Západoãeská energetika, a.s. V roãní zpráva 2002
001 Obsah Prezentaãní ãást Klíãové ukazatele 8 Profil spoleãnosti 9 Hlavní události 12 Úvodní slovo pfiedsedy pfiedstavenstva 15 Vrcholové orgány spoleãnosti 16 Strategie spoleãnosti 18 Marketing 18 Pofiízení elektfiiny 19 Prodej a obsluha 19 Distribuce 19 Informaãní technologie 20 Lidské zdroje 20 Investice 21 ízení znaãek 21 Pfiedpokládan v voj spoleãnosti do roku 2005 22 Zpráva pfiedstavenstva o podnikatelské ãinnosti spoleãnosti a stavu jejího majetku 23 Spoleãnost v roce 2002 23 Legislativa 24 Finance 24 Obchod a marketing 29 Správa sítû a síèové sluïby 36 Lidské zdroje 39 Îivotní prostfiedí 42 Komunikace a sponzorsk program 44 Vnitfiní kontrolní systém 45 ízení rizik 45 V sledky prvního ãtvrtletí roku 2003 46 Prohlá ení o mífie souladu správy a fiízení s principy OECD 47 Informace pro akcionáfie 52 Majetkové úãasti 56 Zpráva dozorãí rady 59 Slovník zkratek 64 Finanãní ãást Zpráva auditora k úãetní závûrce za rok 2002 65 Finanãní v kazy v plném rozsahu 66 Pfiíloha k úãetní závûrce za rok 2002 73 Zpráva auditora ke konsolidované úãetní závûrce za rok 2002 sestavené v souladu s Mezinárodními standardy pro finanãní v kaznictví 95 Konsolidované finanãní v kazy v plném rozsahu 96 Pfiíloha ke konsolidované úãetní závûrce za rok 2002 100 DoplÀující údaje dle zákona o cenn ch papírech 121 Organizaãní struktura 127 Identifikaãní údaje 128
Usilujeme o udrïení pozice v znamného dodavatele elektfiiny...
... i po úplném otevfiení trhu.
Chceme zachovávat pfiijatelnou cenovou úroveà...
... elektfiiny a poskytovan ch sluïeb.
Nabízíme kvalifikované poradenství a nové produkty s cílem...
... zv it spokojenost a loajalitu zákazníkû.
008 Klíãové ukazatele Finanční ukazatele 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 Aktiva celkem tis. Kč 10 790 088 9 368 832 8 645 222 7 638 442 6 870 944 5 984 641 5 735 653 4 828 668 z toho: stálá aktiva tis. Kč 6 460 062 5 691 561 5 256 225 4 750 841 4 277 766 3 919 654 3 348 783 2 790 055 oběžná aktiva tis. Kč 2 193 398 1 691 179 1 672 696 1 387 177 1 165 655 923 487 795 783 656 378 Rentabilita celkových aktiv (ROA) % 7,53 5,81 5,15 6,42 5,38 4,57 3,89 4,99 Vlastní kapitál tis. Kč 5 772 452 4 993 468 4 520 845 4 177 312 3 779 121 3 452 412 3 177 820 2 794 737 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) % 14,08 10,91 9,85 11,74 9,78 7,92 7,03 8,62 Celková zadluženost % 38,43 37,70 38,31 35,90 36,10 34,62 39,31 35,63 Likvidita běžná koef. 1,46 1,32 1,35 1,31 1,17 1,17 1,16 1,42 Likvidita okamžitá koef. 1,33 1,18 1,25 1,13 1,00 1,10 0,86 1,13 Odpisy tis. Kč 428 365 486 224 598 787 460 178 497 751 394 067 311 477 235 696 Celkové investice (bez fin. investic) tis. Kč 645 388 836 148 609 260 934 134 851 520 933 981 838 629 771 920 Cizí zdroje tis. Kč 4 146 809 3 531 746 3 311 698 2 742 285 2 480 127 2 071 922 2 254 737 1 720 372 z toho: bankovní úvěry a výpomoci tis. Kč 548 808 318 258 386 670 396 818 210 991 308 507 223 822 174 188 Pohledávky krátkodobé tis. Kč 435 014 367 183 238 035 337 088 309 965 223 185 468 683 323 817 Výnosy tis. Kč 9 483 898 10 085 602 9 233 263 16 151 344 8 081 193 6 299 208 6 066 568 5 553 447 z toho: tržby za elektřinu tis. Kč 7 507 204 7 017 900 6 362 467 6 047 372 5 939 706 5 386 879 5 304 851 5 059 030 Náklady tis. Kč 8 330 626 9 252 861 8 602 268 15 489 699 7 483 368 5 900 068 5 715 026 5 177 973 z toho: náklady na nákup elektřiny tis. Kč 4 578 167 4 679 152 4 178 304 4 027 757 3 977 277 3 940 335 3 988 150 3 900 793 Hospodářský výsledek před zdaněním tis. Kč 1 153 272 832 741 630 995 661 645 597 824 399 140 351 542 375 474 Zisk po zdanění tis. Kč 812 562 544 779 445 523 490 617 369 500 273 556 223 304 240 811 Zisk na akcii Kč 506,08 339,30 277,48 305,60 230,10 170,40 139,10 150,00 Dividenda na jednu akcii (před zdaněním) Kč 100* 70 40 60 50 20 20 * návrh představenstva Oborové ukazatele 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 Opatřená elektřina z externích zdrojů GWh 4 300,8 4 106,1 3 860,1 3 764,5 3 803,2 3 906,4 3 987,6 3 815,9 z toho: ČEZ GWh 2 343,5 2 745,0 3 111,5 3 304,7 3 463,1 3 592,3 3 716,1 3 436,2 Průměrná cena opatřené elektřiny včetně poplatků (ČEPS, ostatní) Kč/MWh 1 064,5 1 139,6 1 082,4 1 069,9 1 045,8 1 008,7 1 000,1 1 022,3 Vyrobená elektřina ve vlastních VE GWh 51,1 40,3 38,3 36,9 34,6 34,2 26,7 43,8 Prodej elektřiny celkem GWh 4 072,5 3 911,4 3 668,2 3 580,6 3 561,3 3 534,3 3 600,1 3 516,8 z toho: dodávka konečným zákazníkům ZČE GWh 3 801,9 3 887,5 3 641,9 3 555,2 3 535,0 3 505,3 3 557,9 3 480,1 velkoodběratelé (VO) GWh 1 906,5 1 949,7 1 775,4 1 634,9 1 625,7 1 633,3 1 574,6 1 559,0 maloodběr-podnikatelé (MOP) GWh 731,4 731,8 694,6 704,0 692,3 647,0 691,7 671,7 maloodběr-obyvatelstvo (MOO) GWh 1 164,0 1 206,0 1 171,9 1 216,3 1 217,0 1 225,0 1 291,6 1 249,4 Průměrná cena dodané elektřiny Kč/MWh 1 902,6 1 797,0 1 738,6 1 693,2 1 672,3 1 527,7 1 478,0 1 453,0 Prodej obchodním subjektům GWh 262,4 Maximální zatížení sítě MW 709 739 646 665 733 756 741 712 Rozvinutá délka vedení km 21 001 20 429 21 023 20 945 21 449 21 281 21 067 20 114 z toho: velmi vysoké napětí (vvn) km 1 428 1 428 1 423 1 424 1 370 1 370 1 346 1 320 vysoké napětí (vn) km 8 092 8 078 7 969 7 968 8 793 8 800 8 790 8 622 nízké napětí (nn) km 11 481 10 923 11 631 11 553 11 286 11 111 10 931 10 864 Počet transformačních stanic vn/nn ks 5 830 5 771 5 621 5 556 5 503 5 382 5 218 5 148 Počet zaměstnanců (průměrný přepočtený) 1 386 1 429 1 441 1 443 1 487 1 520 1 535 1 650
009 Profil spoleãnosti Základní údaje o regionu Plo n rozsah oblasti, tzn. PlzeÀsk kraj a Karlovarsk kraj: 10 836 km 2 Poãet obyvatel: 858 tis. Charakteristika JiÏní ãást regionu tvofií turisticky atraktivní Národní park umava, stfiední a severní oblasti vãetnû Plznû je moïno povaïovat za prûmyslovû v znamné. Na Sokolovsku se tûïí hnûdé uhlí a své zastoupení zde má chemick prûmysl. Ve stfiední a v chodní ãásti je rozvinut strojírensk a metalurgick prûmysl ( koda, Îelezárny Hrádek, Kovohutû Rokycany), tûïba kaolinu a v roba keramiky (Keramika Horní Bfiíza, Chlumãanské keramické závody). Poãátkem 90. let nastal v regionu v razn rozvoj sluïeb a turistiky, ãásteãnû téï díky podstatnému zlep ení dopravní obsluïnosti, zejména smûrem k hranicím se SRN. Ani západní âechy se v ak nevyhnuly útlumu tradiãních odvûtví textilní v roby, tûïby uhlí, tûïby a zpracování dfieva, metalurgie a tûïkého strojírenství. Na druhé stranû do lo k rozvoji elektrotechniky, potravináfiství, keramické v roby a zejména terciární sféry. Západoãeská energetika, a.s., (ZâE) byla zaloïena Fondem národního majetku âeské republiky jako jedin m zakladatelem na základû zakladatelské listiny ze dne 14. 12. 1993 obsahující rozhodnutí zakladatele ve smyslu pfiíslu n ch ustanovení zákona ãíslo 513/1991 Sb. ZaloÏení spoleãnosti pfiedcházela deetatizace státního podniku Západoãeské energetické závody. Kromû ZâE vznikly PlzeÀská teplárenská, a.s., Karlovarská teplárenská, a.s., Ostrovská teplárenská, a.s., Klatovská teplárna, a.s., a Vytápûní Mariánské Láznû, s.r.o. ZâE byla zaloïena na dobu neurãitou. K 1. 1. 1994 byla zapsána v obchodním rejstfiíku vedeném Krajsk m soudem v Plzni, oddíl B, vloïka 390 a má pfiidûleno Iâ 49790463. Sídlo spoleãnosti je na adrese Guldenerova 19, ã.p. 2577, 303 28 PlzeÀ.
010 Pfiedmût podnikání spoleãnosti ZâE vyvíjí svou podnikatelskou ãinnost na základû licencí udûlen ch podle zákona ã. 458/2000 Sb. (obchod s elektfiinou, distribuce elektfiiny po sítích velmi vysokého, vysokého a nízkého napûtí na území západoãeského regionu, v roba elektfiiny). Vedle licencovan ch ãinností ZâE podniká v souladu s udûlen mi Ïivnostensk mi oprávnûními v dal ích cca 30 oborech. NejdÛleÏitûj í z nich jsou: projektování elektrick ch zafiízení, montáï, oprava a údrïba vyhrazen ch elektrick ch zafiízení, v roba, instalace a opravy elektrick ch strojû a pfiístrojû, revize elektrick ch zafiízení, inïen rská ãinnost v investiãní v stavbû, montáï, údrïba a servis telekomunikaãních zafiízení, poskytování telekomunikaãních sluïeb, silniãní motorová doprava nákladní, velkoobchod, specializovan maloobchod. Podrobnû je pfiedmût podnikání vymezen ve stanovách spoleãnosti. ZâE je spoleãnost s bohatou tradicí sahající aï do roku 1919. V souãasné dobû pfiedstavuje Západoãeská energetika moderní regionální distribuãní spoleãnost opírající svoji ãinnost o promy lenou strategii, úãinn systém fiízení, rozvinutou infrastrukturu, stabilizovanou a vyváïenou strukturu odbûru. ZâE má k dispozici hustou síè pfienosov ch tras velmi vysokého, vysokého, nízkého napûtí, rozvoden a transformoven, systémy dispeãerského fiízení, dálkového ovládání spotfiebiãû, prostfiedkû k údrïbû a opravám zafiízení a provádûní prací pod napûtím. ZâE patfií do skupiny osmi distribuãních energetick ch spoleãností, které v âeské republice zabezpeãují rozvod elektfiiny, prodej elektfiiny koncov m zákazníkûm a sluïby s tím spojené. Na celkovém prodeji elektfiiny v âeské republice se podílí 8 9 %, coï v technick ch jednotkách pfiedstavovalo v roce 2002 cca 4,1 TWh. ZâE se v posledních letech intenzivnû pfiipravovala na otevfiení trhu s elektfiinou. Tato pfiíprava pokraãovala i v roce 2002 a pfiinesla své plody v podobû získání nûkolika nov ch zákazníkû mimo tradiãní region západních âech. ZâE se podílela na pfiípravû energetické legislativy; její specialisté pomáhali vytváfiet pravidla trhu, pravidla v oblasti mûfiení, pravidla regulace a provozování distribuãní soustavy, pravidla pro ãinnost operátora trhu. ZâE má kvalitní rating. Ten odráïí pozici spoleãnosti jako dominantního distributora elektfiiny v západních âechách a vyváïenou skladbu zákazníkû. Známka, kterou spoleãnosti udûlila agentura Standard & Poor s v roce 2003 a pfiedtím v letech 2001 a 2002 má hodnotu A-/Stable/A-2. ZâE, jako jedna z mála tuzemsk ch firem, se jiï pát m rokem podrobila auditu sv ch pololetních v sledkû a vydala o tom oficiální zprávu. ZâE se chová etrnû k Ïivotnímu prostfiedí. Ekologické zátûïe místního rozsahu byly úspû nû odstranûny. V roba elektfiiny ve ãtyfiech vodních elektrárnách pfiedstavuje konkrétní pfiíspûvek k ochranû Ïivotního prostfiedí. V dubnu 2002 byla zákazníkûm nabídnuta tzv. Zelená energie, tedy elektfiina vyrobená z ekologick ch zdrojû. Poãet zákazníkû zajímajících se o tento produkt roste. ZâE jiï nûkolik let provádí práce pod napûtím na vzdu n ch vedeních vn. Systém PPN byl pfiipraven a implementován ve spolupráci s firmou Electricité de France. V roce 2002 se ZâE podílela na implementaci tohoto systému v Severomoravské energetice, a.s.
011 Historie v heslech V únoru 2004 si spoleãnost pfiipomene 85 let od zaloïení Západoãeského elektráfiského svazu (ZES), prvního právního pfiedchûdce dne ní akciové spoleãnosti. ZES obdrïel v roce 1922 statut v euïiteãnosti ve smyslu tehdej- ího zákona ã. 438 z roku 1919. AÏ do roku 1946 se v západních âechách elektrizace rozvíjela do znaãné míry nezávisle ve stfiední a jiïní ãásti regionu, na druhé stranû v severní a severozápadní ãásti. Kromû dvou v euïiteãn ch spoleãností pûsobila v oblasti celá fiada firem ryze privátních vãetnû mûstsk ch podnikû. 1919 vznik Západoãeského elektráfiského svazu se sídlem v Plzni. Svaz se zab val v robou, rozvodem a vyuïitím elektrické energie. V Tachovû byl zaloïen Elektrárensk svaz severopo umavsk ch okresû, rovnûï spoleãnost s právem v euïiteãnosti. Oba svazy se na podzim 1919 dohodly na rozdûlení pûsobnosti. 1920 ZES odkoupil vodní elektrárnu Darová na fiece MÏi, ãímï zaãal budovat vlastní v robní základnu. 1921 Elektrárensk svaz severopo umavsk ch okresû si smluvnû zajistil základní dodávku elektfiiny z dolu Krimich v N fianech. Pozdûji, s rûstem poptávky po elektfiinû, roz ífiil svoji orientaci na elektrárnu Jubilejního Masarykova dolu ve ZbÛchu. 1925 transformace ZES na akciovou spoleãnost Západoãeské elektrárny, na niï bylo pfievedeno právo v euïiteãnosti. 1926 Elektrárensk svaz severopo umavsk ch okresû vybudoval na fiece MÏi elektrárnu PÀovany. 1930 dokonãena v stavba pfieãerpací vodní elektrárny âerné jezero, první elektrárny toho druhu v âeskoslovenské republice. 1932 vybudováno nové sídlo ZâE v Plzni, Sladkovského ulici 71. 1933 Elektrárensk svaz severopo umavsk ch okresû se pfiemístil z Tachova do Stfiíbra. 1939 provozní zkou ky na dokonãené vodní elektrárnû Vydra v Srní na umavû. 1941 dokonãena v stavba akumulaãní nádrïe pro elektrárnu Vydra. 1946 vyhlá kou Ministerstva prûmyslu ã. 1227 byl v Plzni zfiízen pro oblast západních âech národní podnik Západoãeské elektrárny. Do tohoto podniku byly zahrnuty místní elektrárenské spoleãnosti, elektrárenská druïstva mûst a obcí, privátní elektrárny i drobnûj í závody zab vající se elektroinstalaãní ãinností. 1951 nová územní organizace âeskoslovenské republiky vznik PlzeÀského a Karlovarského kraje, ve kter ch byly zfiízeny samostatné energetické rozvodné závody. V roce 1960 byly oba kraje slouãeny. Spojeny byly rovnûï oba rozvodné závody. K 1. 1. 1961 byl zfiízen spoleãn podnik Západoãeské energetické závody n.p. PlzeÀ. 1961 do provozu byla uvedena rozvodna 220/110 kv Vítkov nedaleko elektrárny Tisová na Sokolovsku. 1963 kolem tohoto roku byly dokonãeny dal í zdroje a síèová zafiízení: vodní elektrárna Hracholusky, rozvodna 220/110 kv Pfie tice, vedení 220 kv Hradec Vítkov, Vítkov Pfie tice, Pfie tice Milín. V polovinû edesát ch let pokraãovala elektrifikace Ïeleznice v stavbou 4 napájecích uzlû 110/27 kv (Jindfiichov, Planá u Mariánsk ch Lázní, Vranov, Nezvûstice). 1971 vznikl koncern âeské energetické závody, kter kromû v robních podnikû zahrnoval i sedm krajsk ch rozvodn ch podnikû. Pouze v západních a jiïních âechách pûsobily kombinované koncernové podniky, tedy zamûfiené nejen na elektfiinu, ale také na v robu a rozvod tepla. Ve druhé polovinû sedmdesát ch let ZâE pfievzala do svého majetku aktiva tepláren v Plzni a Karlov ch Varech a v topen v Mariánsk ch Lázních a Klatovech. K 1. 1. 1989 byla do struktury ZâE delimitována Teplárna Ostrov nad Ohfií. 1980 do provozu byla uvedena transformovna 400/110 kv Chrást, coï v znamnû pfiispûlo ke zv ení spolehlivosti dodávky elektfiiny do systému ZâE. Transformovna je souãástí âeps. 1990 na základû rozhodnutí ministra paliv a energetiky âsfr ã. 30/1990 ze dne 26. 6. 1990 byl ke dni 1. 7. 1990 zfiízen státní podnik Západoãeské energetické závody. 1994 vznik akciové spoleãnosti Západoãeská energetika na základû transformace a privatizace státního podniku. Vyãlenûním teplárenské ãinnosti se pûvodní státní podnik zmen il co do velikosti vlastních aktiv i poãtu zamûstnancû o jednu tfietinu.
012 Hlavní události Hlavní události roku 2002 Leden Operátor trhu s elektfiinou oficiálnû zahájil ãinnost zúãtování odchylek a obchodování s elektfiinou na krátkodobém trhu OKO, zv ení ceny elektfiiny pro domácnosti dle regulaãního v nosu v prûmûru o 10 %, mimofiádná valná hromada svolaná za úãelem schválení Ïádostí o pfievod akcií znûjících na jméno, úãast v soutûïi na privatizaci 49% podílu spoleãnosti V chodoslovenská energetika, a.s., (pozdûji byl zájem pfiesunut na Stfiedoslovenskou energetiku, a.s.), zahájení projektu Aliance, spoleãné aktivity plzeàsk ch firem Západoãeská energetika, Západoãeská plynárenská a Vodárna PlzeÀ v oblasti sluïeb zákazníkûm, rozhodnutí vlády âr o zru ení tendru na prodej státních podílû v âez a REAS. Únor zahájení spoleãn ch odeãtû elektfiiny a plynu v Plzni dcefiinou spoleãností Gazela plus; v ãervenci 2002 byla tato ãinnost roz ífiena na celé území PlzeÀského a Karlovarského kraje, zahájení projektu Dodávka a implementace CRM. Podpis smlouvy s firmou Soluziona. Bfiezen potvrzení ratingového hodnocení A-/Stable/A-2 agenturou Standard & Poor s, usnesení vlády âr ã. 250 o prodeji podílû státu v REAS akciové spoleãnosti âez. Duben prezentace hospodáfisk ch v sledkû pro Burzu cenn ch papírû, investory a finanãní trhy, uvedení produktu Zelená energie na trh nabídka a podpora prodeje zamûfiená na západoãesk region. Kvûten reklamní kampaà na podporu produktû znaãky NOVÁ ENERGIE, mimofiádná valná hromada svolaná za úãelem schválení Ïádostí o pfievod akcií znûjících na jméno, projekt Aliance zahájení provozu sdíleného telefonního pracovi tû pro fie ení poïadavkû souvisejících s dodávkou elektfiiny, plynu i vody a zahájení provozu spoleãného zákaznického stfiediska ZâE a ZâP v Klatovech. âerven fiádná valná hromada spoleãnosti, první uskuteãnûn v voz elektfiiny do zahraniãí v historii ZâE. Srpen dokonãen externí certifikaãní audit podle ISO 9001:2000, realizace mimofiádn ch provozních, technick ch a obchodních opatfiení v souvislosti s katastrofálními záplavami, které zasáhly území âeské republiky, zaloïení Konta pomoci; z v tûïku Konta byla financována pomoc postiïen m záplavami.
013 Záfií mimofiádná valná hromada ZâE schválila finanãní pomoc ve v i 50 milionû Kã na pomoc pfii likvidaci kod zpûsoben ch záplavami v západních âechách, úãast ZâE a dcefiin ch spoleãností na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brnû, s âez podepsána smlouva o dodávce elektfiiny v roce 2003. Na základû této smlouvy vzroste podíl âez na objemu dodané elektfiiny pro ZâE o cca 15 %. íjen rozhodnutí o zahájení projektu IT/SAP. Listopad zahájení ãinnosti âeskomoravské komoditní burzy Kladno, ukonãení implementace a zahájení ostrého provozu systému Siebel na v ech úrovních kontaktu se zákazníkem v znamná etapa projektu CRM, zahájena v stavba Obchodního poradenského centra v Plzni, stanovení cen elektfiiny a souvisejících sluïeb pro rok 2003; ERÚ postupnû vydal cenová rozhodnutí 1/2003, 2/2003, 3/2003; dûsledkem je mimo jiné definitivní odstranûní kfiíïov ch dotací mezi jednotliv mi REAS. Prosinec dokonãení akvizice spoleãnosti PlzeÀská energetika a.s. Podpis transakãních dokumentû a akcionáfiské smlouvy mezi ZâE a PlzeÀskou teplárenskou a.s., rozhodnutí Úfiadu pro ochranu hospodáfiské soutûïe k integraci âez a REAS, dokonãeno uzavírání smluv s nov mi oprávnûn mi zákazníky na dodávku elektfiiny v roce 2003. V znamné události roku 2003 Leden valná hromada akciové spoleãnosti PlzeÀská energetika, v níï na základû akvizice získala ZâE 50% podíl. Druh m 50% vlastníkem je spoleãnost PlzeÀská teplárenská a.s., schválen strategick projekt Zákaznick klub ZâE, zahájen pilotní projekt Spolehlivost sítû. Únor vypsáno v bûrové fiízení na I. etapu implementace mysap.com. Bfiezen rozhodnutí Ústavního soudu âr o povinn ch odkupech akcií pfii privatizaci státních podílû, rozhodnutí Úfiadu pro ochranu hospodáfiské soutûïe k odvolání âez proti rozhodnutí z prosince 2002. Duben spoleãnost âez se stala majoritním vlastníkem ZâE s podílem 50,26 % na základním kapitálu, Ïádost âez o svolání mimofiádné valné hromady spoleãnosti ZâE, potvrzení ratingového hodnocení A-/Stable/A-2 agenturou Standard & Poor s, prezentace hospodáfisk ch v sledkû pro Burzu cenn ch papírû, investory a finanãní trhy.
014
015 Úvodní slovo pfiedsedy pfiedstavenstva VáÏení akcionáfii, touto v roãní zprávou se Vám dostává do rukou oficiální dokument akciové spoleãnosti Západoãeská energetika za rok 2002. Mûl by Vás pfiesvûdãit o tom, Ïe Západoãeská energetika je zdravou, informaãnû otevfienou a perspektivní spoleãností, která v roce 2002 dûstojnû navázala na dobré v sledky minul ch let. Rok 2002 byl v nûkolika ohledech rokem v jimeãn m. Prvním dnem tohoto roku se otevfiel trh s elektfiinou pro est desítek nejvût ích odbûratelû v âeské republice. Skonãilo období absolutního monopolu i teoretick ch diskuzí a zaãala soutûï o pfiízeà zákazníka v praxi. Pro obchodníky se otevfiely moïnosti nakupovat elektfiinu od kteréhokoliv drïitele licence, vãetnû vyuïití pfieshraniãních obchodû, a dodávat oprávnûn m zákazníkûm i obchodníkûm mimo dosavadní zásobovací území. ZâE v ech nabízen ch moïností vyuïívala s cílem optimalizovat náklady na stranû vstupû a profitovat na samotném obchodování s elektfiinou. âásteãné otevfiení trhu zatím pfiineslo oprávnûn m zákazníkûm sníïení ceny o cca 6 %, obdobnû poklesla i cena pro chránûné zákazníky z kategorie velkoodbûru. Zatím v e nasvûdãuje tomu, Ïe v voj u dal ích skupin oprávnûn ch zákazníkû bude obdobn. Domácnosti a drobní podnikatelé se díky dokonãené nápravû cen mohou tû it pfiinejmen ím na jejich stabilnûj í úroveà. V prûbûhu roku do lo ke zmûnû názoru na privatizaci energetiky. Poãátkem roku vláda âr zru ila tendr na prodej státních podílû v âezu a v distribuãních spoleãnostech. Krátce nato rozhodla o integraci ãeské elektroenergetiky. S ohledem na posuzování Úfiadem pro ochranu hospodáfiské soutûïe k realizaci tohoto projektu aï do konce roku 2002 nedo lo. Pro ZâE to znamenalo urãitou nejistotu a nutnost spoléhat jen na vlastní síly. Do v voje v roce 2002 zasáhla dramaticky i pfiíroda. Srpnové katastrofální záplavy postihly zejména PlzeÀsk kraj a zpûsobily obrovské kody na majetku obãanû, obcí, státu, podnikatelû a samozfiejmû i na majetku ZâE. V fiíjnu zasáhla cel region neb vale silná vichfiice, která z hlediska naru ení dodávek elektfiiny znamenala trojnásobn dopad neï srpnové povodnû. V období Vánoc a Nového roku jsme se navíc pot kali se silnou námrazou na vût inû na ich zafiízení. I za tûchto sloïit ch podmínek hospodafiila ZâE úspû nû. Hospodáfisk v sledek po zdanûní dosáhl v e 812,6 mil. Kã, coï je o 267,8 mil. Kã více neï v roce 2001. V echny kalamity se i dle hodnocení externích orgánû podafiilo zvládnout vysoce profesionálnû. ZâE nad rámec své podnikatelské ãinnosti poskytla nezanedbatelnou pomoc postiïen m obyvatelûm a organizacím v regionu. Dovolte mi na tomto místû podûkovat zákazníkûm na í spoleãnosti za pochopení a trpûlivost pfii kalamitách a zamûstnancûm ZâE i dcefiin ch spoleãností, díky nimï bylo opravdu mimofiádn ch v sledkû v roce 2002 dosaïeno. Podûkování patfií rovnûï akcionáfiûm a obchodním partnerûm za jejich pfiíspûvek k na emu rozvoji a za vstfiícnou spolupráci. Ing. Franti ek Ûcha pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel
016 Vrcholové orgány spoleãnosti Pfiedstavenstvo Ing. Franti ek Ûcha, pfiedseda Narodil se v roce 1949, bydli tû Rokycany. Absolvent Vysoké koly strojní a elektrotechnické v Plzni, obor V roba a rozvod elektrické energie. V ZâE pracuje od roku 1970. âlen dozorãí rady spoleãnosti Enerfin, a.s.; od ledna 2003 ãlen dozorãí rady spoleãnosti PlzeÀská energetika, a.s. Ing. Milan Kovafiík, místopfiedseda Narodil se v roce 1963, bydli tû Kra ovice. Absolvent Bûloruského polytechnického institutu Minsk, obor Zásobování elektrickou energií. V ZâE pracuje od roku 1987. Pfiedseda dozorãí rady spoleãnosti SEG s.r.o. Dr. Dipl. Wirt.-Ing. Peter Hoffmann Narodil se v roce 1962, trvalé bydli tû Poing (SRN). Absolvent RWTH Aachen, obor V eobecná elektrotechnika a dálkové univerzity v Hagenu, obor Podniková ekonomie, doplàkové studium. V ZâE pracuje od roku 2000. Prokurista E.ON Bohemia s.r.o., od ledna 2003 ãlen dozorãí rady spoleãnosti MEAS, a.s. Ing. Jan Kanta Narodil se v roce 1966, bydli tû Mûcholupy. Absolvent Vysoké koly strojní a elektrotechnické v Plzni, obor Elektroenergetika V ZâE pracuje od roku 1985. âlen dozorãí rady spoleãnosti První energetická a.s. Ing. Igor mucr, MBA Narodil se v roce 1965, bydli tû Rokycany. Absolvent Vysoké koly strojní a elektrotechnické v Plzni, obor Elektroenergetika; Prague International Business School. V ZâE pracuje od roku 1990. Pfiedseda dozorãí rady spoleãností EN-DATA a.s. a Enerfin, a.s. Dne 26. 9. 2002 odstoupil z funkce ãlena pfiedstavenstva ing. Václav Knedlhans. Dozorãí rada na svém zasedání dne 27. 9. 2002 zvolila do funkce ãlena pfiedstavenstva ing. Jana Kantu, fieditele divize Obchod s energiemi.
017 Dozorãí rada Ing. Pavel Konãel, pfiedseda za Fond národního majetku âr. Narodil se v roce 1954, bydli tû Èáhlavy. Jednatel spoleãností PRESTOL, spol. s r.o., a MARON, s.r.o. Mgr. Jan BroÏek za Fond národního majetku âr. Narodil se v roce 1959, bydli tû Praha. âlen dozorãí rady Nadaãního fondu na pomoc opu tûn m a postiïen m dûtem a na podporu kultury a sportu v regionu Trutnovsko, jednatel spoleãnosti AVAKO, spol. s r.o. JUDr. Lenka Loudová za Ministerstvo financí âr. Narodila se v roce 1950, bydli tû Praha. Ing. Václav Nechuta za Ministerstvo financí âr. Narodil se v roce 1937, bydli tû Praha. Dipl.-Kfm. Lorenz Pronnet za E.ON Czech Holding AG, SRN. Narodil se v roce 1963, bydli tû Riedering (SRN). âlen pfiedstavenstva spoleãnosti E.ON Czech Holding AG, ãlen dozorãí rady spoleãnosti Jihoãeská energetika, a.s., jednatel spoleãností E.ON Bohemia s.r.o., EBO Czech Investments Ltd. a Energetika Invest, s.r.o. Ing. Jifií neberger za mûsto PlzeÀ. Narodil se v roce 1960, bydli tû PlzeÀ. âlen dozorãí rady FINÁLE PLZE, o.p.s., ãlen správní rady American Center PlzeÀ, o.p.s. Ing. Jaroslava Zelená za Fond národního majetku âr. Narodila se v roce 1952, bydli tû Svûtice. âlenka V konného v boru FNM âr, pfiedsedkynû pfiedstavenstva spoleãnosti PAL a.s., pfiedsedkynû dozorãí rady spoleãnosti Jihoãeská plynárenská, a.s. Ing. Jifií Duchek zvolen zamûstnanci spoleãnosti. Narodil se v roce 1945, bydli tû PlzeÀ. Ing. Antonín Homola zvolen zamûstnanci spoleãnosti. Narodil se v roce 1944, bydli tû PlzeÀ. Miroslav Schleiss zvolen zamûstnanci spoleãnosti. Narodil se v roce 1953, bydli tû Trhanov. Ing. BoÏena Suchá zvolena zamûstnanci spoleãnosti. Narodila se v roce 1954, bydli tû Tfiemo ná. ádná valná hromada, která se konala dne 27. 6. 2002, odvolala z funkce ãlena dozorãí rady Dr. Hermanna Brunmayra, Jaroslava Drchotu, ing. Jifiího nebergera, ing. ZdeÀka Vale e a ing. Jana Veverku, CSc. Do funkce ãlena dozorãí rady zvolila ing. Franti ka BroÏíka, Mgr. Jana BroÏka, ing. Milo e Eãera, ing. Václava Nechutu a Dipl.-Kfm. Lorenze Pronneta. Dne 2. 7. 2002 bylo do sídla spoleãnosti doruãeno oznámení ing. Milo e Eãera o odstoupení z funkce ãlena dozorãí rady. Dozorãí rada na svém zasedání dne 24. 7. 2002 tuto rezignaci pfiijala a jmenovala do funkce náhradního ãlena dozorãí rady ing. Jifiího nebergera. Mimofiádná valná hromada konaná dne 10. 9. 2002 zvolila ing. Jifiího nebergera za ãlena dozorãí rady. Dne 28. 2. 2003 rezignoval na funkci ãlena dozorãí rady ing. Franti ek BroÏík. Dozorãí rada rezignaci vzala na vûdomí téhoï dne na svém fiádném zasedání. Dozorãí rada na svém zasedání dne 25. 4. 2003 jmenovala do funkce náhradního ãlena dozorãí rady ing. Josefa Petfiíka, vedoucího oddûlení majetkov ch úãastí Fondu národního majetku âr.
018 Strategie spoleãnosti Strategie spoleãnosti je zpracována v souladu s legislativou pro liberalizovan trh a na základû pfiedpokládaného v voje odvûtví. Vychází z vize Západoãeská energetika nejvyhledávanûj í poskytovatel sluïeb v oblasti energií. Touto vizí nastavila ZâE své dlouhodobé cíle tak, aby plnû obstála v konkurenãním prostfiedí a naplàovala potfieby zákazníkû, oãekávání akcionáfiû i zamûstnancû. Rozhodujícím pfiedmûtem podnikání jsou dvû licencované ãinnosti obchodování s elektfiinou a distribuce elektfiiny. Souãasnû s tím spoleãnost rozvijí podpûrné aktivity, mezi nûï patfií poskytování produktû a sluïeb podporujících pozici spoleãnosti v oãích jejich zákazníkû, v roba elektfiiny v obnoviteln ch zdrojích a pfiípadné vyuïití schopností v dal ích, zejména utilitních sluïbách. Tyto produkty a sluïby poskytuje zákazníkûm ZâE jednak sama, jednak prostfiednictvím dcefiin ch spoleãností. Strategické priority udrïet pozice v znamného obchodníka a distributora elektfiiny ve stávajícím zásobovaném území i v období po zru ení monopolu, zajistit dlouhodobû pfiijatelnou cenovou úroveà prostfiednictvím optimalizace procesû, opatfiováním elektfiiny a fiízením podnikatelsk ch rizik, kvalifikovan m poradenstvím a poskytnutím nov ch produktû a sluïeb stabilizovat základnu spokojen ch a pfiimûfienû loajálních zákazníkû, zv it spolehlivost dodávky elektfiiny pfii souãasném udrïení rentability síèov ch aktiv, rozvíjet stávající zpûsobilosti zamûstnancû a efektivnû sdílet informace uvnitfi firmy, pfiispût k ochranû a rozvoji Ïivotního prostfiedí regionu i bezpeãnosti provozu systémû. Marketing Tradiãní znalost produktu, prostfiedí a zákaznické báze bude dále prohloubena tak, aby spoleãnost byla schopna nabízet více sofistikovaná a Ïádaná fie ení navrïená podle potfieb relevantních zákaznick ch skupin. Marketingové prûzkumy jsou zamûfieny na nalezení trïního potenciálu, zji tûní potfieb a názorû zákazníkû, nalezení slab ch míst v jejich obsluze a prostoru pro nabídku sluïeb, které v koneãném dûsledku pfiinesou reáln prospûch. Kromû získávání nov ch zákazníkû byly zahájeny programy zamûfiené na zv ení loajality zákazníkû stávajících. Segmentace zákazníkû bude dále optimalizována nejen podle potenciálu prodeje, ale i podle poïadované formy a nákladnosti obsluhy.
019 Pofiízení elektfiiny V roce 2002 se na stranû opatfiování elektfiiny otevfiely moïnosti nakupovat tuto komoditu od kteréhokoliv drïitele pfiíslu né licence vãetnû moïností pfieshraniãních obchodû. ZâE v ech nabízen ch moïností vyuïila a získala doplàkové efekty tvorby zisku na obchodu mimo svoje zásobovací teritorium. V nejbliï ím období se zamûfií na stabilizaci portfolia dodavatelû a obchodních partnerû v oblasti obchodování s elektfiinou. Cílem je vybudování partnersk ch, oboustrannû v hodn ch obchodních vztahû s dûrazem na minimalizaci kreditního rizika. Spoleãnost si uvûdomila ve kerá rizika spojená s nov mi pravidly regulujícími obchod s elektfiinou. Podafiilo se nastavit procesy monitorující a omezující uvedená rizika (reporting, limity, kontrolní mechanismy apod.). Cílem pro budoucí období je komplexní dobudování systému fiízení rizik na korporátní úrovni a rutinní zvládnutí procesû, které jiï byly nastaveny. V liberalizovaném prostfiedí bude zhodnocena tradiãní silná stránka ZâE, tj. predikce spotfieby obsluhovan ch zákazníkû a ovlivàování diagramu jejich spotfieby. V zvou do budoucnosti zûstává zvládnutí tûchto procesû mimo region a u nov ch zákazníkû. Prodej a obsluha Znalost zákaznického chování a energetick ch potfieb v ech odbûrn ch míst umoïàuje diferencovat péãi o zákazníka dle jeho potfieb, v znamu a poïadavkû. Jin mi slovy spoleãnost musí b t schopna poskytovat diferencovanou péãi jednotliv m skupinám zákazníkû. Nejvût ím zákazníkûm je jiï tfietím rokem poskytována individuální péãe prostfiednictvím pfiidûleného obchodního zástupce, men ím podnikûm pfies obchodního zástupce regionálnû pfiíslu ného Obchodního centra a retailu pfiednostnû prostfiednictvím Call Centra. Novou kvalitu pfii obsluze zákazníka pfiedstavuje nasazení CRM systému. V roce 2002 byla implementována hlavní ãást systému moduly péãe o zákazníky napfiíã v emi segmenty. ZároveÀ do lo ke sjednocení obsluïn ch procesû v jediném centrálním systému. V roce 2003 pokraãuje implementace modulû podporujících prodej a zefektivàujících procesy obsluhy zákazníkû. Souãástí nabídek zákazníkûm se stává soubor produktû a sluïeb poskytovan ch v emi divizemi ZâE i dcefiin mi spoleãnostmi. Pfii uzavírání smluvního vztahu s oprávnûn mi zákazníky je zvaïováno kreditní riziko kaïdého jednotlivého obchodního pfiípadu. Distribuce Spoleãnost usiluje o v znamné zv ení spolehlivosti dodávky elektfiiny bûhem pûti let sníïit mnoïství nedodané elektfiiny pfiibliïnû na polovinu. Souãasnû s tím usiluje o optimální kvalitu v ech sluïeb souvisejících s distribucí elektfiiny. Dlouhodobá interní praxe sledování a plnûní jednotliv ch standardû sluïeb ve vztahu zákazníkovi pfiispûje k plnûní standardû obsaïen ch ve vyhlá ce Energetického regulaãního úfiadu. Úspû né zvládnutí postupného otevírání trhu s elektfiinou znamená mimo jiné osazení mûfiení v odbûrn ch místech oprávnûn ch zákazníkû a pfiípravu potfiebn ch systémû na pfiedávání namûfien ch hodnot Operátorovi trhu. S realizací strategie souvisí také smluvní zaji tûní distribuce elektfiiny se v emi oprávnûn mi zákazníky, provozovateli lokálních distribuãních soustav a v robci pfiipojen mi k distribuãní soustavû ZâE.
020 Informaãní technologie Aktuálnû probíhající projekty v oblasti informaãních technologií jsou ze strategick ch dûvodû orientovány zejména do obchodních procesû, vztahû se zákazníky a zvy ování kvality sluïeb. Jde o to pomocí moderních komunikaãních technologií a metod posílit aktivní komunikaci se zákazníkem a vnitfiní integraci ve ker ch podnikov ch procesû. Projekt fiízení vztahu se zákazníky by mûl pfiinést: zkvalitnûní obsluhy udrïení stávajících zákazníkû, spokojenost zákazníkû, kampanû pfiímého marketingu získávání nov ch zákazníkû, zv ení prodeje elektfiiny, produktové balíãky zatraktivnûní nabídky základního produktu, zv ení trïeb, úsporu provozních nákladû. ZároveÀ dozrává potfieba zásadního integrovaného fie ení pro celou oblast fiízení podnikatelsk ch procesû a fakturace vyhovující potfiebám liberalizovaného trhu. Spoleãnost uvaïuje fie it tento problém postupn m zavedením produktû SAP. Jejich integrací s vybran mi aplikacemi pro podporu specifick ch odvûtvov ch procesû by mûlo ZâE získat standardní, vysoce robustní a kompaktní fie ení pfiipravené na budoucí potfieby. Za velmi dûleïit lze povaïovat proces cíleného posilování informaãní bezpeãnosti. V roce 2002 byla provedena revize stavu a byl definován soubor rychl ch a stfiednûdob ch opatfiení k nápravû zji tûn ch nedostatkû. Cílem procesu je navodit takovou úroveà informaãní bezpeãnosti, aby bylo moïno získat pfiíslu nou certifikaci dle ISO a posílit dûvûryhodnost ve vztahu k akcionáfiûm i obchodním partnerûm. Lidské zdroje Úsilí spoleãnosti pfii zvy ování úrovnû a kvality lidsk ch zdrojû je zamûfieno na rozhodující ãtyfii aspekty: zpûsobilosti, schopnosti a dovednosti zamûstnancû, iniciativu a úsilí zamûstnancû pfii naplàování podnikatelsk ch zámûrû spoleãnosti, pracovní prostfiedí a podmínky, ve kter ch zamûstnanci pracují, posuzování ãinnosti zamûstnancû z hlediska pfiidané hodnoty. Konkrétní strategické projekty v této oblasti jsou zamûfiovány na: rozvoj ãi osvojení zpûsobilostí umoïàujících získání a udrïení zákazníkû a dosaïení vysoké míry spokojenosti s poskytovan mi sluïbami, zvy ování iniciativy zamûstnancû pfii naplàování podnikatelsk ch zámûrû, monitorování spokojenosti zamûstnancû s pracovním prostfiedím a podmínkami; vyhodnocování faktorû ovliv- Àujících v konnost zamûstnancû, optimalizaci poãtu zamûstnancû a zvy ování produktivity práce.
021 Investice Hlavní aktivity budou nadále smûrovány do distribuãní soustavy s cílem zlep ování spolehlivosti a bezpeãnosti provozu a dal í racionalizaci a automatizaci provozu. V znamn m smûrem investování jsou IT k podpofie obchodních procesû, vztahû se zákazníky a zvy ování kvality sluïeb v oblasti prodeje, distribuce, posílení vnitfiní integrovanosti a automatizace podpory procesû. Relativnû znaãn nárûst je plánován ve smûru v roby elektfiiny, tedy posilování kapacity obnoviteln ch zdrojû. Směr 2003 2004 2005 Distribuční soustava 43 % 40 % 47 % IT/IS 15 % 21 % 13 % Telekomunikace 4 % 3 % 4 % Stavby 21 % 14 % 6 % Výroba elektřiny 1 % 2 % 14 % Ostatní 16 % 20 % 16 % ízení znaãek Znaãku omegu ZâE, která je úzce spjatá s celou historií firmy, charakterizují tradiãní hodnoty spolehlivost, odbornost, informaãní otevfienost, etrn pfiístup k Ïivotnímu prostfiedí. Tato znaãka se bude i v budoucnu pojit s aktivitami v oblasti distribuce elektfiiny, tedy pfiirozeného monopolu na daném území. Obchodní program Západoãeské energetiky pro liberalizovan trh od roku 2001 zastfie uje znaãka NOVÁ ENERGIE. Jejím obsahem je komplexní nabídka produktû a sluïeb spojen ch s uïitím energie, které zaji Èují v echny divize ZâE spoleãnû s dcefiin mi spoleãnostmi. Patfií sem napfiíklad poradenství, úspory energií, údrïba a v stavba energetick ch zafiízení zákazníkû, vefiejné osvûtlení, Zelená energie, energetické audity, tepelná ãerpadla a dal í. Kromû budování a naplàování znaãky NOVÁ ENERGIE pfiikládá spoleãnost velk v znam ovûfiování pozice této znaãky na trhu a jejímu vnímání ze strany stávajících i potenciálních zákazníkû. K tomu slouïí peãlivé testování ve ker ch v znamn ch krokû v komunikaci, stejnû jako periodické ovûfiování míry znalosti znaãky. Zatímco je tû v listopadu roku 2001 byla znalost znaãky na úrovni 6 %, na konci roku 2002 to bylo uï 36 %. Podafiilo se dosáhnout nadregionálního vnímání znaãky, coï dokládá rozpûtí 28 43 %, v nûmï se pohybuje znalost znaãky v jednotliv ch regionech. Tradiãní distributofii a dodavatelé (vãetnû ZâE) jsou vnímání pfiedev ím jako ovûfiené, spolehlivé a úspû né spoleãnosti, znaãka NOVÁ ENERGIE je spojována s charakteristikami moderní, ambiciózní, ekologická, dynamická. Znalost značky NOVÁ ENERGIE (ČR) (%) 40 30 20 10 0 12/2001 2/2002 4/2002 6/2002 8/2002 10/2002 12/2002
022 Pfiedpokládan v voj spoleãnosti do roku 2005 V následujícím období bude ZâE stavût na své strategii s vûdomím, Ïe zmûna majoritního akcionáfie mûïe do urãité míry její zámûry ovlivnit. Pfiesto v ak management spoleãnosti povaïuje za dûleïité, pro spoleãnost a jejího budoucího strategického vlastníka za prospû né, pokraãovat v nastoupené cestû. Je pfiedpoklad, Ïe dûsledná realizace strategie pfiinese ve v hledu dal í zv ení podílu na domácím trhu nejen v energiích, ale také v prodeji neenergetick ch produktû a sluïeb zabezpeãovan ch jednotliv mi subjekty skupiny ZâE. Tyto skuteãnosti dovolují plánovat objem v nosû pro rok 2003 na cca 9,9 mld. Kã s predikcí nárûstu na 11 12 mld. Kã v roce 2005. Úspû né pûsobení na trhu, zavedené jméno, vynaloïené investice do síèové infrastruktury, nové metody finanãního fiízení vedoucí k identifikaci a úsporám nákladû jsou pfiedpokladem udrïení a roz ífiení pozic v liberalizovaném prostfiedí, stabilizace v nosû a hospodáfiského v sledku. Předpokládaný vývoj tržeb (%) 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2003 2004 2005 neenergetické tržby (včetně podílu majetkových účastí) energetické tržby
023 Zpráva pfiedstavenstva o podnikatelské ãinnosti spoleãnosti a stavu jejího majetku Spoleãnost v roce 2002 Západoãeská energetika má za sebou devût let samostatné existence v nichï prokázala dostatek podnikatelského umu, dravosti, odvahy k pfiimûfienému riskování, schopnosti orientovat se v nov ch podmínkách. Daní za to bylo devût let mimofiádného úsilí managementu, orgánû spoleãnosti a pfieváïné vût iny zamûstnancû. Tomuto úsilí odpovídají i hospodáfiské v sledky, které s v jimkou roku 2000 neustále rostou. Poslední rok, rok 2002, je po v ech stránkách rokem nejúspû nûj ím, a to navzdory faktu, Ïe to byl první rok nov ch podmínek a otevfiené soutûïe na trhu. Základem vynikajícího hospodáfiského v sledku se stal úspû n core business, tedy obchod s elektfiinou. Rozhodující roli pfiitom sehrál pfiístup ke stávajícím i nov m oprávnûn m zákazníkûm. Intenzivní osobní komunikace a profesionální jednání obchodních zástupcû zhodnotily cel proces poãínaje získáváním informací o zákaznících, pfiedkládáním a projednáváním nabídek, osobní úãastí pfii v bûrov ch fiízeních, konãe pfiípravou a uzavíráním obchodních smluv. Ukázalo se, Ïe nezbytn m pfiedpokladem k dosaïení pozitivních v sledkû je správné nastavení nákladové ceny pro jednotlivé nabídky, ale také originální pfiístup k metodice tvorby ceny pro konkrétního zákazníka. V fiadû pfiípadû pfiispûla k úspûchu ZâE ve v bûrovém fiízení na dodavatele elektfiiny také moïnost nabídnout dal í produkty a sluïby. V oblasti sítí a síèov ch sluïeb, druhém rozhodujícím podnikatelském smûru, se odehrávaly procesy orientované na zvy ování spolehlivosti dodávky elektfiiny zákazníkûm, zvy ování rentability síèov ch aktiv, zlep ování zákaznick ch sluïeb v oblasti distribuce a naplàování poïadavkû na ochranu Ïivotního prostfiedí. Novou záleïitostí se stala povinnost fyzického a smluvního zabezpeãování distribuce elektfiiny pro oprávnûné zákazníky. Vyjádfiením úsilí ZâE o kvalitní zákaznické sluïby v oblasti distribuce, provozu, v stavby a údrïby je zavedení systému fiízení jakosti ISO 9001:2000 a získání certifikaãního auditu. Sílu ZâE, její pfiipravenost a mobilitu dokonale provûfiily události ze srpna loàského roku. Podobnû jako nûkteré dal í oblasti âeské republiky, postihly západní âechy, zejména PlzeÀsk kraj, katastrofální záplavy. Obdobnou zkou kou bylo nutno projít je tû dvakrát v závûru fiíjna a v poslední dekádû prosince. Tentokráte území západních âech suïovaly vichfiice a námrazy. V závûru roku byla ve spolupráci s PlzeÀskou teplárenskou a.s. dokonãena akvizice spoleãnosti PlzeÀská energetika a.s. Jde o v znamného v robce elektfiiny a tepla a dodavatele tepla pro ãást Plznû. Firma dosahuje roãních trïeb v fiádu 800 mil. Kã.
024 Legislativa Od 1. ledna 2002 do lo k otevfiení trhu s elektfiinou pro zákazníky s roãní spotfiebou nad 40 GWh. Legislativní rámec pro podnikání v energetice tvofií zákony 458/2000 (energetick zákon) a 406/2000 Sb. (o hospodafiení s energií) vãetnû provádûcích pfiedpisû. Tyto normy vytváfiejí nezbytn legislativní rámec pro úspû né fungování energetiky v trïních podmínkách. Dal ím dûleïit m faktorem je Státní energetická politika (usnesení vlády âr ã. 50 z 12. 2. 2000). Elektroenergetická koncepce âr má b t zaloïena na následujících parametrech: spolehlivost dodávky elektfiiny, pfiijatelnost ceny elektfiiny pro podniky a domácnosti, dobrá spolupráce v rámci mezinárodních vztahû, preference domácích zdrojû. Souãasná legislativa stanoví termíny jednotliv ch etap otevírání trhu s elektfiinou: od 1. 1. 2003 pro koneãné zákazníky, jejichï roãní spotfieba elektfiiny vztaïena na jedno odbûrné místo je vy í neï 9 GWh, od 1. 1. 2005 pro v echny koneãné zákazníky pfiipojené ze sítû vysokého napûtí a koneãné zákazníky pfiipojené ze sítû nízkého napûtí, jejichï roãní spotfieba elektfiiny vztaïena na jedno odbûrné místo je vy í neï 100 MWh, od 1. 1. 2006 pro v echny koneãné zákazníky. Bûhem roku 2002 pokraãovaly diskuse k novelizaci Energetického zákona. V závûru roku do lo k úpravû pravidel obchodování na trhu s elektfiinou, která se t kají zúãtování odchylek s pûsobností od 1. 2. 2003. Finance Západoãeská energetika dosahuje opakovanû vynikajících hospodáfisk ch v sledkû a lze ji charakterizovat jako úspû nou a dynamicky se rozvíjející firmu. V roce 2002 bylo dosaïeno historicky nejvy ího hospodáfiského v sledku ve v i 1 153,3 mil. Kã, kter koresponduje s dosaïen m obchodním rozpûtím. Obchodní rozpûtí meziroãnû vzrostlo o 590,3 mil. Kã, coï pfiedstavuje 25% nav ení. Tento nárûst ovlivnila kvalitní pfiíprava na nové prostfiedí v obchodování s elektfiinou, operativní fiízení nákupu a spotfieby, predikce a fiízení rizik a celkovû úspû - né zvládnutí nov ch podmínek obchodování. Rentabilita celkových aktiv ROA, rentabilita vlastního kapitálu ROE (%) (mil. Kč) 16 7 000 14 6 000 12 10 8 6 4 5 000 4 000 3 000 2 000 2 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 1 000 0 ROA ROE vlastní kapitál
025 Dobré v sledky v obchodu umoïnily pokr t vy í provozní náklady, do kter ch se promítly i srpnové záplavy. Provozní ãinnost byla v souvislosti s tím zatíïena mimofiádn mi nároky a také rozsáhl mi kodami na zafiízení distribuãní soustavy. I za tûchto nepfiízniv ch okolností ZâE pfiispûla postiïen m obcím finanãním darem na odstraàování kod na infrastruktufie, odbûratelûm zavedením zv hodnûn ch sazeb za elektfiinu. Pfies zmínûné skuteãnosti provozní hospodáfisk v sledek vzrostl oproti roku 2001 o 189,1 mil. Kã, tj. o 21 %. Pozitivní v voj zaznamenal parametr pfiidaná hodnota, kter dosáhl v e 2 037 mil. Kã, coï pfiedstavuje meziroãní nárûst o 15 %. Ukazatel EBITDA na zamûstnance dosáhl hodnoty 1 160,6 tis. Kã a do lo tak k jeho meziroãnímu nárûstu o 23 %. Majetek spoleãnosti se zv il o 1 421,3 mil. Kã, tj. o 15 %. Na tomto zv ení se podílel pfiedev ím rûst stál ch a obûïn ch aktiv. Celkov objem investic vãetnû investic do dlouhodobého finanãního majetku byl 1 249 mil. Kã. Objem investic bez finanãních investic dosáhl hodnoty 645,4 mil. Kã a oproti pfiedchozímu roku se sníïil o 190,8 mil. Kã. V znamná ãást investic byla, stejnû jako v pfiedchozích letech, smûrována do distribuãní soustavy a souvisejících zafiízení, a to v celkové v i 282,9 mil. Kã. NárÛst obûïn ch aktiv je ovlivnûn pfiedev ím zv ením finanãního majetku o 436,8 mil. Kã. Pohledávky z obchodního styku se meziroãnû zv ily o 88,9 mil. Kã, coï pfiedstavuje nav ení o 33 %. Cizí zdroje spoleãnosti vzrostly o 615,1 mil. Kã pfiedev ím vlivem nárûstu krátkodob ch závazkû z obchodního styku. Stav bankovních úvûrû a v pomocí byl na konci roku 2002 vy í o 230,6 mil. Kã v souvislosti s krátkodob m ãerpáním kreditní linky pro vyrovnání penûïního toku. Hospodářský výsledek, zisk po zdanění (mil. Kč) 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 HV před zdaněním zisk po zdanění
026 Návrh pfiedstavenstva na rozdûlení zisku za rok 2002 (mil. Kã) Zisk po zdanûní 812,56 Pfiídûl do sociálního fondu 14,21 Pfiídûl do investiãního fondu 580,00 Pfiídûl do restrukturalizaãního fondu 2,50 Dividendy 160,56 Tantiémy 7,50 Nerozdûlen zisk 47,79 Finanãní kalendáfi akcionáfie Datum konání fiádné valné hromady: 26. 6. 2003 Místo konání fiádné valné hromady: v sídle spoleãnosti, PlzeÀ, Guldenerova 19 Rozhodn den pro úãast na valné hromadû 19. 6. 2003 NavrÏená v e dividendy: 100 Kã (pfied zdanûním) Datum rozhodné pro nárok na v platu dividendy: 26. 7. 2003 Datum splatnosti dividendy: 26. 8. 2003 Návrh zpûsobu v platy dividend V plata bude provedena ve lhûtû splatnosti na náklady a nebezpeãí spoleãnosti prostfiednictvím sluïeb Komerãní banky, a.s., a to obecnû bezhotovostním pfievodem nebo v platou hotovosti v celé prodejní síti Komerãní banky. O nároku a v i dividendy vyrozumí akcionáfie Komerãní banka, a.s., a zároveà za le podklady pro hotovostní v bûr, resp. bezhotovostní pfievod dividendy. Akcionáfii právnické osoby mohou zvolit formu bezhotovostního pfievodu nebo v bûru v hotovosti, fyzické osoby obdrïí poukázku k hotovostnímu v bûru. AkcionáfiÛm ze zahraniãí, ktefií se nemohou nebo nechtûjí dostavit do âr k hotovostnímu v bûru, bude zaji tûn bezhotovostní pfievod na základû sdûlen ch údajû pro platební styk. Pokud v plata dividendy podle tûchto postupû bude bezv sledná, bude vyplacena na základû písemné Ïádosti akcionáfie na jeho náklady a nebezpeãí. Náklady spojené s v platou v tûchto pfiípadech budou sraïeny z ãástky urãené k v platû. Pokud by tyto náklady pfiesáhly ãástku urãenou k v platû, nebude v plata provedena a dividenda bude po celou dobu zákonné lhûty deponována na úãtu emitenta.
027 Správa finanãního majetku a úvûrová politika Finanãní majetek ZâE ãinil k 31. 12. 2002 celkem 1 713 mil. Kã. Nejvût ím podílem byl zastoupen krátkodob finanãní majetek (1 556 mil. Kã) investovan do bonitních a likvidních obligací, depozitních smûnek, depozitních certifikátû a nástrojû penûïního trhu. Investiãní strategie správy finanãních zdrojû je konzervativní, orientovaná pouze na produkty penûïních trhû a na cenné papíry s charakterem dluhopisû. Nejlikvidnûj í ãást rezerv, slouïící pro pokrytí okamïit ch platebních potfieb spoleãnosti, je spravována prostfiednictvím bûïn ch bankovních produktû a vkladû. PfieváÏná ãást krátkodobého finanãního majetku je spravována asset management správci. Portfolia správcû jsou tvofiena investicemi pfiedev ím do hypoteãních zástavních listû, státních a bankovních dluhopisû a eurobondû vysoce bonitních emitentû. V omezené mífie je investováno do dluhopisû v cizích mûnách. V znamnou finanãní investicí vedenou v dlouhodobém finanãním majetku bylo zaloïení otevfieného investiãního fondu SICAV v roce 1999. Tato pozice byla v roce 2002 nav ena o 200 mil. Kã. Durace se pohybuje okolo 1,2 roku; z hlediska kreditní struktury tvofií portfolio fondu investice pfieváïnû do dluhopisû kvalitních domácích a zahraniãních emitentû. V roce 2002 mûla spoleãnost otevfiené úvûrové linky u vybran ch bank v souhrnné v i 1 645 mil. Kã. Rozdělení krátkodobého finančního majetku a SICAV (%) dluhopisy, HZL 54 % SICAV 34 % směnky 8 % depozitní certifikáty 4 %
028 Rating spoleãnosti Ratingové hodnocení: A-/Stable/A-2 ZdÛvodnûní ratingu Rating energetické distribuãní spoleãnosti Západoãeská energetika, a.s., (ZâE) v âeské republice odráïí monopolní postavení spoleãnosti jako lokálnû pfiíslu ného distributora elektrické energie v regionu západních âech v âeské republice (rating místní mûny A+/Stable/A-1; rating zahraniãní mûny A-/Stable/A-2). Rating také odráïí vyváïenou skladbu zákazníkû ZâE, pfiíznivé a transparentní regulaãní prostfiedí, pfiíznivou distribuãní oblast a silné finanãní zázemí vãetnû nízké finanãní páky, ãistou hotovost a silné ukazatele obsluhy dluhu. Tyto silné stránky jsou zmírnûny pomûrnû malou velikostí ZâE v podmínkách dan ch aktiv a obratu, omezenou pruïností spoleãnosti s ohledem na stanovení tarifû a mírn m mimobilanãním zadluïením. âeská spoleãnost âez, a. s., (BBB+/Positive/--) je nov m majoritním akcionáfiem spoleãnosti ZâE s podílem 50,3 %. Nûmecká energetická spoleãnost E.ON Energie AG (AA-/Stable/A-1+) a rakouská energetická spoleãnost Energie AG Oberösterreich (A+/Stable/--) vlastní silné minoritní podíly ve v i 34,4 % a 11,2 %. Po nedávno provedené restrukturalizaci sektoru vlastní nyní âez majoritní podíly v pûti z osmi regionálních energetick ch distribuãních spoleãností. Od âez se poïaduje, aby prodal jednu ze spoleãností, v níï získal majoritu. Standard & Poor s povaïuje reintegraci sektoru za pozitivní z hlediska úvûrové perspektivy, protoïe pravdûpodobnû sníïí konkurenãní tlak na trhu. V roce 2002 obslouïila ZâE, druh nejmen í regionální dodavatel elektrické energie v âeské republice, témûfi 490 000 zákazníkû, dosáhla trïby ve v i 7,6 mld. Kã (245 milionû EUR) a dodala 3 802 gigawatthodin (GWh) elektrické energie. Skladba zákazníkû ZâE je zdravû vyváïená a koncentrace zákazníkû je umírnûná aï nízká, pfiiãemï 20 nejvût ích zákazníkû ãiní 19 % celkov ch dodávek. Trh s elektrickou energií byl v roce 2002 liberalizován pro nejvût í zákazníky se spotfiebou nad 40 GWh roãnû. V roce 2003 se tato hranice sníïila na zákazníky s roãní spotfiebou nad 9 GWh, coï odpovídá celkovému otevfiení trhu ve v i 30 %. Regulaãní reïim se stal transparentnûj í a Standard & Poor s jej obecnû povaïuje za pfiízniv vûãi energetick m distribuãním spoleãnostem. V znamné zv ení tarifû u obyvatelstva ukonãilo v posledních letech kfiíïovou dotaci v sektoru domácností na úkor podnikatelského a prûmyslového sektoru. Distribuãní oblast ZâE má rozliãné druhy prûmyslu a není pfiíli orientována pouze na jedno odvûtví. Tento region udává podprûmûrnou nezamûstnanost a prosperuje z blízkosti hranic se SRN a z pfiílivu turistû i pfiím ch zahraniãních investic, které toto sousedství pfiiná í. ZâE mûlo k 31. 12. 2002 velmi silné finanãní zázemí s nízkou finanãní pákou a Ïádn m ãist m zadluïením. Vãetnû mimobilanãních závazkû v ak ãinila finanãní páka asi 14 %. Upravené provozní pfiíjmy (FFO) vûãi celkovému zadluïení byly velmi silné ve v i cca 145 % k 31. 12. 2002, oãekává se v ak jejich zmírnûní ve stfiednûdobém období. Spoleãnost mûla velmi silné úrokové krytí FFO, které dosahuje více neï 35-ti násobku. Vzhledem k mírnû vy ímu zadluïení se oãekává, Ïe se tento pomûr ustálí bûhem pfiedpovídaného období na prûmûrnou hodnotu asi 25-ti násobku. Upravené úrokové krytí FFO dosáhlo v roce 2002 cca 18-ti násobku a i zde se oãekává mírné ustálení, av ak i nadále zûstane velmi robustní. Likvidita Standard & Poor s povaïuje likviditu ZâE za dostaãující pro ratingovou kategorii. V nosy ze stabilního a nízkorizikového distribuãního obchodu zaji Èují pfieváïnou ãást trïeb a ziskû. Krátkodob charakter refinancování ZâE je kompenzován siln m finanãním zázemím, s ohledem na dostupnost kreditních linek a jejich nízké ãerpání. Tyto linky jsou poskytovány jak domácími, tak zahraniãními bankami. Pozice ãisté hotovosti ZâE poskytuje dodateãnou finanãní pruïnost.