Stav a očekávaný vývoj na trhu ICT specialistů v ČR (stav r. 2007) - hrozby a příležitosti

Podobné dokumenty
Cíle a metodika průzkumu

ekávaný vývoj na trhu ICT specialistů v ČR

Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry

HUMAN CAPITAL IN ICT. Petr Doucek, Lea Nedomová Informační technologie pro praxi 1. září 2009, Ostrava

Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE

Analýza poptávky po IT odbornících

Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE

Nabídka IT specialistů v ČR

Ing. Miloš Maryška, Ph.D. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE

Česká republika se může stát zemí, kde budou ve velkém rozsahu produkovány IT služby

Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR

Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Podnikatelská informatika obor šitý na míru

SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ A

Bankovní institut vysoká škola, a.s. Praha Karlovy Vary Písek Teplice Břeclav

Otázky kurzu 4IT417 Řízení podnikové informatiky verze z 1/2/ Podniková informatika pojmy a komponenty

Spojení a kontakty: Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3, příspěvková organizace

Doc.Ing.Otakar Smolík,CSc., MBA Senior Vice President Business Development Europe Ness Technologies, Inc. w w w. n e s s. c o m

Aplikovaná informatika

Faktory ovlivňující řízení podnikové informatiky

4IT218 Databáze. 4IT218 Databáze

Informační média a služby

Výsledky výzkumu lidských zdrojů v ICT - požadavky

Manažerská informatika

Specializace Kraj Od Medián Do Od Medián Do. Hlavní město Praha Kč Kč Kč - - -

ICT jako faktor konkurenceschopnosti?

4. průmyslová revoluce. WORKSHOP Inovačního Think Tanku TA ČR

Výhody a rizika outsourcingu formou cloud computingu

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček

Vyhlášení a podrobné informace o příjímacím řízení na navazující magisterské studium FIS na akademický rok 2016/2017

SLA Service Level Agreement základ řízení podnikové informatiky

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy

Specializace Kognitivní informatika

Manažerská informatika

Cíle a architektura modelu MBI

Stavební inženýrství 4 roky 1. a 2. ročník společný studijní plán, volba oboru od 3. roku

Management informačních systémů. Název Information systems management Způsob ukončení * přednášek týdně

A. Transfer technologií

Software as a Service -příležitosti, kritické faktory a srovnání s klasickým modelem dodávky aplikací

Strategické řízení IS Strategické řízení Základní pojmy

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček

PROFIL ABSOLVENTA TECHNICKÉ MYŠLENÍ, TVOŘIVOST, MANUÁLNÍ ZRUČNOST A VERBÁLNÍ SCHOPNOSTI

Datová věda (Data Science) akademický navazující magisterský program

1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA. 1.4 Posílení efektivity a výzkumné činnosti v doktorských studijních programech

KOMPETENČNÍ CENTRUM COLLABORATION SOLUTIONS

IMPLEMENTAČNÍ PROJEKT ČÁST KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ. Zlín,

Studijní obor Manažerská informatika

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

DOPORUČENÍ KIT-VŠE A NERV K ŘÍZENÍ IT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období Aktualizace pro rok 2018

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM M/01 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

Kronika projektu OPPA

Marketing a management

Manažerská informatika

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Obecná priorita A15: Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti cizích jazyků

Ekonomika podnikání v obchodě a službách

Management hotelnictví


Specializace Návrhář software na základě analýzy vytváří návrh softwarových aplikací ve formě schémat a diagramů.

BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Předvídání kvalifikačních potřeb

ELEKTRO - IT TECHNIK (vhodné i pro absolventy)

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

Bakalářský studijní obor informatika

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)

INFORMAČNÍ SYSTÉMY , Ing. Jiří Mráz

Seminář Studenti a absolventi UK: odkud přicházejí, jak studují a kam směřují

Podnikové informacní systémy investice a efekty

Okruhy otázek ke státní závěrečné zkoušce VS 4IP

ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP)

Výuka telemedicíny a ehealth na 1. LF Univerzity Karlovy v Praze Centrum podpory aplikačních výstupů a spin-off firem 1. L F U K

Trh práce: Periferní vidění

Studijní obor. Sociální management. Studijní program Hospodářská politika a správa SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ

Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration

Magisterský studijní program, obor

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. 22/ 1

Antonín Přibyl Odborná praxe oborů PS a AI

Sociální síť informatiků v regionech České republiky

Strategické řízení IS v podmínkách VS přínosy a problémy

Řízení ICT služeb na bázi katalogu služeb

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM M/01 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

Smart Akcelerátor modul Asistence. Ing. Miloš Pydych, vedoucí oddělení rozvojových programů ORR KrÚ JMK Dr. David Uhlíř, CSO, JIC, z.s.p.

DOTAČNÍ ZPRAVODAJ BRAIN LOGISTICS průvodce podnikatele světem dotací v rámci operačního programu OP PIK

Portál sociální sítě informatiků a jeho strukturované profily znalostí

Individuální projekty národní

Den pro partnery Masarykova universita - Fakulta informatiky

Proces vývoje HRIS Vema (Human Resources Information System) Jaroslav Šmarda

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová vací fond, o.p.s.

RIS JMK PS ATRAKTIVNÍ REGION. Regionální inovační strategie

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

Způsob řízení architektury ve Skupině ČEZ

Vývoj pracovního trhu

Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení)

Transkript:

Stav a očekávaný vývoj na trhu ICT specialistů v ČR (stav r. 2007) - hrozby a příležitosti Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Doc. Ing. Ota Novotný, PhD. Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR Společný projekt ČSSI, SPIS, CACIO ve spolupráci s FIS VŠE Praha 2007

Přínosy projektu Přínosy pro studenty: Přínosy pro vysoké školy: budou moci přizpůsobit učební plány a počty přijímaných studentů požadavkům praxe, ze statistik počtu studentů-informatiků na jednotlivých VŠ a struktuře znalostí absolventů budou znát svoji konkurenci a svoji pozici mezi ostatními VŠ, Zaměstnavatelé IT specialistů získají: dostupné informace o tom, které profese praxe potřebuje, které jejich znalosti považuje za významné a které školy dané profese vychovávají a s jakou úspěšností, tyto informace budou moci využít při volbě vysoké školy, studovaného oboru a volitelných předmětů studovaného oboru. přehled o tom, které typy škol produkují firmou hledané profesní role, v jakém počtu a s jakou strukturou znalostí, možnost cílených nabídek zaměstnání, kratší doba zapracování absolventů při nástupu do firmy, nižší náklady na školení (za předpokladu, že si vyberou absolventa, který na dobré univerzitě vystudoval vhodnou profesní roli). Přínosy pro stát: budou vytvořeny předpoklady pro růst atraktivního sektoru IT služeb v ČR, vložené státní prostředky do vzdělání budou efektivněji využívány (školy budou motivovány vychovávat převážně ty profese, které se na trhu práce dobře uplatní). 22 2007

Cíle projektu Koho považovat za IT odborníka? Jaký je celkový počet IT odborníků v ČR a jaké mohou být scénáře jeho dalšího vývoje v nejbližších letech? Jaká je současná struktura IT odborníků dle profesí a jak se tato struktura bude vyvíjet v dalších letech? Jaká je požadovaná struktura znalostí základních IT profesí? Jaké jsou počty studentů a absolventů oborů VŠ a VOŠ zaměřených na IT? Jaká je struktura znalostí absolventů těchto oborů? Je počet absolventů těchto oborů a struktura jejich znalostí vyhovující z hlediska potřeb globální ekonomiky? 33 2007

Kdo je IT odborníkem? různé přístupy ČSU, EU a OECD vers. náš projekt důvody odlišné definice IT odborníka v našem projektu inspirace průzkumy společnosti Gartner 44 2007

Kdo je IT odborníkem? Činnosti / Klíčové znalosti Základní profesní role Byznys analytikarchitekt (Business Process Analyst-Architect) Profese: analytik, znalostní inženýr, byznys konzultant, implementátor TASW, informační broker, pracovník competitive inteligence analýza a návrh podnikových procesů a podnikové organizace analýza a návrh byznys efektů dosahovaných prostřednictvím IS/ICT analýza a návrh řízení znalostí v organizaci analýza rizik IS/ICT, business continuity návrh informatických služeb podporujících podnikové procesy nasazení/customizace standardního software návrh, vytváření a vyhledávání informačního obsahu (informatických služeb, portálu, webu, ) na podporu řízení organizace Klíčové znalosti: jak změnit podnikové procesy aby byly rychlejší, výkonnější a méně nákladné a produkovaly kvalitní produkty/služby jak v procesech nejvhodněji využít znalosti a kompetence zaměstnanců a partnerů jaké ICT služby/aplikace je výhodné použít pro podporu byznys procesů jak nejvhodněji lokalizovat a customizovat aplikaci pro potřeby dané organizace Poznámka: vyžadována znalost globálních nejlepších praktik v kombinaci se znalostí lokálních podmínek a podnikové kultury (off-shore outsourcing nepravděpodobný) 55 2007

Kdo je IT odborníkem? Základní profesní role Manažer rozvoje a provozu IS/ICT Profese: CIO, manažer projektu, manažer provozu, manažer bezpečnosti Činnosti / Informatické profese řízení ICT projektu vypracování informační strategie vypracování sourcing strategie řízení vztahu s dodavateli řízení informatických služeb (service delivery) řízení provozu IS/ICT podniku řízení změn (problem and change management) řízení rizik řízení bezpečnosti řízení ekonomiky IS/ICT kontrola kvality a audit IS Klíčové znalosti: metody řízení vztahu byznys informatika (jak pomocí ICT podpořit dosažení byznys cílů) jak organizovat a řídit vývoj a provoz ICT služeb, procesů a zdrojů jak řídit a koordinovat ICT projekty trendy ICT a jejich dopady Poznámka: tuto profesi není vhodné outsourcovat 66 2007

Kdo je IT odborníkem? Základní profesní role Obchodník s ICT produkty a službami (ICT Salesman, Relationship Manager) Činnosti / Klíčové znalosti Profese: obchodník s ICT produkty a službami, pracovník řídící dodávky externích produktů a služeb do organizace, account manager, relationship manager marketing ICT produktů a služeb prodej ICT produktů a služeb nákup ICT produktů a služeb uzavírání smluv na ICT produkty a služby (SLA) řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů dle principů sourcing strategie vyjednávání s partnery s respektováním různých národních a podnikových kultur Klíčové znalosti: znalost globálního a lokálního ICT trhu, metody analýzy trhu znalost významných stávajících/potenciálních partnerů/zákazníků legislativa ovlivňující obchod s ICT strategie a taktiky vyjednávání Poznámka: tuto profesi není vhodné outsourcovat 77 2007

Kdo je IT odborníkem? Činnosti / Klíčové znalosti Základní profesní role Vývojář IS architekt (Developer / IS Architect) Profese: vývojář, programátor, tester, systémový integrátor, IT architekt, systems development manager analýza a návrh aplikací IS návrh databáze dolování dat programování klientských, serverových, databázových a webových aplikací programování gridu testování aplikací dokumentace aplikací (projekční, programová, provozní, uživatelská) údržba a správa verzí aplikací integrace aplikací návrh hardwarové, softwarové a datové architektury IS/ICT organizace Klíčové znalosti: technologie a postupy pro vývoj, integraci a provoz aplikací jak navrhovat uživatelsky přívětivé a provozně nenáročné aplikace návrh vhodné technologické a aplikační architektury IS/ICT organizace řízení vývojářského týmu Poznámka: snadno outsourcovatelné, tyto profese se přesouvají do zemí s nízkými náklady práce (s výjimkou analýzy a návrhu aplikací) 88 2007

Kdo je IT odborníkem? Základní profesní role Správce aplikací a ICT infrastruktury (ICT Administrator) Profese: správce aplikace, správce databáze, správce dat, Činnosti / Klíčové znalosti správa aplikace, školení a podpora uživatelů správa databáze správa datového obsahu správa sítě a základního SW správa konfigurací správa webu Klíčové znalosti: jak pořizovat, udržovat, provozovat a vyřazovat jednotlivé komponenty ICT infrastruktury jak dimenzovat a škálovat ICT infrastrukturu jak podporovat uživatele při využití IS/ICT Poznámka: snadno outsourcovatelné, tyto profese se přesouvají do zemí s nízkými náklady práce. 99 2007

Kdo je IT odborníkem? Základní profesní role Činnosti / Klíčové znalosti Pokročilý uživatel IT - metodik (IT Advanced User) správa aplikace, školení a podpora uživatelů správa databáze správa datového obsahu správa sítě a základního SW správa konfigurací správa webu Profese: Tato role nemá jasně Klíčové znalosti: vymezené profese. Zahrnuje jak pořizovat, udržovat, provozovat a vyřazovat jednotlivé ty uživatele, kteří určují komponenty ICT infrastruktury metodiku využití IT aplikací jak dimenzovat a škálovat ICT infrastrukturu ve firmě (např. metodik SAP, ). Nepatří sem rutinní jak podporovat uživatele při využití IS/ICT uživatelé. 10 10 2007

Základní požadované znalosti Obligatorní vysoký stupeň kreativity při řešení úloh, dobrá znalost angličtiny (písmem i slovem), schopnost práce v týmu, komunikační schopnosti. 11 11 2007

Základní požadované znalosti Fakultativní 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. modelování a optimalizace podnikových procesů, funkcionalita, customizace a nasazování aplikací na podporu podnikových procesů, definice IT služeb a výběr variant provozu IT služeb (BPO, outsourcing, ASP, ), analýza a návrh IS architektury, formy komunikace mezi aplikacemi IS podniku i mezi aplikacemi různých organizací (EDI, XML, ), softwarové inženýrství - metody a nástroje pro vývoj, testování, distribuci, údržbu a integraci SW aplikací, datové inženýrství - metody a nástroje pro analýzu dat a návrh databází, DW, BI, znalosti informačních a komunikačních technologií IT infrastruktury (HW, OS, sítě, ), provozní excelence (výkonnost, efektivnost, spolehlivost a bezpečnost při provozu aplikací), komunikační a presentační schopnosti,] schopnosti vedení týmu, znalosti IT trhu (struktura nabídky a poptávky, dostupné produkty a služby, významní dodavatelé, modely licencování SW, cenové relace, vývojové trendy trhu, ), metody řízení a organizace podniků a institucí, znalost financí a ekonomiky podniku, znalost obchodu a marketingu, znalost statistiky, znalost práva (autorský zákon, zákon na ochranu osobních údajů, obchodní zákoník, ), znalost obsahu konkrétního sektoru ekonomiky (energetika, průmysl, telekomunikace,..), 12 12 2007

Kvantitativní charakteristiky projektu získána informace o 203 studijních oborech VŠ a VOŠ (z 53 fakult VŠ či VOŠ) zpracováno 1002 odpovědí z firem a institucí, které byly vybrány tak, aby kopírovaly strukturu aktivních ekonomických subjektů v ČR 13 13 2007

Počet IT odborníků v ČR v roce 2006 je odhadován na cca 233000 14 14 2007

Struktura IT odborníků v ČR 15 15 2007

Nejvíce IT odborníků v ČR pracuje ve firmách s velikostí do 50 zaměstnanců 16 16 2007

Nejvíce IT odborníků v ČR pracuje v odvětvích se střední náročností na IT odvětví SIT - OKEČ: D zpracovatelský průmysl, E výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, G obchod, opravy motorových vozidel a výrobků, H ubytování a stravování, K ( 70-71 a 73-74) činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, O ostatní veřejné, sociální a osobní služby, Q exteritoriální organizace a instituce, 17 17 2007

Firmy a instituce v ČR hledají absolventy IT oborů se širokým spektrem znalostí Počet potřebných let praxe pro senior byznys analytika: 4 Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 2 základní orientace v problematice a v terminologii, 5 nejvyšší znalostní kvalita hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti 18 18 2007

Firmy a instituce v ČR hledají absolventy IT oborů se širokým spektrem znalostí Počet potřebných let praxe pro senior vývojáře IS architekta: 2 Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 2 základní orientace v problematice a v terminologii, 5 nejvyšší znalostní kvalita hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti 2007 19 19

Požadavky na přijímané IT odborníky jsou vyšší ve firmách s nižší náročností na využití IT Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 2 základní orientace v problematice a v terminologii, 5 nejvyšší znalostní kvalita hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti 20 20 2007

V ČR bylo v roce 2006 celkem 3900 absolventů IT oborů VOŠ a bakalářského a magisterského stupně studia na VŠ. Do praxe jich ale reálně přišlo pouze cca 2200 Typ studia Bc DiS Mgr 5 letý Mgr Navazující Celkový součet. Počet studentů 2005/6 17200 1400 3400 2600 24500 Počet přijatých 2005/6 Počet absolventů 2005/6 8000 700 400 1200 10300 2300 400 700 600 3900 Pozn: Počty studentů, absolventů a přijatých zaokrouhleny na stovky, DiS = obory VOŠ 21 21 2007

Rozsah vyučovaných znalostí a dovedností se mezi sledovanými obory významně liší Segmenty Mgr Počet studentů 2005/6 Počet přijatých 2005/6 Počet absolventů 2005/6 Mgr5 I 1600 400 500 Mgr5 J 1600 200 200 Mgr5 K 1000 300 200 Mgr5 L 700 200 100 Mgr5 Nezařazené 1000 400 400 Pozn: Zaokrouhleno na stovky 22 22 2007

Porovnání požadavků firem a znalostí absolventa oboru příklad 23 23 2007

Požadavkům firem v současnosti nevyhovují v podstatě žádní absolventi bakalářských IT oborů a jen cca polovina absolventů magisterských navazujících oborů Vzdálenost mezi znalostmi absolventů bakalářského stupně VŠ a požadavky na roli Byznys analytik Název segmentu Bc A Bc B Bc C Bc D Bc Nezařazené Celkem Vzdálenost Studenti 2005/6 Přijatí 2005/6 Absolventi 2005/6 146 5000 1900 700 109 2300 1100 200 114 2700 1200 300 68 3100 1500 200 4100 2300 800 17200 8000 2300 Pozn: Počty studentů, absolventů a přijatých zaokrouhleny na stovky Vzdálenost - Potřebný počet dní doškolení (intenzivního tréninku) ukazuje, kolik musí firma vynaložit školících dní na to, aby nově přijatý IT odborník (absolventa VŠ nebo VOŠ) dosáhl minimální požadované úrovně znalostí a dovedností, kterou firma pro danou profesní roli požaduje. Přijatelná hranice doškolení, kdy ještě není absolvent pro firmu příliš drahý, byla po diskusích s představiteli zaměstnavatelů stanovena na 60 dní. 24 24 2007

Požadavkům firem v současnosti nevyhovují v podstatě žádní absolventi bakalářských IT oborů a jen cca polovina absolventů magisterských navazujících oborů Vzdálenost mezi znalostmi absolventů magisterského stupně VŠ (u navazujících magistrů přičteny znalosti relevantních bakalářských oborů) a požadavky na roli Byznys analytik Název segmentu Mgr5 I Mgr5 J Mgr5 K Mgr5 L Mgr5 Nezařazené Celkem Vzdálenost Studenti 2005/6 Přijatí 2005/6 155 1600 59 1600 40 1000 42 700 1000 6000 Absolventi 2005/6 400 500 200 200 300 200 200 100 400 400 1600 1300 Vzdálenost - Potřebný počet dní doškolení (intenzivního tréninku) ukazuje, kolik musí firma vynaložit školících dní na to, aby nově přijatý IT odborník (absolventa VŠ nebo VOŠ) dosáhl minimální požadované úrovně znalostí a dovedností, kterou firma pro danou profesní roli požaduje. Přijatelná hranice doškolení, kdy ještě není absolvent pro firmu příliš drahý, byla po diskusích s představiteli zaměstnavatelů stanovena na 60 dní. 25 25 2007

V roce 2006 bylo pro obnovu stávajícího stavu 233 000 IT odborníků v ČR potřeba 1900 absolventů VŠ a VOŠ. Rozšiřování IT firem a příchod nových ale tuto potřebu více než zdvojnásobil (4000). Museli být přijímání i absolventi jiných než IT oborů 26 26 2007

Pro zachování současného stavu (nebudeme li uvažovat nové investice a rozvojové projekty nadnárodních firem) bude v roce 2010 třeba 4400 nových IT odborníků - z toho 57% s VŠ vzděláním Předpokládaný úbytek IT odborníků v letech 2007-2010, který bude třeba nahradit 27 27 2007

Pro zachování současného stavu (nebudeme li uvažovat nové investice a rozvojové projekty nadnárodních firem) bude v roce 2010 třeba přijímat na VŠ kolem 4000 nových studentů IT oborů ročně 28 28 2007

Závěry a doporučení Na IT pracovním trhu v ČR existují výrazné disproporce mezi poptávkou a nabídkou. Disproporce se týkají: počtu nových IT odborníků (v r. 2006 počet absolventů byl poloviční oproti poptávce) struktury jejich znalostí (jen 10% bakalářů a 60% magistrů má požadovanou strukturu a hloubku znalostí) Disproporce mezi poptávkou a nabídkou jsou posilovány zahraničními investicemi do IT služeb v ČR a odchodem IT odborníků z ČR do zahraničí V případě, že vláda ČR snížením daní a odvodů do sociálního a zdravotního pojištění zvýší atraktivitu ČR pro zahraniční investory, můžeme očekávat další posílení poptávky po IT odbornících 29 2007

Závěry a doporučení Mezi hlavní důvody, proč české VŠ a VOŠ neprodukují dostatečný počet dobře znalostně vybavených odborníků patří: nízká motivace škol k tomu, aby produkovaly absolventy, kteří optimálně odpovídají požadavkům pracovního trhu, nízké platové ohodnocení učitelů. IT odborník může v praxi dosáhnout dvoj až trojnásobného platu oproti učiteli stejného oboru. Tento fakt se promítá do kvality výuky a do kvality přípravy učebních plánů, nízká kvalita spolupráce VŠ praxe, nízká informovanost středoškoláků o možnostech uplatnění po absolvování různých studijních oborů na VŠ. Propagace je paradoxně zcela opačná viz přehledy škol, na které je snadné přijetí ke studiu. 30 2007

Závěry a doporučení Opatření pro zlepšení současného stavu: do hodnocení škol a jejich pedagogického sboru promítnout s jakou úspěšností škola reaguje na změny požadavků pracovního trhu, praxe musí více spolupracovat s VŠ (zadávání a společné řešení výzkumných projektů, oponentura učebních plánů, vystoupení expertů z praxe ve výuce, zadání a oponentura BP a DP, přísedící u SSZ, ), v pravidelných cca dvouletých intervalech opakovat tento průzkum a zvýšit tak informovanost studentů, VŠ i zaměstnavatelů o trendech na trhu práce v IT. Ideální by byl stav, kdy by adept o studium viděl, jakou strukturu znalostí daný studijní obor na dané škole nabízí a jak je tato struktura daleko/blízko od požadavků praxe. 31 2007

Závěry a doporučení Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR Společný projekt ČSSI, SPIS, CACIO ve spolupráci s FIS VŠE Praha Hlavní výsledky jsou zveřejněny na www.cssi.cz a v publikaci Doucek, P., Novotný, O., Pecáková, I. & Voříšek, J.: Lidské zdroje v ICT - Analýza nabídky a poptávky po IT odbornících v ČR, Praha, 2007, Professional Publishing, 201 s., ISBN 97880-86946-51-1 Kontakty: Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. (vorisek @vse.cz) Ing. Ota Novotný, Ph.D. ( novotnyo@vse.cz) Prof. Ing. Petr Doucek, CSc. ( doucek@vse.cz) 32 32 2007

Konkretizace a doporučení pro finanční instituce 33 2007

Náročnost fin. institucí na investice do ICT a na pracovní sílu (situace v Austrálii) Industry ICT Capital Expenditure Share 2003-04 ICT Employment for ICT R&D Industry Expenditure Share of total % 2005 Share of Total R&D 2002-03 Mining 3.9% 4,250 (1.3%) Agriculture, forestry and fishing 7.7% Transport and storage 15.8% 7,650 (2.3%) 31% Manufacturing 16.2% 22,390 (6.7%) 16% Construction 16.3% 12,880 (3.9%) 16% Retail Trade 21.6% 14,920 (4.5%) 33% Health and community services 25.5% 6,420 (2%) Wholesale trade 26.1% 13,960 (4.2%) 41% Accommodation, cafes and restaurants 26.6% 380 (0.1%) np Property and business services 33.6% Personal and other services 35.0% 2,720 (0.8%) np Government administration and defence 42.0% 25,620 (7.7%) 52% Education 43.7% 16,300 (4.5%) 83% Cultural and recreational services 44.4% 6,660 (2%) Electricity, gas and water supply 68.4% 9,460 (2.8%) 39% Communication services 89.1% 42,580 (12.8%) 42% Finance and insurance 90.1% 22,810 77% All industries 26.7% 540 (0.16%) 124,030 (37.2%) 333,560 (6.8%) 0.2% * np 63% np 34 2007

Vývoj průměrné mzdy v IT sektoru v ČR 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 9 610 11 017 12 163 13 181 14 029 15 248 16 363 17 443 18 583 19 500 Odhad za všechny subjekty v OKEČ 72 17 926 17 449 19832 23801 23810 27038 27732 29950 32 500 34 943 Poradenské služby 17 926 17 449 19832 23801 23810 27038 27732 29950 32 500 34 943 Dodávky a poradenské služby ohledně SW 16 370 19 909 21981 23822 25356 27560 29576 31529 33591 35250 Zpracování dat 29 353 24 942 27538 29844 31765 34526 37052 39498 42081 44158 Opravy a údržba zařízení 12 607 15 531 17148 18584 19781 21501 23074 24598 26207 27501 Průměrná mzda v ČR 35 2007

Možnosti řešení nedostatku prac. síly outsourcing non-core služeb, procesů a zdrojů na ICT dodavatele nábor zahraničních ICT odborníků (Slovensko, býv. státy SSSR, Bulharsko, Rumunsko) úzká spolupráce s VŠ v ČR spolupracovat zejména s univerzitami s dvouoborovým studiem (IT a finance) zadávat BP a DP part-time jobs účast odborníků banky ve výuce zadávání výzkumných grantů VŠ 36 2007