Finanční analýza podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Finanční analýza podniku Bakalářská práce Autor: Pavel Hošek Bankovní management, bankovní manaţer Vedoucí práce: Ing. Hana Vávrová, Ph.D. Praha duben, 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne 13. dubna 2010 Pavel Hošek

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucí práce paní Ing. Haně Vávrové, Ph.D. za její vstřícnost, obětavost a odbornou pomoc, dále pak panu JUDr. Danielu Šťastnému za jazykovou korekturu, za cenné rady a zkušenosti, které získal svojí dlouholetou praxí, své rodině za trpělivost a psychickou podporu.

Anotace Tato práce se zabývá hodnocením finančního zdraví a výkonnosti podniku Metrostav a.s. za pomocí ukazatelů a metod ekonomické analýzy. V první teoretické části byly za vyuţití odborné literatury popsány základní metody a postupy finanční analýzy, vysvětleny některé základní pojmy a prezentovány moţné výsledky. Obsahuje způsob provedení vertikální a horizontální analýzy, analýzy peněţních fondů, způsob výpočtu poměrových ukazatelů, vyuţití souhrnných indexů hodnocení podniku, hodnotových ukazatelů a postup rozkladu vybraných poměrových ukazatelů. V druhé praktické části byla na základě údajů z výročních zpráv za 5 let a dříve popsaných postupů vypracována finanční analýza podniku Metrostav a.s. a její výsledky porovnány s průměrnými hodnotami podniků v odvětví podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu. Třetí závěrečná část obsahuje shrnutí zjištěných výsledků a prezentaci v podobě hodnocení finanční zdraví a výkonnost podniku. Annotation This work deals with the evaluation of the financial health and efficiency of Metrostav a.s. by means of relevant indicators and methods used in economic analyses. The first theoretic part describes basic methods and routes of financial analyses by using special literature, explains some fundamental terms and presents possible results. This part includes the ways of vertical and horizontal analyses, analyses of money funds, the method of ratio indicator calculations, the use of total index in the company evaluation, value indicators and the breakdown process of selected ratio indicators. The second practical part includes a financial analysis of Metrostav a.s. made upon the dates from the annual reports for the previous 5 or more years, the results of which are compared with the average values of sector companies as provided by the Ministry of Industry and Trade. The final third part summarizes the ascertained results and presents by way of evaluation the financial health and efficiency of the company.

Obsah ÚVOD... 7 1. POPIS ELEMENTÁRNÍCH METOD FINANČNÍ ANALÝZY... 10 1.1 HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ANALÝZA... 10 1.1.1 Horizontální analýza... 10 1.1.2 Vertikální analýza... 11 1.2 ANALÝZA ČPK... 12 1.3 ANALÝZA CF... 14 1.4 POMĚROVÉ UKAZATELE... 15 1.4.1 Ukazatele rentability... 16 1.4.2 Ukazatele aktivity... 18 1.4.3 Ukazatele zadluženosti... 21 1.4.4 Ukazatele likvidity... 23 1.4.5 Ukazatele produktivity práce... 26 1.4.6 Ukazatele kapitálového trhu... 27 1.5 HODNOTOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI... 29 1.5.1 Ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA... 29 1.5.2 Ukazatel ekonomické přidané hodnoty - EVA (výpočet podle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR)... 30 1.6 SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ PODNIKU... 35 1.6.1 Altmanův index... 35 1.6.2 Indexy IN01 a IN05... 36 1.6.3 Index bonity... 37 1.7 SOUSTAVY UKAZATELŮ... 38 1.7.1 Du Pontův rozklad základní... 38 1.7.2 Du Pontův rozklad rozšířený... 39 1.8 POROVNÁNÍ VYBRANÝCH ANALÝZOU ZJIŠTĚNÝCH HODNOT S VÝSLEDKY PRŮMĚRNÉHO PODNIKU V ODVĚTVÍ STAVEBNICTVÍ... 41 2. APLIKACE METOD FINANČNÍ ANALÝZY... 41 2.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O ANALYZOVANÉ SPOLEČNOSTI... 41 2.1.1 Historie společnosti... 41 2.1.2 Základní údaje o společnosti... 42 2.1.3 Popis skupiny Metrostav... 43 2.1.4 Vlastnická struktura a management... 45 2.1.5 Zákazníci společnosti a významné zakázky... 46 2.1.6 Odvětví stavebnictví... 48 2.2 HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY... 49 2.3 HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY... 57 2.4 ANALÝZA ČPK... 62 2.5 ANALÝZA CF... 64 2.6 ANALÝZA POMOCÍ POMĚROVÝCH UKAZATELŮ... 66 2.6.1 Ukazatele rentability... 66 2.6.2 Ukazatele aktivity... 67 2.6.3 Ukazatele zadluženosti... 68 2.6.4 Ukazatele likvidity... 70 2.6.5 Ukazatele produktivity práce... 71 2.6.6 Ukazatele kapitálového trhu... 73 2.7 HODNOTOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI... 76 2.7.1 Ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA... 76 2.7.2 Ukazatel ekonomické přidané hodnoty - EVA (výpočet podle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR)... 76 2.8 SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ PODNIKU... 78 2.8.1 Altmanův index... 78 2.8.2 Indexy IN01 a IN05... 79 2.8.3 Index bonity... 80 2.9 DU PONTŮV ROZKLAD (ZÁKLADNÍ I ROZŠÍŘENÝ)... 80 5

2.9.1 Du Pontův rozklad základní... 81 2.9.2 Du Pontův rozklad rozšířený... 82 2.10 POROVNÁNÍ VYBRANÝCH ANALÝZOU ZJIŠTĚNÝCH HODNOT S VÝSLEDKY PRŮMĚRNÉHO PODNIKU V ODVĚTVÍ STAVEBNICTVÍ... 84 ZÁVĚR... 87 6

Úvod Finanční analýza je základním podkladem pro finanční řízení podniku a posuzování jeho finanční kondice. Jejím základním cílem je pokud moţno komplexně a objektivně vyjádřit současnou finanční situaci podniku, zjistit jeho silné a slabé stránky s tím, ţe zjištěné informace mohou napomoci k predikci budoucího vývoje firmy. Správně provedená a interpretovaná analýza můţe poskytnout cenné informace všem zájemcům, aby se mohli na jejich základě kvalifikovaně rozhodnout a omezit tak svoje rizika. Způsob provedení finanční analýzy závisí na potřebách uţivatele, pro kterého je zpracovávána a na otázkách, které mají být zodpovězeny. Její výsledky mohou slouţit jak uţivatelům uvnitř podniku, tak, uţivatelům externím. Z uvedeného je zřejmé, ţe výsledky finanční analýzy mohou být vyuţívány k různým účelům. Hlavním interním uţivatelem výstupů finanční analýzy je management, který vyuţívá její výstupy finančnímu řízení firmy, tedy plánování, dlouhodobému i operativnímu řízení podniku a kontrole, případně přijímání opatření pro zlepšení finančního zdraví firmy. Její výstupy slouţí managementu pro formulování podnikatelských záměrů, strategií, cílů a politik, pro rozhodování o majetkové a finanční struktuře podniku (struktura finančních zdrojů s ohledem na jejich cenu a nejvhodnější alokaci), investiční a cenové politice, řízení zásob. Hlavními vnějšími zájemci o informace o hospodářském stavu společnosti jsou především investoři, kteří se zajímají o rizikovost a výnosnost vloţených prostředků. Po realizaci investice mají moţnost prostřednictvím finanční analýzy sledovat, jak management společnosti nakládá s investovaným kapitálem. Dalšími subjekty, které se nějakým dalším způsobem mohou podílet na financování podniku, jako například různé skupiny věřitelů, dodavatelé, které zajímá především návratnost vloţených prostředků. Výsledky finanční analýzy mohou shora uvedeným subjektům naznačit, zda vůbec a do jaké míry se mohou v podniku finančně angaţovat, za jakých podmínek mohou podniku zapůjčit prostředky a za jakých podmínek mohou poţadovat jejich splácení. Dalšími zájemci jsou subjekty, které jsou zainteresovány na chodu podniku. Mezi ně patří dodavatelé, které kromě moţného provozního financování subjektu analýzy prostřednictvím obchodního úvěrování můţe zajímat i perspektiva odběratele a to jak z důvodu ukončení obchodní spolupráce a moţného hledání nových odběratelů, jakoţ i z hlediska případných změn výrobního programu nebo struktury a objemů prodávaného zboţí. Druhou podobnou 7

skupinou jsou odběratelé, které především zajímá, zda dodavatel subjekt analýzy bude schopen plnit své závazky v oblasti dodávané produkce nebo zboţí. Dalšími zájemci o výsledky finanční analýzy podniku jsou poradenské firmy, konkurenční podniky atp. Specifickou skupinou mohou být potenciální nebo zaměstnanci a státní orgány. O finanční situaci podniku se mohou zajímat i analytici, daňoví poradci, burzovní makléři, novináři a rovněţ veřejnost. Shora vymezené okruhy uţivatelů vyuţívají k provedení analýzy částečně odlišné zdroje informací. Zatímco management můţe k provedení interní analýzy vyuţívat všech dostupných údajů z finančního a manaţerského účetnictví, vnitropodnikových evidencí, kalkulací, apod., moţnosti externího uţivatele jsou omezené na veřejně dostupné informace, např. zveřejňované výroční zprávy nebo údaje poskytnuté na vyţádání společností. Společným a základním zdrojem pro obě skupiny uţivatelů finančních informací jsou údaje z účetní závěrky, která je tvořena rozvahou, výkazem zisku a ztrát a přílohou k účetním výkazům. Součástí přílohy mohou být další dva výkazy a to přehled o peněţních tocích (výkaz Cash Flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu. Rozvaha a výkaz zisku a ztrát jsou v rámci jejich horizontální a vertikální analýzy vyuţívány k vyhodnocení absolutních hodnot jejich jednotlivých poloţek, jejich změn a výpočtu indexů. Dalším krokem je výpočet poměrových ukazatelů (rentability, aktivity, zadluţenosti, likvidity produktivity práce a kapitálového trhu), vyhodnocení aplikace pravidel financování, analýza pracovního kapitálu, výpočet hodnotových ukazatelů výkonnosti (EVA), souhrnných indexů (Altmanova indexu a indexů IN), případně hodnocení pomocí Du Pontova rozkladu. Rozbor přehledu o peněţních tocích vysvětluje příčiny změn rozdílů mezi stavem peněţních prostředků a jejich ekvivalentů mezi počátkem a koncem účetního období. Podobně za pomoci přehledu o změnách vlastního kapitálu můţeme získat podrobnější informace o příčinách zvýšení nebo sníţení jednotlivých sloţek vlastního kapitálu. Posledním krokem finanční analýzy je srovnávání vybraných zjištěných hodnot s konkurenčními podniky, průměrnými hodnotami podniků téhoţ odvětví, příp. s doporučenými (empirickými) hodnotami. Cílem této bakalářské práce je posoudit na základě údajů z výročních zpráv za 5 let pomocí ukazatelů a metod ekonomické analýzy finanční zdraví a výkonnost vybraného podniku. Pro přiblíţení pouţitých postupů a současně obsahuje práce i stručný teoretický výklad o základních metodách finanční analýzy. Z tohoto důvodu je rozdělena do dvou částí - na metodologickou a praktickou. 8

První část se věnuje úloze finanční analýzy a prezentuje její základní metody a postupy, způsob výpočtu jednotlivých finančních ukazatelů, jejich výklad a vyuţití. Tato část naznačuje strukturu a postupy realizované v praktické části práce. V druhé části jsou prakticky prezentovány vertikální a horizontální analýza, analýza peněţních fondů (CF a ČPK), poměrové ukazatele, souhrnné indexy hodnocení podniku, hodnotové ukazatele a rozklady vybraných poměrových ukazatelů. Závěrem této části jsou zjištěné hodnoty vybraných ukazatelů porovnány s výsledky průměrného podniku v příslušném odvětví na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Finanční analýza je provedena z pohledu externího uţivatele, tedy s vyuţitím veřejně dostupných údajů, zejména výročních zpráv analyzovaného podniku. Z toho pramení některá omezení, jako například vysvětlení obsahu některých údajů nebo objasnění některých zjištěných skutečností. Výstupem této části práce bude zhodnocení finanční situace analyzované společnosti. 9

1. Popis elementárních metod finanční analýzy 1.1 Horizontální a vertikální analýza Obě analýzy, horizontální i vertikální, jsou vyuţívány k hodnocení vývojových trendů a procentního rozboru absolutních ukazatelů. Časovým změnám absolutních ukazatelů se věnuje analýza vývojových trendů. Vnitřní strukturou absolutních ukazatelů se se zabývá analýza komponent. 1 Zdrojem informací jsou finanční výkazy vyhotovené v rámci roční účetní závěrky: rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k účetním výkazům, jejíţ součástí mohou být i přehled o peněţních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Ani zákon o účetnictví ani příslušná vyhláška neukládají účetním jednotkám posledně jmenované přehledy vyhotovovat a závisí tedy pouze na jejich rozhodnutí. Rozvaha zachycuje údaje o stavu majetku a zdrojů k určitému okamţiku pomocí stavových ukazatelů, výkaz zisku a ztráty obsahuje informace o výnosech a nákladech za daný časový interval prostřednictvím tokových ukazatelů. V přehledu o peněţních tocích je moţné najít vysvětlení rozdílu mezi počátečním a konečným stavem hotovosti a jeho ekvivalentů a v přehledu o změnách vlastního kapitálu jsou zobrazeny údaje o zvýšení nebo sníţení vlastního kapitálu během sledovaného období. V obou případech jsou hodnoty uvedeny pomocí tokových ukazatelů. Při hodnocení je třeba vzít v úvahu vysvětlení k vybraným poloţkám výkazů, které účetní jednotka uvádí v příloze k účetním výkazům. Analýzu je vhodné zahájit vyhodnocením absolutních hodnot významných poloţek výkazů. Prvním krokem je rozbor sumárních poloţek výkazů následovaný porovnáním jednotlivých poloţek. Poloţky je nutné hodnotit ve vzájemném kontextu a s přihlédnutím k jejich relativní velikosti. 1.1.1 Horizontální analýza Horizontální analýza porovnává jednotlivé poloţky výkazů v čase, to znamená v řádcích. Poměřuje hodnotu ukazatele běţného roku s předchozím rokem pomocí výpočtu absolutní výše změny a jejího procentuálního vyjádření k předchozímu roku, coţ lze vyjádřit: 1 Zdroj: KOVANICOVÁ, Dana; KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Praha: POLYGON, 1995. 556 s. ISBN 80-85967-07-3 strana 248 10

2 kde je index odráţející vývoj poloţky ve vztahu k minulému časovému období, t čas a - hodnota poloţky i. Oba vzorce poskytují stejnou informaci. Vyjádříme-li je v procentech (vynásobíme hodnotu indexu 100), tak první vzorec přiřadí vztaţné veličině hodnotu 100, zatímco druhý vzorec nám přímo oznámí, o kolik procent se poloţky změnila. 3 Jestliţe hodnota poloţky v předchozím období má nulovou nebo velmi nízkou hodnotu je vhodnější vyuţít pouze rozdílu, který můţeme vyjádřit: 4 kde je změna oproti minulému období t - čas Bi- hodnota poloţky i. Při interpretaci výsledků nestačí popsat pouze rozsah zjištěných změn, ale je třeba zohlednit vzájemné souvislosti a posuzovat zjištěné změny komplexně. Výsledek je ovlivněn zejména velikostí základny ve výchozím roce. Nezanedbatelnou roli můţe hrát i výše inflace. 1.1.2 Vertikální analýza Základem je procentní vyjádření jednotlivých poloţek výkazu ve vztahu k jedné z poloţek ve vertikálním směru po jednotlivých letech. Při analýze rozvahy jsou její poloţky vyjadřovány jako procento z celkových aktiv, respektive celkového kapitálu. Podobně ve výkazu zisku a ztrát je zpravidla základní poloţkou pro procentuální vyjádření komponent velikost trţeb. 2 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 12 3 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 12 4 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 13 11

Kaţdá poloţka je potom vyjádřena jako procento z trţeb. Poloţky výkazu jsou pak vyjádřeny v poměrových ukazatelích. Hledaný vztah můţeme vyjádřit: 5 kde Pi je hledaný vztah Bi - velikost poloţky - suma hodnot poloţek v rámci určitého celku. Výhodou vertikální analýzy je, ţe umoţňuje snadnější porovnání účetních výkazů z různých období nebo srovnávání různých společností. Vzhledem ke své konstrukci umoţňuje dosaţení výsledků nezávislých na inflaci. 1.2 Analýza ČPK Čistým pracovním kapitálem (ČPK) rozumíme část oběţných aktiv financovanou dlouhodobými zdroji. Jeho výše určuje objem oběţných aktiv, které převyšují část finančních prostředků určenou k úhradě splatných závazků. Podnik tak získá fond, který můţe v případě potřeby vyuţít k financování svých provozních potřeb. ČPK lze vypočítat dvěma způsoby. V prvním případě zjistíme jeho výši odečtením celkových krátkodobých dluhů od celkových oběţných aktiv. Druhou moţností je odečtení hodnoty stálých aktiv od sumy dlouhodobých zdrojů. Řízení ČPK, získávání vhodných vlastních nebo cizích zdrojů pro financování oběţného majetku a jejich alternativní výnosnější umisťování v případě přebytku je jedním ze základních úkolů finančního řízení. Při řízení ČPK dochází ke střetu mezi likviditou a ziskovostí, které tu vzájemně působí proti sobě. Větší objem krátkodobých aktiv zlepšuje likviditu podniku, avšak za cenu niţšího výnosu a tedy i niţší rentability. Podobně je tomu i krátkodobých pasiv, kde zvyšování objemu krátkodobých závazků vede ke sníţení likvidity, ale k niţším nákladům oproti dlouhodobému financování. Celková vázanost kapitálu ve věcných formách oběţných aktiv se nazývá kapitálovou potřebou. 5 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 15 12

Pro analýzu čistého pracovního kapitálu (ČPK) vyuţíváme zejména rozdílových ukazatelů. Ty nám ukazují, jakými zdroji z hlediska času je financován krátkodobý oběţný majetek. Čistý pracovní kapitál I. vypočítáme jako rozdíl oběţného majetku (který zahrnuje zásoby, krátkodobé pohledávky a finanční majetek) a krátkodobých závazků. 6 Čistý pracovní kapitál II. zahrnuje i nevyfakturované krátkodobé pohledávky a krátkodobé závazky, tedy i částky uvedené na dohadných účtech aktivních a pasivních. 7 Čistý pracovní kapitál III. obsahuje na rozdíl od předchozích i částky ostatních aktiv a pasiv (příjmy příštích období, které zahrnují pohledávky zahrnuté do výsledku hospodaření, ale k jejich inkasu dojde později a výdaje příštích období, které jsou budoucími výdaji). 8 Pro analýzu ČPK je moţno vyuţít rovněţ poměrové ukazatele: ČPK II. na aktivech ukazuje, jaký je jeho podíl na celkových aktivech. Doporučená hodnota tohoto ukazatele pro výrobní sféru je 10-15%. 9 10 ČPK II. na tržbách vychází z faktu, ţe velikost pracovního kapitálu je závislá na výkonnosti firmy. Výraznější zvyšování hodnoty ukazatele v čase ukazuje na špatné řízení čistého pracovního kapitálu. 11 6 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 42 7 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 43 8 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 43 9 Zdroj: SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, strana 172 10 Zdroj: SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, strana 172 13

1.3 Analýza CF Přehled o peněţních tocích podává informaci o peněţních tocích v průběhu účetního období v členění na provozní, investiční a finanční činnost. Ve stanoveném členění zobrazuje příčiny rozdílu v objemu peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů mezi koncem a počátkem sledovaného období. Peněţními toky se rozumí přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje) peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů. Peněţními prostředky jsou peníze v hotovosti včetně cenin, peněţní prostředky na účtu včetně přečerpání běţného účtu. Peněţními ekvivalenty můţeme chápat jako krátkodobý likvidní finanční majetek, snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněţních prostředků. Provozní činnost je základní výdělečná činnost podniku. Investiční činností se rozumí zejména pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku z titulu prodeje. V důsledku finanční činnosti dochází ke změnám ve velikosti a sloţení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popř. i krátkodobých závazků. Peněţní toky z provozní činnosti mohou být vykazovány nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření upraven zejména o nepeněţní operace, změny pracovního kapitálu a poloţky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností. Přehled o peněţních tocích můţe být analyzován podobně jako Rozvaha nebo Výkaz zisku a ztráty pomocí horizontální a vertikální analýzy. Hodnoty peněţních toků je moţno vyuţít i k analýze finanční situace podniku pomocí poměrových ukazatelů konstruovaných na bázi cash flow. Rentabilita tržeb z hlediska cash flow ukazuje, jak velký objem peněţních prostředků v Kč byl vyprodukován z 1 Kč trţeb. 12 Výnosnost vložených prostředků v podobě cash flow, poměřuje vyprodukovaný CF z provozní činnosti s celkovými aktivy. Cílem je změřit objem hotovosti, který je podnik schopen získat z 1 Kč hodnoty vlastněného majetku. 11 Zdroj: SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, strana 172 12 Zdroj: KOVANICOVÁ, Dana; KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Praha: POLYGON, 1995. 556 s. ISBN 80-85967-07-3 strana 302 14

13 Krytí úroků pomocí cash flow sděluje, kolikrát jsou vyprodukované peněţní prostředky schopny pokrýt náklady na cizí úročený kapitál. 14 Cash flow na akcii informuje, jak velká suma vytvořených peněţních zdrojů připadá na jednu akcii a kolik by mohlo být akcionářům vyplaceno. 15 Tržní cena akcie na cash flow na akcii ukazuje, jakou částku jsou akcionáři ochotni zaplatit za 1 Kč zisku. 16 1.4 Poměrové ukazatele Poměrové ukazatele vyhodnocují vzájemný vztah mezi dvěma poloţkami účetních výkazů prostřednictvím jejich podílu. Poloţky je třeba vybírat tak, aby výsledný ukazatel podával smysluplnou informaci. Výhodou poměrové analýzy je, ţe umoţňuje sledovat finanční situaci zkoumané firmy v čase a současně jí porovnávat s finanční situací obdobných firem. Podle vyuţitých poloţek výkazů a jejich vzájemného postavení v poměru se poměrové ukazatele člení do skupin oblastí. Nejběţnější klasifikace zahrnuje následující skupiny ukazatelů: 13 Zdroj: KOVANICOVÁ, Dana; KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Praha: POLYGON, 1995. 556 s. ISBN 80-85967-07-3 strana 302 14 Zdroj: KOVANICOVÁ, Dana; KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Praha: POLYGON, 1995. 556 s. ISBN 80-85967-07-3 strana 303 15 Zdroj: KOVANICOVÁ, Dana; KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Praha: POLYGON, 1995. 556 s. ISBN 80-85967-07-3 strana 303 16 Zdroj: KOVANICOVÁ, Dana; KOVANIC, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. Praha: POLYGON, 1995. 556 s. ISBN 80-85967-07-3 strana 303 15

rentability poměřují výsledný efekt (EBIT, čistý zisk) s dalšími poloţkami výkazů aktivity ukazují efektivnost vyuţití zdrojů v závislosti na rychlosti obratu vybraných poloţek rozvahy zadluţenosti zabývají se riziky vyplývajícími z vyuţívání cizích zdrojů a současně i moţností likvidity posuzuje schopnost podniku splácet krátkodobé závazky produktivity práce měří stupeň vyuţití pracovních sil kapitálového trhu hodnotí činnost podniku na základě různých typů ocenění veřejně obchodovatelných akcií z pohledu stávajících i budoucích moţných akcionářů Jednotlivé skupiny obsahují širokou paletu různě konstruovaných ukazatelů, které se v některých případech od sebe mírně liší. Ukazatele mohou být uspořádány do skupin paralelních nebo pyramidových soustav. V paralelní soustavě jsou ukazatele uspořádány do bloků podle cíle jejich měření a jednotlivé bloky jsou si v rámci výsledného porovnávání rovny. To znamená, ţe pro celkové hodnocení je podstatné, aby hodnocení bylo v kaţdém směru vyváţené. U pyramidové soustavy dochází k rozkladu syntetického ukazatele, který je vybrán podle cíle analýzy. Tímto způsobem je moţné zjistit příčiny změn rozkládaného ukazatele a změřit intenzitu působení jeho jednotlivých sloţek. 1.4.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří mezi nejdůleţitější poměrové ukazatele, protoţe poměřují výsledný efekt podniku s vhodnou srovnávací bází (vstupem). Podle cíle je k tomuto účelu moţno vyuţít poloţky ze strany aktiv, pasiv, případně nějakou další základnu. Z výsledných hodnot můţeme zjistit, jak se řízení aktiv, pasiv a likvidity promítá do rentability. Ukazatele rentability deklarují, jaký výsledný efekt v Kč (čitatel) byl vytvořen na 1 Kč hodnoty srovnávací základny (jmenovatele). Ukazatel rentability investovaného kapitálu (ROCE Return on Capital Employed) ukazuje, jak vysokého provozního hospodářského výsledku před úhradou úroků a zdaněním dosáhl podnik na 1 Kč investovanou akcionáři a případně i věřiteli. 17 16

kde EBIT je zisk před úhradou úroků a zdaněním VK - vlastní kapitál R rezervy D dlouhodobé závazky B bankovní úvěry dlouhodobé Ukazatel rentability celkových aktiv (ROA Return on Assets) poměřuje výsledný efekt s celkovými aktivy. Vzhledem k tomu, ţe ve jmenovateli jsou uváděna celková aktiva zahrnující aktiva pořízená jak z vlastních tak i cizích zdrojů, je vhodné, aby na místo konečného efektu hospodaření (čitatele) byl dosazen zisk před úhradou úroků a zdaněním (EBIT Earnings Before Interest and Tax). Tím je zajištěno porovnání celkového výnosu a celkových zdrojů. Pokud by pro výpočet ukazatele byl pouţit čistý zisk, bude hodnota ukazatele ovlivněna strukturou zdrojů a z důvodu sníţení zisku o zaplacené úroky bude problematické srovnávání s podniky s rozdílnou kapitálovou strukturou. Zároveň se vyhneme problémům se srovnatelností, jestliţe v čase došlo ke změnám sazby daně ze zisku. 18 kde EBIT je zisk před úhradou úroků a zdaněním A celková aktiva Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE Return on Equity) poměřuje zisk s vlastním kapitálem. Udává, jak velkého čistého zisku bylo dosaţeno na 1 Kč kapitálu investovaného akcionářem. Vzhledem k poměřované základně (jmenovateli) je u rentability vlastního kapitálu vhodné dosadit do čitatele čistý zisk, protoţe ten je určen výhradně vlastníkům. 19 17 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 33 18 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 33 19 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 33 17

kde EAT je čistý zisk (Earnigs After Tax) E vlastní kapitál (Equity) Ukazatel rentability tržeb (ROS Return on Sales) poměřuje čistý zisk a trţby realizované k jeho zajištění. Pokud je ve jmenovateli pouţit čistý zisk po zdanění, ukazatel vyjadřuje tzv. ziskovou marţi, která je závislá na charakteru produktů v jednotlivých odvětvích. Trţby jsou trţním ohodnocením prodaných výrobků a sluţeb vyprodukovaných podnikem. Jedna z variant ukazatele vyuţívá namísto trţeb výnosy, které v sobě obsahují informaci o ceně, za níţ byl podnik schopen prodat na trhu svoji produkci a tím i výši prostředků získaných na pokrytí vzniklých nákladů a vytvoření zisku. Z hodnoty ukazatele je moţno zjistit, jaká část zisku v Kč připadá na 1 Kč trţeb. Rentabilita trţeb je základním indikátorem efektivnosti podniku. Jestliţe jsou jeho výsledné hodnoty problematické, zcela jistě se objeví potíţe i v jiných oblastech. 20 kde EAT je čistý zisk (Earnigs After Tax) S trţby (Sales) 1.4.2 Ukazatele aktivity Ukazatele zařazené do této skupiny měří schopnost podniku vyuţívat vloţené zdroje prostřednictvím rychlosti obratu sloţek majetku nebo doby vázanosti v určitých sloţkách aktiv. Hodnoty ukazatele naznačují, ţe podnik má nadbytek majetku a nevyuţívá své kapacity dostatečně, nebo naopak vysoká rychlost obratu můţe naznačovat, ţe podnik nemá dostatek produktivních aktiv, coţ omezuje prostor pro jeho další růst. V extrémním případě mohou vysoké obraty ukazovat na nezvládnutý růst podniku, který můţe vyústit v úpadek. Pro různé úrovně kumulace aktiv vyuţíváme odlišně strukturované ukazatele. Hodnoty ukazatelů aktivity jsou silně závislé na odvětví (investiční náročnost, obrátkovost zboţí apod.), ve kterém společnost působí. Tuto skutečnost je nutné zohlednit při mezipodnikovém srovnávání a provádět poměřování k odpovídajícímu odvětví. Tato skupiny ukazatelů slouţí pro zejména řízení aktiv. 20 Zdroj: SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9 strana 162 18

Existují dvě základní skupiny ukazatelů. První měří rychlost obratu (obrátkovost) a vyjadřuje počet obrátek sledovaných aktiv za stanovené období, v němţ bylo docíleno poměřovaných trţeb. Nejčastěji pouţívaným intervalem je rok. Druhá skupina zjišťuje dobu obratu a vyjadřuje počet dní, případně let, po které je majetek v jeho určité formě vázán. Obrat aktiv (Asset turnover) vyjadřuje efektivnost vyuţívání celkových aktiv. Výsledná hodnota udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Odhlédneme-li od odvětví nebo sektoru, ve kterém podnik pracuje, měla by hodnota ukazatele dosáhnout minimálně hodnoty 1. 21 22 Převrácenou hodnotou, vyjadřující dobu transformace majetku z jedné formy do druhé, je Doba obratu aktiv. 23 Obrat dlouhodobého majetku (Fixed Assets Turnover) ukazuje efektivnost vyuţívání dlouhodobého majetku (budov, strojů, apod.). Hodnota ukazatele udává, kolikrát za rok se dlouhodobý majetek obrátí v trţby. 24 Obrat zásob (Stock turnover ratio) ukazuje, kolikrát je kaţdá poloţky aktiv během roku prodána a znovu nakoupena na sklad. Hodnota ukazatele nad úrovní průměrných hodnot ukazuje, ţe podnik nemá nadbytečné zásoby, které by vyţadovaly dodatečné financování. Přebytečné zásoby nejsou produktivní, váţí na sebe zdroje, které nenesou ţádný výnos. 21 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manaţerské finance. Praha: C.H.Beck, 2007. 760 s. ISBN: 978-80-7179-903-0 strana 93 22 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 34 23 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 34 24 Zdroj: SYNEK, Miloslav a kol. Manaţerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., 1996. 456 s. ISBN 80-7169-211-5 strana 340 19

25 Převrácenou hodnotou, vyjadřující počet dnů, po které jsou zásoby materiálu a surovin vázány v podniku do jejich spotřeby nebo jejich prodeje, je Doba obratu zásob. Jestliţe do čitatele dosadíme hodnotu zásob zboţí nebo hotových výrobků, vyjadřuje tento ukazatel i likviditu, protoţe udává počet dnů, za něţ se sledovaná zásoba přemění na hotovost nebo pohledávky. 26 Obecně platí, ţe pokud se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu sniţuje, pak je situace podniku dobrá. Musí však existovat určitý vztah mezi optimální velkostí zásob a rychlostí obratu, aby zásoby zajišťovaly plynulou výrobu a podnik byl schopen reagovat na poptávku. 27 Doba inkasa pohledávek (Average Collection Period) určuje počet dní mezi prodejem produktu a úhradou pohledávky odběratelem. Po tuto dobu podnik čeká na úhradu pohledávek za jiţ realizované sluţby nebo prodané výrobky či zboţí a poskytuje tak svému odběrateli obchodní úvěr. 28 Doba úhrady krátkodobých závazků (Credit Payment Period) představuje počet dnů mezi příjmem zboţí a jeho zaplacením dodavateli. Po tuto dobu můţe podnik vyuţívat bezplatný obchodní úvěr. 29 25 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 34 26 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 34 27 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manaţerské finance. Praha: C.H.Beck, 2007. 760 s. ISBN: 978-80-7179-903-0 strana 94 28 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 34 29 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 34 20

Rozdíl mezi dobou inkasa pohledávek a dobou úhrady krátkodobých závazků vyjadřuje počet dnů, které je podnik nucen profinancovat. 1.4.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluţenosti charakterizují vztah mezi mnoţstvím vlastního a cizího kapitálu. Vyšší zadluţenost v dobře fungující firmě zvyšuje jako finanční páka rentabilitu vlastního kapitálu, protoţe niţší cenou působí v jeho prospěch. Cizí kapitál bývá zpravidla levnější a jeho cena je navíc ovlivněna i daňovým štítem (započítání úrokových nákladů do daňově uznatelných nákladů). Na druhou stranu vyšší zadluţení sniţuje finanční stabilitu podniku a vysoká zadluţenost můţe přivést podnik k bankrotu. Navíc, kaţdý další dluh bývá zpravidla draţší. Kapitálová struktura závisí na averzi majitele nebo manaţerů k zadluţování, na objemu a stabilitě trţeb, na úrokové míře obchodních bank, na rentabilitě podniku a dalších okolnostech. Optimální kapitálová struktura je takovou kombinací vlastního a cizího kapitálu, při níţ jsou průměrné náklady na jejich zajištění nejniţší. Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv (Equity Ratio) ukazuje, jak velká část aktiv je financována kapitálem akcionářů. Hodnota tohoto ukazatele se můţe pohybovat v rozmezí od 0, kdy podnik vyuţívá pouze cizí kapitál, do 1, v případě, ţe podnik vyuţívá pouze vlastní kapitál. 30 Ukazatel věřitelského rizika (Debt Ratio I.) vyjadřuje, jak velká část aktiv je financována cizím kapitálem. Jeho hodnota se můţe, podobně jako u poměru vlastního kapitálu a celkových aktiv v závislosti na stupni vyuţití cizího kapitálu, pohybovat v rozmezí od 0 do 1. 31 30 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 35 31 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 35 21

Verzí předchozího ukazatele věřitelského rizika je Debt Ratio II., které do cizích zdrojů i přechodné účty pasiv. 32 Debt Equity Ratio porovnává kapitál věřitelů s kapitálem akcionářů. Výsledný poměr naznačuje míru finančního rizika spojeného s činností podniku. Hodnota ukazatele se můţe pohybovat od 0, kdy společnost nevyuţívá cizí zdroje, do v případě, ţe podnik pouţívá výhradně cizí kapitál. 33 Úrokové krytí I. (TIE - Times Interest Earned Ratio) ukazuje, kolikrát je vyprodukovaný konečný efekt schopen pokrýt náklady na cizí úročený kapitál. Všeobecně se doporučuje, aby zisk pokrýval nákladové úroky minimálně třikrát. 34 35 Odvozeninou předchozího ukazatele je Úrokové krytí II., kde je konečný efekt navýšen o částku odpisů. Důvodem k tomuto postupu je skutečnost, ţe odpisy jsou stejně jako zisk zdrojem vnitřního financování. 36 32 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 35 33 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 35 34 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 36 35 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 35 36 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 35 22

Ukazatel CF solventnosti II. ukazuje počet dnů, po které je podnik schopen hradit své závazky z vyprodukovaného cash flow. 37 1.4.4 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity měří schopnost podniku přeměnit jeho aktiva na peněţní prostředky a v poţadované formě a včas hradit jeho závazky. Likvidita je jednou ze základních podmínek dlouhodobé existence podniku. K zajištění likvidity je podnik nucen udrţovat část majetku v oběţných aktivech. To však sniţuje míru rentability, protoţe oběţná aktiva patří do méně výnosné části majetku. Z těchto důvodů je třeba hledat optimální poměr mezi likviditou a rentabilitou. V zásadě existují tři strategie řízení likvidity, které se liší ve způsobu financování oběţných aktiv. Agresivní řízení likvidity spočívá ve financování části trvalé výše oběţných aktiv krátkodobými cizími zdroji. Při aplikaci umírněného přístupu jsou trvalá oběţná aktiva financována dlouhodobými zdroji, zatímco dočasná část oběţných aktiv je financována krátkodobým dluhem. Při pouţití konzervativní strategie je část dočasných oběţných aktiv financována dlouhodobými zdroji. Čistý pracovní kapitál (Working Capital) poměřuje hodnotu oběţného majetku a krátkodobých zdrojů. Pokud je hodnota ukazatele záporná, je příslušná část dlouhodobého majetku financována krátkodobými zdroji. Jestliţe je výsledná hodnota kladná, je vypočítaná výše oběţného majetku financována dlouhodobými zdroji. 38 kde OA jsou oběţná aktiva KD krátkodobé dluhy Ukazatel čistý pracovní kapitál na aktiva porovnává velikost pracovního kapitálu s celkovými aktivy. 37 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 35 38 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 36 23

39 kde OA jsou oběţná aktiva KD krátkodobé dluhy A celková aktiva Ukazatel kapitalizace porovnává celková dlouhodobá aktiva k celkovým dlouhodobým zdrojům. Dlouhodobý majetek je kryt dlouhodobými zdroji v případě, ţe hodnota ukazatele je rovna jedné. Jestliţe se hodnota ukazatele pohybuje nad úrovní 1, je dlouhodobý majetek kryt krátkodobými zdroji. Obecně se doporučuje, aby dlouhodobý majetek byl kryt dlouhodobými zdroji. 40 kde DM je dlouhodobý majetek DK dlouhodobý kapitál Běžná likvidita (Current Ratio) poměřuje celková oběţná aktiva s krátkodobými závazky. Určuje, kolikrát pokrývají oběţná aktiva krátkodobé závazky podniku, tj. kolikrát by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by oběţná aktiva přeměnil na hotovost. Ukazatel je citlivý na způsob oceňování pohledávek a zásob. Doporučené hodnoty pro běţnou likviditu by se měly pohybovat v intervalu 1,6 2,5, v případě konzervativního přístupu by jeho hodnota měla být vyšší neţ 2,5. 41 42 kde OA jsou oběţná aktiva KD krátkodobé dluhy 39 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 36 40 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 36 41 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manaţerské finance. Praha: C.H.Beck, 2007. 760 s. ISBN 978-80-7179-903-0 strana 89 42 Zdroj: SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9 strana 163 24

Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) je odvozena od ukazatele celkové likvidity. Na rozdíl od něj však nejsou do oběţných aktiv zahrnuty zásoby, které jsou nejméně likvidní, případně nedobytné pohledávky. Ukazatel by bylo moţno dále zpřesnit porovnáváním aktiv a pasiv se stejnou časovou strukturou. Bohuţel informace o kvalitě a splatnosti pohledávek nejsou zpravidla veřejně přístupné. Doporučené hodnoty pro pohotovou likviditu se pohybují v rozmezí 1-1,5. 43 Jestliţe se hodnota ukazatele blíţí 1, podnik by měl být schopen hradit svoje závazky, aniţ by došlo k prodejům zásob. Pokud hodnota ukazatele dosahuje vyšších hodnot, znamená to, ţe podnik je sice likvidní z pohledu věřitelů, ale vázáním kapitálu v majetku s nízkou produktivitou dochází ke sniţování rentability. 44 kde OA jsou oběţná aktiva ZAS zásoby KD krátkodobé dluhy Peněžní likvidita (Cash Position Ratio) se vypočítá jako poměr finančního majetku, který zahrnuje peněţní hotovostní i bezhotovostní peněţní prostředky a krátkodobé cenné papíry a krátkodobých dluhů. Výhodou tohoto ukazatele je, ţe částečně eliminuje výše zmíněný nedostatek předchozích ukazatelů se stanovením kvality a splatnosti aktiv. Doporučené hodnoty pro okamţitou likviditu by se měly pohybovat v intervalu 0,2 0,5. 45 46 kde FM je finanční majetek KD krátkodobé dluhy 43 Zdroj: SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9 strana 163 44 Zdroj: SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9 strana 163 45 Zdroj: SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9 strana 163 46 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 36 25

1.4.5 Ukazatele produktivity práce Ukazatele produktivity práce sledují výkonnost podniku poměru k nákladům na práci, případně počtu zaměstnanců. Osobní náklady k přidané hodnotě ukazují, jak velká část provozního výstupu byla vynaloţena v souvislosti s náklady na zaměstnance. Čím menších hodnot ukazatel dosahuje, tím vyšších výkonů bylo dosaţeno na 1 Kč vynaloţenou na zaměstnance. 47 Produktivita práce z přidané hodnoty vyčísluje výši přidané hodnoty na jednoho pracovníka. Zjištěnou hodnotu je moţno poměřovat se souvisejícími náklady vynaloţenými na jednoho pracovníka. Z uvedeného je zřejmé, ţe čím větší je rozdíl mezi produktivitou práce z přidané hodnoty a náklady na jednoho zaměstnance, tím je dosaţeno většího efektu. 48 Produktivita práce z tržeb uvádí objem vytvořených trţeb na jednoho pracovníka. Pro tohoto ukazatele platí obdobné závěry jako pro Produktivitu práce z přidané hodnoty. 49 Průměrná mzda můţe být počítána na roční či měsíční bázi. Výsledné hodnoty tohoto ukazatele lze porovnávat s vhodnými finálními efekty na jednoho pracovníka. 50 47 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 37 48 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 37 49 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 37 26

1.4.6 Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele kapitálového trhu vyjadřují hodnocení minulé činnosti firmy a její perspektivu očima investorů. Do tohoto druhu ukazatelů se promítají všechny ostatní skupiny ukazatelů likvidity, aktivity, stability, zadluţenosti a rentability. Na rozdíl od ostatních typů ukazatelů, které pracují zejména s účetními hodnotami, část ukazatelů kapitálového trhu vyuţívá trţní cenu akcie, coţ má význam zejména pro investory a potenciální investory. Ti mohou být prostřednictvím výsledných hodnot ukazatelů informováni o tom, zda a jak je zajištěna návratnost jimi vloţených prostředků. Ta je zajišťována buď výplatou dividend, nebo růstem ceny akcií. Pro podnik má tato skupina ukazatelů význam zejména tehdy, jestliţe se prostřednictvím burzy uchází o získání zdrojů financování. Účetní hodnota akcie (Book Value - BV) odráţí v účetním ocenění výkonnost podniku v uplynulých obdobích. V případě zdravých podniků účetní hodnota akcie v čase roste. To je způsobeno růstem vlastního kapitálu vlivem nerozděleného zisku. Růst účetní hodnoty akcie vypovídá o strategii vlastníků, protoţe vypovídá o tom, jak velká část zisku byla vyplacena prostřednictvím dividend na spotřebu a kolik bylo ponecháno v podniku na reinvestice. 51 Čistý zisk na akcii (Earnings Per Share - EPS) ukazuje, jak velká část čistého zisku připadá na jednu akcii a kolik by mohlo být akcionářům vyplaceno, pokud by podnik neměl moţnost zisk dále investovat. Čistým ziskem je v tomto případě zisk po zdanění a výplatě prioritních dividend. Nevýhodou tohoto ukazatele je, ţe mezipodnikové srovnání můţe být, vzhledem k vyuţití účetního zisku, ovlivněno účetními politikami podniků (odpisy, oceňování, tvorba a rozpouštění rezerv a opravných poloţek). 52 50 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 37 51 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 38 52 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 38 27

Poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty (Market to Book Ratio) porovnává trţní cenu akcie k její účetní hodnotě. Jestliţe je hodnota tohoto ukazatele větší neţ 1, je trţní hodnota firmy větší neţ účetní ocenění vlastního kapitálu. Je-li poměr trţní ceny akcie a její účetní hodnoty menší neţ 1, znamená to, ţe investoři hodnotí moţnou reprodukci podnikových s ohledem na výši kapitálu a rizika nedostatečně. 53 Návratnost akcie ze zisku (Price Earnings Ratio) ukazuje, jakou částku jsou akcionáři ochotni zaplatit za 1 Kč zisku. Platí, ţe s rostoucí hodnotou ukazatele se v ceně akcie projevují větší růstová očekávání. 54 Výplatní poměr (Payout Ratio) zobrazuje poměr, v jakém byl zisk rozdělen k výplatě akcionářům a k reinvestici do firmy. Výplatní poměr vypovídá o dividendové politice podniku. 55 Dividendový výnos (Dividend Yeld) vyjadřuje procentuální zhodnocení investice akcionáře. Hodnota tohoto ukazatele můţe být jedním z faktorů, které ovlivňují investory při koupi nebo prodeji titulu. Růst trţní ceny akcie při nezměněné výši dividendy můţe odradit od nákupu investory, kteří očekávají krátkodobé zhodnocení své investice. Růst trţní ceny můţe být ovlivněn různými faktory, např. omezením výplaty dividend a reinvesticemi zisku. Tato situace je naopak důleţitější pro skupinu dlouhodobých investorů, kterým růst trţní ceny akcií přináší kapitálový výnos. 53 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 38 54 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 38 55 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 38 28

56 Další dva ukazatele vyjadřují v absolutní částce tržní cenu akcie (průměr za prosinec) a vyplacenou dividendu. 1.5 Hodnotové ukazatele výkonnosti 1.5.1 Ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA 57 Hodnotové ukazatele výkonnosti zohledňují v hodnocení podniku rozdíly mezi vykazovaným výsledkem hospodaření a ekonomickým ziskem. Na rozdíl od účetních nákladů sniţujících výnosy v případě účetního zisku, jsou od výnosů v případě ekonomického zisku odečítány ekonomické náklady, které zahrnují i náklady oportunitní (náklady ušlých příleţitostí), jako například úroky z vlastního kapitálu, odměna podnikatele apod. Z uvedeného je zřejmé, ţe k dosaţení ekonomického zisku je třeba dosáhnout vyšších výnosů, neţ je tomu u zisku účetního. Jedním z hodnotových ukazatelů výkonnosti je Ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA (Economic Value Added) vyjadřuje rozdíl rozdíl mezi čistým provozním ziskem a sumou vyplacených úroků a dividend. Hodnota ukazatele EVA by měla mít kladnou hodnotu, coţ zajistí růst hodnoty podniku. kde NOPAT (Net Operating Profit After Tax) je provozní výsledek po zdanění C (Capital) - celkový investovaný kapitál WACC (Weighted Avearge Cost of Capital) - průměrné náklady kapitálu. Hodnotu provozního hospodářského výsledku po zdanění NOPAT vypočítáme podle následujícího vztahu: 56 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 strana 38 57 Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manaţerské finance. Praha: C.H.Beck, 2007. 760 s. ISBN: 978-80-7179-903-0 strana 81 29

kde EBIT je zisk před úhradou úroků a zdaněním T - sazba daně z příjmů právnických osob. Investovaný zpoplatněný kapitál C je hodnotou všech investovaných zdrojů. Jeho velikost je rovna součtu účetní hodnoty vlastního kapitálu a úročených závazků. WACC ( Weighted Average Cost of Capital) jsou průměrné váţené náklady kapitálu, které v sobě zahrnují velikost kapitálu zapojeného do podnikání a jeho vnitřní strukturu, tj. kapitál věřitelů a kapitál akciový (vlastníků), a cenu, kterou musí podnik zaplatit za uţití zdrojů. kde D u (Debt) je cizí úročený kapitál E (Equity) - vlastní kapitál, vlastní zdroje C (Capital) - celkový kapitál, C D u + E T (Tax) - sazba daně z příjmů právnických osob r d ( Return of Debt) - náklad na cizí kapitál, úroková míra cizího kapitálu r e ( Return of Equity) - náklad na vlastní kapitál, výnosnost vlastního kapitálu poţadovaná vlastníky Pokud výsledná hodnota EVA 0, lze podnik hodnotit jako úspěšný, protoţe k hodnotě dlouhodobě investovaného kapitálu je reálně přidávána nová hodnota. Jestliţe však hodnota EVA 0, dochází ke zmenšování majetku majitelů podniku. 1.5.2 Ukazatel ekonomické přidané hodnoty - EVA (výpočet podle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR) 58 Výpočet roční ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku) vychází podle metodiky Ministerstva financí ČR (dále jen MPO ) ze základního vztahu: 58 Zdroj: http://download.mpo.cz/get/40066/44572/540817/priloha001.pdf [8.11.2009] 30

kde ROE je rentabilita vlastního kapitálu r e - alternativní náklad na kapitál VK vlastní kapitál Rentabilita vlastního kapitálu je vypočítána podle vzorce: kde CZ je výsledek hospodaření po zdanění VK vlastní kapitál Alternativní náklad vlastního kapitálu (r e ) představuje výši rizika. Je to výnosnost (zhodnocení) vlastního kapitálu, kterou by bylo moţné docílit v případě investice do alternativní (rozuměno stejně rizikové) investiční příleţitosti. kde r f je bezriziková sazba RP - riziková přiráţka r FINSTRU - přiráţka za finanční strukturu r FINSTAB - přiráţka za finanční stabilitu r POD - přiráţka za podnikatelské riziko r LA - přiráţka za velikost podniku či likvidnost akcií Bezriziková sazba (r f ) je stanovena jako výnos 10letých státních dluhopisů. Přirážka za podnikatelské riziko podniku (r POD ) je navázána na ukazatel EBIT/aktiva, protoţe podnikatelské riziko je svázáno s ukazateli charakterizujícími tvorbu produkční síly - EBIT/aktiva, splnění podmínky pro nahrazování úplatného cizího kapitálu vlastním jměním (pro práci s cizím kapitálem) a předmět činnosti podniku. Podmínka zní: 31

kde EBIT je zisk před úhradou úroků a zdaněním A celková aktiva UZ úplatné zdroje UM úroková míra Minimální hodnota r POD v průmyslu se pohybovala v roce 2008 od 1,90% po 7,33%. I u této rizikové přiráţky jsou individuální úpravy navázané na institucionální sektor, či jiné známé skutečnosti ovlivňující podnikatelské riziko. Úroková míra (UM) se vypočítá podle následujícího vzorce: kde U jsou nákladové úroky BU bankovní úvěry O dluhopisy Velikost Úplatných zdrojů (UZ) odpovídá součtu součtu vlastního kapitálu, bankovních úvěrů a dluhopisů. 32