Co je to signál? Jaké typy signálů známe? Které základní signály jsme poznali?

Podobné dokumenty
Předmět A3B31TES Př. 2 B

Pingpongový míček. Petr Školník, Michal Menkina. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2010/2011. reg Ing. Václav Rada, CSc.

Úlohy 22. ročníku Mezinárodní fyzikální olympiády - Havana, Cuba

4.6.6 Složený sériový RLC obvod střídavého proudu

Dualita v úlohách LP Ekonomická interpretace duální úlohy. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno

Mechanika tuhého tělesa. Dynamika + statika

Nerovnice s absolutní hodnotou

Tvorba trendové funkce a extrapolace pro roční časové řady

Sekvenční logické obvody

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Pro vzdělanější Šluknovsko. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Bc. David Pietschmann.

ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ PRACOVNÍ SEŠIT 2-3

Řešení: ( x = (1 + 2t, 2 5t, 2 + 3t, t); X = [1, 2, 2, 0] + t(2, 5, 3, 1), přímka v E 4 ; (1, 2, 2, 0), 0, 9 )

( ) Neúplné kvadratické rovnice. Předpoklady:

Číselné soustavy Ing. M. Kotlíková, Ing. A. Netrvalová Strana 1 (celkem 7) Číselné soustavy

Matice a maticová algebra, soustavy lineárních rovnic, kořeny polynomu a soustava nelin.rovnic

Kvadratické rovnice pro učební obory

Dopravní úloha. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno

Pro vš echny body platí U CC = ± 15 V (pokud není uvedeno jinak). Ke kaž dému bodu nakreslete jednoduché schéma zapojení.

Jemný úvod do numerických metod

3.2.4 Podobnost trojúhelníků II

KIV/ZI Základy informatiky. MS Excel maticové funkce a souhrny

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Základy. analýzy hlavních komponent a multivariačních regresních metod pro spektrální analýzu

Kvadratické rovnice pro studijní obory

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

M7061 ROTAČNÍ POHONY VENTILŮ

MODEL MECHANISMU STĚRAČE SE TŘENÍM. Inženýrská mechanika a mechatronika Martin Havlena

{ } Kombinace II. Předpoklady: =. Vypiš všechny dvoučlenné kombinace sestavené z těchto pěti prvků. Urči počet kombinací pomocí vzorce.

INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA LOKÁLNÍ EXTRÉMY

STEREOMETRIE. Vzdálenost bodu od přímky. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0113

Fyzikální praktikum 3 - úloha 7

M - Rovnice - lineární a s absolutní hodnotou

9.2.5 Sčítání pravděpodobností I

7. ODE a SIMULINK. Nejprve velmi jednoduchý příklad s numerických řešením. Řešme rovnici

Sériově a paralelně řazené rezistory. Tematický celek: Elektrický proud. Úkol:

15 s. Analytická geometrie lineárních útvarů

VOLBA TYPU REGULÁTORU PRO BĚŽNÉ REGULAČNÍ SMYČKY


SWI120 ZS 2010/ hookey.com/digital/

Pomůcka pro demonstraci momentu setrvačnosti

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_13_FY_A

Paradigmata kinematického řízení a ovládání otevřených kinematických řetězců.

Spojování systémů. Kladná a záporná zpětná vazba.

Praktikum II Elektřina a magnetismus

EXPONENCIÁLNÍ A LOGARITMICKÁ FUNKCE

Lokální a globální extrémy funkcí jedné reálné proměnné

7. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCÍ DVOU PROMĚNNÝCH Definiční oblasti Úlohy k samostatnému řešení... 83

Semestrální práce NÁVRH ÚZKOPÁSMOVÉHO ZESILOVAČE. Daniel Tureček zadání číslo 18 cvičení: sudý týden 14:30

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

2.7.2 Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem

1.1.1 Kvadratické rovnice (dosazení do vzorce) I

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

Kvantové počítače algoritmy (RSA a faktorizace čísla)

Převodníky AD a DA. AD a DA. Převodníky AD a DA. Základní charakteristika

Tvarovací obvody. Vlastnosti RC článků v obvodu harmonického a impulsního buzení. 1) RC článek v obvodu harmonického buzení

INTEGRÁLNÍ POČET NEURČITÝ INTEGRÁL,

Aktivní filtry. 1. Zadání: A. Na realizovaných invertujících filtrech 1.řádu s OZ: a) Dolní propust b) Horní propust c) Pásmová propust

(a) = (a) = 0. x (a) > 0 a 2 ( pak funkce má v bodě a ostré lokální maximum, resp. ostré lokální minimum. Pokud je. x 2 (a) 2 y (a) f.

NÁVRH LQG ŘÍZENÍ PRO FYZIKÁLNÍ MODEL KULIČKY NA TYČI

4.2.7 Voltampérová charakteristika rezistoru a žárovky

E-ZAK. metody hodnocení nabídek. verze dokumentu: QCM, s.r.o.

( ) Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I. Předpoklady: 2401, 2208

( ) ( ) ( ) 2 ( ) Rovnice s neznámou pod odmocninou II. Předpoklady: 2715

Lineární a adpativní zpracování dat. 4. Lineární filtrace: Z-transformace, stabilita

Semestrální práce z předmětu KIV/AZS Filtrování zvukového signálu pomocí FIR a IIR filtrů


Jakub Kákona,

4. Výčtem prvků f: {[2,0],[3,1],[4,2],[5,3]}

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace. Obor vzdělávací oblasti: Seminář z matematiky. Ročník: 7. Poznámky

2.3. POLARIZACE VLN, POLARIZAČNÍ KOEFICIENTY A POMĚR E/B

MODELOVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ VE VÝUCE AUTOMATIZACE

Numerická integrace. 6. listopadu 2012

Převodníky analogových a číslicových signálů

Identifikátor materiálu: VY_32_INOVACE_353

Zadání bakalářské/diplomové práce

1. Stejnosměrný proud základní pojmy

Motivace, zvyšování energie lidstva a smysl života

SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 2: Statistika a pravděpodobnost

Finanční matematika Vypracovala: Mgr. Zuzana Kopečková

Sekvenční obvody. S R Q(t+1) 0 0? Q(t)

UNIVERZITA V PLZNI. Model ALADIN A08N0205P MAN/MA

Síla je vektorová veličina

ŘÍZENÍ ABSORBERU KMITŮ POMOCÍ MATLABU

Označování dle 11/2002 označování dle ADR, označování dle CLP

IMPORT A EXPORT MODULŮ V PROSTŘEDÍ MOODLE

3. kapitola: Útlum, zesílení, zkreslení, korekce signálu (rozšířená osnova)

AUTORKA Barbora Sýkorová

Definice z = f(x,y) vázané podmínkou g(x,y) = 0 jsou z geometrického hlediska lokálními extrémy prostorové křivky k, Obr Obr. 6.2.

1.3.1 Kruhový pohyb. Předpoklady: 1105

Úloha 1 - THEVENINŮV PRINCIP

2.1. Pojem funkce a její vlastnosti. Reálná funkce f jedné reálné proměnné x je taková

4. Nelineární rovnice o jedné neznámé praktické příklady. jaro 2012

1. Programování, typy programovacích jazyků, historie.

Rovnice s neznámou pod odmocninou a parametrem

Popis a funkce klávesnice Gama originální anglický manuál je nedílnou součástí tohoto českého překladu

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

Pojem stability v elektrizační soustavě

Chemické výpočty II. Převod jednotek. Převod jednotek. Převod jednotek. pmol/l nmol/l µmol/l mmol/l mol/l. Cvičení. µg mg g. Vladimíra Kvasnicová

Cenový a hodnotový počet 2

Transkript:

Opakování Co známe z minulé přednášky? Co je to signál? Co všechno může být signálem? Jaké typy signálů známe? Které základní signály jsme poznali? T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 1 / 35

Obsah Čím se budeme zabývat? Co je to systém... Jak ho popsat... Jak systém reaguje na signál... Co udělá systém se signálem... Jaké jsou typy systémů... Jak systémy spojovat... T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 2 / 35

Úvod Co nás zajímá? VSTUPNÍ SIGNÁL VÝSTUPNÍ SIGNÁL Biologický systém - evokované potenciály: diagnostika i výzkum činnosti mozku a vazeb signálů v těle člověka Jak získat užitečnou informaci? T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 3 / 35

Úvod Co nás zajímá? +15V R6 10K C5 R7 10K VSTUPNÍ SIGNÁL P1 R5 C4 M22 D2 68K T4 C6 T5 10M R8 10K T6 VÝSTUPNÍ SIGNÁL Zpracování signálu: pouze vstup/výstup nebo i signály v jednotlivých místech zapojení? Jak kdy T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 4 / 35

Úvod Co nás zajímá? VSTUPNÍ SIGNÁL SYSTÉM VÝSTUPNÍ SIGNÁL Vnější popis: systém=černá skříňka; systém přijímá vstupní signál (buzení), produkuje výstupní signál (odezvu) Ovšem: odezva závisí i na (počátečním) stavu systému (el. obvod, člověk a jeho rozpoložení) Vnitřní popis: umožňuje nahlédnout do struktury systému T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 5 / 35

Úvod Co pro to musíme udělat? Zjednodušit problém, pokud je to přínosné... Popsat vlastnosti systému (fyzikální popis systému)... Popsat vstupní signál... Určit stav systému... Určit výstupní signál... T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 6 / 35

Příklad - čarodějnice na pružině Čarodějnice na pružině Definice problému: Jak se bude čarodějnice pohybovat, když za ní budeme tahat? T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 7 / 35

Příklad - čarodějnice na pružině Zjednodušení problému: Uvažujme jen vertikální pohyb Považujme čarodějnici za hmotný bod :-) Pružina se bude chovat hezky (tedy lineární vztah pro vratnou sílu F = kz) Ztráty pouze třením v pružině Žádné rušení, apod. T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 8 / 35

Příklad - čarodějnice na pružině Popis systému z k m β T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 9 / 35

Příklad - čarodějnice na pružině Fyzikální popis systému z k m β Hlavní myšlenka: rovnováha sil použijeme 2. Newtonův zákon: F = ma Jaké působí síly? Budící, tlumící, vratná T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 10 / 35

Fyzikální popis systému Příklad - čarodějnice na pružině z k m β Hlavní myšlenka: rovnováha sil použijeme 2. Newtonův zákon: F = ma Jaké působí síly? Budící, tlumící 1, vratná F o (t) β dz dt kz = ma = m d2 z dt 2 (1) 1 pro malé rychlosti je síla lineárně závislá na rychlosti (laminární proudění)=stokesův vztah, pro větší rychlosti kvadratická závislost (turbulentní proudění), pro rychlosti větší než Machovo číslo kubická závislost (rázová vlna) T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 11 / 35

Příklad - čarodějnice na pružině m d2 z dt 2 + β dz dt + kz = F o(t) Zkusme to napsat jinak: {m d2 dt 2 + β d } dt + k z = F o (t) (2) {m d2 dt 2 + β d } dt + k } {{ } popis systému, operátor z }{{} výstupní signál = F o (t) } {{ } vstupní signál T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 12 / 35

Příklad - čarodějnice na pružině {m d2 dt 2 + β d } dt + k } {{ } popis systému Lineární diferenciální rovnice 2. řádu! m, β, k jsou koeficienty diferenciální rovnice nejvyšší derivace udává řád Je to všechno? z }{{} výstupní signál = F o (t) } {{ } vstupní signál Ne! Musíme znát ještě stav systému, tedy počáteční podmínky z(0) = c 1, dz dt (0) = c 2 rovnice 2. řádu 2 počáteční podmínky Řešení rovnice potom platí pro dané počáteční podmínky c 1, c 2 buzení (vstupní signál) F o (t) Demonstrace řešení - průmět na pohybující se papír T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 13 / 35

Matematické kyvadlo Příklad - kyvadlo T c θ l mglsinθ mg Rovnice 2 nebo přehledněji T c mgl sin θ = J θ θ + g l sin θ = T c ml 2 (3) Nelineární! diferenciální rovnice 2. řádu ( θ je úhlové zrychlení) 2 vychází z rovnice M = Jɛ, která je obdobou 2. Newtonova zákona F = ma. Místo rovnosti sil platí rovnost momentů. M zastupuje sílu F, moment setrvačnosti J zastupuje hmotnost m a úhlové zrychlení ɛ = θ zastupuje zrychlení a. Pro hmotný bod platí J = ml 2. Na kyvadlo působí dva momenty v opačných směrech: moment M g = mgl sin θ způsobený gravitací a externí moment (buzení) T c. Součet momentů T c mgl sin θ uděluje hmotnému bodu s momentem setrvačnosti J úhlové zrychlení ɛ = θ. T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 14 / 35

Příklad - kyvadlo Nelineární diferenciální rovnice se nám nelíbí! :-( V určitých případech můžeme problém zjednodušit linearizací: sin(θ) θ, tedy θ + g l θ = T c ml 2 (4) Linearizace funguje jen pro malé výchylky kolem rovnovážné polohy = pracovního bodu Všimněme si, že chybí tlumení (člen u první derivace) - dáno zjednodušením problému matematické kyvadlo Opět musíme znát ještě stav systému, tedy počáteční podmínky θ(0) = c 1, θ(0) = c 2 T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 15 / 35

Příklad - kyvadlo Jednoduchá realizace kyvadla (už ne matematického) Co představuje jednotkový skok? zanedbání nehomogenit proudu vzduchu A jak to vlastně kmitá? Pro lineární model platící pro malé výchylky je to v ustáleném tvaru sinusový průběh Jak vypadá celá odezva se naučíme v příští přednášce T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 16 / 35

Jak tento model sestavíme? T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 17 / 35 Model kyvadla bez tlumení pro SIMULINK Model poskytuje numerické řešení diferenciální rovnice - pro nás velmi příjemné :-) Step 2 Gain1 Add 1 s Integrator 1 s Integrator1 Scope Gain Trigonometric Function -K- sin Add1 1 s Integrator2 1 s Integrator3 Gain2 -K-

Řešení Výstup modelu kyvadla pro jednotkový skok Numerické řešení diferenciální rovnice (tiny pro daný vstup a počáteční podmínky ) = výstup modelu kyvadla zde: pro jednotkový skok a nulové poč. podm. Porovnání řešení nelineární a lineární diferenciální rovnice 0.5 0.4 0.3 0.2 0.1 0-0.1 5 10 15 20 25 30 35 40 45 T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 18 / 35

Řešení Výstup modelu kyvadla pro jednotkový skok ALE POZOR :-x i mistr tesař se utne numerické řešení diferenciální rovnice nemusí vždy dát správný výsledek :-x Porovnání řešení nelineární a lineární diferenciální rovnice 0.5 0.4 0.3 0.2 0.1 0-0.1 10 20 30 40 50 60 70 80 Proč?????? Vrátíme se k tomu později :-o T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 19 / 35

Shrnutí - typy systémů Systémy rozlišujeme 3 na: Lineární X Nelineární Bez paměti X S pamětí Deterministický X Stochastický Stabilní X Nestabilní Stacinární X Nestacionární Bez zpětné vazby X Zpětnovazební Kauzální X Nekauzální Podle počtu vstupů a výstupů... 3 podle rovnice, která je popisuje T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 20 / 35

Typy systémů Lineární X Nelineární: kyvadlo s malým a velkým rozkmitem Další příklad: limitér x[n] y[n] x n 0.1, x n 0.1 y n 0.1, x n 0.1 x n, 0.1 0.1 Vstup a ještě: lineární: y[n] = x[n] + x[n 1] nelineární: y[n] = (2x[n] x 2 [n]) 2 schema: T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 21 / 35

Typy systémů Bez paměti X S pamětí: paměť prvek akumulující energii nebo klopný obvod; brzda - lanko X voda - přehrada; odporový dělič X RC článek; Deterministický X Stochastický - při stejných podmínkách alternativy (překvapení) Stabilní X Nestabilní - kyvadlo X inverzní kyvadlo (kladivo na obr., večerníček na kole...) T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 22 / 35

Typy systémů Převzato z www.ceskatelevize.cz, upraveno T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 23 / 35

Typy systémů Stacinární X Nestacionární - parametry systému = koeficienty dif. rovnice konstantní X proměnné (hubnutí) Bez zpětné vazby X Zpětnovazební - např. stabilizace systému: večerníček bez záporné zpětné vazby spadne Kauzální X Nekauzální - vypínač, schody v metru X zpracování obrázků (data uložena v paměti!!!) Podle počtu vstupů a výstupů - SISO (Single Input Single Output), SIMO, MISO, MIMO (Multiple Inputs Multiple Outputs) Kauzální zesilovač digitální a analogový (spojitý v čase) +Un R1 RC Uout vzorkování A / D p evod x[n] Systém 2 y[n] D / A p evod Uin R2 RE y[n] = 2x[n] Au = -RC/RE T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 24 / 35

Typy systémů Kauzální digitální filtr typu dolní propust a pásmová propust (naučíte se navrhovat a používat) x[n] + + y[n] x[n] + + y[n] D - + 1.97 D D + + 0.98 D D D -0.98 0.98 1 1 y n y n x n x n y = filter([1 1], [1-0.98], x); y n 1.97 y n 1 0.98y n 2 x n x n 2 y = filter([1 0 1], [1-1.97 0.98], x); Námět: poslech součtu a rozdílu vzorků (dopředné cesty obou filtrů) Vstup Nekauzální diferenční filtr: y[n] = x[n + 1] x[n 1] zpožděním výstupu o 1 vzorek lze použít pro výpočet v reálném čase bez uložení vzorků signálu T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 25 / 35

Typy systémů Nekauzální zpracování obrazu - vzorky uloženy v paměti nekauzální zpracování je možné Metoda sou adnice koeficienty x-1 y-1 x y-1 x+1 y-1 1 2 1 1 0-1 x-1 y x y x+1 y 0 0 0 2 0-2 x-1 y+1 x y+1 x+1 y+1-1 -2-1 1 0-1 horizontální hrany vertikální hrany HH VH 2 2 Obrázky T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 26 / 35

Zapojení systémů Základní zapojení systémů Sériové (kaskádní) Paralelní Zpětnovazební Schemata: Systém 1 Systém 1 Systém 1 Systém 2 Systém 2 Systém 2 T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 27 / 35

Formální popis systémů Dále už budeme požívat jen formální popis systémů Tedy např. místo budeme psát m d2 z dt 2 + β dz dt + kz = F o(t) a 2 ÿ + a 1 ẏ + a 0 y = x Proč formální popis? Protože různé systémy/úlohy mnohdy vedou na stejné rovnice. Nehledě na fyzikální pozadí nám pak bude stačit znát kvalitativní chování příslušné formální rovnice T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 28 / 35

Řešení diferenciálních rovnic Řešení diferenciálních rovnic: klasické metody - matematické učebnice, symbolický TOOLBOX MATLABu, MAPLE, MATEMATIKA,... použití Laplaceovy transformace - přednáška 6 a dále numerické metody - SIMULINk & MATLAB: ODE23, ODE45 Řešení závisí na: vlastnostech systému, tedy tvaru diferenciální rovnice - lin./nelin,... na buzení (vstupním signálu) na počátečních podmínkách T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 29 / 35

Numerické řešení diferenciálních rovnic Hlavní kroky numerického řešení diferenciálních rovnic: rozvoj nelineární funkce do Taylorovy řady v bodě a: f (b) = f (a) + (b a)f (a) + (b a)2 2! f (a) + (b a)3 3! f (a) +... použijeme konečný počet členů řady - jejich součet aproximuje hodnotu nelineární funkce v bodě b: f (b) f (a) + (b a)f (a) Tento postup se postupně opakuje pro vybrané diskrétní hodnoty nezávislé proměnné (např. čas) Př. Rungova-Kuttova metoda používá několik prvních členů rozvoje (funkce ODE23, ODE45 - čísla značí použité členy) a je rovněž základem simulace v SIMULINKU Důležité: numerické řešení je citlivé na volbu diskretizačního kroku T = b a!!! Vysvětlení chybného řešení pro kyvadlo - ilustrace postupné aproximace funkce sinus Rungovou-Kuttovou metodou T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 30 / 35

Příklady aproximace funkcí Obecný tvar Taylorova polynomu: f (x) = f (a) + (x a)f (a) + (x a)2 2! f (a) + (x a)3 3! f (a) +... + R n+1 kde R n+1 je zbytek Příklad1: náhrada sinousovky/kosinusovky v bodě a = 0 polynomem 4. stupně: sin(x) = x x3 3! + R 5 použili jsme sin(x) x pro linearizaci popisu kyvadla cos(x) = 1 x2 2! + x4 4! + R 5 Příklad2: aproximace odmocniny 1 + x = 1 1 2x 1 +... pro x 1 8x 2 T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 31 / 35

Soustava diferenciálních rovnic Motivace: Chceme-li použít funkce ODExy k nalezení numerického řešení nelineární diferenciální rovnice vyššího řádu je třeba tuto rovnici nahradit soustavou rovnic 1. řádu při použití SIMULINKu stačí sestavit model přímo z rovnice T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 32 / 35

Soustava diferenciálních rovnic Převod diferenciální rovnice vyššího řádu na soustavu rovnic prvního řádu: θ + g l Tato rovnice je vnějším popisem kyvadla Zavedeme nové proměnné x 1 a x 2 pomocí substituce: x 1 = θ x 2 = θ Vyjádříme rovnici (5) pomocí proměnných x 1 a x 2 : x 2 + g l sin x 1 = T c ml 2 získali jsme první rovnici 1. řádu Nalezněme vztah mezi x 1 a x 2 : θ = x 2 = ẋ 1 získali jsme druhou rovnici 1. řádu Tedy rovnici θ + g l sin θ = T c ẋ 1 = x 2 x 2 = T c g ml 2 l sin x 1 Soustava rovnic je vnitřním popisem kyvadla ml 2 sin θ = T c ml 2 (5) lze zapsat soustavou dvou rovnic 2. řádu T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 33 / 35

Soustava diferenciálních rovnic Shrnutí: Nelineární diferenciální rovnici 2. řádu θ + g l sin θ = Tc ml 2 lze zapsat soustavou dvou rovnic 1. řádu ẋ 1 = x 2 x 2 = T c g ml 2 l sin x 1 s počátečními podmínkami: θ(0) = x 1 (0) = c 1 θ(0) = x 2 (0) = c 2 a použít funkci ODExy k numerickému výpočtu T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 34 / 35

Souhrn Co jsme se naučili? Co je to systém... Jak ho popsat... Jak reaguje systém na signál... Co udělá systém se signálem... Jaké jsou typy systémů... Jak systémy spojovat... T. Bořil, O. Kučera, P. Sovka () Předmět A3B31TES Př. 2 únor 2010 35 / 35