Píloha 1. Oduhliená zóna 10 mení v oduhliené zón

Podobné dokumenty


TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST


Okruh otázek s odpověďmi pro vstupní test.


STRUKTURNÍ STABILITA A VLASTNOSTI SVAROVÝCH SPOJŮ OCELI T24

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN

Západočeská univerzita v Plzni fakulta Strojní

PRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL

Hodnocení aluminotermického nava ování kabelových koncovek katodové ochrany úložných za ízení. Ing Jaroslav Kubí ek VUT, FSI Brno

STANOVENÍ MIKROTVRDOSTI TENKÝCH OCHRANNÝCH POVRCHOVÝCH VRSTEV. Laboratorní cvičení předmět: Experimentální metody v tváření

Analýza vad odlitků víka diferenciálu. Konference studentské tvůrčí činnosti STČ 2008

NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika

OPRAVA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

VANADIS 10 Super Clean

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman

OPTIMALIZACE SVAŘOVACÍCH PARAMETRŮ PŘI ODPOROVÉM BODOVÉM SVAŘOVÁNÍ KOMBINOVANÝCH MATERIÁLŮ


Svařitelnost vysokopevné oceli s mezí kluzu 1100 MPa

CVIČENÍ 1 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ

Tlačné pružiny. Všechny rozměry pružin uvedených v katalogu jsou standardizovány. Také jsou zde uvedena potřebná technická data.

Obr. 1. Řezy rovnovážnými fázovými diagramy a) základního materiálu P92, b) přídavného materiálu

Teplotní režim svařování

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Základy matematiky pracovní listy

C Cr V Mo Mn Si 2,30% 14,00 % 9,00 % 1,30% 0,50% 0,50%

MĚŘENÍ ELASTICITRY OVLIVNĚNÝCH PÁSEM SVAROVÝCH SPOJŮ VYSOKOPEVNOSTNÍCH OCELÍ

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

Zkušební protokol č. 18/12133/12

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení


VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ

13. Kvadratické rovnice 2 body

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati


7.5.1 Středová a obecná rovnice kružnice

þÿ V l i v v o d í k u n a p e v n o s t a s v ay i t vysokopevných martenzitických ocelí pro automobilové aplikace

REAKTIVNÍ DIFUZE V SYSTÉMU Ni - Al. REACTIVE DIFFUSION IN Ni - Al SYSTEM. Karla Barabaszová a Monika Losertová a Jaromír Drápala a

DEGRADACE MATERIÁLOVÝCH VLASTNOSTÍ OCELI A PŘÍČINY VZNIKU TRHLIN VYSOKOTLAKÝCH PAROVODŮ

Charakteristika. Vlastnosti. Použití FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI TEPLOTA KOROZNÍ ODOLNOST ELMAX. Kaleno a popouštěno na 58 HRC

Charakteristika. Použití MECHANICKÉ VLASTNOSTI FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI HOLDAX. Pevnost v tahu. Pevnost v tlaku

Hodnocení degradace ocelí pro tepelnou energetiku pomocí mikrosrukturních paramertrů

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Požadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING

FRACTOGRAPHIC STUDY OF FRACTURE SURFACES IN WELDED JOINTS OF HSLA STEEL AFTER MECHANICAL TESTING

N únosnost nýtů (při 2 střižných krčních nýtech zpravidla únosnost plynoucí z podmínky otlačení) Pak platí při rozteči (nýtové vzdálenosti) e


Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování

NÁVRH TECHNOLOGIE POVRCHOVÉHO KALENÍ LASEREM U KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ FST

Šroub M10 x 50 SN

STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE I - přehled látky

ROZBOR HOMOGENNÍHO SVAROVÉHO SPOJE SUPERMARTENZITICKÉ OCELI TYPU 13Cr6Ni2,5Mo

Ceník Profesionální měřicí technika. Platný od

Parametrická rovnice přímky v rovině

Ověření materiálových vlastností přídavných svařovacích materiálů při svařování ocelových konstrukcí

OK TUBRODUR Typ náplně: speciální rutilová. Ochranný plyn: s vlastní ochranou. Svařovací proud:

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika

Popouštění ocelí. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Jominiho zkouška prokalitelnosti

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o. Zkušební laboratoř Tylova 1581/46, Plzeň

Všeobecně lze říci, že EUCOR má několikanásobně vyšší odolnost proti otěru než tavený čedič a řádově vyšší než speciální legované ocele a litiny.

Stavebnictví Energetika Tlaková zařízení Chemickz průmysl Dopravní prostředky

Mezní úchylky rozměrů a tolerance tvaru kontinuálně za tepla válcovaných pásů a plechů stříhaných z širokého pásu z nelegovaných a legovaných ocelí

3. VÝSLEDKY ZKOUŠEK A JEJICH DISKUSE

OK TUBRODUR Typ náplně: speciální rutilová. Ochranný plyn: s vlastní ochranou. Svařovací proud:

Nikolaj Ganev, Stanislav Němeček, Ivo Černý

Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o. Zkušební laboratoř Tylova 1581/46, Jižní Předměstí, Plzeň

VYUŽITÍ PVD POVLAKŮ PRO FUNKČNĚ GRADOVANÉ MATERIÁLY

5/ Austenitické vysokolegované žáruvzdorné oceli

POVRCHOVÉ VYTVRZENÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM PLAZMOVOU NITRIDACÍ SURFACE HARDENING OF NIOBIUM-CONTAINING PM TOOL STEEL BY PLASMA NITRIDING

Fyzikální praktikum 1

ZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC

SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE SVAROVÉHO SPOJE OCELI P91 LIGHT AND ELECTRON MICROSCOPY OF THE STEEL P91 WELD JOINT.

Vladislav OCHODEK VŠB TU Ostrava Katedra mechanické technologie ústav svařování Vl. Ochodek 3/2012

pro každé i. Proto je takových čísel m právě N ai 1 +. k k p

1. Charakteristika a možnosti obrazové analýzy pro dané aplikace

1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.

Základy matematiky kombinované studium /06

FUNKCE POJEM, VLASTNOSTI, GRAF

Odborníci na vrtání se slinutým karbidem

Vliv úpravy břitu monolitních fréz před PVD povlakováním na jejich trvanlivost

Pravoúhlá axonometrie

Přivařování svorníků - 78

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

R O V N O B Ž N Í K (2 HODINY)

Tolerance tvaru, přímosti a hmotnosti. Charakteristika Kruhové duté profily Čtvercové a obdélníkové profily Eliptické duté profily.

Kontrola svislosti montované budovy

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY

HETEROGENNÍ SVAROVÉ SPOJE V ENERGETICE

Kulová plocha, koule, množiny bodů

m = V = Sv t P i tomto pohybu rozpohybuje i tekutinu, kterou má v cest. Hmotnost této tekutiny je nepochybn

VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY

Postupy. Druh oceli Chemické složení tavby hmotnostní % a) Značka Číselné označení. Mn P max. S max 0,40-1,20 0,60-1,40

PŘÍSPĚVEK K REDISTRIBUCI HLINÍKU VE SVARECH OCELÍ. ÚFM AV ČR Brno, Žižkova 22, Brno, ČR, million@ipm.cz

Rovnice přímky v prostoru

Transkript:

Píloha 1 Oduhliená zóna 10 mení v oduhliené zón Obsah: 1.1. Tab. 1.1 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A13/H3 v deseti místech. 1.2. Tab. 1.2 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A12/H3 v deseti místech. 1.3. Tab. 1.3 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A11/H3 v deseti místech. 1.4. Tab. 1.4 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A10/H3 v deseti místech. 1.5. Tab. 1.5 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A9/H3 v deseti místech. 1.6. Tab. 1.6 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A7/H2 v deseti místech. 1.7. Tab. 1.7 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A6/H2 v deseti místech. 1.8. Tab. 1.8 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A5/H2 v deseti místech. 1.9. Tab. 1.9 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A4/H2 v deseti místech. 1.10. Tab. 1.10 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A3/H2 v deseti místech. 1.11. Tab. 1.11 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A2/H2 v deseti místech. 1.12. Tab. 1.12 namená velikost oduhliené zóny u vzorku A1/H2 v deseti místech.

Tab. 1.1 Tab. 2.1 Tab. 1.3 Tab. 1.4 Tab. 1.5 Tab. 1.6

Tab. 1.7 Tab. 1.8 Tab. 1.9 Tab. 1.10 Tab. 1.11 Tab. 1.12

Píloha 2 Nauhliená zóna 10 mení v oduhliené zón Obsah: 2.1. Tab.2.1 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A13/H3 v deseti místech. 2.2. Tab.2.2 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A12/H3 v deseti místech. 2.3. Tab.2.3 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A11/H3 v deseti místech. 2.4. Tab.2.4 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A10/H3 v deseti místech. 2.5. Tab.2.5 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A9/H3 v deseti místech. 2.6. Tab.2.6 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A7/H2 v deseti místech. 2.7. Tab.2.7 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A6/H2 v deseti místech. 2.8. Tab.2.8 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A5/H2 v deseti místech. 2.9. Tab.2.9 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A4/H2 v deseti místech. 2.10. Tab.2.10 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A3/H2 v deseti místech. 2.11. Tab.2.11 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A2/H2 v deseti místech. 2.12. Tab.2.12 namená velikost nauhliené zóny u vzorku A1/H2 v deseti místech.

Tab. 2.1 Tab. 2.2 Tab. 2.3 Tab. 2.4 Tab. 2.5 Tab. 2.6

Tab. 2.7 Tab. 2.8 Tab. 2.9 Tab. 2.10 Tab. 2.11 Tab. 2.12

Píloha 3 Mení rtg. energiov disperzním mikroanalyzátorem EDAX Obsah: 3.1. Obr. 3.1. Zpráva z mení na vzorku A13/H3 místo A0 *.) 3.2. Obr. 3.2. Zpráva z mení na vzorku A13/H3 místo A1 3.3. Obr. 3.3. Zpráva z mení na vzorku A13/H3 místo A2 3.4. Obr. 3.4. Zpráva z mení na vzorku A13/H3 místo A3 3.5. Obr. 3.5. Zpráva z mení na vzorku A13/H3 místo A3a 3.6. Obr. 3.6. Zpráva z mení na vzorku A13/H3 místo A3b 3.7. Obr. 3.7. Zpráva z mení na vzorku A13/H3 místo A4 3.8. Obr. 3.8. Zpráva z mení na vzorku A13/H3 místo A4a**.) 3.9. Obr. 3.9. Zpráva z mení na vzorku A13/H3 místo A4b 3.10. Obr. 3.10. Zpráva z mení na vzorku A12/H3 místo A0 3.11. Obr. 3.11. Zpráva z mení na vzorku A12/H3 místo A1 3.12. Obr. 3.12. Zpráva z mení na vzorku A12/H3 místo A2 3.13. Obr. 3.13. Zpráva z mení na vzorku A12/H3 místo A3 3.14. Obr. 3.14. Zpráva z mení na vzorku A12/H3 místo A4 3.15. Obr. 3.15. Zpráva z mení na vzorku A12/H3 místo A5 3.16. Obr. 3.16. Zpráva z mení na vzorku A12/H3 místo A6 3.17. Obr. 3.17. Zpráva z mení na vzorku A12/H3 místo A7 3.18. Obr. 3.18. Zpráva z mení na vzorku A12/H3 místo A8 3.19. Obr. 3.19. Zpráva z mení na vzorku A12/H3 místo A9 3.20. Obr. 3.20. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A1 3.21. Obr. 3.21. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A2 3.22. Obr. 3.22. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A3 3.23. Obr. 3.23. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A4 3.24. Obr. 3.24. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A5 3.25. Obr. 3.25. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A6 3.26. Obr. 3.26. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A7 3.27. Obr. 3.27. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A8 3.28. Obr. 3.28. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A9 3.29. Obr. 3.29. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A10 3.30. Obr. 3.30. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A11 3.31. Obr. 3.31. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A12 3.32. Obr. 3.32. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A13 3.33. Obr. 3.33. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A14 3.34. Obr. 3.34. Zpráva z mení na vzorku A11/H3 místo A15 3.35. Obr. 3.35. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A-2 ***.) 3.36. Obr. 3.36. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A-1 3.37. Obr. 3.37. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A0 3.38. Obr. 3.38. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A1 3.39. Obr. 3.39. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A2 3.40. Obr. 3.40. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A3 3.41. Obr. 3.41. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A4 3.42. Obr. 3.42. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A5 3.43. Obr. 3.43. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A6 3.44. Obr. 3.44. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A7

3.45. Obr. 3.45. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A8 3.46. Obr. 3.46. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A9 3.47. Obr. 3.47. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A10 3.48. Obr. 3.48. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A11 3.49. Obr. 3.49. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A12 3.50. Obr. 3.50. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A13 3.51. Obr. 3.51. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A14 3.52. Obr. 3.53. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A15 3.53. Obr. 3.54. Zpráva z mení na vzorku A9/H3 místo A16 Pozn. *.) Místo s oznaením A0 znamená, že mení bylo provedeno na svarovém rozhraní (platí u všech vzork). **.) Místo s oznaením Axy, kde x je reálné íslo a y je písmeno a nebo b znamená, že mikroanalýza byla provedena v míst x, ale pi dvojnásobném zvtšení. ***.) Místo s oznaením A-x, kde x je reálné íslo znamená, že mení bylo provedeno v oduhliené ásti ocele. ****.) Místa s oznaením Ax zachycují oblast o velikosti 10 x 10 m. Mená místa na jednotlivých vzorcích na sebe navazují (A1,A2,A3,.,An). Tzn. pokud vezmeme nap. místo A8 na vzorku A9/H3, pak je toto místo vzdálené 80 m od rozhraní (meno kolmo na rozhraní) a promilo oblast o šíce 10 m.

Obr. 3.1 Obr. 3.2 Obr. 3.3 Obr. 3.4

Obr. 3.5 Obr. 3.6 Obr. 3.7 Obr. 3.8

Obr. 3.9 Obr. 3.10 Obr. 3.11 Obr. 3.12

Obr. 3.13 Obr. 3.14 Obr. 3.15 Obr. 3.16

Obr. 3.17 Obr. 3.18 Obr. 3.19 Obr. 3.20

Obr. 3.21 Obr. 3.22 Obr. 3.23 Obr. 3.24

Obr. 3.25 Obr. 3.26 Obr. 3.27 Obr. 3.28

Obr. 3.29 Obr. 3.30 Obr. 3.31 Obr. 3.32

Obr. 3.33 Obr. 3.34 Obr. 3.35 Obr. 3.36

Obr. 3.37 Obr. 3.38 Obr. 3.39 Obr. 3.40

Obr. 3.41 Obr. 3.42 Obr. 3.43 Obr. 3.44

Obr. 3.45 Obr. 3.46 Obr. 3.47 Obr. 3.48

Obr. 3.49 Obr. 3.50 Obr. 3.51 Obr. 3.52

Píloha 4 Grafy vypotené programem ThermoCalc Obsah: 4.1. Obr.4.1. závislost obsahu prvk v austenitu na hm.% C. 4.2. Obr.4.2. závislost obsahu prvk v karbidu M 23 C 6 na hm.% C. 4.3. Obr.4.3. závislost obsahu prvk v karbidu M 7 C 3 na hm.% C. 4.4. Obr.4.4. závislost obsahu prvk v karbidu M 3 C na hm.% C.

Obr. 4.1 Obr. 4.2

Obr. 4.3 Obr. 4.4

Píloha 5 Mení rtg. spektrální mikroanalýzou Obr. 5.1 Výsledky mení rtg. spektrální mikroanalýzou na vzorku A9/H3

Píloha 6 Mení mikrotvrdosti Osnova: 6.1. Tab. 6.1 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A13/H3 6.2. Obr. 6.1 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A13/H3) 6.3. Tab. 6.2 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A12/H3 6.4. Obr. 6.2 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A12/H3) 6.5. Tab. 6.3 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A11/H3 6.6. Obr. 6.3 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A11/H3) 6.7. Tab. 6.4 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A10/H3 6.8. Obr. 6.4 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A10/H3) 6.9. Tab. 6.5 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A9/H3 6.10. Obr. 6.5 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A9/H3) 6.11. Tab. 6.6 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A7/H2 6.12. Obr. 6.6 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A7/H2) 6.13. Tab. 6.7 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A6/H2 6.14. Obr. 6.7 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A6/H2) 6.15. Tab. 6.8 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A5/H2 6.16. Obr. 6.8 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A5/H2) 6.17. Tab. 6.9 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A4/H2 6.18. Obr. 6.9 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A4/H2) 6.19. Tab. 6.10 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A3/H2 6.20. Obr. 6.10 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A3/H2) 6.21. Tab. 6.11 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A2/H2 6.22. Obr. 6.11 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A2/H2) 6.23. Tab. 6.12 Výsledky mení mikrotvrdosti na vzorku A1/H2 6.24. Obr. 6.12 Závislost mikrotvrdosti HV 0,05 na vzdálenosti od svarového spoje (A1/H2)

Tab. 6.1 Tab.6.2

Tab. 6.3 Tab. 6.4

Tab. 6.5 Tab.6.6

Tab.6.7 Tab.6.8

Tab. 6.9 Tab.6.10

Tab. 6.11 Tab.6.12

600 500 Tvrdost [HV 0,05] 400 300 200 100 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdalenost [mm] Obr. 6.1 Tvrdost [HV 0,05] 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdálenost [mm] Obr. 6.2 900 800 Mikrotvrdost [HV 0,05] 700 600 500 400 300 200 100 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdálenost [mm] Obr.6.3

Tvrdost [HV 0,05] 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdálenost [mm] Obr. 6.4 800 700 Tvrdost [HV 0,05] 600 500 400 300 200 100 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdálenost [mm] Obr. 6.5 600 500 Tvrdost [HV 0,05] 400 300 200 100 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdálenost [mm] Obr. 6.6

Tvrdost [HV 0,05] 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdálenost [mm] Obr. 6.7 600 500 Tvrdost [HV 0,05] 400 300 200 100 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdálenost [mm] Obr. 6.8 600 500 Tvrdost [HV 0,05] 400 300 200 100 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdálenost [mm] Obr. 6.9

450 400 Tvrdost [HV 0,05] 350 300 250 200 150 100 50 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdálenost [mm] Obr. 6.10 400 350 Tvrdost [HV 0,05] 300 250 200 150 100 50 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdálenost [mm] Obr. 6.11 400 350 Tvrdost [HV 0,05] 300 250 200 150 100 50 0-0,5 0 0,5 1 1,5 2 Vzdálenost [mm] Obr. 6.12