálních center Olmuc a Zlín pr práci a investice a zvyšvání kvality živta v těcht centrech. Pdprvaná témata: Fyzická revitalizace území Sciální infrastruktura Vzdělávací infrastruktura Zdravtní infrastruktura Infrastruktura pr vlnčasvé aktivity Krizvá infrastruktura Úprava infrastruktury s hledem na integraci marginalizvaných skupin splečnsti Piltní akce Oblast pdpry - 2.2 Rzvj měst Cíl: Zvýšení atraktivity měst pr práci, investice a zvyšvání kvality živta ve městech s pčtem byvatel nad 5 000. Pdprvaná témata: Fyzická revitalizace území Sciální infrastruktura Vzdělávací infrastruktura Zdravtní infrastruktura Infrastruktura pr vlnčasvé aktivity Krizvá infrastruktura Úprava infrastruktury s hledem na integraci marginalizvaných skupin splečnsti Finanční inženýrství a piltní prjekty Integrvaný plán pr města nad 5000 byvatel Integrvaný plán knverze zóny 16
Oblast pdpry - 2.3 Rzvj venkva Cíl: Zvýšení kvality živta na venkvě prstřednictvím investic d infrastruktury v bcích s 500 až 5 000 byvatel. Pdprvaná témata: Fyzická revitalizace území Sciální infrastruktura Vzdělávací infrastruktura Zdravtní infrastruktura Infrastruktura pr vlnčasvé aktivity Krizvá infrastruktura Úprava infrastruktury s hledem na integraci marginalizvaných skupin splečnsti Oblast pdpry - 2.4 Pdpra pdnikání Cíl: Zlepšit pdmínky pr rzvj malých a středních pdniků a zvýšit atraktivitu prstředí pr pdnikání prstřednictvím regenerace brwnfields. Pdprvaná témata: Odstranění nevyužívaných staveb v rámci brwnfields Mdernizace a revitalizace stávajících bjektů pr pdnikání v rámci brwnfields Dpravní a technická infrastruktura průmyslvých zón Priritní sa - 3 Cestvní ruch Pdprvaná témata v následujících blastech pdpry jsu bdbná. Rzdíl je typu přijatelnéh žadatele - žadatelé ve vymezených blastech IPRÚ (3.1), veřejný sektr (3.2) a pdnikatelský sektr (3.3). Oblast pdpry - 3.1 Integrvaný rzvj cestvníh ruchu Cíl: Zvýšení atraktivnsti území s vysku kncentrací infrastruktury a služeb prstřednictvím zkvalitnění infrastruktury pr rzvj cestvníh ruchu, v rámci kmplexníh a integrvanéh přístupu ve vybraném území: Jesenick, Šumpersk, Olmuc, Luhačvick, Ržnvsk a Hrní Vsack. Pdprvaná témata: Lázeňství, výstavnictví a kulturně pznávací cestvní ruch Sprtvní areály využitelné primárně pr cestvní ruch Jedntné systémy turistických kruhů, naučných stezek a navigačních tabulí Kulturní a technické památky a zajímavsti Oblast pdpry - 3.2 Veřejná infrastruktura a služby Cíl: Zvýšení atraktivnsti území mim území s vysku kncentrací infrastruktury a služeb prstřednictvím zkvalitnění infrastruktury pr rzvj cestvníh ruchu. Pdprvaná témata: Lázeňství, výstavnictví a kulturně pznávací cestvní ruch Sprtvní areály využitelné primárně pr cestvní ruch 17
Jedntné systémy turistických kruhů, naučných stezek a navigačních tabulí Kulturní a technické památky a zajímavsti Oblast pdpry - 3.3 Pdnikatelská infrastruktura a služby Cíl: Zvýšení atraktivnsti území pr rzvj cestvníh ruchu prstřednictvím investic d rzvje pdnikatelských aktivit. Pdprvaná témata: Lázeňství, výstavnictví a kulturně pznávací cestvní ruch Sprtvní areály využitelné primárně pr cestvní ruch Jedntné systémy turistických kruhů, naučných stezek a navigačních tabulí Kulturní a technické památky a zajímavsti Oblast pdpry - 3.4 Prpagace a řízení Cíl: Zvýšení návštěvnsti reginu krdinvaným marketingem a prpagací turistickéh ruchu v rámci reginu. Pdprvaná témata: Kmplexní a jedntný marketing turistické destinace Vytváření reginálních a nadreginálních prduktů cestvníh ruchu Marketingvá kmunikace nvých i stávajících reginálních prduktů cestvníh ruchu Zřízení jedntnéh infrmačníh a rezervačníh systému Tabulka 4 - Rámec pdpry OP ŽP Priritní sa 3 Udržitelné využívání zdrjů energie Oblast pdpry Zdrj: Ministerstv živtníh prstředí 3.2 Realizace úspr energie a využití dpadníh tepla u nepdnikatelské sféry Alkace ERDF a FS (v EUR) Pdíl na alkaci (v %) 215 350 812 4.4 Priritní sa - 3 Udržitelné využívání zdrjů energie Oblast pdpry 3.2 Realizace úspr energie a využití dpadníh tepla u nepdnikatelské sféry Cíl: Prsazvání úspr energie a efektivní využívání dpadníh tepla Pdprvaná témata: Zateplení a změna systému vytápění budv Aplikace technlgií na využití dpadníh tepla 18
Sulad rámce pdpry ROP Střední Mrava a OP ŽP a ptenciál pr JESSICA Míra suladu/ptenciálu: +++ nejvyšší ++ průměrný + malý - žádný N nerelevantní Tabulka 5 - Sulad rámce pdpry ROP Střední Mrava, OP ŽP a ptenciál pr JESSICA Priritní sa 1 Dprava 2 Integrvaný rzvj a bnva reginu 3 Cestvní ruch 4 Technická pmc 3 Udržitelné využívání zdrjů energie Zdrj: Vlastní zpracvání Pznámky: Oblast pdpry ROP Střední Mrava Mžná tržní selhání urbánníh rzvje Ptenciál tvrby příjmů 1.1 Reginální dpravní infrastruktura 1) +++ + 1.2 Veřejná dprava 1) ++ + JESSICA ptenciál Vhdné částečně Vhdné částečně 1.3 Bezmtrvá dprava +++ - Nevhdné 2.1 Rzvj reginálních center 2) ++ ++ Vhdné 2.2 Rzvj měst 2) ++ ++ Vhdné 2.3 Rzvj venkva 3) N N Nerelevantní 2.4 Pdpra pdnikání ++ +++ Vhdné 3.1 Integrvaný rzvj cestvníh ruchu 2) ++ ++ Vhdné 3.2 Veřejná infrastruktura a služby 2) ++ ++ Vhdné 3.3 Pdnikatelská infrastruktura a služby ++ +++ Vhdné 3.4 Prpagace a řízení 4) N N Nerelevantní 4.1 Pdpra řídících, implementačních a kntrlních úklů řídícíh ránu N N Nerelevantní 4.2 Pdpra zvyšvání absrpční kapacity reginu N N Nerelevantní OP ŽP 3.2 Realizace úspr energie a využití dpadníh tepla u nepdnikatelské sféry ++ ++ Vhdné JESSICA ptenciál je kncipván jak slžený indikátr, kde bě předchzí kritéria musí dsahvat hdnty min. ++, tedy Průměrný 1) nepřímý, jak sučást kmplexníh řešení, např. zajištění dstupnsti průmyslvéh areálu, úspry výdajů apd. 2) záleží na knkrétních pdprvaných tématech a prjektech 3) není pdprván rzvj měst 4) neinvestiční akce 19
Vhdná témata urbánníh rzvje s ptenciálem pr implementaci JESSICA v sučasné pdbě ROP Střední Mrava a OP ŽP dtačně pdprují zejména blasti pdpry: 2.1 Rzvj reginálních center 2.2 Rzvj měst 2.4 Pdpra pdnikání 3.1 Integrvaný rzvj cestvníh ruchu 3.2 Veřejná infrastruktura a služby 3.2 Realizace úspr energie a využití dpadníh tepla u nepdnikatelské sféry částečně t mhu být také: 1.1 Reginální dpravní infrastruktura 1.2 Veřejná dprava Výše uvedené blasti pdpry, zejména investice d vlnčasvé, sciální a dpravní infrastruktury umžní dstupnst kvalitních služeb a zatraktivnění bydlení v městském prstru. Revitalizace brwnfields, mdernizace a budvání dpravní a technické infrastruktury pdnikatelských zón zvýši atraktivitu městskéh prstředí pr vznik a fungvání maléh a středníh pdnikání, návazné investice, včetně mžných zahraničních investic. Stejně tak pkračující zkvalitňvání infrastruktury pr rzvj cestvníh ruchu, krdinace aktivit jedntlivých aktérů v CR, prpjení kmerčních a neziskvých atraktivit může být významným sektrem eknmicky reginu, zdrjem nvých pracvních míst a mtivem pr živt v městském prstru. Neřešení těcht témat je dán d značné míry selháním trhu, jeh nechtu a neschpnsti tyt prblémy dluhdbě řešit. Perspektivní prjekty mhu genervat dstatečné příjmy pr implementaci JESSICA. Mžná tržní selhání a ptenciál tvrby příjmů bude pdrbněji prvěřen v rámci knzultací se zástupci měst a krajů Piltní akce Piltní prjekty v rámci PPP a iniciativy nástrje finančníh inženýrství Jessica jsu pdprvanu aktivitu v rámci ROP, jedna z aktivit blasti pdpry 2.1 a 2.2. Je schválen v prváděcím dkumentu ROP, není tedy ptřeba úprava ROP. Knkrétní pdmínky využití by musely být specifikvány v případné výzvě prjevení zájmu pr výběr Fndu městskéh rzvje. V sučasné dbě není na tut dílčí pdprvanu aktivitu vyčleněna alkace, je stanvena puze celkvá indikativní alkace blasti pdpry 2.1 a 2.2. 20
Aktuální stav čerpání OP Tabulka 6 - Aktuální stav čerpání finančních prstředků ROP Střední Mrava (EU a nárdní zdrje) Oblast pdpry Alkace pdpry 2007-2013 Pdané žádsti Prjekty s vydaným Rzhdnutím/ pdepsanu Smluvu - in mil. CZK in mil. CZK % in mil. CZK % - a b b/a c c/a 1.1 4 398.2 3 516.0 79.9 2 013.6 45.8 1.2 1 911.2 1 254.2 65.6 428.6 22.4 1.3 744.6 828.6 111.3 570.4 76.6 2.1 1 048.2 676.9 64.6 389.4 37.2 2.2 3 786.9 4 885.5 129.0 1 340.5 35.4 2.3 2 841.8 5 911.1 208.0 1 851.4 65.1 2.4 189.6 132.1 69.7 43.1 22.7 3.1 812.7 1 390.5 171.1 343.7 42.3 3.2 733.3 1 017.1 138.7 252.7 34.5 3.3 1 965.0 3 647.3 185.6 1 030.6 52.4 3.4 213.4 215.6 101.0 114.8 53.8 4.1 426.0 199.2 46.8 199.2 46.8 4.2 208.3 118.3 56.8 87.1 41.8 Ttal 19 279.2 23 792.5 123.4 8 665.1 44.9 Zdrj: Ministerstv pr místní rzvj, Měsíční mnitrvací zpráva průběhu čerpání strukturálních fndů, září 2010 1 EUR = 24,570 CZK Tabulka 7 - Aktuální stav čerpání finančních prstředků OP Živtní prstředí (EU a nárdní zdrje) Oblast pdpry Alkace pdpry 2007-2013 Pdané žádsti Prjekty s vydaným Rzhdnutím/ pdepsanu Smluvu - in mil. CZK in mil. CZK % in mil. CZK % - a b b/a c c/a 3.2 12 431.5 33 057.3 265.9 4 952.8 39.8 Ttal 142 699.3 169 526.5 118.8 18 914.8 13.3 Zdrj: Ministerstv pr místní rzvj, Měsíční mnitrvací zpráva průběhu čerpání strukturálních fndů, září 2010 1 EUR = 24,570 CZK 21
Integrvané plány rzvje města (IPRM), Integrvané plány rzvje území (IPRÚ) Integrvaný plán rzvje měst je subrem intervencí, financvaných prstřednictvím strukturálních fndů, zejména Reginálním peračním prgramem a Integrvaným peračním prgramem (také další OP mhu být zapjeny). IPRM jsu aplikvány ve městech s minimálním pčtem byvatel 50 000, cž je v případě Statutárníh města Olmuc a Zlína). Plán může být tématicky neb teritriálně zaměřený a pskytuje cíle a patření pr rzvj. Integrvaný plán rzvje území (IPRÚ) je analgicky k IPRM, ale nepkrývá puze jedn měst ale funkční území. Seznam IPRM na Střední Mravě: Atraktivní a knkurenceschpná Olmuc Měst Olmuc - Městské parky Zlín: Sci-kulturní a vzdělávací centrum Seznam IPRÚ na Střední Mravě: Hrní Vsack Ržnvsk Olmuc Luhačvick Jesenick Šumpersk Buzvsk Starměstsk IPRM Atraktivní a knkurenceschpná Olmuc Glbální cíl: pdprvat sci-eknmické funkce centra jak akcelerátr růstu a rzvje s pzitivním dpadem na regin. Hdncení ptenciálu JESSICA: Opatření Revitalizace veřejných prstranství a reknstrukce městských kmunikací Mdernizace a zpřístupnění sprtvišť základních škl - - Vybudvání inline stezek a freestylvých areálů - Mdernizace a rzšiřvání kapacit vzdělávací infrastruktury ZŠ a MŠ - - Zvyšvání kvality a nabídky vzdělávání - - Rzvj infrastruktury pr výzkum, vývj a invace Rzšíření nabídky výukvých prgramů pr rzvj výzkumu, vývje a invací * OP Výzkum a vývj pr invace Ptenciál pr vhdné JESSICA prjekty + (parkvací místa, městské služby) ++ (ale financván v jiném OP) - 22
IPRM Měst Olmuc - Městské parky Glbální cíl: Zvýšit atraktivitu vymezené zóny města, aby se stala přitažlivým místem nejen pr realizaci investic dalších subjektů především pdnikatelských, ale zejména pr zájmvé a vlnčasvé aktivity byvatel města a tím přispěla ke zvýšení jejich kvality živta. Hdncení ptenciálu JESSICA: Opatření Rzvj výstaviště Flóra Obnva lmuckých histrických parků - - Ptenciál pr vhdné JESSICA prjekty ++ (příprava buducí investiční zóny) Revitalizace veřejných prstranství ++ (revitalizace brwnfields, infrastruktura pr vlný čas a cestvní ruch, histrické památky, revitalizace veřejných prctr v centrum města) IPRM Zlin: Splečensk-kulturní a vzdělávací centrum Glbalní cíl: Prstřednictvím investic d infrastruktury pr kulturu a vlný čas a pdpry eknmickéh rzvje města psilváním kapacit pr výzkum, vývj a invace přispět k tmu, aby se zvýšila atraktivita města Zlína pr byvatele, návštěvníky, pdnikatele a investry. Hdncení ptenciálu JESSICA: Opatření Výstavba infrastruktury pr kulturu a splečenský živt Revitalizace zeleně a zelených plch - - Investice d infrastruktury pr výzkum, vývj a invace Pdpra splupráce veřejnéh a sukrméh sektru ve výzkumu a vývji Zvyšvání kvality a nabídky vzdělávání ve VVI * OP Výzkum a vývj pr invace Ptenciál pr vhdné JESSICA prjekty + (nvé kulturní služby pr veřejnst) ++ (ale financván v jiném OP) ++ (ale financván v jiném OP) + (ale financván v jiném OP) IPRÚ Hrní Vsack, Ržnvsk, Olmuc, Luhačvick IPRÚ jsu zacíleny na infrastrukturu cestvníh ruchu a suvisejících investic, jde zde prt významný ptenciál prjektů vhdných pr JESSICA, především v rzvjí htelů a penzinů, služeb pr návštěvníky, vlnčasvá centra a restaurace. Musí však být zvážen umístění investic, prtže umístění většiny prjektů je plánván na venkvě. 23
Tabulka 8 - Finanční zdrje pr IPRM a IPRÚ IPRM / IPRÚ Alkace ROP (v EUR) IPRM Atraktivní a knkurenceschpná Olmuc 8 300 000 IPRM Měst Olmuc - Městské parky 9 702 970 IPRM Zlin: Sci-kulturní a vzdělávací centrum 17 821 782 IPRÚ Hrní Vsack 4 000 000 IPRÚ Ržnvsk 4 000 000 IPRÚ Olmuc 4 000 000 IPRÚ Luhačvick 4 000 000 IPRÚ Jesenick 7 155 000 IPRÚ Šumpersk 5 341 000 IPRÚ Buzvsk 1 709 000 IPRÚ Starměstsk 1 259 000 Zdrj: Reginální rada reginu sudržnsti Střední Mrava Ve fázi zpracvání evaluační studie jsu IPRÚ pvažvány jak ptenciál využití pr JESSICA, je nutné však zvážit, že většina z nich je zaměřena puze na venkvské blasti, krmě IPRÚ Olmuc, Jesenick a Šumpersk. V úvdu případné implementace JESSICA je v zdpvědnsti ŘO definvat, jak velká města budu akceptvána, vymezit pdmínky zpracvané strategie IPRM, sulad s IPRÚ a ptřeby změn neb zpracvání nvých IPRM. Tt by měl být jeden z prvních úklů implementační fáze (aktivita Příprava prcedurálních a technických pdmínek OP). V sučasné dbě lze knstatvat, že existuje dstatečný časvý prstr na tyt nezbytné úpravy. 24
3.3 Existující nástrje a zkušensti finančníh inženýrství municipalit Při analýze stávajících nástrjů finančníh inženýrství, jež jsu v sučasné dbě využívány či prvzvány veřejným sektrem v reginu Střední Mravy, byly identifikvány dva subjekty, pskytující účelvu finanční rzvjvu pmc: Reginální pdpůrný zdrj Technlgické invační centrum s.r.. Tyt splečnsti pskytují dva typy pdpry - návratné půjčky neb dtace Relevance těcht subjektů vzhledem k nástrji JESSICA je však mezená, jelikž se dnes zaměřují spíše na prjektvé financvání či MSP. Pkud by tyt splečnsti chtěly pskytvat své služby v rámci implementaci nástrje JESSICA, musely by rzšířit své kmpetence v blasti městskéh rzvje. 1) Reginální pdpůrný zdrj Zlínský kraj vytvřil Reginální pdpůrný zdrj k tmu, aby mhl pdprvat prjekty, které například vytvářejí nvá pracvní místa neb byly pdpřeny prjekty malých a středních pdniků, které zvýší exprt, dále prjekty bcí Zlínskéh kraje a právnických sb zalžených neb zřízených Zlínským krajem. Reginální pdpůrný zdrj - RPZ - je splečnst s ručením mezeným stprcentně vlastněná Zlínským krajem. Zalžená je za účelem pdpry rzvje pdnikatelské činnsti a realizace rzvjvých prjektů. Cíle Reginálníh pdpůrnéh zdrje Pdpra eknmickéh rzvje ve Zlínském kraji Tent glbální cíl reaguje na hlavní překážku eknmickéh rzvje - ztížený přístup ke kapitálu, kteru pciťují vybrané skupiny pdnikatelských subjektů, zejména začínající pdnikatelé, mikrpdniky, invační pdkapitalizvané pdniky, pdniky ve fázi růstu a pdniky čerpající pdpry ze SF EU. Pdpra rzvjvých záměrů nepdnikatelských subjektů ve Zlínském kraji Tent glbální cíl reaguje na hlavní překážku realizace rzvjvých záměrů financvaných z dtačních prstředků u nepdnikatelských subjektů. Tut překážku je časvý nesulad mezi realizací prjektů a tkem finančních prstředků z dtačních titulů. Prgramy pdpra pskytvatelům sciálních služeb ve Zlínském kraji Prgram PODPORA ZK Zahájen 2/2010 AKTIVNÍ Cílem prgramu je pdpra sciálních služeb ve Zlínském kraji frmu pskytvání krátkdbých půjček pskytvatelům sciálních služeb, kterým byla schválena dtace ze státníh rzpčtu v rámci vyhlášenéh dtačníh řízení pr daný kalendářní rk, vztahující se k 101 zákna sciálních službách, pr překlenutí bdbí mezi schválením dtace a jejím připsáním na účet pskytvatele sciální služby. 25
Pdpra bcí, rganizací zřizvaných krajem a bcemi, pdnikatelských subjektů ve Zlínském kraji Prgram PODPORA EU Zahájen 12/2009 AKTIVNÍ d rku 2015 Cílem prgramu je pskytvání krátkdbých úvěrů subjektům, které realizují svůj prjekt splufinancvaný z prstředků EU, a t za účelem finančníh překlenutí bdbí mezi schválením prjektu a vyplacením dtace na jeh realizaci. Dtace jsu v mnha případech vypláceny až p uknčení prjektu. Prgram se vztahuje na ROP Střední Mrava a OP Přeshraniční splupráce SR - ČR. Pdpra maléh a středníh pdnikání Reginální úvěr RPZ Zahájen 09/2008 AKTIVNÍ Cílem prgramu je pmcí pdpry ve frmě zvýhdněných úvěrů umžnit realizaci pdnikatelských prjektů malých a středních pdnikatelů (MSP), kteří svůj záměr realizují ve Zlínském kraji. Prgram navazuje na půvdní zrušený Zlínský reginální úvěr. Tent prgram prvádí naše splečnst sama bez účasti Českmravské záruční a rzvjvé banky, a.s. Mikrúvěr RPZ Zahájen 05/2007 AKTIVNÍ Cílem prgramu MIKROÚVĚR RPZ je řešit prblém přístupu začínajících malých a středních pdniků k malým úvěrům ptřebným pr zahájení pdnikatelských aktivit a k překlenutí dčasných prblémů při financvání rzvje pdnikatelské činnsti. Prgram je vytvřen ze zdrjů Reginálníh pdpůrnéh zdrje, s. r.. (dále jen RPZ. Jedná se pdpůrný a dplňkvý prgram vyplňující mezeru mezi prgramy Českmravské záruční a rzvjvé banky (dále jen ČMZRB ) a bankvním sektrem. Hdncení relevance ve vztahu k nástrji JESSICA: Reginální rzvjvý zdrj pskytuje úvěry na prjekty s cílem pdpřit rzvj Zlínskéh kraje. Je tedy svu pdstatu blízký funkci UDF. Omezení spčívá v absenci znalstí a zkušenstí z blasti městskéh rzvje, a také mezené kmpetence vzhledem k financvání větších prjektů. RZZ také nemá zkušensti s investváním vlastních zdrjů (equity). Dpručení stran psílení kmpetencí v JESSICA financvání: Zahájit debatu s vlastníky a klíčvými aktéry a případně rzšířit misi a cíle splečnsti Zahájit splupráci se subjekty, jež mhu dplnit chybějící kmpetence (rzvj a řízení městských prjektů, služby credit a risk managementu apd.) 26
2) Technlgické invační centrum s.r.. Prfil splečnsti Technlgické invační centrum s.r.. byl zalžen v rce 2005, zakladateli se staly Univerzita Tmáše Bati ve Zlíně a Zlínský kraj. Tyt dva subjekty hrají významnu rli při rzvji a pdpře invačníh pdnikání ve Zlínském kraji. Univerzita Tmáše Bati ve Zlíně připravuje lidské zdrje a realizuje základní a aplikvaný výzkum. Zlínský kraj jak vyšší územně samsprávný celek je zdpvědný za rzvj reginu. Spjením bu partnerů se vytváří pdmínky pr naplňvání cílů splečnsti. Pslání splečnsti Hlavním cílem Technlgickéh invačníh centra je naplňvat strategii eknmickéh rzvje Zlínskéh kraje, vytvářet pdmínky pr vznik a rzvj invačních firem, pr využívání výsledků výzkumu a vývje v pdnikatelské praxi s důrazem na high-tech technlgie a pr rzvíjení nvých brů, technlgií a služeb. Vytvřit nástrje pdpry invačních aktivit, které umžní stimulvat eknmický růst a prsperitu reginu, zvýší knkurenceschpnst místních firem a přispějí ke vzniku a udržení vysce kvalifikvaných pracvních míst. Psláním splečnsti je vytvřit zázemí a prstr pr: rzvj a pdpru invačníh pdnikání v reginu, mžnsti vzniku klastrvých iniciativ, kmerčně rientvaný vědecký a technlgický výzkum, využívání výsledků univerzitníh výzkumu v pdnikatelské praxi. Business Angels (vybraný zdrj financvání v rámci Technlgickéh invačníh centra) Business Angels investice představují pr malé a střední pdniky (MSP) v Česku velku příležitst k růstu a následnému zhdncení splečnsti. Tent způsb financvání je zcela bvyklý v USA, ale i v Evrpě. Business Angels jsu fyzické sby, které ve svém prfesinálním živtě byly či jsu úspěšnými pdnikateli neb manažery. Tit lidé chtějí pmci v rzvji jiným MSP a uplatnit své zkušensti s řízením splečnsti a vytvářením strategických kncepcí. Business Angels Club Start-up Cílem prjektu Business Angels Club Start-up je zprstředkvávat kntakty začínajícím firmám na sukrmé investry a pskytvat služby spjené s přípravu pdnikatelských záměrů a prezentací firem pr vstup a investice Business Angels. Business Angel, neb-li privátní investr, přináší kapitál ptřebný na rzvj rstucích splečnstí neb nvě zalžených firem. Investice je bvykle aktivní, přičemž investr chce být zainteresván v pdniku, d kteréh investval, a t buď přím neb jak pradce. Investice je realizvána převážně frmu základníh kapitálu splečnsti. 27