Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pravopis i-y DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_BK_01-05_CJ-7 autor Markéta Bokorová vzdělávací oblast: předmět: ročník: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 7. ZŠ Šlapanice 2012 2013
Pravopis i/y Pravidla a odůvodňování
Pravopis i/y Při odůvodňování i/y si musíme nejprve uvědomit, v jaké části slova se jev vyskytuje: předpona kořen přípona koncovka
Předpona Jen v předponě vy-/ vý-píšeme tvrdé -y-/-ý-. vyrostl, výnos, vynoření, výšlap, vysmrkat se, vysát, vylezl, výtah, vystrašit, vyschlý, vyčerpaná, vyprat
Kořen V kořenu závisí na tom, po jaké souhlásce se i/y vyskytuje: po měkké souhlásce po tvrdé souhlásce po obojetné souhlásce
Kořen po měkké souhlásce Po měkké (ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň) píšeme měkké i. šiška, říká, svačina, jitro, cibule, zažívat, křičet
Kořen po tvrdé souhlásce Po tvrdé (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme tvrdé y. chybovat, nakynout, vyrýt, dýka, nýtovat, týden
Kořen po obojetné souhlásce Po obojetných souhláskách (b, f, l, m, p, s, v, z) se řídíme vyjmenovanými slovy a slovy příbuznými. V takových slovech píšeme tvrdé y, v ostatních případech měkké i. Nutná znalost vyjmenovaných slov!!!
Přípona V příponách píšeme vždy měkké i. včelička, vepřín, skalisko, rozvalina, holubník, hornina, smrčina, zmrzlina, samice, slovník Výjimka např. přípona yně(řekyně, ministryně)
Jak rozpoznám příponu od koncovky? Přípona tvoří samotný význam slova a je ve všech tvarech slova. Přípona se tudíž při skloňování nemění! včelička, kravín, hostina, slonice, horník Koncovka pouze pomáhá tvořit tvary slova. Koncovka se tedy při skloňování mění! růže, hostina, ženami, rybníky, stroj (bez konc.)
Koncovka Určování i/y v koncovkách je nejsložitější. Koncovky se mohou měnit jen u ohebných slov. Je nutné si uvědomit o jaký slovní druh se jedná. podstatná jména přídavná jména zájmena číslovky slovesa
Koncovky podstatných jmen Řídíme se ženskými, středními a mužskými vzory: ženský rod: žena, růže, píseň, kost střední rod: město, moře, kuře, stavení mužský rod: pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce
Koncovky přídavných jmen Řídíme se následujícími čtyřmi vzory: tvrdá přídavná jména: mladý měkká přídavná jména: jarní přivlastňovací přídavná jména: otcův, matčin
Koncovky zájmen Koncovky některých zájmen se řídí vzory přídavných jmen, skloňování jiných zájmen si musíme pamatovat. Podle vzoru mladý skloňujeme: který, jaký, můj, tvůj, svůj, takový, sám, samý, nějaký, žádný, nijaký, každý Podle vzoru jarní skloňujeme: čí, její, něčí, ničí
Koncovky zájmen Pamatuj! mi (od já), kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, ji, jí (od ona), jím (od on), jich (od oni), naši, naší, vaši, vaší, tím, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, nich, moji, tvoji, svoji, již, jíž, jímž
Koncovky číslovek Koncovky některých číslovek se řídí vzory podstatných jmen nebo přídavných jmen, skloňování ostatních číslovek si musíme pamatovat. Podle vzorů podstatných jmen skloňujeme: sto, tisíc, milion, miliarda Podle vzorů přídavných jmen skloňujeme: první, několikátý, dvojnásobný,
Koncovky číslovek Pamatuj! třemi, čtyřmi, pěti, šesti, deseti, dvaceti
Koncovky sloves V přítomném tvaru je vždy měkké i. vynáším, troubíš, hlásí (přít. čas nedokonavá) koupíme, postavíte, ponoří (bud. čas dokonavá) Ve tvarech rozkazovacího způsobu také i: mysli, pošli V minulém čase se koncovky řídí shodou přísudku s podmětem. Mámy se smály. (podmět rodu žens.) Pánové usínali. (podmět rodu muž. živ.) Stromy se nakláněly. (podmět rodu muž. neživ.)
Koncovky sloves U shody přísudku s několikanásobným podmětem musíme přemýšlet následovně: 1. Je-li některý podmět muž. živ. měkké i. 2. Není-li mezi podměty muž. živ. tvrdé y. 3. Jsou-li všechny podměty rodu středního a v množném čísle a. 4. Jsou-li všechny podměty rodu středního a alespoň jedno v jednotném čísle tvrdé y.
Koncovky sloves Příčestí minulé končící na il a infinitiv končící na it mají slovesa patřící ke slovesům 4. třídy a vzoru prosí. V příponách ila itpíšeme vždy měkké i. utopit, uhodil, vypudit, ohrozil, nakrmit, připravil
Doplňování s odůvodněním Při následujícím úkolu postupuj takto: 1. Urči si, v jaké části slova se i/y nachází. 2. Pokud v předponě jedině v přeponě vy-/výpíšeme tvrdé -y-/-ý-. 3. Pokud v kořenu řiď se měkkými, tvrdými a obojetnými souhláskami vyjmenovanými slovy. 4. Pokud v příponě píšeme měkké -i-/-í-. 5. Pokud v koncovce urči si slovní druh a řiď se správnými vzory, popř. shodou p. s p.
Srnc_ přeskoč_l_ plot vedouc_ kolem obor_. Srnci přeskočili plot vedoucí kolem obory. slovo část slova odůvodnění výsledek srnc_ koncovka podst. jm. vzor muž srnci přeskoč_l_ přípona -il (prosí) vždy i přeskočil_ přeskoč_l_ koncovka slovesa shoda p. s p. (muž.ž.) přeskočili vedouc_ koncovka příd. jm. vzor jarní vedoucí obor_ koncovka podst. jm. vzor žena obory
V_soké strom_ v této obc_ b_l_ v m_nulost_ v_kácen_. Vysoké stromy v této obci byly v m_nulost_ v_kácen_. slovo část slova odůvodnění výsledek v_soké kořen slova je VS vysoké strom_ koncovka podst. jm. vzor hrad stromy obc_ koncovka podst. jm. vzor píseň obci b_l_ kořen slova je VS byl_ b_l_ koncovka slovesa shoda p. s p. (muž.n.) byly
Vysoké stromy v této obci byly v m_nulost_ v_kácen_. Vysoké stromy v této obci byly v minulosti vykáceny. slovo část slova odůvodnění výsledek m_nulost_ kořen slova není VS minulost_ m_nulost_ koncovka podst. jm. vzor kost minulosti v_kácen_ předpona vy- vždy y vykácen_ v_kácen_ koncovka slovesa shoda p. s p. (muž.n.) vykáceny
Mal_čc_ ptáčc_ se schovával_ v chatrn_ch hn_zdech. Maličcí ptáčci se schovávali v chatrných hnízdech. slovo část slova odůvodnění výsledek mal_čc_ přípona vždy i maličc_ mal_čc_ koncovka příd. jm. vzor mladý maličcí ptáčc_ koncovka podst. jm. vzor pán ptáčci schovával_ koncovka slovesa shoda p. s p. (muž. ž.) schovávali chatrn_ch koncovka příd. jm. vzor mladý chatrných hn_zdech kořen slova po měkké souhlásce [ň] hnízdech
Už jste v_stř_hal_ vaše pap_rové v_dr_? Už jste vystříhali vaše papírové vydry? slovo část slova odůvodnění výsledek v_stř_hal_ předpona vy- vždy tvrdé y vystř_hal_ v_stř_hal_ kořen slova po měkké souhlásce vystříhal_ v_stř_hal_ koncovka slovesa shoda p. s p. (vy) vystříhali pap_rové kořen slova není VS papírové v_dr_ kořen slova je VS vydr_ v_dr_ koncovka podst. jm. vzor žena vydry
Kdo b_ mohl ohroz_t takové malé dět_? Kdo by mohl ohrozit takové malé děti? slovo část slova odůvodnění výsledek b_ kořen slova je VS by ohroz_t přípona -it (prosí) vždy i ohrozit dět_ koncovka podst. jm. vzor (kost) děti
Test na závěr 1. Tvrdé y v předponách se: a) píše v každé předponě. b) píše jen v předponě vy-/vý-. c) se nepíše v žádné předponě. 2. V příponách píšeme: a) vždy měkké i (až na pár výjimek). b) vždy tvrdé y. c) měkké i tvrdé y (rovnoměrně). 3. Vyjmenovanými slovy se řídíme: a) v předponě. b) v kořeni slova. c) v koncovce.
Test na závěr 4. Měkké i ve slovesech píšeme: a) vždy v minulém čase. b) vždy v budoucím čase. c) vždy v přítomném tvaru. 5. Měkké i píšeme u koncovek sloves, když je: a) podmět rodu mužského neživ. b) podmět rodu ženského. c) podmět rodu mužského živ. 6. Co platí o koncovce? a) Je vždy tvořena posledním písmenem slova. b) Je to část slova, která se při ohýbání slov mění. c) Připojujeme ji vždy ke kořeni slova.
Test na závěr 7. Část slova, která se připojuje před kořen slova je: a) předpona b) přípona c) koncovka 8. Souhlásky b, f, l, m, p, s, v, z jsou: a) měkké b) tvrdé c) obojetné 9. U koncovek přídavných jmen se řídíme: a) vyjmenovanými slovy b) vzory (žena, růže, píseň, kost) c) vzory (mladý, jarní, otcův, matčin)
Test na závěr 10. Koncovku: a) má každé slovo. b) mají jen podstatná jména. c) připojujeme za kořen slova či za příponu. 11. Co platí o zájmenech? a) Skloňujeme je podle vzorů pro zájmena. b) Musíme si pamatovat skloňování všech zájmen. c) Některé ze zájmen skloňujeme podle vzorů přídavných jmen. 12. Některé číslovky skloňujeme podle vzorů: a) podstatných jmen a číslovek. b) podstatných jmen a přídavných jmen. c) přídavných jmen a sloves.