Dopad světov tové krize na finanční sektor v ČR Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Czech & Slovak Professional Community Praha, 20. července 2009
Osnova Světová krize a rizika dalšího vývoje Dopady krize na finanční sektor v ČR Zátěžové testy bankovního sektoru Dosavadní reakce centrální banky M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 2
Krize: nic nového pod sluncem Podstata krize je stále stejná: nadměrné žití na dluh nadspotřeba [akcelerátor-multiplikátor] nadvýroba přehřívání, bubliny na trzích aktiv odtržení od fundamentů (nespojitá) korekce Významný rys stávající krize: dlouhodobý souběh mnoha faktorů (uvolněná měnová politika, nahromadění špatných úvěrů, finanční inovace, podcenění rizik, selhání finančních dohledů, politické zájmy, motivační schémata, aj.) Krize vznikla ve finančním sektoru vyspělých ekonomik a rychle přešla do krize reálné ekonomiky; v tomto pořadí byly koncipovány záchranné a stabilizační opatření vlád a centr. bank Pro většinu zemí světa (včetně nově se rozvíjejících trhů) je to dovezená krize Hloubka krize není náhodná, je vyústěním řady minulých chyb a špatných rozhodnutí M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 3
Protikrizové politiky: rizika Vlády a CB vyspělých zemí jsou v této krizi mimořádně aktivistické často se koná pouze, aby se konalo Opomíjí se pročišťující efekt krize Záchranným akcím často dominuje argument too big to fail (mnohdy už je pozdě se ptát: too big to exist?) Hlavní riziko: neřeší se příčiny, ale tlumí se následky (pokládají se základy budoucí krize?) Nadměrné spoléhání na zásahy státu zvyšuje morální hazard systémově významných subjektů Masivní peněžní injekce mohou vyvolat inflaci Nesprávné načasování exitu může vést k rozkmitání cyklu Riziko nesprávného léčení krize je srovnatelné s riziky krize samotné M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 4
Proč by mohla být cesta k oživeno ivení DLOUHÁ A OBTÍŽNÁ Protože předchozí přehřívání ekonomik bylo dlouhodobé Protože finanční (a navíc synchronizované) krize bývají delší a hlubší než krize obyčejné Protože může existovat mnoho latentních problémů (kostlivců), o kterých ještě nic nevíme KRÁTKÁ A SNADNÁ Protože nedávné fiskální a měnové stimuly jsou mohutné Protože krátkodobý politický zájem na oživení může převážit nad dlouhodobým zájmem mít zdravé ekonomiky ( ať to stojí, co to stojí ) Riziko na cestě k oživení: stimulační dopady státních zásahů se vyčerpají dříve, než odezní fundamentální příčiny krize může následovat druhý pokles ekonomik (krize ve tvaru W) M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 5
Různé cesty z krize Předkrizová nerovnovážná úroveň výstupu Trajektorie bez větších státních zásahů "Optimální" trajektorie Rovnovážná úroveň výstupu po krizi Přechod k trajektorii s velkými zásahy Trajektorie s velkými státními zásahy Trajektorie oživení s velkými státními zásahy může být sice mělčí, ale bude pravděpodobně delší, než trajektorie bez velkých zásahů. Hypotéza: svět. ek. přechází na trajektorii s velkými státními zásahy M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 6
Rizika a úzká místa oživeno ivení Rychlý růst deficitů veřejných financí: Růst úrokových sazeb crowding-out soukromých investic Skokové zvýšení dluhu a nárůst úrokových plateb Zúžení manévrovacího prostotu pro fiskální stabilizaci Aktivace krizových zpětných vazeb: Nezaměstnanost odklad oživení ze strany poptávky Bankovní sektor opětovný nárůst nejistot a nedůvěry I mírnější záporný růst ekonomik, bude-li dlouhodobý, může být pro finanční sektor velmi škodlivý Množí se náznaky možného zlepšování vyhlídek na oživení; nejistoty jsou však nadále značné M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 7
Dopady krize na finanční sektor v ČR M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 8
Struktura dopadů Zahraniční finanční sektor Zahraniční poptávka Reálná ekonomika Tuzemský finanční sektor Firmy Domácnosti Dohled nad finančním sektorem ČNB Měnová politika M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 9
Dopad finanční krize na tuzemský finanční sektor: nepřímý kanál Pád Lehman Brothers odstartoval přes noc propad důvěry mezi finančními institucemi: Zvýšení rizikové prémie na trzích Pokles likvidity Zvýšení volatility Ochlazení trhu nemovitostí Pokles akciového trh (omezený význam v ČR) Finanční krize se rozšířila lavinovitě a její dopady byly v některých sektorech značné M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 10
Kreditní prémie na mezibankovním trhu (v %) 4 3 2 1 0-1 01/07 04/07 07/07 10/07 01/08 04/08 07/08 10/08 01/09 04/09 EUR 3M kreditní prémie CZK 3M kreditní prémie USD 3M kreditní prémie PLN 3M kreditní prémie Pramen: Bloomberg, Reuters, výpočty ČNB Pozn.: kreditní prémie se počítá jako rozdíl mezi tříměsíční mezibankovní sazbou a tříměsíčním OIS příslušné měny. Propad kreditní prémie v případě ČR v lednu 2009 byl způsoben propadem OIS ze dne 7.1.2009 o 150 bodů. Propad odráží pouze sníženou tržní likviditu a celkovou mělkost OIS trhu. Pád L.B. vedl k výraznému růstu kreditní prémie M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 11
Volatilita na domácích ch a zahraničních trzích (historická volatilita za posledních 90 dn ch 90 dnů) 5,0 1,6 4,5 1,4 4,0 3,5 1,2 3,0 1,0 2,5 0,8 2,0 0,6 1,5 1,0 0,4 0,5 0,2 0,0 0,0 05/06 09/06 01/07 05/07 09/07 01/08 05/08 09/08 01/09 05/09 Index volatility (globální) Index volatility (ČR, pravá osa) Pramen: Reuters, Thomson Datastream, výpočty ČNB Pozn.: globální index volatility = součet historické volatility S&P500, DJ Stoxx50, kurzů USD/EUR a YEN/USD, 10Y vládních dluhopisů Německa a USA, ceny zlata, ropy, a 3M Euriboru a 3M Liboru za posledních 90 dnů. Český index volatility = součet historické volatility akciového indexu PX, kurzu CZK/EUR, 10Y vládního dluhopisu a 3M Priboru. Nejistota na trzích vedla ke zvýšené volatilitě M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 12
Indikátory tržní likvidity pro jednotlivé trhy 1,0 0,5 0,0-0,5-1,0-1,5-2,0-2,5 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Devizový trh Akciový trh Peněžní trh Dluhopisový trh Pramen: ČNB, Bloomberg, Thomson Datastream, výpočty ČNB Likvidita poklesla nejvíce na devizovém a peněžním trhu M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 13
Struktura dopadů Zahraniční finanční sektor Zahraniční poptávka Reálná ekonomika Tuzemský finanční sektor Firmy Domácnosti Dohled nad finančním sektorem ČNB Měnová politika M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 14
Výchozí situace tuzemského finančního (bankovního) sektoru Přebytek likvidity (ČNB stahuje likviditu) Relativní izolovanost (dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) Tradiční konzervativní model (dostatek příležitostí k růstu) Nízký podíl nesplácených úvěrů Malý objem úvěrů poskytovaných v cizích měnách (nezávislost na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) Zanedbatelný podíl toxických aktiv (méně než 1% aktiv) Dobrá kapitalizace a vysoká ziskovost Finanční krize zastihla finanční sytém v ČR v solidní výchozí pozici M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 15
Vývoj zisku v bankovním m sektoru 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Zisk z finanční činnosti Bankovní sektor ČR (mld. Kč) Hrubý zisk před zdaněním Čistý zisk/ztráta Zisk z finanční činnosti Velké banky v ČR (mld. Kč) Hrubý zisk před zdaněním Čistý zisk/ztráta 2006 2007 2008 Zisk z finanční činnosti Zahraniční mateřské banky - výsledky skupiny (mld. EUR) Hrubý zisk před zdaněním Čistý zisk/ztráta Pozn.: Hodnoty k 30.11.2008 jsou přepočteny na roční základ. Hodnoty za skupiny zahraničních mateřských bank (Erste Group, KBC Group, Société Génerále Group, Unicredit Group) jsou ze 30.9.2008 přepočteny na roční základ. Pramen: ČNB, zveřejňované výsledky bankovních skupin V porovnání se zahraničními matkami neutrpěly české dcery v roce 2008 téměř žádné ztráty zisku M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 16
Poměr r primárn rních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV BEDEAT FR UK SEDK EA EU Pramen: ECB V ČR byl poměr depozit k úvěrům nejvyšší M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 17
Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v % celkových úvěrů danému segmentu) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ EA AT BE SE domácnosti podniky Pramen: BIS, ECB, centrální banky České domácnosti mají nulový podíl úvěrů v cizích měnách M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 18
Čistá externí pozice bankovních sektorů vybraných zemí EU v roce 2008 50 40 30 20 10 0-10 -20-30 -40-50 (v % HDP) CZ SI PL SK BGHU RO LT EE LV AT DE BE FR SEDK UK EA EU Pramen: IFS, IMF ČR spolu se Slovinskem je mezi novými členskými zeměmi EU na externích zdrojích nezávislá (jejich čistá externí pozice je kladná) M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 19
Kapitál l a kapitálov lové požadavky k typům m bankovních rizik (mld. K (mld. Kč,, %, bank.sek.) 250 200 150 100 50 0 12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 Kapitál celkem Úv ěrov é riziko Tržní rizika Operační a ostatní rizika Kapitálová přiměřenost (%, prav á osa) Kapitálová přiměřenost Tier 1 (%, prav á osa) 14 13 12 11 10 9 8 Pramen: ČNB Bankovní sektor ČR zůstává dostatečně kapitalizován M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 20
Vývoj kapitálov lového poměru (kapitál/celkov l/celková aktiva) českých a zahraničních bank (v %) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 průměr české banky průměr 10 nejv ětších bank EU průměr švýcarské banky průměr 10 nejv ětších invest. bank USA Pramen: BankScope, výpočty ČNB Tuzemské banky jsou v porovnání se zahraničními velmi konzervativní M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 21
Poměry likvidity v bankovním m sektoru 100 (v %) 80 60 40 20 0 12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 Úv ěry / v klady (klientské) Ry chle likv idní aktiv a / celkov á aktiv a Záv azky splatné na požádání / v klady (celkem v č. úvěrových institucí) Pramen: ČNB Banky v ČR zůstávají velmi likvidní M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 22
Rozsah stahování a dodávání likvidity (v mld. Kč) K mld. Kč mld. Kč 440 420 400 380 360 340 320 300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Objem dodané likvidity (pravá osa) Objem sterilizace (levá osa) I-08 II-08 III-08 V-08 VI-08 VIII-08 IX-08 X-08 XII-08 I-09 III-09 IV-09 75 60 45 30 15 0 O dobré likvidní situaci svědčí, že banky v poslední době málo využívají na podzim zavedenou dodávací facilitu M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 23
Podíl l hrubého ho zahraničního ho dluhu ČR R na HDP a jeho krytí zahraničními aktivy bankovního sektoru (ČNB( a komerčních bank) 44 42 40 38 36 34 32 140 130 120 110 100 90 80 30 70 IV/99 III II I/02 IV III II I/05 IV III II I/08 IV dluh/hdp (levá osa) krytí zahr. dluhu aktivy bank. sektoru (pravá osa) Pramen: ČNB Aktiva bankovního sektoru činí zhruba 80% celého zahraničního dluhu, což lze považovat za dostatečné M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 24
Struktura dopadů Zahraniční finanční sektor Zahraniční poptávka Reálná ekonomika Tuzemský finanční sektor Firmy Domácnosti Dohled nad finančním sektorem ČNB Měnová politika M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 25
2 Zahraniční poptávka (Consensus Forecasts) 1 meziroční změna v % 0-1 -2-3 -4-5 březen 2008 červen 2008 září 2008 říjen 2008 listopad 2008 prosinec 2008 leden 2009 únor 2009 březen 2009 duben 2009 III/08 IV/08 I/09 II/09 III/09 IV/09 I/10 II/10 III/10 IV/10 Prognózy růstu zahraniční poptávky pro rok 2009 se pohybují výlučně dolů a oživení se odkládá M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 26
Průmyslov myslová produkce (stálé ceny, mzr změna v %) 20 15 10 5 0-5 -10-15 -20 Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend -25 1/05 4 7 10 1/06 4 7 10 1/07 4 7 10 1/08 4 7 10 1/09 Průmysl se stal vstupní branou krize do čs. ekonomiky M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 27
Bariéry ry růstu r v průmyslu (v %) 100 80 60 40 20 0 7/07 10/07 1/08 4/08 7/08 10/08 12/08 1/09 Bariéry růstu nejsou Nedostatek zaměstnanců Finanční problémy Nedostatečná poptávka Nedostatek materiálu/zařízení Jiné bariéry Pramen: ČSÚ Bariéra nedostatečné poptávky se během několika měsíců stala nejzávažnější bariérou růstu průmyslu M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 28
Struktura dopadů Zahraniční finanční sektor Zahraniční poptávka Reálná ekonomika Tuzemský finanční sektor Firmy Domácnosti Dohled nad finančním sektorem ČNB Měnová politika M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 29
Úvěry (meziroční změna v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 09/05 03/06 09/06 03/07 09/07 03/08 09/08 03/09 Pramen: ČNB Úvěry celkem Nefinanční podniky Domácnosti Tempo růstu poskytovaných úvěrů zpomaluje, ale stále je poměrně vysoké (zejména u domácností) M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 30
Nové úvěry nefinančním m podnikům 35 6,0 30 25 20 15 10 5 0-5 5,5 5,0 4,5-10 12/06 03/07 06/07 09/07 12/07 03/08 06/08 09/08 12/08 03/09 4,0 Úroková sazba v % (pravá osa) Úvěry nefinančním podnikům (mzr změna v %) Pramen: ČNB Po lednovém poklesu nově poskytnuté úvěry v únoru a v březnu opět rostly M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 31
Nově poskytnuté úvěry na bydlení domácnostem 70 60 50 40 30 20 10 0-10 -20-30 -40 12/06 03/07 06/07 09/07 12/07 03/08 06/08 09/08 12/08 03/09 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 Úroková sazba v % (pravá osa) Úvěry na bydlení (mzr změna v %) Pramen: ČNB Hluboký pokles nově poskytnutých úvěrů na bydlení z přelomu roku se v březnu zmírnil M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 32
Úvěry v selhání (% celkových úvěrů v daném m segmentu) 6 5 4 3 2 12/06 03/07 06/07 09/07 12/07 03/08 06/08 09/08 12/08 03/09 Úvěry celkem Domácnosti - obyvatelstvo Nefinanční podniky Pramen: ČNB Podíl úvěrů v selhání roste zejména kvůli zhoršování kvality podnikových úvěrů M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 33
Vývoj 12M míry m defaultu bankovních úvěrů podnikům m a podílu úvěrů v selhání (v %) 14 12 10 8 6 4 2 0 10/02 10/03 10/04 10/05 10/06 10/07 10/08 Pramen: ČNB (CRÚ) 12-měsíční míra defaultu Trend 1 měsíční anualizované míry defaultu Podíl úvěrů v selhání (NPL) ČNB očekává, že v ročním horizontu míra defaultu mírně překročí 7% M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 34
Vývoj 12M míry m defaultu bankovních úvěrů domácnostem a podílu úvěrů v selhání (v %) 5.50 5.00 4.50 4.00 3.50 3.00 2.50 2.00 08/2007 11/2007 02/2008 05/2008 08/2008 11/2008 02/2009 Úvěry celkem Spotřební úvěry Zdroj: Czech Credit Bureau, ČNB Úvěry na bydlení Podíl úvěrů v selhání (NPL) U domácností by míra defaultu v ročním horizontu měla zůstat pod 4% M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 35
Mapa finanční stability Kreditní riziko Tržní rizika Makroekonomická rizika Měnové a finanční podmínky Bankovní sektor Reálný sektor ZFS 2007 ZFS 2008/2009 Pramen: výpočty ČNB Pozn.: Body dále od centra grafu značí větší riziko, přísnější podmínky nebo větší zranitelnost sektoru. Ve srovnání s r. 2007 narůstají rizika makroekonomická a riziko úvěrové, bankovní sektor však zůstává odolný M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 36
Finanční sektor: aktuáln lní vývoj Bankovní sektor v reakci na zvyšující se rizika pokračuje ve snižování tempa financování ekonomiky i ve zpřísňování neúrokových podmínek v řadě segmentů úvěrového trhu Banky nezpůsobují zpomalování ek. růstu; hlavní příčinou je zhoršující se situace v zahraničí a pokles poptávky po úvěrech Úrokové sazby z úvěrů převážně stagnují snižování sazeb ČNB je kompenzováno růstem rizikových marží bank Lze očekávat postupný nárůst míry nesplácení bankovních úvěrů a jiných závazků; to se promítne do zhoršení výsledků bank a dalších finančních institucí a do zhoršení kvality jejich bilancí Domácí finanční sektor by měl být schopen přicházejícím šokům ve vysoké míře odolávat (zátěžové testy) Český finanční systém je nadále stabilní a přetrvává důvěra veřejnosti v bankovní instituce M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 37
Zátěžové testy M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 38
Zátěžové testy: předpokladyp Tři scénáře: Evropa v recesi, Nervozita trhů, Ekonomická deprese Všechny scénáře byly definovány vývojem klíčových parametrů: HDP, krátkodobé úrokové sazby, měnový kurz, inflace Scénáře byly konstruovány modelově konsistentním způsobem pomocí predikčního modelu ČNB Šoky trvají po dobu jednoho roku M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 39
Alternativní scénáře: vývoj HDP 8 6 4 2 0-2 -4-6 -8-10 12/06 06/07 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 Evropa v recesi Nervozita trhů Ekonomická deprese Extrémní scénář Ekonomická deprese připomíná vývoj v Pobaltí M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 40
Alternativní scénáře: vývoj 3M PRIBOR (v %) 6 5 4 3 2 1 0 12/06 06/07 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 Evropa v recesi Nervozita trhů Ekonomická deprese Scénář Nervozita trhů je spojen se skokovým růstem úrokových sazeb M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 41
Alternativní scénáře: vývoj měnového kurzu 31 30 29 28 27 26 25 24 23 12/06 06/07 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 Evropa v recesi Nervozita trhů Ekonomická deprese Scénář Nervozita trhů předpokládá výrazné znehodnocení koruny M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 42
Alternativní scénáře: vývoj inflace 8 7 6 5 4 inflační cíl 3 2 1 0 12/06 06/07 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 Evropa v recesi Nervozita trhů Ekonomická deprese V žádném scénáři neklesne inflace pod nulu M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 43
Typ scénáře e a velikost šoku v testu M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 44
Výsledky zátěžz ěžových testů bank M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 45
Výsledky scénářů makrozátěž ěžového testu bank 16 14 12 Vývoj kapitálové přiměřenosti 10 8 6 4 Podíl nesplácených úvěrů (%) 2 0 06/2007 12/2007 06/2008 12/2008 06/2009 12/2009 Evropa v recesi Nerv ozita trhů Ekonomická deprese Všechny tři scénáře by vedly ke snížení kapitálové přiměřenosti a k růstu podílu nesplácených úvěrů M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 46
Výsledky zátěžz ěžových testů Bankovní sektor jako celek by odolal šokům ve všech třech alternativních scénářích V rámci jednotlivých scénářů se vyskytují banky, které by po testu nedosáhly regulatorního minima kapitálové přiměřenosti Případné požadavky na kapitálovou injekci: Evropa v recesi : cca 8 mld Kč, tj. 0,2% HDP Nervozita trhů : cca 15,7 mld Kč, tj. 0,4% HDP Ekonomická deprese : cca 15,5 mld Kč, tj. 0,4% HDP Ani nejdramatičtější scénář nesnese srovnání s kapitálovými injekcemi poskytnutými v mnoha vyspělých ekonomikách v nedávné době M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 47
Reakce bankovního dohledu a měnovm nové politiky ČNB M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 48
Opatřen ení pro podporu likvidity Zavedení dodávací facility (banky mají možnost čerpat od ČNB likviditu na 2 týdny nebo 3 měsíce) s cílem oživit peněžní trh došlo k mírnému zlepšení Možnost použít vládní dluhopisy jako kolaterál při těchto operacích s cílem zvýšit likviditu Opatření HTM pro pojišťovny a penzijní fondy Přijatá opatření zlepšila fungování finančního trhu; současné nástroje se jeví jako dostatečné a ve finančním sektoru neexistují signály likvidních potíží M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 49
Opatřen ení ČNB: intenzivní monitoring Denní sběr informací (zavedeno jeden den po rozhodnutí): Požadavky na hotovost (na jeden a dva dny dopředu) Peněžní trh a trh s vládními dluhopisy (v reálném čase) Finanční instituce (banky a ostatní důležití hráči) s jednodenním zpožděním: 1) likvidita, 2) expozice v rámci skupiny, 3) vklady, 4) limity, 5) výběry z fondů peněžního trhu Ad hoc získání informace o držení toxických aktiv (po CDOs, Islandu a pádu Lehman Brothers, atd.); informace ze všech částí finančních skupin (tj. banky, pojišťovny, investiční fondy, penzijní fondy) ve stejný okamžik daného dne Konzultace guvernéra a viceguvernéra s Bankovní asociací (týdenní nebo dvoutýdenní frekvence) Od začátku krize ČNB disponuje pohotovými informacemi M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 50
Regulatorní poučen ení z krize Docílit efektivního konsolidovaného dohledu na úrovni každé země: Ideálně v silné a nezávislé centrální bance (integrovaný dohled + pohotová informace o trzích) Před případným sjednocením dohledu na evropské úrovni by mělo dojít ke konsolidaci dohledů na národní úrovni (dnes je v Evropě 80 dohledů); může trvat 3 5 let Konsolidace na nadnárodní úrovni by měla ponechat prostor pro regulatorní a dohledovou názorovou různorodost (i v případě zásadních problémů) v rámci identických principů Schopnost financovat škody způsobené případným selháním dohledu musí být hlavním principem rozložení odpovědnosti (viz Island) M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 51
Pozice ČNB k de Larosièrov rově zprávě Zpráva je dobrým základem pro další diskusi o formování finanční regulace a dohledu v EU Četné návrhy a doporučení však: a) někdy překračují mandát skupiny b) nedefinují priority c) nepokrývají celý fin. sektor Některá klíčová doporučení postrádají podrobnější specifikaci, což ztěžuje posouzení jejich proveditelnosti: Vytvoření European Systemic Risk Council ČNB souhlasí za podmínky vyjasnění řady otázek (statut; zásahy z ECB; vztah k národním dohledům; apod.) Vytvoření European System of Financial Supervisors ČNB nesouhlasí (národní dohledy vs nadnárodní; legislativa; LoLR) Zpráva je užitečná, ale v plné podobě nepřijatelná M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 52
Měnová politika během b krize Podobně jako jiné centrální banky, i ČNB několikrát snížila měnově-politické sazby: o 0,75 p.b. k 7.11.2008, o 0,50 p.b. k 18.12.2008, o 0,50 p.b. k 6.2.2009 a o 0,25 p.b. k 11.5.2009 Vzhledem k rychlé depreciaci koruny v lednu a v únoru se prostor pro snižování sazeb dočasně omezil Důvody pro případné snížení sazeb: Nízká rizika poptávkové inflace (pomalý růst mezd) Případné prohloubení krize v zahraničí Relativní stabilita kurzu Důvody proti snížení sazeb: růst cen surovin a zejména PH Další pohyb sazeb je obtížně předvídatelný; snížení sazeb nelze vyloučit M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 53
Komunikace ČNB Měnová politika v posledních měsících více než v minulosti využívala svoji komunikaci: Slovní intervence: Guvernér v červenci 2008 (při apreciační bublině) Viceguvernér v únoru 2009 (při slabé koruně) Při čelení kampani, během níž byla ČR zahraničními médii řazena po bok zemí s nesrovnatelně horšími ekonomickými fundamenty Komunikace ČNB byla v posledních měsících účinným doplňkem standardních měnových nástrojů M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 54
Krize v ČR: shrnutí Vstupní branou krize do ekonomiky se stal export (prudký pokles zahraniční poptávky) a následně (exportně orientovaný) průmysl Hospodářský pokles v posledních měsících sice zřejmě již nezrychluje, ale i tak je mimořádně hluboký Situace u našich nejvýznamnějších obchodních partnerů (Německo, Slovensko) je horší než u nás může zpětně negativně ovlivnit náš budoucí vývoj Stimulační opatření přijatá v zahraničí pomáhají tlumit dopady na některá domácí odvětví; vliv šrotovného však bude časově omezený po jeho zrušení obvykle následuje útlum (viz zkušenosti Francie z období 2/94-6/95 [E. Balladur] a 9/95-9/96 [A. Juppe]) Výrazné zpomalení růstu (reálné) mzdy tlumí inflační rizika Vývoj na trhu práce se bude ještě zhoršovat (obvyklé zpoždění) Naše oživení je podmíněno oživením v zahraničí M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 55
Silné a slabé stránky české ekonomiky? Faktory obranyschopnosti: Mikroekonomická pružnost Vysoce konkurenční struktura Makroekonomické rovnováhy Zdravý finanční sektor Nízké vnější zadlužení Dlouhodobě nízká inflace a nízko ukotvená infl. oček. Poměrně nízké deficity veřejných financí Pružný měnový kurz Rizika: Vysoký podíl čistých vývozů na HDP Vysoký podíl cyklicky citlivých oborů v ekonomice Nedostatečně pružný trh práce Politická situace (udržovací vláda) Selektivní politiky podpory Česká ekonomika zatím krizi odolává lépe než mnohé jiné země M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 56
Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: 224 412 008 M. Singer Dopad světové krize na finanční sektor v ČR 57