Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a úetnictví BAKALÁSKÁ PRÁCE 2007 Miroslava BRZOVÁ 1
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a úetnictví Katedra Veejných financí Studijní obor Zdanní a daová politika Komparace základu dan z píjm fyzických osob a vymovacího základu sociálního pojistného v eské a Slovenské republice Autor bakaláské práce: Miroslava Brzová Vedoucí bakaláské práce: Doc. Ing. Alena Vanurová, Ph.D. 2
estné prohlášení: Prohlašuji, že bakaláskou práci na téma Komparace základu dan z píjm fyzických osob a vymovacího základu sociálního pojistného v eské a Slovenské republice jsem vypracovala samostan a s veškerou použitou literaturou s další prameny jsem ádn oznaila a uvedla v piloženém seznamu. Podkování: Dkuji doc. Ing. Alen Vanurové, Ph. D. za vstícnou pomoc pi psaní mé bakaláské práce. V Praze, dne 1.ledna 2008 Miroslava Brzová 3
Obsah Úvod... 1 1. Sociální pojištní... 3 1.1. Subsystémy sociálního pojištní... 3 1.2. Vznik a zánik sociálního pojištní... 4 1.3. Zamstnanci a zamstnavatelé... 4 1.3.1. Vymovací základ v R... 6 1.3.2. Vymovací základ v SR... 7 1.3.3. Píležitostná zamstnání v R... 8 1.3.4. Nepravidelné výpomoci v R... 9 1.3.5. Odmny za práci len družstev a spoleník kapitálových spoleností v R... 9 1.4. Osoby samostatn výdlen inné... 9 1.4.1. Úast na sociálním pojištní... 10 1.4.2. Vymovací základ... 12 1.5. Osoby bez zdanitelných píjm v R... 15 1.6. Osoby, za které je plátcem pojistného stát v R... 15 2. Da z píjmu fyzických osob... 16 2.1. Poplatník... 16 2.2. Pedmt dan... 16 2.3. Osvobozené píjmy... 17 2.4. Zdanitelné píjmy... 17 2.5. Dílí základy dan... 18 2.5.1. Dílí daový základ píjmy ze závislé innosti a funkní požitky... 18 2.5.2. Dílí daový základ z podnikání a jiné samostatn výdlené innosti... 19 2.5.3. Dílí daový základ z kapitálového majetku... 21 2.5.4. Dílí daový základ píjmy z pronájmu... 22 2.5.5. Dílí daový základ ostatní píjmy... 22 2.6. Nezdanitelné ásti základu dan... 23 2.6.1. eská republika... 24 2.6.2. Slovenská republika... 26 3. Komparace... 28 Závr... 33 Seznam použité literatury a pramen... 35 Seznam tabulek... 35 4
Úvod Od vzniku samostatné eské a Slovenské republiky (dále jen R a SR) se zdanní v obou zemích výrazn vyvíjelo. K poetným legislativním zmnám v této oblasti dochází každým rokem. Krom legislativních rozdíl mezi zemmi existuje i rzná legislativní úprava mezi sociálním pojištním a daní z píjmu fyzických osob a taktéž mezi zamstnanci, osobami samostatn výdlen innými (dále jen OSV) atd. Podle mého názoru je zákon o dani z píjm jedním z nejkomplikovanjších daových zákon a to jak v R tak SR. Aby tato komparace nebyla velice komplikovaná a pedevším rozsáhlá, budu se soustedit pevážn na vymovací základ a základ dan u zamstnanc a OSV. Za cíl si kladu zjistit zpsob konstrukce vymovacího základu sociálního pojistného a daového základu dan z píjm fyzických osob. Tohoto cílu chci dosáhnout zmapováním eské a slovenské daové legislativy. K dosažení stanoveného cíl využívám popisnou analýzu, ale taktéž kvalitativní komparativní analýzu (napíklad pi porovnávání subsystém sociálního pojištní) a výjimen i kvantitativní analýzu (napíklad v pípad porovnávání výše paušálních výdaj). Podle doby sledování jevu se jedná o prezové zkoumání, protože se zamuji na popis daové legislativy roku 2007. Svoji práci jsem zahájila metodou sbru relevantních informací a jejich tídní. Využívám tady jak metodu pozorování, tak i metodu srovnávaní. Metodou pozorování chci zjistit skutený stav sledovaného jevu v R a SR. Následn zjištné údaje srovnávám mezi obmi zemmi. Jedná se o srovnávání prostorové. Pro pehlednost jsem tuto práci rozdlila do tí kapitol. V první z tchto kapitol se vnuji problematice sociálního pojištní. Zaínám ji popisem sociálního pojištní obecn. Vysvtlením, které subsystémy spadají do sociálního pojištní v R a SR. Dále se pak vnuji podrobnji zamstnancm, osobám samostatn výdlen inným a strun zmíním ostatní plátce pojistného. V druhé kapitole rozebírám da z píjmu fyzických osob. I tady vysvtlím nejdív základních pojmy, jako je napíklad poplatník dan nebo pedmt dan. Dále zmiuji píjmy vstupující do základu dan a píjmy, které jsou naopak ze základu dan vyaty. Dále zdrazuji, které píjmy jsou osvobozené. Jelikož druh píjm, jež podléhají této dani je mnoho, zákonodárci rozdlili základ dan do nkolika dílích daových základ. Tmto základm se budu vnovat primárn z hlediska zamstnanc a OSV. Poslední kapitola 1
obsahuje komparaní analýzu, kde prezentuji výsledky této práce. Komparace pozstává z porovnání vymovacího základu se základem dan a z porovnání obou zemí navzájem. 2
1. Sociální pojištní 1.1. Subsystémy sociálního pojištní Cílem sociálního pojištní je snížení rizika plynoucího z uritých situací jako napíklad snížení rizik plynoucích z dlouhodobé a krátkodobé pracovní neschopnosti, ztráty zamstnání, neschopnosti pokrýt výdaje na zdravotní péi. U sociálního pojištní se výrazn projevuje princip solidarity, který je založen na solidárním pispívaní do systému lidmi zdravými a pracujícími atd. pro lidi nemocné, práce neschopné a chudé. Jeden z rozdíl mezi sociálním pojištním v R a SR spoívá ve vymezení subsystém, které pod sociální pojištní spadají. Subsystémy sociálního pojištní v R Veejné zdravotní pojištní Sociální zabezpeení Nemocenské pojištní Dchodové pojištní Státní politika zamstnanosti Veejné zdravotní pojištní slouží k pokrytí výdaj na zdravotní péi pojištnc. Cílem nemocenského pojištní je pomoc v krátkodobé pracovní neschopnosti. Dchodové pojištní pomáhá v pípad dlouhodobé pracovní neschopnosti a to zejména v pípad invalidity a stáí. A na konec státní politika zamstnanosti podporuje osoby, které se momentáln ocitli v nezamstnanosti. Subsystémy sociálního pojištní v SR Nemocenské pojištní Dchodové pojištní Pojištní v nezamstnanosti Úrazové pojištní Garanní pojištní Rezervní fond solidarity Pojistné plnní u nemocenského, dchodového pojištní a pojištní v zamstnanosti je velice podobné eské legislativ. Za zmínku proto stojí vzpomenout poslední ti subsystémy nakolik se tohoto úastní pouze zamstnavatel a to ve form píspvk vypotených z vymovacího základu zamstnance. Úrazové pojištní vzniklo pro pípad poškození zdraví 3
nebo úmrtí jako dsledek pracovního úrazu nebo choroby z povolání a nahradilo zákonné pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úraze a chorob z povolání. Úrazové pojištní je povinné pojištní zamstnavatele, které ho má ochraovat ped rizikem ekonomické zátže v pípad jeho odpovdnosti za škodu vzniklou v dsledku pracovního úrazu nebo choroby z povolání jeho zamstnance. Proto, na rozdíl od nemocenského pojištní a dchodového pojištní, je povinné úrazové pojištní vázané pouze na zamstnavatele. Garanní pojištní je pojištní pro pípad platební neschopnosti zamstnavatele na uspokojování nárok zamstnance a na úhradu píspvk na starobní dchodové spoení nezaplacených zamstnavatelem do základného fondu píspvk na starobní dchodové spoení. Rezervní fond solidarity také spravuje sociální pojišovna. Píspvky na starobní dchodové spoení, které nezaplatil zamstnavatel, se hradí z tohoto fondu. Zdravotní pojištní není souástí sociálního pojištní v SR, proto mu v následujícím textu nebudu vnovat velkou pozornost. 1.2. Vznik a zánik sociálního pojištní Sociální pojištní v obou zemích vzniká dnem nástupu do zamstnání a zaniká dnem ukonení zamstnání. Sociálního pojištní se v R i v SR úastní zamstnanci, zamstnavatelé a OSV. Zdravotního pojištní se v R povinn úastní osoby, které mají trvalý pobyt na území R a také osoby, které nemají trvalý pobyt na území R ale jsou zamstnanci zamstnavatele, který má sídlo na území R. Ke vzniku zdravotního pojištní dochází narozením, dnem kdy se osoba bez trvalého pobytu v R stala zamstnancem anebo dnem kdy byl této osob pidlen trvalý pobyt. Úast na zdravotním pojištní zaniká úmrtím, dnem kdy osoba bez trvalého pobytu pestala být zamstnancem anebo ukonením trvalého pobytu na území R. Veejného zdravotního pojištní se úastní vtší okruh osob než sociálního zabezpeení v R. Tmito osobami jsou zamstnanci a zamstnavatelé, OSV, stát a osoby bez zdanitelných píjm. Píjmy ze sociálního pojištní jak v R, tak v SR pedstavují významný zdroj píjm veejných rozpot. 1.3. Zamstnanci a zamstnavatelé Zamstnavatelem se pro úely sociálního pojištní v R rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zamstnává alespo jednoho zamstnance. 4
Zamstnancem se pro úely sociálního pojištní R a SR rozumí osoby, které jsou inné v takovém pracovnprávním vztahu, který zakládá úast na nemocenském pojištní. Za nejastjší lze uvést osoby v pracovnprávním pomru osoby inné na základ dohody o pracovní innosti lenové družstev pokud vykonávají práci pro toto družstvo poslanci poslanecké snmovny, senátoi senátu parlamentu a další. Zamstnavatel v slovenském zákon o sociálním pojištní je definován obdobn. Je jím fyzická nebo právnická osoba, ke které je fyzická osoba v pracovn právním nebo jiném zamstnaneckém pomru, jestliže má sídlo nebo trvalý (pechodný) pobyt na území SR. Zamstnavatelem pro úely úrazového a garanního pojištní se rozumí i fyzická nebo právnická osoba, pro kterou vykonávají fyzické osoby práci na základ dohod o provedení práce. Bhem pracovního nebo jiného zamstnaneckého pomru v SR mže dojít k perušení povinného pojištní a to v následujících pípadech kdy zamstnanec 1 erpá volno bez náhrady mzdy má neomluvenou nepítomnost v práci je ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odntí svobody erpá rodiovskou dovolenou ošetuje lena rodiny a ošetování pesáhne 10 dní pekroí 52 týdn doasné pracovní neschopnosti je dlouhodob uvolnný z pracovního pomru na výkon veejné funkce Zamstnavatel a zamstnanec v SR nejsou povinní platit pojistné na nemocenské pojištní, dchodové pojištní a pojištní v nezamstnanosti v období, kdy se mu poskytují: mateské dávky od 1. do 10. dne ošetování fyzické osoby bhem vojenské služby a bhem doasné pracovní neschopnosti do 52 týdn. V tchto pípadech nemusí zamstnavatel platit pojistné ani na garanní pojištní a na rezervní fond solidarity. 1 Z hlediska povinného nemocenského pojištní, povinného dchodového pojištní a povinné úasti na státní politike zamstnanosti 5
1.3.1. Vymovací základ v R Základní pravidla pro výpoet vymovacího základu zamstnanc jsou velmi podobné pro všechny subsystémy. Pouze u veejného zdravotního pojištní se vyskytují krom toho limity a to v podob minimálního vymovacího základu. Vymovacím základem se rozumí úhrn píjm, které jsou pedmtem dan z píjm fyzických osob a nejsou od této dan osvobozeny a zamstnavatel mu tyto píjmy zútoval v souvislosti se zamstnáním, které ukládá úast na nemocenském nebo dchodovém pojištní. Píjmy zamstnance rozdlujeme do dvou skupin. První skupinu tvoí píjmy pímo související s výkonem zamstnání. Tyto píjmy musí být všechny zahrnuté ve vymovacím základ, avšak zákon taxativn vymezuje výjimky. Druhou skupinu tvoí píjmy související se zamstnáním neboli s trváním i existencí zamstnání. Tyto píjmy se do vymovacího základu práv naopak nezahrnují, zákon pouze vyjmenovává výjimky. Do vymovacího základu zamstnance se nezahrnují náhrady škody podle zákoníku práce odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné odmny podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích jednorázová sociální výpomoc plnní poskytnutá po skonení zamstnání (nap. životní jubileum) píjem zamstnance za používání motorového vozidla na pracovní a soukromé úely odmny za využívání prmyslových práv Minimální vymovací základ Minimálním vymovacím základem pro zdravotní pojištní je minimální mzda. Nedosahuje-li vypotený vymovací základ minimální mzdy, použije se minimální vymovací základ. Minimální vymovací základ neplatí pro osoby s tžkým tlesným, mentálním anebo smyslovým postižením osoby, které dosáhli vk potebný pro nárok na starobní dchod osoby celodenn osobn peující o jedno dít do 7 let nebo o dv dti do 15 let osoby souasn vykonávající samostatnou výdlenou innost a platí alespo z minimálního vymovacího základu pro OSV 6
osoby, za které je plátcem pojistného stát Pokud tyto skutenosti trvají po celé rozhodné období, potom vymovacím základem je jejich skuten dosažený píjem. Minimální vymovací základ je možné snížit o pomrnou ást, pokud: zamstnání netrvalo celé rozhodné období zamstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro osobní pekážky v práci zamstnanec se stal v prbhu msíce osobou, za kterou je plátcem pojistného stát nebo osobou s tžkým tlesným, mentálním nebo smyslovým postižením nebo osobou, která dosáhla vk potebný pro nárok na starobní dchod nebo osobou celodenn osobn peující o jedno dít do 7 let nebo o dv dti do 15 let Pokud vymovací základ zamstnance pro veejné zdravotní pojištní je nižší než minimální vymovací základ, je zamstnanec povinen prostednictvím svého zamstnavatele tento rozdíl doplatit ve výši 13.5% zdravotní pojišovn. Vymovací základ zamstnavatele je úhrn vymovacích základ zamstnance. 1.3.2. Vymovací základ v SR Vymovací základ zamstnance je píjem zamstnance za vykonanou práci, který podléhá dani z píjm fyzických osob, píjem zamstnance který nepodléhá dani z píjm fyzických osob, protože tomu zamezují pedpisy o zamezení dvojího zdanní a podíl na zisku vyplacený obchodní spoleností nebo družstvem zamstnancm bez úasti na základním jmní této spolenosti nebo družstva. Do vymovacího základu zahrnujeme také píjmy jako náhrada mzdy za dovolenou nebo státní svátek a náhrada mzdy pi pekážkách v práci. Do vymovacího základu se nezahrnují: odstupné, odchodné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podíl nebo obligací, náhrada za pracovní pohotovost, píspvky ze sociálního fondu, které platí zamstnavatel za zamstnance, píjem zamstnance za využívaní motorového vozidla na služební a soukromé úely, odmny za využívaní prmyslových práv, odmny pi životních a pracovních jubileích a pi odchodech do starobního dchodu a plnní poskytovaná zamstnavatelem zamstnanci ze zisku po zdanní, který má úast na základním jmní spolenosti. Minimální vymovací základ Vymovací základ zamstnance musí dosáhnout minimáln výši platné minimální mzdy s výjimkou 7
zamstnance, který pobírá invalidní dchod piznaný z dvodu poklesu schopnosti vykonávat výdlenou innost nejvíce o 70% a mladistvého zamstnance staršího jak 16 let, jehož vymovací základ tvoi nejmén 75% minimální mzdy zamstnance, který pobírá invalidní dchod z dvodu poklesu schopnosti vykonávat výdlenou innost o více než 70%, pakliže jde o zamstnance mladšího než 18 let a staršího než 16 let je-li invalidní, jehož vymovací základ tvoí nejmén 50 % minimální mzdy suma píjm odpovídající kratšímu pracovnímu asu suma pracovní odmny osob ve výkonu vazby suma náhrady mzdy poskytnutá v pípad pekážek v práci na stran zamstnavatele Maximální vymovací základ Maximální vymovací základ zamstnance je definován pro dchodové pojištní a pojištní v nezamstnanosti jako 3 násobek 1/12 všeobecného vymovacího základu, který je platný v tomto období nemocenské pojištní jako 1.5 násobek 1/12 všeobecného vymovacího základu, který je platný v tomto období Vymovací základ zamstnavatele je i úhrn vymovacích základ zamstnanc. Maximální vymovací základ zamstnavatele do rezervního fondu solidarity odpovídá 3 násobku 1/12 všeobecného vymovacího základu, který je platný v tomto období na garanní pojištní odpovídá 1.5 násobku 1/12 všeobecného vymovacího základu, který je platný v tomto období, do tohoto vymovacího základu se zahrnují i píjmy z dohod o provedení práce na úrazové pojištní není stanoven, do tohoto vymovacího základu se zahrnují i píjmy z dohod o provedení práce. V závru této kapitoly bych ráda pipomnla výkon práce v R, který nezakládá úast na nemocenském pojištní. Jedná se o píležitostná zamstnání, nepravidelné výpomoci a odmny za práci len družstva a spoleník kapitálových spoleností. 1.3.3. Píležitostná zamstnání v R Píležitostním zamstnáním se rozumí 8
nahodilé jednorázové zamstnání, které nemlo trvat déle a ani netrvalo déle než sedm kalendáních dn po sob jdoucích pracovní innosti malého rozsahu, kdy zapoitatelný píjem nedosahuje víc než 400 K za kalendání msíc Pokud je porušena jedna z tchto podmínek, toto zamstnání ukládá úast na nemocenském pojištní. 1.3.4. Nepravidelné výpomoci v R Osoby v pracovním pomru vykonávající sjednané práce a zárove je vykonávají jen obas a ne pravideln podle poteb zamstnavatele. Úast na nemocenském pojištní vzniká pouze v tch pípadech, kdy pesáhne zapoitatelný píjem 400 K za msíc. Tato ástka se snižuje úmrn v msíci kdy osoba vstoupila nebo vystoupila ze zamstnání ale i v msících, kdy trvala pracovní neschopnost, nebo osoba vykonávala veejnou funkci nebo psobila v ozbrojených silách nebo byla na mateské i rodiovské dovolené. 1.3.5. Odmny za práci len družstev a spoleník kapitálových spoleností v R Aby odmny za práci len družstev a spoleník kapitálových spolenosti nezakládaly úast na nemocenském pojištní, musí být splnny následující podmínky innost je vykonávaná pro spolenost nebo družstvo osoby ji vykonávají mimo pracovnprávní vztah jsou za ni odmování hladina pro úast na nemocenském pojištní je 400 K a krátí se obdobn jako u nepravidelné výpomoci Jedná se o pípady, kdy osoby nejsou v pracovnprávním vztahu, ale vykonávají innost, za kterou jsou odmováni. Pokud by byli v pracovnprávním vztahu, tak by se na tyto osoby pihlíželo jako na zamstnance. 1.4. Osoby samostatn výdlen inné Za OSV se pro úely pojištní považuje osoba, která vykonává samostatnou výdlenou innost 9
spolupracuje pi výkonu samostatné výdlené innosti, pokud podle zákona o daních z píjm lze na ni rozdlovat píjmy dosažené výkonem této innosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištní a udržení Výkonem samostatné výdlené innosti se rozumí provozování zemdlské výroby, hospodaení v lesích a na vodních plochách provozování živnosti na základ oprávnní provozovat živnost podle zvláštního zákona innost spoleníka veejné obchodní spolenosti nebo komplementáe komanditní spolenosti, kterou vykonávaná pro tuto spolenost výkon innosti mandatáe konané na základ mandátní smlouvy Pro úely sociálního pojištní v SR se OSV rozumí i osoby vykonávající sportovní výdlenou innost ale ne v pracovním pomru a osoba vykonávající innost obchodního zástupce. 1.4.1. Úast na sociálním pojištní Úast na sociálním pojištní v R U veejného zdravotního pojištní každá OSV je povinna platit ze svých dosažených píjm pojistné. U sociálního zabezpeení je primární úast na dchodovém pojištni, avšak platit pojistné tato osoba nemusí vždy. O tom, zda tato osoba bude úastná dchodového pojištní, se rozhoduje samostatn pro každé rozhodné období. OSV se mže úastnit nemocenského pojištní pouze v tch msících, kdy se úastní i dchodového pojištní. Z toho plyne, že nemocenské pojištní je dobrovolné a zárove uritým zpsobem navázané na dchodové pojištní. Úast na nemocenském pojištní je dobrovolná, ale úastnit se ho OSV mže pouze v pípad, že je úastná dchodového pojištní. OSV se úastní pojištní jen jednou a to i v pípad, že vykonává nkolik výše zmínných inností. Osoba samostatn výdlen inná je v kalendáním roce úastná dchodového pojištní po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdlenou innost anebo vedlejší samostatnou výdlenou innost, pokud její píjem z vedlejší samostatné výdlené innosti po odpotu výdaj vynaložených na jeho dosažení, zajištní a udržení dosáhl v kalendáním roce aspo rozhodné ástky. Tato ástka iní 2,4 násobek ástky, která se stanoví jako souin všeobecného vymovacího základu za kalendání rok, který o dva roky pedchází 10
kalendánímu roku, za který se posuzuje úast na pojištní a pepoítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vymovacího základu. OSV mže vykonávat v kalendáním roce jak hlavní tak i vedlejší samostatnou výdlenou innost. Píjem z vedlejší samostatné výdlené innosti získáme jako sumu píjm ze samostatné výdlené innosti za kalendání rok oištný o výdaje, dále tuto ástku vydlíme potem msíc, kdy tato innost byla vykonávaná a pak vynásobíme potem msíc výkonu vedlejší innosti. Za výkon innosti se nepovažuje kalendání msíc, kdy po celý msíc OSV mla nárok na nemocenské z nemocenského pojištní, vykonávala službu v ozbrojených silách nebo pobírala penžitou pomoc v mateství. Rozhodná ástka se snižuje za každý kalendání msíc, v nmž po celý msíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdlená innost a za každý kalendání msíc, v nmž po celý msíc osoba samostatn výdlen inná vykonávající vedlejší samostatnou výdlenou innost mla nárok na nemocenské z nemocenského pojištní, vykonávala službu v ozbrojených silách nebo pobírala penžitou pomoc v mateství. OSV, která nespluje podmínky úasti na pojištní, se mže dobrovoln v kalendáním roce pihlásit k úasti na pojištní za tento rok. Úast na sociálním pojištní v SR Úast na nemocenském a dchodovém pojištní je u OSV bu dobrovolná, nebo povinná. OSV je povinna pispívat na nemocenské a dchodové pojištní v pípad že, k 1. 7. kalendáního roku jeho píjem z podnikání a jiné samostatn výdlené innosti v pedcházejícím kalendáním roku pekroil 12 násobek platné minimální mzdy. 2 Povinnost pispívat na nemocenské a dchodové pojištní zaniká k 30. 6. kalendáního roku, jestliže v pedcházejícím kalendáním roku nepekroil jeho píjem z podnikání a jiné samostatné výdlené innosti 12 násobek platné minimální mzdy a také zaniká dnem ukonení samostatné výdlené innosti. Úast na nemocenském a dchodovém pojištní se perušuje v období vazby anebo výkonu trestu odntí svobody, od 11. kalendáního dne ošetování fyzické osoby do skonení poteby tohoto ošetování, bhem pobírání rodiovského píspvku jestli nevykonává tuto innost nebo také po uplynutí 52 týdn trvání doasné pracovní neschopnosti. Po toto období se nemocenské a dchodové pojištní neplatí. OSV není povinná platit pojistné na nemocenské, dchodové pojištní a pojištní v nezamstnanosti v období, kdy se ji poskytují 2 Zákon íslo 461/2003 Z.z. 21 11
mateské dávky, od 1. do 10. dne ošetování fyzické osoby, bhem vojenské služby a bhem doasné práce neschopnosti do 52 týdn. 1.4.2. Vymovací základ Vymovací základ v R Vymovacím základem pro veejné zdravotní pojištní OSV je od roku 2006 50% píjm z podnikání a jiné samostatné výdlené innosti po dopotu výdaj vynaložených na jejich dosažení, zajištní a udržení. U osoby, která je poplatníkem dan z píjm fyzických osob paušální ástkou, se za píjmy považuje pedpokládaný píjem a za výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištní a udržení, pedpokládané výdaje. U OSV pro úely veejného zdravotního pojištní sledujeme minimální a maximální vymovací základy. Minimálním vymovacím základem se rozumí 12ti násobek 50 % prmrné msíní mzdy v národním hospodáství. Maximální vymovací základ je 486 000 K. Minimální vymovací základ neplatí pro osoby s tžkým tlesným, mentálním nebo smyslovým postižením osoby, které dosáhly vku potebného pro nárok na starobní dchod osoby celodenn osobn peující o jedno dít do 7 let nebo o dv dti do 15 let osoby, které jsou vedle samostatné výdlené innosti zamstnancem a jako zamstnanec odvádí pojistné alespo z minimálního vymovacího základu pro zamstnance osoby, za které je plátcem pojistného stát když tyto skutenosti trvají po celé rozhodné období. Minimální vymovací základ se krátí na pomrnou ást odpovídající potu kalendáních msíc v pípad, že osoba nevykonávala samostatnou výdlenou innost po celé rozhodné období mla nárok na dávky nemocenského pojištní stala se osobou, pro kterou neplatí minimální vymovací základ pokud takovéto skutenosti trvali po celý kalendání msíc. Vymovacím základem osoby samostatn výdlen inné pro pojistné na dchodové pojištní a píspvek na státní politiku zamstnanosti je ástka, kterou si tato osoba urí, ne 12
však mén než 50 % píjmu ze samostatné výdlené innosti a to po odpotu výdaj vynaložených na jeho dosažení, zajištní a udržení. Vykonávala-li OSV v kalendáním roce hlavní innost i vedlejší innost bez úasti na dchodovém pojištní, považuje se za píjem ze samostatn výdlené innosti po odpotu výdaj vynaložených na jeho dosažení, zajištní a udržení pomrná ást tohoto píjmu. Pomrná ást se urí tak, že se píjem po odpotu výdaj vydlí potem kalendáních msíc, v nichž byla aspo po ást msíce vykonávána samostatná výdlená innost a výsledná ástka se vynásobí potem kalendáních msíc, v nichž byla aspo po ást msíce vykonávána hlavní samostatná výdlená innost. Za výkon samostatné výdlené innosti a hlavní samostatné výdlené innosti se nepovažuje kalendání msíc, v nmž po celý msíc OSV mla nárok na výplatu nemocenského nebo penžité pomoci v mateství. Za píjem ze samostatné výdlené innosti se pro úely sociálního pojištní považuje též píjem OSV dosažený výkonem samostatné výdlené innosti, i když se tento píjem pro úely dan z píjm fyzických osob považuje za píjem ze závislé innosti nebo ostatní píjem. Minimální vymovací základ OSV pro pojistné na dchodové pojištní a píspvek na státní politiku zamstnanosti je v pípad, že OSV vykonává jen hlavní innost, souin nejnižšího msíního vymovacího základu a potu kalendáních msíc, v nichž byla hlavní innost vykonávána aspo po ást kalendáního msíce v pípad, že OSV vykonává jen vedlejší innost s úastí na dchodového pojištní, souin nejnižšího msíního vymovacího základu a potu kalendáních msíc tohoto kalendáního roku, v nichž byla vedlejší samostatná výdlená innost vykonávána aspo po ást kalendáního msíce v pípad, že OSV vykonává hlavní innost i vedlejší innost s úastí na dchodovém pojištní, souet dílího vymovacího základu z hlavní innosti a dílího vymovacího základu z vedlejší innosti nebo souet dílího vymovacího základu z hlavní a pomrné ásti vymovacího základu z píjmu z vedlejší samostatné výdlené innosti, pitom za nejnižší vymovací základ se považuje vyšší z tchto sout. Do tohoto potu kalendáních msíc se nezahrnují kalendání msíce, v nichž po celý kalendání msíc OSV mla nárok na výplatu nemocenského nebo penžité pomoci v mateství. 13
Maximální vymovací základ mže init nejvýše 486 000 K. Tato ástka se sníží o ástku 40 500 K za každý kalendání msíc, v nmž po celý msíc nebyla vykonávána samostatná výdlená innost. Vymovacím základem OSV pro pojistné na nemocenské pojištní je msíní základ, jehož výši uruje OSV. Minimální vymovací základ je stanoven ve výši dvojnásobku ástky rozhodné pro úast zamstnanc na nemocenském pojištní. Vymovacím základem OSV dobrovoln úastné dchodového pojištní pro pojistné na dchodové pojištní je ástka, kterou si sama urí. Její minimální vymovací základ je však ve výši jedné tvrtiny prmrné mzdy. Prmrnou mzdou se pro tento úel rozumí ástka, která se vypote jako souin všeobecného vymovacího základu za kalendání rok, který o dva roky pedchází kalendánímu roku, pro který se prmrná mzda zjišuje, a pepoítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vymovacího základu. Samostatná výdlená innost se považuje za vedlejší samostatnou výdlenou innost v tch kalendáních msících, v nichž po celý msíc byla vykonávána samostatná výdlená innost, a souasn trvaly tyto skutenosti OSV mla nárok na výplatu ásteného invalidního nebo plného invalidního dchodu nebo jí byl piznán starobní dchod OSV mla nárok na rodiovský píspvek nebo osobn peovala o osobu, která je závislá na péi jiné osoby OSV byla nezaopateným díttem OSV byla ve vazb nebo výkonu trestu odntí svobody déle než ti kalendání msíce po sob jdoucí. Jestliže samostatná výdlená innost byla vykonávána jen po ást kalendáního msíce, považuje se tato innost za vedlejší, pokud po tuto ást msíce souasn trvaly tyto skutenosti. Výše píjmu ze zamstnání dosaženého v kalendáním roce není rozhodná pro urení, jestli se samostatná výdlená innost považuje za vedlejší samostatnou výdlenou innost. Vymovací základ v SR Situace u OSV v SR o nco málo jednoduší. Vymovací zaklad OSV povinn platících nemocenské a dchodové pojištní je polovina z 1/12 základu dan z píjm fyzických osob dosažených výkonem podnikání a jiné samostatné výdlené innosti snížený o 14
píspvky na dchodové doplkové spoení, životní pojištní a úelové pojištní, nejvíc do výše nezdanitelné ástky na jeden msíc. Vymovací základ OSV musí dosáhnout minimáln výše platné minimální mzdy. Maximální vymovací základ OSV iní v úhrnu na placení pojistného na dchodové pojištní a na pojištní v nezamstnanosti je tínásobek 1/12 všeobecného vymovacího základu, který je platný v tomto období na placení pojistného na nemocenské pojištní zamstnance je 1,5 násobek 1/12 vymovacího základu, který je platný v tomto období OSV, která není povinn úastná pojištní, má právo od zaátku podnikání nebo jiné samostatné výdlené innosti, se pihlásit k dobrovolnému dchodovému, nemocenskému pojištní a pojištní v nezamstnanosti. Jelikož je veejné zdravotní pojištní souástí sociálního pojištní v R, zmíním i zbývající plátce veejného zdravotního pojištní. 1.5. Osoby bez zdanitelných píjm v R Pro úely veejného zdravotního pojištní se využívá pojem osoba bez zdanitelných píjm. Jedná se o osobu, která po celý kalendání msíc není statním pojištncem, zamstnancem ani OSV jako napíklad ženy v domácnosti studenty, kteí ukonili studium a nezaregistrovali se na úad práce osoby inné na základ dohod o provedení práce osoby mající píjmy z kapitálového majetku nebo z pronájmu Vymovací základ osoby bez zdanitelných píjm je minimální mzda. 1.6. Osoby, za které je plátcem pojistného stát v R Stát je plátcem pojistného prostednictvím státního rozpotu za pojištnce, kteí žijí v složitjších sociálních podmínkách. Mezi státní pojištnce zaazujeme napíklad nezaopatené dti poživatele dchod z dchodového pojištní, kterým byl piznán dchod ped 1. lednem 1993 podle pedpis eské a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle pedpis R píjemce rodiovského píspvku 15
ženy na mateské a rodiovské dovolené a osoby pobírající penžitou pomoc v mateství podle pedpis o nemocenském pojištní uchazee o zamstnání osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi osoby ve vazb nebo osoby ve výkonu trestu odntí svobody. Vymovací základ pro pojistné hrazené státem je 25 % prmrné msíní mzdy v národním hospodáství. 2. Da z píjmu fyzických osob 2.1. Poplatník Pojem poplatník dan z píjmu fyzických osob je tém stejn definován jak v legislativ v R tak v SR. Poplatníkem se rozumí fyzická osoba. Tato fyzická osoba mže být daovým rezidentem anebo daovým nerezidentem. Daový rezident je osoba s neomezenou daovou povinností. Je to osoba, která má na území R, pípadn SR (pro úel slovenského zákona), trvalý pobyt anebo na tomto území trvalý pobyt nemá, ale doasn se tu zdržuje, a to minimáln 183 dní v kalendáním roce, souvisle anebo v nkolika obdobích. Tato osoba zdauje na území R, pípadn SR, svoje celosvtové píjmy. Poplatníkem dan s omezenou daovou povinností, ili daovým nerezidentem, je fyzická osoba, která nespluje výše uvedené požadavky, též osoba, která se na území R pípadn SR zdržuje pouze za úelem studia anebo léení, anebo jak je uvedeno pouze v legislativ SR osoba, která hranice SR pekrauje denn za úelem výkonu závislé innosti na území SR, obdobn to platí pro celou Evropskou Unii. Daový nerezident zdauje na území R pípadn SR pouze píjmy získané na území R pípadn SR. 2.2. Pedmt dan Pedmtem dan v R i SR jsou píjmy ze závislé innosti a funkní požitky píjmy z podnikání a jiné samostatn výdlené innosti píjmy z kapitálového majetku píjmy z pronájmu (v SR jsou píjmy z pronájmu upraveny spolen s píjmy z podnikání a jiné samostatné výdlené innosti) ostatní píjmy. Podle tchto druh píjm rozdlujeme i dílí daové základy, které mají i stejný název. 16
Píjmy nevstupující do pedmtu dan nazýváme píjmy vyatými. Akoli znní slovenského zákona o dani z píjmu je v této asti odlišné, mžeme zde najít i více spolených bod. Mezi píjmy vyaté patí píjmy získané vydáním, darováním nebo ddním nemovitostí nebo movitých vcí, krom píjm anebo dar získaných v souvislosti s píjmem ze závislé innosti, podnikání anebo jiné samostatn výdlené innosti a pronájmu úvry a pjky píjmy z ddictví. 2.3. Osvobozené píjmy Mezi píjmy, které sice pedmtem dan jsou ale i tak nepodléhají zdanní, patí píjmy osvobozené. Osvobozené píjmy oba zákony definují stejn, proto tady uvedu ty nejdležitjší. Pro pehlednost je vhodné tyto píjmy rozdlit do nkolika skupin sociální píjmy náhrady škod nkteré píjmy z prodeje majetku, nkteré výhry píjmy související se státní politikou bydlení. Sociální píjmy zahrnují pevážn dávky z veejných rozpot jako napíklad podporu v nezamstnanosti, dávky, podpory a služby z veejného zdravotního pojištní, sociálního pojištní, starobní i invalidní dchody. Náhrady škod jsou za majetek, který nebyl v okamžiku škody zahrnut v obchodním majetku firmy. U píjm z prodeje majetku musí být splnna ada podmínek, pi jejichž splnní píjem nemusíme zahrnout do základu dan. Jedno z nejpodstatnjších pravidel je asový test. asový test nap. íká, po uplynutí kolika let od nabytí mžeme prodat majetek tak, aby píjem z majetku nebyl pedmtem dan. Rozdílné podmínky platí pro majetek, který je v obchodním majetku. Cílem tohoto je, aby napíklad podnikatelé nekupovali majetek za úelem prodeje a tím i za úelem dosažení zisku bez toho, aby tento zisk byl zdann. 2.4. Zdanitelné píjmy V pedchozím textu jsem definovala, které píjmy musejí být uvedeny v daovém piznání. Pro ilustraci uvedu jednoduché schéma. Píjmy poplatníka 17
- píjmy, které nejsou pedmtem dan = píjmy podléhající dani - píjmy osvobozené = píjmy zdaované v základu dan nebo píjmy tvoící samostatný základ dan. 2.5. Dílí základy dan Jak jsem už výše naznaila, dílím základem dan jsou píjmy ze závislé innosti a funkní požitky píjmy z podnikání a jiné samostatn výdlené innosti píjmy z kapitálového majetku píjmy z pronájmu ostatní píjmy. 2.5.1. Dílí daový základ píjmy ze závislé innosti a funkní požitky Souástí základu dan jsou píjmy ze závislé innosti dosažené do 31. ledna po skonení zdaovacího období, které jsou souástí tohoto zdaovacího období. Mezi píjmy ze závislé innosti patí napíklad píjmy z pracovn právního, služebního a lenského pomru anebo obdobného vztahu tantiémy platy ústavních initel, poslanc, odmny za výkon funkce ve státních orgánech 1% ze vstupní ceny vozidla používaného pro služební a soukromé úely za každý celý i zapoatý kalendání msíc poskytnutí vozidla ceny anebo výhry pijaté od zamstnavatele, které vyhlásil zamstnavatel. Za píjmy ze závislé innosti a funkní požitky se v SR považují i odmny obvinných ve vazb. Za píjem v obou zemích se považuje píjem bez ohledu na jeho právní dvod, pro který se vyplácí. Jako píklad je možno uvést píjem vyplacený neoprávnn. Pipomínám k tomu, že v SR je veejné zdravotní pojištní placeno zálohov, zahrnuje se sem proto podle slovenské legislativy i vrácené pojistné ze zútovaného zaplaceného veejného zdravotního pojištní. Mezi vyaté píjmy od zamstnavatele patí pedevším náhrady cestovních výdaj do výše uvedené v zákon, hodnota poskytovaných osobních ochranných pracovních prostedk 18
jako napíklad ochranné obleení a obuv, pijetí zálohy od zamstnavatele na prokázané výdaje a náhrady zaplacené zamstnavatelem zamstnanci za používání vlastního náadí. Slovenská legislativa sem zahrnuje i hodnotu poskytovaných rekondiních, rehabilitaních pobyt a preventivní zdravotní péi poskytovanou zamstnavatelem. Tyto píjmy bychom v R zaadili mezi píjmy pevážn osvobozené. Osvobozené píjmy jsou napíklad píjmy vynaložené na doškolování zamstnance hodnota poskytnuté stravy, nealkoholických nápoj poskytnutých zamstnanci použití zdravotnického, vzdlávacího, tlovýchovného zaízení poskytnutého zamstnavatelem zamstnanci avšak podmínky v R a SR jsou trochu odlišné. Jde-li však v R o poskytnutí zájezdu je osvobozených pouze prvních 20 000 K za kalendání rok, v SR zákon žáden limit nestanovuje a zárove tyto píjmy poskytnuté manželce a dtem se považují za píjem tohoto zamstnance pojistné za veejné zdravotní pojištní, sociální zabezpeení placené zamstnavatelem za zamstnance. Pi doasné pracovní neschopnosti zamstnance pracujícího v SR je vždy prvních 10 kalendáních dní hrazena náhrada mzdy zamstnavatelem. Po pekroení 10 dní je tomuto zamstnanci vyplacena nemocenská dávka. Proto je i tato náhrada mzdy vyplacená zamstnavatelem zahrnována mezi osvobozené píjmy. Základem dan jsou zdanitelné píjmy ze závislé innosti, jak výše uvedeno, snížené o pojistné a píspvky, které je povinen platit zamstnanec. Osoby mající píjmy ze závislé innosti mají pomrn jednoduchý výpoet základu dan, pedevším proto, že to za n pipraví zamstnavatel, osoby mající píjmy z ostatních dílích základ mají situaci pomrn komplikovanou. 2.5.2. Dílí daový základ z podnikání a jiné samostatn výdlené innosti Jestliže se innost zamstnanc považuje za závislou innost, protože je vykonávaná pro zamstnavatele, innost osob samostatn výdlen inných je inností nezávislou. Jedná se o píjmy, které tato osoba vykonává vlastním jménem na vlastní úet. Podnikatel nebo osoba samostatn výdlen inná má právo svoje píjmy snížit o výdaje na jejich dosažení, udržení a zajištní. Mezi píjmy z podnikání patí 19
píjmy ze zemdlské innosti, lesního a vodního hospodáství píjmy ze živnosti píjmy z jiného podnikání podle zvláštních pedpis podíly na zisku spoleník veejné obchodní spolenosti a komplementá komanditní spolenosti pokud jsou fyzickými osobami Píjmy z jiné samostatn výdlené innosti: píjmy z pevodu a užití práv z prmyslového anebo jiného duševního vlastnictví píjmy z innosti, které nejsou živností anebo podnikáním píjmy znalc a tlumoník z innosti podle zvláštního pedpisu. Píjmy z podnikání a jiné samostatné výdlené innosti jsou ve slovenském zákon upravené v jednom paragrafu spolen i s píjmem z pronájmu, a proto tyto píjmy tvoí jeden spolený dílí základ dan. Píjmy z pronájmu jsou i píjmy z pronájmu nemovitostí jestli se nejedná o píjmy z podnikání nebo o píjmy ze závislé innosti, ale i píjem z pronájmu movitých vcí, které se pronajímají jako píslušenství nemovitosti. Do výše uvedené skupiny zahrnujeme i píjmy související s nakládáním obchodního majetku, úroky z pijatých vklad urených pro podnikání, prodej podniku, výši odpuštného dluhu anebo jeho ásti. Z píjm z pronájmu vstupujících do tohoto dílího základu se jedná napíklad o píjmy z pronájmu nemovitosti, pokud se nejedná o výše uvedené innosti. Píjmy z podnikání a jiné samostatn výdlené innosti se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištní a udržení. Podíl na základu dan spoleník veejné obchodní spolenosti a komplementáe komanditní spolenosti se snižují pouze o pojistné na sociální zabezpeení, na státní politiku zamstnanosti, veejné zdravotní pojištní, které zaplatil spoleník veejné obchodní spolenosti anebo komplementá komanditní spolenosti za pedpokladu, že tohle pojištní není hrazeno jako náklad spolenosti. Poplatník dan má možnost si na zaátku zdaovacího období zvolit, jestli výdaje bude uplatovat v prokazatelné výši, nebo paušálem. U paušálu je procentuální výše rzná pro rzné innosti. Krom paušálních výdaj mže poplatník uplatnit v prokazatelné výši pouze pojistné na veejné zdravotní pojištní, sociální zabezpeení a státní politiku zamstnanosti. V pípad, že osoba samostatn výdlen inná není nemocensky pojištná, ale pojistí se na denní dávku v nemoci u soukromé pojišovny, mže uplatnit i tyto výdaje, ale pouze do výše zákonného nemocenského pojištní. I pi uplatování výdaj se nám zákony R a SR celkem shodují. 20
Rozdíln jsou však upraveny podmínky pro uplatnní výdaj paušálem. eská legislativa stanovuje, že výdaje lze uplatnit ve výši 80 % píjmu ze zemdlské výroby, lesního a vodního hospodáství, 60 % je to u píjmu ze živností emeslných, 50 % i jiných než emeslných výdaj a 40 % u píjmu z jiného podnikání podle zvláštních pedpis a z píjm z užití nebo poskytnutí práv z prmyslového nebo duševního vlastnictví. V SR si mže poplatník, který není plátcem DPH anebo je plátcem DPH jenom po ást zdaovacího období, uplatnit výdaje paušálem ve výši 40 % z píjmu z podnikání, a jiné samostatn výdlené innosti a pronájmu, které se nachází v jednom dílím daovém základ. Výjimkou je poplatník, který má píjmy pouze z emeslných živností, ten si mže uplatnit výdaje paušálem ve výši 60 %. Stejn jako v R, i poplatník v SR si mže spolu s tmito výdaji uplatnit i výdaje v prokazatelné výši na povinné sociální a zdravotní pojištní. Pokud se poplatník v R rozhodne prokazovat výdaje, musí vést bu úetnictví anebo daovou evidenci. Daová evidence obsahuje údaje o píjmech a výdajích v lenní potebném pro zjištní základu dan a údaje o majetku a závazcích. Poplatník v SR vykazující výdaje v prokazatelné výši, musí vést bu jednoduché anebo podvojné úetnictví. V eské legislativ se objevuje i pojem minimální zaklad dan, se kterým se v slovenské legislativ nesetkáme. Minimální základ dan se vztahuje na poplatníky, kteí mají píjmy ze zemdlské výroby, lesního a vodního hospodáství, píjmy ze živnosti a píjmy z jiného podnikání podle zvláštních pedpis. V pípad, že vypotený zaklad dan je nižší než minimální, musí poplatník použít minimální základ dan. Ten se stanoví v zásad stejným zpsobem jako minimální vymovací základ pro dchodové pojištní pro osoby samostatn výdlen inné. I tady se nacházejí výjimky, kdy minimální základ dan nemusí být dodržený. Týká se to osob, které jsou pobírateli starobního nebo invalidního dchodu, osoby, které ješt studují a k zaátku zdaovacího období ješt nedosáhly 26 let, nebo osoby pobírající rodiovský píspvek, osoby mající nárok na slevu na zamstnance se zdravotním postižením anebo v tomto zdaovacím období zahájili podnikatelskou innost. Jen pro zajímavost vzpomenu ješt jeden rozdíl. Zatímco eský poplatník mže uplatnit da paušální ástkou, slovenský poplatní tuto možnost nemá, protože slovenští zákonodárci tuto možnost ped pár lety zrušili. 2.5.3. Dílí daový základ z kapitálového majetku Píjmem z kapitálového majetku se rozumí napíklad 21
píjmy z vkladu na bžných útech, které se používají k podnikání pijaté úroky plnní ze soukromého životního pojištní, které nezakládá zánik smlouvy a nejedná se o pojištné plnní úrokové a jiné výnosy z držby smnek. Jak jsem už vzpomenula v pedešlé kapitole, tak napíklad píjmy z vklad na bžných útech, které se používají k podnikání jsou v SR píjmem z dílího základu dan z podnikání a jiné samostatn výdlené innosti. Do píjm z kapitálového majetku se v SR zahrnují pouze ty píjmy z vkladu na bžných útech, které se nevyužívají k podnikání. Patí sem též píjem z plnní pojištní pro pípad dožití uritého vku a stejn se posuzují i jednorázové vyrovnání vyplacené v pípad pedasného skonení pojištní a tady i to plnní, které zakládá zánik smlouvy, dávky z doplkového dchodového spoení. 2.5.4. Dílí daový základ píjmy z pronájmu Píjmy z pronájmu se rozumí píjem z pronájmu movitých a nemovitých vcí, mimo pronájmu movitých vcí píležitostného charakteru, které se zahrnují do dílího základu dan z ostatních píjm. Píjmy z pronájmu plynoucí manželm ve spoleném jmní, si mže zahrnout do základu dan jenom jeden z nich. I tyto píjmy lze snížit o výdaje na dosazení, udržení a zajištní píjm. Neuplatní-li tyto výdaje poplatník v prokazatelné výši, mže je uplatnit paušáln ve výši 30 % z píjm z pronájmu. Platí ovšem pravidlo a to pro všechny dílí daové základy, jestli poplatník uplatuje výdaje paušálem, musí tento zpsob použít vi všem píjmm v tomto dílím daovém základ. Mezi píjmy z pronájmu patí jak penžité tak i nepenžité píjmy. Hlavní rozdíl u píjm z pronájmu v R a SR spoívá v tom, že píjmy z pronájm jsou v SR souástí dílího základu dan z podnikání, jiné samostatné výdlené innosti a pronájmu. Píjmem z pronájmu se v SR rozumí píjem z pronájmu nemovitostí nebo vcí movitých, jestliže se pronajímají jako píslušenství k nemovitosti. Píjem z pronájmu ostatních movitých vci se považuje bu za ostatní píjem v pípad píležitostné innosti nebo za píjem z podnikání, jestliže je tato innost vykonávána na základ živnosti. 2.5.5. Dílí daový základ ostatní píjmy Ostatními píjmy, pokud dochází ke zvýšení hodnoty majetku, jsou zejména píjmy z píležitostné innosti, píjmy z píležitostného pronájmu movitých vcí 22
píjmy ze zemdlské výroby, pokud se nejedná o podnikání píjmy ze zddných práv z prmyslového a duševního vlastnictví, vetn práv autorských a jim práv píbuzných Píjmy plynoucí manželm se opt zdaují pouze od jednoho z nich Od dan jsou osvobozeny píjmy píležitostné pokud jejich úhrn nepekroil ve zdaovacím období ástku 20 000 K, v SR je tento limit nastaven na úrovni 5ti násobku životního minima, tedy ve výši 24 900 Sk. výhry v loterii, sázek a podobných her provozovaných na základ povolení. Základem dan jsou píjmy snížené o výdaje vynaložené na dosažení, udržení a zajištní píjm. Tyto výdaje se uplatují v prokazatelné výši. Jedná-li se o píjmy z píležitostné zemdlské výroby, je možné uplatnit i výdaje paušálem a to ve výši 80 %, a proto je i povinen poplatník vést záznamy píjm. Jedin v tomto dílím základ dan je možné kombinovat jak výdaje prokazateln vynaložené s výdaji vypotené paušálem. V SR je tato ástka pi uplatnní výdaj paušálem pouze ve výši 25 %. Oba zákony uvádjí možnost uplatnit výdaje pouze do výše jednoho z druh píjm, v pípad, že výdaje budou vyšší než píjem, ke kterému se vztahují, tak se k tomuto rozdílu nepihlíží. Až do tohoto okamžiku jsem definovala píjmy, které jsou pedmtem dan, které jsou vyaté a které osvobozené. Na základ tchto údaj bychom tedy byli schopni definovat, které píjmy jsou zdaované v základu dan. To ale ješt není všechno, co potebujeme vdt k tomu, abychom mohli da vypoítat. Oba zákony totiž definují tzv. nezdanitelné ásti základu dan. 2.6. Nezdanitelné ásti základu dan Vypotený základ dan je možné ješt upravit o takzvané odpoty. Práv tady se nacházejí znané rozdíly mezi R a SR. Legislativní úprava v R, která vstoupila v platnost roku 2006, pinesla rozsáhlé zmny. Ped rokem 2006 jsme mohli mluvit o standardních a nestandardních odpotech. Od roku 2006 jsou standardní odpoty nahrazeny slevami na dani, a proto se v souasné úprav mluví pouze o nestandardních odpotech. Zákon ovšem nepoužívá termín nestandardní odpoty ale nezdanitelné ástky základu dan. I legislativa SR zaznamenala výrazné zmny, které však vstoupily v platnost až zaátkem zdaovacího období roku 2007. I když pedešlý systém ml alespo njaké spolené znaky s eským systémem, 23
nová úprava se výrazn liší. Spolenou podmínkou na uplatnní nezdanitelných ástek je podepsání prohlášení. 2.6.1. eská republika Nestandardní odpoty se v R uplatují v prokázané výši. Jejich výše mže být však limitována. Pehled nestandardních odpot úroky z úvru na bytové poteby dary na veejn prospšné úely píspvky na penzijní pipojištní pojistné na životní pojištní zaplacené lenské píspvky lena odborové organizace daová ztráta odpoet na výzkum a rozvoj odpoet ásti výdaj na výchovu u. Poslední ti typy odpot mohou být využívané jak fyzickými, tak i právnickými osobami v souvislosti s podnikáním a samostatn výdlenou inností. Úroky z úvru na bytové poteby Úvrem na bytové poteby se myslí úvr podle zákona o stavebním spoení nebo hypotení úvr, který je poskytnut na bytové úely. Zákon o dani z píjm vyjmenovává následující úely výstavba, koup bytového, rodinného domu nebo zmna stavby koup pozemku, pokud na nm bude vystavna stavba uvedená v pedešlém bod splácení lenského vkladu za úelem získání práva nájmu údržba, zmna stavby splácení úvru nebo pjky použitých poplatníkem k financování bytových poteb uvedených výše. V pípad, že tato stavba se využívá i k podnikání nebo jiné samostatn výdlené innosti, lze úroky odeíst pouze v pomrné výši. Jednou z podmínek však je, že tato stavba musí sloužit k trvalému bydlení. Maximální ástka odpotu mže být 300 000 K na 24
domácnost. Jestliže píjemcem úvru je více zletilých osob, pak si tyto osoby mohou uplatovat odpoet každá stejným dílem nebo jenom jedna z nich. Dary na veejn prospšné úely Darem na veejn prospšné úely se myslí dar neziskovému sektoru. Zákon vyjmenovává konkrétní úely, na které je možno dar poskytnout. Mže se jednat jak o dar nepenžní tak i penžní. Výše tohoto daru je limitována zákonem. Minimální dar, který poplatník mže odeítat ze svého základu dan je 1000 K nebo 2 % ze základu dan, pokud tato ástka je nižší než 1000 K. Maximální výše, kterou lze odeíst, je 10 % základu dan. Píspvky na penzijní pipojištní Minimální ástka, kterou je možné si uplatnit v základu dan, je 6 000 K. Naopak maximální ástka iní 12 000 K. Dvodem pro stanovení minimální ástky je fakt, že pi msíním píspvku 500 K stát poskytuje nejvyšší možný státní píspvek. Pojistné na životní pojištní Podmínkou pro uplatnní tohoto odpotu je, že výplata ze životního pojištni je sjednána nejdíve v roku, kdy osoba dovrší 60 let a zárove, že k výplat nedojde dív než po 60 msících od uzavení smlouvy. Maximální limit tohoto odpotu je opt stanoven na 12 000 K. Zaplacené lenské píspvky lena odborové organizace Limit pro uplatnní tohoto odpotu je v zákon stanoven na 1.5 % základu, avšak nesmí pekroit ástku 3000 K. Pravidlo pro uplatnní tchto odpot je, že musejí být uplatnny v daovém piznání hned od zaátku, jinak nárok uplatnit tyto odpoty zaniká. Daová ztráta Vzhledem k tomu, že poplatníci dan mají i píjmy ze závislé innosti a funkních požitk a nemohou tedy nikdy dosáhnout v tomto dílím základu ztráty, lze tento odpoet použít pouze u ostatních dílích základ dan a to v souhrnu. Tento odpoet lze využít kdykoli v pti následujících zdaovacích obdobích, a to bu najednou, nebo v libovolných ástkách. Odpoet na výzkum a rozvoj a odpoet ásti výdaj na výchovu u 25
2.6.2. Slovenská republika Mezi odpoty uplatované v SR od roku 2007 patí odpoet na poplatníka odpoet na manžela/manželku odpoet na doplkové dchodové spoení, odpoet na úelové spoení, odpoet na životní pojištní. Odpoet na poplatníka Tento odpoet lze uplatnit za následujících podmínek. jestliže základ dan zamstnance se rovná anebo je nižší než 100 násobek životního minima, tak nezdanitelná ást je rovna 19.2 násobku platného životního minima. jestliže je základ dan zamstnance vyšší než 100 násobek životního minima, tak nezdanitelná ást je ástka odpovídající rozdílu 44.2 násobku životního minima a ¼ základu dan. Pokud je tento rozdíl menší než nula, nezdanitelná ást základu dan je rovna nule. Bhem kalendáního roku je poplatníkovi ze základu dan odítávána 1/12 z roní nezdanitelné ástky, která iní 95 616 Sk. V roním zútovaní se vypoítá skutená výše nezdanitelné ástky dle zmínného vzorce a následn skutená výše základu dan a také da. Nezdanitelnou ást základu dan si nemže uplatnit poplatník, který k zaátku zdaovacího období pobíral starobní anebo pedasný starobní dchod. V pípad, že jeho dchod je nižší než nezdanitelná ást základu dan, mže si uplatnit rozdíl mezi nezdanitelnou ástkou základu dan a výškou dchodu. Tabulka 1 Píklady uplatnní nezdanitelné ástky na poplatníka 450,000.00 Základ dan za rok 2007 Základ dan za rok 2007 Sk 100 násobek životního minima Nezdanitelná ástka = 19,2 násobek živ. minima 498,000.00 Sk 95,616.00 Sk 100 násobek životního minima Nezdanitelná ástka = 44,2 násobku živ. minima - 1/4 základu dan 650,000.00 Sk 498,000.00 Sk 57,616.00 Sk Odpoet na manžela / manželku poplatníka Postup pro uplatnní tohoto odpotu je velice podobného charakteru jako odpoet na 26