HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ VYBRANÉHO PODNIKU A NÁVRHY NA JEHO ZLEPŠENÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ VYBRANÉHO PODNIKU A NÁVRHY NA JEHO ZLEPŠENÍ EVALUATION OF THE FINANCIAL HEALTH OF THE SELECTED COMPANY AND PROPOSALS FOR ITS IMPROVEMENT DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR BC. MICHAL SEDMERA ING. LENKA ZEMÁNKOVÁ BRNO 2011 3

Abstrakt Diplomová práce pojednává o čtyřhvězdičkovém hotelu v centru města Brna. Hlavním cílem práce je zhodnotit finanční situaci podniku pomocí finančních výkazů a vědomostí, které byly nabyty v průběhu studia na vysoké škole. V práci jsou použity metody finanční analýzy, analýzy interního a externího prostředí podniku a metoda indukce a dedukce. Abstract The Master s thesis deals with a four-star hotel in the Brno city center. The main objective is to evaluate the financial situation of the company through financial statements and knowledge acquired during university studies. The thesis uses methods of financial analysis, analysis of internal and external business environment and the method of induction and deduction. Klíčová slova SLEPTE analýza Porterův pěti faktorový model McKinsey analýza SWOT analýza IN index Altmanův Index Likvidita Rentabilita Aktivita Hodnocení finanční situace Key words SLEPTE analysis Porter s five factors model McKinsey s analysis SWOT analysis IN index Atman s index Liquidity Profitability Activity Evaluation of the financial situation 4

Bibliografická citace SEDMERA, M. Hodnocení finančního zdraví vybraného podniku a návrhy na jeho zlepšení. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2011. 92 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Lenka Zemánková. 5

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně, dne 27. května 2011....................... podpis 6

Poděkování Děkuji tímto vedoucí mé diplomové práce, paní Ing. Lence Zemánkové, za cenné rady, připomínky, poskytnuté konzultace a odborné vedení. 7

Obsah Úvod... 11 1 Vymezení problému... 12 2 Teoretická východiska pro diplomovou práci... 13 2.1 Účel finanční analýzy... 13 2.2 Zdroje informací pro finanční analýzu... 13 2.2.1 Rozvaha podniku... 14 2.2.2 Výkaz zisku a ztrát... 14 2.2.3 Cash Flow... 14 2.3 Podnikové okolí... 15 2.3.1 SLEPTE analýza... 15 2.3.2 Porterova analýza... 16 2.4 Analýza interního okolí... 17 2.4.1 Mc Kinsey 7S analýza... 17 2.5 SWOT analýza... 18 2.6 Finanční analýza... 19 2.6.1 Soustavy ukazatelů... 20 2.6.1.1 Altmanůn index finančního zdraví... 20 2.6.1.2 Index IN... 21 2.6.2 Analýza absolutních ukazatelů... 22 2.6.2.1 Horizontální analýza... 22 2.6.2.2 Vertikální analýza... 22 2.6.3 Analýza rozdílových ukazatelů... 23 2.6.4 Analýza poměrových ukazatelů... 24 2.6.4.1 Rentabilita... 24 2.6.4.2 Likvidita... 27 8

2.6.4.3 Ukazatele zadluženosti... 28 2.6.4.4 Ukazatele aktivity... 31 3 Analýza současného stavu... 33 3.1 Stručná charakteristika podniku... 33 3.2 Předmět činnosti... 34 3.3 Vývoj společnosti... 36 3.4 Podnikové okolí... 36 3.4.1 SLEPTE analýza... 37 3.4.2 Porterův pětifaktorový model... 41 3.5 Interní analýza... 45 3.5.1 Analýza 7S... 45 3.6 SWOT analýza... 49 4 Finanční analýza... 49 4.1 Analýza soustav ukazatelů... 50 4.1.1 Altmanův index finančního zdraví... 50 4.1.2 Index IN... 51 4.2 Analýza absolutních ukazatelů... 52 4.2.1 Vertikální a horizontální analýza aktiv... 52 4.2.2 Vertikální a horizontální analýza pasiv... 55 4.2.3 Horizontální analýza výkazu zisku ztrát... 58 4.3 Analýza rozdílových ukazatelů... 59 4.4 Analýza poměrových ukazatelů... 61 4.4.1 Rentability... 62 4.4.2 Likvidita... 63 4.4.3 Ukazatele zadluženosti... 65 4.4.4 Ukazatele aktivity... 68 4.5 Celkové hodnocení finanční situace... 69 9

4.6 Srovnání s konkurencí... 70 4.7 Vyhodnocení minulých návrhů... 72 5 Návrhy na řešení situace a možné přínosy... 73 5.1 Typy investic... 73 5.1.1 Akcie... 74 5.1.2 Podílové fondy... 74 5.1.3 Dluhopisy... 75 5.1.4 Deriváty... 75 5.1.5 Komodity a futures... 75 5.2 Poplatky za investice... 76 5.3 Investiční kalkulačka ČP... 77 5.4 Termínované vklady... 78 5.5 Investiční společnosti... 79 5.6 Další doporučení... 80 Závěr... 81 Seznam použité literatury... 82 Seznam obrázků... 86 Seznam grafů... 86 Seznam tabulek... 86 Seznam použitých zkratek... 88 Přílohy... 89 10

Úvod Cílem studia na vysoké škole by nemělo být pouze sbírání teoretických poznatků, ale i získávání praktických zkušeností v podnicích. Ty jsou vystavovány reálným situacích, které zásadně ovlivňují chod společnosti. Management je hybnou silou podniku, která rozhoduje, jakým směrem podnik bude směřovat a do jaké míry bude úspěšný v tržním prostředí. Rozhodnutí, která přijímá, musí být podložena dostupnými relevantními informacemi. Jednou z možností, jak se přiblížit praxi s použitím poznatků při studiu vysoké školy, je využití analýz, které jsou běžně používány. Analýza obecného okolí poodhaluje příležitosti, které by mohla společnost využít pro svůj rozvoj, ale i hrozby, kterým by mohla v budoucnu čelit. Analýza interního prostředí naopak poukazuje na silné a slabé stránky uvnitř samotné společnosti. Nejvýznamnější analýzou, která může mít vliv jak na strategické, taktické i operativní cíle společnosti, je finanční analýza. Správné zpracování a interpretace mohou mít podstatný vliv na rozhodování a směr, kterým se firma bude ubírat do budoucna. Finanční analýza je nástrojem, který vychází z finančních výkazů společnosti. Její pomocí lze efektivně a relativně přesně zjišťovat finanční zdraví podniku, srovnávat a vyhodnocovat jednotlivé trendy finančních ukazatelů v čase, porovnávat s konkurencí, ale i odhalovat negativní trendy ve finanční či majetkové struktuře. Nejméně důležitou součástí je interpretace výsledků, které musí být interpretovány jasně, objektivně, relevantně a výstižně. Finanční analýza umožňuje sestavit prognózu na možný budoucí vývoj firmy, navrhuje podklady pro zlepšení finanční situace, napomáhá k zefektivnění rozhodovacích a kontrolních firemních procesů 11

1 Vymezení problému Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit finanční situaci hotelu International Brno, a.s. za pět po sobě následujících období. Pro analýzu byly vybrány roky 2005 2009 a hlavními zdroji dat jsou rozvaha, výkaz zisku a ztrát a výroční zpráva hotelu. Pro dosažení hlavního cíle je nutné si stanovit následující dílčí cíle. Teoretické poznatky stručně a výstižně shrnout do teoretické části práce, představit hodnocený podnik, analyzovat široké okolí podniku, oborové okolí a interní prostředí, provést finanční analýzu podniku z dostupných výkazů, interpretovat výsledky této analýzy a najít příčiny případného nepříznivého stavu, vyhodnotit předchozí návrhy, navrhnout podniku možná řešení pro zlepšení situace, shrnout všechny poznatky do závěrečné zprávy. Pro splnění cílů budou použity následující metody: sběr sekundárních dat, analýza a syntéza srovnávání a dedukce. (Sedmera, 2009) 12

2 Teoretická východiska pro diplomovou práci Jak uvádí Gerber (2004) ve své knize, podnik je soubor nehmotných právních prvků, který je obklopen lidmi, kapitálem a majetkem. Lidé jsou jeho nejdůležitější součástí, protože tvoří pro podnik hodnoty a od jejich rozhodnutí se odvíjí další vývoj společnosti. Směrem, kterým by se měla společnost ubírat, může nastínit finanční analýza. Díky ní je možno sledovat trendy, kterými se společnost ubírala za posledních několik let, a tedy predikovat budoucí vývoj. Managament je klíčovým prvkem, který navrhuje, schvaluje a aplikuje případné změny, které mají zásadní vliv na společnost, a proto by měly být podpořeny fakty, které právě finanční analýza obsahuje. 2.1 Účel finanční analýzy Knápková (2010) zdůrazňuje, že finanční analýza slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace. Pomocí ní zjišťujeme, zda podnik tvoří zisk, zda má vhodnou kapitálovou strukturu, zda jsou aktiva využívána efektivně, zda jsou závazky spláceny včas a další významné oblasti, které zásadně ovlivňují chod společnosti Finanční analýza je důležitou složkou finančního řízení, protože působí jako zpětná vazba o tom, jak podnik hospodařil v minulých letech. Ukazuje oblasti, ve kterých se podařilo splnit očekávání a naopak i místa, kde jsou slabiny. Management potřebuje tyto informace pro krátkodobé, ale zejména pro dlouhodobé finanční řízení společnosti. Mimo jiné má i funkci srovnávací, kde je možno zhodnotit jednotlivé části analýzy s ostatními podniky v oboru. Správně analyzované informace mohou přinést konkurenční výhodu a odhalit případné slabiny společností ve stejném nebo podobném odvětví. 2.2 Zdroje informací pro finanční analýzu Základními zdroji dat pro ekonomickou analýzu jsou výkaz zisku a ztrát, rozvaha a cash flow, tedy účetní výkazy podniku. Sekundárními zdroji může být výroční zpráva podniku, která může zahrnovat cenné informace, hodnocení auditorů, nezávislá hodnocení, odborné články a ekonomické prognózy relevantních zdrojů. Nesmí se opomenout analýzy Ministerstva průmyslu, které na svých internetových stránkách zveřejňuje analýzy českého průmyslu a řadí je podle jednotlivých ekonomických 13

činností (CZ-NACE). Výsledky jsou zejména důležité pro majitele a rozhodovací procesy firmy (vedení). V celkovém důsledku se jedná o interní a citlivá data, proto každý podnik dbá na to, aby se informace a z nich zjištěné závěry nedostaly do nesprávných rukou, zejména ke konkurenci. V neposlední řadě finanční analýzy využívají i externí uživatelé jako odběratelé, dodavatelé, banky apod. 2.2.1 Rozvaha podniku Základním výstupem účetnictví každé společnosti je rozvaha, která podává informace o tom, jaký majetek je společností vlastněn a jak je tento majetek financován. Tedy hovoříme o aktivech a pasivech společnosti. Nejzákladnější rozdělení aktiv, jak uvádí Knápková (2010), tedy majetková struktura podniku, je následující: pohledávky za upsaný základní kapitál, dlouhodobý majetek, oběžná aktiva a časové rozlišení. Strana pasiv obsahuje následující základní položky: vlastní kapitál, cizí kapitál a časová rozlišení. 2.2.2 Výkaz zisku a ztrát Druhým dokumentem, který je nedílnou součástí účetnictví je výkaz zisku a ztrát. Výnosy jsou definovány podle Knápkové (2010) jako peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Náklady jsou pak peněžní částky, které společnost vynaložila na získání výnosů, i když k jejich zaplacení nemuselo dojít ve stejném období. Výsledek hospodaření firmy je chápán jako výnosy mínus náklady společnosti. Pokud je výsledek hospodaření kladný, hovoříme o zisku, pokud je výsledek záporný, jedná se o ztrátu. 2.2.3 Cash Flow Posledním dokumentem, který Knapková (2010) uvadí, je cash flow, tedy výkaz o peněžních tocích. Jedná se o peněžní příjmy a výdaje společnosti. Výkaz zisku a ztrát zaznamenává různé kategorie výnosů, nákladů a zisku v období jejich vzniku, bez ohledu na to, zda skutečně vznikají skutečné reálné peněžní příjmy a výdaje. Z tohoto 14

důvodu nastává obsahový i časový nesoulad mezi náklady a výdaji, příjmy a výnosy, ziskem a stavem peněžních prostředků. Tento problém odstraňuje cash flow, které zachycuje změny peněžních prostředků. 2.3 Podnikové okolí 2.3.1 SLEPTE analýza Každé písmeno tohoto spojení představuje jednu důležitou část externího ekonomického prostředí, a to sociální, legislativní, ekonomickou, politickou, technologickou a ekologickou. Analýza by měla odhalit vývojové trendy, které přímo či nepřímo ovlivňují chod společnosti. Social - sociální faktory: v daná části se posuzují demografické charakteristiky, sociálně kulturní vlivy, popřípadě pracovní zvyky. Legal - legislativní faktory: zde hovoříme převážně o zákonech, vyhláškách a normách, které by jakýmkoliv způsobem mohly ovlivnit chod společnosti. Mezi nejvýznamnější faktory řadíme daňové zákony, občanský zákoník, obchodní zákoník a jiné. Ekonomic - ekonomické faktory: ekonomické faktory jsou úzce spjaty s příležitostmi a hrozbami všech subjektů na trhu. Jde především o nezaměstnanost, inflaci, hrubý domácí produkt, úrokové sazby, průměrnou hrubou mzdu a další. Je třeba zohlednit i globální měřítko. Policy - politické faktory: jsou míněny faktory jako politická stabilita země, postoj vládnoucí strany k podnikání, politická forma a stabilita vlády a jiné. Tento bod je velmi úzce spjat s legislativními faktory. Technology - technologické faktory: považujeme jakékoliv technologické novinky, které by mohly ovlivnit fungování podniku nebo stávající standardy daném okruhu podnikání. Také můžeme zahrnout bankovní a investiční produkty. Tyto faktory jsou úzce spojeny s příležitostmi SWOT analýzy. Ekology - ekologické faktory: tyto faktory ovlivňují řadu podnikatelských odvětví a postupem času se vyvíjí a mění. Jsou úzce spjaty s technologiemi. (Landa, 2009) 15

2.3.2 Porterova analýza Porter předpokládá, že ziskovost v odvětví závisí na pěti rozdílných faktorech, které ovlivňují náklady, ceny a současné i budoucí investice. Porterův pětifaktorový model se zabývá působením konkurenčních sil na daný podnik. Jedná se o vstupující firmy na trh, hrozby možných substitutů, smluvní sílu dodavatelů a odběratelů a konkurenci, která je na daném trhu. Působení těchto faktorů je zachyceno na níže uvedeném schématu. Obrázek 1: Porterův pěti - faktorový model Zdroj: http://www.soopertutorials.com/business/strategic-management/3028-porterfiveforces-model.html Hrozba vstupu nových konkurentů je snižována tehdy, jestliže jsou fixní náklady vstupu do odvětví velmi vysoké, existují dobré podmínky pro využívání úspor z rozsahu výroby, výrobky jsou vysoce diferencované, náklady přestupu do jiného oboru či k jinému dodavateli jsou vysoké apod. (Křenovský, 2002) Zákazník má vůči svému dodavateli silnou pozici především tehdy, jestliže je velkým, případně významným zákazníkem, jestliže může snadno přejít ke konkurenci, má k dispozici potřebné tržní informace, aby mohl uskutečnit tzv. zpětnou integraci. (Křenovský, 2002) Vyjednávací síla dodavatelů může být v pojetí Porterova modelu vysoká zejména v situacích, kdy dodavatel je na daném trhu velkým či významným subjektem. Pro podnik je snazší situace, pokud je pro dodavatele důležitým zákazníkem, pokud 16

zboží, které zákazník poptává je vysoce diferencované a zákazník má k dispozici potřebné tržní informace. (Křenovský, 2002) Hrozba substitutů je snižována především tehdy, neexistují-li k danému výrobku blízké substituty, jestliže firmy nabízející substituty vyrábějí s vyššími náklady, pokud nabízející substituty příliš nezvyšují nabídku, náklady přestupu na spotřebu substitutu jsou vysoké a cena výrobku, který by mohl být nahrazován substituty, je pro spotřebitele lákavá. (Křenovský, 2002) Rivalita firem působících na daném trhu může být vysoká, jedná-li se o velmi málo rostoucí trh, o nové, v budoucnu lukrativní odvětví, v odvětví působí velký počet konkurentů, ziskovost odvětví je velmi malá, konkurenti sledují strategii přežití atd. (Křenovský, 2002) 2.4 Analýza interního okolí Pomocí interní analýzy se hodnotí úroveň řízení jednotlivých celků. Z analýzy vyplývají silné a slabé stránky podniku. Aby bylo možné sestavit SWOT analýzu, pak by měla být provedena jak analýza externího okolí, tak i analýza interního prostředí podniku. 2.4.1 Mc Kinsey 7S analýza Model byl vytvořen počátkem osmdesátých let dvacátého století. Jeho autoři jsou Tom Peters a Robert Waterman pracující pro poradenskou společnost McKinsey. Základem modelu je sedm interních faktorů, která ovlivňují chod společnosti, a proto by měla společnost jednat tak, aby byly jednotlivé prvky sladěny. Jednotlivé prvky analýzy mohou být dále rozděleny na měkké soft a těžké hard. Těžkými prvky analýzy jsou struktura, strategie a systémy. Těžké prvky se dají snáze definovat a management je může přímo ovlivnit. Mezi lehké jsou řazeny schopnosti, spolupracovníci, styl řízení a sdílené hodnoty. Mnohem obtížněji se definují a jsou zásadním způsobem ovlivňovány kulturními aspekty Strategie zaměřena na konkurenci, konkurenční výhodu. Struktura zde můžeme hovořit o organizační struktuře podniku a systému řízení. 17

Systém mohou být na mysli informační systémy nebo aktivity a procedury zaměstnanců nezbytné k splnění vykonávané práce. Sdílené hodnoty jsou klíčové hodnoty uznávané podnikem a všichni zaměstnanci by je měli sdílet. Jsou součástí firemní kultury a pracovní etiky. Styl styl řízení. Spolupracovníci základní schopnosti. Schopnosti jsou na mysli schopnosti a kompetence zaměstnanců společnosti. (MindTools, 2011) Obrázek 2: McKinsey model Zdroj: http://babousrini.blogspot.com/2008/01/strategy-mckinsey-7s-frameworkintro.html 2.5 SWOT analýza Jak můžeme nalézt na Wikipedii (2011), tak SWOT analýza je metoda, pomocí které je možno identifikovat silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, opatřením, politikou apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik (policy analysis). S jeji pomocí je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. 18

SWOT analýzu je možné využít jako silný nástroj pro stanovení a optimalizaci strategie společnosti, projektu nebo zlepšování stávajícího stavu či procesů. Při volbě strategie je možné vybrat jednu ze čtyř variant. MAX-MAX strategie maximalizací silných stránek maximalizovat příležitosti MIN-MAX strategie minimalizací slabých stránek maximalizovat příležitosti MAX-MIN strategie maximalizací silných stránek minimalizovat hrozby MIN-MIN strategie minimalizací slabých stránek minimalizovat hrozby (Střelec, 2011) 2.6 Finanční analýza Následující text popisuje vybrané metody finanční analýzy, které budou sloužit jako teoretický podklad pro praktickou část práce diplomové práce. Zpracování finanční analýzy závisí na jejím interním či externím zpracováni. Pro externí zpracování je typické zjistit informace o dané společnosti. Především se jedná o předmětu podnikatelské činnosti, počet zaměstnanců, přidělené zakázky, strategii na trhu a jiné. Následující časti jsou již totožné jak pro interní, tak pro externí zpracování. Jedná se především o analýzu vývoje podnikové odvětví. Analýza má silnou vypovídající hodnotu pro posouzení stávající situace a pro vývoj odvětví v budoucnu. Následuje analýza účetních výkazů, rozvahy, výkazu zisku a ztrát a cash flow, tedy toku peněz. (Knápková, 2010) Analýza soustav ukazatelů, Analýza absolutních ukazatelů, analýza tokových ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, souhrnné ukazatele hospodaření. Vhodné je porovnání s ostatními podniky v odvětví. Samotné analýzy nemají význam, pokud nejsou řádně vysvětleny a pochopeny. Správné časové zařazení je nezbytné a informace by měly být aktuální. Pro rozbor výsledků finanční analýzy slouží 19

tři základní typy srovnání, a to srovnání v čase, srovnání s konkurencí a doporučenými hodnotami pro dané odvětví. 2.6.1 Soustavy ukazatelů Finančně ekonomickou situaci firmy lze analyzovat pomocí poměrně velkého počtu rozličných ukazatelů. Nevýhodu tohoto přístupu je, že jednotlivé ukazatele mají sami o sobě omezenou vypovídací hodnotu, protože charakterizují pouze určitý úsek činnosti firmy. K posouzení její celkové situace se proto vytváří soustavy ukazatelů, které analyzují souhrnně celou finanční situaci společnosti. V práci budou využity dva indexy, a to index IN, který je koncipován na českou ekonomickou situaci a Altmanův index finančního zdraví, který se používá ve světovém měřítku. (Sedmera, 2009) 2.6.1.1 Altmanův index finančního zdraví V roce 1968 sestavil prof. Edward Altman z New York Univerzity na základě statistické analýzy soubor ukazatelů, umožňujících pravděpodobnostně předpovídat prosperující nebo problémový podnik. Soubor ukazatelů využívá několik finančních ukazatelů vážených podle jejich relativního významu pro finance podniku; výsledkem je určení tzv. skόre Z. (Landa, 2008) ČPK x 1 =, aktiva nerozdělený zisk minulých let x 2 =, aktiva tržní hodnota zákl. kapitálu x 4 =, x 5 = cizí kapitál Rovnice výpočtu Altmanova indexu vypadá následovně: Z = 0,717 x Hodnota Z-skόre Z-skόre < = 1,2 EBIT x 3 =, aktiva tržby aktiva 1 + 0,847 x 2 + 3,107 x 3 + 0,420 x 4 + 0,998 x 5 Výsledné hodnocení: Tabulka 1: Hodnota Z- skóre Společnost má závažné problémy s financováním, směř je k bankrotu. 1,2 Z-skόre <= 2,9 "Šedá zόna" poukazuje na problémy s financováním, nejasný vývoj. Z-skόre > 2,9 Firma nemá žádné problémy, jedná se o prosperující společnost. 20

2.6.1.2 Index IN Index důvěryhodnosti IN95 je původním českým pokusem Inky a Ivana Neumaierových najít postup, který by umožnil odhad posouzení finančního rizika českých podniků z pohledu světových ratingových agentur. (Landa, 2008) Poprvé byl použit v roce 1995 pod názvem IN95, s postupem času byl třikrát přepracován, poprvé v roce 1999, podruhé v roce 2002 a potřetí v roce 2005. Tak vznikla současná podoba ukazatele nazvaná IN05. Používá se především pro jednoduchost, transparentnost jednotlivých ukazatelů, dostupnost materiálů pro výpočet a je použitelnost pro společnosti s obchodované i neobchodované na kapitálovém trhu. V roce 2011, tedy více než 5 let po vzniku indexu IN05, nemusí být již výsledné hodnoty relevantní. Bodové hranice indexu IN05 jsou nastaveny následovně: dolní hranicí je 0,90 a horní 1,60. Na základě provedeného průzkumu, kdy byl index IN05 pod minimální hodnotou, tak společnost s 97 % pravděpodobností spějí k bankrotu a se 76 % pravděpodobností nebudou vytvářet hodnotu. Firmy s indexem IN05 v rozmezí 0,9 až 1,6 mají 50 % pravděpodobnost, že zkrachují, avšak se 70 % pravděpodobností mohou tvořit hodnotu pro vlastníky. Firmy nad horní hranicí pak s 92 % pravděpodobností nezkrachují a s 95 % pravděpodobností budou vytvářet hodnoty pro vlastníky. (Neumaierovi, 2005) IN05 = 0,13 aktiva cizí + 0,04 kapitál EBIT nákl.úroky + 3,97 EBIT aktiva výnosy oběběž aktiva + 0,21 + 0,09 aktiva kr.závazky+ kr.úvěr. Tabulka 2: Hodnocení indexu IN05 Hodnota IN05 Výsledné hodnocení: IN01 < 0,9 Firmy s 97 % pravděpodobností spějí k bankrotu a se 76 % pravděpodobností nebudou vytvářet hodnotu 0,9 < IN01 < 1,6 Firmy mají 50 % pravděpodobnost, že zkrachují, nicméně se 70 % pravděpodobností budou tvořit hodnotu IN01 > 1,6 Firmy s 92 % pravděpodobností nezkrachují a s 95 % pravděpodobností budou vytvářet hodnotu 21

2.6.2 Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatele jsou obsažené v účetních výkazech a vyjadřují procentuálně jednotlivé položky účetních výkazů, např. aktiva, pasiva, náklady, výnosy apod. Jsou dále využívány při procentním rozboru, při analýze trendů, indexové analýze a také při konstrukci poměrových ukazatelů. (Vorbová, 1997) 2.6.2.1 Horizontální analýza Pojmem horizontální analýza se rozumí meziroční porovnání jednotlivých hodnot (například zisku, přidané hodnoty, vlastního kapitálu). Tento typ analýzy umožňuje odhalit změny, ke kterým dochází v hodnoceném podniku a hlavní trendy v jeho hospodaření. Základem hodnocení je výpočet rozdílových hodnot po dva po sobě následující roky a procentní vyjádření změny určité hodnoty v roce n ve srovnání téže hodnoty v předchozím roce n- 1. (Landa, 2008) Změnu položek můžeme vyjádřit následujícím způsobem: x i = x 1 x 0, x x 1 0 x i =, x0 kde x i je vybraná bilanční položka, x 1 je hodnota položky rozvahy nebo položky výsledovky ve sledovaném roce, x 0 je hodnota položky v roce předcházejícím. 2.6.2.2 Vertikální analýza Vertikální analýza vyjadřuje vztah určité hodnoty k celku a zobrazuje tak strukturu významných položek rozvahy (např. skladbu dlouhodobého nebo oběžného majetku) a výkazu zisku a ztráty (např. přidané hodnoty). Jedná se o procentuální změnu k celku. (Landa, 2008) 22

Procentní rozbor je výhodný: Pro porovnávání výkazů firmy v delším časovém horizontu, pro srovnávání výsledků firmy v rámci oboru jako celku, pro porovnání výkazů v rámci vnitropodnikových útvarů, pro komparaci výsledků firmy se srovnatelnými firmami v oboru. Nevýhody procentní analýzy: Neukazuje příčiny změn, absolutní základna pro výpočet se mění, vykazované údaje mohou být obsahově nesrovnatelné. (Vorbová, 1997) 2.6.3 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele jsou někdy nazývány ve finanční analýze fondy finančních prostředků. Jedná se o rozdíl mezi některými položkami krátkodobých aktiv a krátkodobých pasiv. Mezi nejčastější fondy patří čistý pracovní kapitál a čisté finanční prostředky. Slouží především k analýze finanční situace s orientací na likviditu společnosti. (Knápková, 2010) Čistý pracovní kapitál (net working capital) Je nejčastěji užívaným ukazatelem vypočteným jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. Ty mohou být vymezeny od splatnosti 1 rok až po splatnost 3 měsíční, což umožňuje oddělit výstižněji v oběžných aktivech tu část finančních prostředků, která je určena na brzkou úhradu krátkodobých dluhů (závazků), od té části, která je relativně volná a kterou chápeme jako určitý finanční fond. Pro finančního manažera představuje tento fond součást oběžného majetku, financovanou dlouhodobým kapitálem, čili je částí dlouhodobého kapitálu vázaného v oběžném majetku. Jde tedy o relativně volný kapitál, který je využíván k zajištění hladkého průběhu hospodářské činnosti. (Sedláček, 2001) Čistý pracovní kapitál lze vyjádřit následujícím vztahem: ČPK = celková oběžná aktiva - celkové krátkodobé dluhy 23

Čisté pohotové prostředky Čisté pohotové prostředky se používají pro sledování okamžité likvidity společnosti. Zohledňuje méně likvidní až nelikvidní položky oběžného majetku. Ukazatel představuje rozdíl mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky, kde za pohotové peněžní prostředky považujeme pouze nejlikvidnější aktiva (peníze na pokladně a běžných účtech). (Sedláček, 2001) Čisté pohotové prostředky lze vyjádřit následujícím vztahem: ČPP = pohotové peněžní prostředky okamžitě splatné závazky Pro podnik je nevýhodné, když jsou čisté pohotové prostředky mají příliš nízkou hodnotu, to může značit problémy s likviditou. Příliš velké hodnota ukazatele naopak poukazuje na nevyužité peněžní prostředky. 2.6.4 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou nejoblíbenější a také nejrozšířenější metodou finanční analýzy, neboť umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách firmy. Nejčastěji vychází z účetních dat. Můžeme je chápat jako určité síto, jež zachytí oblasti vyžadující hlubší analýzu. (Sedláček, 2001) Konstrukce poměrových ukazatelů vychází ze znalosti určitých vztahů mezi dvěma či více absolutními hodnotami. Předmětem další části budou nejpoužívanější poměrové ukazatele, členěné do následujících skupin: Ukazatele rentability, ukazatele likvidity, ukazatele zadluženosti a finanční struktury, ukazatele aktivity. (Landa, 2008) 2.6.4.1 Rentabilita Rentabilita neboli výnosnost vloženého kapitálu. Vyjadřuje schopnost podniku generovat zisk na základě realizovaných tržeb. Tržbami se zpravidla rozumí součet tržeb z hlavních podnikových činností (součet tržeb z prodeje zboží a z prodeje výrobků 24

a služeb, popřípadě další, které lze považovat za klíčovou činnost podniku). V praxi lze použít několik variant tržeb. Rentabilita podniku se porovnává s oborovými průměry. (Landa, 2008) Ukazatele v oblasti ziskovosti, resp. nákladovosti, mají zejména podobu absolutních hodnot (které byly již zmíněny v rámci horizontální a vertikální analýzy, např. vývoj tržeb a provozního zisku), upravených hodnot vypovídajících o ziskovosti nebo se jedná poměrové ukazatele vyjadřující vztah zisku a tržeb, resp. vztahu určitého typu nákladů vzhledem k tržbám. (Landa, 2008) V práci budou využity dva typy zisku, a to EBIT a EAT. EBIT: Zisk před úroky a zdaněním, anglickou zkratkou je EBIT (Earnings befor Interest and Taxes). EAT: Jedná se o zisk po zaplacení daní a úroků, anglickou zkratkou je EAT (Earnings after taxes). Rentabilita vlastního kapitálu (ROE- Return on equity) zisk ROE = vlastní kapitál Míra zisku vypočtená z vlastního kapitálu je ukazatelem, pomocí kterého mohou akcionáři, majitelé a další investoři zjistit, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos, tj. zda je využíván s intenzitou, která odpovídá velikosti jejich investičního rizika. (Sedláček, 2001) Jak uvádí Knápková (2010) ve své publikaci, problémem ukazatele ROE je, že pokud je počítána jako podíl zisku k vlastnímu kapitálu z údajů ke stejnému datu, může dojít k chybě a podhodnocení skutečné ziskovosti společnosti. Jako zdůvodnění Knápková (2010) uvádí, že když je zisk tvořen průběžně během roku, a tak není k dispozici v plné výši jako zdroj financování aktiv podniku. Jako implikace tohoto problému je, že počítáme s vyšším jmenovatelem, než jaký byl ve skutečnosti, a proto může být výsledek nižší. 25

Rentabilita aktiv (ROA- Return on assets) ROA = zisk celková aktiva Ukazatel rentability celkových aktiv poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů byla financována (vlastních, cizích, krátkodobých, dlouhodobých). Ukazatel měří produkční sílu podniku. (Sedláček, 2001) Rentabilita tržeb (ROS- Return of sales) ROS = zisk tržby Tržby ve jmenovateli představují tržní ohodnocení výkonů firem za určité časové období (rok, měsíc, týden, den). Výkony dobře známé z doby centrálního řízení měří výkonnost firmy (množství výrobků, služeb vyprodukovaných v určité době), tj. jak účinně využije všechny své prostředky (kapitál, personál, budovy stroje) k vytvoření hodnot, s nimiž se uchází o přízeň na trhu. Teprve tržní uznání výsledků práce firmy stanoví jejich cenu, která se do firmy vrátí k pokrytí nákladů a k vytvoření zisku. (Sedláček, 2001) Finanční páka (gearing) Index F P = aktiva vlastní kapitál Index finanční páky je poměre aktiv podniku k výnosnosti dlouhodobých zdrojů. Ukazatel říká, zda je výhodné použít cizí kapitál k financování společnosti. 26

2.6.4.2 Likvidita Likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit své splatné závazky, tj. platební schopnost. Podstatou likvidity je vzájemný vztah mezi složkami oběžného (krátkodobého) majetku a krátkodobými závazky. Ve finančním pojetí jde tedy o řešení následující otázky: Má podnik k určitému okamžiku dostatek peněžních prostředků k úhradě svých závazků. (Landa, 2008) Každý podnik má k dispozici určité platební prostředky (hotové peněžní prostředky, pohledávky nebo např. zásoby zboží), které může ihned (v případě peněžních prostředků), nebo v krátké době (po přeměně pohledávek v hotovost a po prodeji zásob a z nich vzniklých pohledávek) použít k úhradě krátkodobých závazků vůči obchodním partnerům, pracovníkům, státu či jiným subjektů. (Landa, 2008) Z hlediska časového období, za které zkoumáme problémy likvidity, je nutné rozlišit tři základní stupně likvidity: Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita = krátkodobý finanční majetek krátkodobé závazky Uvažuje jen nejlikvidnější prostředky, které jsou okamžitě k dispozici. Doporučené hodnoty se pohybují od 0,5 do 1,1. Hodnota vyšší jak 1 značí, že firma je schopna okamžitě splatit veškeré krátkodobé závazky, ale na druhou stranu váže přebytečné finanční prostředky, které nejsou využity efektivně. (Mallya, 2006) Pohotová likvidita oběžná aktiva - zásoby Pohotová likvidita = krátkodobé závazky Je považována za nejdůležitější ukazatel likvidity, ukazuje schopnost společnosti splatit krátkodobé závazky. Ukazatel pohotové likvidity vylučuje sporné položky, které 27

jsou představovány zejména zásobami z výpočtu, protože zásoby mohou být např. neprodejné. Doporučené hodnoty se pohybují od 1 až do 1,5. (Mallya, 2006) Běžná likvidita Běžná likvidita = oběžná aktiva krátkodobé závazky Je ukazatel hodnotící celkovou likviditu podniku, uvažovanou z celého objemu oběžných aktiv. Podnik vykazuje dobrou likviditu, jestli se hodnota ukazatele pohybuje v rozmezí 1,7 až 3 respektive 2 až 2,5. Hodnota je závislá na charakteru podniku, produkci a odvětví. Tento ukazatel zahrnuje do výpočtu i položky, jejichž likvidita, zpeněžení, může být do jisté míry sporná. (Mallya, 2006) 2.6.4.3 Ukazatele zadluženosti Pod pojmem zadluženost je možné si představit skutečnost, že společnost využívá k financování svých aktiv a činností cizí zdroje (jak krátkodobé, tak dlouhodobé). Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko, že společnost nebude v budoucnu moci dostát svým závazkům. Samostatnou otázkou je, jaký má být optimální poměr vlastního a cizího kapitálu. Pro určitá odvětví existují vyzkoušené poměry kapitálové struktury, popřípadě můžeme vycházet i z časových řad z minulosti nebo uvedených v prognóze. Existují důvody pro a proti používání cizího kapitálu jako takového. (Smejkal, 2005) Důvody pro používání cizího kapitálu Podnikatel nedisponuje dostatečně velkým vlastním kapitálem nezbytným k založení podniku jeho provozu nebo další rozvoj, použitím cizího kapitálu nevznikají věřiteli žádná práva k podniku jako takovému (poskytovatelé cizího kapitálu mohou vyvíjet nepřímý tlak na finanční řízení ve společnosti, ale nemají významnější vliv na běžný chod společnosti), 28

cizí kapitál je většinou levnější než vlastní kapitál (akcionáři nesou největší riziko), cizí kapitál s sebou přináší zlevnění nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti, s používáním cizího kapitálu je spojen daňový efekt a působení tzv. finanční páky. Důvody proti použití cizího kapitálu Cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tím snižuje jeho finanční stabilitu, při sjednávání úvěru jsou společnosti často nuceny vystavovat záruky za poskytnutí úvěru, nejčastěji ve formě zástavy stálých aktiv, výjimečně i budoucích zisků, každý další dluh je dražší a je obtížnější jej získat: dostupnost kapitálu je silně ovlivněna ratingovým ohodnocením společnosti, respektive ohodnocením investora, vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, které musí být přizpůsobeno věřitelům, s růstem zadluženosti roste i úroková míra v důsledku větší rizikovosti pro věřitele (typicky banky). (Smejkal, 2005) Koeficient zadluženosti (debt equity ratio) Má stejnou vypovídací schopnost jako celková zadluženost. Oba rostou s tím, jak roste proporce dluhů ve finanční struktuře firmy. Celková zadluženost roste lineárně (až do 100 %), zatímco koeficient zadluženosti roste exponenciálně až k nekonečnu. Tento ukazatel je významné sledovat, když si chce brát společnost úvěr, banky totiž dle jeho výše rozhoduje o poskytnutí či neposkytnutí úvěru. Ukazatel se sleduje v čase a signalizuje, kdy může dojít k ohrožení splácení věřiteli. Krátkodobé zdroje financování jsou brány jako rizikovější, protože se musí splatit dříve, oproti dlouhodobým zdrojům financování. (Sedláček, 2001) Koeficient zadluženosti = cizí kapitál vlastní kapitál 29

Celková zadluženost (debt ratio) Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tzn. čím vyšší je zadluženost firmy ve vztahu k celkovému kapitálu, tím je riziko věřitelů vyšší. Tedy čím větší je podíl vlastního kapitálu, tím je větší bezpečnostní polštář proti ztrátám věřitelů v případě likvidace. Proto věřitelé preferují nízký ukazatel zadluženosti. Vlastníci na druhé straně vyžadují větší finanční páku ke znásobení svých zisků. Doporučená hodnota tohoto ukazatel, jak se odvolává většina autorů odborných publikací, se pohybuje mezi 30-60%. Zde je třeba zohlednit odvětví, ve kterém společnost působí. (Sedláček, 2001) Celková zadluženost = cizí kapitál aktiva Krátkodobá a dlouhodobá zadluženost Při hodnocení zadluženosti podniku je nutné zohlednit časovou strukturu dluhů, s nimiž podnik disponuje. Proto se používají ukazatele krátkodobé a dlouhodobé zadluženosti. Krátkodobé závazky jsou do jednoho roku splatnosti. Dlouhodobé závazky převyšují dobu jednoho roku splatnosti. Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky aktiva Dlouhodobá zadluženost = Úrokové krytí (interest coverage) dlouhodobé závazky aktiva Mezi další ukazatele zadluženosti řadíme ukazatel úrokového krytí (interest coverage). Ten podává informace, kolikrát zisk převyšuje placené úroky. Převrácená hodnota ukazatele se nazývá úrokové zatížení. Literatura uvádí jako postačující, jsou-li úroky pokryty ziskem třikrát až šestkrát. Tuto doporučenou hodnotu je opět nutné brát pouze jako orientační. (Synek, 2003) 30

Úrokové krytí = zisk úroky Doba splácení dluhů Ukazatel určuje, po kolika letech by byl podnik schopen vlastními prostředky splatit své veškeré dluhy (krátkodobý a dlouhodobý cizí kapitál). V zahraničí dosahují finančně zdravé podniky hodnoty menší jak tři roky. (Landa, 2008) cizí zdroje - FM DSD = provozní CF 2.6.4.4 Ukazatele aktivity Měří, jak efektivně firma hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více, než je účelné, vznikají jí zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Má-li jich nedostatek, pak se musí vzdát mnoha potenciálně výhodných podnikatelských příležitostí a přichází o výnosy, které by mohla získat. Obvykle se uvádějí v podobě ukazatelů vyjadřujících vázanost kapitálu ve vybraných položkách aktiv a pasiv, obratovost aktiv (jako inverzní podoba vázanosti aktiv) nebo dobu obratu aktiv (vyjádřenou počtem dnů). (Sedláček, 2001) Obrat celkových aktiv Udává počet obrátek (tj. kolikrát se aktiva obrátí) za daný časový interval (za rok). Pokud intenzita využívání aktiv firmy je nižší než počet obrátek celkových aktiv zjištěný jako oborový průměr, měly by být zvýšeny tržby nebo odprodána některá aktiva. (Sedláček, 2001) Obrat celkových aktic = tržby aktiva 31

Obrat stálých aktiv Má význam při rozhodování o tom, zda pořídit další produkční investiční majetek. Nižší hodnota ukazatele než průměr v oboru je signálem pro výrobu, aby zvýšila využití výrobních kapacit, a pro finanční manažery, aby omezili investice firmy. (Sedláček, 2001) Obrat zásob Obrat stálých aktiv = tržby stálá aktiva Udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob firmy prodána a znovu uskladněna. Pokud ukazatel vychází ve srovnání s oborovým průměrem příznivý (tedy vyšší), znamená to, že firma nedrží zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. (Sedláček, 2001) Doba obratu pohledávek Obrat zásob = tržby zásoby Výsledkem výpočtu ukazatele doby obratu pohledávek je počet dní, během nichž je inkaso peněz za každodenní tržby zadrženo v pohledávkách, tj. průměrná doba, po kterou musí firma čekat na inkaso plateb za své již provedené tržby. Je vhodné ji srovnat s běžnou platební podmínkou, za které firma fakturuje své zboží. Tím podnik zjistí, jaká je platební morálka odběratelů. (Sedláček, 2001) Doba obratu závazků Doba obratu pohledávek = pohledávky denní tržby Udává, jak dlouho firma odkládá platbu faktur svým dodavatelům. Srovnáním s dobou splatnosti přijatých faktur podnik hodnotí, jaká je jeho morálka splácení závazků. (Sedláček, 2001) Doba obratu závazků = závazky vůči dodavatelům 32 denní tržby

3 Analýza současného stavu 3.1 Stručná charakteristika podniku Obchodní firma: Hotel International Brno, a.s. Sídlo: Brno, Husova 16, okres Brno-město, sto, PSČ PS 659 21 Identifikační číslo: 469 74 571 Právní forma: Akciová společnost Základní kapitál: 92 560 000,- Kč V práci bude provedena analýza hotelu International, a.s. se sídlem v Brně. Jedná se o čtyřhvězdičkový kový hotel patřící pat do asociace Best Western s oceněním oceně Premier. Best Western je celosvětový tový řetězec ř sdružující více než 4000 hotelů v 80 zemích po celém světě. Značka ka Premier zaručuje zaru vyšší standard servisu, stylu a kvality. Hotel podniká v oblasti poskytování ubytování a gastronomických služeb. Díky jeho dobré alokaci, která kt je přímo v centru Brna, se může m těšit vysoké návštěvnosti. vnosti. Bezproblémová přístupnost p k BVV přináší ináší další výhodu. Kvalitou poskytovaných služeb patří ří mezi nejlepší v Brně. Obrázek 3: Hotel International Brno Zdroj: www.hotelinternational.cz 33

3.2 Předmět činnosti Společnost se pohybuje v sektoru hotelnictví a poskytuje následující související služby: Maloobchod se smíšeným zboží, specializovaný maloobchod, velkoobchod, ubytovací služby, hostinská činnost, směnárenská činnost, silniční motorová doprava nákladní, masérské služby, reklamní činnost, praní, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží, pronájem a půjčování movitých věcí, pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužící zábavě, provozování solárií, provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici, silniční motorová doprava příležitostná, vnitrostátní, neveřejná, provozovaná vozidly o obsazenosti do 9 osob. Ubytování Základním produktem hotelu jsou ubytovací služby, ty tvoří cca 63% z celkových tržeb za rok, jak můžeme zjistit z výroční zprávy. Hotel disponuje 261 pokoji, a to 123 jednolůžkovými, 130 dvojlůžkovými a 9 pokoji typu junior suit, které nabízí nejvyšší kvalitu komfortu a služeb. Pokoje jsou vybaveny koupelnou, WC, telefonem s přímou provolbou, přípojkou pro PC, TV se satelitním příjmem, hotelovým informačním systémem Eclipse, placeným TV programem, minibarem a sejfem. Všechny pokoje a většina ostatních prostor hotelu jsou pokryty WiFi signálem, všechny pokoje jsou také vybaveny internetovou přípojkou typu LAN. 34

Novinku, kterou hotel chystá, je otevření posledního patra hotelu pod názve Executive floor. Toto patro nabízí pro nejnáročnější zákazníky meeting room a po celý den občerstvení v executive lounge, kancelářské vybavení včetně počítače, check out na objednanou hodinu, sekretářské a recepční služby přímo na patře a privátní výtah do fitness centra. (International, 2011) Gastronomie Produktem hotelu, mimo hotelnické služby, jsou i služby gastronomické. Stravování tvoří cca 32% z celkových tržeb za rok, jak vyplívá z výroční zprávy hotelu. Zde musí být zdůrazněno, že je potřeba odečíst náklady, které jsou u gastronomických služeb nejvyšší. V hotelu jsou umístěny tři typy kuchyní. První z nich je studená kuchyně, v níž se připravují studené pokrmy. Druhou je klasická teplá kuchyně, kde jsou připravovány hlavní chody a polévky. Třetí je cukrárna, kde jsou připravovány cukrářské výrobky vlastní výroby všeho druhu. Návštěvník si tak může vybrat ze široké palety jídel. Image kuchyně vylepšuje její šéfkuchař Miroslav Husák, který je členem Českého národního kuchařského týmu s mnoha světovými oceněními. Hotel dále působí v oboru cateringu, a to již od svého vzniku v roce 1962. Byl spoluorganizátorem akcí, které probíhaly i mimo hotel při zahájení veletrhů v pavilonech na brněnském výstavišti, v městských divadlech, muzeích a dalších společenských a historických prostorách ve městě. Těchto akcí hotel organizuje více jak 200 ročně. (International, 2011) Další služby Mezi další služby lze řadit pronájem konferenčních místností. To tvoří asi 5% z celkových tržeb hotelu, jak je uvedeno ve výroční zprávě. Hotelové kongresové centrum je tvořeno dvěma velkými sály pro 263 a 350 osob, které jsou vzájemně propojitelné. Dále sedm konferenčních místností pro 12 74 osob. Fitness centrum slouží jak hotelovým hostům, tak i široké veřejnosti. V jeho areálu také můžeme nalézt bazén se slanou vodou, whirpool, finskou saunu, infra saunu a parní saunu. (International, 2011) 35

3.3 Vývoj společnosti Zakladatelem hotelu v roce 1962 byla firma ČEDOK a.s., která podniká ve zprostředkování zájezdů. Ta vlastnila hotel až do roku 1992, kdy přešel do soukromého vlastnictví. Vlastníky hotelu jsou v současné době JUDr. Radim Bartoněk, Pavel Brdička, Kristýna Jiříková a Petr Mohelský. Základní kapitál hotelu činí 92 560 000 Kč. Přibližný počet zaměstnanců je 180. Hotel prošel za 47 let své existence několika rekonstrukcemi, dostavbami a v neposlední řadě modernizacemi, které jsou nezbytnou součástí udržení standardů a kroku s konkurencí. Nejvýznamnější změnou bylo zastřešení otevřeného atria a jeho proměna v kavárnu, která proběhla na konci 70. let. Nyní je tato kavárna známá pod jménem Siesta. Neustálé změny v trendech hoteliérství proměnily kavárnu Kaskáda v druhý kongresový sál. Mezi další změny interiéru patřily: rekonstrukce recepce, průběžné inovování pokojů tak, aby vyhovovaly požadavkům zákazníků a standardům čtyřhvězdičkového hotelu, inovace restaurací Plzeňka a Luculla, kongresových prostor a a technického zázemí hotelu. Samostatným projektem bylo vybudování wellness a fitness centra, které je součástí hotelu. (Sedmera, 2009) Mezi nejvýznamnějšími hosty, kteří hotel navštívili, byli Alžběta II., královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Hosty byli také bývalý a současný prezident České republiky- Václav Havel a Václav Klaus, finský prezident Martí Ahtisaari, polský prezident Aleksander Kwaśniewski a bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová a mnoho dalších. O popularitě hotelu dnes i v jeho historii svědčí i jeho oblíbenost mezi významnými osobnostmi ČR i světa. (International, 2011) 3.4 Podnikové okolí Následující kapitola se bude zabývat podnikovým okolím, které zahrnuje následující analýzy: SLEPTE analýza, Porterova analýza a McKinsey analýza 7S. 36

3.4.1 SLEPTE analýza Slepte analýza, jak bylo popsáno v teoretické části, zahrnuje analýzu sociálních, legislativních, ekonomických, politických, technologických a ekologických faktorů, které podnik ovlivňují. Sociální Protože Brno je město, které se výrazně rozvíjí a obyvatel v produkčním věku přibývá, má hotel dobrou pozici pro další vlastní rozvoj. Ubytování využívá především zahraniční klientela, jak obchodníci, kteří navštěvují BVV, průmyslovou zónu Černovické terasy a Technologický park, tak i turisté ze západní Evropy, kteří jsou zvyklí na vyšší standard ubytování, který jim hotel zaručí. Moderní dopravní prostředky, globalizace a zájem lidí cestovat, napomáhají hoteliérství v globálním měřítku. Podle Českého statistického úřadu měla Česká republika k 31. prosinci loňského roku 10 532 770 obyvatel, což bylo o 26,0 tisíce více než ke stejnému datu roku 2009. Počet novorozenců v roce 2010 byl 117,2 tisíc dětí. Mimo jiné bylo matričními úřady zaregistrováno 20 novorozenců z utajených porodů a babyboxů. Po vrcholu zvýšené porodnosti v roce 2008 klesá druhým rokem počet narozených. Avšak toto číslo není nijak drastické, jedná se zhruba o jedno procentní úbytek. (ačsú, 2011) Dále se dle ČSŮ se v roce 2009 v hromadných ubytovacích zařízeních na území Jihomoravského kraje ubytovalo 853 tisíc hostů, což bylo druhé největší číslo z pohledů krajů po hlavním městě Praze s 3,3 mil. hostů. Meziročně došlo na jižní Moravě k největšímu, téměř dvanácti procentnímu snížení návštěvnosti ubytovacích zařízení, které představovalo pokles o 112 tisíc hostů v důsledku ekonomické krize, která představuje pro hotely značnou hrozbu. (bčsú, 2011) Pokud se zaměříme na gastronomické zařízení, pak lze vysledovat, že zde hlavní klientelu tvoří obyvatelé Brna v nejčastějším věkovém rozmezí 30-50 let. Zvyšující se životní úroveň také napomáhá růstu tržeb. 37

Legislativa Zde můžeme hovořit a o zákonech, vyhláškách a nařízeních, které by mohly mít jakýkoliv dopad na firmu. Za aktuální změny, které se podniku dotknou, můžeme považovat: Změna sazeb daně z přidané hodnoty v roce 2010, další návrh o zvýšení daně z přidané hodnoty, který je projednávám poslanci, novelu zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, důchodová reforma. První uvedenou změnou bylo od 1. 1. 2010 zvýšení snížené sazby daně z 9 % na 10 % a základní sazby daně z 19 % na 20 %. Další změnu daně z přidané hodnoty, kterou projednávají poslanci Parlamentu České republiky, je zařazení skoro všech položek v snížené sazbě DPH do standardní sazby daně 20%. Podle asociace hotelů a restaurací by byla tato daň v případě potravin a stravovacích a ubytovacích služeb v naší zemi jedna z nejvyšších v EU a prakticky nejvyšší ve středoevropském regionu a jak dále argumentuje, tomu ovšem neodpovídá parita kupní síly spotřebitelů. Další jednání napoví, jestli tato změna jednoznačně projde. Uvažovaná změna představuje další hrozbu. (Juračka, 2011) Jako jednu z dalších změn, která se dotýká provozování gastronomických zařízení, je změna zákona č. 305/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb.,o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Jedná se o informace, zdali se jedná o kuřácké či nekuřácké zařízení, a to přesně ve znění: Nekuřácké zařízení; musí být označeno grafickou značkou Kouření zakázáno", kuřácké zařízení; musí být označeno grafickou značkou Kouření povoleno", zařízení s vyhrazenými prostorami; musí být označeno grafickou značkou Stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky". (AHR, 2010) Chystaná důchodová reforma bude mít vliv nejen na zaměstnance, ale především na zaměstnavatele, pokud dojde ke změně zákonů. To bude pro podniky nákladné a složité. 38

Ekonomika Ekonomickou situaci v České republice značně ovlivnila ekonomická krize ve světě, způsobená špatně krytými hypotečními půjčkami v USA. Její vliv mohou podniky pociťovat ještě nyní. Nejcitelnější dopad byl zaznamenán v roce 2009, kdy se dramaticky snížilo HDP a zvýšila nezaměstnanost, snížil export a poptávka po zbožích a službách. Jednotlivým ekonomikám ukazatelům se věnuje analýza níže, pro kterou jsou čerpány tabulková data z ČSÚ (2011). Prvním ukazatelem je HDP (Gross domestic product), který ukazuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořenou za dané období na určitém území, tedy nám určuje výkonnost ekonomiky států. Česká republika se nacházela v sestupné fázi hospodářského cyklu od poloviny roku 2007, což se projevovalo snižujícím se HDP. Světová finanční krize vyvolala snížení poptávky po českých výrobcích. Důsledek byl další pokles HDP pro exportně orientovanou ekonomiku. Oslabeným podnikům nepomohlo ani přísnější posuzování poskytovaní úvěrů od bankovních institucí. V konečném důsledku se růst HDP ocitl v posledním čtvrtletí roku 2008 na čísle -0,1 %. V roce 2009 byl zaznamenán další reálný pokles tohoto ukazatele o 4,3 % oproti roku 2008. Zde vrcholila finanční krize a opatrnost investorů. Hrubý domácí produkt, očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy, vzrostl v roce 2010 celkem o 2,3 %. To bylo zapříčiněno především rostoucí průmyslovou výrobou spojenou s exportem a poptávce po službách. Významnou roli pro budoucí vývoj sehrály volby do Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky v květnu 2010, kde je aplikována restriktivní politika, jak bylo přepokládáno. Nezaměstnanost ovlivnila, tak jako ostatní ekonomické ukazatele, finanční krize. Podniky po letech prosperity změnily personální politiku a nezaměstnanost začala prudce stoupat počátkem roku 2009, kde bylo snižování počtu zaměstnanců nejcitelnější. Nezaměstnanost se zvedla z konce roku 2008, kde byla 5,3 %, na rekordních 9,9 % koncem roku 2009. V celém roce 2010 se nezaměstnanost držela kolem devíti procentních bodů, kromě sezonních výkyvů, kde byl zaznamenán pokles o jeden procentní bod. K současnému datu je nezaměstnanost 9,6 %, počet uchazečů o práci je 566 896 a počet volných pracovních míst vzrostl o 2,5 % na 32 164. Dalším ekonomickým údajem je inflace, která je vyjádřena procentním přírůstek indexů spotřebitelských cen. Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Nejvyšší inflace byla rekordně zaznamenána v lednu 2008, kde se její hodnota 39