VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Aneta Suchá Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice Bakalářská práce 2014
Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice Bakalářská práce Aneta Suchá Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: sucha.anet@gmail.com Praha 2014
Bachelor s Dissertation Current Trends of Tour Operators and Travel Agencies on the Market in the Czech Republic Aneta Suchá The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defence: E-mail: sucha.anet@gmail.com Prague 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o... Aneta Suchá V Praze dne 24. 4. 2014
Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Petru Studničkovi, za cenné připomínky a rady, které přispěly ke zkvalitnění této práce. Poděkování patří také Ing. Lucii Čambálové, majitelce cestovní agentury ČambiTour, která mi poskytla cenné podklady k vypracování analytické části této bakalářské práce.
Abstrakt SUCHÁ, Aneta. Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 61 stran. Bakalářská práce na téma Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice je rozdělena do tří hlavních částí. Teoretická část se zabývá zejména trhem cestovního ruchu, jeho specifiky a pojmy cestovní kancelář a cestovní agentura. Dále popisuje utváření nabídky a poptávky na tomto trhu, stručně jsou zde také představeny orgány koordinace a profesní asociace cestovního ruchu v České republice. Neméně důležitou součástí první kapitoly je definování aktuálních trendů na straně nabídky. Analytická část nejprve stručně popisuje historický vývoj cestovních kanceláří a cestovních agentur a následně pojednává o problematice konkurence německých cestovních kanceláří. V druhé kapitole je za pomoci bazických a řetězových indexů nastíněn vývoj počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur mezi lety 2003 2012. Stěžejní součástí analytické části je analýza konkrétní cestovní agentury ČambiTour. Pozornost je zaměřena hlavně na nové trendy v propagaci této cestovní agentury. Mezi tyto trendy patří především propagace na sociální síti Facebook, bezplatné konzultační služby, propagace v médiích a také organizování takzvaných ČambiBazarů. Ze získaných dat bylo zjištěno, že cestovní agentura ČambiTour se potýká s problémem sezónnosti v počtu prodaných zájezdů. Nejvíce prodaných zájezdů je v červenci, nejméně pak v lednu. Tato cestovní agentura pozoruje stejný trend v oblíbenosti destinací, jako udává ročenka Ministerstva pro místní rozvoj. Cestovní agentura ČambiTour přikládá vývoji trendů v oblasti cestovního ruchu velký význam a snaží se na ně rychle reagovat. Návrhová část se snaží navrhnout řešení velkého výkyvu počtu prodaných zájezdů během roku. Cestovní agentura ČambiTour by měla posílit svoji propagaci, zejména v měsících leden a říjen. Klíčová slova: cestovní agentura, cestovní kancelář, cestovní ruch, trend, trh cestovního ruchu
Abstract Bachelor thesis on Current Trends of Tour Operators and Travel Agencies on the Market in the Czech Republic is divided into three parts. Theoretical part deals with tourism market, its specifics and concepts of tour operator and travel agency. It also describes the formation of supply and demand in this market, there are also briefly introduced coordination authorities and professional associations of tourism in the Czech Republic. Another important part of first chapter is defining the current trends on the supply side. At first analytical part briefly describes historical development of tour operators and travel agencies and then is focused on issue of competiton of German travel agencies. The second chapter is analogy the development of tour operators and travel agencies between years 2003 2012 thanks to basic and chain indexes. The crucial part of analytical part is the analysis of travel agency ČambiTour. Attention is focused on new trends in the promotion of this travel agency. These trends are mainly: promotion on the social network Facebook, free consulting services, promotion in media and also organizing so called Čambibazars. Thanks to gained data was found out that the travel agency ČambiTour faces the problem of seasonality of sold tours. The most of these tours were sold in July, the fewest in January. This travel agency observes the same trend of popular destination as shows Yearbook of the Ministry of Regional Development. Travel agency ČambiTour assigns importance to developing of trends and tries to respond to them quickly. Proposal part is trying to suggest a solution of big fluctuation of sold tours during the year. Travel Agency ČambiTour should strengthen its promotion, especially in the months of January and October. Key words: market tourism, tour operator, tourism, travel agency, trend
Obsah Seznam tabulek a grafů... 9 Seznam zkratek... 10 Úvod... 11 I. Teoretická část... 13 1.1. Trh cestovního ruchu... 13 1.1.1 Specifika trhu cestovního ruchu... 15 1.2. Cestovní kancelář... 16 1.2.1. Definice pojmu zájezd... 18 1.3. Cestovní agentura... 19 1.4. Formování nabídky a poptávky v cestovním ruchu... 21 1.4.1 Nabídka cestovního ruchu... 21 1.4.2 Poptávka v cestovním ruchu... 23 1.5. Orgány koordinace cestovního ruchu a profesní asociace... 23 1.5.1 Ministerstvo pro místní rozvoj... 24 1.5.2 Asociace cestovních kanceláří České republiky... 24 1.5.3 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur... 25 1.6. Současné obecné trendy na straně nabídky... 26 1.6.1 Nové trendy na straně nabídky v Evropě... 29 II. Analytická část... 32 2.1. Historický exkurs... 32 2.2. Vývoj počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur... 36 2.3. Analýza CA ČambiTour... 39 2.3.1 Analýza činnosti CA ČambiTour... 39 2.3.2 Marketingová komunikace ČambiTour... 42 2.3.3 Nové trendy v propagaci ČambiTour... 44 III. Návrhová část... 53 Závěr... 55 Literatura... 57
Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1 Atraktivity míst cestovního ruchu (primární nabídka) Tabulka č. 2 Vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu (sekundární nabídka) Tabulka č. 3 Vývoj počtu cestovních kanceláří v České republice za období 2003 2012 Tabulka č. 4 Vývoj počtu cestovních agentur v České republice za období 2003 2007 Graf č. 1 Zaměření CK a CA na typ cestovního ruchu v roce 2012 Graf č. 2 Počet prodaných zájezdů ČambiTour dle jednotlivých měsíců za rok 2013 Graf č. 3 Počty cestujících ČambiTour dle jednotlivých destinací za rok 2013 Graf č. 4 Delší cesty rezidentů do zahraničí dle cílové destinace za rok 2012 Graf č. 5 Zahraniční kratší cesty českých občanů dle místa pobytu za rok 2012
Seznam zkratek ACK ČR Asociace cestovních kanceláří České republiky AČCKA Asociace českých cestovních kanceláří a agentur CA cestovní agentura CK cestovní kancelář
Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice. Ve své práci se věnuji aktuálním trendům na straně nabídky se zaměřením na cestovní kanceláře a cestovní agentury. Toto téma jsem si vybrala kvůli jeho blízkosti ke studovanému oboru a zájmu o danou problematiku. Cílem bakalářské práce je zhodnotit aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur České republiky se zaměřením na stranu nabídky trhu cestovního ruchu. Pro zpracování práce jsem stanovila následující hypotézu: Domnívám se, že aktuální trendy na trhu cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice přímo ovlivňují činnost cestovní agentury ČambiTour. V zájmu naplnění cíle bakalářské práce je práce rozdělena do tří částí. Teoretická část se zabývá trhem cestovního ruchu, vymezím pojmů cestovní kancelář a cestovní agentura, definicí pojmu zájezd, nabídkou a poptávkou v cestovním ruchu. Poslední dvě kapitoly teoretické části jsou zaměřeny na současné obecné trendy na straně nabídky. Analytická část se nejprve stručně věnuje historickému vývoji cestovních kanceláří a cestovních agentur a následně je zde nastíněna problematika konkurence německých cestovních kanceláří. V druhé kapitole je pomocí bazických a řetězových indexů nastíněn vývoj počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur mezi roky 2003 2012. Závěrečná kapitola analytické části je soustředěna na konkrétní cestovní agenturu ČambiTour. Pozornost je zaměřena hlavně na nové trendy v propagaci této cestovní agentury. Na analytickou část navazuje část návrhová. Návrhová část se snaží najít způsob, jak se vypořádat s velkými výkyvy v počtu prodaných zájezdů cestovní agentury ČambiTour za jednotlivé měsíce. ČambiTour je zde doporučováno posílit svojí propagaci zejména v zimních měsících. Konkrétní doporučení se týká přesunutí pořádání takzvaných ČambiBazarů či nabízení zvýhodněných balíčků zájezdů v zimních měsících. V analytické části je použita indexní analýza týkající se vývoje počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur v letech 2003 2012. Bazické indexy ukazují změnu průměrné hodnoty počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur ve srovnání s rokem výchozím, tedy s rokem 2003. Řetězové indexy znázorňují, jak se změnil počet cestovních kanceláří 11
a cestovních agentur ve srovnání s rokem předchozím. Kapitola týkající se analýzy současných trendů cestovní agentury ČambiTour je zpracována na základě osobní konzultace. Tato konzultace proběhla na počátku letošního roku s majitelkou této cestovní agentury. Dále byla použita analýza primárních a sekundárních dat, díky které byly zpracovány grafy v analytické části této práce. Při zpracování této bakalářské práce byla využita odborná literatura, mezi níž patří odborné knihy a časopisy zabývající se cestovním ruchem. Dále byly využity internetové zdroje, neboť tato práce by díky své aktuálnosti, nemohla být bez nich zpracována. Využité odborné knihy se zabývají především trhem cestovního ruchu, pojmem cestovní kancelář a cestovní agentura a v neposlední řadě současnými obecnými trendy na straně nabídky. Odborné časopisy se obecně zabývají cestovním ruchem, nejnovějšími trendy na trhu cestovního ruchu a také statistikami. Ke zpracování této práce byly využity také ročenky cestovního ruchu, ubytování a pohostinství a projekty Ministerstva pro místní rozvoj. V neposlední řadě byly použity zahraniční zdroje uveřejněné v databázi EBSCO, které se týkají aktuálních trendů na straně nabídky v Evropě. 12
I. Teoretická část V teoretické části se zaměřím na trh cestovního ruchu a definuji pojmy subjekt a objekt trhu cestovního ruchu. Dále se budu zabývat nabídkou a poptávkou v cestovním ruchu, vymezením pojmu cestovní kancelář a cestovní agentura a jejich kompetencemi. Zaměřím se také na orgány koordinace cestovního ruchu a profesní asociace v České republice. Předposlední kapitola bude věnována současným obecným trendům na straně nabídky. Závěrečná kapitola představí nové trendy na straně nabídky v Evropě. 1.1. Trh cestovního ruchu Za trh považujeme místo, kde se střetává nabídka s poptávkou a dochází zde ke směně zboží a služeb za účelem uspokojování různých lidských potřeb. Trh je složen ze subjektů a objektů. Nabídku a poptávku reprezentují konkrétní subjekty. Mezi těmito subjekty dochází ke směně a obsahem této směny jsou objekty trhu. Objekt trhu pak představují hmotné a nehmotné statky (Attl, Nejdl, 2004, s. 146). Trh cestovního ruchu a jeho význam je specifický tím, že je propojen s celou řadou dalších ekonomických odvětví národního hospodářství. Mezi nejvýznamněji ovlivňované odvětví patří např. hotelnictví, letecká doprava, pohostinství, sportovní a rekreační služby, cestovní kanceláře apod. Konkrétními subjekty na trhu cestovního ruchu jsou: prodávající prodávající jsou poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb (restaurace), dopravci, provozovatelé sportovně rekreačních zařízení apod. Mohou to být různě velké organizace nebo jednotlivci, kteří prodávají zboží a služby, jež jsou nutné k zabezpečení účasti na cestovním ruchu, kupující představují účastníci cestovního ruchu, kteří nakupují zboží a služby (domácnosti, návštěvníci). Služby a zboží mohou představovat nákup zájezdu, dopravu do místa přechodného pobytu, následné ubytování v tomto místě a zajištění stravování, zprostředkovatelé jde o cestovní kanceláře, cestovní agentury nebo např. organizátory léčebných pobytů. Tyto subjekty vystupují na trhu jako prodávající i jako poptávající. Zprostředkovatelé dávají dohromady požadavky kupujících 13
spolu s nabídkou poskytovatelů a vytvářejí souhrnné nabídky, které uspokojí svým obsahem co nejvíce kupujících. Jejich úloha je na trhu cestovního ruchu velmi důležitá. Objekty trhu cestovního ruchu jsou hmotné statky (zboží), nehmotné statky (služby) a volné statky, které představují přírodní statky, jež nejsou výsledkem ekonomické činnosti. Účastníci cestovního ruchu je vyhledávají jako důvod k návštěvě určitého místa, například moře, vodní plochy či hory. Objektem může být cokoliv, co se může stát cílem, nebo důvodem ke změně místa pobytu (historická místa, klimatické podmínky, přírodní zajímavosti ale i kulturní a sociální prostředí). (Attl, Nejdl, 2004, s. 146 s využitím Studnička, 2011, s. 26 28). Obecně trhem cestovního ruchu můžeme označit každé místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. V praxi bychom však neměli k trhu cestovního ruchu přistupovat obecně, ale spíše konkrétně z hlediska: obsahového trh příjezdového či výjezdového cestovního ruchu, trh kulturně poznávací či kongresový apod. prostorového světový, mezinárodní, národní, regionální, místní trh, domácí a zahraniční trh, časového celoroční, sezónní, zimní, letní trh. Co se týče délky pobytu, můžeme mluvit i o trhu dlouhodobých, krátkodobých nebo jednodenních pobytů, cílové skupiny trh turismu pro rodiny s dětmi, bezdětné, mladé, seniory, obchodníky či různé demografické skupiny (Attl, Nejdl, 2004, s. 146 147). Nabídka trhu cestovního ruchu je tvořena soukromým sektorem, kterými jsou poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, cestovní kanceláře a cestovní agentury a veřejnou správou. Poptávka trhu cestovního ruchu je tvořena účastníky cestovního ruchu. Existuje řada typologií účastníků cestovního ruchu. Pravdou však zůstává, že znalost chování a nákupního rozhodování účastníků cestovního ruchu nám velmi usnadní podnikání na trhu cestovního ruchu. Rozlišujeme následující typy účastníků: 14
turisté takzvaní objevitelé, je pro ně charakteristické, že odmítají letadlo jako dopravní prostředek a zpravidla jejich cesta trvá až několik týdnů, elitní turisté navštěvují místa po celém světě. Jsou to turisté, kteří vyhledávají dobrodružství, vyhýbají se turistickým centrům a je o nich známo, že nevyžadují vysoký standard služeb, neobvyklí turisté rádi se seznamují s místní kulturou, podnikají individuální výlety, individuální turisté tito turisté naopak od elitních turistů vyžadují vysoký standard služeb a jsou ochotni za něj zaplatit. Cestují buď individuálně, anebo v malých skupinkách, masoví turisté jde o turisty se středními příjmy. Od poskytovatelů ubytovacích služeb očekávají, že jim splní všechna jejich přání, charteroví turisté nemají zájem o kulturu ani o obyvatele země, kterou navštívili. V dané destinaci se zdržují kratší dobu (Hesková, 2006, s. 63 64). 1.1.1 Specifika trhu cestovního ruchu Jak už bylo řečeno, trh cestovního ruchu je velmi specifický tím, že ovlivňuje celou řadu odvětví národního hospodářství. Trh cestovního ruchu je také zvláštní tím, že ho ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi významné faktory patří politická a bezpečnostní stabilita v zemi. Konflikty a politická nestabilita odrazují nebo někdy dokonce i znemožňují rozvoj cestovního ruchu v zemi. Politici by měli vytvářet podmínky pro rozvoj turismu a také ho cíleně podporovat, protože má vliv nejen na zaměstnanost, zvyšování konkurenceschopnosti, zlepšení úrovně veřejných služeb, ale vede také ke zvýšení odpovědnosti k životnímu prostředí a využívání potenciálu území (historického, přírodního, kulturního apod.). Ekonomická úroveň dané země má také vliv na cestovní ruch. Obecně lidé z bohatších zemí více cestují, protože jejich disponibilní důchod je větší. Mezi ekonomické faktory také řadíme úroveň cenové hladiny v cílové zemi a vzájemný měnový kurz. Za velmi významný faktor považuji technicko technologické faktory. Myslím si, že většina účastníků cestovního ruchu dohledává informace na internetu, proto je velmi důležité, aby lidé mohli hledané informace rychle a jednoduše najít, aby byly tyto informace celistvé, interaktivní a aktuální. V neposlední řadě trh cestovního ruchu ovlivňují faktory sociální a ekologické (Palatková, Zichová, 2011, s. 33 37). 15
Trh cestovního ruchu je velmi specifický nejen tím, že ho ovlivňují výše uvedené faktory. Turismus je závislý na přírodních a kulturně historických atraktivitách, které jsou hlavním cílem účasti na turismu. Atraktivity, jež jsou ekonomicky využívány prostřednictvím poskytování služeb, jsou místně vázány. Z tohoto faktu vyplývá skutečnost omezené možnosti přesouvat svou podnikatelskou aktivitu do jakékoliv jiné destinace a zároveň i omezená možnost přizpůsobení nabídky koncovému spotřebiteli (Palatková, Zichová, 2011, s. 32). Poptávka se tedy přesouvá za nabídkou. Podnikání v oblasti cestovního ruchu není záležitostí jednoho roku, důležité je umět si vybudovat svoji klientelu, být konkurenceschopný a aktivně reagovat na měnící se potřeby poptávajících. Trh cestovního ruchu je významně sezónní, ať už se jedná o změny počasí v průběhu roku či rozložení množství volného času. Trh je také ovlivňován mimoekonomickými faktory. Na cestovní ruch dopadají samozřejmě také osobní preference, prestiž dané oblasti, móda, motivace a způsob života (Palatková, Zichová, 2011, s. 32 33 s využitím Studnička, 2011, s. 27). 1.2. Cestovní kancelář Cestovní kancelář je prostředník mezi konzumenty cestovního ruchu a poskytovateli služeb. Založení cestovní kanceláře a podmínky jejího fungování upravuje zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Provozovatel cestovní kanceláře je podnikatel, který je na základě koncese oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy ( 2, odstavec 1) Dle zákona je také cestovní kanceláří osoba, která má v době podpisu cestovní smlouvy sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, než je Česká republika. Cestovní kancelář usazená na území jiného státu musí podnikat na základě oprávnění tohoto státu k provozování cestovní kanceláře a musí mít sjednané pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo být jinak pro tento případ zajištěna, alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem ( 2, odstavec 1). Mezi další zákony, které ovlivňují podnikání cestovní kanceláře, patří: zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a další zákony. V živnostenském zákoně jsou např. specifikovány podmínky získání 16
koncese, občanský zákoník upravuje zejména náležitosti cestovní smlouvy (např. možnost odstoupení od smlouvy, platební podmínky atd.). V obchodním zákoníku nalezneme pravidla pro založení společnosti, její zrušení apod. Dle 2, odstavce 2 zákona č. 159/1999 Sb., může cestovní kancelář na základě koncese provádět tyto činnosti: nabízet a prodávat zájezdy, nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu (ubytování, výlety či dopravní ceniny), organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři (např. nejrůznější sportovní zájezdy), zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář, případně i cestovní agenturu nebo jednotlivce jako jsou dopravci nebo pořadatelé nejrůznějších akcí, cestovní kancelář má také ve své kompetenci zprostředkovávání prodeje zájezdu pro jinou cestovní kancelář. V těchto případech však cestovní smlouva musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkován, prodávat věci související s cestovním ruchem (vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, apod.). V zákoně o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (konkrétně 9 a 10) jsou vymezeny povinnosti cestovní kanceláře: musí mít sjednáno pojištění záruky pro případ úpadku a to po celou dobu provozování živnosti. Toto pojištění v praxi např. pokrývá situaci, kdy zákazník zaplatí zálohu na zájezd, který se neuskuteční, nebo cestovní kancelář nezajistí zákazníkovi dopravu ze zahraničí zpátky do České republiky (je li doprava součástí zájezdu), cestovní kancelář nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří, její provozovna, propagační a jiné materiály, které jsou určené zákazníkovi, musí být označeny slovy cestovní kancelář případně zkratkou CK, na žádost klienta předložit doklad o pojištění záruky pro případ jejího úpadku a to před podpisem smlouvy o zájezdu, 17
jestliže cestovní kancelář zprostředkovává prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář, musí dodržet povinnost v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, a jejím úkolem je také informovat pro kterou cestovní kancelář prodej zájezdu zprostředkovává, v případě, že má cestovní kancelář, pro kterou je zprostředkováván prodej zájezdu, sídlo mimo území České republiky je cestovní kancelář povinna neprodleně informovat Ministerstvo pro místní rozvoj (poskytnout informace o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře). Také má za povinnost předložit klientovi na jeho žádost opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře i s jeho úředně ověřeným překladem a informovat klienta o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formě zajištění těchto zájezdů (s využitím Palatková a kol., 2013, s. 26). V 10 je dále uvedeno, že cestovní kancelář je povinna ještě před uzavřením cestovní smlouvy v katalogu pravdivě, srozumitelně, úplně a řádně informovat o skutečnostech, které by mohly mít vliv na rozhodování klienta o koupi zájezdu. Výčet informací, které je cestovní kancelář povinna zákazníkovi poskytnout lze nalézt v 10 odstavci 1. V případě, že cestovní kancelář poruší některou z těchto povinností, vystavuje se tak nebezpečí zahájení správního řízení o odebrání koncese pro provozování cestovní kanceláře. Zákon také samozřejmě stanovuje podmínky pro vydání koncesní listiny. Žadatel musí předložit smlouvu o pojištění, podnikatelský záměr, přepokládané datum zahájení činnosti atd. O udělení koncese rozhoduje Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. 1.2.1. Definice pojmu zájezd Dle zákona č. 159/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 1, odstavce 1 se zájezdem rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc, a) doprava, b) ubytování, 18
c) jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu. Dle 1, odstavec 2 zájezdem není kombinace služeb cestovního ruchu a) prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo b) jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání. 1.3. Cestovní agentura Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu ve znění pozdějších předpisů také vymezuje pojem cestovní agentura a činnosti, které může vykonávat. Cestovní agentura je podnikatel, který má oprávnění na základě ohlašovací živnosti volné nabízet a prodávat služby cestovního ruchu a kombinace, které ale nesplňují definici zájezdu. Cestovní agentura může prodej zájezdu zprostředkovat pro cestovní kancelář, která má platné oprávnění k podnikání. V kompetenci cestovní agentury je tedy pouze zájezd zprostředkovat. Cestovní agentura může vykonávat tyto činnosti: zprostředkovávat prodej zájezdů pro koncesovanou cestovní kancelář, prodávat vlastní jednotlivé služby a kombinace, které nejsou zájezdem (např. exkurze, výlety), zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro cestovní kancelář nebo jinou cestovní agenturu, případně pro jiné osoby, jako jsou např. dopravci, pořadatelé kulturních, společenských a sportovních akcí apod., organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat koncesované cestovní kanceláři (např. zájezdy za sportem apod.), prodávat věci související s cestovním ruchem např. vstupenky, mapy, tištěné průvodce, suvenýry apod. (Palatková a kol., 2013, s. 27). 19
Cestovní agentura je dle 3 zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu povinna: označit svoji provozovnu, propagační a jiné materiály, které jsou určeny zákazníkovi slovy cestovní agentura jestliže toto nemá už v názvu, vždy informovat ve svých nabídkových, propagačních či jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdů zprostředkováván, před uzavřením cestovní smlouvy předložit zákazníkovi na jeho žádost doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zájezd zprostředkovává, v případě, že je cestovní kancelář, pro kterou cestovní agentura zprostředkovává zájezd na území jiného státu, musí o tom cestovní agentura, ještě před zahájením této činnosti informovat Ministerstvo pro místní rozvoj a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, předložit klientovi na jeho žádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat klienta o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů pokud cestovní agentura zprostředkovává prodej zájezdu pro cestovní kancelář, která má sídlo mimo území České republiky, jestliže zprostředkovává cestovní agentura prodej zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku je povinna poskytnout klientovi s dostatečným předstihem údaje, které by mohly mít vliv na rozhodování klienta o koupi zájezdu a které má dotyčná cestovní kancelář uvedeny ve svých nabídkových materiálech jako jsou letáky či katalogy, ani v případě, že má cestovní kancelář (se sídlem mimo Evropskou unii) platná oprávnění k podnikání a zajištění pro případ úpadku, nesmí cestovní agentura zprostředkovat prodej zájezdů (s využitím Palatková a kol., 2013, s. 27). Z uvedené charakteristiky cestovní kanceláře a cestovní agentury je zřejmé, že mají mnoho společných činností. Hlavní rozdíl mezi jejich činnostmi je v tom, že cestovní kancelář může nabízet a prodávat zájezdy svým jménem. V kompetenci cestovní agentury je pouze 20
zprostředkovávání prodeje zájezdů jménem cestovní kanceláře, prodej služeb cestovního ruchu, které ale nejsou zájezdem a prodej předmětů, které se pojí s cestováním (vstupenky, mapy, tištěné průvodce, suvenýry). Jak se vyvíjel počet cestovních kanceláří a cestovních agentur v letech 2003 2012 bude tématem analytické části této bakalářské práce. 1.4. Formování nabídky a poptávky v cestovním ruchu 1.4.1 Nabídka cestovního ruchu Nabídka představuje souhrn zboží a služeb, které se prodávající snaží uplatnit na trhu. V cestovním ruchu se nabídkou rozumí souhrn atraktivit, služeb hmotných statků a užitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníka cestovního ruchu a které prodávající chtějí na trhu cestovního ruchu realizovat (Attl, Nejdl, 2004, s. 151). Nabídku cestovního ruchu můžeme řadit do dvou skupin atraktivity cílových míst cestovního ruchu a vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu. Atraktivity míst cestovního ruchu výrazně ovlivňují nabídku. Tyto atraktivity vytvářejí motivaci k návštěvě daného místa či destinace. Atraktivity daného místa nám v podstatě vymezují jeho zásadní postavení na trhu. Tuto část nabídky nazýváme primární nabídkou. Atraktivity dělíme do čtyř skupin, které zobrazuje tabulka číslo 1. Tabulka č. 1 Atraktivity míst cestovního ruchu (primární nabídka) Přírodní fauna, flora, vodstvo, přírodní léčivé zdroje Kulturně historické hrady, zámky, kostely, pohřebiště, katedrály Kulturně - společenské festivaly, přehlídky, výstavy, veletrhy, oslavy výročí založení měst a obcí, jarmarky Sociální gastronomie, tradice, jazyk Zdroj: Attl, Nejdl, 2004, s. 151. Vlastní zpracování. Přírodní atraktivity mají schopnost přitáhnout účastníky do dané destinace na delší dobu. Zpravidla se v dané destinaci i ubytují, většinou se jedná o destinace horského či pobřežního typu. Přírodní a kulturně historické atraktivity nelze přesunout do jiného místa a jsou omezeny svou kapacitou. Naopak kulturně společenské a sociální atraktivity nejsou svým charakterem tolik vázány na místo, ale je třeba si uvědomit, že ani je nelze libovolně přesouvat. Jako příklad bych uvedla oslavy výročí založení daného města či 21
obce. Je patrné, že oslava se nemůže odehrávat v jakémkoli městě, ale pouze ve městě, jehož založení se oslavuje (Attl, Nejdl, 2004, s. 152 153). Druhou skupinou nabídky je vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu, kterou nazýváme sekundární nabídkou. Jak již bylo řečeno, atraktivity přitahují návštěvníka do dané destinace, zatímco vybavenost a služby destinace uspokojují sekundární potřeby účastníků cestovního ruchu při pobytu mimo jejich obvyklé prostředí (Palatková, Zichová, 2011, s. 59). Vybavenost destinace můžeme rozdělit na všeobecnou infrastrukturu, suprastrukturu a infrastrukturu. Nejdůležitější součásti jednotlivých struktur zobrazuje tabulka číslo 2. Tabulka č. 2 Vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu (sekundární nabídka) Všeobecná infrastruktura doprava, odstraňování odpadu Suprastruktura ubytovací a stravovací zařízení Infrastruktura informační a průvodcovské služby, společensko zábavní zařízení Zdroj: Attl, Nejdl, 2004, s. 153 154. Vlastní zpracování. Do všeobecné infrastruktury patří jak dopravní infrastruktura, tedy železniční a silniční síť, veřejná doprava, parkoviště či odpočívadla, tak i veřejná infrastruktura, do níž řadíme svoz odpadu a také osvětlení a kanalizaci. Do suprastruktury patří ubytovací a stravovací služby. Ubytovací služby můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerčními ubytovacími službami jsou penziony, hotely, kempy a nekomerčními jsou chaty využívané pro vlastní potřebu či ubytování u příbuzných. Stravovacími službami jsou restaurace, kavárny a bary. Infrastruktura je tvořena zařízeními, která využívají návštěvníci dané destinace například ke sportu či rekreaci. Mohou to být sjezdovky, golfová hřiště, jezdecké areály, turistické cesty, ale také zmiňované informační a průvodcovské služby, společensko zábavní zařízení nebo lázeňská zařízení (Palatková, Zichová, 2011, s. 60). Nabídka v oblasti cestovního ruchu je velmi charakteristická zejména svou komplexností. Základním rysem je fakt, že turismus jako aktivita je vždy souborem, flexibilním komplexem jednotlivých, rozdílných a relativně samostatných aktivit, realizovaných prostřednictvím jednotlivých služeb a některých druhů zboží, které vytvářejí unikátní, 22