Základní pojmy termodynamiky



Podobné dokumenty
Výroba a užití elektrické energie

= 0 C. Led nejdříve roztaje při spotřebě skupenského tepla Lt

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 1

IAM SMART F6.notebook. March 01, : : : :56. tvárná. křehké. pevné v tahu. sklo. pevný v tlaku.

PROCESY V TECHNICE BUDOV 3

FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice)

Laboratorní práce č. 1: Pozorování tepelné výměny

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

( ) = [m 3 /s] (3) S pr. Ing. Roman Vavřička, Ph.D. Postup:

ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI

10. Charakteristiky pohonů ve vlastní spotřebě elektrárny

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

2.cvičení. Vlastnosti zemin

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. katedra fyziky F Y Z I K A I I

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)

Malé písemné práce II. 8. třída Tři malé opakovací písemné práce

12/40 Zdroj kmitů budí počátek bodové řady podle vztahu u(o, t) = m. 14/40 Harmonické vlnění o frekvenci 500 Hz a amplitudě výchylky 0,25 mm

Tlumené kmity. Obr

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Základní vztahy z reologie a reologického modelování

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice

Pružnost. Pružné deformace (pružiny, podložky) Tuhost systému (nežádoucí průhyb) Kmitání systému (vlastní frekvence)

Věra Keselicová. červen 2013

Termodynamická soustava Vnitřní energie a její změna První termodynamický zákon Řešení úloh Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

pracovní diagram je závislý na směru a znaménku napětí (anizotropie) a je nelineární: -výpočty však zavádějí běžné hodnoty f y

Základní pojmy. T = ϑ + 273,15 [K], [ C] Definice teploty:

Vedení tepla v MKP. Konstantní tepelné toky. Analogické úlohám statiky v mechanice kontinua

Tepelná výměna. výměna tepla může probíhat vedením (kondukce), sáláním (radiace) nebo prouděním (konvekce).

ŠROUBOVÉ SPOJE VÝKLAD

AdvAnch g Uživatelský manuál v. 1.0

Signálky V. Signálky V umožňují světelnou signalizaci jevu.

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Rotační skořepiny, tlakové nádoby, trubky. i Výpočet bez chyb. ii Informace o o projektu?

SMĚŠOVACÍ KALORIMETR -tepelně izolovaná nádoba s míchačkou a teploměrem, která je naplněná kapalinou

Základní chemické pojmy a zákony

Mechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky

Euklidovský prostor Stručnější verze

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 9, 10

Tepelná výměna - proudění

Příklady k opakování TERMOMECHANIKY

DEFORMACE PEVNÉHO TĚLESA DEFORMACE PRUŽNÁ (ELASTICKÁ) DEFORMACE TVÁRNÁ (PLASTICKÁ)

koeficient délkové roztažnosti materiálu α Modul pružnosti E E.α (MPa)

125 MOEB ČVUT v Praze FSv K /2009

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_10_FY_B

STAVEBNÍ LÁTKY. Definice ČSN EN Beton I. Ing. Lubomír Vítek. Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie

3. Základní dynamické systémy 3.1. Základní spojité dynamické systémy. Čas ke studiu: 12 až 18 hodin. Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět

! " # $ % # & ' ( ) * + ), -

Teorie obnovy. Obnova

Příloha: Elektrická práce, příkon, výkon. Příklad: 4 varianta: Př. 4 var: BEZ CHYBY

Mechanika zemin I 3 Voda v zemině

1 Statické zkoušky. 1.1 Zkouška tahem L L. R = e [MPa] S S

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

Pasivní tvarovací obvody RC

9 Viskoelastické modely

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

Syntaxí řízený překlad

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

PREDIKCE OPOTŘEBENÍ NA KONTAKTNÍ DVOJICI V TURBODMYCHADLE S PROMĚNNOU GEOMETRIÍ

Měrné teplo je definováno jako množství tepla, kterým se teplota definované hmoty zvýší o 1 K

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

Dynamika hmotného bodu. Petr Šidlof

TERMOMECHANIKA 12. Cykly tepelných motorů

Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN

Práce a výkon při rekuperaci

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

Katedra materiálového inženýrství a chemie ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ VE VAZBĚ NA IZOLAČNÍ VLASTNOSTI

Únosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil.

Změny délky s teplotou

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO

Úloha V.E... Vypař se!

Cvičení 5 Bilancování provozu tepelných čerpadel


Zrnitost. Zrnitost. MTF, rozlišovací schopnost. Zrnitost. Kinetika vyvolávání. Kinetika vyvolávání ( D) dd dt. Graininess vs.

TÉMA: Molekulová fyzika a tepelné děje v plynech VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA

( ) ( ) NÁVRH CHLADIČE VENKOVNÍHO VZDUCHU. Vladimír Zmrhal. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 11 Název: Dynamická zkouška deformace látek v tlaku

9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava

Principy navrhování stavebních konstrukcí

Plasticita - ur ení parametr zpevn ní z tahové zkou²ky

3.2.4 Podobnost trojúhelníků II

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování

VÝROBA TENZOMETRŮ A SNÍMAČŮ

1 VÝPOČET POŽÁRNÍ ODOLNOSTI KONSTRUKCE

AERACE A MÍCHÁNÍ AKTIVAČNÍCH NÁDRŽÍ

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Ivana Bočková Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.

2.6.4 Kapalnění, sublimace, desublimace

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ČÁST 01

část 6, díl 5, kapitola 1, str. 1 prosinec 2002

Stýskala, L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y. Vítězslav Stýskala TÉMA 6. Oddíl 1-2. Sylabus k tématu

Fyzikální vlastnosti kapalin

Stlačitelnost a konsolidace

1.6. Integrace goniometrických funkcí

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

Transkript:

Základní pojmy ermodynamiky eploa - charakerizuje sav ermodynamické rovnováhy sousavy epelná rovnováha máme-li dvě ělesa A a B v konaku, poom po určié době nasane sav epelné rovnováhy ve savu epelné rovnováhy neprobíhá epelná výměna obě ělesa mají sejnou eplou A Nulý zákon ermodynamiky: pokud dva sysémy jsou v ermální rovnováze s řeím sysémem, pak jsou éž ve vzájemné ermální rovnováze. B Q A Q B měření eploy

Základní pojmy ermodynamiky Měření eploy eplou měříme na základě změny vhodných fyzikálních veličin s eploou (např. objem, lak, elekrický odpor, el.napěí, ): A) Kapalinové eploměry: elsiova supnice Objemová rozažnos kapalin o β o - β ( + β) β f () d d [K součiniel objemové rozažnosi ] závisí na ypu kapalin (např. ruť, líh), jejichž objemová rozažnos je závislá na eploě referenční savy (za normálních podm.): ) Rovnovážný sav čisé vody a jejího ledu ) Rovnovážný sav čisé vody a její syé páry

Základní pojmy ermodynamiky Objemová rozažnos vody (H O) - voda má anomální rozažnos -led mávěší objem nežli kapalná fáze - minimální objem pro 4 ( 6,47 + 8,553 6,79 5 6 8 3 ) o (,33 ) u věšiny kapalin pozorujeme normální rozažnos, j. s rosoucí eploou se zvěšuje objem

Základní pojmy ermodynamiky B) Plynové eploměry: - nádoba sálého objemu naplněná zředěným plynem, u nějž měříme lak -zředěné plyny se chovají prakicky všechny sejně plynová supnice p p p p o p ( ) o p + 73,5 γ p Pa o 73,5 absoluní nula - prakicky nedosažielná p pro dosaečně řídké plyny Rozpínavos plynů p ( + γ ) součiniel rozpínavosi γ p p o - & p absoluní eploa ( + 73,5) K K kons.

Základní pojmy ermodynamiky absoluní (Kelvinova) eploní supnice: p p ( + ) p izochorický (harlesův) zákon p ermodynamická eploní supnice: -je oožná s absoluní eploní supnicí -je nezávislá na eplooměrné láce - je definována pomocí vhodných bodů (např.rojných bodů, bodů varu a ání různých láek) a inerpolačních vzahů mezi nimi K /73,6 kons. referenční sav: rojný bod vody - eploa 73,6 K - lak p63 Pa Mezinárodní eploní supnice (968) Farenheiova eploní supnice: F.8 + 3

Základní pojmy ermodynamiky Měření eploy: a) doykové měření kapalinové plynové bimealové odporové ermoelekrické magneické, b) bezdoykové měření senzory epelného (IČ) záření

Základní pojmy ermodynamiky eploní rozažnos pevných láek Délková rozažnos: α d l l d [K ] l l ( + α) α f () l l ε l l α Objemová rozažnos: abc a 3 ( + α) ( + 3α bc ) c a b β 3α součiniel objemové rozažnosi c a b

Základní pojmy ermodynamiky eploní rozažnos pevných láek Maeriál α, β 6 [K - ] ocel - hliník 4 invar,-,9 dřevo 6-9 dřevo 55 cihla 3-8 beon 5- sklo 7-9 ruť 8-89 líh voda ( ) 7 U konsrukcí z běžných maeriálů je nuné velmi pečlivě uvažova s jejich eploní rozažnosí dilaace, kombinace vhodných konsrukčních maeriálů, apod.

Základní pojmy ermodynamiky Příklad: (objemová a délková eploní rozažnos) a) určee na kolik procen lze naplni ocelovou cisernu s kapalinou (vodou), aby by při daném eploním rozdílu nevyekla objem nádoby: objem kapaliny: n k ( + 3α ) n ( + β ) k X + 3α % + β k % n % β 3 K - α 5 K - 4 o X % & 9,7% b) Určee napěí σ v ocelové yči o délce L (upevněné na obou koncích), kerá je zahřáa o (pevnos oceli σ m 4 MPa) Poměrná deformace: L ε L α σ Eε Eα α 5 K - 3 o E GPa σ 63 MPa < σ m L

Základní pojmy ermodynamiky ke sejné změně eploy různých láek pořebujeme doda různá epla dq Měrná epelná kapacia c: c [Jkg K ] d m množsví epla, keré je nuno doda kg láky, aby se ohřál o K Pevné láky, kapaliny -určována epelná kapacia při kons.laku plyny Q mc d d [JK epelná kapacia : - epelná kapacia závisí na podmínkách, při kerých je určována lak konsanní p kons. p p p > κ > ] Objem konsanní kons. Poissonova konsana

Základní pojmy ermodynamiky Měření množsví epla, epelné kapaciy: založeno na zákonu zachování energie provádí se v izolované sousavě (např. kalorimeru) Příklad: (ermoska) Určee, výslednou eplou X po smíchání m,7 kg vody (čaje) o eploě a m,3 kg rumu o eploě 5 a eplou Y po době τ4 hod., jesliže epelná zráa ermosky je P Z,5 W. c c 48 Jkg K 5 Jkg K m kalorimerická rovnice ( X ) ( mc + )( X ) c Q Z JK P τ ( m c + m c)( Z X Y ) X Y m c + ( mc m c + m c + + ) & 86 o ( m c + mc) X P τ ( m c + m c ) & 5,7 Z o