POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEBNÍCH OBJEKTŮ 2009

VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Sborník přednášek VII. ročník konference POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEBNÍCH OBJEKTŮ 2009 pod záštitou generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Miroslava Štěpána 29. duben 2009 Ostrava

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika www.vsb.fbi.cz Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB TU Ostrava Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika www.spbi.cz Sborník přednášek z konference BEZPEČNOST STAVEBNÍCH OBJEKTŮ 2009 Odborní garanti konference: Ing. Petr Bebčák, Ph.D. Ing. Isabela Bradáčová, CSc. doc. Ing. Miroslava Netopilová, CSc. Editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Nebyla provedena jazyková korektura Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři ISBN: 978-80-7385-063-0

Obsah: Požární bezpečnost staveb - Kabelové rozvody pro napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční... 1 Bebčák Petr Centrum technické normalizace pro požární ochranu... 32 Dufek Jaroslav Postup při specifickém posouzení vysoce rizikových podmínek požární bezpečnosti (ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty - Příloha I)... 37 Kučera Petr, Pokorný Jiří, Kaiser Rudolf Rekonstrukce Jablunkovských tunelů z hlediska požární bezpečnosti... 47 Maléřová Lenka, Kučera Petr, Kopecká Lenka Modelování vybrané ocelové konstrukce za požáru... 54 Mynarz Miroslav, Skotnicová Petra Požární bezpečnost staveb Zateplovací systémy... 65 Vaniš Pavel

Požární bezpečnost staveb - Kabelové rozvody pro napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční Ing. Petr BEBČÁK, Ph.D. VŠB TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava Výškovice e-mail: petr.bebcak@vsb.cz Klíčová slova: kabelové rozvody, požární bezpečnost staveb, šíření plamene Abstrakt: Využití ČSN 730848 a evropských norem při hodnocení kabelových rozvodů sloužících pro napájení požárně bezpečnostních zařízení z hlediska šíření požáru po elektrických kabelech a zachování funkční schopnosti elektrických kabelů při namáhání požárem. Popis zkušebních metodik při hodnocení elektrických kabelů v podmínkách požáru a jejich zatřídění dle evropských norem reakce na oheň a norem IEC, včetně požadavků na stanovení třídy funkčnosti kabelových nosných konstrukcí dle ZP č.27/2008. Žijeme ve společnosti, pro kterou je charakteristické budování velkých nečleněných prostor, jak pro výrobu, skladování a prodej, tak i staveb pro dopravní infrastrukturu. Příkladem jsou obrovské výrobní haly, sklady, supermarkety a dopravní stavby (tunely), které se stále častěji stavějí v rámci velkých měst a transevropských komunikací, což sebou přináší koncentraci velkých hodnot a zároveň v případě požáru značné škody, které při těchto požárech vznikají. Tyto skutečnosti vyžadují zodpovědnější přístup k řešení požární bezpečnosti těchto objektů a zároveň přinášejí nutnost vybavování těchto objektů bezpečnostními zařízeními a to zejména elektrickou požární signalizací, stabilním hasicím zařízením, zařízením pro odvod kouře a tepla a dalšími bezpečnostními systémy, které musejí zůstat v případě požáru funkční po požadovanou dobu, aby byla zajištěna bezpečnost stavby. Jedním z problémů jsou kabelové trasy, kabelové kanály, kabelové šachty, které představují důležitou část nejen výše uvedených staveb, ale i tepelných, vodních a jaderných elektráren, teplárenských, chemických, strojírenských a jiných podniků. Škody způsobené požáry, které většinou po poruše nebo havárii elektrických zařízení a tras následují, dosahují mnohamiliónové hodnoty, přitom ze statistických údajů vyplývá, že z celkových vzniklých požárů připadá více jak 30% požárů na závady elektrických zařízení a technologií. Požáry ukázaly, že k šíření požárů v budovách často dochází po kabelových trasách. Velké požáry, ať už v elektrárnách, průmyslových podnicích, shromažďovacích 1

prostorách, výškových budovách a zábavných zařízeních přinutily odborníky hledat opatření, která by zabezpečila funkčnost požárně bezpečnostních zařízení při požáru a snížila nebezpečí šíření požáru kabelovými trasami, čímž by se omezily přímé i následné materiální škody na co nejmenší míru a v maximální míře zabránily ztrátám na lidských životech. Výše uvedené požadavky na vlastnosti kabelů a kabelových tras jsou taxativně požadovány vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Cílem tohoto článku je seznámit odbornou veřejnost, zejména z řad projektantů, s problematikou provedení kabelových tras a napájení elektrickou energií požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční v návaznosti na platnou legislativu v české republice a to zejména vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a nově připravovanou normou ČSN 730848 Požární bezpečnost staveb Kabelové rozvody. Kabelové rozvody požárně bezpečnostních zařízení - ČSN 730848 Základní požadavky požární bezpečnosti elektrických kabelových tras jsou stanoveny v ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty a ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb Výrobní objekty. Klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb související s elektrickými zařízeními a rozvody jsou rovněž uvedeny v ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb Společná ustanovení. Předmětem nově připravované ČSN 730848 Požární bezpečnost staveb Kabelové rozvody je stanovení cílových požadavků z hlediska funkčnosti a třídy reakce na oheň kabelů a kabelových tras při projektování volně vedených kabelů a kabelových tras napájejících požárně bezpečnostní zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční. Za volně vedené kabely, vodiče nebo svazky kabelů a vodičů se považují stavebně neoddělené kabelové trasy, které jsou vystaveny možným účinkům požáru v posuzovaném požárním úseku. Jako základní požadavky na volně vedené kabely a vodiče z hlediska požární bezpečnosti je možno uvést zejména požadavky na: - celistvost obvodu dle ČSN IEC 60 331.. - odolnost kabelů při působení požáru dle ČSN EN 50200 kriterium PH a u silových kabelů kriterium P dle ZPč. 27/2008 - šíření plamene po vertikálně umístěných svazcích kabelů dle ČSN EN 50 266.. a jednotlivých kabelech dle ČSN EN 50 322.. - reakce kabelů na oheň dle Rozhodnutí komise 2006/751/ES - třída funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí a kabelových tras PX-R a PHX-R dle ZPč.27/2008 2

V normě ČSN 730848 Požární bezpečnost staveb Kabelové rozvody jsou rovněž stanoveny upřesňující požadavky na zajištění provozu (dodávky elektrické energie) pro požárně bezpečnostní zařízení v případě požáru. U významných objektů, které svým charakterem provozu vyžadují podrobnější, případně odchylné řešení napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musí zůstat v případě požáru funkční se doporučuje zpracování expertizní zprávy nebo expertizního posudku jako součást požárně bezpečnostního řešení stavby dle 41 odst. 4 vyhl. č.246/2001 Sb. Při zpracování Expertizní zprávy nebo Expertizního posudku se doporučuje vycházet pro řešení napájení el.energií z podrobné analýzy a hodnocení rizik provozované činnosti v posuzovaném objektu. Napájení požárně bezpečnostních zařízení Požárně bezpečnostní zařízení jsou zařízení požární ochrany, která slouží k zajištění požární bezpečnosti stavby. Za požárně bezpečnostní zařízení a zařízení, která musejí zůstat při požáru funkční se považují zejména: elektrická požární signalizace, včetně pultů centrální ochrany, stabilní,polostabilní a doplňková hasící zařízení, zařízení pro odvod tepla a kouře, čerpadla požární vody, otevírání dveří, zavírání dveří, rozhlas, nouzové osvětlení, vzduchotechnika, požární výtah, evakuační výtah, otvory pro přívod vzduchu, ventilátory, technická a technologická zařízení jejichž vypnutím případně poruchou na napájení by mohlo dojít k rozšíření požáru, výbuchu či jinému zhoršení evakuace osob nebo zhoršení podmínek vedení hasebního zásahu. Obecné požadavky na volně vedené kabely a vodiče z hlediska požární bezpečnosti staveb Volně vedené kabely a kabelové trasy, které slouží pro napájení a ovládání požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat při požáru po požadovanou dobu funkční a zároveň procházejí prostory vybraných druhů staveb (zdravotnická zařízení, shromažďovací prostory, únikové cesty atd.) musí splňovat vlastnosti požadované vyhl. č.23/2008 Sb. Jedná se zejména o následující vlastnosti, které musí deklarovat výrobce kabelů a dodavatelé kabelových tras: Celistvost obvodu ČSN IEC 60331-11 Zkoušky elektrických kabelů za podmínek požárů celistvost obvodů, uvádí požadavky na vlastnosti požáruvzdorujících elektrických kabelů a způsob jejich zkoušení. Požáruvzdorující kabel je takový, který plní svou funkci, tedy zajišťuje celistvosti obvodu během dlouhotrvajícího požáru, přičemž se předpokládá, že požár je dostatečně silný, aby v místě působení plamene zničil organický materiál kabelu. 3

Vlastní zkouška je založena na přímém působení plamene plynového hořáku na zkoušený kabel, který je zapojen v průběhu zkoušky do elektrického obvodu Kabel je definován jako požáruvzdorující, jestliže při této zkoušce nedojde po požadovanou dobu ke zkratu zkoušeného kabelu. Zkušební zařízení viz obr. 1 a obr. 2. Obr. 1 Schéma zkušebního zařízení pro zkoušku celistvosti obvodu dle ČSN IEC 60331-11 4

Obr. 2 Zkušební zařízení pro zkoušku celistvosti obvodu dle ČSN IEC 60331-11 Odolnost kabelů při působení požáru u kabelů malých průřezů kritérium PH dle ČSN EN 50200 Zkušební metoda odolnosti proti požáru pro nechráněné kabely malých průměrů určených pro použití v nouzových obvodech. Kritérium PH dle ČSN EN 50200 Zkušební metoda odolnosti kabelů při požáru pro nechráněné kabely malých průměrů určených pro použití v nouzových obvodech: Jedná se o působení plamenného zdroje o konstantní teplotě 842 C, kdy předepsaná teplotní/časová křivka prvních 30 minut sleduje normovou teplotní/časovou křivku (ISO 834) a pak zůstává konstantní, do okamžiku vzniku zkratu ve zkoušeném kabelu, který je po celou dobu zkoušky zapojen v elektrickém obvodu. Kriterium PH charakterizuje dobu třídu funkčnosti kabelu v minutách, po kterou ve zkoušeném kabelu nedošlo ke zkratu. 5

PH 15 PH 30 PH 60 PH 90 PH 120 Tato zkušební metoda platí pro kovové vodiče S 2,5 mm2; U 1 000 V a optické kabely nouzových obvodů do průměru 20 mm viz obr. 3 Obr. 3 - Zkouška podle ČSN EN 50200 ed2 Požární odolnost silových kabelů - Rozhodnutí Komise 2000/367/ES Kritérium P dle ZP č. 27/2008 Požární odolnost silových kabelů se zkouší v ČR podle zkušebního předpisu ZP 27/2008 PAVUS za podmínek stanovených v ČSN EN 1363-1 Zkoušení požární odolnosti - Část 1: Základní požadavky Jedná se o zkoušku podle předepsané normové teplotní/časové křivky (ISO 834); zkouška se provádí i pro konstantní teploty Zkušební předpis ZPč. 27/2008 PAVUS, a.s. Praha vychází z DIN 4102, Teil 12: 1998 Brandverhalten von Baustoffen und Bauteilen; Funktionserhalt von elektrischen Kabelanlagen Anforderungen und Prüfungen 6

Požární odolnost silových kabelů se klasifikuje následujícími třídami v minutách, tedy dobou, po kterou dle stanoveného scénáře požáru nedošlo ke zkratu ve zkoušeném vodiči. P 15 P 30 P 60 P 90 P 120 Tato zkušební metodika platí pro kovové vodiče S > 2,5 mm2; U 1 000 V a optické kabely o průměru nad 20 mm. Šíření plamene po vertikálně umístěných kabelových svazcích dle ČSN EN 50266-2-2 Společné zkušební metody pro kabely za podmínek požáru Zkouška vertikálního šíření plamene na vertikálně namontovaných svazcích vodičů nebo kabelů Při zkouškách dle této normy záleží na množství nekovových materiálů na metr zkoušeného vzorku. Tato norma uvádí rozdílné kategorie zkoušek tak, aby bylo možné stanovit schopnost šíření požáru u svazků kabelů za stanovených podmínek, přičemž se nebere v úvahu jejich použití např. pro silové kabely, kabely na přenos dat, kabely se světlovodnými vlákny, telekomunikační rozvody atd. Jsou tedy určeny čtyři kategorie, které se liší dobou trvání zkoušky a množstvím nekovového materiálu zkoušeného vzorku. Zkušební vzorek pro jednotlivé kategorie musí obsahovat zkušební díly, z nichž každý musí mít nejmenší délku 4,0-3,5 m. Podle této normy musí počet zkušebních dílů o délce 3,5 4,0 m odpovídat jedné ze čtyř kategorií. Kategorie A - požadovaný počet zkušebních dílů je takový, aby celkový jmenovitý objem nekovových materiálů byl 7 litrů na metr. Kategorie B - zde je požadovaný počet zkušebních dílů takový, aby celkový jmenovitý objem nekovových materiálů byl 3,5 litrů na metr. Kategorie C - objem nekovových materiálů může být 1,5 litrů na metr. Kategorie D - objem nekovových materiálů může být 0,5 litrů na metr. V poslední fázi zkoušky se vypne plynový hořák, hořící vzorek se uhasí a očistí od sazí. Pokud je vzorek nepoškozen, všechny saze se zanedbávají včetně zuhelnatění a jakékoli deformace. Pokud po přiložení ostrého předmětu na povrch kabelu se izolace začíná drobit a výška přesáhne 2,5 m od spodní hrany hořáku, zkouška je nevyhovující. Potom se zkouška provádí ještě 2x podle výše uvedených postupů a pokud zuhelnatění nepřekročí 2,5 m od spodní hrany hořáku, zkouška je vyhovující a kabel tedy vyhoví z hlediska šíření plamene ČSN EN 50 266 a tudíž se jedná o kabely klasifikované nešířící plamen po povrchu kabelů. 7

Obr. 4 Zkouška šíření plamene po vertikálně umístěných kabelových svazcích dle ČSN EN 50266-2-2 před zahájením zkoušky Obr. 5 Zkouška šíření plamene po vertikálně umístěných kabelových svazcích dle ČSN EN 50266-2-2 v průběhu zkoušky 8

Reakce kabelů na oheň - Rozhodnutí komise 2006/751/ES Třídy reakce elektrických kabelů na oheň Klasifikace elektrických kabelů a jejich zatřídění z hlediska reakce na oheň podléhá rozhodnutí Komise 2006/751/ES, kterým se mění a doplňuje rozhodnutí Komise 2000/147/ES. To tedy znamená, že zkušební metody zakotvené ve výše uvedeném rozhodnutí, které se odvolávají na pren 50399-2-1 a pren 50399-2-2 jsou pro členské státy EU závazné. Z hlediska třídy reakce na oheň se kabely klasifikují do tříd označených A ca, B1 ca ; B2 ca ; C ca ; D ca ; E ca ; F ca podle možného příspěvku uvolňování tepla. Zároveň jsou v rozhodnutí Komise stanoveny pro třídy B1 ca - D ca doplňkové klasifikace, které se označují s1 až s3 tvorba kouře a d0 až d2 odkapávání hořících částic a a1 až a3 kyselost. V příloze č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. jsou na kabely ovládajících zařízení sloužících k požárnímu zabezpečení stavby a na kabely ve vybraných budovách předepsány kabely klasifikované z hlediska reakce na oheň třídou B2 ca ; případně třídou a doplňkovou klasifikací B2 ca s1 d0: - B2 ca zkouška hoření kabelů ve svazku, kde celkové množství uvolněného tepla z kabelu za 1200 s 15 MJ; maximální hodnota uvolněného tepla 30 kw, šíření plamene 1,5; rychlost rozvoje požáru 150 Ws -1 - s1 celkové množství vývinu kouře 50 m 2 a okamžité množství uvolněného kouře 0,25 m 2 /s - d0 žádné odkapávání hořících částic během 1200 s Klasifikační kritéria podle rozhodnutí Komise 2000/147/ES ve znění rozhodnutí Komise 2006/751/ES A ca, B1 ca, B2 ca, C ca, D ca, E ca a F ca 9

Rozhodnutí Komise 2000/147/ES a 2006/751/ES Třída reakce na oheň Doplňková klasifikace A ca B1 ca tvorba kouře: s1, s1a, s1b, s2, s3 B2 ca C ca planoucí kapky/částice: d0, d1, d2 D ca kyselost (acidita): a1, a2, a3 E ca F ca B2 třída reakce na oheň Index podle Smoke (dým) tvorba kouře s1, s2, s3 s1 < s2 B2ca s1 d0 Index podle Cable (kabel) Index podle Droplets (kapky) d0,d1, d2 d0 žádné planoucí kapky/částice d1-kapky/ částice zhasnou do 10 vteřin d2-žádné požadavky na planoucí kapky nehodnotí se u třídy A ca, E ca, F ca 10

Kritéria pro zkoušky a následnou klasifikaci kabelů z hlediska reakce na oheň Třída funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí kabelových tras PX-R a PHX-R dle ZP č.27/2008 Třída funkčnosti kabelové trasy doba v minutách, po kterou si kabelová trasa zachovává v případě požáru svoji funkčnost. Principem zkoušky stanovení funkčnosti kabelové trasy RX-R, PHX-R je: zabudování zkoušených nových konstrukcí kabelových tras do zkušební pece, která odpovídá ČSN EN 1363-1 montáž zkoušených kabelů na uvedené nosné konstrukce (Zkušební sestava předepsaná ZP č. 27/2008) zapojení zkoušených kabelů do elektrického obvodu (dle ZP č. 27/2008) zkoušená sestava kabelů s nosnými konstrukcemi se teplotně namáhá dle požadovaných scénářů požáru, dle normové teplotní křivky, ČSN EN 1363-1, působením konstantní teploty pro dosažení 842 C, nebo podle scénáře zadavatele zkoušky. Funkčnost kabelové trasy je splněna pokud při požární zkoušce nevznikne v kabelových trasách zkrat ani žádné přerušení toku elektrického proudu ve zkoušených elektrických kabelových prvcích dle zkušebního předpisu 11

ZP č. 27/2008 pro stanovení třídy funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí systémů v případě požáru. Třída funkčnosti kabelové trasy doba v minutách, po kterou si kabelová trasa (kabely s podpěrnou konstrukcí) zachovává v případě požáru svoji funkčnost. Třída funkčnosti kabelové trasy se označuje P15(30,60,90,120))-R; PH15(30,60,90,120)-R a prokazuje se zkouškou dle ZP č.27/2008 Tab. 1 - Klasifikace třídy funkčnosti kabelové trasy dle zkušebního předpisu ZP 27/2008 - pro stanovení třídy funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí - kabelových tras v případě požáru (PAVUS a.s.) Normová křivka Konstantní teplota 842 C P15 R PH15 R P30 R PH30 R P60 R PH60 R P90 R PH90 R P120 - R PH120 - R Obr. 6 Kabelové trasy před zkouškou pro stanovení třídy funkčnosti dle ZP 27/2008 12

Obr. 7 Kabelové trasy po zkoušce pro stanovení třídy funkčnosti dle ZP 27/2008 Obr. 8 Kabelové trasy před zkouškou pro stanovení třídy funkčnosti dle ZP 27/2008 13

Obr. 9 Kabelové trasy po zkoušce pro stanovení třídy funkčnosti dle ZP 27/2008 Obr. 10 Kabelové trasy po zkoušce pro stanovení třídy funkčnosti dle ZP 27/2008 14

Zajištění dodávky elektrické energie pro napájení požárně bezpečnostních zařízení Požárně bezpečnostní zařízení, technické a technologické zařízení, které musí zůstat v provozu i při požáru musí mít zajištěnu dodávku elektrické energie alespoň ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů. Zásobování požárně bezpečnostních zařízení elektrickou energií musí zajistit bezporuchový a bezpečný provoz těchto zařízení po požadovanou dobu stanovenou normativními požadavky a požárně bezpečnostním řešení stavby. Zdrojem elektrické energie může být veřejná rozvodná síť popř. vlastní nezávislý záložní zdroj elektrické energie, popř. zdroj nepřerušené dodávky elektrické energie. Zdroj nepřerušené dodávky elektrické energie UPS zabezpečuje nepřetržité napájení vybraných elektrických a technologických zařízení, která musí zůstat v případě požáru a výpadku elektrické energie funkční (nežádoucí prodleva v napájení el.energie po dobu startu dieselgenerátoru). UPS musí zajistit při výpadku elektrické energie přepnutí na záložní zdroj elektrické energie bez přerušení napájení. Jedná se zejména o napájení požárně bezpečnostních zařízení (např. nouzové osvětlení, evakuační rozhlas, ovládání požárních uzávěrů, elektrozámků, elektricky ovládaných dveří na únikových cestách atd.) Vlastní dodávka elektrické energie pro požárně bezpečnostní zařízení musí být zajištěna ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů, z nichž každý musí mít takový výkon, aby byla zajištěna funkčnost těchto zařízení po požadovanou dobu. Přepnutí napájení na druhý napájecí zdroj musí být samočinné, nebo musí být zabezpečeno zásahem obsluhy stále služby; v tomto případě musí být porucha na kterékoliv napájecí soustavě signalizována do místa se stálou službou. Za splnění tohoto požadavku lze považovat dodávku elektrické energie připojením na distribuční síť NN nebo VN smyčkou, přičemž porucha na jedné z větví nesmí vyřadit dodávku elektrické energie pro zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční. Projektovým řešením se musí prokázat, že napájení elektrickou energií těmito větvemi až na úroveň uzlů 110/22 kv je oddělené a systémově nezávislé. Připojení na distribuční síť NN nebo VN smyčkou se nesmí použít pro zajištění dodávky elektrické energie: - u chráněných únikových cest typu C; - zásahových cest; - u požárních a evakuačních výtahů; - v objektech vyšších než 45 m; - v objektech, kde příslušné normy, nebo technické předpisy vylučují tento zdroj elektrické energie nebo kde by na základě rizikové analýzy bylo 15

prokázáno, že připojení smyčkou je nepřijatelné (např. zařízení protipožární ochrany ve shromažďovacích prostorách, zdravotnických objektech, a to zejména napájení čerpadel samočinného stabilního hasicího zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla, nouzového osvětlení, evakuační rozhlas atd.); Za nezávislou dodávku elektrické energie (v havarijním režimu) se rovněž považují případy, kdy požárně bezpečnostní zařízení a zařízení, která musí zůstat funkční v případě požáru jsou napájena jen z náhradních druhých zdrojů elektrické energie po projektem stanovenou dobu v případě poruchy a výpadku jednoho zdroje. Výpadkem zdroje je narušení jeho funkční činnosti v elektrické rozvodné síti po dobu delší než 120 sekund. Pokud není možné zajištění napájení požárně bezpečnostních zařízení elektrickou energií ze dvou na sobě nezávislých zdrojů elektrické energie z distribuční sítě, je nutno použít jako druhý nezávislý zdroj elektrické energie záložní zdroj výroby elektrické energie. Agregáty pro výrobu elektrické energie musejí být vybaveny automatickým startem při výpadku distribuční sítě s automatickým přepojením elektrické energie. Strojovny a rozvodny agregátů pro výrobu elektrické energie musí tvořit samostatné požární úseky. Zásoba pohonných hmot pro provoz těchto agregátů, případně kapacita akumulátorových baterií při využití UPS jako záložního zdroje musí zabezpečit provoz požárně bezpečnostních zařízení po dobu stanovenou normativními požadavky a požadavky požárně bezpečnostního řešení stavby. V odůvodněných případech může být náhradní zdroj elektrické energie umístěn vedle, případně uvnitř, požárně bezpečnostního zařízení, pro které slouží (např. nouzové osvětlení, otvírání-zavírání dveří atd.) Pro potřeby operativního ovládání elektrických zařízení v případě požáru musí být provozovatelem elektrického zařízení (případně ve spolupráci s distributorem) vypracovány pracovní postupy, které pro rozhodující scénáře požáru a hasebního zásahu stanoví pokyny pro ovládání (vypínání) elektrických zařízení. Tyto postupy jsou stanoveny pro osoby pověřené a kvalifikované k těmto činnostem provozovatelem nebo distributorem elektrické energie. Prostor, ze kterého má být prováděno operativní ovládání elektrického zařízení má být bezpečný v případě požáru a přístupný z volného prostranství do maximální vzdálenosti např. 5 m od vstupu do objektu, nebo z prostoru vnitřních zásahových cest a musí umožnit vypínání elektrické energie dle vypínacích algoritmů stanovených požárně bezpečnostním řešení stavby. Kabelové trasy pro napájení požárně bezpečnostních zařízení Kabelové trasy s funkční integritou Kabelová trasa je tvořena samostatným vedením a to tak, aby zůstala funkční po celou požadovanou dobu i po odpojení ostatních elektrických 16

zařízení v budově v případě požáru a je charakterizována třídou funkčnosti kabelového zařízení P15(30,60,90,120)-R, PH P15(30,60,90,120)-R podle ZP č.27/2008. Kabelová trasa je provedena tak, aby zajišťovala v případě požáru po požadovanou dobu bezpečné napájení, ovládání a řízení elektrických zařízení důležitých pro požární bezpečnost stavby a technologie. Kabelová trasa s funkční integritou začíná u hlavního rozvaděče, ze kterého jsou napájena požárně bezpečnostní zařízení a končí u jednotlivých spotřebičů požárně bezpečnostních zařízení. Jedná se tedy o kabelovou trasu, které je schopna odolávat po stanovenou dobu působení požáru aniž by došlo k přerušení elektrického obvodu pro napájení požárně bezpečnostních zařízení dle zkušebního předpisu ZP-27/2008. Požadavky na funkční integritu kabelových tras, sloužících pro napájení požárně bezpečnostních zařízení, jsou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby a obsahují zejména: přehled požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční, s uvedením doby, po kterou mají být tato zařízení funkční (stanoví zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby); stanovení požadavků na technická a technologická zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční s uvedením doby jejich funkčnosti (stanoví zpravidla technolog). Kabely na kabelových trasách s funkční integritou budou zpravidla barevně označeny: - Oranžový plášť pro kabely nešířící oheň dle ČSN EN 50 266-2-2 - Hnědý plášť pro kabely zajišťující celistvost obvodu dle ČSN IEC 60 331 Funkčnost kabelových tras je splněna pokud při požární zkoušce nevznikne v kabelových trasách zkrat ani žádné přerušení toku elektrického proudu ve zkoušených elektrických kabelových prvcích dle zkušebního předpisu ZP č. 27/2008. Třída funkčnosti kabelové trasy je doba v minutách, po kterou si kabelová trasa (kabely s podpěrnou konstrukcí) zachovává v případě požáru svoji funkčnost. Třída funkčnosti kabelové trasy se označuje P15(30,60,90,120)- R; PH15(30,60,90,120)-R nebo slovním popisem dle jiného požárního scénáře a prokazuje se zkouškou dle ZP -27/2008. P15(120)-R požární odolnost je doba v minutách (15-120), po kterou si kabelová trasa zachovává svou funkčnost při teplotním namáhání dle požárního scénáře teplotní normové křivky dle ČSN EN 1363-1 PH15(120)-R požární odolnost je doba v minutách (15-120), po kterou si kabelová trasa (kabely, včetně nosné konstrukce) zachovává svou funkčnost při konstantní teplotě, která navazuje na normovou teplotní křivku dle ČSN EN 1363-1 v okamžiku dosažení teploty 842 C 17

R - třída funkčnosti požární odolnosti kabelové trasy je doba v minutách, po kterou si kabelová trasa (kabely na závěsných či nosných konstrukcí) zachovává v případě požáru stabilitu a nedojde k porušení požární odolnosti (nejedná se o kriterium únosnosti a stability R dle ČSN EN 13 501-2) Kabelové trasy sloužící pro napájení a ovládání vybraných požárně bezpečnostních zařízení, technických a technologických zařízení, které musí zůstat funkční při požáru, musí splňovat třídu funkčnosti kabelové trasy a požadavku na třídu reakce na oheň B2 ca ; B2 ca s1, d0 dle vyhlášky MV č. 23/2008 Sb. pokud procházejí v prostorách vybraných staveb- viz tabulka 2. Tabulka 2 - Druhy volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů Kabelové rozvody zajišťujících funkci a ovládání zařízení sloužících k požárnímu zabezpečení staveb a) domácí rozhlas podle ČSN 73 0802, evakuační rozhlas podle ČSN 73 0831, zařízení pro akustický signál vyhlášení poplachu podle ČSN 73 0833, nouzový zvukový systém podle ČSN EN 60849 Druh vodiče nebo kabelu I II III x x * ) x b) nouzové a protipanické osvětlení x x * ) x c) osvětlení chráněných únikových cest a zásahových cest x x d) evakuační a požární výtahy x x * ) x e) větrání únikových cest x x f) stabilní hasicí zařízení x x * ) x g) elektrická požární signalizace x x * ) x h) zařízení pro odvod kouře a tepla x x * ) x i) posilovací čerpadla požárního vodovodu x x * ) x Kabelové rozvody v prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb a) zdravotnická zařízení 1. jesle x 2. lůžková oddělení nemocnic x x 3. JIP, ARO, operační sály x x 4. lůžkové části zařízení sociální péče x x b) stavby s vnitřními shromažďovacími prostory (například školy, divadla, kina, kryté haly, kongresové sály, nákupní střediska, výstavní prostory) 1. shromažďovací prostor x 2. prostory, ve kterých se pohybují návštěvníci x c) stavby pro bydlení (mimo rodinné domy) 1. komunikační prostory x d) stavby pro ubytování více než 20 osob (například hotely, internáty, lázně, koleje, ubytovny apod.) 1. společné prostory (haly, recepce, jídelny, menzy, restaurace) x Vysvětlivky: I kabel B2 ca bez požadavku na doplňkovou klasifikaci II kabel B2 ca, s1,d0 III kabel funkční při požáru (se stanovenou požární odolností) * ) v případech umístění v chráněných únikových cestách 18

Kabely a vodiče funkční při požáru se instalují tak, aby alespoň po dobu požadovaného zachování funkce nebyly při požáru narušeny okolními prvky nebo systémy, například jinými instalačními a potrubními rozvody či stavebními konstrukcemi. V případě, že je dodávka elektrické energie pro elektrická zařízení, která mají zůstat v případě požáru funkční zabezpečena kabely nebo vodiči odpovídající zkoušce dle ČSN IEC 60 331, které jsou uloženy pod omítkou s vrstvou krytí alespoň 10 mm, je bez průkazu zajištěna funkčnost této kabelové trasy. Požární úseky kabelových kanálů, kabelových mostů a kabelových prostorů musí být vybaveny systémem elektrické požární signalizace, kromě případů, kde včasné zjištění požáru je zajištěno jiným vhodným způsobem (např. videodohledem), popřípadě se jedná o kabelový kanál shora přístupný. Při návrhu vlastní kabelové trasy je třeba uvážit: typ kabelu, úložný systém, upevňovací prvky i související příslušenství např. odbočkové krabice a rozvodky atd. V požárně bezpečnostním řešení stavby musejí být stanovena technická a organizační opatření pro zajištění požadovaných funkcí a činností požárně bezpečnostních zařízení zajišťujících požární bezpečnost a jejich vzájemné vazby. Kabelové trasy v prostoru chráněných únikových cest a prostorách bez požárního rizika V prostoru chráněných únikových cest musí být kabelové trasy provedeny podle ČSN 73 0802 případně podle ČSN 73 0804. Dále musí odpovídat z hlediska třídy reakce na oheň elektrických kabelů B2 ca, s1,d0. Na kabelové trasy sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musí zůstat v případě požáru funkční jsou kladeny požadavky na třídu funkčnosti kabelové trasy minimálně. P15-R. V případech, kdy je kabelová trasa vedena požárními úseky bez požárního rizika a slouží pro napájení požárně bezpečnostních zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční, jsou na kabelové trasy kladeny požadavky na třídu funkčnosti kabelové trasy minimálně P15-R. Další požadavky na vedení kabelových tras Pokud je to možné, nesmí se vést tranzitní kabelová trasa pro požárně bezpečnostní zařízení nebo zařízení, která mají zůstat funkční v případě požáru, prostorami s nebezpečím výbuchu nebo prostorami ohrožených výbuchem. 19

K vzájemně se rezervujícím zařízením, která mají zůstat v provozu i v případě požáru, mají být kabely vedeny vzájemně nezávislými kabelovými trasami. Společně s kabely zařízení důležitých pro požární bezpečnost mohou být vedeny i kabely pro technická a technologická zařízení. Těmito kabely nesmí být zhoršena požadovaná bezpečnost kabelové trasy, což musí být prokázáno projektovým řešením. Požadovaná třída funkčnosti kabelové trasy se stanoví podle nejdelší požadované doby činnosti zařízení sloužícího k protipožárnímu zabezpečení stavby, jehož kabelový rozvod je součástí této kabelové trasy. Sdružování kabelů s integrovaným zachováním funkce v kabelových trasách se posuzuje jak z hlediska požadavků elektrotechnických předpisů, tak podle požadavků na požadovanou dobu funkčnosti jím napájených požárně bezpečnostních zařízení a ostatních technických a technologických zařízení, které musejí zůstat v případě požáru v provozu. Podélné systémové oddělení kabelů Jestliže se vedle sebe kladou kabely různých napětí nebo různých proudových soustav, které napájejí zařízení, která mají zůstat v případě požáru funkční, doporučuje se, klást je do samostatných skupin oddělených od sebe: dostatečnými mezerami nebo kladení na různé kabelové lávky nebo kladení na kabelové lávky oddělené uličkou nebo vložení tepelně izolačních desek odolávajících elektrickému oblouku s třídou reakce na oheň A1, A2; podélnou požární přepážkou viz čl. 0 Vypínání elektrické energie při požárech a mimořádných událostech Kabelové trasy musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno bezpečné vypnutí (odpojení) elektrické energie v objektu a tím zajištěn účinný a bezpečný zásah jednotek požární ochrany. V případě požáru musí být umožněno centrální vypnutí těch elektrických zařízení v objektu nebo v jeho části, jejichž funkčnost není nutná při požáru tlačítkem CENTRAL STOP, ale zároveň musí být zachována dodávka elektrické energie požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musí být funkční v případě požáru, a to ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. V případě potřeby musí být umožněno vypnutí všech zařízení v objektu nebo v jeho části, včetně požárně bezpečnostních zařízení tlačítkem TOTAL STOP, toto vypnutí musí být chráněno proti neoprávněnému či nechtěnému použití. 20

Vypínací prvky pro CENTRAL STOP či TOTAL STOP musí být umístěny tak, aby byly snadno přístupné v případě požáru např. u vstupu do objektu, v místě trvalé služby. V konkrétních případech lze navrhnout vypínání elektrické energie prostřednictvím systému elektrické požární signalizace v dvouadresné závislosti. Kabelové trasy pro ovládání vypínacích prvků CENTRAL STOP a TOTAL STOP musí splňovat požadavky na kabelové trasy s funkční integritou. Vypínací prvky CENTRAL STOP a TOTAL STOP musí být označeny textovou tabulkou CENTRAL STOP a TOTAL STOP. Všeobecné požadavky pro účinný zásah jednotek požární ochrany Pro každý objekt musí být vypracován postup pro vypnutí elektrické energie. Informace o zásadách tohoto postupu musí být umístěny na viditelném místě např. pro informování jednotek PO pro provedení hasebního zásahu. Prostory kabelového rozvodu délky větší než 100 m se považují za prostory se složitými podmínkami pro zásah jednotek požární ochrany. V prostorách podzemního kabelového kanálu a kabelového prostoru se neuvažuje s okamžitým zásahem jednotek požární ochrany. Požární úsek, ve kterém došlo k požáru, musí být oddělen stavebními konstrukcemi s požární odolností min. (R)EI 60DP1 a dveřmi EW 30 C-DP1 tak, aby v této době bylo možné soustředit síly a prostředky k provedení zásahu nebo zabránění šíření požáru. Zabráněním šíření požáru se rozumí stav, kdy se požární úsek kabelového kanálu nechá vyhořet bez zásahu jednotek požární ochrany, za předpokladu, že se požár nerozšíří ze zasaženého požárního úseku. Vstupy do prostorů kabelového rozvodu musí být pro jednotky požární ochrany při vzniku požáru použitelný bez použití zvláštního nářadí (např. instalace klíčového trezoru požární ochrany se považuje za vyhovující opatření bez dalších opatření pro vstup do kabelového kanálu). Provedení kabelových rozvodů, včetně vstupů musí umožňovat vstup hasiče vybaveného reflexním ochranným oděvem pro hasiče pro speciální hašení (ochranným oblekem proti žáru) včetně dýchacího přístroje. Provedení kabelových rozvodů musí umožňovat transport nosítek jak v horizontálním, tak vertikálním směru pohybu. U vertikálního směru pohybu může být provedena příprava pro použití lezecké techniky jednotky požární ochrany. Při verzi použití lezecké techniky pro transport nosítek musí být tato skutečnost uvedena v dokumentaci zdolávání požárů. 21

Požární bezpečnost prostorů kabelového rozvodu Samostatné požární úseky musí tvořit prostory kabelového rozvodu, kabelové kanály, kabelové prostory, kabelové šachty a kabelové mosty (kromě případů, že kabelový rozvod je z hlediska požární bezpečnosti řešen jako součást technologie) elektrické rozvodny, ve kterých jsou umístěny rozvaděče pro požárně bezpečnostní zařízení; zdvojené podlahy podle požadavků uvedených v ČSN 73 0810; agregáty pro výrobu elektrické energie a rozvodny sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení; elektrické rozvaděče sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení; elektrické rozvaděče s napětím větším než 200 V a 25 A, které se nacházejí v chráněných únikových cestách; rozvodny elektrické energie dle ČSN 73 0804 a ČSN 73 0802. Požární úseky a stavební konstrukce prostorů kabelových rozvodů a tras Kabelový prostor, kabelový kanál, kabelová šachta a kabelový most musí tvořit samostatný požární úsek. Délka požárního úseku kabelového kanálu nemá být větší než 100 m a současně mezní velikost požárního úseku kabelového kanálu nebo prostoru může být nejvýše 750 m 2. V případě, kdy je v těchto požárních úsecích instalováno samočinné stabilní hasicí zařízení, nebo jsou všechny použité kabely v provedení odpovídajícím ČSN EN 50266 2 2, se mezní plocha nebo délka může zvětšit dvojnásobně. Kabelové šachty musí být předěleny ve vertikálních vzdálenostech nejvýše po 15 m hlavními požárními přepážkami s požadovanou požární odolností. Pokud je instalováno stabilní hasicí zařízení nebo jsou všechny kabely v kabelové šachtě v provedení odpovídající ČSN EN 50266-2 požaduje se předělení po vertikálních vzdálenostech 30 m. Požární odolnost konstrukcí ohraničujících prostory kabelového rozvodu musí být klasifikace alespoň EI 60 DP 1, respektive REI 60 DP 1. Požární uzávěry v ohraničujících konstrukcích mají být klasifikace EW 30 C-DP1. V případech, kdy otvory ústí do chráněné únikové cesty musí být EI 30SC-DP1. Pro zabránění šíření požáru se v prostorech kabelového rozvodu umisťují hlavní požární přepážky zejména: 22

při zaústění všech druhů kabelových kanálů a mostů do kabelových prostorů, kabelových šachet a do všech ostatních prostorů stavebních objektů; při zaústění kabelových šachet do kabelových prostorů i do všech ostatních prostorů stavebních objektů; při zaústění shora přístupných kabelových kanálů do kabelových kanálů průlezných a průchozích; v kabelových kanálech při zaústění k jednotlivým kobkám nebo rozvodným skříním, k dieselagregátu, transformátorům atd.; v kabelových kanálech a mostech na každých 100 m délky s výjimkou kabelových kanálů a mostů vybavených SHZ nebo kabely odpovídajícími ČSN EN 50 266-2-2; Hlavní požární přepážka Hlavní požární přepážka je konstrukce, splňující následující požadavky viz obr. 11 je zhotovena z konstrukcí druhu DP1 a přepažuje celý průřez kabelového kanálu, šachty nebo mostu má požární odolnost klasifikace alespoň EI 60 DP1, v případě použití kabelů odpovídajících ČSN EN 50266 2-2 alespoň EW 30 DP1 komunikační otvory v hlavních požárních přepážkách musí být: o v požárně dělicích konstrukcích uzavřeny požárním uzávěrem alespoň klasifikace EI 30 C-DP1,v případě použití kabelů odpovídajících ČSN EN 50266 2-2 alespoň klasifikace EW 15 C-DP 1; dveře v požárních přepážkách mají být opatřeny samouzavíračem nebo musí být při požáru uzavíratelné např. systémem EPS; o nejmenší rozměry požárních dveří musí být 600 mm (šířka), 1 800 mm (výška); o nejmenší rozměry požárních poklopů musí být 600 x 900 mm; o otevírací mechanismus požárních uzávěrů musí být umístěn z obou stran; o nesmí být uzamykatelné, nebo musí být zajištěno spolehlivého otevření v případě potřeby např. systémem EPS (tlačítkové hlásiče je nutno umístit na obou stranách požárního uzávěru); 23

Pohled Půdorys 1 požární uzávěr, dveře min. šířka 600 mm 2 hlavní požární přepážka 3 kabelový nosný systém včetně kabelů Obr. 11 Schéma hlavní požární přepážky Dílčí požární přepážka Dílčí požární přepážka je konstrukce splňující následující požadavky viz obr. 12 Mezi jednotlivými hlavními požárními přepážkami se umisťují dílčí požární přepážky s požární odolností alespoň EI 30DP1, které zabraňují přenesení požáru po kabelech do přilehlé části požárního úseku kabelového kanálu, kabelového mostu, kabelové šachty. Komunikační prostor v místě dílčí požární přepážky nesmí být menší než 600 x 1800 mm viz obr.12. Dílčí požární přepážky se umisťují zejména: mezi hlavními požárními přepážkami ve vzájemných vzdálenostech nejvýše 50 m v místě křižování (odbočování) kabelových kanálů nebo kabelových mostů. Vzájemná vzdálenost dílčích požárních přepážek uzavírajících křižování nesmí být v žádném směru větší jak 25m (měřeno v ose kabelového kanálu). Slepé rameno při křížení kabelových kanálů či při odbočení kabelového kanálu smí být bez dílčí požární přepážky dlouhé maximálně dlouhé 12,5 m. 24

v kabelových prostorech tak, aby tvořily úseky o půdorysné ploše maximálně 250m 2.Jde o maximální dílčí plochu kabelového prostoru, která nemusí být vymezena stavebními konstrukcemi, ale pouze dílčími požárními přepážkami pro omezení možnosti šíření požáru po kabelových trasách v tomto prostoru. Pohled Půdorys 1 kabelový kanál 2 dílčí požární přepážka 3 ulička min. šířky 600 mm Obr. 12 Schéma dílčí požární přepážky Podélná požární přepážka Podélná požární přepážka je konstrukce splňující následující požadavky viz. obr. 13. Mezi jednotlivými hlavními požárními přepážkami se umisťují podélné požární přepážky s požární odolností alespoň EW 15DP1 pro podélné systémové požární oddělení kabelů, které zabraňují přenesení požáru: mezi kabelovými lávkami s kabely různých systémů dodávek elektrické energie mezi sebou nebo; funkčně důležitými kabely od ostatních kabelů mezi sebou, nebo kabelů různých dodávek elektrické energie. Podélné požární přepážky není nutno provádět ve shora přístupných kabelových kanálech a v kabelových kanálech, šachtách a prostorech, ve kterých je instalováno stabilní hasicí zařízení, případně veškeré kabelové rozvody vyhovují ČSN EN 50266-2-2. 25

Obr. 13 Schéma podélné požární přepážky Prostupy kabelů ohraničující konstrukce kabelových kanálů, šachet, mostů a prostorů a prostupy hlavními a dílčími požárními přepážkami musí být utěsněny požární ucpávkou. Požární ucpávka musí vykazovat stejnou požární odolnost jako konstrukce, kterou kabely prostupují, nepožaduje se však vyšší požární odolnost než 60 min. Na požární ucpávky lze užít hmot třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B. Požární ucpávky musejí být odzkoušeny z hlediska požární odolnosti dle ČSN EN 1366 3 a klasifikován dle ČSN EN 13 501-2. Označení kabelových požárních přepážek Každá hlavní, dílčí a podélná požární přepážka musí být označena na obou stranách přepážky štítkem, který obsahuje: Označení kabelového kanálu, prostoru, šachty, mostu Rozlišení typu požární přepážky o Hlavní požární přepážka HPP o Dílčí požární přepážka DPP o Podélné požární přepážka PPP Pořadové číslo HPP, DPP nebo PPP v kabelovém kanále, kabelovém mostě, šachtě nebo prostoru (číslo místnosti, číslo požárního úseku) Označení požární odolnosti Druh nebo typ přepážky Datum provedení 26

Firma, adresa a jméno zhotovitele Označení výrobce a systému Označení požární přepážky musí souhlasit s jejím označením v příslušné výkresové dokumentaci skutečného provedení kabelových přepážek uložené u provozovatele. Označení kabelových ucpávek Každá kabelová ucpávka musí být označena štítkem (alespoň na jedné straně). Označení tvoří: Označení objektů Označení místa v objektu (číslo místnosti, číslo požárních úseku) Pořadové číslo kabelové ucpávky Označení požární odolnosti kabelové ucpávky Druh nebo typ kabelové ucpávky Datum provedení Firma, adresa a jméno zhotovitele Označení výrobce a systému Označení kabelové ucpávky musí souhlasit s jejím označením v příslušné výkresové dokumentaci skutečného provedení kabelových přepážek uložené u provozovatele. Elektrické rozvaděče Elektrické rozvaděče umístěné v chráněných únikových cestách musejí tvořit samostatné požární úseky: Umístění elektrických rozvaděčů v prostoru chráněných únikových cest a částečně chráněných únikových cestách, které nahrazují chráněnou únikovou cestu v rekonstruovaných objektech dle ČSN 73 0834: a) elektrické rozvaděče s napětím nad 200V a elektrickým proudem nad 25A umístěné v chráněné únikové cestě musejí tvořit samostatné požární úseky zařazené do I. stupně požární bezpečnosti za předpokladu, že jsou sestaveny z výrobků třídy reakce na oheň A1, A2, B a kabely třídy reakce na oheň B2 ca, pak požadovaná požární odolností požárně dělicích konstrukcí je E15 DP1; b) elektrické rozvaděče s napětím nad 200V a elektrickým proudem nad 25A umístěné v chráněné únikové cestě sestavené z jiných vodičů, prvků a výrobků než podle bodu a) musejí tvořit samostatné požární úseky, které se zatřiďují do II. stupně požární bezpečnosti s požární odolností požárně 27

dělicích konstrukcí EI30 DP1 a požárními uzávěry v provedení EI15 DP1. V případě vybavení těchto elektrických rozvaděčů stabilním hasicím zařízením je postačující požární odolnost konstrukcí E15 DP1. Elektrické rozvaděče požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, které musejí zůstat funkční v případě požáru. Elektrické rozvaděče sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, které musí zůstat funkční v případě požáru umístěné v rozvodnách šachtách atd. se vždy posuzují jako samostatné požární úseky s požadovanou požární odolností požárně dělících konstrukcí EI 30DP 1 a s požárními uzávěry v provedení EI 15 DP1 Větrání prostorů kabelových rozvodů Prostory kabelového rozvodu se doporučuje vybavit účinným provozním popř. požárním větráním Provozní větrání Provozní větrání slouží k udržení teploty vzduchu v prostorách kabelových rozvodů pod hodnotou 30 C tak, aby byla zachována přenosová schopnost elektrických kabelů. Provozní větrání může být přirozené nebo nucené. Nasávací a výdechové větrací otvory musí být opatřeny mřížkou nebo sítí (proti vniknutí nežádoucích předmětů atd.) s volnou průtočnou plochou, která neomezí větrací výkon. Výdechy je třeba vyvést nad terén mimo požárně nebezpečný prostor objektu a bezpečnostní či ochranná pásma jiných zařízení, a to v místě kde nebudou obtěžovat okolí. Nasávání je třeba provést tak, aby bylo vyloučeno omezení chodu větrání atmosférickými vlivy (sníh, voda apod.). Provozní větrání se doporučuje vyústit vně objektu. Provozní větrání nesmí ústit do chráněných únikových cest, do požárních úseků shromažďovacích prostorů dle ČSN 730831 a požárních úseků zdravotnických objektů dle ČSN 730835, pokud není opatřeno požárními klapkami ovládanými zařízením elektrické požární signalizace. Požární větrání Požární větrání se navrhuje v těch kabelových kanálech, mostech a prostorách, které jsou situovány v objektech se shromažďovacími prostory, prostory zdravotnických zařízení a chráněnými únikovými cestami, kde by kouř a zplodiny hoření mohly ohrožovat osoby v těchto prostorách nebo při úniku osob z těchto prostor. Zařízení pro odvod kouře a tepla se doporučuje řešit s nuceným větráním aktivovaným od systému elektrické požární signalizace vyvedeným vně objektu. Minimální intenzitu výměny vzduchu pro zařízení odvodu tepla a kouře je 6x za hodinu. Pro nasávací a výdechové větrací otvory 28

platí obdobné zásady jako v čl. 7.8.1. Požární větrání musí být rovněž ručně ovladatelné pro potřebu jednotek požární ochrany. Minimální doba funkce požárního větrání při požáru je stanovena požárně bezpečnostním řešením stavby. Všechny komponenty požárního větrání zařízení pro odvod kouře a tepla musí odpovídat svými vlastnostmi harmonizovaným normám řady ČSN EN 12 101. Zařízení pro odvod kouře a tepla musí mít zajištěnu dodávku elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů. Šachty, kanály a kabelové prostory umístěné ve shromažďovacích a zdravotnických objektech, musí být požárně odvětrány vně objektu ve všech případech, kdy by kouř, teplo a zplodiny hoření mohly ohrožovat osoby ve výše uvedených objektech, nebo při úniku osob z těchto objektů. V případě, kdy by kouř a zplodiny hoření z elektrických instalací v kabelových rozvodech mohly ohrožovat osoby ve shromažďovacích a zdravotnických objektech, či na únikových cestách z těchto objektů, musí být zajištěno samočinné uzavření požárních klapek větracího zařízení, kterým by se mohl kouř do těchto objektů šířit. Samočinné uzavření požárních klapek musí být zajištěno prostřednictvím zařízení elektrické požární signalizace a současně musí být zajištěno požární odvětrání prostoru kabelového rozvodu. Tento požadavek se nemusí uplatnit v případech, kdy v prostoru kabelového rozvodu jsou vedeny pouze kabely vyhovující zkoušce ČSN EN 50266 2-2 a klasifikovanou třídou reakce na oheň B2 ca,s1,d0. Instalování požárního větrání zařízení odvodu kouře a tepla se doporučuje rovněž v případech, kdy by zplodiny hoření, kouř a teplo mohly vážné poškodit technologické zařízení v objektu. Osvětlení Prostory kabelového rozvodu musejí být vybaveny kromě provozního osvětlení nouzovým osvětlením dle ČSN EN 1838. Nouzové osvětlení musí být rovněž umístěno v navazujících únikových komunikacích na prostory kabelových rozvodů. Nouzové osvětlení musí jednoznačně informovat o určené trase úniku. Použitá literatura [1] Bebčák P.: Požárně bezpečnostní zařízení. Edice SPBI SPEKTRUM, č. 17. Ostrava 2004. 130 str. ISBN: 80-86634-34-5 [2] IEC 60331 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru Vlastnosti elektrických kabelů s funkční schopností při požáru 29

[3] ČSN EN 50 266 Společné zkušební metody pro kabely za podmínek požáru Zkouška vertikálního šíření plamene na vertikálně namontovaných svazcích vodiči nebo kabelů [4] IEC 60331-11 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru Zkušební zařízení [5] IEC 60331-21 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru Zkoušení kabelů o jmenovitém napětí do 1 kw [6] IEC 60331-22 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru Zkoušky kabelů nad 1 kw [7] IEC 60331-23 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru Datové a sdělovací kabely [8] IEC 60331-25 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru Optické kabely [9] ČSN EN 50200 Zkušební metoda odolnosti při požáru pro nechráněné kabely malých průměrů určených pro použití v nouzových obvodech [10] ČSN EN 50265-1 Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru Zkouška odolnosti proti svislému šíření plamene pro vodiče nebo kabely s jednou izolací - Zkušební zařízení [11] ČSN EN 50265-2-1 Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru Zkouška odolnosti proti svislému šíření plamene pro vodiče nebo kabely s jednou izolací - Postupy 1 kw směsný plamen [12] ČSN EN 50265-2-2 Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru Zkouška odolnosti proti svislému šíření plamene pro vodiče nebo kabely s jednou izolací - Svítivý plamen [13] ČSN 730802 požární bezpečnost staveb - nevýrobní objekty, ČSN 730804 požární bezpečnost staveb - výrobní objekty [14] Zkušební předpis ZP č. 27/2006. Pro stanovení třídy funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí - systému v případě požáru. [15] Vyhl. MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb [16] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [17] Vyhl. č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech [18] Vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb [19] Vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech k územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti [20] Vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území 30