S třední škola stavební Jihlava Zakládání staveb 14. ZÁKLADY hlubinné zakládání Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony Ing. Jaroslava Lorencová 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Hlubinné základy přenášejí tíhu stavby do hloubky prostřednictvím vertikálních prvků. Hlubinné zakládání se používá při nedostatečné únosnosti povrchových vrstev, nachází-li se únosná půda ve větší hloubce pod základem.
PILOTY STUDNY KESONY MIKROPILOTY MILÁNSKÉ STĚNY Šachtové pilíře Skříně
Při návrhu hlubinných základových konstrukcí je nutné vycházet z výsledků podrobného geologického průzkumu základové půdy.
Mikropiloty příklad provedení
přenášejí zatížení únosností na patě piloty nebo únosností v tření na plášti piloty Je to tyčová - sloupová konstrukce, kruhového nebo čtvercového průřezu zapuštěná na celou délku nebo část délky do základové zeminy nebo horniny.
dřevěné železobetonové (prefabrikované nebo monolitické) ocelové z předpjatého betonu štěrkopískové
A) -jsou provedeny na místě do vyhloubených otvorů B) neboli provedené zarážením, vtlačováním, vibrováním, šroubováním, apod.)
maloprůměrové - 0,2 m do maximálně 0,6 m, popř. 0,5 m velkoprůměrové - o průměru větším než 0,6 m mikropiloty - o rozměru maximálně 0,25m kořenové piloty - o průměru od 0,08 m do 0,25 m
-Používají se všude tam, kde jiné typy pilot již nelze z různých důvodů provést. -Výztuž mikropiloty tvoří většinou bezešvá ocelová trubka Rozměr max. 0,25 m
-Milánské stěny jsou podzemní stěny tvořené průběžnou rýhou tloušťky 400 až 1500 mm a hloubku do 40 m. -Stěny tohoto typu mohou sloužit nejen jako zajištění stěn výkopů, ale také tvoří i obvodové zdivo budoucí spodní stavby.
Studny a kesony Na pozemních stavbách se vyskytují zřídka, patří k nejdražším a nejobtížnějším způsobům zakládání, lze je použít pro zakládání v silně zvodnělých horninách. Konstrukce klesá vlastní vahou až k pevnému podloží postupným vytěžováním zeminy rypadlem nebo drapákem.
při hloubce základové spáry větší než 5 m pod terénem. nejčastěji jako prefabrikáty, které se postaví do vyhloubené jámy Prefabrikované skružové studny se při spouštění nastavují, betonované studny postupně nadbetonovávají
jsou hlubinné základové konstrukce, které se od studny liší zejména uzavřenou stropní konstrukcí umožňující provádět stavební práce pod hladinou vody nebo v zeminách nasycených podzemní vodou. Kesony se navrhují : z hutného železobetonu ze svařovaného ocelového pláště
Mikropiloty-postup zhotovení
Vrtná souprava pro provádění mikropilot,mikrozápor, kotev apod. KLEMM KR 805-1. (TOPGEO)
Velkoprůměrové piloty - hloubené ----průměr nad 600mm šachty hloubíme vrtnými soupravami s talířovými nebo šnekovými vrtáky nebo rypadly s drapákem hloubí se v soudržných zeminách jako nepažené až do 12m hloubky do vyhloubeného prostoru se spustí armokoš a zabetonuje se.
Velkoprůměrové piloty - hloubené Realizace velkoprůměrové piloty a) hloubení šachty drapákem, b) zřízení ochranného límce, c) spouštění armokoše, d) betonáž piloty, e) úprava zhlaví
Velkoprůměrové piloty-realizace
Ukázka zakládání na pilotách
Podzemní stěny Podzemní stěny pažící a konstrukční Prefabrikované podzemní stěny Podzemní stěny těsnící Podle účelu a použitého materiálu - na železobetonové s funkcí pažicí - na konstrukční ní (eventuálně mohou plnit obě funkce současně) - na těsnicí (výplňový materiál libovolná těsnicí hmota) Tloušťka podzemních stěn bývá 400, 600, 800, 1000 mm.
Podzemní stěny pažící a konstrukční drapák BAUER DHG-D 2600 na nosiči BS670 pro provádění podzemních stěn ( TOPGEO)
Prefabrikované podzemní stěny sestavovány ze železobetonových panelů, vyrobených na celou výšku budoucí stěny a osazovaných do rýhy pažené samotvrdnoucí suspenzí Těžení rýhy je kontinuální a panely jsou osazovány v určeném odstupu za těžbou
Prefabrikované podzemní stěny Osazení do rýhy buď na sraz nebo i s určitým natočením a přesahem ( vytvoří se pohledově členitá stěna ) Těsnost svislých spár mezi prefabrikáty je zajištěna gumovou hadicí, vloženou do spáry (zámku) a zainjektovanou stabilizovanou cementovou směsí. Prefabrikované podzemní stěny lze kotvit zemními kotvami nebo rozpírat. Použití je stejné jako u klasických podzemních stěn, přednostně tam, kde je požadován hladký pohledový líc stěny (opěrné stěny, podchody atd.).
Podzemní stěny těsnící provádění je stejné jako u pažících a konstrukčních stěn. variantou provedení je použití samotvrdnoucí těsnicí suspenze, která při hloubení rýhy plní funkci pažení a po zatvrdnutí vytváří těsnicí výplň rýhy, takže odpadá její výměna a těžba probíhá kontinuálně. podloží přehrad, hráze rybníků a řada dalších objektů vodního stavitelství ochranné clony zamezující kontaminaci podzemních vod a ohrožení životního prostředí při likvidaci ekologických zátěží tenké těsnicí stěny - zhotovované postupným zarážením ocelového razícího profilu a vyplňováním dutiny, vzniklé při jeho vytahování, nízkotlakou injektáží. Zaberaněním, případně zavibrováním jednotlivých profilů s přesahy je pak vytvořena souvislá těsnicí membrána tloušťka podzemních stěn je 100-150mm urychluje a zlevňuje výstavbu těsnicích clon, nachází široké uplatnění při utěsňování stavebních jam proti podzemní vodě a při zřizování těsnicích clon, zejména pro ochranu čistoty podzemních vod.
Pracovní komora v kesonu je zabezpečena proti vnikání vody přetlakem vnitřního vzduchu, práce v této komoře je velmi namáhavá a vyžaduje zvláštní podmínky. Přístup do komory je stropem kesonu s vyrovnávací tlakovou komorou
Zdroje a použitá literatura A.Erben, Petrůj, Medek Stavitelství II, kniha 1první VUT Brno Hans Nestle a kolektiv Moderní stavitelství pro školu a praxi, Europa-Sobotáles cz., Praha 2005 J. Toman, Technické kreslení podle ČSN a mezinárodních norem, díl II. Pravidla tvorby výkresů ve stavitelství, Vyd. Montanex a.s, 1995, ISBN 80-85780-27-5 V. Hájek a kol., Pozemní stavitelství II: pro 2. ročník SPŠ stavebních, Vyd. Sobotáles Praha, 2002, ISBN 80-85920-59-X. M. Hanák, Pozemní stavitelství: cvičení 1, Vyd. ČVUT Praha, 2002, ISBN 80-01-02130-0. D. Matoušková, Pozemní stavitelství 1, Vyd. CERM Brno, 1994, ISBN 80-85867-31-X. D. Matoušková, Pozemní stavitelství 2, Vyd. CERM Brno, 1994, ISBN 80-85867-10-9. V. Hájek, L. Novák, Šmejcký J., Konstrukce pozemních staveb 30: Kompletační konstrukce, Vyd. ČVUT Praha, 1996, ISBN 80-01-01490-8. M. Hanák, Pozemní stavitelství: cvičení 2, Vyd. ČVUT Praha, 2002, ISBN 80-01-02619-1. F. Rambousek a kol., Stavební konstrukce I: pro 2. ročník SPŠ stavebních, Vyd. Snakladatelství techn. Praha, 1969. J. Kos a kol., Konstrukce pozemních staveb III: návody pro cvičení, Vyd. CERM Brno, 1997, ISBN 80-7204-027-8. J. Witzany a kol., Konstrukce pozemních staveb 20, Vyd. ČVUT Praha, 2001, ISBN 80-01-02317-6. D. Skulinová, I. Skotnicová, Vodorovné konstrukce, Vyd. Ediční VŠB-TUO, 1998, ISBN 80-7078-521-7. F. Pšenička, Pozemní stavitelství: nosné konstrukce zastřešení, Vyd. ČVUT Praha, 2003, ISBN 80-01-02128-9. J. Michálek, Konstrukce pozemních staveb 15: pomůcka pro cvičení, Vyd. ČVUT Praha, 2002, ISBN 80-01-02479-2. Verlag-Dashofer technické požadavky na výstavbu Verlag-Dashofer Stavební zákon Profesní informační systém ČKAIT rok 2009,2010,2011 Normalizační institut ČSN platné
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : ing.jaroslava Lorencová Při tvorbě byly použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz Tvorba materiálů byla financována z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou stavební Jihlava.