Výzkumný ústav geodetický topografický a kartografický Začlenění historických mapových děl do systému DIKA-P pro upřesnění podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek prosinec 2003
Výzkumný ústav geodetický topografický a kartografický Název úkolu: Zalenní historických mapových dl do systému DIKA-P pro upesnní podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek Identifikaní kód proektu: PK0P04OPP003 Závrená výzkumná zpráva ešitel: Ing. Milan Kocáb Další ešitelé: Ing. Jana Zaoralová PhDr. Onde Roubík prosinec 2003
Anotace ešení Studie shrnue a hodnotí dostupné historické prameny z oblasti nestarších mapových dl na území eské republiky a eich vhodnost pro zalenní do systému DIKA-P. Dále analyzue dostupnost a možnosti využití dalších historických pramen též vhodných pro upesnní podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek. Souasn podává návrh na optimální zpsob pevedení tchto mapových podklad do digitální formy. Digitalizované obrazy historických map sou dále technologickým postupem upraveny do tvaru a formy která umožue eich zalenní do ednotného systému podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek v ednotném státním souadnicovém systému S-JSK provozovaném v NPÚ t. do systému DIKA-P. Solution Annotation he study summarises and evaluates available sources from branch of oldest map series on the area of the Czech Republic and their propriety for integration into the system DIKA-P. Availability and possibility of other historical sources proper for specification of detailed localisation of real estate culture monuments is also analysed. Further the study proposes an optimal mean for conversion of these map bases into digital form. Digitised images of historic maps are then adapted by technological procedure into shape and form that allows their integration into unified system of detailed localisation of real estate culture monuments in unified state coordinate system S-JSK operated in National Memorial Institute i.e. into the system DIKA-P. - 2 -
SEZNAM POUŽIÝCH ZKRAEK AV R Akademie vd eské republiky DHM drobný hmotný maetek DIKA-P informaní systém pro podrobnou lokalizaci nemovitých kulturních památek v ednotném státním souadnicovém systému S-JSK provozovaném v NPÚ DPI e zkratkou anglického Dot Per Inch což peloženo do eštiny znamená poet bod na palec urue rozlišení zaízení nap. scanneru. ERF-89 e zkratkou z anglického European errestrial Reference Systém edná se o geocentrický souadnicový systém spoený s evroasiskou kontinentální deskou používá se pro zpracovávání výsledk GPS mení GPS (Navstar Global Positioning System) esky globální poziní systém e systém umlých zemských satelit který slouží k urování polohy HML (Hyper ext Markup Language) ednoduchý programovací azyk pro vytváení hypertextových stránek založen na standardu SGML HW hardware NPÚ Národní památkový ústav SGML (Standard Generalized Markup Language) e založen na myšlence že dokumenty maí vtšinou logickou strukturu a pro popis této struktury se zavádí speciální znaky (markups) které se umísuí pímo do textu S-JSK systém Jednotné trigonometrické sít katastrální SW software programové vybavení VÚGK Výzkumný ústav geodetický topografický a kartografický - 3 -
OBSAH A. KONSAANÍ ÁS... 7. Stávaící programový systém v NPÚ... 7 2. Datové zdroe... 7 3. Nutnost digitalizace archivních dat... 8 B. ANALYICKÁ ÁS... 9. Historické mapové podklady... 9. Naše nestarší kartografická díla... 9.. Müllerova mapa... 9..2 Mapy voenských pochod... 0.2 Poátky katastrálního mapování... 0.2. Berní rula....2.2 ereziánský katastr....2.3 Josefský katastr....2.4 ereziánsko-osefský katastr....3 Stabilní katastr... 2.3. Pípravné práce... 2.3.2 Mítka katastrálních map... 2.3.3 Úel rozsah a obsah stabilního katastru... 3.3.4 Uložení dochovaných grafických materiál... 4.3.5 Zhodnocení využitelnosti map stabilního katastru pro systém DIKA-P... 5.4 Voenská mapování... 5.4. První voenské mapování... 6.4.2 Budování souvislé trigonometrické sít... 6.4.3 Druhé voenské mapování... 7.4.4 Uložení grafických materiál druhého voenského mapování... 8.4.5 Mapová díla vzniklá na podklad druhého voenského mapování... 8.4.6 etí voenské mapování... 9.5 Další kartografické prameny... 9.5. Silniní mapy... 20 2. Další historické podklady a literatura... 2 2. Seznamy sídelních útvar na trasách významných historických cest... 23 3. Možnosti digitalizace historických map pomocí ipové kamery... 25 3. Odborný popis fond vytvoení popisných dat... 25 C. HLAVNÍ PODROBNÁ ÁS - VÝSLEDKY NÁVRHY ZÁVRY...26. Obsah a zpracování dochovaných historických katastrálních map... 26. Katastrální instrukce... 26.2 Obsah katastrální instrukce... 26.3 Postup prací pi zpracovávání katastru... 27.4 Matematický základ katastrálních prací... 27-4 -
.5 Pracovní etapy... 28.6 Vymování hranic a hraniní protokoly... 28.7 Polní nárty... 29.8 Obsah katastrálních map... 30.9 Kresba a kolorování katastrálních map... 33.0 Grafické výsledky katastrálních prací... 33.0. Originální mapy... 34.0.2 Indikaní skicy... 34.0.3 Císaské otisky... 35 2. Rešerše historických podklad a literatury... 36 3. Zpsob digitálního zpracování historických podklad a map... 37 3. Formát digitálních dat historických podklad... 37 3.2 Pracovišt a organizace práce digitalizace historických podklad... 37 3.3 Digitalizace historických map... 38 3.4 Digitální archiv... 38 4. Odstranní srážky mapového listu se souasným vyrovnání hranic KÚ... 39 4. Vstupní údae... 39 4.2 Bikubický Coonsv plát... 39 4.2. Explicitní rovnice Coonsova bikubického plátu... 40 4.2.2 Inverzní Coonsv bikubický plát... 40 4.3 Normování souadnic... 42 4.3. Souadnice v systému rastru... 42 4.3.2 Souadnice v systému S-SK... 42 4.4 Pímý Coonsv plát... 43 4.4. Kubický polynom... 43 4.4.2 Hraniní kivky... 43 4.4.3 Postup sestavení pímého Coonsova plátu... 44 4.5 Inverzní Coonsv plát... 44 4.5. Kubický polynom... 44 4.5.2 Konstrukce hraniních kivek... 45 4.5.3 Postup sestavení inverzního Coonsova plátu... 46 4.6 Vyrovnání hranice a stanovení srážky mapových list... 46 4.6. Vyrovnání metodou nemenších tverc pro 2 sousední KÚ... 46 4.6.2 Normální rovnice... 47 4.6.3 Pevod vyrovnaných souadnic zpt na nenormované... 47 4.7 Závrené práce... 47 4.8 Použitá publikovaná literatura k problematice odstranní srážky mapového listu... 48 5. ransformace do státního souadnicového systému (S-JSK)... 49 6. Zalenní do systému DIKA-P... 50 6. Digitalizované historické mapy... 50 6.2 Nová mení... 50-5 -
D. POUŽIÍ FINANNÍCH PROSEDK...5 E. SRUNÉ RESUMÉ A KLÍOVÁ SLOVA...53. Struné resumé... 53 2. Klíová slova v eštin... 53 3. Klíová slova v anglitin... 53 F. PÍLOHY...54. itulní strana Instrukce k provádní katastrálního mapování z roku 824 (zmenšeno) 2. Znakový klí a vzory písma map stabilního katastru (zmenšeno) 3. Mapa stabilního katastru obce Klecany : 2 880 (tzv. císaský otisk) 4. Mapa stabilního katastru msta Berouna : 2 880 z roku 840 (tzv. císaský otisk) 5. Mapa stabilního katastru msta Berouna : 2 880 z roku 840 (tzv. indikaní skica) 6. Rešerše literatury a pramen k problematice historických cest v eských zemích (Vzhledem k rozsahu e rešerše uložena v knihovn VÚGK) 7. Pehled sekcí druhého voenského mapování : 28 800 v echách 8. Pehled sekcí druhého voenského mapování : 28 800 na Morav a ve Slezsku 9. Reprodukce rukopisného originálu mapy II. voenského mapování v mítku : 28 800 0. Reprodukce mapové sekce II. voenského mapování (0a zmenšeno 0b výez). Seznam sídelních útvar lokalizovaných územn identifikaním registrem na trasách významných historických cest. (Vzhledem k rozsahu bude seznam pedložen na oponentním ízení v originále a poté uložen v knihovn VÚGK) 2. Novinky informaního systému DIKA-P verze 3.2 3. Uživatelská píruka systému DIKA-P verze 3.2 (Vzhledem k rozsahu e piložena samostatn) 4. Instalace systému DIKA-P verze 3.2 (Piložena samostatn na CD) - 6 -
A. KONSAANÍ ÁS. Stávaící programový systém v NPÚ ešení proektu rozvíí systém lokalizace nemovitých kulturních památek t. DIKA-P v NPÚ o funkce pro podrobnou identifikaci a lokalizaci z podklad historických mapových dl. Reague na požadavek obektivní a ednoznané identifikace vcí ež maí být pedmtem památkové pée ak ukládá usnesení vlády. 278 ze dne 22. dubna 998 v Koncepci úinnší pée o památkový fond v R do r. 2005. Stávaící systém pro tvorbu a vedení digitálních map pro lokalizaci nemovitých kulturních památek s názvem DIKA-P e doplnn o nástroe umožuící práci s historickými mapovými díly. Systém umožue v souasné verzi pedevším: vést a udržovat digitální mapu kulturních památek interaktivn vytváet doplovat opravovat i rušit kresbu tématického obsahu importovat do systému souadnice a mapu ve výmnném formátu DKM zpracovat a vytisknout snímek mapy urovat klady mapových list katastrálních map podle zadaného mítka vybírat rastrová data a pracovat s nimi zakreslovat hranice chránných území propoovat parcelní ísla s relaními databázemi zišovat údae o parcelách vetn eich vlastník a uživatel zišovat a nastavovat typy ochrany ednotlivých obekt nebo území zišovat podle restíkového ísla všechny dotené parcely barevn rozlišovat ednotlivé druhy památkových obekt a území zobrazovat fotografickou dokumentaci dané památky. ento systém rozšíený o funkce pro zalenní historických mapových dl napomže identifikaci nemovité kulturní památky ako pedpoklad pro kvalifikované rozlišení míry památkové ochrany. Rzné mapové zdroe rzné souadnicové soustavy zpsob kartografického zpracování a v neposlední ad i srážka papíru ztžuí identifikaci podklad. 2. Datové zdroe Mezi dokumenty poskytuícími cenné informace o pírodních demografických ekonomických a dalších podmínkách uritého území v dívších dobách zauímaí pední místo historická kartografická díla. Informace v tchto dílech obsažené pevážn využívaí archeologové historikové památkái architekti geografové ekologové proektanti a další odborníci pi své odborné i vdecké práci. V oblasti Stední Evropy poskytovaly tyto informace do konce 8. století zeména rukopisné mapy. eprve od konce l8. století se zaala provádt rozsáhlá mapování pedevším pro úely voenské postupn pak i pro úely daové. Zeména materiály z prvního a druhého mapování uložené ve voenském archívu ve Vídni sou eským badatelm obtížni pístupné. - 7 -
Ani tato rozsáhlá kartografická díla však neposkytovala dostaten podrobné informace zeména o stavu pdního fondu vetn eho geometrického zamení a zobrazení ednotlivých pozemk. ak podrobné informace mohly pinášet en katastrální mapy. První katastrální práce však byly zpracovány vtšinou en ve form soupis ednotlivých usedlostí a s dopluícím popisem pozemk které k ním náležely. vorba map v tchto katastrech však byla spíše oedinlá dochované mapy sou rozdílné a maí asto odlišný charakter podle stylu svých rzných vyhotovitel. Z osefského katastru mly pro kartografické znázornní vtší význam polní nárty vyhotovované rznými pedevším voenskými zemmii. yto nárty pokud se dochovaly sou uloženy ve váleném archívu ve Vídni po rozpadu Rakousko-Uherské monarchie však nebyly pedmtem archívní rozluky a proto zstaly ve Vídni. Významný pokrok v oblasti katastru pedstavoval teprve tzv. stabilní katastr. Pro uložení nov vznikaících map stabilního katastru byly iž v roce 822 zízeny v každé zemi ech Moravy a Slezska zemské mapové archívy kde se všechny originální mapy i souásti eich operátu bezpen ukládaly pro každou zemi. K zaištní originál map byly vyhotoveny kopie které byly vybarveny ako pvodní originály a tyto pvodní mapy známé ako císaské povinné exempláe odesílány do císaské kanceláe do Vídn kde byly dále uchovávány. Vzniklo tak mapové dílokteré svým rozsahem obsahem podrobností i kvalitou provedení nemá v dinách zemmictví obdoby a díky pelivému uložení se zachovalo až do souasnosti. Je proto stále neocenitelným zdroem nerznších úda a informací. 3. Nutnost digitalizace archivních dat Pes veškerou péi archivního personálu a písné archivní pedpisy však tyto vzácné archiválie velkým zámem badatel trpí a e proto vhodné uvažovat o nových moderních zpsobech eich ochrany která by souasn s ochranou umožovala i eich plné badatelské využívání. outo možností e zalenní tchto map do ednotného státního informaního systému poté co budou odborn pevedeny do digitální formy. - 8 -
B. ANALYICKÁ ÁS. Historické mapové podklady Lokalizaci nemovitých kulturních památek si lze stží pedstavit bez mapových podklad. K tomuto úelu sou však nezbytné mapy podrobnších mítek zobrazuící ednotlivé obekty tohoto zámu. Již pedešlá ešení spoená s pípravou a tvorbou systému DIKA-P ednoznan prokázala že podrobná lokalizace nemovitých kulturních památek se bez mapových podklad neobede. Systém DIKA-P vyvinutý ve Výzkumném ústavu geodetickém topografickém a kartografickém a nasazený na pracovištích Národního památkového ústavu e založen na využívání souasných aktualizovaných katastrálních map. Urování pesné polohy ednotlivých kulturních památek však asto vyžadue i podrobnší studii dívších mapových podklad. Zalenní historických mapových dl do tohoto systému by proto pisplo k pesnší identifikaci nemovitých kulturních památek. Pedpokladem e však digitální zpracování dat historických mapových dl které by pak bylo možno pro podrobnou lokalizaci v uvedeném systému úeln využívat. Protože digitalizace historických mapových dl bude bezpochyby velmi nákladná e teba peliv zvážit která mapová díla by bylo vhodné do systému DIKA-P zalenit. V rámci ešení tohoto proektu bylo proto provedeno rámcové posouzení využitelnosti dochovaných historických map. Podrobnší kartografické zobrazení krainy našeho území se u nás zaíná obevovat od poátku 6. století.. Naše nestarší kartografická díla První samostatnou mapou ech byla mapa Mikuláše Klaudiána (57) obsahuící cca 280 mst msteek a hrad. ato i ostatní celkové mapy ech (Crigingerova 567 Aretinova 69 Stichova 676 Vogtova 72) však nebyly dostaten podrobné aby z nich mohly být získávány informace o ednotlivých obektech. Byly to mapy zhotovované bez pesnších mení na nichž byly vzdálenosti urovány en podle úda osob krae znalých potem krok nebo nevýše mených mickým provazcem. Optický pvab tchto starších map s eich asto velmi bohatou parergovou výzdobou s runím kolorováním s figurami mi sklonných nad busolami a se znakami ukazuícími obrazy sídliš kostel a zámk však nemže nahradit vtší pesnost pozdších map umožuící pesnší orientaci v krain... Müllerova mapa Uritým pokrokem v této oblasti bylo rozhodnutí císae Karla VI. který v roce 72 vyslal do ech setníka Kryštofa Müllera s rozkazem provést pokud možno co nerychlei zmapování celé zem. Müller zaal v plzeském krai a pokraoval do stedu zem a odtud k východu a na ih. Na vymování pracoval v letech 72 77 a pak až do své smrti v ervnu 72 provádl korektury hotových list své mapy. - 9 -
Výsledkem eho práce bylo 25 list mapy (v mítku vypoteném pozdi na : 32 272) s dlouhým titulem: Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensis et districtu Egerano adiunctis circumiacentium regionum partibus conterminis doprovozených pehlednou mapou ech s názvem: Regni Bohemiae conspectus generalis v mítku asi : 649 80. V map bylo použito 48 rzných znaek vyznauících rzné typy sídliš msta msteka vesnice kláštery osamocené kostely poutní místa biskupství poštovní stanice osamocené hospody zíceniny myslivny mlýny hamry lázeská místa nalezišt rzných kov prmyslové podniky pevozy vinice chmelnice apod. Mapa obsahue celkem 0 483 sídliš. Müllerova mapa mechanicky zvtšená do mítka :28 800 byla v letech 764 767 použita ako základ pro tzv. první voenské mapování. Pro specielní zeména voenské úely se však Müllerova mapa i pi svém podrobnším mítku nkdy málo hodila a bylo proto nutno opatovat mapy podrobnší...2 Mapy voenských pochod Poteba evidence ubytovacích a stravovacích možností v obcích nutila ke zhotovování map voenských pochod (tzv. Marschroutenkarten) zobrazuících v širokém pruhu podél zemských silnic podrobn všechna sídlišt a u nich pak zvláštními znakami údae o možnostech ubytování. yto mapy však nepokrývaly celé území ech a pro rzné úední správní berní a hospodáské poteby nemohly proto pln vyhovovat. Pesto však poskytuí mnohdy velmi cenné informace o znázorovaném území a bude proto teba i tmto mapám vnovat patinou pozornost. Podrobné informace o znázorovaném území však mohlo poskytovat teprve pesné mapování ve velkých mítkách obecn oznaované ako katastrální mapování..2 Poátky katastrálního mapování Slovem katastr byl pvodn oznaován akýkoliv systematický soupis osob vcí (zeména pozemk a eich výnos) nebo uritých práv strun a pehledn shrnuící eich charakteristické vlastnosti a poizovaný pedevším k úelm daovým. Slovo katastr se postupem doby zaalo používat i pro oznaení ploch nebo pozemk k urité obci náležeících a pozdi se tento výraz penesl na celé území obce. První takové soupisy se vyskytovaly en v písemné form bez akéhokoliv grafického znázornní nebo pehledu. eprve v dalších letech byly písemné soupisy doplovány o topografické údae a postupem doby tak vznikly i soubory grafického znázornní sepisovaných úda. yto písemné soupisy spolu s grafickým (geometrickým) zobrazením byly souhrnn oznaovány ako katastrální operát v nmž písemný operát tvoily soupisy pozemk (parcelní protokoly seznamy vlastník a popisy obecních hranic) a grafický (mický) operát obsahoval polní nárty indikaní skici a originální mapy. Až do poloviny 7. století nelze v eských zemích mluvit o katastru v pravém slova smyslu. - 0 -
Pokusy zmit území celých ech a urit bonitu a výnosnost pdy ako podklad pro stanovení pozemkové dan navržené v letech 57 a 579 nebyly z rzných dvod realizovány..2. Berní rula Uritým pokrokem byla tzv. berní rula která mla zaistit ádný soupis (katastr) všech poddaných vetn úda o rozsahu obdlávaných pozemk a eich kvalit. Berní rulu tvoí ada svazk popisuících tehdeší krae. Svému úelu sloužily tyto svazky od roku 655 byly však neednotn zpracovány a sledovaly pouze poddanskou ornou pdu..2.2 ereziánský katastr Poátkem 8. století byl zaveden tzv. tereziánský katastr zpracovávaný od roku 7. aké tento katastr ehož operát pedstavue 36 foliant pro celé echy (krom Prahy a Chebska) se omezoval pouze en na písemný operát a chybly mu akékoliv topografické údae a tím i vtší pesnost. Poloha ednotlivých pozemk byla pi nedostatku pesnších map urována vtšinou en pomístními názvy. ento bohatý názvoslovný materiál e však dnes dobrým zdroem místního poznávání. Kartografické zobrazení krainy nap. mapy ednotlivých panství apod. se zaínaí obevovat od poloviny 6. století. Jeich výskyt byl však velmi vzácný. eprve od poloviny 8. století se tyto mapy obevuí honi ale stále však nelze mluvit o akémkoliv souvislém mapování..2.3 Josefský katastr Dokonaleším dílem než všechny dosud uvedené katastry byl tzv. katastr osefský který podle patentu Josefa II. z roku 785 ukládal provést v prbhu ediného roku zamení všech úrodných pozemk uvnit obce vetn eich výmry a hrubého výnosu podle úrodnosti a souasn stanovoval kdo akým zpsobem a akými pomckami vymení provede. Byl to tedy první katastr založený na pímém mení v terénu a pedstavue proto mnohem dokonaleší dílo ve srovnání s katastry pedchozími. Vymování ednotlivých pozemk se však provádlo izolovan bez vzáemných souvislostí s okolními obcemi a bez geodetické sít která by tuto souvislost zaistila. Provedená mení byla proto nepesná a mapy pokud byly vbec vykresleny nelze sestavovat do vtších celk..2.4 ereziánsko-osefský katastr Josefský katastr vzbudil odpor tehdeší šlechty. Byl proto po ednom roce zrušen a místo nho zaveden tzv. katastr tereziánsko-osefský. en pevzal z osefského katastru pesnší výmry ednotlivých pozemk vetn odhad eich výnos a podle tereziánského katastru ponechal šlecht výhody nižšího ocenní. ereziánsko-osefský katastr byl základem pro vybírání pozemkové dan až do poloviny 9. století kdy vstoupil v platnost nový katastr. - -
Ekonomická a politická situace v Evrop na poátku 9. století nutila vlády vydávat znané finanní prostedky zeména na válená tažení což vedlo ke zvýšenému daovému zatížení všeho obyvatelstva. Pitom vynikly nkteré nedostatky dosavadního tereziánskoosefského berního systému který ponechával šlecht rzné výsady zeména nižší ocenní pdy. V ednotlivých zemích rakousko-uherské monarchie platily krom toho i rzné daové systémy. Všechny tyto skutenosti pimly rakouskou vládu aby zaháila práce na velkorysém do té doby nevídaném proektu ehož výsledek e znám pod ménem stabilní katastr. Vzhledem k mimoádnému historickému významu tchto nov vznikaících map e eich posouzení v tomto proektu zeména s hlediska vzniku zpsobu zpracování obsahu a eich další využitelnosti vnována zvýšená pozornost..3 Stabilní katastr.3. Pípravné práce První úvahy o vytvoení nového katastru se obevuí od poátku 9. století a zeména po válce roku 805. ehdy císa František I. uložil dvorské kancelái vypracovat návrh na stenomrné rozložení pozemkových daní a roku 80 ustavil Dvorskou komisi pro úpravu pozemkové dan s úkolem vypracovat systém pro zlepšení pozemkové dan ve všech zemích monarchie. Úkolem komise bylo neprve zhodnotit dosavadní katastrální systémy domácí i zahraniní a pak vybrat vhodné vzory pro píští nový systém. V té dob iž pevládl názor že základem nového katastrálního díla budou pesné podrobné mapy které mohou poskytnout názorný pehledný a co nepesnší obraz zdaovaného maetku. Ve své práci komise posuzovala zeména dva v té dob nevíce používané systémy francouzský a bavorský. Francouzský ml základ v mnoha místních triangulacích vycházeících ze základen mených vždy pro každou ednotlivou obce zvláš. ento systém používaný v severní Itálii a v Korutanech však neumožoval dostaten pesné sestavení ednotlivých map obcí do mapy vtšího souvislého území. Bavorský systém postupoval od trigonometrické triangulace celé zem do podrobného mení menších oblastí až ednotlivých obcí což zaišovalo spolehlivou návaznost všech sousedních map navzáem. Dvorská komise dokonila svou práci po sedmi letech. Zhodnotila špatné zkušenosti s mickým provedením osefského katastru navrhla vytvoení velké trigonometrické sít zahrnuící celé státní území ako základ pro další postupy do malých sítí a postavila tak nov pipravovaný katastr na spolehlivou základnu..3.2 Mítka katastrálních map K vytvoení velké trigonometrické sít pro celé území monarchie a pro eí postupné zahušování se pedpokládalo využít iž vybudovanou voenskou trigonometrickou sí - 2 -
I. a II. ádu a doplnit i sítí hustších bod tak aby na každou tverení míli pipadaly 3 body urené teodolitem a 57 bod urených mickým stolem. Pro tyto práce bylo doporueno dvonásobné voenské mítko : 4 400 a pro urení a vynesení stolových bod stanoveno mítko : 2 880 (t. desetinásobné voenské mítko). Vycházelo se pitom ze soustavy dolnorakouských mr a z mítek dosud používaných map. Vzhledem k prmrné velikosti vtšiny parcel bylo rozhodnuto vyznait plochu ednoho katastrálního itra edním tverením palcem. Jitro e tverec o stran 40 sáh sáh mí 72 palce. Strana tverce o rozloze ednoho itra mí 40 72 palc = 2 880 palc. Je-li tedy itro znázornno tvercem o stran palce e zmenšeno v pomru : 2 880. oto zmenšení e lineární nikoliv plošné. ímto íslem e udáno mítko pevážné vtšiny všech mických operát stabilního katastru. Komise dokázala též rozptýlit pochybnosti zda e úelné vymovat celé státní území maí-li se zhotovovat pouze mapy ednotlivých obcí. Rozhodnutím vymovat celé území státu položila základy pro dílo sloužící až do dnešních dob. Císa František I. návrh Dvorské komise na zpracování nového katastru schválil dne 28. ervna 87..3.3 Úel rozsah a obsah stabilního katastru Právním základem nového katastru se stal patent císae Františka I. z 23. prosince 87 který ve 26 paragrafech stanovil úel rozsah obsah a organizaci práce pipravovaného katastru oznaovaného názvem stabilní pro svou dkladnost a z ní vycházeící domnnku že bude svému úelu sloužit trvale. V prosinci 88 byl zízen Litografický ústav ehož hlavní povinností bylo zhotovování kopií originálních map a eich litografické rozmnožování pro úední i soukromou potebu. Stabilní katastr obsahoval iž i geometrické zobrazení pozemk (dívší katastry byly více mén en soupisy a popisy usedlostí a pozemk). Podle tohoto patentu mly být veškeré pozemky hospodásky obdlávané i iné geometricky zameny zobrazeny sepsány a popsány. Zamení zobrazení sepsání a popsání pozemk mlo být provedeno ednotn v celém Rakousku bez Maarska. Neprve byly zvoleny zobrazovací soustavy a vybudována trigonometrická sí. Pro každou katastrální obec mla být zhotovena samostatná katastrální mapa a v ní znázornny hranice obce a veškeré pozemky lišící se od sebe rzným držitelem kulturou užíváním apod. Zobrazené pozemky (parcely) musely být oznaeny parcelními ísly a hranice katastrálních obcí pevzaty tak ak byly stanoveny pi budování osefského katastru. Zamení a zobrazení pozemk v eich poloze a tvaru mlo být provedeno metodou mického stolu a mapy vyhotoveny v mítku : 2 880. Ve stabilním katastru byly pozemky rozdleny na pozemky podrobené dani (role louky vinice pastviny a lesy) a na pozemky hospodásky nepouživatelné (neplodná pda skály veené silnice a cesty eky prplavy a hbitovy). - 3 -
.3.4 Uložení dochovaných grafických materiál Mení stabilního katastru trvalo od roku 824 s pestávkami až do roku 843. Práce byly vykonávány voenskými osobami a v pozdší dob kdy se práce rozrostly i civilními osobami. V echách na Morav a ve Slezsku bylo zameno celkem 2 696 katastrálních obcí o výme 7 932 800 ha s potem parcel 5 359 53. Zobrazení bylo provedeno na 49 967 mapových listech (6585 5268 cm). Výsledky geometrických prací byly ednotné kvalita obsahu i eich provedení dobrá a zpracované mapy se používaí v podstat dodnes. Z grafických materiál stabilního katastru vzniklých v letech l824 až 843 se do dnešních dob dochovaly: originální mapy (uloženy v Ústedním archivu zemmictví a katastru v Praze) indikaní skicy (uloženy ve Státním archivu v Praze ) císaské otisky (uloženy v Ústedním archivu zemmictví a katastru v Praze ) otisky originálních map (uloženy v Ústedním archivu zemmictví a katastru v Praze ) Fond originálních map obsahue mapy z celých ech Moravy a Slezska a zobrazue celkem 2 852 katastrálních území (echy 9 87 Morava 3 53 Slezsko 52) a e neúplnším souborem map tohoto druhu. Indikaní skicy uložené ve Státním archivu se dochovaly pro cca 99% území tehdeších ech a Moravy s výimkou nkolika desítek katastrálních území. Císaské otisky (v odborné literatue mnohdy nazývané císaskými povinnými exemplái ) sou polohopisn pesné a sten vybarvené kopie originálních map které byly pvodn ukládány v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni. Hlavní poslání císaských otisk ochrana výsledk mických prací pro budoucnost tím však nebyla podstatn narušena. Po vzniku samostatného eskoslovenského státu byl v rámci archivní rozluky fond císaských otisk z území SR pevezen z Centrálního archivu katastrálních map ve Vídni do Prahy a uložen v nov vytvoeném Ústedním archivu katastrálních map pi ministerstvu financí SR. Z nho vládním naízením z roku 928 vznikl Ústední archiv pozemkového katastru v Praze který se stal roku 950 ako Ústední mapová a listinná dokumentace souástí Státního zemmického a kartografického ústavu v Praze a od roku 954 souástí Výzkumného ústavu geodetického topografického a kartografického. V souasné dob e Ústední archiv zemmictví a katastru se zetelem na zvláštní povahu uchovávaných archiválií souástí Zemmického úadu ako archiv zvláštního významu. Fond císaských otisk který e v Ústedním archivu zemmiství a katastru uložen pokrývá cca 95% dnešního státního území. - 4 -
Nedochovaly se pouze mapy tch ástí píhraniních území z ižní Moravy a ihozápadních ech které po zízení protektorátu musely být odstoupeny nmecké íši a mapy nkterých oedinlých katastrálních území eichž absenci v uvedeném fondu se nepodailo zistit. K pedání dalších map zeména z území bývalé sudetské župy však do konce války nedošlo. Z celkového potu 2 852 zmapovaných katastrálních území chybí tedy v uvedeném fondu cca 750 katastrálních území což pedstavue necelých 6 %. Otisky originálních map sou uloženy v depositái Ústedního archivu zemmiství a katastru v zámku v Liboanech..3.5 Zhodnocení využitelnosti map stabilního katastru pro systém DIKA-P Mapy stabilního katastru tvoí mapové dílo které svým rozsahem podrobností obsahu kvalitou i pesností provedení nemá v dinách svtového zemmictví obdoby. Díky pelivému uložení se toto vzácné mapové dílo zachovalo až do souasnosti a e stále neocenitelným zdroem nerznších úda a informací. Každoron velký poet záemc o tyto mapy eich využitelnost pln podporuí. Mapy stabilního katastru poskytuí badatelm nerznší historické informace které lze pesn lokalizovat a porovnávat i se souasným stavem. Z uvedených dochovaných druh grafických materiál stabilního katastru by požadavkm podrobné lokalizace nelépe vyhovovaly císaské otisky ak svým provedením tak i kladem list. (Indikaní skicy obsahuí sice další údae zeména o maetkových pomrech sou však mnohdy mén itelné a svým formátem sou mén pehledné). Pes veškerou péi archivního personálu a písné archivní pedpisy však vzácné archiválie velkým zámem badatel trpí. yto mapy nelze povat mimo prostory archivu což vyluue eich používání pímo pi terénních przkumech a rovnž výrazn omezue eich využívání zeména pro mimopražské záemce. Je proto vhodné uvažovat o nových moderních zpsobech eich ochrany která by souasn s ochranou umožnila i eich plné badatelské využívání. Zalenní historických mapových dl do systému DIKA-P by tento úkol splovalo..4 Voenská mapování Mapy stabilního katastru nesou však ediným mapovým podkladem který mže být pi podrobné lokalizaci vhodn využíván. Mezi dalšími vhodnými mapovými prameny pro úely podrobné lokalizace e teba uvést také výsledky voenského mapování které se v eských zemích uskutenilo ve tech asové výrazných etapách. V letech 763 787 bylo provedeno první voenské mapování tzv. osefské. Mapové originály v mítku : 28 800 byly uchovávány ako tané voenské dokumenty. V letech 806 869 bylo provedeno druhé voenské mapování tzv. Františkovo rovnž v mítku : 28 800. aké tyto originály byly uchovávány ako tané. - 5 -
Od roku 870 bylo provádno tetí voenské mapování z nhož vznikla následuící veená mapová díla topografická mapa v mítku : 25 000 speciální mapa v mítku : 75 000 a generální mapa v mítku : 200 000..4. První voenské mapování Mapové dílo prvního voenského mapování bylo z hlediska mítka topografického obsahu i úpravy originál mapových list koncipováno na svou dobu velkoryse. Základním mítkem bylo mítko : 28 800 nkteré významnší prostory zeména okolí vtších mst byly zmapovány v mítku dvonásobném t. : 4400. Polohopisná složka mapy mla zobrazovat všechny voensky dležité pedmty krainy: komunikaní sí v celém rozsahu hlavní silnice poštovní a obchodní silnice spoovací polní a lesní cesty haové cesty pes moálovitou pdu stezky a pšiny vodní sí se všemi mosty pevozy brody rybníky tn moály kanály píkopy studn a prameny vodní koské a vtrné mlýny ednotlivé domy kostely zámky dvory a v obcích všechny význané budovy pdorysn správn. Vesnice mly být zobrazeny podle skutené polohy dom u mst a mstys vyznaeny hradební zdi lesy rozlišené podle hustoty porost stromy podél silnic i cest i podél vodních tok luk a pastvin. Znázornní terénu mlo zachycovat všechny vyvýšeniny svahové hbety a údolí. Pro znázornní terénu byl zvolen nový zpsob zcela odlišný od dosavadní kopekové manýry který byl kombinací dvou druh tónování a blížil se pozdší Lehmannov šrafue zavedené u dalších dvou voenských mapování. Mapování ech bylo provedeno v letech 764 767 Morava byla zmapována v letech 764 768 a Slezsko v roce 763. echy byly zmapovány na 273 sekcích Morava na 26 sekcích a Slezsko na 40 mapových sekcích. První voenské mapování však bylo provedeno bez ednotné trigonometrické sít a také pvodní ednotné smrnice vydané císaským voenským štábem nebyly mnohdy dsledn dodržovány. Nekvalitní polohopisné základy velmi hrubá zempisná orientace a velké polohové deformace proto neumožnili pvodn uvažované sestavení souvislé mapy celé rakousko-uherské íše. Zalenní tohoto historického mapového díla do systému DIKA-P pro upesnní lokalizace nemovitých kulturních památek není proto z technických dvod reálné..4.2 Budování souvislé trigonometrické sít eprve v roce 805 pial císa František II. návrh na vybudování souvislé astronomickotrigonometrické sít která by byla spolehlivých základem budoucího katastrálního i voenského mapování a umožnila by i sestavení souvislé mapy celé íše. V letech 806 8 byla vybudována souvislá trigonometrická sí ve všech zemích rakousko-uherské monarchie. Souadnice trigonometrických bod byly v echách vztaženy k poátenímu bodu Gusterberg v Dolních Rakousích na Morav a ve Slezsku byly trigonometrické body zpracovány v soustav s poátením bodem na vži dómu sv. Štpána ve Vídni. - 6 -
riangulaní práce byly z finanních dvod doasn zastaveny v roce 8 a pokra- ovaly znovu od roku 86 kdy také zaalo katastrální vymování monarchie v mítku : 2 880. V prostorech kde bylo katastrální mapování dokoneno bylo další voenské mapování provádno na podklad katastrálních map zmenšených do mítka : 28 800..4.3 Druhé voenské mapování Ke druhému voenskému mapování eských zemí došlo až ke konci první poloviny 9. století na podklad katastrálních trigonometrických sítí a po provedeném katastrálním vymování v mítku : 2 880. Klad mapových list druhého voenského mapování byl uspoádán v pravoúhlých sekcích katastrálních soustav. V echách to byla soustava gusterberská na Morav a ve Slezsku soustava svatoštpánská. Vedením rovnobžek s pravoúhlými osami vznikly tvercové sekce které v mítku : 28 800 mly rozmry 20 20 vídeských palc t. 5268 5268 cm. Území ech bylo zobrazeno na 267 sekcích Morava se Slezskem na 46 sekcích. Vrstvy mapových sekcí byly oznaeny arabskými íslicemi sloupce mapových sekcí ímskými íslicemi. Pehled sekcí druhého voenského mapování v echách e pipoen k této zpráv ako píloha. 7. Pehled sekcí druhého voenského mapování na Morav a ve Slezsku e uveden ako píloha. 8. Grafickým polohopisným podkladem druhého voenského mapování byl pantograficky zmenšený a ásten zednodušený obsah katastrálních map. Vlastní mapování v terénu provádli vyškolení voenští topografové kteí se zamili pedevším na zišování nových podrobností a pedmt v katastrální map nevyádených a na úpravu polohopisu podle znakového klíe vydaného voenským štábem. Novým prvkem tchto map bylo znázornní terénního reliéfu pro nž byla poprvé v Rakousku použita metoda spoívaící ve vyádení terénu resp. eho nevtšího spádu pomocí árek zvaných šrafy. Šrafy se kreslily ve smru spádnic a eich síla rostla podle sklonu terénu. Vodorovné a mírn sklonné plochy zstaly v map bílé málo sklonné plochy byly pokryty delšími slabými šrafami s širokými bílými mezerami a plochy více sklonné steným potem kratších a silnších šraf s užšími bílými mezerami. ím vtší byl sklon terénu ve skutenosti tím tmavší byl odstín dosažený šrafováním na map. opografické mapování bylo provádno vždy v letním období zimní období bylo využíváno k provedení istokresby ednotlivých mapových list barevnými tušemi. Popis a polohopisné údae byly provádny ernou barvou zdné budovy kamenné mosty a silnice erven louky svtlezelen pastviny svtle zelenomode zahrady tmavozelen okrae les šedohnd plochy les šedozelen vodstvo a okrae vodních ploch tmavomode vodní plochy svtlemode šrafy šedoern a skály hnd. Komunikace se zdraznily hndým pruhem. - 7 -
Ukázka reprodukce originálu mapové sekce (v originálním mítku : 28 800) e uvedena ako píloha. 9..4.4 Uložení grafických materiál druhého voenského mapování Originály mapových sekcí druhého voenského mapování sou uloženy v mapové sbírce rakouského státního archivu ve Vídni. V souasné dob se Ministerstvu životního prostedí podailo získat pro eskou republiku barevné kopie tchto originál. Pedpokládá se eich postupné digitální zpracování po ehož dokonení by tyto mapy byly v digitální form pístupny pípadným záemcm. Vzhledem k nezbytné ochran získaných barevných kopií a s ohledem na urité autorskoprávní omezení které bylo podmínkou pi eich získání bude pímé využívání tchto kopií výrazn omezeno a poskytováno pevážn v digitální form. O místu a zpsobu uložení i možnostech využívání tchto map není proto dosud definitivn rozhodnuto. Barevná ukázka l mapové sekce poízená z digitálních dat poskytnutých laskavostí Laboratoe geoinformatiky fakulty životního prostedí University J. E. Purkyn v Ústí nad Labem e pipoena ako píloha.0.4.5 Mapová díla vzniklá na podklad druhého voenského mapování Mapové originály vzniklé v prbhu druhého voenského mapování byly také podkladem dalších voenských map eských zemí. Byla to pedevším Speciální mapa Království eského v mítku : 44 000 z let 842 až 852 provedená na 38 mapových listech a samostatném listu s kladem a oznaením ednotlivých list. Další mapou tohoto druhu byla Speciální mapa Markrabství moravského a Vévodství slezského v mítku : 44 000 obsahuící 9 mapových list. iskové podklady obou výše uvedených mapových dl byly vyryty do mdných tiskových desek a výsledné výtisky tchto list sou dnes uloženy v ad mapových sbírek a archiv. Rovnž na podklad druhého voenského mapování byla v letech 856 až 868 vydána Generální mapa rakouského císaství v mítku : 576 000 (General-Karte des oesterreichischen Kaiserstaates mit einem grossen heile der angrenzenden Lander) která na 20 listech formátu 50 435 cm zobrazovala 34 mapovými znakami nedležitší polohopisné údae: msta podle potu obyvatel mstyse vesnice pevnosti pevnstky kláštery zámky ednotlivé domy kaple zíceniny poštovní stanice lázn železnice chaussée zemské silnice význanší polní cesty stezky a pšiny náspy splavné a nesplavné vodní toky pevozy kotvišt kanály vodovody ezera a rybníky moály lesy a hranice stát zemí a kra. Obsah této generální mapy pipravil hetman sboru voenských inženýr J. Scheda a eho ménem e tato mapa v odborné literatue asto oznaována. aké tato mapa byla vyryta do mdi a postupn až do roku 890 pro etná další vydání opravována a doplována. - 8 -
.4.6 etí voenské mapování Prbh rakousko-pruské války a zeména bitva u Hradce Králové v roce 866 poukázaly mimo iné také na nedostatené vybavení rakouské armády spolehlivými mapami. Podrobné aktuální zobrazení topografického obsahu území s pesným urením nadmoských výšek vybraných bod a se zákresem vrstevnic mlo poskytnout tetí voenské mapování. V roce 868 byla vydána prozatímní instrukce pro nové mapování pro které bylo zvoleno (iž v dekadické soustav) mítko : 25 000. V tomto mítku byly vyhotovovány topografické sekce a vždy tyi tyto sekce tvoily podklad pro hlavní mapové dílo tetího voenského mapování Speciální mapu : 75 000. etí voenské mapování probhlo v podstat v letech 872 až 885. V roce 889 tedy pouhé 4 roky po skonení mapovacích prací bylo dokoneno 74 list této mapy v mítku : 75 000. Na podklad speciálních map : 75 000 byla v letech 887 až 899 zpracována Generální mapa : 200 000 zobrazuící na 20 listech (formátu 36 556cm) území eských zemí. (echy na 3 listech Morava a Slezsko na 7 listech). Ob uvedená mapová díla vzniklá ze tetího voenského mapování pevzal po skonení I. svtové války v letech 98 923 Voenský zempisný ústav v Praze a po reambulaci topografických sekcí pizpsobil pevzatá mapová díla v mítkách : 75 000 a : 200 000 potebám nov vzniklého státu. Po opravách pedevším místního a pomístního názvosloví a po doplnní polohopisu z iných spolehlivých pramen byla tato mapová díla peliv prbžn udržována a vydávána. Všechna uvedená mapová díla vzniklá pi voenských mapováních zobrazovala vždy celé území eských zemí. Pokud byla tato mapová díla zpracována na podklad zhuštné trigonometrické sít a s využitím katastrálního mapování lze v pípad poteby též uvažovat o eich zalenní do systému DIKA-P..5 Další kartografické prameny Dalšími dležitými historickými kartografickými prameny které mohou pispt k identifikaci historických nemovitých památek sou další druhy historických map mezi nimiž významnou skupinu tvoí silniní mapy. Dležitost znalosti silniní sít pro praktické poteby zeména obchodu a voenské úely vedla iž od prvních kartografických znázornní k pokusm zakreslovat komunikaní spoe do topografických map. Již na první dochované map ech vydané r. 58 Mikulášem Klaudiánem e zakreslena sí hlavních zemských silnic v echách s eich mílovým rozdlením. Silniní sí byla pak uvádna z dvod praktické poteby i na iných pozdších celkových mapách ech. yto mapy však nelze ešt nazvat mapami silnic ve vlastním slova smyslu. - 9 -