LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

Podobné dokumenty
NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.

Lokální analýza dat Národního registru CMP. Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava

In#momediální šíře a ateroskleróza

E.Vítková, D.Krajíčková Komplexní cerebrovaskulární centrum LF UK a FN Hradec Králové

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

Ateroskleróza. Vladimír Soška. Oddělení klinické biochemie

Význam blokády RAAS a postavení blokátorů AT1 receptorů. Jindřich Špinar

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Diagnostika a léčba dyslipidémií. J. Piťha 2014

CO JE TO DIABETES Péče o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP

Diabetes mellitus a jeho komplikace v České republice

Chyby a omyly v péči o diabetika 2.typu Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha

Kardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

Blokáda RAAS systému. Inhibitory ACE. L. Špinarová

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, Brno

Rizikové faktory spontánních intrakraniálních hemoragií Roman Herzig

Léčba arteriální hypertenze. Jiří Widimský Jr. Centrum pro hypertenzi III. Interní klinika VFN a 1.LF UK Praha

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

LÉČIVA OVLIVŇUJÍCÍ RENIN-ANGIOTENZIN-ALDOSTERONOVÝ SYSTÉM Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči. Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

Arteriální hypertenze

Telemonitoring v diabetologii. Martin Haluzík III. interníklinika 1. LF UK a VFN, Praha

CO JE TO DIABETES Péče e o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyněčeské diabetologické společnosti ČLS JEP

Sekundární prevence ICHS - EURASPIRE IV

NEUROSONOLOGIE. Intimomediáln Aterosklerotický plát

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

Depresivní porucha a kardiovaskulární systém

Monitoring Efektivní Terapie ICHDK

Léčba hypertenze jednoduše a účinně

IKTA : analýza dat IC Nemocnice Chomutov (1) MUDr. Jiří Neumann MUDr. Ján Macko

MUDr. Otto Herber SVL ČLS JEP

Klinický případ sekce 1 Kardiologie a metabolismus

Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Lokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011

Jak indikuje vyšetření lipidů a lipoproteinů preventivní kardiolog? Michal Vrablík

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Vladimír Moravec, M.D.

10. Seznam příloh. 1. Seznam zkratek 2. Seznam tabulek 3. Seznam grafů 4. Úvod k dotazníkům 5. Žádost o dotazníkovou činnost 6.

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

NDP Příloha 2. REZERVY V PÉČI O NEMOCNÉ S DIABETEM V ČR

Příloha I. Vědecké závěry a zdůvodnění změny v registraci

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

Atestační otázky z oboru kardiologie

INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS

Státní zdravotní ústav Praha

Diabetes neboli Cukrovka

Projekt vzdělávací sítě iktových center- IKTA

Ošetřovatelský proces u nemocného s hyperlipoproteinemií. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

Hodnocení stupně stenosy

Máte potíže se srdcem?

asné trendy rizikových faktorů KVO

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP

Iktus nepatří do ambulance praktického lékaře

NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ

CHA2DS2-VASC STRATIFIKACE RIZIKA TROMBOEMBOLIE U FIBRILACE SÍNÍ

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Výhody a případná úskalí standardu pro léčbu CMP. Standardy v oblasti cerebrovaskulární medicíny

Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu

Novinky v diagnostice a léčbě akutní plicní embolie v roce 2013

Současný stav hypolipidemické léčby v ČR

Léčba hypertenze a cévní mozková příhoda

Léčba diabetes mellitus 2. typu pomocí metody TES-terapie

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Kardiovaskulární rehabilitace

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Podpora zdravív nemocnici Pelhřimov

NK LF MU a FN Brno KONCEPCE PÉČE O CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY VE FN BRNO

Cévní mozkové příhody (ictus cerebri)

Cévní mozková příhoda Co dělat když přijde? > Edukační příručka

Zpracování informací pro pacienty v rámci KDP Metodika vývoje Národní sady standardů zdravotních služeb- Příloha 6 Závěrečné zprávy

AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ TK V LÉČBĚ HYPERTENZE DIABETIKŮ

Kardiovaskulární systém

Perioperační péče o nemocné s diabetem

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Epidemiologie KVO Rizikové faktory

MĚŘENÍ TLAKU KRVE V LÉKÁRNĚ

Vyhodnocení studie SPACE

Pohled genetika na racionální vyšetřování v preventivní kardiologii

Transkript:

Gaťková A.,Kalita Z. X.Cerebrovaskulární seminář 23.9.2011 Kunětická Hora LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ IKTŮ V PREVENCI RECIDIVY, SOUČASNÉ NÁZORY.

RIZIKO RECIDIVY ISCHEMICKÝCH IKTŮ 5-15% pacientů s iktem má v témže roce recidivu 25-30% ze všech CMP/r jsou recidivy (?) Po TIA je riziko vzniku CMP v prvních 90 dnech až 17% Zahájení sek.prevence v prvních 24 h po TIA snižuje riziko CMP o 80%

Rizikové faktory podle typu iktu Ischemie (N=325) Hemoragie (N=28) Ano Ne/neuvedeno TIA (N=63) Infarkt (N=262) Hypertenze 87,1 12,9 92,9 7,1 85,7 14,3 87,4 12,6 ICHS 53,5 46,5 39,3 60,7 44,4 55,6 55,7 44,3 Diabetes mellitus 53,8 46,2 21,4 78,6 44,4 55,6 56,1 43,9 Dyslipidemie 52,0 48,0 28,6 71,4 54,0 46,0 51,5 48,5 Jiná cévní onemocnění 42,2 57,8 25,0 75,0 36,5 63,5 43,5 56,5 Předchozí iktus 39,9 60,1 42,9 57,1 39,7 60,3 40,1 59,9 Fibrilace síní 32,3 67,7 14,3 85,7 23,8 76,2 34,4 65,6 Alkohol 28,3 71,7 39,3 60,7 28,6 71,4 28,2 71,8 Kouření 20,6 79,4 17,9 82,1 14,3 85,7 22,1 77,9 TIA 15,7 84,3 7,1 92,9 19,0 81,0 14,9 85,1 IM 12,6 87,4 7,1 92,9 7,9 92,1 13,7 86,3 Stenozy ACI nad 50% 4,0 96,0 100,0 7,9 92,1 3,1 96,9 Báze: registr IKTA, okres Zlín, 01-07 2011

KONTROLA PRIMÁRNÍCH RIZIKOVÝCH FAKTORŮ Hypertenze Dyslipidemie Diabetes mellitus

HYPERTENZE V r. 1997 metaanalýza o 29% Studie HOPE (ramipril) Studie PROGRESS (perindopril) Studie PRoFESS a ONTARGET (telmisartan) Léčba hypertenze u seniorů: studie HYVET a další

HYPERTENZE Jaká má být cílová hodnota? Česká společnost pro hypertenzi 130/80 Evropská společnost pro hypertenzi novela: do hodnot 130-140/80 až 85

HYPERTENZE Další rizikový aspekt u hypertenze: Variabilita krevního tlaku

LÉČBA HYPERTENZE V SEK.PREVENCI - ZÁVĚR Výběr antihypertenziv má respektovat nejen výši stk ev. dtk, ale i variabilitu TK Cílová hodnota nemá být nižší než 130-140/80-85 Současně musí být individuální a musí respektovat míru stenotizujících změn mozkových tepen

DYSLIPIDEMIE Hypercholesterolemie je riziková pro vznik kardiovaskulární příhody Údaje o asociaci hladiny cholesterolu s vznikem CMP byly neúplné nebo nedostatečné Přesto: je léčba statiny doporučována v sek.prevenci po nekardioembolické CMP (třída I,úroveň A)- ESO

LÉČBA DYSLIPIDEMIE ZDŮVODNĚNÍ PRO SEKUNDÁRNÍ PREVENCI CMP Metaanalýza studií (165 792) prokázala nižší výskyt CMP v závislosti na redukci cholesterolu (každé snížení LDL-c o 1 mmol/l snižuje riziko CMP o 21,1%) Studie SPARCL výskyt CMP i kardiovaskulárních příhod mírně výskyt hemoragických CMP Nové analýzy studie SPARCL (senioři)

LÉČBA DYSLIPIDEMIE ZDŮVODNĚNÍ PRO SEKUNDÁRNÍ PREVENCI CMP Nové analýzy studie SPARCL: snížil se výskyt koronárních příhod (CV) i u pacientů bez ICHS kontroly dalších RF snižuje výskyt CV příhod o 75% TK pod medián, optimální hodnoty LDL-C,TG, HDL-c má kumulativní efekt Atorvastatin snižuje RRR CMP o 16%, optimální hodnoty všech 4 parametrů snižuje RRR o 65%

LÉČBA DYSLIPIDEMIE ZDŮVODNĚNÍ PRO SEKUNDÁRNÍ PREVENCI CMP Nové analýzy: prospěch mají i s normálním nebo nižším LDL-c, pokud mají vyšší hladinu CRP Rosuvastatin Kombinovaná léčba Niacin ( HDL-c, LDL-c, TG a lipoprotein a) Trapiby (inhibice colesteryl ester transfer proteinu): torce-,dalcetra-,anacetrapid

LÉČBA DYSLIPIDEMIE - ZÁVĚRY Komplexní léčba dyslipidemie je jedním z klíčových opatření snižující riziko CMP i její recidivy Lze ji doporučit v sekundární prevenci i u nemocných bez přidružené ICHS nebo hyperlipidemie (CRP) Problémem této dlouhodobé léčby je adherence

DIABETES MELLITUS (DM) Pouhé snížení hyperglykemie je nedostačující, výskyt makrovaskulárních komplikací sníží statisticky nevýznamně Účinná léčba hyperglykemie a současná účinná léčba hypertenze pozitivně ovlivní výskyt mikro i makrovaskulárních komplikací

DIABETES MELLITUS - ZÁVĚRY Doporučená léčba DM v sekundární prevenci recidivy CMP: GLITAZONY HbA 1 pod 4,2% je riziková Doporučuje se umírněnější léčebný režim (HbA 1 5,3-6,2%)

REZIDUÁLNÍ RIZIKO U KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ Léčba hypertenze, dyslipidemie a antiagregace < až 0 60% Praxe je jiná: nedodržování režimových opatření špatná spolupráce (chybění motivace pro změnu, nízká adherence k léčbě) příčiny nízké adherence (nesprávné množství, dávkovací režim aj.)

VÝZNAM ŽIVOTNÍHO STYLU BMI pod 30 kg/m 2 Nekuřáctví Pravidelná fyzická aktivita Zdravá výživa = DM 2 typu o 80%, i.m. o 78%, CMP o 50%, malignity o 30%