Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky v Brně

Podobné dokumenty
ALGORITMY ŘÍZENÍ TOPNÉHO ČLÁNKU TEPELNÉHO HMOTNOSTNÍHO PRŮTOKOMĚRU

Ṡystémy a řízení. Helikoptéra Petr Česák

Řízení modelu letadla pomocí PLC Mitsubishi

Měřicí přístroje a měřicí metody

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů

Modelování a simulace Lukáš Otte

Řízení tepelné soustavy s dopravním zpožděním pomocí PLC

OPTIMALIZACE PROVOZU OTOPNÉ SOUSTAVY BUDOVY PRO VZDĚLÁVÁNÍ PO JEJÍ REKONSTRUKCI

Nastavení parametrů PID a PSD regulátorů

Spojité regulátory Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Spojité regulátory. Jednoduché regulátory

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

Identifikace a řízení nelineárního systému pomocí Hammersteinova modelu

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

Digitální učební materiál

Regulované soustavy Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký.

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek

Aplikovaná numerická matematika

Osnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Stabilita regulačního obvodu

OPTIMALIZACE SPOTŘEBY TEPLA REGULACÍ

Metoda nejmenších čtverců Michal Čihák 26. listopadu 2012

POUŽITÍ REAL TIME TOOLBOXU PRO REGULACI HLADIN V PROPOJENÝCH VÁLCOVÝCH ZÁSOBNÍCÍCH

Srovnání PID regulace a anisochronního řízení na PLC Tecomat Foxtrot

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

Ivan Švarc. Radomil Matoušek. Miloš Šeda. Miluše Vítečková. c..~"f~ AKADEMICKÉ NAKlADATEL.STVf. Brno 20 I I

CITLIVOSTNÍ ANALÝZA DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ I

1 Modelování systémů 2. řádu

Úloha 5 Řízení teplovzdušného modelu TVM pomocí PC a mikropočítačové jednotky CTRL

Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností

Experimentální realizace Buquoyovy úlohy

Stanovení typu pomocného regulátoru v rozvětvených regulačních obvodech

Stanovení měrného tepla pevných látek

pracovní list studenta

SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA A ELEKTROENERGETIKA.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB

U Úvod do modelování a simulace systémů

doc. Ing. Petr Blaha, PhD.

102FYZB-Termomechanika

obhajoba diplomové práce

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9

Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek

Rovinný průtokoměr. Diplomová práce Ústav mechaniky tekutin a termodynamiky, Jakub Filipský

ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ

CW01 - Teorie měření a regulace

Robustnost regulátorů PI a PID

Návrh a simulace zkušební stolice olejového čerpadla. Martin Krajíček

Měření měrné telené kapacity pevných látek

Nelineární obvody. V nelineárních obvodech však platí Kirchhoffovy zákony.

Nejjednodušší, tzv. bang-bang regulace

AUTOMATICKÁ IDENTIFIKACE PARAMETRŮ VENTILŮ

Měření permitivity a permeability vakua

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8

Syntéza obvodu teplotní kompenzace krystalového oscilátoru

Práce s PID regulátorem regulace výšky hladiny v nádrži

Praha technic/(4 -+ (/T'ERATU"'P. ))I~~

Měření momentu setrvačnosti prstence dynamickou metodou

ρ = měrný odpor, ρ [Ω m] l = délka vodiče

Klasické pokročilé techniky automatického řízení

Návrh frekvenčního filtru

Buffonova jehla. Jiří Zelenka. Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10

Technologie a procesy sušení dřeva

Automatizační technika. Regulační obvod. Obsah

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. Stanovení základních materiálových parametrů

Hledání kořenů rovnic jedné reálné proměnné metoda půlení intervalů Michal Čihák 23. října 2012

Laboratorní úloha Diluční měření průtoku

VÝVOJ ŘÍDICÍCH ALGORITMŮ HYDRAULICKÝCH POHONŮ S VYUŽITÍM SIGNÁLOVÉHO PROCESORU DSPACE

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematický kroužek pro nadané žáky ročník 9.

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

Verifikace modelu VT přehříváků na základě provozních měření

1. Změřte rozměry a hmotnosti jednotlivých českých mincí a ze zjištěných hodnot určete hustotu materiálů, z nichž jsou zhotoveny. 2.

Vypracovat přehled paralelních kinematických struktur. Vytvořit model a provést analýzu zvolené PKS

Spolehlivost dodávek elektrické energie

Laboratorní práce č. 1: Měření délky

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Posuzoval:... dne:...

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Kapitola Hlavička. 3.2 Teoretický základ měření

HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK

NÁZEV ZAŘÍZENÍ: EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH

Příloha A návod pro cvičení 1. SESTAVENÍ MODELU V PROSTŘEDÍ MATLAB SIMULINK Zapojení motoru

Měření magnetické indukce elektromagnetu

Měření teplotní roztažnosti

Analýza lineárních regulačních systémů v časové doméně. V Modelice (ale i v Simulinku) máme blok TransfeFunction

Určeno pro posluchače všech bakalářských studijních programů FS

Vypracovat přehled způsobů řízení paralelních kinematických struktur s nadbytečnými pohony

Kartografické stupnice. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Měření a řízení chemických, potravinářských a biotechnologických procesů

KNIHOVNA MODELŮ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k

3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin

25.z-6.tr ZS 2015/2016

Rezonanční obvod jako zdroj volné energie

Lineární stabilita a teorie II. řádu

Univerzita obrany K-204. Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA. Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 398

Využití neuronové sítě pro identifikaci realného systému

MODELOVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ VE VÝUCE AUTOMATIZACE

Transkript:

Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky Algoritmy řízení topného článku tepelného hmotnostního průtokoměru Autor práce: Vedoucí práce: Oponent práce: Adam Chromý doc. Ing. Pavel Václavek, Ph.D. Ing. Libor Veselý 15. 6. 2011 v Brně

Přehled 1 Tepelný hmotnostní průtokoměr EMS62 2 Cíle práce 3 Konstrukce matematických modelů Teoretický výpočet modelu regulované soustavy Experimentální určení parametrů soustavy Výpočet rozsahu parametrů Sestavení modelu měřicího zařízení EMS62 Srovnání stávajícího a opraveného zařízení EMS62 4 Podmínky stability regulačního obvodu 5 Návrh nového regulačního algoritmu 6 Závěr Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 2 / 21

Tepelný hmotnostní průtokoměr EMS62 Měření transpiračního proudu ve větvích (proudění vody s rozpuštěnými minerály směrem od kořenů k listům) Užití při výzkumech biosféry, atmosféry, skleníkového efektu Měřicí metoda: místo, které je známým výkonem ohříváno je současně transpiračním proudem ochlazováno Regulace teploty na konstantní žádanou hodnotu Výpočet hmotnostního průtoku z dodávaného výkonu: P Q m = c d T z c (1) Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 3 / 21

Cíle práce 1 Vytvořit matematické modely soustavy a regulátoru 2 Analyzovat příčinu a navrhnout opravu problému stavájícího zařízení za předem neznámých podmínek průběh naměřeného průtoků neodpovídal skutečnému transpiračnímu proudu 3 Určit podmínky stability regulačního obvodu 4 Optimalizovat měřicí proces zařízení návrh nového regulačního algoritmu, který by předčil stávající v daném kriteriu Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 4 / 21

Konstrukce matematických modelů Rozdělení regulačního obvodu na subsystémy: Postup: Obrázek: Schematické znázornění regulačního obvodu 1 Teoretický výpočet modelu regulované soustavy 2 Experimentální určení parametrů regulované soustavy 3 Výpočet rozsahu parametrů 4 Sestavení modelu měřicího zařízení EMS62 ze zdrojových kódů Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 5 / 21

Teoretický výpočet modelu regulované soustavy fyzikální vztahy stavové rovnice operátorový přenos Operátorový přenos regulované soustavy F (p) = K f 2 (T f 1 p + 1)(T f 2 p + 1) (2) T f 1 = m k c k x k λ k S k (3) K f 2 = k 1 z Q m c + z (4) T f 2 = m c Q m c + z (5) Systém lze aproximovat modelem časově variantního lineárního systému druhého řádu Parametr T f 1 zavisí pouze na parametrech kůry (časově invariantní) Parametry T f 2 a K f 2 jsou časově variantní a jsou výrazně ovlivněny transpiračním proudem Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 6 / 21

Experimentální určení parametrů soustavy Měření odezvy na skok výkonu pro větev s maximálním, středním a minimálním uváděným průměrem Z časových důvodů pouze 2 měření pro každý průměr Získáme řádový přehled o rozsahu parametrů: Rozsah parametrů přenosové funkce F (p) Tabulka: Přehled identifikovaných parametrů přenosové funkce Průměr větve 6 mm 12 mm 20 mm Č. měření 1 2 1 2 1 2 T f 1 99,25 89,88 216,91 238,33 185,37 189,80 T f 2 740,31 749,64 1195,1 1187,5 2382,3 2542,4 K f 2 46,20 47,11 40,71 38,79 22,61 19,60 Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 7 / 21

Experimentální určení parametrů soustavy Obrázek: Odezva na skok výkonu do větve o průměrů 6 mm Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 8 / 21

Výpočet rozsahu parametrů V laboratorních podmínkách nejsme schopni dosáhnout Q m > 0 Minimální hodnoty T f 2 a K f 2 musíme určit výpočtem z teoretických poznatků a výsledků experimentu Výsledný model soustavy F (p) = K f 2 (T f 1 p + 1)(T f 2 p + 1) (6) T f 1 40; 280 (7) T f 2 3, 22; 2600 (8) K f 2 2, 95; 48 (9) Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 9 / 21

Sestavení modelu měřicího zařízení EMS62 Výrobce poskytl zdrojové kódy S-funkce v MATLAB Simulink V průběhu konstrukce modelu odhaleny konstrukční chyby: nesprávně realizovaný anti wind-up (výstup saturuje velmi brzo) nesprávná linearizační funkce (při vyšších výkonech nekompenzuje nelinearitu) přetékání proměnné (způsobuje rozkmitání regulačního obvodu) Přičiny těchto chyb byly odhaleny a chyby byly opraveny (2. cíl práce) Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 10 / 21

Srovnání stávajícího a opraveného zařízení EMS62 Stávající zařízení plní svoji funkci i přes existenci významných chyb Anti wind-up omezuje výstup natolik, že nemůže nastat přetečení a navíc se linearizační funkce pohybuje v oblasti, kde plní svoji funkci Je ovlivněna přesnost měření, zejména při vyšších průtocích díky nepřesnosti měření malého rozdílu teplot Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 11 / 21

Podmínky stability regulačního obvodu Výpočet pomocí dvou metod (Charitonovy polynomy a Hurwitzovo kriterium) Stávající obvod je stabilní pro celý rozsah parametrů regulované soustavy Podmínka stability T i > 2.52 102 K R K R + 2, 08 10 1 (10) Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 12 / 21

Návrh nového regulačního algoritmu Kritérium: Minimální součet odchylek regulované veličiny od žádané hodnoty po celý průběh měření Reléový regulátor - z hlediska kritéria lepší Vícestavový reléový regulátor - odstraňuje nežádoucí oscilace Problémy s číslicovou filtrací Nově navržené algoritmy jsou výrazně lepší z hlediska daného kriteria, ale rekonstrukce Q m z dodávaného výkonu je velmi obtížná Nedosáhl jsem tak dobrého výsledku jako u opraveného stávajícího zařízení Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 13 / 21

Návrh nového regulačního algoritmu Obrázek: Srovnání kvality regulace opraveného (červeně), reléového (fialově) a vícestavového reléového regulátoru (modře) Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 14 / 21

Návrh nového regulačního algoritmu Obrázek: Srovnání výsledku měření stávajícího zařízení EMS62 (modře) a zařízení EMS62 s vícestavovým reléovým regulátorem (červeně) se simulovaným průběhem Q m (zeleně) Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 15 / 21

Závěr Odhaleny a opraveny významné konstrukční chyby, které však neměly významný vliv na přesnost měření Analyzována stabilita regulačního obvodu Navržen nový robustnějí regulátor, který je výrazně lepší v daném kriteriu, ale pro účely tohoto zařízení není vhodný Práce poskytuje modely a analýzy, které budou užitečné při dalším vývoji. Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 16 / 21

Děkuji za pozornost! Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 17 / 21

Otázky k obhajobě Při identifikaci časové konstanty kůry v závislosti na průměru větve nejprve časová konstanta roste s průměrem a následně klesá. Pokuste se udělat hlubší analýzu tohoto jevu. Parametry c k, λ k a měrnou hustotu kůry uvažujte pro obě větve konstantní. Bylo by možné doložit, jaká je tloušt ka kůry u jednotlivých větví? Pro m k platí m k = ρ k S k x k, po dosazení do (3) získáme: T f 1 = ρ k S k c k x 2 k λ k S k = ρ k c k x 2 k λ k (11) Dle zadání mám považovat parametry c k, λ k a ρ k za konstantní, pak platí: T f 1 = c 1 x 2 k (12) Úpravou předchozí rovnice získáme vztah: Tf 1 Tf 1 x k = = = c 2 T f 1 (13) c 1 c1 Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 18 / 21

Otázky k obhajobě Pro tloušt ku kůry pro jednotlivé průměry větví pak z předchozího vztahu a výsledků experimentu určíme tyto hodnoty: Poměr tlouštěk kůry je tedy: x k (6 mm) = 10, 0c 2 (14) x k (12 mm) = 14, 1c 2 (15) x k (20 mm) = 13, 6c 2 (16) x k (6 mm) : x k (12 mm) : x k (20 mm) = 1, 00 : 1, 41 : 1, 36 (17) Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 19 / 21

Otázky k obhajobě Platnost předchozího tvrzení se budeme snažit dokázat experimentem na reálné dřevině podobných průměrů Abychom dokázali změřit tloušt ku kůry s dostatečnou přesností i bez speciálních měřidel, budeme postupovat takto: 1 Vytvoříme příčný řez dřevinou 2 Tento řez sejmeme scannerem při vysokém rozlišení (1200 DPI) 3 V kartografickém programu OCAD vytvoříme plán o měřítku 1:1 4 Vložíme sejmuté řezy jako podkladovou mapu (scanner i program zachovává měřítko) 5 Užitím funkce měření vzdáleností změříme tloušt ku kůry na několika místech a určíme aritmetický průměr získaných hodnot Naměřená data: x k (7 mm) = 0, 70 mm (18) x k (13 mm) = 1, 09 mm (19) x k (19 mm) = 1, 09 mm (20) Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 20 / 21

Poměr změřených tlouštěk kůry je pak: x k (7 mm) : x k (13 mm) : x k (19 mm) = 1, 00 : 1, 56 : 1, 56 (21) Růst tloušt ky se od určitého průměru větve zastavil Ukázali jsme, že u této větve se rychlost růstu objemu kůry s přibývajícím věkem větve snižuje Logickým úsudkem můžeme usoudit, že ρ k nebude konstantní (jak bylo uvažováno) a bude se s věkem větve snižovat díky pórovitosti tkáně. Výsledkem tohoto jevu pak bude pokles velikosti T f 1 Adam Chromý (UAMT, FEKT) Bakalářská práce 15. 6. 2011 21 / 21